Centrální nervový systém. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Transkript

1 Centrální nervový systém Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

2 Medulla spinalis (hřbetní mícha)

3 Hřbetní mícha V páteřním kanálu U dospělého do výše L1 L2 (páteř roste od 4. měsíce nitroděložního vývoje rychleji než mícha) 40-45cm dlouhá, 35g 2 zduření intumescentia cervicales et lumbales (1) Odstupují nervová vlákna pro HK a DK Conus medullaris kuželovitě zúžený dolní konec míchy Od něho až ke kostrči koncové vlákno = filum terminale

4 Hřbetní mícha 6 podélných rýh (2) Fissura mediana ventralis vpředu uprostřed hluboká od ní laterálně 2x sulcus ventrolateralis = odstup předních kořenových vláken Sulcus medianus dorsalis a 2x sulcus dorsolateralis = vstup zadních kořenových vláken Míšní segmenty 8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových, 1 kostrční

5 Hřbetní mícha (3) Každý segment = kořenová vlákna pro 1 pár míšních (obvodových = periferních) nervů Cauda equina koňský ohon míšní nervy a kořeny v kaudální části míchy probíhají sestupně

6

7 Hřbetní mícha Canalis centralis Uprostřed míchy Šedá hmota kolem ve tvaru křídel motýla Přední rohy míšní (4) Motoneurony (motorické buňky) inervace příčně pruhovaného svalstva Postranní rohy míšní Pregangliová vlákna vegetativních nervů

8 Hřbetní mícha Zadní rohy míšní Nervové buňky se shlukují v nervová vlákna Ncl. proprius columnae posterioris a ncl. thoracicus jejich vlákna probíhají: (5) Směrem nahoru k mozku stejnostranně nebo druhostranně Směrem k motorickým buňkám předních rohů míšních stejnostranně buňky asociační Směrem k motorickým buňkám předních rohů míšních druhostranně buňky komisurální Bílá hmota Periferně od šedé a je rozdělena v provazce

9 Hřbetní mícha (6) Zadní funiculi dorsales Postranní funiculi laterales Přední funiculi ventrales Provazce z výběžků nervových buněk = NERVOVÉ DRÁHY = TRACTUS NERVOSI viz. dále

10

11 Medulla oblongata (prodloužená mícha)

12 Prodloužená mícha (1) S dalším oddíly mozku = MOZKOVÝ KMEN Plynulé pokračování hřbetní míchy vpředu se kapkovitě rozšiřuje a noří se do hmoty pons Varoli shora kryta mozečkem spojeno dolními mozečkovými raménky Dlouhá mm Uložena v zadní jámě lební Šedá hmota soustředěna do jader (začínají motorické a končí senzitivní dráhy) hlavových nervů mezi nimi roztroušené nervové buňky se síťovou strukturou = RETIKULÁRNÍ FORMACE

13 Prodloužená mícha Bílá hmota = sestupné a vzestupné dráhy prodloužené míchy Fissura mediana ventralis vpředu Od decussatio pyramidum po Varolův most Pyramis medullae oblongatae laterálně (2) Podkladem je pyramidová dráha viz. nervové dráhy Oliva oblý útvar zevně pyramis odstupuje IX., X., XI., XII. hlavový nerv IV. mozková komora Na dně motorická jádra V., VI., VII., VIII., IX., XI., X.

14 Prodloužená mícha (3) Senzitivní jádra V., VIII., X., IX. Retikulární formace Pod spodinou IV. komory Shluky šedých buněk v bílé hmotě Zasahuje do středního mozku a mezimozku (kraniální směr) Zasahuje do do retikulární formace krční míchy (kaudálně) Převodní struktura a aktivátor mozkové kůry (udržují ji bdělou) Ústředí DÝCHÁNÍ a REGULACE SRDEČNÍ AKCE a VAZOMOTORIKA CÉV (řízení TK)

15 Prodloužená mícha (4) + centrum sacího, polykacího reflexu, slinění, obranné reflexy (kašel, kýchání, zvracení)

16

17 Pons Varoli Příčný val (široký límec) pod prodlouženou míchou Před ním je střední mozek Po stranách plynulý přechod do mozečku = střední mozečková raménka (pedunculi cerebellares medii) Na rozhraní vystupuje V. hlavový nerv (nervus trigeminus) Spodní strana = bílá hmota podélně vlákna pyramidové dráhy vlákna napříč = spojení kůry koncového mozku a mozečku

18

19

20 Cerebellum (mozeček) Uložení: (1) Zadní jáma lební Nad mostem a prodlouženou míchou kryje zezadu a shora IV. komoru mozkovou Pedunculi cereberalles = raménka mozečková (svazky bílé hmoty 3 páry) craniales se středním mozkem mediales s pons Varoli caudales s medulla oblongata

21 Cerebellum (mozeček) (2) 2 hemisféry Vermis cerebelli červ mozečkový Šedá hmota mozková Na povrchu hemisfér, cca 1mm silná Rozbrázděná jak na hemisférách tak i na červu Zryje povrch všech závitů Bílá hmota mozková Uvnitř, vybíhá do každého závitu na příčném řezu rozvětvená kresba strom života - dle anatomů

22 Cerebellum (mozeček)

23 Cerebellum (mozeček) (3) Mozečková jádra shluky šedé hmoty v hloubce bílé Důležité centrum Koordinace a kontrola udržení rovnováhy Svalový tonus, přenos svalových pohybů Koordinace úmyslných pohybů zejména rychlé, jemné a přesné Podkladem jsou dráhy vstupují a vystupují mozečkovými raménky Vzruchy z vestibulárního ústrojí, kloubních, šlachových, svalových proprioreceptorů, receptorů kůže, útrob, zraku a sluchu

24 Cerebellum (mozeček) (4) Kůra integruje vzruchy + informace z motorické mozkové kůry Z kůry hluboká mozečková jádra (začínají odstředivé dráhy mozečku) retikulární formace červené jádro středního mozku (nucleus ruber) thalamus (hrbol) v mezimozku motorická oblast mozkové kůry Poruchy mozečku (např. etylalkohol) Hypotonie snížený svalový tonus Nejistota úmyslných pohybů = vrávoravá chůze Neschopnost regulace intenzity = přehnané, neodměřené

25 Cerebellum (mozeček) (5) Porucha koordinace mluvidel = nepravidelný, přerývavý projev, obtížené vyslovování těžkých spojení Pons Varoli Medulla oblongata /

26 Cerebellum (mozeček) (6) Arbor vitae = strom života

27 Mesencephalon (1) = střední mozek Nejmenší část mozku skryt mezi mostem a mezimozkem Horní strana zakryta týlním lalokem 3 části: Pedunculi cerebri stonky z bílé hmoty; nasedají na pons Varoli Průchodiště vzestupných a sestupných drah = spojení kůry mozkové + nižší úseky CNS Tegmentum mesencephali od stonků oddělen pruhem tmavých pigmentových buněk černé jádro = substantia nigra

28 Mesencephalon (2)

29 Mesencephalon (3)

30 Substantia nigra

31 Mesencephalon (4) Ovlivňuje hybnost a vegetativní funkce Udržuje správnou činnost bazálních ganglií Porušení = svalový ztuhlost, klidový třes, ztráta automatických pohybů Nucleus ruber (červené jádro) nakupení šedé hmoty retikulární formace v bílé hmotě Vychází z něho extrapyramidová motorická dráha rubrospinální regulace svalového tonu Prochází jím Sylviův kanálek Jádra III. a IV. hlavového nervu Tectum mesencephali středomozkový kryt

32 Mesencephalon (5) Čtverohrbolí lamina quadrigemina = podkorové centrum (pohybové reakce očí, hlavy, celého těla) Horní pár primární centrum zrakové dráhy, centrum zornicového reflexu Dolní pár primární centrum sluchové dráhy = reflex za zdrojem hluku

33 Diencephalon (1) = mezimozek Zakrytý koncovým mozkem Boční stěny tvoří = pravý a levý hrbol mezimozkový = THALAMY Spodní stěna mezimozku = HYPOTHALAMUS Uvnitř je III. komora strop je blanitý, je k němu připojena epiphysa = corpus pineale (šišinka) produkuje melanotonin (tlumí sekreci pohl. hormonů) THALAMUS Vejčitý tvar, horní a zadní plocha orientována do postranních komor

34 Diencephalon (2) quitectura_archivos/page541.htm

35 Diencephalon (3) Capsula interna (vnitřní pouzdro) Pás bílé hmoty při postranní stěně thalamů Oddělují je od bazálních ganglií Thalamus spojen obousměrně s mozkovou kůrou Převádí vzruchy z nižších oddílů CNS do m. kůry a naopak činnost je mozkovou kůrou řízena Přepojovány dráhy z: Mozečku Retikulární formace Červeného jádra Vzestupné senzitivní z medulla spinalis Chuťová vlákna, zraková a sluchová dráha

36 Diencephalon (4)

37 Diencephalon Thalamická jádra na řezu bílé lamely rozdělující šedou hmotu na jádra (5) Vzruchy z proprioceptorů a exteroceptorů Rozhodují o příjemnosti nebo nepříjemnosti počitku Vyvolává vegetativní a motorické reakce (zblednutí, pláč, palpitace ) = při prudkých citových afektech Bolestivé impulsy = procházejí thalamem k vegetativním centrům vegetativní symptomy provázející bolest brána vědomí = označení thalamu díky výše uvedeným důl. funkcím

38 Diencephalon (6)

39 Diencephalon (7) HYPOTHALAMUS (podhrbolí) Vytváří spodinu III. komory mozkové Tvořen šedou hmotou, seskupena do jader Hypofýza (podvěsek mozkový) pod hypotalamem Zadní lalok hypofýzy spojen s hypotalamem stopkou Před hypofýzou = křížená zrakových drah Fce hypotalamu: Nejdůležitější nadřazené koordinační centrum vegetativních funkcí vegetativní jádra Přední část hypotalamu regulace parasympatiku

40 Diencephalon Tvorba hormonů liberiny = do k. oběhu adenohypofýzy nebo hotové přímo do neurohypofýzy. liberiny řídí sekreci hypofyzárních hormonů Mediální část hypotalamu centrum sytosti TK, činnosti, GIT, dilatace koronárních cév, cév ve svalech, vazokonstrikce ve vnitřních orgánech Endokrinní jádra hypotalamu Vasodilatace, zvyšuje peristaltiku žaludku, střev, zpomalení činnosti Zadní část hypotalamu regulace sympatiku (8) Narušení = mentální anorexie Laterální část hypotalamu centrum hladu - narušení = bulimie

41 Diencephalon Centrum termoregulace (9) Přední jádra reakce na změnu teploty protékající krve + informace z chladových a tepelných kožních receptorů Zadní jádra ovlivnění průsvitu cév, vyvolání produkce tepla a jeho uchování zvýšení metabolismu a vznik svalového třesu Řízení hydratace, stálého osmotického tlaku, příjem vody, řízení afektivního a sexuálního chování Veškerá činnost je řízena z mozkové kůry

42 Telencephalon (1) = koncový mozek (= velký mozek) Hemisféry 2 polokoule Hluboká podélná štěrbina mezi nimi Vazník (corpus callosum) spojuje obě hemisféry Pruh bílé hmoty z nervových vláken Pod ním laterální komory mozkové Pallium povrch polokoulí = Šedá hmota (cortex cerebri), vnitřek z bílé Bazální ganglia jádra šedé hmoty ve spodní části Sulci (brázdy) na povrchu, mezi nimi gyry (závity)

43 Telencephalon (2)

44 Telencephalon Největší brázdy (3) Sulcus lateralis cerebri (postranní jáma) Sulcus centralis (Rolandova) Sulcus parietooccipitalis + výše dělí hemisféru na: Lobus frontalis = čelní lalok před sulcus centralis Lobus parietalis = temenní lalok za sulcus centralis Lobus temporalis = spánkový lalok pod postranní jámou Lobus occipitalis = týlní lalok dozadu od temenního a spánkového Lobus insulae = v hloubce postranní jámy malý okrsek gyrů

45 Telencephalon (4)

46 Telencephalon (5)

47 Telencephalon (6) Limbický systém Vývojově nejstarší část korové tkáně s jednoduchou stavbou Limbus = límec mozkové tkáně kolem mozkového kmene V každé hemisféře Korový lem kolem spodní části hemisféry Hluboké útvary amygdala, hippocampus Všechny součásti spojeny silnými vlákny + málo spojení s mozkovou kůrou Četná spojení s hypothalamem a thalamem

48 Telencephalon (7) Funkcí je účast na řízení koordinace vegetativních a tělesných funkcí při emotivním chování Emoční projevy jsou tlumeny mozkovou kůrou Nelze je zahájit a potlačit vlastní vůlí Řízení sexuálního chování Podíl na vytváření dočasných spojů v mozkové kůře a ovlivnění paměti Spojen s uvědomováním si pocitu příjemnosti a nepříjemnosti Výrazně působí na CHOVÁNÍ člověka

49 gdala-response/

50 Telencephalon (8) Bazální ganglie Jádra šedé hmoty ve spodině hemisfér Polokruhovitě uložené kolem každého thalamu Nucleus caudatus (= ocasaté jádro) V blízkosti thalamu Nucleus lentiformis (= jádro čočkovité) Oddělené proužkem bílé hmoty capsula interna Bočně od ocasatého jádra = podkorová ústředí extrapyramidového systému, regulace volních a mimovolních pohybů

51 e+nucleus

52 Telencephalon Sestupně spojené s nucleus ruber a substantia nigra Vzestupně přes thalamus s mozkovou kůrou (9) Mozková kůra je s bazálními gangliemi spojena obousměrně organizace a koordinace rozptýleného extrapyramidového systému funkční okruh kůra bazální ganglie thalamus mícha Bazální ganglie řídí vztah mezi podrážděním a útlumem úmyslných pohybů Jejich porucha: Hyperkinetické vztahy = převaha podráždění nad útlumem

53 Telencephalon (10) Nadměrné pohyby, nepřiměřené a neúčelné Někdy kroutivé pohyby (atetóza) + snížení svalového tonu Někdy hypokinetické stavy spolu se zvýšeným svalovým tonem a svalovým třesem

54 Zdroje Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie II. Praha: Avicenum, s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, s. ISBN Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, s.