Démonia DIS 1/2015 1/ ÚPRAVA NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PRO ÚČELY SRÁŽEK ZE MZDY

Transkript

1 O B S A H: 1/ ÚPRAVA NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PRO ÚČELY SRÁŽEK ZE MZDY 2/ ÚPRAVA SAZEB STRAVNÉHO A PRŮMĚRNÝCH CEN PHM PRO ÚČELY POSKYTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD 3/ VALORIZACE NÁHRAD ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU 4/ PRŮMĚRNÁ MZDA ZA I. AŽ III. ČTVRTLETÍ 2014 PRO PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OSOB SE ZP 5/ ZMĚNY V NV 564/2006 Sb. O PLATOVÝCH POMĚRECH ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ 6/ ZMĚNY V ZÁKONÍKU PRÁCE PROVEDENÉ ZÁKONEM 250/2014 Sb., KTERÝM SE MĚNÍ ZÁKONY SOUVISEJÍCÍ S PŘIJETÍM ZÁKONA O STÁTNÍ SLUŽBĚ 7/ ZMĚNY V ZÁKONU O STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE 8/ K ZMĚNÁM V ZÁKONU O POJISTNÉM NA SZ A POJISTNÉM NA VZP 9/ JAK SPRÁVNĚ POSTUPOVAT PŘI STANOVENÍ POŘADÍ VYŽIVOVANÝCH DĚTÍ V PŘÍPADĚ, ŽE SE JEDNÁ O DRUHA A DRUŽKU 10/ POVINNÁ ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE S FINANČNÍ SPRÁVOU 11/ ODPOVĚDI NA DOTAZY Příloha: Oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením Pozvánka na semináře Praha 4. ledna 2015

2 Vážení přátelé, v dnešním prvním čísle informačního servisu roku 2015 přinášíme hlavně změny v sazbách, které začnou platit od 1. ledna. Kromě toho zde najdete i aktuální informace a výklady ke změnám v zákonech, o kterých jsme Vás informovali v minulém čísle informačního servisu. Přílohou tohoto čísla jsou pozvánky na lednové semináře, které budou zaměřeny na roční zúčtování záloh za rok 2014 a na aktuální výklady k novelám zákonů platným od Telefonické poradenství ve mzdové a personální oblasti bude i v letošním roce fungovat od pondělí do čtvrtka od 8,00 hod. do 12,00 hod. na 2 telefonních číslech uvedených na titulní straně časopisu u odborných dotazů. Na případné ové dotazy písemně neodpovídáme a proto je v nich třeba vždy uvést číslo smlouvy a telefonní kontakt (tím se výrazně zrychlí naše odpověď). 1/ ÚPRAVA NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PRO ÚČELY SRÁŽEK ZE MZDY Podle NV 595/2006 Sb. se při výpočtu nezabavitelných částek použije - částka ŽM jednotlivce podle zákona 110/2006 Sb. a - částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (ta se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy pro obec od do obyvatel podle 26 odst. 1 písm. a) zákona 117/95 Sb.). Částka životního minima je od roku 2012 ve výši 3410 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se pro rok 2015 mění NV 327/2014 Sb. na 5767 Kč (dosud 5873 Kč). Součet těchto částek činí 9177 Kč. Díky této změně dochází ke snížení nezabavitelných částek takto: Základní částka, která nesmí být sražena povinnému je součet - základní částky na osobu povinného 6118 Kč (2/3 z ( =9177), dosud to bylo 6188,67 Kč, - základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 1529,50 Kč (6118:4), dosud to bylo 1547,17 Kč. Tzn., že i v roce 2015 se bude při výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena, pracovat s haléři a zaokrouhlení na celé koruny se provede až po jejím výpočtu. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 6118+(3x1529,50)=10706,50 Kč, zaokrouhleno na Kč. Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj = 9177 Kč (dosud 9283 Kč). Jedna třetina z této částky činí 3059 Kč (dosud 3094 Kč). Vlastní výpočet srážky ze mzdy by vypadal takto: 1/ Od čisté mzdy se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému. 2/ To, co zbude, se porovná s částkou 9177 Kč. 3/ Vše, co přesahuje částku 9177 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých. 4/ Pokud je částka rovna nebo nižší než 9177 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi směrem dolu a v případě přednostních pohledávek srazíme dvě 1

3 třetiny. Pokud se jedná o nepřednostní pohledávku, srazíme jednu třetinu. Zbytek zůstává spolu se základní částkou povinnému. 5/ Jestliže se jedná o přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny a vše, co je nad 9177 Kč. 6/ Jestliže se jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a vše, co je nad 9177 Kč. Kolik zbude zaměstnanci, který má přednostní pohledávku a je sám? Ať je jeho příjem jakkoliv vysoký, zbude mu pouze částka jedna třetina ze zbytku čisté mzdy. Pokud je zbytek jeho čisté mzdy vyšší než částka, nad kterou se může srážet bez omezení (tj Kč), tak mu zbude = 9177 Kč. Dosud zbylo v tomtéž případě zaměstnanci 9284 Kč. Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od , ale použít by se měly až za výplatní období, které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy uplatnit až při provádění srážek ze mzdy z lednové výplaty roku Při srážkách z prosincové výplaty roku 2014 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily pro rok / ÚPRAVA SAZEB STRAVNÉHO A PRŮMĚRNÝCH CEN PHM PRO ÚČELY POSKYTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD Vyhláškou 328/2014 Sb. se vyhlašuje sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, sazby tuzemského stravného a stanoví se průměrná cena pohonných hmot pro rok 2015 takto: sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč (dosud 1,00 Kč) b) osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč (dosud 3,70 Kč). Výše průměrné ceny pohonné hmoty podle 158 odst. 3 zákoníku práce činí a) 35,90 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů (dosud 35,70 Kč) b) 38,30 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů (dosud 37,90 Kč) c) 36,10 Kč u motorové nafty (dosud 36,00 Kč). Tyto sazby se použijí u zaměstnance, který neprokáže cenu pohonné hmoty dokladem o čerpání. Sazby stravného při tuzemských pracovních cestách zaměstnanců se pro rok 2015 mění tak, že v podnikatelské sféře činí podle 163 ZP nejméně - 69 Kč při pracovní cestě 5 až 12 hodin (dosud 67 Kč) Kč při pracovní cestě 12 až 18 hodin (dosud 102 Kč) Kč při pracovní cestě nad 18 hodin (dosud 160 Kč). Ve státní správě zůstává i nadále stanoveno stravné v rozpětí v jednotlivých pásmech ( 176 odst. 1 ZP): - 69 až 82 Kč při pracovní cestě 5 až 12 hodin (dosud 67 Kč až 80 Kč), až 125 Kč při pracovní cestě 12 až 18 hodin (dosud 102 Kč až 123 Kč) až 195 Kč při pracovní cestě nad 18 hodin (dosud 160 Kč až 191 Kč). 2

4 Do horní hranice těchto pásem není stravné předmětem daně z příjmů u všech skupin zaměstnanců, tzn., že horní hranice platí i pro podnikatelskou sféru ( 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů). Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, tzn., že upravené sazby se použijí poprvé při pracovní cestě konané v lednu / VALORIZACE NÁHRAD ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU Nařízením vlády 306/2014 Sb. o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se zvyšuje průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle předchozích valorizací o 1,6%. Zároveň se zvyšuje i průměrný výdělek pro výpočet náhrady na výživu pozůstalých o 1,6%. Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada na výživu pozůstalých podle tohoto NV přísluší od 1. ledna Z toho vyplývá, že je třeba průměrný výdělek, kterého dosahoval zaměstnanec před vznikem škody nebo před smrtí, upravený o všechny provedené valorizace po vzniku škody, zvýšit o 1,6%. Např. zaměstnanec utrpěl pracovní úraz v roce Jeho průměrný výdělek před vznikem škody (tj. před převedením na méně placenou práci) byl 9000 Kč. Tento průměrný výdělek se valorizoval NV 18/2001 o 6%, NV 464/2001 o 4,6% a NV 60/2003 o 450 Kč, NV 482/2003 o 2,5%, NV 67/2005 o 5,4%, NV 534/2005 Sb. o 5% a NV 557/2006 o 6%, NV 366/2007 Sb. o 3%, NV 447/2008 Sb. o 4,4%, NV 417/2010 Sb. o 3,9% a NV 9/2012 Sb. o 1,6%, takže po jednotlivých valorizacích činil Kč (tj. 9000x1,06x1,046)+450)x1,025x1,054 x1,05x1,06x1,03x1,044x1,039 x1,016x1,009x1,004). Po této poslední valorizaci o 1,6% se bude doplácet do částky Kč (14425x1,016). Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku nebo na náhradu na výživu pozůstalých po , tak se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady nezvyšuje. 4/ PRŮMĚRNÁ MZDA ZA I. AŽ III. ČTVRTLETÍ 2014 PRO PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OSOB SE ZP Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí 311/2014 Sb. byla vyhlášena průměrná mzda za I. až III. čtvrtletí 2014 ve výši Kč. Tento údaj se shoduje s tím, co bylo vyhlášeno ČSÚ dne (v posledních 3 letech se používá vždy údaj vyhlášený ČSÚ...). Tento údaj by se měl použít pro výpočet povinného podílu osob se ZP za rok V případě nenaplnění povinného podílu zaměstnáváním osob se ZP nebo odběrem výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50% osob se ZP ( náhradní plnění ) je třeba provést odvod do státního rozpočtu ve výši 62947,50 Kč (25179x2,5) za jednu nenaplněnou osobu. K naplnění jedné osoby náhradním plněním je třeba odebrat výrobky nebo služby v objemu Kč bez DPH (25179x7). Tiskopis Oznámení za rok 2014 o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením zůstává oproti roku 2013 beze změn a najdete jej v příloze tohoto čísla. Tiskopis je třeba předložit nejpozději do 15. února 2015 místně příslušnému Úřadu 3

5 práce. V případě, že nebyl naplněn povinný podíl zaměstnáním osob se ZP nebo odběrem výrobků a služeb, je třeba provést odvod do státního rozpočtu nejpozději do NA CO SI DÁT PŘI VÝPOČTU PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU ZA ROK 2014 POZOR? - podle 67 odst. 4 zákona o zaměstnanosti se za osoby se zdravotním postižením považují ještě po dobu 12 měsíců ode dne posouzení osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní v prvním nebo druhém stupni. Tzn., že pokud byla někomu odejmuta invalidita prvního nebo druhého stupně od , bude se na plnění povinného podílu započítávat ještě do rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou vydaná před platí po dobu jejich platnosti, nejdéle však do 1. ledna Tzn., že pokud měl někdo rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou bez časového omezení, započte se na plnění povinného podílu ještě v roce Změnou zákona o zaměstnanosti provedenou zákonem 136/2014 Sb. se s účinností od do zákona opět vrací osoba zdravotně znevýhodněná. Takže jejich zápočet bude plynule pokračovat i v roce JAKÁ BUDE MAXIMÁLNÍ VÝŠE PODPORY V NEZAMĚSTNANOSTI A PODPORY PŘI REKVALIFIKACI V ROCE 2015? Z průměrné mzdy Kč za I. až III. čtvrtletí roku 2014 se vychází i při výpočtu maximální výše podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, která bude platit v roce Maximální výše podpory v nezaměstnanosti je 0,58násobek této průměrné mzdy, což představuje částku Kč. Maximální výše podpory při rekvalifikaci je 0,65násobek průměrné mzdy, což představuje částku Kč. Vyšší částky nemůžou být uchazečům o zaměstnání v roce 2015 vypláceny. 5/ ZMĚNY V NV 564/2006 Sb. O PLATOVÝCH POMĚRECH ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ Nařízením vlády 303/2014 Sb. ze dne 18. prosince 2014 se změnilo NV 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Účinnost těchto změn je od 1. ledna Změny zvýšení platových tarifů se týkají pouze zdravotnických pracovníků (u ostatních zaměstnanců státní správy byly změny provedeny od NV 224/2014 Sb.). V 5 byl rozšířen okruh zaměstnanců, kterým je poskytován platový tarif podle jednotlivých příloh o zaměstnance, který je pracovníkem v sociálních službách nebo sociálním pracovníkem v zařízení sociálních služeb. Takže upravený 5 Platový tarif zní nově (změny jsou vyznačeny tučně): (1) Zaměstnanci přísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, nestanoví-li se dále jinak. (2) Zaměstnanci, který není uveden v odstavcích 6 (5) a 8 (7), poskytovatele zdravotních služeb, který není uveden v odstavci 5 (4), přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (3) Zaměstnanci, který je pracovníkem v sociálních službách nebo sociálním 4

6 pracovníkem v zařízení sociálních služeb, u poskytovatele sociálních služeb, který vykonává činnost v sociálních službách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve škole a školském zařízení, ve věznici, v zařízení pro zajištění cizinců a v azylovém zařízení, nebo sociálním pracovníkem u poskytovatele zdravotních služeb, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení, pokud mu nepřísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení. (4) (3) Zaměstnanci, který je a) uveden v 303 odst. 1 zákoníku práce, b) úředníkem územního samosprávného celku 23), c) zaměstnancem státu v Akademii věd České republiky, d) zaměstnancem státu v Grantové agentuře České republiky, e) zaměstnancem státu v Technologické agentuře České republiky, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 4 (3) k tomuto nařízení. (5) (4) Zaměstnanci, který je zdravotnickým pracovníkem 18) poskytujícím zdravotní služby (zrušeno v zařízení sociálních služeb 18a) ), ve zdravotnickém zařízení Ministerstva obrany, které není příspěvkovou organizací, v centru letecké záchranné služby Armády České republiky, ve Zdravotnickém zařízení Ministerstva vnitra České republiky a ve Vězeňské službě České republiky, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 5 (4) k tomuto nařízení, není-li v odstavci 7 nebo 8 (6) stanoveno jinak. (6) (5) Zaměstnanci, který je zdravotnickým pracovníkem 18) poskytujícím zdravotní služby u poskytovatele zdravotních služeb a v zařízení sociálních služeb, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 6 (5) k tomuto nařízení, není-li v odstavci 5 (4) nebo 8 (7) stanoveno jinak. (7) (6) Zaměstnanci, který je lékařem orgánu sociálního zabezpečení 29), (zrušeno lékařem nebo zubním lékařem ve Zdravotnickém zařízení Ministerstva vnitra České republiky a ve Vězeňské službě České republiky) přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 7 (6) k tomuto nařízení. (8) (7) Zaměstnanci, který je lékařem nebo zubním lékařem 18d) poskytujícím zdravotní služby u poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče ve Zdravotnickém zařízení Ministerstva vnitra České republiky a ve Vězeňské službě České republiky nebo u poskytovatele zdravotnické záchranné služby, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 8 (7) k tomuto nařízení. (9) (8) Zaměstnanci, který je pedagogickým pracovníkem 18b), přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 9 (8) k tomuto nařízení. Další změna je provedena v 6 odst. 2, který se změnil takto: (2) Zaměstnavatel, který je poskytovatelem zdravotních služeb, může s předchozím souhlasem zřizovatele sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit vnitřním předpisem způsob určení platového tarifu zaměstnancům (zrušeno zařazeným do šesté a vyšší platové třídy) v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň v příslušné platové třídě. Výše takto určeného platového tarifu musí být určena nejméně ve výši odpovídající platovému tarifu, který by zaměstnanci příslušel při zařazení do platového stupně podle 4. 5

7 Z toho vyplývá, že u všech zaměstnavatelů, kteří jsou poskytovateli zdravotních služeb je možno určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň s tím, že ale nesmí být nižší než by odpovídalo dosažené praxi. Dosud se takto mohlo postupovat jen u zaměstnanců zařazených do šesté a vyšší platové třídy, i když podle 6 odst. 1 se mohl tento postup uplatnit již podle předchozí právní úpravy... 6/ ZMĚNY V ZÁKONÍKU PRÁCE PROVEDENÉ ZÁKONEM 250/2014 Sb., KTERÝM SE MĚNÍ ZÁKONY SOUVISEJÍCÍ S PŘIJETÍM ZÁKONA O STÁTNÍ SLUŽBĚ Tímto zákonem se mění spousta zákonů, které souvisí s naší prací. Ve většině případů se jedná o vložení ustanovení o zaměstnancích pracujících podle zákona o státní službě (kdy u nich vzniká pojištění apod.). Vzhledem k tomu, že tito zaměstnavatelé nejsou našimi klienty, nebudeme se těmto změnám věnovat. Pro naši práci je důležitá změna v zákoníku práce, kde se v 122 zrušil odst. 2, který řešil smluvní plat zaměstnanců zařazených do 13 a vyšší tarifní třídy. Vzhledem k tomu, že se toto zrušení smluvního platu týká většího počtu zaměstnanců státní správy, je k této změně vydáno přechodné ustanovení, které zní: Zaměstnanci, který byl ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona odměňován smluvním platem, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona stanoví platový tarif a osobní příplatek, popřípadě příplatek za vedení, zvláštní příplatek a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, tak, aby jejich úhrn odpovídal dosavadní výši sjednaného smluvního platu; pokud by však takto stanovená výše osobního příplatku, popřípadě příplatku za vedení, zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, přesahovala jejich nejvyšší přípustnou výši podle zákona č. 262/2006 Sb., tyto složky platu se sníží na jejich nejvýše přípustnou výši. Platový tarif musí odpovídat zařazení do platové třídy a do platového stupně v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb. Podle tohoto přechodného ustanovení se bude muset zaměstnancům odměňovaným smluvním platem stanovit od 1. ledna 2015 platový tarif, osobní příplatek apod. tak, aby jejich úhrn odpovídal dosavadní výši sjednaného smluvního platu. Pokud toho nebude možno dosáhnout z důvodu překročení zákoníkem práce povolené maximální výše, sníží se jejich výše na nejvýše přípustnou výši. Zde budou muset zaměstnavatelé využít odměn ( 134 ZP) popřípadě cílových odměn ( 134a ZP)... 7/ ZMĚNY V ZÁKONU O STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE Zákony 252/2014 Sb. a 253/2014 Sb. se změnil zákon 117/95 Sb. o státní sociální podpoře. První změna je provedena v 5 odst. 1 písm. b), kde se mezi příjmy od daně osvobozené, které se zahrnují do příjmů pro posouzení nároku na dávky SSP, doplnily příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy. Z toho vyplývá, že pokud bude žák nebo student vykonávat odbornou praxi u zaměstnavatele a bude za ni dostávat nějakou odměnu, musí se tento příjem potvrdit do příjmů pro posouzení nároku na dávky SSP (přídavek na dítě, příspěvek na 6

8 bydlení), i když je tento příjem podle 6 odst. 9 písm. l) zákona o daních z příjmů od daně osvobozen. Další změny jsou provedeny v 44 až 46 zákona u porodného: Jednak se v 44 odst. 1 zvýšila hranice příjmu pro vznik nároku na porodné z 2,4 násobku životního minima rodiny na 2,7 násobek tohoto životního minima, což by mělo rozšířit okruh osob, kterým vznikne nárok na porodné. Dále se v 46 odst. 1 zákona upravila výše porodného tak, že - výše porodného činí Kč na první dítě a Kč na druhé dítě. Dosud náleželo porodné pouze na první živě narozené dítě ve výši Kč a v případě narození více dětí s prvním narozeným dítětem (např. dvojčata) činila výše porodného Kč. Takže pokud by se dne narodila dvojčata, náleželo by na ně již porodné ve výši Kč (13000 Kč na první dítě a Kč na druhé dítě). Obdobně by platilo, že pokud se narodí v roce 2015 první dítě, bude na něj náležet porodné Kč a při narození druhého dítěte v roce 2017 by náleželo porodné ve výši Kč. Pochopitelně, že ve všech případech musí být splněna podmínka výše příjmu v rodině do 2,7 násobku životního minima této rodiny. 8/ K ZMĚNÁM V ZÁKONU O POJISTNÉM NA SZ A POJISTNÉM NA VZP V 5 odst. 2 zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ a v 3 odst. 2 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se změnil text u příjmů, které se nezahrnují do vyměřovacích základů takto (v obou zákonech je text shodný): b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, Oproti textu, platnému do je změna v tom, že na odstupné musí vzniknout nárok podle zvláštních právních předpisů. Dosud tam bylo odstupné poskytnuté na základě zvláštních právních předpisů a odkaz na zákoník práce. Odkaz na ZP již v nové úpravě chybí. Otázkou je, zda se nebude pojistné odvádět i z odstupného poskytnutého podle kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu při skončení pracovního poměru podle 52 písm. e) zdravotní důvody, kde na odstupné ze zákona nárok nevzniká? Podle Judikátu Nejvyššího správního soudu (viz DIS 9/2014 bod 2) by se také z tohoto odstupného pojistné odvádět nemuselo... Tím, že byl doplněn text, na které vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, bychom se přikláněli k tomu, že by odvod pojistného měl být proveden. Vzniklou situaci budeme sledovat a pokud se objeví závazný výklad, budeme Vás včas informovat. 9/ JAK SPRÁVNĚ POSTUPOVAT PŘI STANOVENÍ POŘADÍ VYŽIVOVANÝCH DĚTÍ V PŘÍPADĚ, ŽE SE JEDNÁ O DRUHA A DRUŽKU Nejvíce problémů při uplatnění daňového zvýhodnění na dítě od budou dělat děti druha a družky, kteří budou mít děti ještě z předchozího vztahu a budou s nimi ve společně hospodařící domácnosti. Jaké situace v tomto případě můžou nastat: 7

9 - druh a družka nemají společné děti, ale každý z nich má jedno dítě z předchozího vztahu, které s nimi žije ve společně hospodařící domácnosti v tomto případě si druh i družka uplatní u svého zaměstnavatele daňové zvýhodnění na své dítě. Bude se jednat o první dítě, takže daňové zvýhodnění bude činit Kč (měsíčně 1117 Kč). - druh a družka mají jedno společné dítě a každý z nich má ještě jedno dítě z předchozího vztahu, které s nimi žije rovněž ve společně hospodařící domácnosti v tomto případě se musí druh a družka dohodnout, kdo z nich si bude společné dítě uplatňovat. Jestliže si jej uplatní druh, bude se u tohoto dítěte jednat o první dítě. Dítě, které má z předchozího vztahu, bude dítětem druhým v pořadí, na které bude náležet daňové zvýhodnění Kč (měsíčně 1317 Kč). Družka nebude uplatňovat daňové zvýhodnění na společné dítě, ale její dítě z předchozího vztahu bude rovněž druhým dítětem, na které bude náležet daňové zvýhodnění Kč (měsíčně 1317 Kč). Prohlášení k dani u druha bude vypadat takto (společné dítě je A, jeho dítě je B a dítě družky je C): Jméno Příjmení Rodné číslo Uplatňuji nárok ve výši stanovené A 1 B 2 Prohlášení k dani u družky bude vypadat takto: Jméno Příjmení Rodné číslo Uplatňuji nárok ve výši stanovené A N C 2 V potvrzení zaměstnavatele druha bude uvedeno, že uplatňuje dítě A a číslo 1. V potvrzení zaměstnavatele družky bude uvedeno, že neuplatňuje dítě A a písm. N. Z výše uvedeného vyplývá, že nejdříve je třeba vždy vypořádat děti společné, které jsou vyživované u obou poplatníků a následně uplatnit nárok na děti, které jsou vyživované pouze u jednoho z poplatníků, tzn. děti, na které uplatnit nárok druhý z poplatníků nemůže. Tento postup bude zveřejněn v připravovaném Pokynu GFŘ, který by měl vyjít začátkem roku Tento postup by neplatil u manželů nebo registrovaných partnerů, kteří si můžou podle 35 odst. 6 ZDP uplatnit i dítě druhého z manželů nebo registrovaných partnerů. Zde by si mohl jeden z manželů uplatnit všechny děti žijící ve společně hospodařící domácnosti (což by bylo výhodné zejména v případě, že manželka by byla na mateřské nebo rodičovské dovolené, nebo by jeden z nich byl bez příjmů). 10/ POVINNÁ ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE S FINANČNÍ SPRÁVOU Na stránkách finanční správy se objevila informace o povinné elektronické komunikaci s finanční správou, kterou přetiskujeme v plném znění. Tato povinnost vyplývá z doplnění odst daňového řádu. 8

10 S účinností od 1. ledna 2015 bude platit, že má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádného daňového přiznání a dodatečného daňového přiznání, hlášení a vyúčtování, učinit pouze elektronicky - datovou zprávou. Tato datová zpráva musí být ve správcem daně stanoveném formátu a struktuře a musí být odeslaná nejlépe prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu (dostupné na internetových stránkách finanční správy), a to s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky nebo podepsaná uznávaným elektronickým podpisem. Další možností je odeslání prostřednictvím datové schránky. Všechny tyto způsoby jsou přípustné. Za nedodržení povinné elektronické formy u podání, jejichž Seznam je zveřejněn na internetu finanční správy na úředních deskách finančních úřadů, uloží správce daně pokutu ve výši 2000 Kč. Pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní, může mu správce daně uložit pokutu až do Kč. Podrobnější informace, zejména k formátu a struktuře datové zprávy, jsou dostupné na internetových stránkách finanční správy na 11/ ODPOVĚDI NA DOTAZY 1/2015 Jaký má dopad pro zaměstnance sepsání dohody o skončení pracovního poměru např. k ? Slyšeli jsme, že tomuto zaměstnanci nenáleží podpora v nezaměstnanosti ani v případě, že dohoda byla sepsána z důvodu jeho nadbytečnosti? Jestliže se stal zaměstnanec např. v měsíci prosinci 2014 nadbytečným podle 52 písm. c) a dostal by z tohoto důvodu výpověď, běžela by u něho 2 měsíční výpovědní doba (tj. v měsících lednu a únoru). Pokud se s ním ale zaměstnavatel dohodl, že skončí pracovní poměr dohodou k a důvod nadbytečnosti zůstal v dohodě zachován, náleží tomuto zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši podle délky jeho zaměstnání. Po dobu, po kterou náleží zaměstnanci zákonné odstupné se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje. Podpora mu začne být vyplácena až po uplynutí počtu měsíců zákonného odstupného. V případě sepsání dohody bez udání důvodu, náleží podpora v nezaměstnanosti po celou dobu jejího pobírání ve výši 45%. I v letošním roce se s Vámi budeme loučit pozdravem od pana MURPHYHO: ************************************************************************************************* STANOVÍŠ-LI SI NEDOSAŽITELNÉ CÍLE, NEBUDEŠ MUSET NIC DĚLAT ************************************************************************************************* 9