Inflace versus nezaměstnanost. Phillipsova křivka a její hospodářsko-politické implikace

Transkript

1 Inflace versus nezaměstnanost Phillipsova křivka a její hospodářsko-politické implikace

2 Inflace Inflace je definována jako stálý a nepřetržitý růst cenové hladiny. Stagflace, desinflace, deflace Výši inflace kvantifikujeme pomocí míry inflace. Anticipovaná a neanticipovaná inflace Poptávková a nabídková inflace

3 Nezaměstnanost nerealizovaná (neuspokojená) nabídka práce na trhu práce. Obecně za nezaměstnanou pracovní sílu lze považovat tu část ekonomicky aktivního obyvatelstva, která není odpovídajícím způsobem (především časově a kvalifikačně) využita. Faktory ovlivňující nezaměstnanost: dynamika ekonomiky a průběh hospodářského cyklu, vývoj inflace probíhající strukturální změny realizovaný vědeckotechnický rozvoj rozsah a formy státních zásahů do ekonomiky, integrační tendence síla a politika odborů na trhu práce sociálních faktorech (délka pracovního týdne, věk odchodu do důchodu, výše sociálních dávek apod.) realizované mzdové politiky a pružnosti mezd demografické faktory

4 Typy nezaměstnaností FRIKČNÍ NEZAMĚSTNANOST Vzniká tehdy, když zaměstnaná osoba se dobrovolně vzdá svého pracovního místa, protože si hledá jiné pracovní místo. SEZÓNNÍ NEZAMĚSTNANOST Sezónní nezaměstnanost je krátkodobá a je způsobuje ji: Nepravidelnost produkce v odvětvích, kde je produkce závislá na počasí (stavebnictví, povrchová těžba, zemědělství, lesnictví, rybolov), a její důsledky v navazujících zpracovatelských odvětvích (cukrovarnický a konzervárenský průmysl), Výkyvy ve spotřebě, které jsou vyvolány buď institucionálními příčinami (např. vánoční nebo velikonoční svátky) nebo střídáním ročních období (důsledky pro obuvnický a konfekční průmysl, služby spojené s turistikou).

5 Typy nezaměstnaností STRUKTUÁLNÍ NEZAMĚSTNANOST vzniká, když nabídka práce určitého druhu (např. podle pohlaví, povolání, kvalifikace, regionu), je vyšší než je poptávka v uvedené struktuře, a když nejsou osoby (z hlediska celkové poptávky po práci) hledající práci dostatečně mobilní na to, aby si na jiných trzích práce (v jiných odvětvích, v jiných profesích, na pracovních místech s jinými kvalifikačními požadavky, v jiných regionech) našly práci. CYKLICKÁ NEZAMĚSTNANOST je vyvolaná (a také odstraněna) cyklickými změnami hospodářských aktivit v makroekonomickém rozměru. Tento typ nezaměstnanosti vzniká tehdy, když poptávka po zboží a službách při daných mzdových sazbách a při dané produktivitě práce není postačující na zaměstnanost těch, kteří jsou schopni a ochotni pracovat.

6 Přirozená míra nezaměstnanosti Mikroekonomická definice: Úroveň nezaměstnanosti, kterou bychom získali pomocí řešení walrasovské soustavy rovnic všeobecné rovnováhy za předpokladu, že by obsahovala skutečné strukturální charakteristiky trhu práce a trhu statků včetně tržních nedokonalostí, stochastické proměnlivosti poptávky a nabídky, nákladů na získání informací o volných pracovních místech a disponibilních pracovních silách, nákladech mobility atd. Makroekonomická definice (NAIRU): Přirozená míra nezaměstnanosti v pojetí NAIRU je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí na snižování nebo zvyšování cenové a mzdové inflace vyrovnané. Při této míře nezaměstnanosti je inflace stálá a nevykazuje tendenci ke zvyšování ani snižování.

7 Faktory ovlivňující přirozenou míru nezaměstnanosti úroveň a efektivnost fungování zprostředkovatelských agentur motivace lidí hledat si nové zaměstnání demografická skladba pracovní síly a intenzita s jakou vstupují noví pracovníci do pracovní síly dostupnost a pestrost pracovních míst výška a délka poskytování podpor v nezaměstnanosti variabilita poptávky po práci mezi jednotlivými firmami v ekonomice

8 Keynesiánská pojetí Phillipsovy křivky původní verze W (%) Vyjadřuje vztah mezi mírou mzdové inflace a mírou nezaměstnanosti Rovnice PC křivky: w = -f (u-u N ) PC křivka u (%)

9 Keynesiánská pojetí Phillipsovy křivky π (%) Vyjadřuje vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti PC křivka u (%)

10 Friedmanova verze Phillipsovy křivky (východiska) Předpoklady: hypotéza přirozené míry nezaměstnanosti princip adaptivních očekávání Existence dvou Phillipsových křivek Krátkodobá Phillipsova křivka: klesající tvar stejně jako v případě keynesovců Dlouhodobá Phillipsova křivka: vertikální na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti

11 Friedmanova verze Phillipsovy křivky π (%) LRPC (platí π e = π) SRPC 2 (pro určitou π e 2 ) platí: π e 2 > π e 1 SRPC 1 (pro určitou π e 1 ) u N u (%)

12 Friedmanova verze Phillipsovy křivky π (%) LRPC P C LRAS SRAS 2 SRAS 1 Π e 2 Π B SRPC (π e 2 ) A B Π e 1 = Π A SRPC (π e 1 ) AD 1 AD 2 u 2 u N u (%) Y P Y 2 Y

13 Rozdíl mezi keynesovskou a Friedmanovou verzí Phillipsovy křivky Monetaristé chápou vztah mezi nezaměstnaností a inflací zcela opačně než keynesiánci, kteří vycházeli z toho, že nezaměstnanost ovlivňuje ceny. Friedman vychází z toho, že hybnou silou vývoje nominálního HDP je množství peněz v oběhu, které při svém zvýšení vede k růstu cenové hladiny, což má vliv na nezaměstnanost. Matematicky zápis Friedmanovy verzce PC křivky: u N u = a (π π e )

14 Phillipsova křivka v pojetí nové klasické makroekonomie Základní rysy nové klasické makroekonomie: předpoklad všeobecné rovnováhy v ekonomice hypotéza racionálních očekávání vlastní pojetí křivky krátkodobé agregátní nabídky konzervativní a skeptický přístup k hospodářské politice Východiska konstrukce PC křivky: přirozená míra nezaměstnanosti a racionální očekávání.

15 Phillipsova křivka v pojetí nové klasické makroekonomie π (%) Pravdivá PC křivka (očekávání jsou racionální a subjekty HP provádějí průhlednou politiku) Jevová PC křivka (politika, jež je prováděná subjekty HP není předvídaná ) u N u (%)

16 Krátkodobá reakce na neočekávanou fiskální expanzi vlády v modelu NKM P LRAS E: P e = P 0 0 e E: P < P E 0 [Y* = Y 0 ; P e 0 = P 0 ; w 0 ]: 1. G AD 0 AD 1 AD 1 e SRAS(P 0 ;w 0 ) > SRAS(P e 0; w 0 ) IU < 0 P 1 P 0 I. E 0 E 1 AD 1 Y (Y 0 Y 1 ) & P (P 0 P 1 ) AD 1 = SRAS(P e 0; w 0 ) AD 0 E 1 [Y* < Y 1 ; P e 0 < P 1 ; w 0 ] I. Y*=Y 0 Y 1 Y

17 Phillipsova křivka v pojetí nové klasické makroekonomie π (%) Pravdivá PC křivka (očekávání jsou racionální a subjekty HP provádějí průhlednou politiku) Π e 0 < Π 1 Jevová PC křivka (politika, jež je prováděná subjekty HP není předvídaná ) u 1 u N u (%)

18 Krátkodobá reakce na očekávanou fiskální expanzi vlády v modelu NKM P LRAS E: P 0 0 e = P e E: P = P E 0 [Y* = Y 0 ; P e 0 = P 0 ; w 0 ]: SRAS (P e 1 1 ;w 1 ) G AD 0 AD 1 P e 1. E 1 2. P e 0 P e 1 očekávají P 1 SRAS (P e 0 0 ;w 0 ) w R požadují w N w 0 P 0 I. E 0 AD 0 AD 1 w 1 SRAS 0 SRAS 1 P (P 0 P 1 ) AD 1 = SRAS 1 (P e 1; w 1 ) E 1 [Y* = Y 1 ; P e 1 = P 1 ; w 1 ] Y*=Y 0 =Y 1 Y

19 Phillipsova křivka v pojetí nové klasické makroekonomie π (%) Pravdivá PC křivka (očekávání jsou racionální a subjekty HP provádějí průhlednou politiku) Π e 1 < Π 1 u 1 u N u (%) Jevová PC křivka (politika, jež je prováděná subjekty HP není předvídaná )

20 Krátkodobá reakce na fiskální expanzi vlády, která je méně expanzivní než se očekávalo v modelu NKM P E 1 LRAS e E: 0 P0 = P E: P = P e 1 e E : P > P 1 1 SRAS (P ) 1 2. e 1 ;w 1 1 E 0 [Y* = Y 0 ; P e 0 = P 0 ; w 0 ]: předpokládaný G AD 0 AD 1 P e očekávají w R požadují w N w 0 w 1 SRAS 0 SRAS 1 P P 1 P 1 P 0 I. II. E 1 E 0 SRAS (P e 0 0 ;w 0 ) AD 0 AD 1 AD 1 (P 0 P 1 ) AD 1 = SRAS 1 (P e 1 ; w 1 ) E 1 [Y* = Y 1 ; P e 1 = P 1 ; w 1 ] skutečný G < předpokládaný G AD 0 II. AD 1 Y (Y 0 Y 1) & P (P 0 P 1) AD 1 = SRAS 1 (P e 1 ; Y 1 Y*=Y 0 =Y 1 Y w 1 ) E 1 [Y* > Y 1 ; P e 1 > P 1 ; w 1 ]

21 Phillipsova křivka v pojetí nové klasické makroekonomie π (%) Pravdivá PC křivka (očekávání jsou racionální a subjekty HP provádějí průhlednou politiku) Π e 1 > Π 1 Jevová PC křivka (politika, jež je prováděná subjekty HP není předvídaná ) u N u 1 u (%)

22 Phillipsova křivka v ČR 12,0 LPC 10,0 8,0 míra čisté inflace 6,0 4,0 2,0 y = -1,412x + 12,747 R 2 = 0,7577 0,0 0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 10,0-2,0 míra nezaměstnanosti

23 Literatura: FRAIT, J., ZEDNÍČEK, R. Makroekonomie. Ostrava: VŠB-TU, str DORNBUSCH, R., FISCHER, S. Makroekonomie. Praha: SPN a Nadace Economics,1994. ISBN Kapitola 17. PAULÍK, T., PELLEŠOVÁ, P. Makroekonomie. Karviná: OPF SU, ISBN Kapitola 7 a 8.

24 Literatura (platební bilance, vyrovnávací mechanismy na platební bilanci): FRAIT, J., ZEDNÍČEK, R. Makroekonomie. Ostrava: VŠB-TU, str DORNBUSCH, R., FISCHER, S. Makroekonomie. Praha: SPN a Nadace Economics,1994. ISBN Kapitola 20. MACH, M. Makroekonomie. Pokročilejší analýza. Praha: Melandrium, ISBN Kapitola 9.5. FRAIT, J. Mezinárodní peněžní teorie. Ostrava, VŠB 1996, ISBN Kapitola 3 a 7.

25 Literatura (model AD-AS): GOTTVALD, J. Makroekonomie I. část (kurz pro středně pokročilé). Ostrava: VŠB-TU, str DORNBUSCH, R., FISCHER, S. Makroekonomie. Praha: SPN a Nadace Economics,1994. ISBN Kapitola 7,8. PAULÍK, T., PELLEŠOVÁ, P. Makroekonomie. Karviná: OPF SU, ISBN str

26 Literatura (hospodářský cyklus a ekonomický růst): FRAIT, J., ZEDNÍČEK, R. Makroekonomie. Ostrava: VŠB-TU, str DORNBUSCH, R., FISCHER, S. Makroekonomie. Praha: SPN a Nadace Economics,1994. ISBN Kapitola 10. PAULÍK, T., PELLEŠOVÁ, P. Makroekonomie. Karviná: OPF SU, ISBN str

27 Platební bilance Vyrovnávací mechanismy na platební bilanci

28 Platební bilance Statistický účetní záznam (sestavený podle pravidel podvojného účetnictví, který sumarizuje všechny ekonomické transakce mezi subjekty domácí země a subjekty ostatních zemí během určitého časového období. Zachycuje veškeré peněžní toky mezi domácí ekonomikou a zahraničím. Struktura platební bilance

29 Vyrovnávací mechanismy na běžném účtu platební bilance 2 typy vyrovnávacích mechanismů: Automaticky působící mechanismy (cenové mechanismy, důchodové mechanismy, měnové mechanismy) Mechanismy působící prostřednictvím hospodářské politiky (cla, kvóty, podpora exportu)