Státní správa na úseku jména a příjmení

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Bakalářská práce Státní správa na úseku jména a příjmení Dagmar Kočí 2007/2008 Čestné prohlášení: Prohlašuji tímto, že jsem bakalářskou práci na téma: Státní správa na úseku jména a příjmení, zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Dagmar Kočí

2 Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce doc. JUDr. Soně Skulové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady a podněty, které mi byly dobrou pomocí při vypracování této práce. 2

3 OBSAH Název kapitoly strana 1. Úvod a cíl práce 5 2. Vnitřní správa Vývoj vnitřní správy Vývoj matrik na úseku jména a příjmení 8 3. Právní úprava na úseku matrik, jména a příjmení Výkon státní správy na úseku matrik, jména a příjmení Matriční úřad Úřad s rozšířenou působností Krajský úřad Ministerstvo vnitra Jméno, popřípadě jména Zápis jména, popřípadě jmen do knihy narození Prohlášení o volbě a užívání druhého jména Užívání české podoby cizojazyčného jména Jméno uvedené v jiném než českém jazyce Užívání jména osob, které se hlásí k jiné než české národnosti Volba jména pro osvojené dítě Příjmení Příjmení žen Užívání více příjmení Užívání příjmení po uzavření manželství Příjmení dítěte Změna jména a příjmení 28 3

4 7.1 Změna příjmení za trvání manželství Místní příslušnost ve věci změny jména nebo příjmení Náležitosti žádosti o změnu jména nebo příjmení, včetně příloh Pravomocná rozhodnutí cizího státu ve věci změny jména nebo příjmení Změna příjmení po rozvodu manželství Správní poplatky na úseku matrik, jména a příjmení Přestupky na úseku matrik, jména a příjmení Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím Závěr Cizojazyčné resumé Použitá literatura Přílohy Příloha č. 1 Nejčastější dětská jména v České republice Příloha č. 2 Prohlášení o volbě druhého jména pro nezletilého 49 4

5 1. Úvod a cíl práce Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Státní správa na úseku jména a příjmení, a to zejména vzhledem k zajímavosti tématu, jeho důležitosti ve vztahu ke každému jednotlivci, šířce možností a variant užívání jména a příjmení, a v neposlední řadě také ke svému pracovnímu zařazení matrikáře. Přesto, že funkci matrikáře vykonávám necelé čtyři roky, ve své bakalářské práci se snažím nastínit základní pohled na výkon státní správy na úseku jména a příjmení, poukázat na různé možnosti užívání jména a příjmení a na některé zkušenosti z praxe. Cílem mé práce je především vystihnout stávající situaci v oblasti státní správy na úseku jména a příjmení a upozornit na některé problémy právní úpravy, na některé požadavky občanů, popřípadě fyzických osob, které nejsou v souladu se stávající právní úpravou, právě ve věci jména a příjmení. Práce je rozdělena do čtrnácti kapitol, které postupně přibližují výše uvedené téma, včetně kapitol souvisejících, jako je cizojazyčné resumé, seznam použité literatury a přílohy. První kapitola Úvod a cíl práce vystihuje zvolené téma a stanovuje cíle mé bakalářské práce. Stručně charakterizuje jednotlivé kapitoly práce. Kapitola druhá Vnitřní správa přibližuje jak vývoj a obsah vnitřní správy, tak také vývoj matrik, jména a příjmení, které jsou právě součástí vnitřní správy. Třetí kapitola Právní úprava na úseku matrik, jména a příjmení vymezuje stávající platnou právní úpravu v České republice v této oblasti. Kapitola čtvrtá Výkon státní správy na úseku matrik, jména a příjmení charakterizuje jednotlivé orgány státní správy, jejichž činnost v oblasti matrik, jména a příjmení, je výkonem přenesené působnosti. V kapitole páté Jméno, popřípadě jména je konkrétně popsán význam jména, možnosti jeho zápisu do matriční knihy, volby jména popřípadě druhého jména, užívání české podoby cizojazyčného jména, užívání jména uvedeného v jiném než českém jazyce, užívání jména osob jiné než české národnosti a volba jména pro osvojené dítě. 5

6 Šestá kapitola Příjmení charakterizuje samotný vznik příjmení, tvorbu příjmení v souladu s pravidly českého pravopisu, možnost užívání více příjmení, způsoby užívání příjmení po uzavření manželství a užívání příjmení dítěte po uzavření manželství rodičů dítěte. Kapitola sedmá Změna jména a příjmení charakterizuje možnosti změny příjmení za trvání manželství, uznávání cizozemských rozhodnutí o změně jména nebo příjmení a možnost změny příjmení po rozvodu manželství. Kapitola také popisuje určení místní příslušnosti matričního úřadu k vyřízení žádosti o změnu jména nebo příjmení a předepsané náležitosti takové žádosti, včetně příloh k žádosti. Osmá a devátá kapitola bakalářské práce popisuje bezprostředně související agendy ve věci matrik, jména a příjmení, jako jsou správní poplatky a přestupky na tomto úseku. Desátá kapitola Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím seznamuje s některými navrhovanými změnami v oblasti matrik, jména a příjmení, v souvislosti s právě připravovaným Vládním návrhem č. 395/0 ze dne na vydání zákona, kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím. Tento návrh zákona je v současné době projednáván Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky. Závěr, jedenáctá kapitola, celou práci uzavírá mým hodnocením dané situace v oblasti matrik, jména a příjmení. Současně jsou připojeny některé z námětů, zejména k diskusi na dané téma. Vzhledem k šíři daného tématu je práce psána tak, aby především nastínila základní pravidla ve věci matrik, zejména tedy jména a příjmení. Obzvlášť některé možnosti a varianty, ať už užívání jména či příjmení nebo jejich změn, které nejsou mezi veřejností příliš rozšířeny a mnozí o možnosti jejich využití ani nevědí. 6

7 2. Vnitřní správa 2.1 Vývoj vnitřní správy Jedním z tradičních odvětví správního práva je právě vnitřní správa. Obsah vnitřní správy se vyvíjel postupně, spolu se společensko-politickým uspořádáním našeho státu. Vnitřní správa byla dříve označována také jako správa policejní a dělila se na pět základních skupin: správu financí, správu zahraniční, správu vnitřní, správu justice a správu obrany. Do vnitřní správy byly zahrnovány veškeré oblasti veřejné správy, které nebyly jinak zařaditelné. Například byla pod vnitřní správu zařazována i pečovatelská správa, jako správa zdravotnictví. Postupem času se jednotlivá specializovaná odvětví státní správy začala z vnitřní správy vyčleňovat. Jednalo se zejména o správu zemědělství, zdravotnictví, školství, dopravy a podobně. Z vnitřní správy byla rovněž vyčleněna i správa policejní. V současné době pod vnitřní správu zařazujeme: územní členění státu, státní symboly, evidence a sčítání obyvatel, archivnictví, právo sdružovací, právo shromažďovací, státní občanství, cizinecké a azylové právo, matriky, zbraně a ochrana veřejného pořádku. Oblast vnitřní správy je upravena velkým množstvím právních předpisů, s relativně častými změnami. Pro každý ze shora uvedených úseků vnitřní správy zpravidla existuje speciální právní úprava. 1 1 Jurníková, J., Skulová, S., Průcha, P., Havlan, P., Kadečka, S., Kolman, P., Kliková, A. Správní právo zvláštní část, multimediální učební text. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2004, s. 9 7

8 Matriky spolu s úpravou jména a příjmení, jakož i úprava státního občanství jsou tradičním odvětvím vnitřní správy, navazující v některých ohledech na právo rodinné. 2.2 Vývoj matrik na úseku jména a příjmení Matriky, jakož i jméno a příjmení, prodělaly dlouhý historický vývoj. Jejich základ a počátky lze najít již ve středověku. Ke státním zásahům do vedení matrik došlo koncem 18. století. Mezi první právní úpravy můžeme zařadit: Patent z roku 1776 (zdůrazňuje veřejný zájem na úpravě jména a příjmení). Všeobecný občanský zákoník z roku 1811 (nabývání jména). Dekret dvorské kanceláře z (změna jména). Tyto právní předpisy, převzaté z doby rakousko-uherské monarchie, platily až do roku Vedení matrik však bylo nejednotné. V českých zemích vedly matriky státem uznané církve, naproti tomu na Slovensku byly zavedeny civilní matriky již od Skutečným historickým mezníkem ve vedení matrik se tedy stal 1. leden 1950, kdy vstoupily v platnost tři úzce spolu související zákony: Zákon č. 268/1949 Sb., o matrikách, včetně Vyhlášky č. 1225/1949 Ú.l.I., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách. Zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném. Zákon č. 266/1949 Sb., o zatímních změnách v některých občanských věcech právních. Těmito zákony byly realizovány zásady Ústavy 9.května (Ústava ČSR přijatá Národním shromážděním ), jako je například stejné postavení muže a ženy v rodině a ve společnosti, odstranění rozdílu mezi manželskými a nemanželskými dětmi. Současně byla zavedena obligatorní civilní forma občanského sňatku a civilní matriky,církevní matriky se staly majetkem státu a přešly do správy státu. Těmito předpisy byla odstraněna dřívější roztříštěnost a nejednotnost matričních předpisů. Mezi další změny v oblasti právních předpisů je třeba zařadit Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině a dále také Vyhlášku č. 22/1977 Sb., kterou se 8

9 vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů je v platnosti dodnes. Tyto zákony, samozřejmě ve znění pozdějších předpisů, upravovaly matriky, jméno a příjmení až do roku Současná právní úprava, platná od , na úseku matrik, jména a příjmení je popsána v následující kapitole. 9

10 3. Právní úprava na úseku jména a příjmení Jméno, popřípadě jména, a příjmení, patří vedle dalších základních identifikačních znaků každé jednotlivé fyzické osoby k těm nejvýznamnějším a nejčastěji užívaným rozlišovacím prvkům individua. Vzhledem k významu, který jméno, popřípadě jména a příjmení má pro konkrétní osoby, je jménu a příjmení poskytována i zvýšená ochrana. Ta je zakotvena především v Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanoveno, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. 2 Jméno je také chráněno zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že každá fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. 3 Dalším významným zákonem v této oblasti je zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který v souladu s právem Evropských společenství a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, zabezpečuje ochranu osobních údajů zejména při jejich zpracování, shromažďování, uchovávání a poskytování, mezi něž jméno, popřípadě jména a příjmení patří. Jméno, popřípadě jména a příjmení patří k základním znakům pro identifikaci osoby, což plyne také ze zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (dále jen zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Zákon o evidenci obyvatel upravuje vedení informačního systému evidence obyvatel, který patří mezi základní informační systémy veřejné správy. Účelem tohoto systému je zpracování údajů, shromažďování a poskytování těchto údajů oprávněným uživatelům. Informační systém evidence obyvatel vede údaje o obyvatelích 2 Čl. 10 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů 3 11 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 10

11 České republiky a cizincích s povolením k pobytu na území České republiky a cizincích, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany. Na tento informační systém evidence obyvatel navazují další informační systémy vnitřní správy, jako je například informační systém občanských průkazů a cestovních dokladů. Údaje z těchto informačních systémů jsou využívány při výkonu státní správy na úseku matrik a naopak, matriky jsou také jedním ze zdrojů těchto informačních systémů. V právním řádu České republiky je užívání, jakož i možné změny jména a příjmení upraveno zejména zákonem č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o matrikách). Zákon o matrikách nabyl účinnosti dne , s výjimkou ustanovení 6 odst. 2 zákona o matrikách, které nabylo účinnosti dne Toto výše uvedené ustanovení se váže k vedení matričních událostí, matričních skutečností, změn a oprav pomocí výpočetní techniky. Zákon o matrikách je rozdělen do pěti částí: ČÁST PRVNÍ - matriky, jméno a příjmení (obsahuje ustanovení 1-96), HLAVA I matrika ( 1-60), Díl 1 obecná ustanovení (působnost na úseku matrik, matriční úřad, úřad s rozšířenou působností, krajský úřad, zápisy do matričních knih,sbírka listin, matrikář, příslušnost matričního úřadu k zápisu matriční události), Díl 2 zápisy narození, uzavření manželství a úmrtí (kniha narození, kniha manželství, kniha úmrtí, doba uložení matriční knihy a sbírky listin), Díl 3 matriční doklad, potvrzení o údajích z matriční knihy a doslovný výpis z matriční knihy, Díl 4 doklady potřebné k uzavření manželství, Díl 5 zvláštní matrika, Díl 6 vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, Díl 7 vymezení některých pojmů a postupů matričních úřadů (zápis do matriční knihy, dodatečný zápis do matriční knihy, dodatečný záznam do matriční knihy, oprava zápisu v matriční knize, uzavření zápisu, dodatečného zápisu, dodatečného záznamu v matriční knize, obnovení matriční knihy a sbírky listin), HLAVA II jméno a příjmení ( 61-79), 11

12 Díl 1 jméno, Díl 2 příjmení, Díl 3 změna jména a příjmení, HLAVA III ustanovení společná, přechodná, zmocňovací a závěrečná ( 80-96), ČÁST DRUHÁ změna zákona o rodině ( 97), ČÁST TŘETÍ změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy ( 98), ČÁST ČTVRTÁ zrušovací ustanovení ( 99), ČÁST PÁTÁ účinnost ( 100). Prováděcím předpisem k zákonu o matrikách je vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon o matrikách. Tato vyhláška upravuje jednotlivé postupy matričních úřadů při výkonu zákona o matrikách. Přílohou č. 1 výše uvedené vyhlášky jsou stanoveny matriční úřady a vymezeny jejich správní obvody a přílohou č. 2 jsou stanoveny vzory matričních tiskopisů. Důležitým právním předpisem v dané oblasti je také zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o rodině), a to zejména v otázkách dohody o užívání příjmení po uzavření manželství, upuštění jednoho z manželů, který přijal příjmení druhého manžela, od užívání společného příjmení manželů pro rozvodu manželství a také dohoda o užívání příjmení při uzavření manželství, jež se může vztahovat i na děti těchto rodičů. Se zákonem o matrikách souvisí také nový zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon o registrovaném partnerství), který nabyl účinnosti Rovněž tak prováděcí vyhláška č. 300/2006 Sb., kterou se provádí zákon o registrovaném partnerství a kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon o matrikách. Vzhledem k tomu, že jméno, popřípadě jména a příjmení patří k základním lidským právům, k jejich změně může dojít, nestanoví-li zákon o matrikách nebo zákon o rodině jinak, pouze na základě rozhodnutí, vydaného vždy na základě žádosti o změnu jména nebo příjmení dané osoby, popřípadě zákonných zástupců dané osoby. V takovýchto případech se postupuje v souladu s procesním předpisem, zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějšího předpisu (dále jen správní řád). 12

13 V souvislosti se změnou jména nebo příjmení je třeba zmínit také zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o správních poplatcích), který mimo jiné stanovuje výši správního poplatku v případě podání žádosti o změnu jména nebo příjmení. Na úseku matrik, jména a příjmení jsou zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o přestupcích) v 42c vymezeny přestupky dané oblasti. V zákoně o přestupcích je vymezeno, kdo a v jakém případě se přestupku na úseku matrik, jména a příjmení dopouští, včetně výše pokuty, kterou je možno za takový přestupek uložit. 13

14 4. Výkon státní správy na úseku matrik, jména a příjmení Matrika je státní evidencí narození, uzavření manželství, registrace partnerství a úmrtí fyzických osob na území České republiky a narození, uzavření manželství a úmrtí, k nimž došlo v cizině, jde-li o státní občany České republiky. 4 Úkony, které zabezpečují vedení této státní evidence jsou výkonem státní správy. Působnost na úseku matrik je svěřena podle 2 zákona o matrikách matričním úřadům, kterými jsou obecní úřady, městské úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských újezdů újezdní úřady, 5 dále to jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností (dále jen úřad s rozšířenou působností), krajské úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen krajský úřad) a ministerstvo. Působnost těchto úřadů je výkonem přenesené působnosti. Seznam matričních úřadů v České republice a vymezení jejich správních obvodů je přílohou č. 1 prováděcí vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon o matrikách. Ve věci stanovení matričních úřadů pomocí prováděcí vyhlášky k zákonu o matrikách, byl skupinou senátorů podán Návrh na zrušení některých ustanovení zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, kde bylo poukázáno na rozpor s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen Ústava). Senátoři poukázali na ustanovení čl. 100 odst. 1 Ústavy, kdy územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu a zákon stanoví, kdy jsou správními obvody. Dále na ustanovení čl. 105 Ústavy, na základě kterého lze výkon státní správy svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon. Nálezem Ústavního soudu ze dne 18. dubna 2001 č. Pl. ÚS 55/2000 nebyl tento názor potvrzen, neboť ustanovení výše uvedených článků Ústavy bylo dodrženo obecnou úpravou. 4 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 5 35 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů 14

15 Tuto obecnou úpravu vyjadřuje ustanovení 2 odst. 1 písm. a) zákona o matrikách, kde je stanovena působnost na úseku matrik s odkazem na vymezení správních obvodů prováděcí vyhláškou Ministerstva vnitra. A pak také v kontextu s ustanovením 64 odst. 1, 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích), který zakotvuje institut pověřeného obecního úřadu, který je orgánem obce, vykonávající přenesenou působnost pro více obcí ve správních obvodech a v rozsahu stanoveném zvláštními zákony, kdy sídla a správní obvody jednotlivých pověřených obecní úřadů stanoví prováděcí právní předpis. Tímto prováděcím předpisem podle ust. 2 odst. 1 písm. a), podle 96 písm. a) zákona o matrikách je prováděcí právní předpis, který vydává Ministerstvo vnitra. Obsahem tohoto prováděcího právního předpisu není obecná právní úprava, ale její aplikace, což představuje vymezení jednak sídla a také správních obvodů jednotlivých obecních úřadů, vykonávajících působnost na úseku matrik. 4.1 Matriční úřad Matriční úřad zejména vede matriční knihy a sbírky listin; a to pro obec, v níž má sídlo a pro obce, které patří do jeho správního obvodu, pro území vojenského újezdu. Matriční úřad v hlavním městě Praze, jakožto i ve statutárních městech, vede matriční knihy a sbírky listin pro městskou část nebo městský obvod, v němž má sídlo a také pro další městské části nebo městské obvody, které patří do správního obvodu daného matričního úřadu. V případě matričních událostí a skutečností, které nastaly u občanů České republiky v cizině, vede agendu matričního úřadu Úřad městské části Brnostřed (dále jen zvláštní matrika). Vedle těchto zákonem o matrikách vymezených povinností matriční úřady plní také další úkoly, vyplývající z jiných zákonů. Jedná se například o provádění vidimace a legalizace, provádění určování otcovství souhlasným prohlášením rodičů, vydávání osvědčení o tom, že jsou splněny podmínky pro uzavření církevního sňatku, plní úkoly na úseku občanských průkazů. 15

16 4.2 Úřad s rozšířenou působností Úřad s rozšířenou působností zejména provádí kontrolu vedení matričních knih a sbírek listin u všech matričních úřadů ve svém územním obvodu. Tuto kontrolu je nutné provádět nejméně jednou ročně. Mezi další povinnosti úřadu s rozšířenou působností patří provádění ověřování matričních dokladů, jakož i vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize, které byly vydány matričními úřady v rámci správního obvodu úřadu s rozšířenou působností. Dále také vede a aktualizuje sbírku listin a druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958 rovněž pro matriční úřady zařazené do správního obvodu úřadu s rozšířenou působností. V souladu s vyhláškou č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon o matrikách, úřad s rozšířenou působností ověřuje odbornou způsobilost zaměstnance obce zařazeného do matričního úřadu v jeho správním obvodu zkouška matrikáře. Mezi povinnosti vymezené jiným zákonem, než zákonem o matrikách, patří například povolení, aby prohlášení jednoho ze snoubenců, že vstupuje do manželství, učinil jeho zástupce. 4.3 Krajský úřad Stejné povinnosti jaké má úřad s rozšířenou působností vůči matričním úřadům svého územního obvodu má i krajský úřad ve vztahu k úřadům s rozšířenou působností ve svém správním obvodu. To platí i u povinnosti vymezené jiným zákonem, než zákonem o matrikách. Navíc je krajský úřad odvolacím orgánem ve věci správního řízení na úseku matrik, jména a příjmení pro všechny matriční úřady svého správního obvodu. 4.4 Ministerstvo vnitra Ministerstvo vnitra České republiky je ústředním správním úřadem pro výkon působnosti právě v oblasti vnitřní správy. 6 Úkoly v oblasti matrik, jména 6 12 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů 16

17 a příjmení a státního občanství plní odbor všeobecné správy jako odborný útvar ministerstva. Mezi základní úkoly odboru všeobecné správy patří metodická, kontrolní a legislativní činnost (vydává metodické pokyny, provádí kontrolu, zajišťuje přípravu a ověření zvláštní odborné způsobilosti 7 při správě matrik a státního občanství, plní funkci odvolacího orgánu právě v případech, kdy v matričních věcech rozhodoval krajský úřad atd.). 7 Zákon č. 321/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 17

18 5. Jméno, popřípadě jména Jak již bylo uvedeno výše, jméno je jedním ze základních identifikačních znaků každého jednotlivce. Ze zákona o matrikách vyplývá, že každý občan má právo, ale i povinnost užívat jméno, popřípadě jména, jež jsou uvedena v jeho matričním dokladu rodném listu. Tato povinnost platí výslovně při užívání jména v úředním styku, tedy při jednání před orgány veřejné moci. V úředním styku lze jméno prokázat také jinými doklady, například občanským průkazem nebo cestovním pasem. Rozdílná situace ovšem nastává, pokud někdo užívá mimo úřední styk jiné jméno, než to, které má uvedeno ve svém rodném listě. V tomto případě se může jednat například o přezdívku, umělecké jméno nebo zdrobnělinu jména. Užívání takového jména v tomto případě není v rozporu se zákonem o matrikách. Zákonem o matrikách je negativně vymezeno, jaká jména nelze do matriční knihy zapsat. Jedná se o jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. Dále osobě mužského pohlaví není možné zapsat jméno ženské a naopak (existují také neutrální jména, která je možné použít jak pro ženské, tak i mužské pohlaví). Matriční úřad nemůže zapsat jméno, pokud je mu známo, že takové jméno již užívá žijící sourozenec, pokud mají sourozenci společné rodiče. Mezi neoblíbenější dívčí jména za posledních devět let patří jména Tereza a Kateřina, u chlapeckých jmen jsou to Jan a Jakub (viz. příloha č. 1). V poslední době se objevují také jména zvláštní, jména cizí, zejména pokud je jeden z rodičů cizincem. Mezi taková cizí jména patří například dívčí jména Charlotta, Ketty, Aileen, mezi chlapecká jména například Kevin, Justin a Nathan. Inspirace jmény známých osobností je v České republice spíše výjimkou. Pokud vzniknou pochybnosti o správné pravopisné podobě jména a nelze-li vyjít z dostupných pomůcek, je povinností občana předložit stanovisko znalce z tohoto oboru. Na základě takového odborného posudku může dojít k zápisu jména. Mezi nejuznávanější odbornici na danou problematiku v České republice patří PhDr. Miloslava Knappová, Csc. Její publikace Jak se bude vaše dítě jmenovat? je zřejmě nejčastěji používanou publikací jak matrikáři, tak také rodiči právě při výběru jména. 18

19 5.1 Zápis jména, popřípadě jmen do knihy narození Jméno, popřípadě jména lze v souvislosti se zápisem o narození dítěte, zapsat na základě souhlasného prohlášení rodičů o zvolení jména. Z této základní zásady ovšem existují tyto výjimky: a) Není-li jeden rodič znám, pak dojde k zápisu jména, popřípadě jmen pouze na základě prohlášení matky. V tomto případě se může jednat o svobodnou matku, bez uvedení otce dítěte. b) Pokud je jeden z rodičů zbaven rodičovské zodpovědnosti popřípadě je-li mu výkon rodičovské povinnosti pozastaven, nebo je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům, zapíše se jméno, popřípadě jména do knihy narození na základě prohlášení druhého rodiče. Taková situace musí být vždy podložena pravomocným rozhodnutím. c) Je-li u jednoho z rodičů omezena způsobilost k právním úkonům, jméno, popřípadě jména jsou zapsána do knihy narození na základě prohlášení druhého rodiče. Zákon o matrikách přitom nespecifikuje, zda je či není rozhodné, z jakého důvodu a v jakém rozsahu byla způsobilost k právním úkonům omezena. I toto omezení způsobilosti k právním úkonům musí být doloženo pravomocným rozhodnutím. Do knihy narození mohou být zapsána i dvě jména, která nesmí být stejná. Dítěti, které není občanem České republiky a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, lze zapsat i více jmen. Pokud se jedná o dítě, které je státním občanem České republiky a současně státním občanem jiného členského státu Evropské unie, lze užívat jméno, popřípadě jména, v podobě odlišné od právního řádu České republiky, které je ovšem v souladu s právním řádem členského státu Evropské unie. Doklad o souladu s právním řádem členského státu Evropské unie musí předložit zákonný zástupce, popřípadě zákonní zástupci dítěte. Na základě jejich žádosti je možné povolit změnu jména, popřípadě jmen dítěte. V praxi to znamená, že při zápisu narození je jméno zapsáno v souladu s právním řádem České republiky, a po povolení změny jména v souladu se zákonem o matrikách je zapsáno jméno odpovídající cizozemské právní úpravě. Tato situace plyne z rozsudku Soudního dvora Evropských společenství C-148/02 Garcia Avello v. Belgian State ve věci změny příjmení nezletilých dětí majících dvojí státní občanství. 19

20 Do knihy narození není možné zapsat jméno, popřípadě jména pokud se rodiče na jménu, popřípadě jménech dítěte nedohodnou nebo je neurčí, a to do jednoho měsíce od narození dítěte. Dále pokud rodiče určí dítěti jméno, popřípadě jména, které nelze v souladu se zákonem o matrikách zapsat, nebo pokud rodiče nejsou známi. Ve všech těchto případech matriční úřad učiní oznámení soudu o takové skutečnosti a jméno, popřípadě jména zapíše až na základě rozhodnutí soudu. V praxi je situace taková, že v zápise narození je uvedeno jméno neurčeno. Taková situace je velmi složitá až nepříjemná, zejména po tu dobu než dojde k rozhodnutí soudu o určení jména dítěte. 5.2 Prohlášení o volbě a užívání druhého jména Prohlášení o volbě druhého jména a jeho užívání je v zákoně o matrikách zakotveno nově, a to především z důvodu četných požadavků občanů a také z poznatků dosavadní matriční praxe. Ze zákona o matrikách plyne povinnost užívat v úředním styku dvě jména, pokud jsou zapsána v rodném listu. Ten, kdo má v matriční knize zapsáno jméno jedno, může před matričním úřadem prohlásit, že bude užívat jména dvě. Toto prohlášení lze učinit před matričním úřadem podle místa trvalého pobytu občana, nebo před matričním úřadem, v jehož knize narození je jméno zapsáno. V případě nezletilého, toto prohlášení učiní jeho zákonní zástupci. Je-li nezletilý starší 15 let, je nutné k prohlášení připojit jeho souhlas (viz. příloha č. 2). Na uvedené prohlášení o volbě druhého jména se vztahuje správní řád, pokud se však žadateli vyhoví v plném rozsahu, nevystavuje se správní rozhodnutí. Velmi důležitou skutečností v případě prohlášení o volbě druhého jména je to, že takovéto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze jej vzít zpět. Na tuto skutečnost by měl být každý občan matričním úřadem upozorněn. Prohlášení o zvolení jména, popřípadě jmen musí splňovat předepsané náležitosti dle zákona o matrikách, včetně stanovených příloh k tomuto prohlášení. 8 Pokud se jedná o zápis narození státního občana České republiky v cizině, může být v cizozemském matričním dokladu uvedeno více jmen. V tomto 8 67 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 20

21 případě může občan prohlásit, které z těchto jmen bude užívat, popřípadě která dvě z těchto jmen bude užívat. Další situace nastává v případě zápisu narození v matriční knize k 31. prosinci 1949, kdy mohla být v matriční knize zapsána dvě jména nebo i více jmen. Tady platí, že v úředním styku je povinnost užívat jméno uvedené na prvním místě, není-li některé ze jmen označeno za hlavní. V tomto případě je možné učinit prohlášení o užívání druhého jména, tedy jména, které je již v matriční knize zapsáno. Jestliže je v matriční knize zapsáno více jmen, prohlášením lze určit, které jméno bude užíváno jako druhé. 5.3 Užívání české podoby cizojazyčného jména V případě, kdy má občan v matriční knize narození zapsáno jméno v cizojazyčné podobě, může užívat jméno v podobě české. 9 K užívání české podoby cizojazyčného jména není potřeba povolení. Pouze je nutné tuto skutečnost oznámit matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno, popřípadě jména, zapsáno. Toto oznámení lze učinit pouze jednou a nelze jej vzít zpět, pro českou podobu jména samozřejmě platí obecné zásady zákona o matrikách pro zápis jména do matriční knihy. 5.4 Jméno uvedené v jiném než českém jazyce Možná je i zcela opačná situace než je popsána situace v podkapitole 5.3. Zákonem o matrikách je jednoznačně stanoveno, že matriční doklady jsou vydávány v českém jazyce. Ovšem na základě žádosti fyzické osoby, které se zápis týká, může být v matričním dokladu jméno, popřípadě jména, uvedeno podle původního zápisu, tedy v jiném než českém jazyce. 10 Zcela záměrně je zde uvedeno fyzické osoby, tedy ne jen občana České republiky, ale i cizince. Možná právě cizince, kteří často žádají, aby byl uveden v jejich rodném listě cizojazyčný tvar jména. Jedná se o původní zápisy do matričních knih zejména z období let druhé světové války, kdy byly matriční knihy vedeny zejména v němčině, popřípadě v jiném jazyce zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 21

22 5.5 Užívání jména osob, které se hlásí k jiné než české národnosti Občanům, kteří se hlásí k jiné než české národnosti a jejichž jméno, popřípadě jména jsou v matriční knize zapsána v jiném než českém jazyce, je umožněno na základě prohlášení užívat jméno, popřípadě jména právě v jazyce národnostní menšiny. Tato skutečnost je dána ustanovením čl. 11 odst. 1 Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin a ustanovením 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle těchto dokumentů mají příslušníci národnostních menšin právo na užívání svého jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny Volba jména pro osvojené dítě Proces osvojení dítěte je velmi složitou a zejména citlivou záležitostí. Vzhledem k tomu je zákonem o matrikách umožněno osvojitelům zvolit souhlasným prohlášením osvojenci jiné jméno, popřípadě jména, než to, které má zapsáno v matriční knize. Toto prohlášení musí být učiněno do 6 měsíců od právní moci rozsudku o osvojení, nejpozději však do dosažení zletilosti osvojence. Pokud je osvojenec starší 15 let, je nutné připojit k prohlášení jeho souhlas. Na jméno, popřípadě jména, takto zvolené nemá v rámci právní jistoty vliv případný zánik nebo zrušení osvojení. Velmi vhodná se mi zdá možnost učinit takové prohlášení před kterýmkoliv matričním úřadem Metodický pokyn MV ČR č.j.: VS-75/60/ zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 22

23 6. Příjmení Tak jako v případě jména i příjmení, které má občan uvedeno v matričním dokladu, má právo ale i povinnost užívat v úředním styku. 13 I tady platí, že užívání například uměleckého příjmení mimo úřední styk není v rozporu se zákonem o matrikách. Příjmení původně vzniklo jako druhé osobní jméno vzhledem k postupnému růstu počtu obyvatel. Sloužilo tedy k rozlišení osob se stejným jménem. Po 18. století se funkce jména a příjmení vyměnily, to znamená, že příjmení se stalo identifikačním znakem prvořadé důležitosti a rodné jméno až znakem druhořadým. Příjmení naznačuje příslušnost ke konkrétní rodině a rodu, zatímco jméno je blíže určuje, odlišuje od sebe jednotlivé příslušníky rodiny označené stejným příjmením. Proto jsou příjmení dědičná, zatímco jména se volí pro každého jedince při jeho narození nově Příjmení žen Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. 15 Tedy ženská příjmení jsou přechylována pomocí koncovky ová. Přitom je nutné zdůraznit, že pro přechylování ženských příjmení neexistuje žádná právní opora, tedy neexistuje žádný jazykový zákon o češtině. Existuje pouze spisovná norma, která není právně závazná, přesto je však společensky uznávána a respektována. Původní ustanovení zákona umožňovalo ženám užívat příjmení, které pravidlům české mluvnice neodpovídá, pouze ukládá-li to mezinárodní smlouva. Konkrétně se zde jednalo o Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin. V praxi to ovšem znamenalo, že většina žen se přihlašovala k nějaké národnostní menšině právě proto, aby mohla užívat příjmení v mužském tvaru. Tento jev byl samozřejmě nežádoucí, a proto zákonem č. 165/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, zákona č. 301/2001 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 14 Knappová, M., Naše a cizí příjmení v současné češtině. Liberec: Vladimír Tax AZ KORT, 2002, s zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 23

24 jménu a příjmení, a o změně některých souvisejících zákonů, došlo k novelizaci zákona o matrikách. V období před účinností výše uvedené novely zákona o matrikách, vznikl i spor o zápis příjmení matky manžela, která je cizinkou, při zápisu uzavření manželství. Tento spor byl vyřešen až rozhodnutím Nejvyššího správního soudu: Zákon o matrikách ve znění účinném v době vydání napadeného rozhodnutí žalovaného, ve svém ustanovení 69, zařazeném do Hlavy II Jméno a příjmení, dílu 2 Příjmení, říká, že příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. Ukládá-li to mezinárodní smlouva, uvede matriční úřad na žádost nositelky příjmení v matričním zápisu vedle příjmení ženy podle pravidel české mluvnice i toto její příjmení ve formě, která pravidlům české mluvnice neodpovídá; z těchto dvou forem příjmení může nositelka příjmení užívat jen jednu formu, kterou si zvolí při podání žádosti, a ta se uvede v matričním dokladu. Ve stejném dílu i hlavě zákona o matrikách je zařazeno i ustanovení 68, podle něhož má občan právo i povinnost užívat v úředním styku příjmení, které je uvedeno v matričním dokladu vydaném z matriční knihy vedené matričním úřadem. Na tomto místě je třeba podotknout, že výše uvedená citace ustanovení 69 zákona o matrikách je tím zněním zákon, o jehož aplikaci na popsaný skutkový stav soud rozvažoval. Ustanovení 75 odst. 1 s.ř.s. totiž říká, že soud při přezkoumávání rozhodnutí žalovaného vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Argumentace stěžovatele poukazující na odst. 1 a následující ustanovení je proto zcela nepřípadná, když 69 se na jednotlivé odstavce rozčlenil až po novele provedené zákonem č. 165/2004 Sb., tj. s účinností od (žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno ). 16 Nyní zákon o matrikách umožňuje ženám, na základě žádosti, při zápisu uzavření manželství uvést příjmení, které bude žena užívat po uzavření manželství, v mužském tvaru. Také ženám, jejichž příjmení je v matriční knize zapsáno v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést jejich příjmení v mužském tvaru. Ovšem jde-li o: a) cizinku, 16 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp.zn. 4 As 52/

25 b) občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, c) občanku, jejíž manžel je cizinec, d) občanku, která je jiné než české národnosti. Rovněž při zápisu prohlášení o registrovaném partnerství lze na základě ženy, jíž se prohlášení týká, uvést její příjmení v knize registrovaného partnerství, v mužském tvaru, jde-li o: a) cizinku, b) občanku, která má bydliště v cizině, c) občanku, jejíž partnerka je cizinka, nebo d) občanku, která je jiné než české národnosti. Na základě žádosti rodičů, lze při zápisu narození dítěte ženského pohlaví, uvést příjmení v mužském tvaru. Obdobně lze na základě žádosti rodičů uvést příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru, je-li příjmení dítěte v matriční knize zapsáno v souladu s pravidly české mluvnice. Ovšem i tady je to možné za podmínky jde-li o dítě, které je: a) cizincem, b) občanem, který má trvalý pobyt v cizině, c) občanem, jehož jeden z rodičů je cizincem, d) občanem, který je jiné než české národnosti. Pokud jde o zápis úmrtí ženy cizinky, příjmení v mužském tvaru se do matriční knihy zapíše, pokud je matričním dokladem popřípadě jinou veřejnou listinou prokázáno jeho užívání. 6.2 Užívání více příjmení Zákonem o matrikách je taxativně vymezeno, v jakých případech může občan užívat více příjmení. Jedná se o situaci, kdy občan nabyl více příjmení podle dříve platných předpisů a je oprávněn podle zákona o matrikách je užívat; pokud občan při uzavírání manželství prohlásí, že bude užívat příjmení druhého snoubence užívajícího více příjmení a toto příjmení bude jejich společným; pokud občan při uzavírání manželství prohlásí, že spolu se společným příjmení bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí; pokud jde o příjmení dítěte po rodičích, jenž jsou oprávněni užívat více příjmení. 25

26 Od užívání více příjmení lze upustit prohlášením. Za trvání manželství je možné takové prohlášení učinit pouze souhlasným prohlášením manželů. Jestliže manželství trvá, nelze upustit od společného příjmení, pokud při uzavírání manželství občan prohlásil, že bude užívat společné příjmení a na druhém místě uvádět příjmení předchozí. 6.3 Užívání příjmení po uzavření manželství O užívání příjmení po uzavření manželství jsou snoubenci povinni učinit souhlasné prohlášení, tato povinnost vyplývá ze zákona o rodině. Mohou užívat příjmení jednoho z nich, jež bude jejich příjmením společným. Taková volba užívání příjmení po uzavření manželství je tradiční, zpravidla jde o volbu příjmení ženicha, jež se stává příjmením společným. Je ovšem také možné zvolit společným příjmením, příjmení ženy. Právní úprava odpovídá ústavně zaručené rovnosti muže a ženy. 17 Snoubenci si také mohou ponechat každý své dosavadní příjmení. V tomto případě je ovšem nutné dohodnout se, které z jejich příjmení bude příjmením společných dětí. Poslední možností ve volbě příjmení při uzavření manželství je situace, kdy budou snoubenci užívat příjmení společné a muž nebo žena bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí. Tuto možnost v praxi využívají při uzavření manželství zejména ty ženy, které mají z dřívějšího manželství nebo partnerského vztahu již starší dítě, které užívá stejné příjmení jako matka. 6.4 Příjmení dítěte Příjmení dítěte narozeného po uzavření manželství jeho rodičů, nese společné příjmení rodičů nebo příjmení jednoho z nich, tak jak bylo určeno v dohodě při uzavření manželství. Pokud se ovšem jedná o dítě, jehož příjmení takto určeno nebylo a jehož rodiče mají různá příjmení, je nutné, aby se rodiče dohodli o příjmení dítěte a oznámili to matričnímu úřadu. Jestli-že se ovšem rodiče o příjmení dítěte nedohodnou, určí příjmení dítěte soud. Z vlastní praxe mohu uvést příklad, kdy došlo k popření otcovství k již narozenému dítěti a následnému určení otcovství jiným mužem. Ovšem při určení otcovství se rodiče právě nedohodli na příjmení dítěte, takže o jeho 17 Holub, M., Nová, H., Zákon o rodině a předpisy souvisící. LINDE Praha, a.s., 1998, s

27 příjmení musí rozhodnout soud. K pravomocnému rozhodnutí soudu ve věci určení příjmení dítěte ovšem dosud nedošlo, takže dítě, které má nyní již 14 let, má vystaveno rodný list s příjmením neurčeno. Paradoxně, i v takovém případě, je nutné dodržet zákon o matrikách, a v úředním styku užívat příjmení uvedené v rodném listě. Navíc v brzké době, při dovršení 15-ti let, bude muset být vydán dítěti první občanský průkaz, a to právě s příjmením neurčeno. Pokud rodiče uzavřou manželství až po narození svého dítěte, ponese dítě příjmení určené pro jejich ostatní děti. Uzavře-li manželství matka dítěte, jehož otec není znám, mohou manželé před matričním úřadem souhlasně prohlásit, že příjmení určené pro jejich ostatní děti bude mít i toto dítě odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, ve znění pozdějších předpisů 27

28 7. Změna jména a příjmení Jelikož jméno a příjmení patří k základním lidským právům, může ke změně jména nebo příjmení dojít jen na základě projevu vůle, tedy žádosti jednotlivce, nestanoví-li zákon o matrikách nebo zákon o rodině jinak. Zákon o matrikách vymezuje možnosti povolení změny příjmení, jde-li o příjmení hanlivé, směšné, nebo je-li pro to vážný důvod. Otázka vážnosti důvodu pro změnu příjmení je na zvážení správního orgánu. Dále zákon o matrikách jednoznačně uvádí, v kterých případech není možné povolit změnu jména. Tady je vymezení obdobné jako u volby jména, například není možné povolit změnu jména na jméno zkomolené, zdrobnělé, jméno osoby mužského pohlaví na změnu jména ženského pohlaví atd. Jméno nebo příjmení nelze povolit, pokud by taková změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého. Pro posouzení takové situace má možnost si správní orgán vyžádat stanovisko např. dětského lékaře, školy. Nově zákon o matrikách umožňuje změnu příjmení u fyzické osoby, u které probíhá změna pohlaví. Na základě žádosti a potvrzení zdravotnického zařízení, je možné povolit změnu jména a příjmení na jméno a příjmení neutrální (například jméno Jindra, René, a příjmení Bártů, Dolejší). Rovněž nově je možné povolit změnu jména nebo příjmení fyzické osobě, jež není občanem České republiky, má ovšem povolen trvalý pobyt na území ČR. 19 Zákon o matrikách výslovně neřeší změnu příjmení u osob s dvojím státním občanstvím. Konkrétně se může jednat o dítě, které má možnost užívat příjmení podle práva a tradice druhého členského státu. S ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropských společenství ve věci změny příjmení nezletilých dětí majících dvojí státní občanství, a povahu primárního práva Evropského společenství a z něj vyplývající princip jeho aplikační přednosti před právem národním je povinností správních orgánů postupovat v intencích tohoto rozsudku. 20 V tomto případě se tedy postupuje v souladu se zákonem 19 Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů 20 Metodický pokyn Ministerstva vnitra, VS-381/60/2-2004, Soulad české právní úpravy s rozsudkem Soudního dvora Evropských společenství, ze dne

29 o matrikách, který umožňuje povolit změnu příjmení, je-li pro to vážný důvod. K žádosti je nutné doložit doklad o umožnění užívání příjmení podle práva a tradice druhého státu. Obecně se při řízení ve věci změny jména nebo příjmení postupuje v souladu se správním řádem, nestanoví-li zákon o matrikách jinak Změna příjmení za trvání manželství Zvláštní pozornost je věnována změně příjmení za trvání manželství. K takové změně může dojít pouze na základě souhlasu obou manželů. Vychází se při tom z obecných ustanovení zákona o rodině, v tomto případě 8, z něhož mimo jiné vyplývá, že manželé (snoubenci) při uzavírání manželství musí mj. prohlásit, jaké příjmení budou nadále užívat. Vzhledem k tomu, že musí jít vždy o dohodu, je logické, že je stejným způsobem postupováno i při případné změně příjmení. 21 V případě, kdy mají manželé společné příjmení a je-li povolena změna příjmení jednomu z nich, automaticky se vztahuje změna příjmení i na druhého manžela a jejich nezletilé děti. Pokud mají manželé příjmení různá, může být povolena změna příjmení na příjmení jednoho z nich, opět je nutný souhlas obou manželů. Další variantou změny příjmení manželů je situace, pokud mají manželé příjmení různá a změna příjmení jednoho z manželů, jehož příjmení má i nezletilé dítě manželů, se samozřejmě vztahuje i toto dítě. Jestliže mají manželé společné příjmení a jeden z nich na druhém místě užívá příjmení předchozí, může být povolena změna pouze toho společného příjmení Místní příslušnost ve věci změny jména nebo příjmení Věcně příslušný ve věci změny jména nebo příjmení je jednoznačně matriční úřad. Místní příslušnost je dána místem trvalého pobytu žadatele, u nezletilých dětí místem trvalého pobytu dítěte. V případě, kdy žadatel nebo dítě nemá na území České republiky trvalý pobyt, rozhoduje ve věci změny jména nebo příjmení příslušný matriční úřad podle posledního trvalého pobytu 21 Henych, V., Zákon o matrikách, jménu a příjmení s poznámkami a souvisejícími předpisy. IFEC s.r.o. Praha, 2002, s

30 žadatele nebo dítěte. Pokud žadatel nebo dítě nemá ani takový pobyt, místně příslušný pro vydání rozhodnutí ve věci je Úřad městské části Praha 1. Žádost o povolení změny jména nebo příjmení může být ze závažných důvodů postoupena matričnímu úřadu, u kterého je proveden v matriční knize zápis jména nebo příjmení, které má být změněno. Otázka posouzení závažnosti důvodu je opět na správním orgánu, jako jednoznačný závažný důvod byl měla být posuzována například změna jména nebo příjmení dítěte v případě osvojení. 7.3 Náležitosti žádosti o změnu jména nebo příjmení, včetně příloh Žádost o změnu jména nebo příjmení musí obsahovat předepsané náležitosti, stanovené zákonem o matrikách. Musí tedy obsahovat: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození, případně datum a místo uzavření manželství, partnerství žadatele, b) rodné číslo, c) místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě nezletilého dítěte, d) jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, které si žadatel zvolil, e) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození manžela, popřípadě nezletilých dětí, vztahuje-li se změna jména, nebo příjmení i na tyto fyzické osoby, f) údaj o státním občanství žadatele, nebo nezletilého dítěte, g) odůvodnění. 22 K takovéto žádosti o změnu jména nebo příjmení musí být přiloženy zákonem o matrikách stanovené přílohy: a) rodný, popřípadě oddací list žadatele, nebo nezletilého dítěte, popřípadě doklad o uzavřeném partnerství, b) jde-li o osoby rozvedené, pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, c) jde-li o osoby, jejichž partnerství zaniklo, úředně ověřený výpis z knihy registrovaného partnerství o tom, že partnerství bylo zrušeno rozhodnutím soudu, anebo úmrtní list zemřelého partnera, d) jde-li o osoby ovdovělé, úmrtní list, zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 30

31 e) doklad o místu trvalého pobytu na území České republiky, f) doklad o státním občanství, g) souhlas fyzické osoby starší 15 let, jde-li o změnu jejího jména, popřípadě jmen a příjmení. 23 V případě změny jména nebo příjmení pro nezletilé dítě, musí být k žádosti přiložen písemný souhlas druhého rodiče, nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující výše uvedený souhlas. Pokud tento souhlas není učiněn před matričním úřadem, je nutné podpis druhého rodiče na žádosti úředně ověřit. Vzhledem k tomuto výčtu předepsaných náležitostí žádosti, včetně nutných příloh, se mi zdá vhodnější předložit žadateli předepsaný tiskopis, který všechny tyto náležitosti a seznam příloh obsahuje k jeho vyplnění. 7.4 Pravomocná rozhodnutí cizího státu ve věci změny jména nebo příjmení Zákon o matrikách řeší také možnost, kdy dojde ke změně příjmení za trvání manželství s cizincem. Jedná-li se o změnu příjmení, kdy měl občan na území cizího státu trvalý pobyt, pak je taková změna platná bez dalšího i na území České republiky. Pokud ovšem občan na území cizího státu trvalý pobyt neměl, pak je tato změna příjmení platná na území České republiky po uznání platnosti ministerstvem vnitra. Pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, jsou rozhodnutí o změně jména nebo příjmení vydaná cizím státem platná i pro orgány v České republice. Tato situace také jednoznačně plyne z článku 10 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 7.5 Změna příjmení po rozvodu manželství Zákonem o rodině je dána možnost do jednoho měsíce po nabytí právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že manžel, který přijal příjmení druhého manžela, po rozvodu manželství přijímá opět své dřívější příjmení, nebo že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího. Takové přijetí dřívějšího příjmení je právem, nikoliv zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 31