vyhlášky o oznamování údajů obhospodařovatelem a administrátorem investičního fondu a zahraničního investičního fondu České národní bance

Transkript

1 ODŮVODNĚNÍ vyhlášky o oznamování údajů obhospodařovatelem a administrátorem investičního fondu a zahraničního investičního fondu České národní bance I. OBECNÁ ČÁST 1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů Předkládaný návrh vyhlášky je zpracován na základě nutnosti promítnout změny v návaznosti na nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech, který je připravován v souvislosti s nutností transpozice nových evropských předpisů v oblasti kolektivního investování. Jedná se zejména o směrnici AIFMD 1 a její prováděcí nařízení 2 (dále jen nařízení EU ), které se dotýká i oblasti výkaznictví, protože vymezuje okruh informací a částečně jejich formát, které budou povinně sledovány v oblasti kolektivního investování. Změny vyvolané těmito novými právními předpisy vedou k nutnosti upravit stávající systém výkaznictví tak, aby respektoval tyto nové právní předpisy a zároveň umožnil kvalitní dohled nad činností v oblasti kolektivního investování, kterým je Česká národní banka pověřena. Návrh vyhlášky nahrazuje dosavadní vyhlášku č. 358/2010 Sb., o předkládání výkazů a dalších informací investiční společností a fondem kolektivního investování České národní bance (dále jen vyhláška č. 358/2010 Sb. ), která byla účinná od Z pohledu výkaznictví bude nová vyhláška vycházet z mírně odlišného konceptu, protože nový zákon vedle předkládání informací obhospodařovateli ukládá povinnosti týkající se reportingu i administrátorovi investičního fondu, který se zavádí novým zákonem o investičních společnostech a investičních fondech. Většinu informací bude ale i nadále předkládat obhospodařovatel investičního fondu za sebe a jím obhospodařované české a zahraniční fondy, výjimku tvoří detailní informace týkající se portfolia nemovitostí u nemovitostních fondů, kde je tato povinnost přiřazena administrátorovi. Nová je také skutečnost, že obhospodařovatelem mohou být i další osoby, především zahraniční investiční společnosti, pro které budou v případě, že získají povolení k činnosti v České republice pro sebe nebo pro svůj fond, platit v oblasti výkaznictví stejné povinnosti jako pro klasické investiční společnosti. Nově bude předkládat základní informace i hlavní administrátor, který je novým subjektem v oblasti kolektivního investování podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Nová je i možnost zakládání podfondů u akciových společností s proměnným základním kapitálem, za které budou předkládány informace shodně jako za obhospodařované investiční fondy. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/ Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled 1

2 Rozsah požadovaných informací od jednotlivých typů vykazujících osob je v souladu se zmocněním v novém zákoně o investičních společnostech a investičních fondech odvozen z potřeb dohledu nad jednotlivými typy těchto osob. Vyšší požadavky jsou kladeny na správce alternativních fondů, kteří spadají pod AIFMD a navazují nařízení EU, kde musí být zároveň naplněny i požadavky na jednotný reporting prostřednictvím tzv. pro-forma reportu. Tyto informace bude muset Česká národní banka dále předkládat Evropskému orgánu dohledu pro cenné papíry a trhy (dále jen ESMA ) pro účely sdílení s ostatními orgány dohledu EU a ESRB. V zájmu zachování kontinuity a maximálního snížení nákladů pro vykazující osoby vychází nový návrh z již existujících výkazů, které se, pokud to nevyžaduje nové znění právních předpisů, nemění. Nově se zavádějí výkazy vycházející z požadovaného jednotného evropského reportingu daného nařízením EU a výkaz ke sledování dostatečnosti kapitálu a jeho likvidnosti. Oproti současnému stavu se obsah informační povinnosti mění zejména pro obhospodařovatele tzv. alternativních fondů, tj. speciálních fondů a fondů kvalifikovaných investorů, kteří budou muset plnit i nově nastavené informační povinnosti v oblasti reportingu podle nařízení EU. Periodicita a rozsah informací se liší podle vztahu k rozhodnému limitu s tím, že rozsah reportingu se zvyšuje s velikostí obhospodařovatele. Pro ostatní obhospodařovatele, resp. ve vztahu ke standardním fondům, zůstává většina informačních povinností beze změny nebo jen s dílčími úpravami v obou směrech navazující na změny v předpisech nebo vyhodnocení míry využití dosud sledovaných dat. Nový bude pro všechny obhospodařovatele výkaz sledující pravidla výkonu činnosti, který obsahuje informace o dostatečnosti kapitálu a jeho likvidnosti vycházející z nového zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Předkládání nových informací podle nařízení EU bude pro obhospodařovatele znamenat zvýšení nákladů na reporting, jejich předkládání je však dáno přímo použitelným právním předpisem Evropské unie. Tuto skutečnost řeší částečně přechodné ustanovení s využitím 652 zákona, které odkládá reporting až na období, kdy stávající investiční společnosti a investiční fondy uvedou své poměry do souladu s novým zákonem. Zvýšení nákladů pro ostatní vykazující osoby nebude příliš velké, protože rozhodující část informačních povinností se nezmění a nově bude předkládán pouze jeden výkaz, který obsahuje informace, které musí mít vykazující osoba k dispozici a průběžně je sledovat, protože navazují na limity a pravidla, které musí obhospodařovatel dodržovat podle příslušných právních předpisů (dostatečnost a likvidnost kapitálu). Pro obhospodařovatele dojde k jednorázovému navýšení nákladů při zavedení výše uvedených nových a pozměněných výkazů, které bude nutno nastavit do interních systémů vykazující osoby. Veškeré položky jednotlivých výkazů jsou buď přímo vyžadovány zákonem či jsou odvoditelné z informací, které má obhospodařovatel k dispozici ze svého manažerského informačního systému. Provozní náklady jsou pak závislé na počtu obhospodařovaných fondů, od kterého se odvíjí počet zasílaných výkazů. Navýšení provozních nákladů se opět týká pouze obhospodařovatelů, kteří budou muset vykazovat podle nařízení EU, protože u ostatních vykazujících osob bude nově zasílán vždy jen jeden výkaz za obhospodařovatele. 2

3 2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním Návrh vyhlášky je v souladu se zmocněním uvedeným v ustanovení 478 zákona č. xx/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Z tohoto ustanovení řeší navrhovaná vyhláška informační povinnosti ve formě pravidelných elektronicky předkládaných výkazů, tj. ustanovení 462, 463, 464, 466 odst. 1, 2 a 4, 468 a 469 písmeno b) zákona. 3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie Předkládaný návrh vyhlášky je slučitelný s právem Evropské unie, zejména se směrnicí AIFMD a prováděcím nařízením komise. 4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny Hlavním důvodem pro vydání nové vyhlášky, týkající se informačních povinností obhospodařovatelů a administrátorů, jsou zásadní změny reportingu v oblasti kolektivního investování navazující na nové právní předpisy v této oblasti. Jedná se zejména o změny struktury vykazujících subjektů a úroveň dohledu nad jednotlivými obhospodařovateli podle jejich velikosti, které na sebe vážou i odlišný rozsah požadovaných informací ve formě tzv. pro-forma reportu podle nařízení EU. 5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí Navrhovaná úprava nebude mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Z navrhovaných změn nevyplývají zvýšené náklady ani pro ČNB. Navrhované změny proběhnou v rámci pravidelných úprav stávajícího systému pro výkaznictví. Předkládaný návrh vyhlášky nemá přímý dopad na podnikatelské prostředí. Dále nemá žádné negativní sociální dopady ani nemá žádné dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, ani na osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Předkládaný návrh vyhlášky nemá žádné negativní dopady na životní prostředí. 6. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem diskriminace. 3

4 7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8. Zhodnocení korupčních rizik Navrhovaná právní úprava, která se týká předkládání výkazů České národní bance, nevytváří prostor pro korupční rizika. 9. Konzultace Návrh nové vyhlášky byl konzultován s Asociací pro kapitálový trh České republiky. Detailní podoba jednotlivých výkazů včetně metodiky je připravována v úzké spolupráci se zástupci této asociace. Návrh nové vyhlášky nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou podle Rozhodnutí Rady č. 98/415/ES ze dne 29. června 1998 o konzultacích vnitrostátních orgánů s Evropskou centrální bankou k návrhům právních předpisů. Předkládaný návrh neobsahuje řešení, která by představovala zvýšené riziko z hlediska proveditelnosti a vynutitelnosti. Na základě návrhu České národní banky (Plán vyhlášek pro rok 2013) rozhodl ministr a předseda Legislativní rady vlády dne 23. ledna 2013 (č. j. 857/2013-KMV), že se u této vyhlášky neprovede hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA). II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K 1 Stanovuje se předmět úpravy vyhlášky podle zmocnění uvedeného v ustanovení 478 zákona č. xx/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech a podle 41 odst. 3 zákona č. 6/1993, o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že vyhláška upravuje pouze část informačních povinností, které mají podobu pravidelně předkládaných kvantitativních informací formou výkazů prostřednictvím specifických informačních systémů pro sběr dat, jsou v rámci tohoto ustanovení přesně vymezeny paragrafy zákona, kde jsou tyto informační povinnosti popsány. K 2 Ustanovení 2 obsahuje vymezení některých pojmů, které jsou potřebné pro správné pochopení jednotlivých ustanovení vyhlášky. Jde zejména o pojmy používané v technických aplikacích pro přípravu a automatizovaný přenos dat do ČNB. Shodné definice těchto pojmů jsou uplatňovány obecně ve všech vyhláškách ČNB, které upravují informační povinnosti subjektů finančního trhu. Definice datového souboru a zabezpečovací značky navazují na pojmy používané v programových aplikacích pro přenos dat, které budou vykazující osoby používat. Zabezpečovací značka, která je specifickým elektronickým prostředkem pro označení datových zpráv předávaných prostřednictvím aplikace EDI/EDIFACT, je vydávána ČNB. Nejedná se o elektronickou značku definovanou zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. 4

5 K 3 až 5 Stanovují se konkrétní informační povinnosti pro obhospodařovatele a administrátory, které plní v souladu se zákonem. Informační povinnost je plněna prostřednictvím tzv. výkazů. Informační povinnosti jsou členěny podle rozsahu předkládání a dále podle frekvence jejich předkládání, od měsíční po čtvrtletní. Samostatně jsou uvedeny výkazy, které vycházejí z informačních povinností podle nařízení EU. K 6 Ustanovení 6 stanoví skutečnosti, které jsou společné pro předkládání všech výkazů vykazujícími osobami. Odkazuje zejména na přílohu, kde je popsán rámcový obsah výkazů, kterými budou obhospodařovatelé a administrátoři plnit svou informační povinnost. Výkazy jsou obecně sestavovány podle českých účetních standardů, pokud však instituce může podle zákona o účetnictví postupovat podle mezinárodních účetních standardů, sestaví předmětné výkazy podle těchto standardů. Ustanovení odst. 3 upřesňuje požadavek na způsob přepočtu zahraničních měn na české koruny. K 7 Způsob přenosu dat ve výkazech do ČNB je upraven variantně tak, aby vykazující osoby měly možnost vybrat si pro ně nejvýhodnější a nejméně nákladný způsob. Každý z uvedených kanálů se liší z hlediska vhodnosti pro určitý typ instituce, primárních nákladů na pořízení, podporou automatizace na straně vykazující osoby apod. Ustanovení dále uvádí, kde budou k dispozici podrobné informace k sestavení datových souborů odvozených z výkazů. U webových aplikací (SDNS a Web services) budou zveřejněny na internetové stránce ČNB (jsou bezprostřední součástí těchto aplikací), u aplikace EDI/EDIFACT jsou dodávány formou datové zprávy. Pro zajištění autentizace předkládaných datových zpráv je vyžadován uznávaný elektronický podpis, v případě EDI/EDIFACT se používá zabezpečovací značka založená na certifikátu vydaném ČNB. K předkládání výkazů ČNB prostřednictvím automatizovaného sběru dat výkazů v elektronické formě s využitím výše uvedeného specifického aplikačního programového vybavení neexistuje alternativa v podobě úkonu učiněného vůči ČNB prostřednictvím datové schránky zejména proto, že povaha tohoto úkonu to neumožňuje, a to především z důvodu funkčních vlastností výše uvedených programových aplikací, které datová schránka neumožňuje (navazující automatizované zpracování, automatická kontrola a upomínání dodání datových souborů, velikost podávaných zpráv, kontroly nad daty ve výkazech apod.). Předkládání informací prostřednictvím výše uvedených programových aplikací je mezi vykazujícími osobami dlouhodobě etablováno a nevyvolává technické ani jiné problémy. K 8 V tomto ustanovení je řešena problematika oprav výkazů v případě zjištění chyb vykazující osobou nebo Českou národní bankou. V těchto případech je vykazující osoba povinna opravit daný výkaz a všechny výkazy navazující, pokud jsou touto opravou dotčeny, a zaslat je ČNB způsobem upraveným v 7. Specifickým případem je oprava údajů ve vazbě na provedený audit účetní závěrky, která je rovněž předkládána jako oprava shodným způsobem. 5

6 K 9 Programové aplikace založené na internetových technologiích (SDNS a Web services) vyžadují sdělení kontaktních osob a jejich pravidelnou aktualizaci. Ustanovení 9 specifikuje informace, které musí být sděleny a aktualizovány. Pouze tyto osoby mohou komunikovat s ČNB. Stanovení omezeného okruhu osob, jež mohou zasílat datové zprávy, je nezbytné k zajištění autenticity osob oprávněných k předkládání výkazů za vykazující osobu. K 10 Toto ustanovení upřesňuje, že pro období sestavení výkazu před účinností této vyhlášky platí původní vyhláška, i když příslušný datový soubor bude zasílán až v termínu, kdy bude platná nová vyhláška. Zároveň odkládá vykazující povinnost u nových výkazů, které vycházejí z požadavků podle AIFMD, v souladu s 652 zákona, až na období, kdy stávající investiční společnosti a investiční fondy uvedou své poměry do souladu s novým zákonem. Pro potřeby pokrytí celého období, které je minimálně měsíc, se upřesňuje, že i v případě, že účinnost vyhlášky je stanovena na období v průběhu měsíce, výkazy musí obsahovat data vždy od počátku takového měsíce podle nové vyhlášky. K 11 Navrhuje se účinnost dnem vyhlášení shodně jako pro nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech, který zruší původní vyhlášku, která upravovala informační povinnosti investičních společností a fondů kolektivního investování. 6