Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace a charakter proudění 2 Teploty vzduchu 3 Srážky 5 Přehled průběhu počasí Ostrava-Poruba 7 Přehled průběhu počasí Olomouc-Holice 8 Hydrologická situace 10 Kvalita ovzduší 16 Zpracovali: Ing. Martin Jonov RNDr. Eva Koblihová Mgr. Blanka Krejčí Ing. Mirka Mrázková Ing. Lucie Prokšová vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk

3 Synoptická situace a charater proudění Na počátku měsíce nad západní Evropou stagnovala brázda nízkého tlaku. Zvlněné frontální rozhraní na její přední straně, oddělující teplý vzduch na jihovýchodě od studeného na severozápadě, zůstávalo nad střední Evropou téměř bez pohybu. Počasí bylo proměnlivé, s četnými přeháňkami a mírně nadprůměrnými teplotami se nad západním Středomořím vytvořila tlaková níže, která začala postupovat k severovýchodu. Její frontální systém k nám přinesl srážky, které měly občas i trvalejší charakter, 24hodinové úhrny však vesměs nepřesáhly 20 mm. Po přechodu této tlakové níže k severovýchodu se obnovilo zvlněné frontální rozhraní nad střední Evropou. Nadále panovalo oblačné počasí s četnými přeháňkami a občas i bouřkami. Průměrné teploty se pohybovaly kolem normálu se nad Itálií rychle prohloubila nová tlaková níže a začala postupovat k severovýchodu nad Maďarsko a Slovensko. S jejím přiblížením k našemu území došlo ke zvětšení tlakového gradientu a zesílení větru severních směrů, který v nárazech dosahoval rychlosti vichřice. V dalších dnech ( ) setrvávala tlaková níže prakticky bez pohybu nad východním Slovenskem, Polskem a západní Ukrajinou. Na naše území začal po její zadní straně od severovýchodu proudit chladný a velmi vlhký vzduch. První srážky této epizody zasáhly od jihovýchodu naše území večer Postupně se trvalé srážky rozšířily na většinu území severní Moravy a v její východní části výrazně zesílily. Jejich extrémní intenzita na severních svazích Beskyd byla podpořena zejména návětrným efektem a zpočátku i střihem větru. Během 3 dnů ( ) spadlo v Beskydách a jejich podhůří většinou mm srážek, což v některých místech představuje 200 až 270 % celoměsíčního srážkového normálu z let Celé období bylo i velmi chladné (průměrné teploty se pohybovaly 5 až 9 st. C pod normálem) a na Lysé hoře se přechodně vytvořila sněhová pokrývka až 50 cm silná přešla přes naše území k jihozápadu teplá fronta. Za ní k nám začal proudit od severovýchodu teplý a vlhký instabilní vzduch. Začaly se tvořit četné přeháňky a bouřky se 24hodinovými úhrny srážek do 26 mm. V dalších dnech se tlaková níže nad východní Evropou vyplňovala, proměnlivé počasí s přeháňkami a bouřkami stále trvalo. Teploty se vrátily k normálu. V závěru měsíce postupovala ze Severního moře k východu tlaková níže, jejíž frontální systém zasáhl i naše území. Převážně oblačné počasí s četnými přeháňkami a bouřkami pokračovalo až do konce měsíce. Po celý měsíc se nad střední Evropou udržoval cyklonální charakter cirkulace. Neobvyklé bylo v druhé dekádě měsíce relativně dlouhé období setrvávání tlakové níže téměř bez pohybu východně od našeho území. To podmiňovalo stálý přísun velmi nasyceného vzduchu z východního Středomoří do střední Evropy, kde s přispěním návětrného efektu Beskyd docházelo k extrémním srážkám. Navzdory oblačnému a srážkově bohatému počasí se průměrné teploty většinou udržovaly v mezích normálu, jen v období zůstaly hluboko pod ním

4 Teploty vzduchu Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Bohumín, Mošnov, Poruba Olomouc Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +6.3 Šerák +5.6 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 28.den / 17.den 28.den / 17.den Absolutní maximum teploty (ºC) 28.den Mošnov den Lysá hora den Paseka den Šerák Absolutní minimum teploty (ºC) 17.den Lysá hora den Šerák 2.0 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 16.den Lysá hora den Šerák 2.3 Tab. 1 - Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Průběh průměrných denních teplot vzduchu Teplota [ C] Den Lysá hora Ostrava-Poruba Šerák Olomouc-Holice Obr. 1 - Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj teplota vzduchu stanice datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) Maximální teplota Ostrava-Poruba ,8 Přerov ,2 Minimální teplota Lysá hora ,9 Šumperk Tab. 2 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci - 3 -

5 Obr. 2 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 4 -

6 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Lysá hora Luká Nejnižší měsíční úhrn (mm) Světlá Hora Staré Město-Kunčice Nejvyšší denní úhrn (mm) 16.den Lysá hora den Šerák 79.3 Tab. 3 - Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce 180 Denní úhrny srážek úhrn srážek [mm] Den Lysá hora Ostrava-Poruba Šerák Olomouc-Holice Obr. 4 - Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj úhrn srážek maximální denní úhrn srážek stanice Frenštát pod Radhoštěm datum extrému hodnota (mm) stanice datum extrému hodnota (mm) Šerák Lysá hora Jeseník Tab. 4 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci - 5 -

7 Obr. 5 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba - 7 -

9 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice - 8 -

10 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí - 9 -

11 Hydrologická situace v Moravskoslezském kraji

12 Obr. 7 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v Moravskoslezském kraji

13 Hydrologická situace v Olomouckém kraji

14 Obr. 8 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v Olomouckém kraji

15 Tab. 8 - Maximální hodnoty průtoků v minulém měsíci ve sledovaných profilech Tab. 9 - Průměrné měsíční průtoky v minulém měsíci ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem

16 Tab Průměrné vydatnosti pramenů v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Tab Průměrné stavy hladiny podzemní vody v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý měsíční průměr

17 Kvalita ovzduší