TPG Všeobecně G

Transkript

1 TPG Všeobecně G TECHNICKÁ PRAVIDLA NÁZVOSLOVÍ A ZKRATKY V PLYNÁRENSTVÍ TERMINOLOGY AND ABBROVIATION IN THE GAS INDUSTRY Schválena dne: Registrace Hospodářské komory České republiky:

2 Realizace a vydání technických pravidel: Nakladatel: Český plynárenský svaz registrovaný u Civilně správního úseku MV ČR pod č.j. VSP/1 2881/90 R ze dne 23. října 1990 GAS s.r.o. Organizace pro výkon společných činností v plynárenství ČR podle rozhodnutí Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci čj /632/93 ze dne Společnost pro techniku, předpisy, informatiku a vzdělávání ISBN COPYRIGHT ČPS, 2013 Pořizování dotisků a kopií pravidel nebo jejich částí je dovoleno jen se souhlasem ČPS. 2

3 Tato technická pravidla stanovují základní názvosloví a zkratky v oboru plynárenství. Tato pravidla navazují na ČSN z r. 1987, která byla v r zrušena. Jelikož se systém technických pravidel, technických norem i legislativní základna neustále vyvíjí, objevuje se stále silnější tlak na sjednocení používaných termínů. Jednotné názvosloví by mělo zamezit nesrovnalostem při výkladu ustanovení jednotlivých předpisů. Pravidla byla projednána s dotčenými orgány státní správy a organizacemi zabývajícími se danou problematikou. V Praze dne Tato pravidla platí od Český plynárenský svaz registrovaný u Civilně správního úseku MV ČR pod č.j. VSP/1 2881/90 R ze dne 23. října X. X.XXXX

4 OBSAH 1 Rozsah platnosti Všeobecně Názvosloví Základní pojmy Plynovody a přípojky Měřicí stanice, plynoměry Regulační stanice, regulační zařízení Odorizační stanice Kompresní stanice (KS) Zásobníky plynu Protikorozní ochrana (PKO) Odběrná plynová zařízení Zkratky Závěrečná ustanovení Citované a související předpisy České technické normy Technická pravidla a technická doporučení Právní předpisy Příloha 1 Abecední rejstřík Příloha 2 Názvosloví v praxi Příloha 3 Napojení na přepravní/distribuční soustavu

5 TPG Názvosloví a zkratky v plynárenství G ROZSAH PLATNOSTI 1.1 Tato technická pravidla (dále jen pravidla ) stanoví základní názvosloví a zkratky v plynárenství. 1.2 Tato pravidla sjednocují odborné výrazy z oblasti plynových zařízení a definice jednotlivých pojmů slouží k jednoznačnému vymezení jejich významu. Uváděné zkratky lze používat ve výkresové dokumentaci a zkráceném textu. 1.3 Značky pro kreslení plynárenských potrubních schémat a dispozičních výkresů jsou uvedeny v ČSN a ČSN ISO až VŠEOBECNĚ 2.1 Technická pravidla jsou ve smyslu 3.1 ČSN EN normativním dokumentem obsahujícím pravidla správné praxe podle 3.5 ČSN EN Jsou vytvořena na základě konsenzu a přijata na úrovni odvětví nezávislou schvalovací komisí se zastoupením dotčených orgánů a organizací. Mají charakter veřejně dostupného dokumentu 1), vypracovaného ve spolupráci zainteresovaných stran pomocí konzultací a postupů konsenzu a od okamžiku jejich schválení jsou uvedenými orgány a organizacemi považována za uznaná technická pravidla vyjadřující stav techniky podle ustanovení 1.5 ČSN EN Tato pravidla obsahují názvosloví (viz kapitola 3) a zkratky (viz kapitola 4) používané v právních předpisech (např. zákony, vyhlášky, nařízení vlády), v normách a pravidlech praxe (TPG, TDG, TIN) vztahujících se k plynárenství. 3 NÁZVOSLOVÍ 3.1 Základní pojmy Plynárenská soustava vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení Zásobník plynu podzemní nebo nadzemní plynové zařízení, včetně souvisejících technologických objektů a systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, sloužící k uskladňování zemního plynu v plynné nebo kapalné formě přímo propojené s plynárenskou soustavou České republiky nebo se zahraniční plynárenskou soustavou; zásobník plynu je zřizován a provozován ve veřejném zájmu Plynovod zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní nebo distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody (viz Příloha 1) Těžební plynovod plynovod připojující výrobnu plynu k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě nebo jinému těžebnímu plynovodu (viz Příloha 1) Přímý plynovod plynovod, který není součástí přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a který je dodatečně zřízený pro dodávku plynu zákazníkovi, a slouží pouze pro vlastní potřebu zákazníka (viz Příloha 1) Přeshraniční plynovod plynovod spojující distribuční soustavu a zahraniční přepravní nebo distribuční soustavu (viz Příloha 1). 1) Schválení se oznamuje v Informačním servisu GAS. 5

6 3.1.7 Plynovodní přípojka zařízení začínající odbočením z plynovodu přepravní nebo distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení (viz Příloha 1) Plynové zařízení zařízení pro výrobu a úpravu plynu, zásobníky plynu, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací, odpařovací, kompresní a regulační stanice, nízkotlaké, středotlaké, vysokotlaké a přímé plynovody, plynovodní přípojky, těžební plynovody, odběrná plynová zařízení, související technologická zařízení Plynárenské zařízení (PZ) veškerá plynová zařízení s výjimkou odběrných plynových zařízení Odběrné plynové zařízení (OPZ) veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jím měřicí zařízení (viz Příloha 3) Dělící místo rozděluje plynová zařízení a stanovuje hranici majetku a zodpovědnost za provoz mezi dvěma provozovateli plynového zařízení. Poznámka: Dělící místo mezi OPZ a PZ je první rozebíratelný spoj nebo svár v místě připojení před armaturou hlavního uzávěru plynu na straně plynovodní přípojky Odběrné místo místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízení jednoho zákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynu měřená měřicím zařízením Předávací místo místo k měření množství plynu mezi provozovatelem přepravní soustavy (TSO) a distribuční soustavy nebo zásobníku plynu nebo výrobcem plynu, mezi provozovateli distribučních soustav (i mezi jednotlivými státy), mezi provozovatelem distribuční soustavy (DSO) a výrobcem plynu nebo provozovatelem zásobníku plynu (SSO). Poznámka: Předávací místa jsou místa, kde jsou instalovány předávací stanice (PSt); podle druhu zařízení jsou jimi měřicí nebo regulační stanice Hlavní uzávěr plynu (HUP) uzavírací armatura odběrného plynového zařízení, která odděluje odběrné plynové zařízení od plynovodní přípojky Distribuční soustava vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu Přepravní soustava vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Poznámka: Místní síť je část distribuční soustavy, soubor vzájemně propojených středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek a příslušenství Virtuální zásobník plynu souhrn všech zásobníků plynu jednoho provozovatele zásobníku plynu Výrobna plynu zařízení na výrobu nebo těžbu plynu nebo terminál zkapalněného zemního plynu včetně stavební části a nezbytných pomocných zařízení, kde uskutečňuje svoji činnost držitel licence na výrobu plynu, Pověřená osoba osoba oprávněná (určená provozovatelem) k provádění určitých činností na plynovém zařízení (např. provádění dohledu RS) Odborně způsobilá osoba osoba se vzděláním, praxí a osvědčením k provádění činností (např. montáž, revize, opravy) na plynovém zařízení 2). 2) Zákon č. 174/1968 Sb., vyhláška č. 85/1978 Sb., vyhláška č. 21/1979 Sb. 6

7 Poznámka: Pro určitý druh činnosti je vyžadována rozdílná odborná způsobilost. Pro montáž zařízení je potřebná odborná způsobilost osob k montáži zařízení, vydávaná TIČR podle 6 vyhlášky 21/1979 Sb., pro obsluhu zařízení je nutná odborná způsobilost k obsluze zařízení, vydávaná revizním technikem příslušného druhu zařízení, podle 5 vyhlášky č. 21/1979 Sb. a pro provádění revizí a zkoušek zařízení je nutná odborná způsobilost podle 4 vyhlášky č. 21/1979 Sb. a pro PZP platí vyhláška ČBÚ č. 392/ Inspekce souhrn kontrolních činností zaměřených na zjištění, zda stav zařízení odpovídá předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a provozně bezpečnostním požadavkům Kontrola zařízení je posouzení, zda stav provozovaného zařízení odpovídá požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požadavkům požární ochrany Revize plynových zařízení - rozumí se jimi celkové posouzení zařízení, při kterém se prohlídkou, vyzkoušením, popřípadě i měřením zjišťuje provozní bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo jeho částí a posoudí se i technická dokumentace a odborná způsobilost obsluhy. Revize plynových zařízení jsou výchozí a provozní. Výchozí revize se musí provést před uvedením zařízení do provozu, přičemž musí být vyhotovena zpráva o revizi, která je součástí dodávky zařízení. Provozní revize se provádějí zejména po skončení zkušebního provozu, po generální opravě, po zásazích, které mají vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, po nuceném odstavení zařízení z provozu, po odstavení zařízení z provozu na dobu delší než 6 měsíců a v případech stanovených zvláštními předpisy (např. ČSN , ČSN EN 12186) v souladu s pokyny výrobce (dodavatele) zařízení Montáž činnost, při které je technologický celek, jeho část nebo součást spojována s jinou pevnou nebo pohyblivou částí. Opakem montáže je demontáž, kdy jsou technologické celky, části nebo součásti od sebe oddělovány Údržba souhrn pravidelných činností na zařízení a jeho příslušenství směřujících k udržení stavu, bez výměn částí zařízení nebo jeho příslušenství mající charakter porušení celistvosti. Poznámka: Příklady údržby plynového zařízení jsou uvedeny níže: Odorizační stanice výměna filtru; Plynovod vyčerpání nečistot z odvodňovače; Filtrační zařízení výměna nebo vyčištění filtračního materiálu filtru; Kotelna/kotel výměna nemrznoucí kapaliny, doplnění nemrznoucí kapaliny Dynamický program (systém) údržby systém založený na vyhodnocování stavu zařízení a rizika spojeného s jeho provozem. Systém navrhuje intervaly inspekčních a údržbových činností, které jsou ekonomicky optimální vzhledem k odhadnuté úrovni rizika spojené s provozem PZ Prediktivní údržba údržba podle stavu prováděná na základě předpovědi odvozené z opakované analýzy nebo ze známých charakteristik a vyhodnocení významných parametrů degradace objektu Proaktivní údržba strategie údržby, která je založena na sledování stavu zařízení, zaměřená na spolehlivost, kde systematickými metodami je testována produktivita investičních zařízení a jsou zaváděna nápravná opatření. Tím pomáhá identifikovat problémy, zabraňuje jejich opakování a v důsledku toho snižuje celkové náklady v průběhu životního cyklu zařízení Provoz a údržba plynárenského zařízení podle technického stavu a provozních podmínek údržba, při které se činnosti preventivně nápravné povahy provádějí na základě objektivně zjištěného skutečného technického stavu a provozních podmínek v okamžiku, kdy hodnota kontrolované veličiny charakterizující technický stav dosáhne mezní hodnoty. Tento typ údržby předpokládá zvládnutí a používání metod diagnostiky nebo periodického monitorování technického stavu a jeho pravidelného vyhodnocování, včetně znalostí vlivu okolí na sledované zařízení Údržba podle (technického) stavu (CBT) typ preventivní prediktivní údržby. Tento typ údržby reaguje na skutečnosti, zjištěné během sledování stavu zařízení. Příkladem takovéto údržby je výměna ložiska na základě výsledků měření vibrací, výměna oleje na základě analýz oleje, přetěsnění ucpávek na základě zjištěné netěsnosti apod. 7

8 Údržba po poruše (RTF) typ údržby, kdy je zařízení cíleně provozováno až do poruchy. Ta je následně odstraněna pomocí předem připravených náhradních dílů, postupů údržby a nasmlouvané pracovní síly. Příkladem takovéto údržby je výměna čidla, odstranění závady na telemetrickém systému, oprava hlídače plamene apod Údržba s předem stanovenými intervaly (TBT) typ preventivní údržby, kdy úkony údržby jsou předem naplánovány bez ohledu na aktuální technický stav zařízení. Plánovaným intervalem může být kalendářní doba, ale také počet motohodin, počet cyklů, sepnutí. Příkladem takovéto údržby je pravidelná výměna oleje 1x ročně, pravidelné domazávání ložisek apod Údržba zaměřená na bezporuchovost (RCM) systém plánování údržby vycházející z analýzy možných poruchových stavů, pravděpodobnosti jejich vzniku a následků, tedy hodnoty rizika. Integruje v sobě moderní přístupy a metody pro tvorbu komplexních systémů údržby, kdy jsou respektována především kritéria účelnosti a hospodárnosti při zdůraznění požadavků na spolehlivou a bezpečnou funkci sledovaného systému. Tento přístup údržby zaměřený na bezporuchovost je standardizovaný podle ČSN EN Jedná se o jednu z metodik pro realizaci dynamického programu údržby Oprava zásah do zařízení, kterým je odstraňován zejména jeho poruchový stav Dohled činnost, při které se pohledem kontroluje stav zařízení Obsluha činnost, při které se provádí úkony, v jejichž důsledku se může změnit stav zařízení, poloha, parametry (tlak, teplota apod.), včetně uvádění zařízení do provozu a odstavování zařízení z provozu. Poznámka: Příklady obsluhy plynového zařízení jsou uvedeny níže: Uzávěr, trasový uzávěr otevření, uzavření uzávěru, přepouštění plynu přes regulační armaturu; Regulační stanice, RESO přenastavení výstupního tlaku plynu, uvedení RS, RESO do provozu, odstavení RS, RESO z provozu; Odorizační stanice doplnění odorantu do zásobní nádrže; Filtrační zařízení odstavení filtru z provozu; Kotelna změna teploty, odstavení kotle Vnitřní inspekce plynovodů metoda zjišťování úbytků materiálu stěny potrubí založená na principu měření rozptylu toku magnetického pole uzavírajícího se přes stěnu potrubí. Měření se provádí tzv. inspekčním pístem, který se pohybuje plynovodem za provozu, rychlostí cca 2,5 m/s Porucha náhodně vzniklá odchylka od řádného provozního stavu, která je sama o sobě nevratná a musí být odborně a kvalifikovaně lokalizována, odstraněna nebo zajištěna. Může znamenat bezprostřední ohrožení života, zdraví a majetku osob nebo škody na životním prostředí. Poznámka: Poruchou je také: poškození plynárenského zařízení provozovatele náhlým vnějším zásahem, nepřesahující částku ,- Kč; jakýkoliv únik plynu; omezení či přerušení přepravy nebo distribuce plynu pro nejvýše 500 odběrných míst Havárie náhodně vzniklé poškození plynárenského zařízení, které má za následek: a) ohrožení života a zdraví osob, poškození zdraví či ztrátu na životech; b) poškození plynárenského zařízení náhlým vnějším zásahem, přesahující částku ,- Kč; c) únik plynu spojený s následným výbuchem či požárem; d) omezení či přerušení přepravy nebo distribuce plynu pro více než 500 odběrných míst; e) vznik situace, která může mít nebo má za následek vyhlášení stavu nouze Odtlakované potrubí potrubí, které bylo odtlakováno, tj. obsahuje plyn bez přetlaku a je zabezpečeno proti samovolnému natlakování, koncentrace plynu je 100 % metanu Odplyněný plynovod plynovod nebo část plynovodu, který byl zbaven plynu pomocí inertního plynu, tj. N 2, CO 2, He s příměsí O 2 v koncentraci max. 5 %, vodní páry, lehké pěny nebo vzduchu podle TPG

9 Oprava dočasná způsob opravy potrubí, při kterém je životnost opravy kratší než zbytková životnost opravovaného potrubí Oprava trvalá způsob opravy potrubí, při kterém je životnost opravy stejná nebo delší než je zbytková životnost bezprostředně přilehlé části opravovaného potrubí Odvzdušnění/odplynění postup, při němž se z potrubí nebo součásti plynovodu vytěsní spolehlivě vzduch nebo inertní plyn a nahradí se plynem, nebo naopak; rozlišuje se mezi dvěma níže uvedenými metodami: přímé odvzdušnění/odplynění: vytěsnění plynu vzduchem, nebo naopak; nepřímé odvzdušnění/odplynění: vytěsnění vzduchu inertním plynem, teprve poté plynem, nebo naopak; alternativně za použití dělicí přepážky, v takovém případě musí být za dělicí přepážkou (ježek) vytvořena zátka inertního plynu Kontrolní trubka trubka, sloužící k posouzení průchodnosti a stavu vnitřního povrchu ochranného potrubí, zejména při sanaci ocelových a litinových plynovodů Pracovní riziko pravděpodobnost, s jakou se uplatní faktor nebo soubor rizikových faktorů, včetně druhu nebo způsobu práce, působící na zaměstnance v daných podmínkách pracoviště v takové míře, že může způsobit jeho újmu na zdraví nebo životě úrazem, nemocí z povolání či jiným onemocněním podmíněným prací Riziková práce práce, při níž se má důvodně za to, že při jejím provádění je vyšší riziko vzniku nemocí z povolání, průmyslových otrav, ohrožení duševního zdraví nebo jiného poškození zdraví z práce. V širším slova smyslu je to práce, při jejímž provádění je vyšší riziko vzniku pracovních úrazů Provozovatel fyzická či právnická osoba, která zajišťuje provoz přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo zásobníku plynu dle rozsahu udělené licence podle zákona č. 458/2000 Sb Vlastník plynárenského zařízení držitel dokladu o vlastnickém právu k plynárenskému zařízení ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. a Obchodního zákoníku Provozně odstavené zařízení zařízení vyřazené z provozu z provozních důvodů, kdy v plynovém zařízení zůstává přetlak plynu, avšak zařízení není možné bez provedení obsluhy zařízení uvést do provozu. Poznámka: Dočasné odstavení zařízení se provede uzavřením hlavních uzávěrů na vstupním a případně i na výstupním potrubí zařízení, uzávěrů na plynovodu apod. (v případě havárie RS se provede navíc i vypnutí přívodu elektrického proudu do RS). Rozsah činností prováděných při inspekcích odpovídá provozovanému zařízení. Způsob provozování, včetně stanovených lhůt prováděných inspekcí, je nutné uvést v místním provozním řádu zařízení Dočasně odstavené zařízení zařízení vyřazené z provozu při opravách, rekonstrukcích nebo jiných podobných provozních podmínkách, kdy je zařízení odtlakováno, případně snížen provozní tlak na min. hodnotu, nebo je zařízení odtlakováno a odplyněno a jsou instalovány zaslepovací příruby na vstupní a výstupní část. Zařízení není možné uvést do provozu bez opětovného natlakování zařízení nebo odvzdušnění, případně provedení zkoušek těsnosti, případně pevnosti nebo funkčních zkoušek. Poznámka: Odstavení zařízení z provozu se provede uzavřením uzávěrů na plynovodu, hlavních uzávěrů na vstupním a případně i na výstupním potrubí, montáží záslepek na přírubových spojích uzavíracích armatur na vstupu a výstupu strojního zařízení RS a odplyněním celého strojního zařízení podle pracovních postupů, příp. podle ČSN Skupina plynových zařízení A plynová zařízení s tlakem do 16 bar včetně Podskupina plynových zařízení A1 plynová zařízení do 0,05 bar včetně (NTL) Podskupina plynových zařízení A2 plynová zařízení nad 0,05 bar do 4 bar včetně (STL) Podskupina plynových zařízení A3 plynová zařízení nad 4 bar do 16 bar včetně (VTL) Skupina plynových zařízení B plynová zařízení s tlakem nad 16 bar. 9

10 Podskupina plynových zařízení B1 plynová zařízení nad 16 bar do 40 bar včetně (VTL) Podskupina plynových zařízení B2 plynová zařízení nad 40 bar do 100 bar včetně Podskupina plynových zařízení B3 plynová zařízení nad 100 bar. Poznámka: Podle tlakových úrovní skupin A a B a jejich podskupin jsou rozdělovány např. plynovody a regulační stanice Výpočtový tlak (DP) tlak, z něhož se vychází při výpočtech používaných při navrhování plynového zařízení (např. plynovodu, regulačního zařízení) Garanční svar svar, který je definován v ČSN EN jako svar nepodrobený tlakové zkoušce a který je podle této normy zkoušen Výpočtový průtok objem plynu v normálním stavu procházející plynovým zařízením za jednotku času, z něhož se vychází při výpočtech používaných při navrhování Provozní tlak (OP) tlak, který se vyskytuje v plynovém zařízení za běžných provozních podmínek Nejvyšší provozní tlak (MOP) nejvyšší tlak, při kterém je možno zařízení provozovat za běžných podmínek nepřetržitě Nejvyšší vstupní provozní tlak (MOP u ) nejvyšší tlak OP u, při kterém je možno regulační zařízení provozovat za běžných provozních podmínek nepřetržitě Nejvyšší výstupní provozní tlak (MOP d ) nejvyšší tlak OP d, při kterém je možno zařízení provozovat za běžných provozních podmínek nepřetržitě Vstupní provozní tlak (OP u ) tlak plynu ve vstupním potrubí RS, RESO, na vstupu do regulátoru, za běžných provozních podmínek Výstupní provozní tlak (OP d ) tlak plynu ve výstupním potrubí z regulátoru, na výstupu z regulátoru, za běžných provozních podmínek Přechodný provozní tlak (TOP) provozní tlak, při kterém je možno zařízení, za podmínky normální funkce regulátoru, provozovat přechodně Přechodný vstupní provozní tlak (TOP u ) tlak OP u, při kterém je možno zařízení před regulátorem provozovat přechodně, za podmínky normální funkce regulátoru; je dán nastavením zabezpečovacích zařízení (TOP) RS, RESO proti proudu toku plynu (na vyšší tlakové úrovni) Přechodný výstupní provozní tlak (TOP d ) tlak OP d, při kterém je možno ještě zařízení za regulátorem provozovat přechodně, za podmínky normální funkce regulátoru. Tento tlak je hranicí aktivačního tlaku pro kontrolní pojistný ventil (případně monitor) Nejvyšší tlak v případě poruchy (MIP) nejvyšší tlak OP, kterému může být zařízení vystaveno po krátkou dobu; je dán nastavením zabezpečovacích zařízení Nejvyšší vstupní tlak v případě poruchy (MIP u ) nejvyšší tlak OP u, kterému může být zařízení před regulátorem vystaveno po krátkou dobu; je dán nastavením zabezpečovacích zařízení (MIP) RS, RESO proti proudu (na vyšší tlakové úrovni) Nejvyšší výstupní tlak v případě poruchy (MIP d ) nejvyšší výstupní tlak OP d, kterému může být zařízení za regulátorem vystaveno po krátkou dobu. Tento tlak je hranicí pro nastavení aktivačního tlaku pro bezpečnostní rychlouzávěr. Poznámka: Běžnými provozními podmínkami se rozumí provoz zařízení bez závad se stálým průtokem plynu při daném vstupním provozním tlaku. Kromě značení OP je tlak značen také písmenem p s indexy pro vstupní a výstupní tlak (např. OP u, p u ) Diferenční tlak (DifP) rozdíl mezi dvěma hodnotami tlaku naměřenými ve dvou bodech, např. ve vstupní a výstupní části filtru. 10

11 Zkušební tlak (TP) tlak, kterému je po omezenou dobu vystavena plynové zařízení za účelem prokázání určitých vlastností Nejvyšší provozní tlak (PS) nejvyšší tlak udávaný výrobcem, pro který je navrženo tlakové zařízení; je definován pro určité místo udané výrobcem, kde jsou připojena ochranná a omezující zařízení, anebo nejvyšší bod tlakového zařízení, popřípadě kterékoli jiné stanovené místo Kombinovaná zkouška (CT) postup, při němž se ověřuje, zda plynové zařízení, např. potrubí nebo strojní zařízení RS, RESO, splňuje požadavky na mechanickou pevnost a na těsnost Zkouška pevnosti (ST) postup, při němž se ověřuje, zda plynové zařízení, např. potrubí nebo strojní zařízení RS, RESO, splňuje požadavky na mechanickou pevnost Zkouška těsnosti (TT) postup, při němž se ověřuje, zda plynové zařízení splňuje požadavky na těsnost Zkušební tlak při zkoušce pevnosti (STP) největší tlak, kterým jsou prováděny zkoušky pevnosti plynového zařízení (např. plynovodu, RS), strojního zařízení RS, RESO Únik plynu nekontrolovaná a případně neměřená ztráta plynu z plynového zařízení Výbuch (detonace) prudká oxidace nebo rozkladná reakce vyznačující se vzrůstem teploty, tlaku nebo obou těchto veličin současně a tlakovou vlnou. 3.2 Plynovody a přípojky Trasový uzávěr (TU) trvale zabudovaný soubor zařízení sloužící k dočasnému přerušení toku plynu, případně odtlakování plynovodu, přepouštění plynu mezi úseky plynovodu a eventuálnímu čištění úseků plynovodu. TU mohou být osazovány i na přípojkách a mohou podle nich být provedeny i hlavní uzávěry odběrných plynových zařízení (tato možnost se týká především přípojek a hlavních uzávěrů velkých odběrných plynových zařízení). Podélný rozměr nepřekračuje hodnotu 15 D. TU se, vyrobený a odzkoušený podle TPG , jako celek považuje za jeden výrobek, není samostatným zařízením pro rozvod plynu Trasový uzávěr s nadzemní konstrukcí TU, u něhož se nachází alespoň část konstrukce (například obtok) nad úrovní terénu nebo jsou nad úrovní terénu umístěny ovládací prvky Trasový uzávěr s podzemní konstrukcí TU, jehož veškeré součásti se nacházejí pod úrovní terénu. Na úroveň terénu jsou vyvedeny pod poklopy pouze ovládací prvky armatur a vyústění odfuku Armaturní uzel (AU) sestava nejméně dvou TU sloužící k propojení alespoň dvou plynovodů, přičemž jednotlivé TU jsou na plynovody napojeny více než třemi svary. Armaturní uzel je zařízením pro rozvod plynu a jeho zkoušení se provádí v souladu s charakterem napojených plynovodů podle ČSN EN 1594, ČSN EN , 2, 4 a TPG Uzavírací armatura armatura TU sloužící k uzavření toku plynu Hlavní armatura armatura TU sloužící k těsnému uzavření úseku plynovodu. Hlavní armatura je z hlediska funkce specifickou aplikací uzavírací armatury. Jsou na ni v některých bodech kladeny zvláštní požadavky, a proto je vymezena jako samostatný pojem Přepouštěcí armatura armatura TU sloužící k ovládání průtoku plynu při řízeném přepouštění plynu obtokem TU okolo hlavní armatury a při odtlakování plynovodu. Tato armatura nemusí být zcela těsná (dílčí netěsnost propouštění, způsobená opotřebením, se považuje za běžný provozní stav) Zemní souprava příslušenství umožňující armaturu a pohon v podzemním uložení ovládat z povrchu Trvale těsná armatura (TTA) armatura, u níž výrobce v technických podmínkách garantuje dlouhodobou těsnost (alespoň po dobu ekonomické životnosti plynovodu, tj. 30 let), a to i pro případ krátkodobého škrcení (doba realizace zásahu na plynovodu) toku plynu znečištěného mechanickými nečistotami. TTA je zaručeně odolná proti abrazi. 11

12 Obtok zařízení sloužící k vyvedení toku plynu okolo hlavní armatury, aby bylo možno: vyrovnat tlak plynu před a za hlavní armaturou; řízeně přepouštět plyn okolo hlavní armatury; odtlakovat, odvzdušnit, odplynit nebo inertizovat plynovod, případně provádět další provozní operace. Poznámka: U regulačních stanic je obtok zařízení sloužící k vyvedení toku plynu kolem regulátoru tlaku plynu, vzájemně propojuje vstupní a výstupní část regulační řady, přičemž musí být vybaven alespoň jedním uzavíracím a jedním regulačním uzávěrem Ochoz zařízení sloužící k uložení hlavní armatury mimo liniovou část potrubí, u něhož je přerušen tok plynu dělicí deskou. Účelem použití ochozu je zamezení přenosu axiálních sil z potrubí na armaturu Kompletační prvek součást plynovodu, z něhož je plynovod postaven a která je ve styku s plynem, zejména: tvarovka; armatura; izolační spoj; odvodňovač Izolační spoj prvek vložený do ocelového potrubí za účelem snížení podélné vodivosti Odvodňovač zařízení k zachycení a vypouštění kapalin z potrubí Nadprůtoková pojistka armatura, která automaticky uzavírá průtok plynu při překročení definované hodnoty maximálního průtoku plynu podle typu pojistky Odfuk zařízení sloužící k odpouštění plynu z potrubí, odvzdušňování, odplyňování nebo inertizaci potrubí. Poznámka: Pro odfuky DN 100 a více, napojené přímo na hlavní linii nebo pro zakončení linie, opatřené snímatelnou přírubou, se používá pojem komín Stresstest (napěťová zkouška) technologická operace a zároveň hydraulická tlaková zkouška (včetně zkoušky pevnosti a těsnosti) na položeném a zasypaném potrubí, prováděná za účelem odstranění výrobně-montážních vnitřních pnutí ve stěně potrubí, odstranění vlivu geometrických imperfekcí a koncentrátorů napětí v oblastech lokálních a ostrých defektů plastickými deformacemi v okolí meze kluzu. Stresstest ověřuje dosažení požadované hodnoty součinitele bezpečnosti potrubí vůči nejvyššímu provoznímu tlaku MOP. Poznámka: Mez kluzu R y (MPa) je napětí, které odpovídá v grafu závislosti napětí deformace vzniklému lokálnímu maximu (tzv. výrazná mez kluzu označená R e ), nebo které odpovídá trvalé poměrné deformaci 0,2 %, resp. celkové poměrné deformaci 0,5 %, u materiálů s nevýraznou mezí kluzu (tzv. smluvní mez kluzu označená R p 0,2, resp. R t 0,5 ) Příslušenství součást plynovodu, která není ve styku s plynem, např. čichačka, chránička, ochranná trubka, zemní souprava, výstražná fólie, poklop, orientační sloupek, měřicí vývody (např. KVO), propojovací objekty (PO), štítek Ochranná trubka trubka nebo potrubí sloužící k ochraně plynovodu před vnějšími silovými účinky (mechanické poškození nebo nadměrné namáhání) Chránička trubka nebo potrubí chránící okolní prostor před únikem plynu, sekundárně chrání plynovod před vnějšími silovými účinky. Pro kontrolu těsnosti plynového zařízení v chráničce je chránička osazena minimálně jednou čichačkou. Na obou koncích chráničky musí být prostor mezi plynovým potrubím a chráničkou vhodným způsobem utěsněn Čichačka zařízení ke zjišťování úniku plynu z potrubí uloženého v chráničce. Obvykle se skládá z hrdla čichačky, čichací trubice, víčka, podkladní desky a poklopu Hrdlo čichačky trubka, sloužící k připojení čichací trubice nebo kontrolní trubky k chráničce. 12

13 Čichací trubice trubka napojená na hrdlo čichačky nebo přímo k chráničce, sloužící k vedení uniklého plynu ze sledovaného místa na potrubí k místu identifikace plynu. Pokud je čichací trubice přizpůsobena pro vsunutí měřicí elektrody, je čichací trubice nebo její část nazývána kontrolní trubkou Víčko, podkladní deska, poklop části uložení čichačky, sloužící k ochraně vyústění čichací trubice v místě identifikace plynu Orientační sloupek zařízení sloužící k označení polohy potrubí a jeho příslušenství v terénu Výstražná fólie pás žluté fólie z plastu, upozorňující při provádění zemních prací na přítomnost plynovodního potrubí Signalizační vodič izolovaný vodič usnadňující zjištění trasy nekovového potrubí Tvarovka kompletační prvek potrubí sloužící ke spojování, změně směru, větvení, zaslepování, vysazování přípojek, balonování, opravě poškozeného plynovodu, případně ke vsazování dalších kompletačních prvků apod Elektrotvarovka PE kompletační prvek opatřený vinutím z odporového drátu určený pro elektrosvařování Přechodový spoj (přechodka) tvarovka vytvářející přechod potrubí PE-kov, případně potrubí PEjiný plast Trubka z PE s ochrannými vlastnostmi trubka z materiálu PE100RC nebo z PE 100, která má na svém povrchu vytvořenou ochrannou vrstvu či plášť Ochranné pouzdro plynotěsná konstrukce určená k ochraně přechodového spoje v místě prostupu obvodovou zdí budovy nebo podlahou budovy Zaústění přípojky část přípojky o délce nejvíce 1 m, měřeno od vnějšího líce obvodové stěny objektu, ve kterém je přípojka ukončena Podsyp sypaná konstrukce z písku nebo jiného vhodného jemnozrnného materiálu na dně výkopu, určená k ochraně potrubí před poškozením, zpravidla musí odpovídat specifickým požadavkům výstavbové normy trubního vedení Obsyp sypaná konstrukce z písku nebo jiného vhodného jemnozrnného materiálu po stranách potrubí a nad ním, určená k ochraně potrubí před poškozením, zpravidla musí odpovídat specifickým požadavkům výstavbové normy trubního vedení Zásyp sypaná konstrukce k vyplnění prostoru výkopu mezi obsypem a úrovní terénu Filtrace proces oddělování pevných a/nebo kapalných částic ze zemního plynu na materiálech vložených do cesty proudícího média (filtrační materiály) Poznámka: Jako filtrační materiály na filtraci pevných látek se využívají tkané i netkané textilie, papír, keramika, filtrační struktury vytvořené z plastu nebo kovu. K filtraci malého množství kapaliny z plynu se používají např. molekulové membrány, koalescenční filtry Separace proces oddělování pevných látek ze zemního plynu bez toho, že by proudícímu plynu byl do cesty vložen materiál, na kterém by se tyto pevné látky měly zachycovat. Při separaci se využívají např. principy gravitace, odstředivé síly, magnetismu (cyklon apod.) Odlučování proces oddělování kapalin z plynu bez použití filtračního prostředku, zpravidla na principu změny rychlosti, změny teploty, srážení vlhkosti na sítech, roštech apod. (demise) Odlučivost schopnost zachycení nečistot na filtračním mediu. Vyjadřuje se v % množství zachycených nečistot s definovanou velikostí částic v rozměrech μm při maximální rychlosti proudění plynu filtračním materiálem. Hodnota odlučivosti se volí s ohledem na požadovanou čistotu plynu za filtrem. Jiným možným vyjádřením odlučivosti je použití kritéria β, které vyjadřuje poměr mezi počtem částic zachycených na filtračním mediu k celkovému počtu částic vstupujících do filtračního media. 13

14 Poznámka: Např. pro poměr β 5000 platí, že z částic definované velikosti mohou přes filtrační medium projít Výkon filtru maximální množství plynu v normálním stavu (tlak 101,325 kpa a teplota 0 C) protékajícího filtrem vyjádřené objemem za jednotku času Tlaková ztráta rozdíl tlaků měřených v průtočných průřezech před a za posuzovaným zařízením, např. filtrem nebo úsekem plynovodu Přípustná tlaková ztráta maximální rozdíl tlaků, jehož překročení může způsobit poškození filtračních materiálů, jejich nosných nebo krycích prvků nebo nepřípustné snížení tlaku v potrubí Charakteristika filtru grafické nebo numerické vyjádření závislosti tlakové ztráty filtru na provozním průtoku a tlaku plynu, charakteristika filtru je udávána pro čistou (nezanesenou) filtrační vložku. 3.3 Měřicí stanice, plynoměry Měřicí zařízení veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot Plynoměr přístroj určený pro měření, zaznamenávání a indikaci množství (objem nebo hmotnost) proteklého plynu. Podle měřicího principu, konstrukce skříně a provedení připojovacích hrdel může být plynoměr např. objemový, rychlostní, dynamický, s nepájenou skříní, s pájenou skříní, dvouhrdlový a jednohrdlový. Poznámka: Bližší klasifikace a definice plynoměrů jsou uvedeny v ČSN EN 1359, ČSN EN 12480, ČSN EN 12261, ČSN EN a TPG Plynoměrová sestava soubor měřidel, sestavený zpravidla z plynoměru a přídavných zařízení, jako tlakoměru a teploměru, přístrojů pro záznam tlaku a teploty plynu nebo přepočítávače množství plynu. Poznámka: Přístroje pro záznam tlaku a teploty plynu mohou být jak zapisovací přístroje s mechanickým nebo elektrickým pohonem, tak registrační přístroje elektronické, které naměřená data ukládají do paměti, odkud jsou odebírána vhodným zařízením a dále zpracovávána výpočetní technikou Přepočítávač množství plynu měřicí systém sestavený z měřicích převodníků tlaku a teploty a z matematického členu, určený k přepočtu objemu plynu měřeného plynoměrem při provozních podmínkách na objem plynu při vztažných podmínkách Obchodní měření měření množství plynu prováděné v odběrném místě a sloužící k realizaci závazkových vztahů, např. při prodeji Provozní měření měření odebraného množství plynu pro účely jiné než obchodní měření. 3.4 Regulační stanice, regulační zařízení Regulační stanice (RS), regulační souprava (RESO) zařízení používané pro regulaci tlaku plynu a zabezpečení proti nepřípustnému zvýšení provozního tlaku, zahrnující veškerá zařízení, včetně vstupního a výstupního potrubí, uzavíracích armatur a staveb, ve kterých je toto zařízení umístěno. Poznámka: Regulační stanice nebo regulační souprava je zpravidla tvořena souborem jednotlivých částí, které spolu tvoří jeden funkční celek strojní zařízení, elektrické zařízení, stavební objekt, případně další části jako tlaková zařízení, zdvihací zařízení a zařízení pro dálkový přenos provozních a alarmových hodnot. Regulační stanice resp. regulační souprava začíná hlavním uzávěrem plynu před touto stanicí a končí 1 m za obvodovou konstrukcí objektu RS, RESO. V případě, že regulační stanice nebo regulační souprava bude vybavena hlavním uzávěrem plynu na výstupu, končí touto armaturou. RS, RESO se dělí podle vstupního tlaku na: středotlaké RS (podskupiny A2) nad 0,05 bar do 4 bar včetně; vysokotlaké RS, RESO (podskupiny A3 a B1) nad 4 bar do 40 bar včetně; vysokotlaké RS, RESO (podskupiny B2) nad 40 bar do 100 bar. 14

15 3.4.2 Posilovací regulační zařízení (PRZ) regulační zařízení (regulátor) zajišťující posílení nízkotlaké plynovodní sítě z plynovodní sítě středotlaké a doplňující hlavní zásobovací regulační zařízení regulační stanici nebo regulační soupravu. Na vstupní a výstupní části regulátoru musí být instalována vhodná uzavírací armatura, zařízení může být vybaveno filtrem. Posilovací regulační zařízení je součástí místní plynovodní sítě Blokové regulační zařízení (BRZ) regulační zařízení (regulátor) zásobující samostatnou plynovodní síť, sloužící k dodávce plynu pro více objektů. Na vstupní a výstupní části regulátoru musí být instalována vhodná uzavírací armatura, zařízení může být vybaveno filtrem. Blokové regulační zařízení je součástí místní plynovodní sítě Podzemní RS, RESO, PRZ, BRZ (PoRS, PoRESO, PoPRZ, PoBRZ) regulační zařízení umístěná zcela pod úrovní terénu umožňující vstup osob do objektu Zapuštěná RS, RESO, PRZ, BRZ (ZRS, ZRESO, ZPRZ, ZBRZ) regulační zařízení umístěná částečně pod úrovní terénu Modul RS nebo modul regulačního zařízení kompletní sestava regulačního zařízení (stavební a strojní část) dodaná jako celek k připojení na vstupní a výstupní potrubí pouze pomocí svarů, přírub nebo jiného způsobu zabezpečujícího těsné připojení schváleného pro požadovanou tlakovou úroveň a neumožňující vstup osob do objektu Strojní zařízení RS, RESO soubor zařízení pro automatickou regulaci tlaku plynu, včetně uzávěrů, filtrace, předehřevu, zabezpečovacího zařízení a měření objemu proteklého množství, případně také regulační řada (y) pro plynové kotle teplovodního předehřevu. Podle uspořádání a vybavení se dělí na jedno či víceřadé a jedno nebo vícestupňové, případně vybavené obtokem strojní části. Poznámka: Strojní zařízení regulační stanice, regulační soupravy se zpravidla dodává se vstupní a výstupní přírubou a začíná a končí těmito přírubami. Jsou-li odlučovače nebo filtry umístěny mimo stavební část regulační stanice, regulační soupravy, umisťuje se vstupní příruba před prvním z těchto zařízení. U podzemních regulačních zařízení, která nejsou vybavena vstupní a výstupní přírubou, začíná a končí strojní zařízení 1 m od stavební části (modulu, stavebního objektu) Strojní zařízení pod uzavřením zařízení umístěné v prostoru nepřípustném třetím stranám ve volně stojící budově, ve skříni, ve výklenku nebo v přístavku Strojní zařízení ve volném prostoru zařízení, které není chráněno stavební konstrukcí kromě oplocení Strojní zařízení pod přístřeškem zařízení ve volném prostoru opatřené ochrannou střechou Strojní zařízení ve volně stojící budově zařízení v samostatné budově pod uzavřením, která slouží výhradně pro umístění strojního zařízení, měřicích zařízení, případně odorizačního zařízení, a do které je umožněn vstup osob Strojní zařízení ve skříni zařízení ve skříni pod uzavřením, která slouží výhradně k umístění strojního zařízení nebo měřicích zařízení a jejíž rozměry jsou příliš malé pro vstup osob Strojní zařízení ve výklenku zařízení pod uzavřením umístěné v části objektu, oddělené od ostatních částí objektu zdí. Oddělený prostor slouží výhradně k umístění strojního zařízení, měřicích zařízení, případně odorizačního zařízení Strojní zařízení v přístavku zařízení v přístavku přistavěném k obvodové zdi budovy pod uzavřením, který slouží výhradně pro umístění strojního zařízení, měřicích zařízení, případně odorizačního zařízení Strojovna místnost, ve které je umístěno strojní zařízení RS, RESO Vstupní potrubí potrubí od hlavního uzávěru plynu RS, RESO na vstupu po začátek strojního zařízení, kterým plyn proudí do strojního zařízení. 15

16 Výstupní potrubí potrubí od konce strojního zařízení po hlavní uzávěr plynu RS, RESO na výstupu. V případě, že RS, RESO není vybavena hlavním uzávěrem plynu na výstupu, končí výstupní potrubí 1 m za obvodovou konstrukcí objektu RS, RESO, kterým plyn proudí ze strojního zařízení. U RS, RESO ve volném prostoru končí 1 m za strojním zařízením Vstupní potrubí do regulátoru potrubí od začátku strojního zařízení po vstupní přírubu do regulátoru tlaku Výstupní potrubí z regulátoru potrubí od výstupní příruby regulátoru tlaku do konce strojního zařízení RS, RESO Odfukovací potrubí potrubí pro odvod plynu do atmosféry z odfukujících bezpečnostních zařízení Odtlakovací/odvzdušňovací potrubí potrubí pro odtlakování části regulační řady nebo pro odvod směsi vzduchu a plynu do atmosféry z regulační řady při seřizování parametrů regulační řady a po opravě jejích součástí Odvětrávací potrubí potrubí spojující regulátor s venkovním prostorem a v případě protržení membrány sloužící jako odfukovací potrubí Hladina hluku hladina akustického tlaku podle příslušných předpisů (např. zákon č. 258/2000 Sb., nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) Hlavní uzávěr plynu RS, RESO (HUP RS/RESO) hlavní uzavírací armatura před vstupním, případně i za výstupním potrubím RS, RESO Součást RS, RESO jakákoliv část, ze které je strojní zařízení nebo potrubí RS, RESO sestaveno. Součásti se zařazují do následujících skupin: zařízení (např. regulátory tlaku, uzávěry, zabezpečovací zařízení, kompenzátory, izolační spojky); trubky; technická vedení (např. rozvod elektrické energie, rozvod topného média do výměníku předehřívače); tvarovky (např. redukované nátrubky, T-kusy, továrně zpracované ohyby a kolena, dna, navařovací nátrubky) Technické vybavení každé zařízení nebo sestava zařízení pro měření a kontrolu Impulsní potrubí potrubí od napojení na vstupní anebo výstupní potrubí k zařízení pro regulaci a zabezpečení tlaku plynu (např. regulátory tlaku plynu, bezpečnostní uzávěry, uzavírací ventily s pneumatickým pohonem) Přístrojové potrubí potrubí od napojení na potrubí k měřicímu zařízení (např. měření tlaku s dálkovým přenosem dat, pomocná vedení, trubky pro odběr vzorku pro měření složení plynu) Měřicí místo místo pro napojení přístrojového nebo měřicího zařízení na regulační řadě ke snímání hodnoty tlaku nebo teploty uvnitř potrubí Monitor druhý regulátor použitý jako zabezpečovací zařízení, který přejímá regulaci tlaku, když výkonný (provozní) regulátor zůstane z důvodu poruchy trvale v otevřeném stavu. Monitor je zapojen v sérii před provozním regulátorem a je nastaven na vyšší hodnotu výstupního provozního tlaku než výkonný regulátor Bezpečnostní armatura uzavírací nebo odfukující armatura sloužící k přerušení průtoku plynu nebo ke snížení tlaku plynu odpuštěním do okolní atmosféry bez zásahu obsluhy v případě překročení stanovených provozních hodnot v plynovodu Zabezpečovací zařízení zařízení, které je aktivováno při dosažení nastavené hodnoty tlaku plynu (např. uzavření přívodu plynu, otevření do odfuku) Bezpečnostní rychlouzavírací zařízení neodfukující zabezpečovací zařízení určené pro rychlé uzavření průtoku plynu při nepřípustných hodnotách výstupního provozního tlaku (bezpečnostní rychlouzávěr). 16

17 Bezpečnostní pomaluuzavírací zařízení zařízení, které pracuje s nižší uzavírací rychlostí než bezpečnostní rychlouzavírací zařízení, určené k uzavření průtoku plynu při nepřípustných tlacích v chráněném systému (ventil s pneumatickým nebo elektrickým pohonem) Kontrolní pojistný ventil (KPV) odfukující zabezpečovací zařízení, které při překročení nastavené hodnoty výstupního provozního tlaku odpustí limitované množství plynu do ovzduší odfukovacím potrubím. Při poklesu tohoto tlaku na stanovenou hodnotu se samočinně uzavře Pojistný ventil (PV) odfukující zabezpečovací zařízení, které při překročení nastavených hodnot provozního tlaku odpustí přetlak do ovzduší odfukovacím potrubím. Při poklesu provozního tlaku na stanovenou hodnotu se samočinně uzavře Kapalinová pojistka kapalinový uzávěr, který při překročení nepřípustných hodnot výstupního provozního tlaku odpustí plyn do ovzduší odfukovacím potrubím Regulace tlaku činnost zařízení, při níž je výstupní provozní tlak udržován v předem požadovaných mezích Zabezpečení tlaku činnost zabezpečovacího zařízení, při níž se nezávisle na regulaci tlaku automaticky zajistí, že např. výstupní provozní tlak nepřekročí nastavenou bezpečnou mez (TOP d, MIP d ) Poplašný systém tlaku soubor zařízení sloužící v případě nežádoucího vzestupu nebo poklesu tlaku k neprodlenému upozornění provozovatele (např. alarmem) Poruchová veličina (Z) proměnná veličina působící na regulační proces. V případě regulátorů, u nichž je regulovanou veličinou výstupní provozní tlak, jsou poruchovými veličinami zejména kolísání vstupního provozního tlaku a změny průtoku plynu Toleranční pole plocha ohraničená mezními povolenými hodnotami požadovaného výstupního provozního tlaku, které jsou dány regulačními odchylkami rozsahu výstupního provozního tlaku, v rámci regulační třídy AC (třídy přesnosti) regulátoru a mezními hodnotami průtoku Regulátor tlaku plynu (regulátor) zařízení pro automatické udržování nastavených hodnot výstupního provozního tlaku plynu jako regulované veličiny v jeho tolerančním poli, bez ohledu na hodnoty poruchové veličiny. Regulátory do 5 bar se rozděluji do skupin podle vstupního tlaku: I. skupina do 0,1 bar včetně; II. skupina nad 0,1 bar do 4 bar včetně. Poznámka: Regulátorů tlaku plynu I. skupiny se používá zpravidla pro jednotlivá odběrná plynová zařízení v plynofikovaných budovách (byty, provozovny) nebo pro jednotlivé spotřebiče (vyrovnávání tlaku např. u výškových budov). Regulátorů tlaku plynu II. skupiny se používá zpravidla jako regulátorů pro jeden objekt nebo pro více objektů (blokový regulátor). Dělí se na: malé (R1) o průtoku do 10 m 3. h -1 včetně; velké (R2) o průtoku nad 10 m 3. h Domovní/průmyslový regulátor regulační zařízení instalované za účelem zajištění konstantního tlaku plynu v části odběrného plynového zařízení instalovaného za tímto zařízením v domovním nebo průmyslovém rozvodu Regulační sestava dva nebo více paralelně instalované regulátory se společným vstupním a výstupním potrubím Blokový regulátor regulátor zajišťující dodávku plynu pro více objektů Příslušenství regulátoru nebo regulační sestavy samostatné uzavírací, filtrační, zabezpečovací a měřicí zařízení zajišťující bezpečný a spolehlivý provoz a údržbu regulátoru (regulační sestavy), případně umožňující kontrolu jeho funkce Regulační zařízení ve výklenku regulační zařízení v prostoru v obvodovém zdivu budovy nebo v ohradní zdi opatřeném uzavíratelnými dvířky nebo vestavěnou uzavíratelnou skříní. 17

18 Regulační zařízení v přístavku regulační zařízení v prostoru přístavku přistavěném k budově nebo ohradní zdi opatřeném uzavíratelnými dvířky nebo přistavěnou uzavíratelnou skříní Regulační zařízení ve sloupku regulační zařízení v prostoru montované, zděné nebo k tomuto účelu zhotovené samostatné stavby (skříně) postavené ve volném terénu, zabudované do oplocení pozemku nebo umístěné před oplocením, opatřeném uzavíratelnými dvířky nebo vestavěnou uzavíratelnou skříní Zemní modul montážní celek, sestávající ze skříně, regulátoru (regulační sestavy), příslušenství, odvětrávacího potrubí a poklopu (víka), určený k uložení do země Oddělená místnost samostatná uzamykatelná místnost umístěná uvnitř budovy. Místnost je přístupná zvenčí nebo zevnitř budovy Regulovaná veličina proměnná veličina výstupního provozního tlaku (OP d ) snímaná během regulačního procesu Výpočtový tlak (DP u, DP d ) tlak, z něhož se vychází při výpočtech při navrhování části RS, RESO před, resp. za hranicí podle ČSN EN Uzavírací tlak (p f ) tlak v měřicím místě regulované veličiny v době, kdy je regulační člen v uzavřené poloze. Poznámka: Uzavírací tlak je shodný s výstupním tlakem při objemovém průtoku Q = 0 odečteným na výkonové křivce. To platí pouze v případě, kdy je čas potřebný ke změně objemového průtoku Q na nulový průtok větší než uzavírací čas regulátoru Rozmezí vstupních tlaků (b pu ) rozmezí vstupních tlaků, při nichž je dodržena daná třída přesnosti regulátoru. Poznámka: Rozmezí vstupních tlaků je dáno mezními hodnotami p umin a p umax Třída přesnosti regulátoru (AC) nejvyšší dovolená hodnota přesnosti regulátoru Regulační odchylka (x r ) rozdíl mezi skutečnou hodnotou regulované veličiny a nastaveným výstupním tlakem Výkonová charakteristika regulátoru závislost regulované veličiny jako funkce objemového průtoku, zpravidla se znázorňuje graficky jako výkonová křivka Hysterezní pásmo rozdíl mezi dvěma hodnotami výstupního tlaku při daném objemovém průtoku. Poznámka: Hysterezní pásmo se určí zvyšováním a poté snižováním objemového průtoku při konstantním vstupním tlaku a konstantní hodnotě nastaveného výstupního tlaku Třída uzavíracího tlaku (SG) maximální povolený kladný rozdíl mezi skutečnou hodnotou uzavíracího tlaku a hodnotou nastaveného výstupního tlaku, vyjádřený v procentech nastaveného výstupního tlaku Třída pásma uzavíracích tlaků (SZ) nejvyšší dovolená oblast mezi objemovým průtokem Q 0 a počátkem charakteristiky regulátoru v tolerančním poli pro všechny příslušné vstupní tlaky a nastavené výstupní tlaky Objemový průtok (Q) objem plynu, který proteče regulátorem za jednotku času, vztaženo na normální podmínky. Poznámka: Objemový průtok se vyjadřuje v m 3. h Maximální průtok (Q max ) největší průtok při nejvyšším vstupním provozním tlaku OP umax a výstupním tlaku OP d v tolerančním poli daném regulační třídou, v m 3. h Minimální průtok (Q min ) nejmenší průtok při nejnižším vstupním provozním tlaku OP umin a výstupním tlaku OP d v tolerančním poli daném regulační třídou, v m 3. h 1. 18