Návrh věcných změn vinařského zákona za SV ČR

Transkript

1 Návrh věcných změn vinařského zákona za SV ČR Změny stávajícího zákona č. 321/2004 Sb.: Zdroj většiny změn: Bundesgesetzblatt für die Republik Österreich, Jahrgang 2009, Ausgegeben am 17. November 2009, Teil I: 111. Bundesgesetz über den Verkehr mit Wein und Obstwein (Weingesetz 2009) Obecné zdůvodnění: Navržené změny vychází z nového vinařského zákona Rakouska a novely německého vinařského zákona, nejde tedy o nic nad rámec evropských předpisů, naopak se na ně odvolávají, a mají sloužit konzumentům k pochopení změn evropských předpisů bez přerušení dosavadních tradic. Zásadní změnou je zavedení vína bez bližšího údaje o původu jak Česká republika, avšak s uvedením odrůdy a ročníku. Toto víno bude označováno obdobně jako zemské víno a proto musí podléhat obdobným povinnostem. Oproti vínu bez uvedení odrůdy a ročníku (dříve stolnímu vínu) musí být odrůdově typické a prosté vad ve vzhledu, vůni i chuti. Proto nesmí být překročen maximální možný výnos hroznů stanovený pro zemské víno. Poslední věta platí i pro Německo. V rámci nové SOT s vínem se přebírá systém ochrany původu potravin i pro víno. Nově se rozlišuje víno s chráněným původem a vínem bez tohoto. Novela zákona ale stanovuje, že nebude používáno označení Společenství víno s chráněným zeměpisným označením (víno CHZO) ani víno s chráněným označením původu (víno CHOP), ale tradiční pojmy zemské víno (pro víno CHZO) a jakostní víno (pro víno CHOP). Přitom podle nařízení (ES) č. 607/2009 mohou být etikety vytištěné před podle původních předpisů dále používány. 1. K 3 odst. 2 písm. m) stávajícího zákona č. 321/2004 Sb.: Šarže nově definovat s uvedením výjimky pro šlechtitelské účely v malých demižonech. Řešení: Do vyhlášky by se mohlo navrhnout, že vinař může vést ve sklepní evidenci více nádob do velikosti 55 litrů jako jednu šarži. Asi tam bude ale pak podmínka ze strany SZPI, že i nadále budou vedeny záznamy o ošetření této velké šarže a že do oběhu bude uváděna jako homogenní směs. Příklad: Šarže složená z deseti demižonů á 50 l a 8 demižonů á 10 l, celkem tedy 580 l a třeba 10 odrůd. Přidám do 1 demižonu 50 l a 2 demižonů 10 l síru v dávce 70 mg/l. Tzn. zapíši přisíření celé šarže v dávce 8,5 mg/l. Jasně že je to krkolomné, ale stát se nemůže zbavit kontroly ani jedné láhve uváděné na trh, byl by za to sankcionován. Takto by evidence dále probíhala, jen ve větším množství.

2 2. K 3, odst. 2, písm. u) stávajícího zákona č. 321/2004 Sb.: Uvedení do oběhu pro potřeby Vinařského fondu je nutno pojem nově definovat Zdroj inspirace: BGBl. I, , Nr. 111 (Weingesetz 2009), 2, odst. 1, bod 3. Zdůvodnění: Nejasnost v termínu odvodu do VF, formulaci převzít od VF. Rakouský předpis se odkazuje na nařízení č. 178/2002, přesto ho dále precizuje. 3. K 12 stávajícího zákona č. 321/2004 Sb.: Vložit postup rozhodování o výjimkách, ke kterým je oprávněn členský stát (přídavek kyselin). 4. K 16 stávajícího zákona č. 321/2004 Sb.: Společná ustanovení pro označování vypustit odst. 5 uznané soutěže vín. 5. Nový stávajícího zákona č. 321/2004 Sb.: Vadné víno vadným je víno, které je falšované nebo vykazuje choroby či vady. Falšované víno (např. vzniklé zakázaným mísením) nelze dále mísit a uvádět do oběhu pro potravinářské účely. Lze je ale zpracovat na ocet nebo destilát, pokud pak budou zdravotně nezávadné. Produkty, které nejsou falšované, ale jsou nemocné, vadné či mají nedostatky, mohou být míseny s jinými, ale získaná směs může být uvedena do oběhu až když je zbavena všech projevů vad. Zdroj inspirace: BGBl. I, , Nr. 111 (Weingesetz 2009), 6. Zdůvodnění: Nově zavedený samostatný, dříve bylo jeho ustanovení roztroušeno v jiných. Ošetřuje především nově vzniklé případy, např. zakázané mísení vín. Nadále dle předpisů ES platí ve Společenství zákaz mísení vín dovezených ze třetích zemí nebo těchto vín s víny ze Společenství.

3 6. Nový stávajícího zákona č. 321/2004 Sb. (nahrazuje částečně 17 Stolní víno): Víno bez CHOP nebo CHZO (s označením odrůdy nebo ročníku) Víno bez CHOP nebo CHZO bez označení odrůdy nebo ročníku upravuje přímo příslušné nařízení ES Víno bez CHOP nebo CHZO s označením odrůdy nebo ročníku musí vykazovat o max. výnos hroznů 14 t/ha o celkový obsah kyselin min. 4 g/l Odrůdy jako pro zemské víno Zdroj inspirace: BGBl. I, , Nr. 111 (Weingesetz 2009), 8. Zdůvodnění: SOT s vínem přímo definuje víno bez CHOP a CHZO, pokud není označeno odrůdou či ročníkem. Je-li označeno odrůdou či ročníkem, musí členské státy stanovit přísnější kriteria a kontrolu. Proto je předepsán pro takové víno maximální možný výnos a toto musí být ve vzhledu a chuti bez vad a odpovídat odrůdě i ročníku. Oproti tomu víno bez označení odrůdy a ročníku může do jisté míry vykazovat vady, jako např. lehkou sirku, aniž by ztratilo možnost uvádění do oběhu. Obsah veškerých kyselin, stejně jako u zemského vína, nesmí klesnout pod 4 g/l. Podle čl. 118z, odst. 2, písm. c) nař. č. 1234/2007 nelze v případě směsi vín z různých členských států uvádět odrůdu. Je zde možná výjimka, ale cílem ČR je uvádět do oběhu jen odrůdová vína pocházející z území ČR, ne směsi. 7. Nový stávajícího zákona č. 321/2004 Sb. (nahrazuje částečně 17): Zemské víno musí: Pocházet výlučně z uvedené vinařské oblasti a být v této oblasti zpracováno (100 %) Pocházet z vyjmenovaných odrůd (tím se rozumí i všech registrovaných v EU) Cukernatost jako dosud Vykazovat typické odrůdové vlastnosti Celkový obsah kyselin činit nejméně 4 g/l Maximální dosažený výnos hroznů být nižší než 14 t/ha Být prostý vad ve vzhledu, vůni i chuti Označení zemské víno je tradičním názvem podle čl. 118u, odst. 1, písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007 ve vztahu k nařízení (ES) č. 607/2009, příloze XII, části A. Nahrazuje označení víno CHZO pro víno se zeměpisným údajem v duchu čl. 118b, odst. 1, písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007. Název menší geografické jednotky než vinařské oblasti stejně jako jiné označení než zemské víno (zvláště víno CHZO ) se zakazuje. Pokud však hrozny prokazatelně pochází z vlastních registrovaných vinic, může být uvedena mimo vinařské oblasti stejně velkým písmem i vinařská obec.

4 Země původu musí být na etiketě uvedena plným názvem a písmem o velikosti minimálně 4 mm, stejně jako označení zemské víno. Obec nebo její část, v níž má sídlo stáčírna nebo jiná osoba podílející se na uvádění do oběhu, může být na etiketě uvedena písmem maximálně poloviční velikosti ve srovnání s velikostí písma názvu vinařské oblasti. Zdroj inspirace: BGBl. I, , Nr. 111 (Weingesetz 2009), 9. Zdůvodnění: Jsou převážně zachovány dosavadní požadavky. Navíc musí i zemské víno být ve vzhledu a chuti bez vad. Zákon stanovuje, že zemské víno je vínem s CHZO podle čl. 118b, odst. 1, písm. b) nař. č. 1234/2007 a jsou stanoveny vinařské oblasti Čechy a Morava. K tomu je uvedeno, že zemské víno musí pocházet výhradně z hroznů vinařské oblasti, kterou je označena (nikoliv pouze z 85 %, jak umožňují předpisy ES). Aby se zabránilo matení spotřebitele, je na etiketě údaj víno s chráněným zeměpisným označením zakázán. Ze stejného důvodu může být název obce ve spojení se stáčírnou uveden písmem rovnající se max. polovině velikosti písma vinařské oblasti. 8. K 18 stávajícího zákona č. 321/2004 Sb.: Jakostní víno musí: Pocházet z uvedené vinařské podoblasti (85 %) a zpracování musí proběhnout v dané vinařské oblasti Pocházet z vyjmenovaných odrůd Cukernatost jako dosud Vykazovat typické odrůdové vlastnosti a při senzorickém hodnocení musí vyhovět daným kriteriím Vykazovat skutečný obsah alkoholu nejméně 9,0 %, u vín s přívlastkem nejméně 5,0 % Celkový obsah kyselin činit nejméně 4 g/l Maximální dosažený výnos hroznů být nižší než 14 t/ha Být prostý vad ve vzhledu, vůni i chuti Označení jakostní víno je tradičním názvem podle čl. 118u, odst. 1, písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007 ve vztahu k nařízení (ES) č. 607/2009, příloze XII, části A. Nahrazuje označení víno CHOP pro víno se zeměpisným údajem v duchu čl. 118b, odst. 1, písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007. Údaj víno CHOP se na etiketě zakazuje. Na etiketě musí být uvedeno číslo státní zkoušky. Označení názvem menší geografické jednotky než vinařskou podoblastí je povoleno i pokud

5 Víno bylo přislazeno produktem, který byl získán ve stejné vinařské podoblasti Víno vzniklo směsí hroznů, moštů nebo vín z jedné vinařské podoblasti, ale více menších geografických jednotek, jestliže nejméně 85 % bylo získáno z hroznů sklizených v geografické jednotce uvedené na etiketě. MZe se zmocňuje vydat národní předpisy k ochraně původu podle čl. 118f, odst. 6 nař. č. 1234/2007. Zdroj inspirace: BGBl. I, , Nr. 111 (Weingesetz 2009), 10. Zdůvodnění: Jsou většinou zachovány dosavadní požadavky. Víno s CHOP je považováno za vyšší kategorii vína a jeho regulace je převážně ponechána na členském státu, proto mají tyto možnost zpřísnit obecné předpisy. Členské státy mají podle čl. 118f, odst. 6 nař. č. 1234/2007 povinnost vydat národní předpisy k ochraně původu. Původní lhůta k tomu stanovená na 1. srpna 2009 byla posunuta na Odst. 2 proto zmocňuje MZe k vydání těchto předpisů. Aby se zabránilo matení spotřebitele, je na etiketě údaj víno s chráněným označením původu zakázán. 9. K 19 stávajícího zákona č. 321/2004 Sb.: Jakostní víno s přívlastkem Kabinetní víno musí vykazovat nejvýše 9 g/l nezkvašených cukrů a nejvýše 13 % celkového obsahu alkoholu Slámové víno výjimka z 3 měsíců - vykazuje-li mošt již po dvou měsících cukernatost 32 stupňů NM a více, může začít lisování hroznů - pokud nedosáhne mošt cukernatosti alespoň 27 stupňů NM, může být uvedeno do oběhu jako jakostní víno. V žádném případě nemůže být takové víno označeno jako víno s přívlastkem ani nemůže být řezáno s vínem s přívlastkem Zdroj inspirace: BGBl. I, , Nr. 111 (Weingesetz 2009), 11. Zdůvodnění: Jsou zachovány dosavadní požadavky, značení je obdobné jako u vína jakostního. Navíc jsou navržena výše uvedená upřesnění a výjimky. 10. K VOC Bude nutné upravit zákonná ustanovení k VOC.