Aktualizace ÚEK Jihomoravského kraje

Transkript

1 Aktualizace ÚEK Jihomoravského kraje (rekapitulace závěrů) Povinnost pořídit ÚEK ukládal krajům, statutárním městům a hlavnímu městu Praze zákon č. 406/2000 Sb. (zákon o hospodaření energií). Stejný zákon ukládá i pravidelnou, (4 letou) aktualizaci ÚEK ( 4, odst. 7 zák.č. 61/2008 plné znění zák. č. 406/2000

2 Postup při zpracovávání ÚEK Jihomoravského kraje Územní energetická koncepce byla zapracována v létech Zpracovatel provedl detailní analýzu celého území kraje především z pohledu existujících zdrojů elektrické energie, plynu, tepla, spotřeb energií v jednotlivých sektorech a především kvantifikoval možnosti využití OZE. Tuto činnost považoval za prioritní pro návrh závěrečné varianty zajišťující rozvoj území a poptávku po energií. Pro Jihomoravský kraj, na jehož území se prakticky nenacházejí žádné systémové zdroje ani se o jejich výstavbě neuvažuje, bylo třeba především definovat představu varianty zajištující fungující energetické hospodářství v horizontu roku 2025.

3 Prostředky k zajištění energetických požadavků území Bydlení Nákup Doprava Terciál Průmysl Zemědělství Paliva a energie Realizace úspor Využití potenciálu OZE

4 Celková energetická bilance Jihomoravského kraje energie z vlastních zdrojů cca 22 % TJ/rok Jihomoravský kraj - spotřeba a produkce spot řeba produkce plyn - MND, a.s. ropa - MND, a.s lignit - Lignit Hodonín, s.r.o obnovitelné zdroje 0 plynná elektřina kapalná tuhá lignit dřevo zvláštní

5 Celková spotřeba energií v Jihomoravském kraji TJ/rok Struktura paliv a energie v Jihomoravském kraji včetně Brna -města ZP 63,1% BP 0,0% P -B 0,0% LIGNIT 5,7% JKP 0,9% JT P 0,5% Zvlášt ní 1,4% Elekt řina 18,7% T T O 4,4% LT O 0,1% DŘEVO 2,2% KOKS 0,8% HU 1,8% ČU 0,4%

6 Energetická charakteristika Jihomoravského kraje Území je prakticky plně plynofikováno má pouze velmi omezené zásoby primárních paliv (ropa, zemní plyn, lignit) nemá (s výjimkou elektrárny Hodonín) významný zdroj elektrické energie má výrazně dovozový charakter jeho spotřebitelské sektory vykazují rostoucí poptávku po energii disponuje teoretickým potenciálem z obnovitelných zdrojů, který byl odhadnut Zdroj TJ/rok geotermál (bez TČ) 0 vítr 90 slunce 259 voda 51 biomasa celkem

7 Závěrečné doporučení varianty Na základě předchozích hodnocení, byla pro rozvoj energetického systému Jihomoravského kraje doporučena varianta V V TJ Ene rgetická náročnost varianty V V celkový nárůst energií v posuzovaném období představuje cca 5 % Realizace varianty však znamená pouze usměrňování vývoje energetické poptávky a její uspokojování tak, aby se co nejvíce blížila prognózám doporučené varianty.

8 Průběh aktualizace ÚEK Jihomoravského kraje Aktualizace ÚEK byla zpracována v období 8/2007-4/2008 Nutnost definovat základní strategii pro analýzu území JMK Promítnutí zásadních změn, které se Jihomoravského kraje dotkly (územní, legislativní ) Posouzení průběhu využívání úspor ve spotřebitelských sektorech Realizace a hodnocení využitelnosti OZE Celkové spotřeby síťových energií Stanovení základní energetické bilance území Porovnání dlouhodobé prognózy vývoje energetické potřeby (doporučená varianta) se skutečností Konstatování, zda usměrňování vývoje potřeby a její uspokojování koresponduje nebo nekoresponduje s prognózou doporučené varianty.

9 Změny posuzovaného území změna území od převod 25 obcí z okresu Žďár n/sázavou od sladění území okresů se správ. obvody ORP od změna statistické klasifikace území (CZ NUTS, LAU) nový kód NUTS 3 pro JMK - CZ046

10 Nejvýznamnější legislativní změny Elektroenergetika Novela energetického zákona, tj. zákone č. 670/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích Splnění Směrnice 2003/54/ES. o liberalizaci trhu s elektřinou Plyn Vyhláška č. 524/2006 Sb., o pravidlech pro organizování trhu s plynem a tvorbě, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu Směrnice 2003/55/ES ze dne o společných pravidlech vnitřního trhu se zemním plynem- liberalizace trhu Od je trh s elektřinou a plynem otevřen pro všechny skupiny odběratelů Obnovitelné zdroje Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.. Hospodaření energií Zákon č. 61/2008- plné znění zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření energií Vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov Vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřn Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dok

11 Úspory ve spotřebitelských sektorech [%] Porovnání sektorového členění spotře by e ne rgií 0,40 0,35 0,30 0,25 Jihomoravský kraj Česká republika nároky jednotlivých spotřebitelských sektorů na energie 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 Prům ysl Energetika Doprava Stavebni ctví Zemědělství Bydlení Služby Ostatní Průběh realizace zateplování vnějších stěn budov v sektoru bydlení (stav v letech 2002 a 2007) stěny RD; stěny RD; sektor bydlení snižování energetické [tis.m 2 ] [TJ/rok] stěny bytů ; náročnosti budov potenciál RD; stěny bytů ; potenciál RD; potenciál bytů; potenciál bytů;

12 Úspory ve spotřebitelských sektorech terciální sféra obdobné postavení i způsob využívání potenciálu úspor jako sektor bydlení Potenciál úspor a investiční náklady u auditovaných zařízení školství zdravotnictví celkem sektor terciál tis.kč; GJ; tis.k4 na 1GJ úspor Průměrné hodnoty na posuzovaný objekt školství zdravotnictví sektor terciál celkem 874 GJ/obj tis.kč/obj Kč/GJ úspor tis.kč ; GJ/rok potenciál úspor GJ/rok celkové investice tis.kč 0 Průměrný potenciál úspor jednoho školského, zdravotnického zařízení. potenciál úspor investice měrná investice Průměrná investice na jedno školské, zdravotnické zařízení potřebná k realizaci závěrů auditů. Investice potřebná k realizaci úspory 1 GJ ve školských, zdravotnických zařízeních. kvantifikace potenciálu úspor provedená ze vzorku auditovaných objektů ve vlastnictví kraje Průměrný potenciál úspor v celém sektoru terciál. Průměrná investice na jeden auditovaný areál v celém sektoru terciál. Investice potřebná k realizaci úspory 1 GJ v celém sektoru terciál.

13 Síťové energie - elektřina, plyn GWh Průběh spotřeby elektrické energie v Jihomoravském kraji Trvalý růst spotřeby elektrické energie charakterizuje rozvoj průmyslu a růst HDP, meziročně cca 2,8 %, pokles v 2005 je atypický Celková stagnace a mírný pokles spotřeby je odrazem téměř plynofikovaného území, významného zdražení plynu a teplotně nadprůměrnými roky tis.m Průběh spotřeby zemního plynu v Jihomoravském kraji

14 Porovnání struktury paliv a energií Struktura paliv a energie v Jihomoravském kraji v roce 2001 ZP 63,1% BP 0,0% P -B 0,0% LIGNIT 5,7% JKP 0,9% JT P 0,5% Zvláštní 1,4% T T O 4,4% LT O 0,1% DŘEVO 2,2% KOKS 0,8% HU 1,8% Elektřina 18,7% ČU 0,4% ZP 62,0% Struktura paliv a energie v Jihomoravském kraji v roce 2005 BP 0,3% P -B 0,0% LIGNIT 5,6% JKP 0,5% JT P 1,3% Struktura paliv a energií je téměř stejná jako v roce Nelze uvažovat s její změnou ani ve střednědobém horizontu. T T O 2,1% LT O 0,2% DŘEVO 0,2% KOKS 0,4% HU 1,8% Zvláštní 1,4% Elektřina 22,8% ČU 1,3%

15 Těžba primárních paliv rok těžba lignitu [tis. tun/rok] [tis.m 3 ; m 3 ] Průběh těžby ropy a zemního plynu v Jihomoravském kraji ropa [m 3 ] zem ní plyn [t is.m 3 ] Těžba lignitu a ropy zůstává prakticky nezměněna. Mírné zvýšení těžby ropy neovlivní energetickou bilanci, protože ropa není využívána energeticky, ale jako surovina v chemickém průmyslu.

16 Reálné využívání potenciálu OZE Geotermální energie existující potenciál nízkoteplotní energie je vhodný pro využití v oblasti lázeňství. Značný rozvoj lázeňství probíhající v lokalitách Lednice, Pasohlávky a Klobouky potvrdil prognózu stanovenou na základě podrobného mapování území. Energie vody - podrobná analýza potvrdila skutečnost, že potenciál vody na území kraje je v podstatě vyčerpán. Sluneční energie závěry ÚEK zdůrazňovaly skutečnost, že těžiště reálného využívání sluneční energie na území Jihomoravského kraje vidí v realizaci slunečních kolektorů pro přípravu (předehřev) teplé užitkové vody a to jak v sektoru bydlení, tak i terciální sféře. Vysoký počet realizací těchto systémů na jižní Moravě (doložený žádostmi o poskytnutí dotací z prostředků SFŽP) potvrdil správnost této úvahy. I přes značný zájem investorů stavět fotovoltaické elektrárny nelze přínos výroby elektrické energie z těchto zdrojů považovat za významný. Bude tomu tak i ve střednědobém horizontu.

17 Energie větru Odhadnutý teoretický potenciál větru je v souladu se současnými modelovými výpočty hustoty energií ve výškách 20 a 40 m. Pro praktické a ekonomické využívání větru má však území pouze omezené možnosti, které lze shrnout: průměrná intenzita rychlosti větrů pro potřeby energetiky je na území Jihomoravského kaje obecně na velmi nízké úrovni převážná většina území leží v pásmech s intenzitou 4-5 m/s a menší oblasti s větrným potenciálem se nacházejí v místech kde dochází ke střetu s ochranou přírody celkový přínos dodávek vyrobené elektřiny do distribuční sítě je velmi malý uvažované stavby větrných parků negativně ovlivňují plány kraje především v oblasti rozvoje turistiky případná výstavba elektrárny musí být podložena vhodným výběrem lokality s dlouhodobým měřením rychlosti větru a bezkonfliktním vztahem k ochraně přírody a rozvojovým aktivitám území

18

19

20 Energie biomasy Biomasa (bioplyn) při hodnocení zdrojů OZE byl potenciál biomasy obecně kvantifikován jako výrazně největší na území Jihomoravského kraje a z hlediska využití jako nejperspektivnější. Současné hodnocení využívání OZE v rámci celé ČR zdůrazňuje, že biomasa představuje jak v celosvětovém měřítku, tak i v bilancích EU nejvýznamnější obnovitelný zdroj energie, se kterým je srovnatelná pouze energie vody. Také v podmínkách ČR i Jihomoravského kraje je biomasa považována za jeden z nejperspektivnějších zdrojů obnovitelné energie.. Její potenciál dává reálné možnosti jak zvýšit dosud nízké využívání obnovitelných zdrojů. Značný význam nabývá využívání biomasy anaerobní digescí a následnou produkcí bioplynu. Tento způsob totiž současně plní i významnou úlohu, což je likvidace biologicky rozložitelných odpadů, které se vyskytují také v klasickém tuhém komunálním odpadu (TKO)

21 Situační mapa skládek skládkový plyn

22 Bioplynové stanice - základní typy Horizontální reaktor (likvidace odpadů) Vertikální reaktor (zemědělská stanice)

23 Elektrická energie z OZE [MWh] Porovnání výkupu ektrické energie z OZE společností E.ON v roce 2004 a VE MVE VTE Bioplyn Biomasa Fotovolt. KJ Velká vodní elektrárna Malá vodní elektrárna Větrná elektrárna Hodnota představuje spoluspalování biomasy a uhlí u malých zdrojů. Významný zdroj - elektrárna Hodonín. Výkup elektřiny cca MWh za rok 2007

24 TJ Porovnání průběhu předpokládané potřeby a skutečné spotřeby energií v období Předpokládaná potřeba energií dle doporučené varianty V v Předpokládaný trend vývoje spotřeby Rozdíl mezi prognózou potřeby a skutečnou spotřebou energií v období (rozdíl představuje cca 9 %) Rok ke kterému byly zpracovány celkové bilance spotřeby energií. V tomto roce byl zaznamenán netypický pokles spotřeby elektřiny, který nekoresponduje s vývojem v ČR. Po aproximaci údajů bylo porovnání provedeno v rámci pětiletého cyklu (tak, jak byly konstruovány prognózy potřeby ve variantách ÚEK).

25 Závěrečné doporučení Na základ ě všech p ř edchozích hodnocení lze konstatovat, že vývoj energetického hospodá ř ství Jihomoravského kraje koresponduje v hlavních parametrech s prognózou Územní energetické koncepce. Není proto t ř eba zásadn ě m ě nit doporu č enou variantu Vv.

26 Děkuji za pozornost