6. VÝVOJ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Transkript

1

2 OBSAH 6. VÝVOJ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 6.1. VYHODNOCENÍ AKTUALIZOVANÝCH DAT Obsah a cíl doporučené varianty Porovnání základních charakteristik území Celková spotřeba paliv a energií Reálný stav využívání potenciálu OZE Reálný stav využívání potenciálu úspor 6.2. ZÁVĚREČNÁ REKAPITULACE - DOPORUČENÍ 1

3 6.1. VYHODNOCENÍ AKTUALIZOVANÝCH DAT Obsah a cíl doporučené varianty Při konstrukci variant technického řešení rozvoje energetického systému území ve smyslu vyhlášky 195/21, která určuje podrobnosti Územní energetické koncepce kraje (dále jen ÚEK JMK), respektovali řešitelé základní podmínky, které pro území kraje logicky vyplývají: pro její prosazení musí mít kraj (energetický managament) nástroje musí respektovat specifika stávajícího územního energetického systému musí vycházet z předpokládaného rozvoje území musí být technicky řešitelná a odpovídat platné legislativě musí být dle zvolených kritérií vyhodnotitelná Pod pojmem vývoj energetického hospodářství území je třeba si představit vývoj spotřeby (poptávky) energií a její spolehlivé zajištění pro všechny spotřebitelské systémy při zachování principu trvale udržitelného rozvoje území, což jsou zároveň i cíle, kterých je třeba realizací optimální varianty dosáhnout. Přímým prostředkem, jak ovlivnit vývoj spotřeby (poptávky) energií je využití ÚEK JMK jako podkladu pro územní plánování. Tato možnost je zakotvena v zákoně č. 46/2 Sb., o hospodaření energií. Při aktualizaci ÚEK JMK se potvrdil původní předpoklad, že pro zajištění energetických potřeb území Jihomoravského kraje, ovlivňování vývoje spotřeby a účelné využívání energií na území existují prostředky kterými jsou: nákup energií realizace úspor využití existujícího potenciálu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) Míra využití těchto prostředků a jejich vzájemné kombinace definovaly v původní ÚEK JMK jednotlivé varianty technického řešení rozvoje energetického systému Jihomoravského kraje. Na základě multikriteriálního hodnocení byla doporučena jako nejvýhodnější pro Jihomoravský kraj varianta vysokých úspor a vysokého využití obnovitelných zdrojů označovaná jako varianta Vv. Její konstrukce představovala využití existujícího ekonomicky dostupného potenciálu úspor (UV) a potenciálu obnovitelných zdrojů (ZV) energie dle následujících vysokých scénářů jejich využívání.všechny scénáře vycházely z ekonomicky dostupného potenciálů (Ek ). Potenciál úspor ve vysokém scénáři ÚEK JMK Úspory bydlení doprava terciál průmysl zemědělství Celkový potenciál úspor Scénář TJ/rok % TJ/rok % TJ/rok % TJ/rok % TJ/rok % TJ/rok E k UV

4 Potenciál obnovitelných zdrojů ve vysokém scénáři ÚEK JMK OZE voda slunce vítr biomasa geotermál Celkový potenciál úspor Scénář TJ/rok % TJ/rok % TJ/rok % TJ/rok % TJ/rok % TJ/rok E k ZV Varianta Vv vykazovala ve velké většině hodnotících kritérií nejlepší hodnoty. Kalkuluje s optimálním využíváním potenciálu úspor a existujícího potenciálu obnovitelných zdrojů na území Jihomoravského kraje. Její realizace představuje v konečném roce 221 celkový nárůst spotřeby energie cca 5 % což odpovídalo i prognózám EU. Následující tabulka a graf srovnává vybranou variantu Vv vysokých úspor a vysokého využití obnovitelných zdrojů s variantou zajištění stávajícího energetického systému kraje bez cíleného ovlivňování chování energetického trhu označovanou jako referenční varianta VRef. Tabulkové srovnání energetické náročnosti variant ÚEK JMK VRef [ TJ ] VV [ TJ ] Grafické srovnání energetické náročnosti variant ÚEK JMK TJ 1 Energetická náročnost varianty V V V Ref 85 8 V V Tabulkové srovnání odhadů diskontovaných investičních nákladů ÚEK JMK VRef [ tis.kč,- ] VV [ tis.kč,- ]

5 Grafické srovnání odhadů diskontovaných investičních nákladů ÚEK JMK Odhad diskontovaných investiční nákladů varianty V v (diskont 5%) mil. Kč V V V Ref Pro doplnění jsou uvedeny emisní zátěže varianty Vv definované v ÚEK JMK. Emisní zátěže ve varianty Vv ÚEK JMK [t/rok] VV Tuhé 1 939, ,1 2 21,3 2 36,6 2 32, SO , , , ,4 3 25, NOx 5 138, , , , 5 383,7 CO 5 953,1 6 74, , , ,6 C x H y 1 277,2 1 31, , 1 396, ,6 Emisní zátěže ve varianty Vv ÚEK JMK Emisní zátěž varianty V V t/rok , , Tuhé SO2 NOx CO Cx Hy 4

6 Porovnání základních charakteristik území Cílem aktualizace vybraných dat je především zhodnocení zda vývoj spotřeby a poptávky po energií odpovídá odhadnutým trendům, které sloužily jako vstupní hodnoty pro stanovení variant. Časový posun ve zpracování statistických údajů pro energetiku a jejich rozdílná strukturalizace vedla k některým zjednodušujícím předpokladům, které však nemají zásadní vliv na objektivní vyhodnocení stavu energetického hospodářství na posuzovaném území. Jedná o následující omezení: Nebylo možno ve všech případech dodržet strukturování dat podle okresů v bilancích elektrické energie a výroby elektřiny z OZE. Příslušná data distributor v požadované struktuře nesleduje. Totéž se týká sektorových spotřeb paliv a energie. Projevují se zde tendence Evropské unie zvětšovat statistické jednotky (zrušení NUTS 4, zaměřit se na členění NUTS 2) atd. Při sestavování bilancí paliv a znečišťujících látek dle REZZO nelze časově sladit data s údaji spotřeby elektřiny a plynu získaných od distribučních společností pro poslední známé údaje. Výpočet údajů REZZO je časově zpožděn. Energetická charakteristika území dle ÚEK JMK Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje konstatovala ve svých závěrech jako základní energetickou charakteristiku následující: území je prakticky plně plynofikováno má pouze velmi omezené zásoby primárních paliv (ropa, zemní plyn, lignit) nemá (s výjimkou elektrárny Hodonín) významný zdroj elektrické energie Je tedy z pohledu zásobování energií územím výrazně dovozovým. Základní charakteristika území se nezměnila což potvrzují následující závěry : a) V uplynulém období došlo k plynofikaci dalších obcí (viz kap.3.2. aktualizace ÚEK JMK - Zásobování území zemním plynem) a zemní plyn, z hlediska spotřeby paliv v Jihomoravském kraji, zaujímá zcela dominantní postavení, ve spotřebě paliv pokrývá cca 6 %. Dominantní postavení zemního plynu je dáno vysokým plošným pokrytím území plynovodní distribuční sítí. Jihomoravský kraj má v rámci České republiky nejvyšší procento plynofikovaných obcí, okres Hodonín má jako jediný okres v ČR plynofikovány všechny obce. V době zpracování aktualizace ÚEK JMK (27) je možno konstatovat, že postavení zemního plynu z hlediska spotřeb paliv zůstalo zachováno a zemní plyn zůstane dominantním i v dalším časovém horizontu. 5

7 TJ/rok Struktura spotřeby paliv a energií v Jihomoravském kraji v roce ČU HU KOKS DŘEVO LTO TTO ZP P-B BP LIGNIT JKP JTP Zvláštní Elektřina b) Těžba primárních paliv lignitu, ropy a zemního plynu zůstává zhruba na stejných hodnotách Těžba lignitu rok těžba lignitu [tis. tun/rok] Těžba ropy [tis.m 3 ; m 3 ] Průběh těžby ropy a zemního plynu v Jihomoravském kraji ropa [m3 ] zemní plyn [tis.m3 ]

8 c) V horizontu platnosti prognózy ÚEK se neuvažuje s výstavbou významného energetického zdroje na území. Struktura paliv a energií dle ÚEK JMK Konstatování ÚEK JMK - struktura paliv a energií na území neumožňuje kalkulovat s její zásadní změnou. Následující grafy tuto prognózu potvrzují. TJ/rok 6 Vývoj truktury spotřeby paliv a energií v Jihomoravském kraji v období ČU HU KOKS DŘEVO LTO TTO ZP P-B BP LIGNIT JKP JTP Zvláštní Elektřina Struktura paliv a energie v Jihomoravském kraji v roce 21 ZP 63,1% BP,% P-B,% LIGNIT 5,7% JKP,9% JTP,5% Zvláštní 1,4% Elektřina 18,7% TTO 4,4% LTO,1% DŘEVO 2,2% KOKS,8% HU 1,8% ČU,4% 7

9 Struktura paliv a energie v Jihomoravském kraji v roce 25 ZP 62,% BP,3% P-B,% LIGNIT 5,6% JKP,5% JTP 1,3% Zvláštní 1,4% Elektřina 22,8% TTO 2,1% LTO,2% DŘEVO,2% KOKS,4% HU 1,8% ČU 1,3% Struktura paliv a energií v roce 25 je téměř totožná se stavem v roce 21, s výjimkou nárůstu spotřeby elektrické energie. Dochází k mírném poklesu spotřeby plynu a významnému snížení spotřeby TTO a dřeva. Spotřeba ostatních paliva zůstává prakticky stejná Celková spotřeba paliv a energií Předpokládaný výrazný růst spotřeby elektrické energie jako samozřejmý důsledek růstu výkonu průmyslu a tvorby HDP se plně potvrdil. Meziročně představuje hodnotu cca 2,8 %, což je mírně vyšší nárůst než předpokládala ÚEK JMK, ale je zcela v souladu se současnými prognózami. GWh Průběh spotřeby elektrické energie v Jihomoravském kraji

10 ÚEK JMK předpokládala stagnaci, případně mírný nárůst spotřeby zemního plynu. Výrazné zdražení plynu včetně změny DPH tuto prognózu změnilo a způsobilo stagnaci a následný pokles spotřeby. Výraznější pokles mezi roky 25 a 26 lze zdůvodnit snížením dodávek tepla v teplotně zcela nadprůměrných zimních obdobích těchto let. tis.m Průběh spotřeby zemního plynu v Jihomoravském kraji tis. m Průběh spotřeby zemního plynu v jednotlivých odběratelských kategoriích obyvatelstvo maloodběr velkoodběr celkem Právě cenový nárůst a úprava sazby DPH se nejvíce projevily na poklesu spotřeby zemního plynu, a to jak u kategorie velkoodběr, tak i u kategorie obyvatelstvo. Celková spotřeba paliv a energie vykazuje pro srovnávací rok 25 pokles oproti roku 21. Zde se kromě předcházejících faktorů nejvíce projevuje zmiňovaný nesoulad údajů 9

11 v čase. Celkové spotřeba musela být určena v roce 25, kdy elektrická energie ve svém trendu vykazuje výrazný pokles. Důvodem je skutečnost, že spotřeby ostatních paliva pro celkové bilance lze získat pouze z REZZO, kde posledním ukončeným rokem je rok 25. Srovnání spotřeby v roce 21 a 25 rok zemní plyn [TJ] elektřina [TJ] celkem [TJ] Energetická charakteristika území a struktura paliv a energií zůstává na území JMK zachována a je v souladu se závěry zpracované ÚEK JMK dokončené v roce Reálný stav využívání potenciálu OZE V průběhu uplynulého období se projevilo, že je i přes vysoké cíle výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů závazně stanovené komisí EU rozhodující pro skutečnou výrobu reálný potenciál konkrétního území. Pro Jihomoravský kraj se potvrdily závěry ÚEK JMK stanovené pro jednotlivé kategorie OZE. a) Geotermální energie existující potenciál nízkoteplotní energie je vhodný pro využití v oblasti lázeňství. Značný rozvoj lázeňství probíhající v lokalitách Lednice, Pasohlávky a Klobouky potvrdil prognózu stanovenou na základě podrobného mapování území. b) Energie větru odhadnutý teoretický potenciál větru je v souladu se současnými modelovými výpočty hustoty energií ve výškách 2 a 4 m. Pro praktické a ekonomické využívání větru má však území pouze omezené možnosti, které lze shrnout: průměrná intenzita rychlosti větrů pro potřeby energetiky je na území Jihomoravského kaje obecně na velmi nízké úrovni převážná většina území leží v pásmech s intenzitou 4-5 m/s a menší oblasti s větrným potenciálem se nacházejí v místech, kde dochází ke střetu s ochranou přírody celkový přínos dodávek vyrobené elektřiny do distribuční sítě je velmi malý uvažované stavby větrných parků negativně ovlivňují plány kraje především v oblasti rozvoje turistiky případná výstavba elektrárny musí být podložena vhodným výběrem lokality s dlouhodobým měřením rychlosti větru a bezkonfliktním vztahem k ochraně přírody a rozvojovým aktivitám území Na území Jihomoravského kraje se ani v budoucnu nepředpokládá masový rozvoj větrné energetiky. Přesné posouzení vhodnosti a efektivity výstavby větrných elektráren je vždy dáno konkrétními podmínkami uvažované lokality. 1

12 c) Energie vody - podrobná analýza potvrdila skutečnost, že potenciál vody na území kraje je v podstatě vyčerpán. Porovnáním současných výsledků se srovnatelnými hodnotami, získanými v roce 22 je možno konstatovat navýšení instalovaného výkonu o cca 9 % Pro toto srovnání nebyly uvažovány MVE, které neuvádí ERÚ. Optimální využití toků nelze řešit pouze plným obsazením všech lokalit, ale také technickou úrovní všech provozovaných MVE. Zde by bylo vhodné zmapovat zastaralé, již dožité technologie, zpracovat studie na jejich modernizace a přímo realizovat rekonstrukce a výměny těchto technologií. d) Sluneční energie závěry ÚEK zdůrazňovaly skutečnost, že těžiště reálného využívání sluneční energie na území Jihomoravského kraje vidí v realizaci slunečních kolektorů pro přípravu (předehřev) teplé užitkové vody a to jak v sektoru bydlení, tak i terciální sféry. Vysoký počet realizací těchto systémů na Jižní Moravě (doložený žádostmi o poskytnutí dotací z prostředků SFŽP) potvrdil správnost této úvahy. V akčním plánu, který je součástí aktualizované ÚEK JMK, byl pro lepší posouzení technicko ekonomických parametrů těchto instalací zpracován Program v rámci nástrojů pro ovlivňování strategie využívání OZE. I přes značný zájem investorů stavět fotovoltaické elektrárny nelze přínos výroby elektrické energie z těchto zdrojů považovat za významný. Bude tomu tak i ve střednědobém horizontu. Obrovské měrné investice na instalovanou jednotku výkonu lze realizovat pouze za předpokladu získání dotace a zachování trendu výkupní ceny elektřiny. Lze však očekávat, že i zde dojde k rozumnému kompromisu a masový rozvoj nebude vyvolán pouze vysokou výkupní cenou elektřiny. e) Biomasa (bioplyn) při hodnocení zdrojů OZE byl potenciál biomasy obecně kvantifikován jako výrazně největší na území Jihomoravského kraje a z hlediska využití jako nejperspektivnější. Současné hodnocení využívání OZE v rámci celé ČR zdůrazňuje, že biomasa představuje jak v celosvětovém měřítku, tak i v bilancích EU nejvýznamnější obnovitelný zdroj energie, se kterým je srovnatelná pouze energie vody. Také v podmínkách ČR i Jihomoravského kraje je biomasa považována za jeden z nejperspektivnějších zdrojů obnovitelné energie. Její využívání dává reálné možnosti jak zvýšit dosud nízké využívání obnovitelných zdrojů. Značný význam nabývá využívání biomasy anaerobní digesci a následnou produkci bioplynu. Tento způsob totiž současně plní i významnou úlohu, což je likvidace biologicky rozložitelných odpadů, které se vyskytují také v klasickém tuhém komunálním odpadu (TKO). Tento trend potvrzuje řada realizací jak energetického využívání skládek, tak i výstavby bioplynových stanic na území Jihomoravského kraje. Reálné využívání musí být v souladu se zemědělskou koncepcí a respektovat jako prvořadou výrobu potravinářských produktů. Na území Jihomoravského kraje nedošlo k významnější pokusu o masové pěstování rychle rostoucích plodin a jejich využití v energetice. Reálný potenciál obnovitelných zdrojů odpovídá kvantifikaci provedené v ÚEK JMK v roce 23. Reálné využití však nelze objektivně určit pouze z průběhu narůstajících instalací, ale především z vyrobené a dodané elektrické energie do distribuční sítě. Podle dat získaných z ERÚ došlo k mírnému zvýšení výroby elektřiny. Lze konstatovat, že využívání potenciálu OZE probíhá tak, jak předpokládal vysoký scénář stanovený koncepcí a zohledněný v doporučené variantě. 11

13 Reálný stav využívání potenciálu úspor Potenciál možných úspor pro snížení nárůstu spotřeby energií byl v ÚEK JMK specifikován v hlavních spotřebitelských sektorech. Jednalo se o sektory bydlení, doprava, terciální sféra, průmysl a zemědělství. Při vlastní analýze dat se ukázalo, že pouze v sektoru bydlení jde alespoň rámcově odhadovat jeho reálný stav. Pro ostatní sektory spotřeby byl na základě obecných prognóz a legislativních podmínek pro efektivní využívání všech druhů energií proveden odborný odhad možného potenciálu úspor. Energetická spotřeba jednotlivých sektorů není sledována ani evidována v členění, které je uvedeno v nařízení vlády č.195/21 stanovující podrobnosti obsahu Územní energetické koncepce. Následující graf ukazuje převažující podíl spotřeby energie v sektorech bydlení a průmyslu a opravňuje jejich určité zobecnění pro celkovou bilanci hrubé spotřeby energie. Porovnání sektorového členění spotřeby energií [%],4,35,3,25,2,15,1,5 Jihomoravský kraj Česká republika, Průmysl Energetika Doprava Stavebnictví Zemědělství Bydlení Služby Ostatní a) sektor bydlení Při analýze údajů z kategorie Existující výstavba lze pro potenciál úspor v segmentu bydlení konstatovat, že jeho využívání účinnou ochranou vnějších stěn probíhá mnohem razantněji v kategorii byty v bytových domech i když významnější část potenciálu úspor představují rodinné domy (RD). Meziročně dochází u hodnocené kategorie RD k cca 1,5 % snižování spotřeby tepla, zatím co u bytů v bytových domech se jedná o cca 4,5 % využívání potenciálu úspor. Teoretický potenciál úspor v kategorii Nová výstavba tvořený rozdílem tepelných ztrát mezi klasickým a nízkoenergetickým domem se v průběhu minulých 5 let výrazně nezměnil. Jeho reálná hodnota, respektive jeho využití je zcela závislá na tom jak velkou část z nové výstavby budou tvořit nízkoenergetické budovy. Dle dostupných údajů je v současné struktuře výstavby domů v Jihomoravském kraji podíl nízkoenergetických objektů zanedbatelný. 12

14 Průběh realizace zateplování vnějších stěn budov v sektoru bydlení (stav v letech 22 a 27) stěny RD; stěny RD; [tis.m 2 ] [TJ/rok] stěny bytů ; potenciál RD; stěny bytů ; potenciál bytů; potenciál RD; potenciál bytů; 89 b) terciální sféra V období byly zpracovány energetické audity na část objektů školských a zdravotnických zařízení. Jednalo se o objekty mající sice právní subjektivity ve vztahu k hospodaření, ale jejichž vlastníkem a zřizovatelem je Krajský úřad Jihomoravského kraje. Zpracované závěry jsou následně graficky porovnány. Pro částečné zobecnění závěrů ze zpracovaných auditů jsou některé parametry vypočteny jako průměrné vztažené na 1 objekt. Potenciál úspor a investiční náklady u auditovaných zařízení tis.kč ; GJ/rok školství zdravotnictví celkem sektor terciál GJ/rok tis.kč potenciál úspor celkové investice 13

15 Průměrné hodnoty na posuzovaný objekt 6 školství zdravotnictví sektor terciál celkem tis.kč; GJ; tis.k4 na 1GJ úspor GJ/obj tis.kč/obj Kč/GJ úspor potenciál úspor investice měrná investice Průměrný potenciál úspor jednoho školského, zdravotnického zařízení. Průměrný potenciál úspor v celém sektoru terciál. Průměrná investice na jedno školské, zdravotnické zařízení potřebná k realizaci závěrů auditů. Průměrná investice na jeden auditovaný areál v celém sektoru terciál. Investice potřebná k realizaci úspory 1 GJ ve školských, zdravotnických zařízeních. Investice potřebná k realizaci úspory 1 GJ v celém sektoru terciál. c) sektor průmyslu Vývoj spotřeby energie v sektoru průmyslu Jihomoravského kraje bude odpovídat vývoji odvětví v ČR a bude pobíhat podle obecně platných závěrů. růst HDP generuje růst spotřeby elektrické energie, byť tempa růstu spotřeby elektřiny jsou nižší přestože se energetická náročnost hospodářství ČR snižuje, absolutní poptávka po elektřině roste V konečném důsledku tyto závěry znamenají, že úspory plynoucí ze snižování energetické náročnosti jsou spotřebovány beze zbytku na rozvoj odvětví. Tento rozvoj však i přesto vyvolává další zvýšenou poptávku po energií především elektrické. Další možný potenciál úspor sektoru průmyslu je třeba hledat ve dvou základních oblastech: a) v dalším snižování energetické náročností průmyslové výroby b) v oblastech, které mají stejný charakter jako oblast bydlení tj. zlepšování tepelně technických vlastností objektů a efektivnější využívání všech druhů energií 14

16 Využívání potenciálu úspor v sektoru bydlení, terciální sféře a průmyslu si udržuje svůj rovnoměrný růst odpovídající kalkulacím v Územní energetické koncepci Jihomoravského kraje zpracované v roce 22. Jeho využívání v prvním sledovaném období bylo pravděpodobně především ve sféře bydlení razantnější. Tomu odpovídá i celkově nižší reálná spotřeba energií, než s jakou kalkulovala doporučená varianta. 15

17 6.2. ZÁVĚREČNÁ REKAPITULACE - DOPORUČENÍ TJ Porovnání průběhu předpokládané potřeby a skutečné spotřeby energií v období Předpokládaná potřeba energií dle doporučené varianty V v Předpokládaný trend vývoje spotřeby 4 2 Rozdíl mezi prognózou potřeby a skutečnou spotřebou energií v období (rozdíl představuje cca 9 %) Rok, ke kterému byly zpracovány celkové bilance spotřeby energií. V tomto roce byl zaznamenán netypický pokles spotřeby elektřiny, který nekoresponduje s vývojem v ČR. Po aproximaci údajů bylo porovnání provedeno v rámci pětiletého cyklu (tak, jak byly konstruovány prognózy potřeby ve variantách ÚEK). GWh 5 Průběh netto spotřeby elektřiny v ČR a v Jihomoravském kraji GWh ČR, GWh JmK, GWh

18 Aktuální spotřeba paliv a energií na území Jihomoravského kraje vykazuje v roce 25 i v roce 26 nižší hodnotu, než předpokládala doporučená varianta. Jak již bylo konstatováno v předcházejících rekapitulacích, mohly s velkou pravděpodobností tento stav ovlivnit některé z následujících faktorů: Celkové spotřeba energií musela být určena v roce 25, kdy elektrická energie ve svém trendu vykazuje výrazný pokles. Důvodem je skutečnost, že spotřeby ostatních paliv pro celkové bilance lze získat pouze z REZZO, kde posledním ukončeným rokem je rok 25. Celkové bilance pro aktualizaci nezahrnují údaje z registru REZZO 3 tak, jako při zpracovávání ÚEK. Výhřevnosti jednotlivých druhů paliv v REZZO nejsou v dlouhodobém porovnání konstantní Reálné snížení spotřeby pevných paliv a zemního plynu je částečně také odrazem velmi mírných zim v posledních létech. Hodnocení je prováděno s velmi krátkým časovým odstupem. S ohledem na zpracovanou střednědobou prognózu ÚEK ( do 221) není zjištěná chyba v řádu několika procent zásadní. Vzhledem k tomu, že území nedisponuje významnými systémovými energetickými zdroji pro zajišťování potřeb energií v ČR, není ani skutečná snížená spotřeba důvodem ke změně strategie jejího využívání. Na základě všech předchozích hodnocení lze konstatovat, že vývoj energetického hospodářství Jihomoravského kraje koresponduje v hlavních parametrech s prognózou Územní energetické koncepce. Není proto třeba zásadně měnit doporučenou variantou Vv 17