Aktuální problémy znalecké činnosti

Transkript

1 Lukáš Křístek Lukáš Křístek ZNALEX, s. r. o. V Jámě 5/ Praha 1 Strana 1 z

2 Lukáš Křístek ZNALEX, s. r. o. V Jámě 5/ Praha 1 Strana 2 z

3 A. JAKÝ BY MĚL BÝT CÍLOVÝ STAV VE ZNALECTVÍ (A JAK VIDÍM STÁVAJÍCÍ ÚPRAVU) Strana 3 z

4 1. Cílový stav - znalecké posudky mají být vypracovány včas - znalecké posudky by měly být kvalitní - neměly by být naduţívány - a měly by být i kvalitně (s erudicí) hodnoceny příjemci (soudci či státními zástupci) - dále by činnost moc neměla zatěţovat soudy - měla by ve známost vejít judikatura, které je dost 2. Stávající stav respektive stávající zákon a vyhlášku Dle mého názoru současný zákon o znalcích celkem vyhovuje. Přestoţe zákonu bude za chvíli 50 let, neuvědomuji si, ţe by jakýkoli výklad zákona brzdil práci soudů (tento názor je pravděpodobně minoritní; často slyším, ţe by zákon měl být změněn, ale co pozitivního by měly změny přinést, to nevím). Problém vidím spíše v nedostatečném uplatňování zákona, respektive v jeho striktně formalistickém výkladu (úřednicko-formalistický výklad), vinou kterého se soudy a ministerstvo, jako správní orgány brání odebírat znalecká oprávnění pro obsahově špatné posudky. Pokud znalecký posudek zadávají soudy, nechovají se jako manaţeři, neorganizují, nepomáhají znalci (chovají se jako úřednici). U PČR a státních zástupců je to lepší. Problém vidím v nedostatečném vzdělání soudců a znalců v oblasti znalectví (teorie znalectví) a v judikatuře. Strana 4 z

5 Otázkou je, zdali v rámci změn ve znalectví měnit i pasáţe OŠR, TŘ, SŘS či SŘ ohledně dokazování znaleckým posudkem. Domnívám se, že jednoznačně ANO! Ze strategického hlediska jsou k řešení následující otázky a) Zákon o znacích a tlumočnících společně, nebo dva zákony b) Co se má v zákoně změnit (např. pojištění, sbory pro znalecké otázky) c) Kdo má jmenovat a odvolávat znalce (má předseda krajského soudu jen soudit, nebo i jmenovat znalce?) d) Jak zařídit, aby znalci psali posudky kvalitně e) Jak zařídit, aby znalci psali posudky včas f) Mají být v rámci změn ve znalecké činnosti upravovány také pasáţe OSŘ, TŘ, SŘS a SŘ týkající se znalců? g) Vzdělávaní soudců a znalců v oblasti znalectví (teorie znalectví) a v judikatuře h) Jak zapojit do organizace znalectví a znalecké práce moderní technologie (bude moţné podávat znalecké posudky elektronicky místo papírové formy?) Je vhodné se inspirovat v zahraničních právních úpravách o znalectví. (prvotní inspirací můţe být Bělohlávek, A. J., Hótová, R. Znalci v mezinárodním prostředí v soudním řízení civilním a trestním, v rozhodčím řízení a v investičních sporech. 1. vydání, C. H. Beck, 2011 (s ); kde jsou překlady části znaleckých zákonů jiných zemí) Strana 5 z

6 B. NÁMĚTY K NOVÉ ÚPRAVĚ ZNALECTVÍ V ČR A VYUŢÍVÁNÍ JEJÍ ÚPRAVY V současné době je připravován nový zákon o znalcích. Domnívám se, ţe by měla být řešena otázka znaleckého práva komplexně, a proto by měl být spolu se zákonem o znalcích novelizovány také předpisy OSŘ a TŘ týkající se důkazu znaleckým posudkem a výslechem znalců. Jsme svědky větší dispozitivnosti účastníků řízení a menší kogentnosti právních norem. I v rámci trestního řádu je větší dispozitivnost. Projednávání případů, kdy jsou soudy zavaleny stohy spisů, by se mohlo zásadně zrychlit. Ve Sněmovně je před závěrečným hlasováním změna trestního řádu, která umožní, aby v řadě případů odpadlo hlavní soudní líčení. A to když se obviněný přizná, žalobce navrhne přiměřený trest a dohodu už pak jen soud potvrdí. Povede to k efektivnějšímu a rychlejšímu trestnímu řízení, řekl ve Sněmovně ministr spravedlnosti a místopředseda ODS Jiří Pospíšil. 1 I v rámci znaleckého práva by se vývoj měl pohnout směrem k větší dispozitivnosti stran. Společně s novým zákonem o znalcích by měla být novelizována také procesní ustanovení o znalecké činnosti v rámci OSŘ a TŘ. Navrhuji následující úpravy: o znalce můţe jmenovat jen ministerstvo, soudce má soudit, (dle stávajícího zákona je předseda krajského soudu podřízený ministerstva) o aktivněji zapojit sbory pro znaleckou činnost jako poradní orgán o navrhuji jen dva typy znalců (znalec, znalecký ústav), o pokud se strany sporu v civilním řízení (řízení sporné) dohodnou na znalci, je to pro soud závazné, 1 /domaci.aspx?c=a120313_162400_domaci_kop (staţeno dne ) Strana 6 z

7 o v civilním řízení připustit konfrontaci znalců v případech, kdy se jejich posudky ve stejných nebo podobných otázkách liší, o v trestním řízení je konfrontace moţná, tam ji uplatňovat (prof. Musil má odlišný názor na konfrontaci znalců) o posílit moţnost ad hoc znalců v případech, kdy si znalecký posudek zadává soukromoprávní subjekt; v občanském řízení by neměl být zadavatel omezován na výběr ze seznamu registrovaných znalců a stejně tak v trestním řízení; státní orgány a samosprávné orgány by tuto moţnost neměly mít, ty by měly povinnost vybírat ze seznamu stálých znalců, protoţe tyto osoby stát jiţ nějakým způsobem prověřil, o moţnost obstarávání důkazů znalcem, pokud bude zachován princip rovnosti zbraní (za účasti stran); pokud znalci získali informace sami bez součinnosti soudu či stran, musí to uvést v posudku, o dle TŘ znalec nesmí hodnotit důkazy a řešit otázky právní ( 107 TŘ); judikatura dovodila, ţe znalec smí řešit otázky právní [2 Tzn 19/97, (také jako R1/1998-II)], i kdyţ to kritizoval ústavní soud (II. ÚS 2630/07); revizní posudek není nic jiného, neţ hodnocení prvotního posudku, tedy hodnocení důkazů; měla by být znovu a jasně definováno, zdali znalec smí hodnotit důkazy, případně jaké důkazy smí hodnotit, a zdali smí řešit otázky právní, popřípadě jakého druhu, o navrhované povinné pojištění navrhuji zrušit a nahradit povinným údajem v rámci znalecké doloţky, zdali je znalec pojištěn, u koho a na jakou částku; existuje totiţ značná část znalců, kteří tuto činnost vykonávají jako sluţbu veřejnosti, napíší jeden aţ dva posudky ročně, přesto jsou nepostradatelní; tito znalci se nebudou pojišťovat (pracují za 350 Kč/hodina), a spíše se vzdají razítka, o znalec musí zdůvodnit, proč přibral konzultanta, o odměna znalce byla naposledy zvýšena k , navrhuji zvýšit hodinovou odměnu znalce, a do budoucna ji ročně valorizovat stejně jako platy soudců, Strana 7 z

8 o pracovní podmínky znalce znalec není svědek, při výslechu znalce by znalec měl mít k dispozici v soudní síni obdobné podmínky jako advokáti a soudci, měl by mít moţnost si např. na stůl odloţit spisy, atd. o a hlavně jasně napsat do zákona, že znalec musí vyhotovit posudek pravdivě V hlavním bodě se však liším, od většinového názoru, který je často publikován v odborném tisku, který hlásá, ţe potřebujeme nový zákon, který odstraní psaní nekvalitních posudků. Domnívám se, ţe budoucí zákon neodstraní existenci nekvalitních znaleckých posudků. Znalci přestanou psát nekvalitní posudky, pokud se zvýší pravděpodobnost jejich postihu, a pravděpodobnost postihu se zvýší, pokud soudci, orgány činné v trestním řízení a advokáti budou na nekvalitní posudky upozorňovat předsedy krajských soudů případně ministerstvo. A tyto správní orgány budou nekvalitní posudky zkoumat a případně trestat. Jako primární problém nevidím změnu zákona, ale uplatňování zákona. Pro zkvalitnění znalecké práce navrhuji osvědčenou metodu cukru a biče Strana 8 z

9 C. ODPOVĚDNOST A TRESTÁNÍ ZNALCŮ (BIČ) 1. Občanskoprávní část velmi tvrdé judikáty Současná judikatura nejvyššího soudu je pro znalce velmi nepříznivá v případech, kdy znalec vyhotoví posudek pro soud v rámci občanskoprávního řízení, posudek si obhájí, soud podle posudku rozhodne. A následně se dokáţe, ţe posudek byl vadný. Existují dva judikáty nejvyššího soudu. Jedná se o judikát č. 25 Cdo 883/2006. Soudem ustanovený znalec ocenil hodnotu bytu pro účely vypořádání společného jmění manţelů v rámci rozvodu. Soud podle posudku rozhodl. Žádná strana sporu se nedovolala, a ani nepředložila jiný znalecký posudek, kterým by dokazovala, ţe znalec pochybil. Tím skončil původní soudní spor o rozdělení SJM. Dodatečně jedna strana z původního soudního sporu zjistila, ţe znalec pochybil a vyhotovil nesprávný posudek, a podala ţalobu na znalce o náhradu škody. Nejvyšší soud řekl, ţe Je tedy zřejmé, že i když byl znalecký posudek především podkladem pro vydání rozhodnutí, byl zároveň jeho obsah důležitou, podstatnou a značnou (byť ne jedinou) příčinou vzniku majetkové újmy, čímž je dán vztah příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti na straně znalce a škodou, která vznikla žalobkyni. Prvoinstanční soud v prvním soudním sporu podle posudku rozhodl, nikdo se neodvolal a nepředložil jiný znalecký posudek. Dodatečně strana sporu zažalovala znalce. A znalec byl nucen zaplatit škodu, kterou způsobil. Druhý případ je novějšího data. Je evidován pod číslem 25 Cdo 3197/2012. Nejvyšší soud rozhodl dne Skutkově šlo o toto: V rámci prvního soudního případu soud ustanovil v dané věci znalce, který vypracoval znalecký posudek. Znalec podal posudek. Jedna strana sporu okamţitě začala předkládat svá vyjádření, posudky, a argumentovala, ţe posudek soudem ustanoveného znalce je chybný. Argumentovala nedostatečně. Znalec posudek obhájil, a soud podle Strana 9 z

10 posudku v roce 2006 rozhodl. Strana sporu neuspěla s odvoláním. Odvolací soud rozhodl v roce 2008 po kasačním rozhodnutí nejvyššího soudu. Tři soudní instance rozhodli na základě uvedeného znaleckého posudku stejně. Strana sporu, která původní spor prohrála, se s tím nesmířila. Podala ţalobu na znalce se zdůvodněním, ţe posudek byl chybný a proto strana sporu přišla o peníze (prohrála původní spor). Tyto peníze chce nyní po znalci. Soud v roce 2011 tuto ţalobu zamítl. Odvolací soud v roce 2012 vše potvrdil. Shrnuto, v rozmezí let celkem 5 (slovy pět) soudů rozhodlo podle posudku znalce nebo ve prospěch znalce. A přichází dovolání ţalobce k nejvyššímu soudu. A nejvyšší soud říká: Ustálená judikatura vychází ze závěru, že v případě, kdy posudek znalce ustanoveného soudem posloužil jako jeden z důkazů v soudním řízení, které vyústilo ve vydání soudního rozhodnutí ukládajícího povinnost k peněžitému plnění, je za předpokladu vadnosti znaleckého posudku dána příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti na straně znalce a škodou vzniklou účastníkovi takového řízení tím, že mu soud přiznal nižší plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 25 Cdo 883/2006, uveřejněný pod č. 31/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vadností posudku je nutno rozumět tak, ţe závěr posudku je obsahově chybný. Pokud se nyní prokáže, že posudek byl vadný, pak znalec jakožto žalovaný zaplatí škodu, kterou vadným posudkem způsobil, i když posudek zkoumalo a podle posudku nebo ve prospěch znalce rozhodlo 5 (slovy pět) soudů, i když znalec před soudem posudek obhájil. Znalec napsal posudek nejpozději v roce 2006 a v roce 2013 se dozvěděl, že i když posudek obhájil u soudu, a i když až do roku 2013 všechny soudy vyhrál, tak pokud v roce 2006 vypracoval chybný posudek, bude platit. Pokud se neprokáže, že posudek byl vadný, pak znalec nic platit nebude. No tvrdší vůči znalci to už být nemůže!!! Strana 10 z

11 2. Správní část správní odpovědnost znalců a správní trestání Správní odpovědnost znalců je a bude řešena v zákoně o znalcích. Dle současné dikce zákona je téměř nemoţné vzít znalci razítko pro nepravdivý posudek (obsahově chybný posudek). Razítka se odnímají pro formální pochybení znalců. Ani ministerstvo ani Městský soud v Praze neodnímají razítka pro obsahovou chybnost posudků. Obsah posudků při stíţnosti ani nezkoumají. Argumentují, ţe to neumí a ţe do toho se nebudou pouštět. V odpovědi na stíţnost na znalce soud napsal: V rámci vyřizování stížností a podnětů občanů nemůže správní orgán soudu přezkoumávat správnost a odbornost podaných znaleckých hodnocení, k tomu nemá ţádnou kompetenci. Návrh: V rámci správního řízení musí správní úřednici hodnotit obsahovou správnost posudků, a musí případně trestat obsahově chybné posudky. 3. Trestní část trestní odpovědnost znalců Trestný čin Nepravdivý znalecký posudek klade nárok na soudce, aby rozhodl, zdali je posudek nepravdivý (či hrubě zkreslený, či neúplný). Jedná se o úmyslný trestný čin (úmysl přímý i nepřímý), takţe soud musí prokázat, ţe znalec Strana 11 z

12 a) chtěl způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, nebo b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohroţení způsobit, a pro případ, ţe je způsobí, byl s tím srozuměn ( 4 trestního zákona). Statistika trestné činnosti znalců Ministerstvo spravedlnosti eviduje statistiku trestné činnosti podle jednotlivých trestního zákona. Trestný čin nepravdivého znaleckého posudku je níţe v tabulce uveden společně s trestným činem křivé výpovědi. Proto nemůţeme zjistit, jaká část připadá jen na znalce. Z podkladů ale jednoznačně vyplývá, ţe ţádný znalec nebyl v průběhu 10 let odsouzen k trestu zákazu činnosti!!! To pokládám za chybu. Pokud uţ znalec vydá posudek způsobem, který je trestným činem, pak by měl vţdy následovat trest zákazu činnosti. Od roku 2002 je moţno ukládat tento trest, pokud je trestný čin v prvém odstavci. Strana 12 z

13 Z tabulky 2 dále vyplývá, ţe pravděpodobnost odsouzení k trestu odnětí svobody nepodmíněně je pod 10 % z případů, kdy uţ je člověk odsouzen. Riziko trestu nepodmíněného odnětí svobody pro znalce bylo v minulosti minimální. A riziko zákazu činnosti ţádné! Návrh: Domnívám se, ţe legislativa je správná (úmyslný trestný čin a nepravdivý posudek). Otázkou je, zdali nemá být více pouţíván trest zákazu činnosti. 2 Zdroj: Statistický přehled podle hlav a paragrafů trestního zákona za roky ; Statistická ročenka kriminality za rok 2008 a 2009; dostupné z (navštíveno dne ) Strana 13 z

14 D. ZLEPŠENÍ PODMÍNEK PRO PRÁCI ZNALCŮ (CUKR) 1. Odměňování znalců výše odměny a přiznávání odměny Dnem byla maximální hodinová odměna za znalecký posudek vyhláškou zvýšena ze 125 Kč na 350 Kč. Od té doby nebyla hodinová sazba valorizována. Navíc soudy znalcům ztěţují ţivot, protoţe a) sráţí hodinové odměny; např. soudci nechápou, ţe studium spisu je nejtěţší na celém procesu, a za studium spisu nepřiznávají 350 Kč/1 hodina b) postupují protiústavně, a nechávají vyjádřit dle OSŘ strany sporu ke znalecké odměně Pokud soud znalci přizná odměnu, tak to strana sporu napadá, soudci pak odměnu sniţují. Ale to je protiústavní. Strana sporu není v tomto řízení účastníkem. Rozhodnutí o odměně je správním rozhodnutím (I. ÚS 360/03) Orgán, který znalce jmenoval, rozhoduje o znalečném sám. Stěţovatel v rámci OSŘ nemá právo uvedené rozhodnutí napadat. Stěţovatel můţe napadat výši znalečného aţ v okamţiku, kdy mu soud rozhodne o nákladech řízení. (III. ÚS 292/05) Odměna znalců by se měla jednorázově zvýšit z 350 Kč/1 hodina, protoţe a) znalci mají být největšími odborníky v oboru (odměna by měla proto být vyšší neţ průměr v oboru) Strana 14 z

15 b) řemeslník má v současnosti vyšší hodinovou sazbu, a to je jen průměrný odborník ve svém řemeslném oboru c) některé obory jsou náročnější neţ obory řemeslnické Posléze by se měla odměna valorizovat každoročně obdobně jako odměna státních úředníků či soudců, protoţe pokud znalec pracuje pro soud (či OČTŘ), pak je zde uplatňována veřejnoprávní funkce znalecké činnosti, a proto by i na odměnu takto mělo být pohlíţeno. A proto valorizace odměny jako u státních úředníků. 2. Lepší komunikace znalec x soud či OČTŘ Navrhuji oficiální konzultace mezi znalci a soudci (pokud jsou zadavateli) či OČTŘ (pokud jsou zadavateli). Pokud znalec píše pro advokáty, tak jsou tyto konzultace samozřejmostí. 3. Vzdělávání soudců (a OČTŘ) v judikatuře Soudci neznají judikaturu vztahující se ke znalecké činnosti. Pokládají otázky právního charakteru. Ztěţují znalcům činnost odvolání stran při odměňování. Návrh: Vzdělávání soudců 4. Osvětová činnost (vzdělávání) znalců Znalci neznají judikaturu, porušují procesní předpisy, neví, ţe nějaké procesní předpisy existují. Znalci by psali posudky kvalitněji, pokud by se více vzdělávali v procesním právu. A znali aktuální judikaturu. Návrh: Vzdělávání znalců Strana 15 z

16 Strana 16 z Aktuální problémy znalecké činnosti