STAVBA Neuron, nervová buňka (cellula)

Transkript

1 - ovládá přímo nebo nepřímo činnost všech orgánů, vytváří chování organismu a komunikuje s okolím - fce: příjem, zpracování, ukládání a vydávání informací - působí velmi rychle, účinek je krátkodobý (po dobu trvání podnětu) - skládá se z mozku a míchy STAVBA Neuron, nervová buňka (cellula) - základní funkční a histologická jednotka nervové tkáně je neuron, nervová buňka - jsou to vysoce specializované buňky, schopné přijmout, vést, zpracovat a odpovědět na speciální signály - přenáší a zpracovávají informace z vnitřního i vnějšího prostředí a tím podmiňují schopnost organismu na ně reagovat. - neuron jako základní jednotku nervové tkáně popsal roku 1835 J. E. Purkyně DENDRITY = krátké výběžky vedou vzruch do buňky (dostředivé, směrem do mozku nebo do míchy), přijímají signály z jiných neuronů nebo smyslových buněk NEURIT AXON = dlouhý až 1m, počet neuronů v mozkové kůře je 14 miliard - vede vzruch z buňky (odstředivé, směrem z mozku nebo míchy) AXONOVÝ VÝBĚŽEK = spojuje tělo s axonem BUŇ.TĚLO = soma, obsahuje buněčné jádro BUNĚČNÍ JÁDRO = endoplasmatické retikulum,golgiho komplex, mitochondrie. lysozomy centrioly RENVIEROVY ZÁŘEZY = zrychlují vedení vzruchů, rozdělují myelinovou pochvu se schwannovymi buňkami MYELINOVA POCHVA = tuková látka, zabraňující šíření vzruchů mezi sousedními vlákny SCHVANNOVA BUŇKA = obtáčí se kolem axonu a vytváří myelin NERVOVÉ ZAKONČENÍ = synoptický knoflík (tvar knoflíku) - nemnoží se, pouze regenerují - jsou citlivé, nutné zásobení 02 (kyslík se dostane do mozku krví, za 1min.proteče mozkem skoro 1 l krve) Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 28

2 Gliové buňky (glie, neuroglie) - drobné, bohatě větvené buňky různého tvaru vyplňující prostory mezi nervovými buňkami - tvoří "kostru" nervové tkáně - nevedou vzruchy, mají podpůrnou funkci, chrání a vyživují neurony a fagocytují poškozené buňky, odvádí odpadní látky - je jich 10x více než neuronu - typy glií: Astrocyty: skelet NS, mají hodně výběžků, dotýkají se cévy a neuronu zprostředkovávají metabolismus Oligodendroglie: tvoří myelinovou pochvu Mikroglie: schopny fagocytózy a měňavkovitého pohybu, zajišťují imunitu Velikost nervových buněk - jsou různě veliké a různých tvarů - velikost se pohybuje od 7 tisícin milimetru až 150 tisícin milimetru Vzruch - rychlost přenosu vzruchu je až 120m/s - spojení dvou neuronu se děje díky SYNAPSÍM - na jednom neuronu je až několik tisíc synapsí - jednosměrné vedení vzruchu REFLEX - reakce organismu na změnu prostředí - tento pojem vysvětlil a zavedl český fyziolog Jiří Procházka ( ) Reflexní oblouk - děj při kterém se přenáší signál z čidla nervovou drahou k výkonnému orgánu Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 29

3 Skládá se z 5 částí: 1. receptor = příjem, podráždění 2. dostředivý nerv = vede vzruch do CNS 3. CNS = zpracování informace 4. odstředivý nerv = vede nerv z CNS 5. efektor = výkonný orgán (odpověď na podráždění) Nepodmíněny a podmíněný reflex: -tyto děje rozdělil a popsal do dvou skupin, fyziolog Ivan Petrovič Pavlov ( ) Nepodmíněný R jsou vrozené (zaznamenán v genetickém kódu) jsou v šedé hmotě všech částí ústřední nervové soustavy mimo kůru koncového mozku vždy stejná reakce (podráždění rohovky mrknutí) nejsložitější forma vrozených reakcí = pudy rozmnožovací, sebezáchovy (instinkty) Podmíněný R získané učením během života centrum v mozkové kůře vznik na základě určitého podnětu (světlo, zvuk, určitá osoba ) po vynechávání určitého podnětu reflex časem vymizí Dělení reflexů podle: ČIDLA exteroreceptivní (kožní čidla, zrak, chuť, čich) interoreceptivní (podněty uvnitř organismu) propioreceptivní (podněty ve svalech, šlachách a kloubech) CENTRA extracentrální (reflexy axonové, uzlinové) centrální (reflexy míšní a mozkové) VÝKONNÉHO ORGÁNU somatické (tělové) autonomní (vegetativní) VZNIKU nepodmíněné (vrozené) podmíněné (získané) CENTRÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM - rozděluje se na MÍCHU a MOZEK Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 30

4 Mícha (medulla spiralis) - je to provazec nervové tkáně uložený v páteřním kanálu - je asi cm dlouhý, v krční části má v nejširším místě v horním oddílu bederním průřez asi 12x8,5 mm - je centrem jednoduchých reflexů, např. obranného reflexu nebo erekce - horní konec přechází v prodlouženou míchu ( část mozku ) - dolní konec končí v úrovni druhého bederního obratle - z míchy odstupuje 31 párů míšních nervů - na průřezu míchy rozlišujeme centrální kanálek obklopený šedou hmotou a okolo ní bílou hmotu šedá hmota je tvořena těly neuronů a krátkými dendrity (výběžky), vybíhá v přední míšní rohy, spojením předních a zadních míšních kořenů vznikají míšní nervy, které vystupují meziobratlovými otvory bílá hmota tvoří jí neurity (AXON) s myelinovou pochvou, tvoří ji svazky vláken, které vytvářejí vzestupné dráhy předávající impulsy do vyšších částí CNS a sestupné dráhy přivádějící z vyšších částí CNS podněty pro činnost motorických buněk (vědomé a chtěné pohyby) - jsou smíšené, odstředivé (od receptorů vstupují do zadní části hřbetní míchy) a dostředivé (vstupují z přední části míchy a v páteřním kanálu se spojují s kořeny zadními) Mozkomíšní mok = liguor cerebro spinalis = čirá kapalina, obsahuje bílkoviny, ml = denně vznikne 500 ml funkce ochranná, nadlehčuje mozek, odvádí metabolické zplodiny z mozku,chrání, tlumí nárazy, imunitní funkce Centrální kanálek (canalis centralis) úzký, v krční oblasti je často druhotně uzavřen Míšní nervy (nervi spinalis) Nervová pleteň krční (plexus cervicales) vzniká spojením krčního nervu její větve vedou k některým svalům a kůži nejvýznamnější je dlouhý nerv brániční (nervus phrenicus), který sestupuje mezihrudím až k bránici a zprostředkovává brániční dýchání. Nervová pleteň pažní (plexus brachialis) spojení předních větví krčního nervu a částečně 1. hrudního nervu nervy pro svaly pletence horní končetiny, končetinové svaly hrudníku a svaly volné horní končetiny (např. nerv vřetenní, středový a loketní, které dosahují až na prsty ruky) Nervy hrudní netvoří pleteně a nespojují se s předními větvemi 12 párů, probíhají mezi žebry nervy mezižeberní (n. intercostales) se rozvětvují ve svalech hrudní a břišní stěny a v kůži přední strany trupu. Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 31

5 Nervová pleteň bederní (plexus lumbalis) přední větve nervu bederního inervuje svaly břicha, svaly přední a vnitřní strany stehna a zevní pohlavní orgány největší je nerv stehenní, který se větví na přední straně stehna. Nervová pleteň křížová (plexus sacralis) tvoří ji 5. nerv bederní a nerv křížový nejvýznamnější je nerv sedací (n. ischiadicus), který sbíhá po zadní straně stehna a v zákolenní se dělí na nerv holení a lýtkový, které dosahují až na prsty nohy. Nervová pleteň stydká (plexus pudendalis) tvořená všemi křížovými nervy inervuje svaly pánevního dna a orgány malé pánve Nervová pleteň kostrční (plexus coccygicus) drobné kostrční nervy inervují anální otvor. Nervy hlavové ( nervi cranialis) připojují ke spodině mozku kořeny, které mají vlákna většinou pouze jednoho typu (senzorická vlákna) rozvětvují se v oblasti hlavy a krku smíšené, odstředivé a dostředivé zásobují hlavně smyslové orgány a svaly na hlavě Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 32

6 I. čichový nerv (nervus olfaktorius) začíná tenkými vlákny, výběžky čichových buněk vytvářejí pleteně a z nich vznikají čichové nervy a vstupují do nitrolebního prostoru a vedou do výběžků do mozkové kůry senzitivní nervy II. zrakový nerv (nervus optikus) obsahuje nervový vlákna a ta vedou z buněk sítnice, vystupují ze zadního pólu oka a jdou do nitrolebního prostoru a pokračují přes zkřížení do zrakových center je součástí CNS III. okohybný nerv (nervus okulomotorius) odstředivý, eferentní motorická vlákna se dělí ke svalům vegetativní vlákna jdou ke svalům řasnatého tělíska a duhovky IV. kladkový nerv (nervus trochlearis) tenoučký nerv, jádro ve středním mozku, inervuje horní šikmý sval u oka V. trojklanný nerv ( nervus trigeminus) nejsilnější hlavový nerv inervuje obličejovou část hlavy smíšený nerv ze tří částí: 1. větev odstředivá od receptorů z kůže čela, horního víčka, nosního kořene 2. větev dostředivá receptor ve tváři, zevního nosu, na patře, zuby horní čelisti 3. větev smíšená - dostředivá = dolní čelist, jazyk a krajina spánková - odstředivá = svaly žvýkací VI. odtahující nerv ( nervus abducens) vstupují do očnice, vedou vzruchy ke svalům, které zabezpečují pohyb oční koule, při poškození = šilhání ( strobismus) VII. lícní nerv ( nervus fascialis) vede motorická vlákna k mimickým svalům senzitivní vlákna ze zevního sluchovodu, chuťových buněk vegetativní vlákna k slzné žláze a slinné žláze a žlázkám dutiny nosní při poškození ztráta mimiky na ½ obličeje VIII. sluchověrovnovážný nerv ( nervus vestibulokochlearis) má 2 části - sluchovou a rovnovážnou IX. jazykohltanový nerv ( nervus glozofanrygeus) obsahuje smíšený nerv inervuje zadní 1/3 jazyka, hltanu, příušní žlázu umožňuje polykání X. bloudivý nerv ( nervus vagus) smíšený nerv, inervuje útroby na krku, břiše, hrudníku, vede na krku, vystupuje v hrdelní jamce do hrudníku a s jícnem do dutiny břišní motorická vláka - svaly hrtanu a hltanu Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33

7 vegetativní vlákna - hladká svalovina, žláza senzitivní vlákna - z orgánů - orgánová bolest XI. přídatný nerv ( nervus akcesorius) motorická vlákna inervuje některé svaly krku, zdvihač hlavy a sval trapézový XII. podjazykový nerv ( nervus hypoglossus ) jádro v prodloužené míše a rozvětvuje se na svalech jazyka Nervy vegetativní ( autonomní) starají se o automatickou regulaci našich orgánů bez našeho vědomí (srdce, plíce, žaludek.) skládají se z motorických nervů spojujících s ostatními orgány mají dvě skupiny nervy sympatické nervy parasympatické Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 34

8 NERVY SYMPATICKÉ vychází z krční, hrudní a bederní spolu z míšními nervy jsou podél páteře, vzájemně propojeny s nervovými vlákny = sympatický kmen krční sympatikus inervuje svalovinu cév, krku, oko, žlázy hlavy a krku, srdeční svalovinu hrudní sympatikus - plíce, bronchy, pleteně podél cév, stěna trávicí trubice bederní sympatikus - ledviny, vnitřní pohlavní orgány, v pánvi se přidávají k parasympatiku a tvoří pleteně drážděn při stresu, zátěži rozhodování NERVY PARASYMPATICKÉ vystupuje z mozku společně s některými mozkovými nervy a z křížové míchy s III. hlavovým nervem vede ke svalům oka s VII hlavovým nervem vede ke slinným a slzným žlázám s IV hlavovým nervem vede k příušní žláze s X hlavovým nervem vede k průdušnici, cévám, srdci, zažívacímu traktu až k horní části močovodu a ledvinám Mozek (encephalon) - je uložen v dutině lební, o váze asi 1 300g (při narození asi 400g) - nejsložitější orgán v celé nervové soustavě a celého lidského těla - je chráněn 3 plenami jako mícha: 1. tvrdá plena = cévy, tuk a vazivo (pod ní 2 pleny měkké) 2. pavučnice (arachnoidea) = bezcévnatá 3. omozečnice = bohatá cévami - prostor mezi omozečnicí a pavučnicí je vyplněn mozkomíšním mokem (chrání mozek a míchu před otřesy a nárazy) Stavba mozku: PRODLOUŽENÁ MÍCHA (medulla oblongata) VAROLŮV MOST (pons varoli) MOZEČEK (cerebellum) STŘEDNÍ MOZEK (mesencephalon) MEZIMOZEK (diencephalon) KONCOVÝ MOZEK (telencephalon) Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 35

9 1. PRODLOUŽENÁ MÍCHA pokračováním míchy páteřní uvnitř je IV. mozková komora vystupuje z ní 7 párů mozkových nervů jsou zde centra retikulární formace (řízení dýchání, krevního tlaku, pohyby trávícího ústrojí ) vůlí neřízené pohyby polykání, kýchání, kašlání, zvracení 2. MOZEČEK složení: z 2 hemisfér spojených červem mozečkovým kůra mozečková (na povrchu šedá hmota, silně zbrázděná závity, uvnitř bílá hmota, která se rozbíhá do závitů) je reflexní pohybové ústředí: regulace svalového napětí, koordinace pohybů, udržení rovnováhy 3.VAROLŮV MOST tvoří val nad prodlouženou míchou, spojuje koncový mozek s mozečkem složení: hlavně ze vzestupných a sestupných mozkových vláken také i části šedé hmoty (zde se kontrolují žlázy, které produkují sliny a slzy)vystupuje z něj trojklaný nerv podněty aktivuje Ret.formace mozkovou kůru a udržuje ji v bdělém stavu, pokud podněty ochabnou, dochází ke spánku. Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 36

10 4. STŘEDNÍ MOZEK nejmenší oddíl mozku, skrytý mezi mostem a mezimozkem složení: - sylviův kanálek prochází středem, má kolem sebe šedou hmotu čtverohrbolí na horní straně, končí zde část zrakového a sluchového nervu, z šedé hmoty začínají 2 páry okohybných nervů stonky mozkové ve spodní straně středního mozku, z bílé hmoty, spojují koncový mozek s nižšími oddíly centrálního nervstva 5. MEZIMOZEK uložen mezi hemisférami koncového mozku je v něm III. komora mozková - spodina komory je tvořena tenkou stěnou z šedé hmoty - hypotalem podvěsek mozkový je stopkou připojen k šedé hmotě v komoře (hypotalamu) šišinka připojuje se na strop hypotalemu hypotalem má reflexní centra (řídí teplotu, množství vody, spánek, bdění, látkovou výměnu) stěny mezimozku: jsou silné, vejčitý tvar = talamy talamy složené hlavně ze šedé hmoty, jsou převodním ústrojím pro četná nervová vlákna, jdoucí ke koncovému mozku 6. KONCOVÝ MOZEK někdy nazýván přední mozek, velmi vyvinut složení: 2 polokoule (hemisféry) pravá je umělecká, syntéza podnětů levá je technická lalok čelní, temenní, týlní a spánkový čichový mozek na spodní ploše čelních laloků obou hemisfér mozkomíšní mok v každé dutině uvnitř hemisféry, k mozku se dostává přes 4 komory limbický systém tvoří ho mezimozek a části pláště, vytváří límec mozkové tkáně kolem mozkového kmene, zajišťuje komplexní instinktivní chování sídlo emocí, také zajišťuje ukládání paměťových stop a na základě zkušeností pomáhá dotvářet vrozené prvky chování Kůra předního mozku: spojena s dostředivými a odstředivými dráhami, registrují se zde reflexy vznik podmíněných reflexů Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 37

11 Sledování činnosti CNS elektrodami na povrchu hlavy (EEG = elektroencefalogram) slouží k posouzení stavu mozku a jeho poruch Bdění stav, kdy organismus komunikuje s okolím, retikulární formace a limbický systém udržuje mozkovou kůru ve stavu bdělosti Spánek období zotavení organismu novorozenec = 20 hodin dospělí = 8 hodin zpomalení činnosti vnitřních orgánů útlum mozkové kůry (některé orgány zůstávají v činnosti = strážné body = probuzení) má cyklický charakter: 1. telencefalický spánek (NREM, klidový) útlum mozkové kůry (beze snů) začátek spánku (opakuje se 4 5 x, po minutách) 2. rhombencefalitický spánek (REM, paradoxní) u dětí převažuje, u dospělích ¼ celkové doby rychlé pohyby očí, sny mozek třídí informace a ukládá je existují další formy spánku hypnoticky (sugesce) narkotický Vlivy působící na nekvalitní spánek: stres (zaměstnání, rodina) bolestivé stavy (po úraze, operaci, nemoc) pobyt v cizím prostředí (internát, dovolená, nemocnice) narušený biorytmus (směnný provoz, cestování) zdřímnutí (po obědě, před večerem) kofein (nepít 4 6 hodin před usnutím) alkohol (narušuje kvalitu spánku) nikotin (působí povzbudivě) cvičení (3 4 hodiny před usnutím) těžká jídla Naopak naučený rituál a vhodné prostředí zvyšují kvalitu spánku Typologie osobnosti podle vyšší nervové činnosti - první vědeckou typologii rozpracoval HIPOKRATES - staří Řekové měli rozdělení: KREV, SLIZ, ŽLUTOU a ČERNOU ŽLUČ Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 38

12 Cholerik (žlutá žluč) silně vzrušivý, sklon k výbuchům hněvu a agrese těžko se ovládá a reaguje impulzivně, nerozvážně (proráží hlavou zeď) netrpělivý, panovačný, reaguje rychle Melancholik (černá žluč) pesimista se strachem z budoucnosti, smutně laděný miluje klid, nemá rád hluk a jakékoliv změny ve svém okolí obtížně navazuje kontakty, život pro něj bývá obtížný Flegmatik (sliz) vyrovnaný, navenek se jeví jako lhostejný vykazuje stálost a spokojenost, chladnokrevnost až apatii neprojevuje se navenek, hlubší vztahy pouze k vybraným osobám je bez velkých životních ambicí a požadavků, nemá rád změny Sangvinik (krev) přiměřená reaktivita, na slabé podměty reaguje slabě, na silné silně je přizpůsobivý, emočně vyrovnaný, nestálý, lehkovážným optimista C.G.Jung rozdělil základní typy na INTROVERT a EXTROVERT Introvert myšlení -říká, že něco existuje cítění říká, odkud to pochází a kam to směřuje Extrovert myšlení říká, co to je cítění říká jakou to má hodnotu a jaký význam Učení souvisí se zvládnutím mechanismu řeči a paměti psychologie má nejlepší výsledky v této oblasti jediná ucelená koncepce učení souvisí s technikou učení učení je adaptivní změna chování vlivem vnější situace je to vše, co získáváme, jako zkušenost schopnost učení je vrozená, jako důsledek lidských potřeb rozvíjí se chápáno, jako synonymum pro celý lidský život Úrovně učení: pudová úroveň (u zvířat) emocionální úroveň (zkresluje naše znalosti o světě) racionální úroveň (rozumová úroveň) Fáze učení: úplná nevědomost dokonalá vědomost I. motivační II. poznávací seznámení s problémem (vědecký) III. výkonová IV. kontrolní Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 39

13 Motivační: čím větší motivace, tím větší aktivita uvědomění vnitřních i vnějších pohnutek, které mě dovádí k řešení Poznávací: začátek pronikání do uč. materiálu aplikace zkušeností a získávání dalších informací a prostředků k jejich řešení utváří se různé hypotézy řešení, ty se i prověřují tápání, hledání Výkonová: fáze, kdy jsem pochopil a vyřešil problém, osvojil si učební materiál a zařadil ho do soustavy předcházejících poznatků často touto fází učení končí Kontrolní (ověřovací): kontrola výsledku např. aplikace osvojených vzorců, řešení dalších úloh na stejném základě Druhy učení: Podle obsahu: intelektuální (základní pamětní nebo myšlenkový ráz) - osvojování vědomostí motorické (osvojování různých zručností a motor. návyků) sociální (osvojování typických forem spol. chování) Faktory ovlivňující průběh a vývoj učení: trvání (P), efektivita (výsledek) činitelé všechny vlivy působící na učícího se všechny způsoby a metody uplatňované při učení tělesný stav (svěžest, zdraví, neuspokojené tělesné potřeby) psychický stav (city, stav pozornosti) Charakterově volné vlastnosti - v postoji k učení svědomitost, soustavnost x lenost, vyhýbání se učebním povinnostem - v průběhu učení důkladnost, houževnatost, vytrvalost x nepořádnost, povrchnost, pomalost, nedbalost, rychlé znechucení, malá houževnatost,... a) motivace: uvědomělá pohnutka jeden z nejvlivnějších faktorů (činitelů) vyšší zájem, lepší výsledky b) aktivita: vnitřní aktivita vliv na kvalitu učení co největší počet zapojených analyzátorů do učení využívání logické paměti (myšlení) vyčleňování opěrných, hlavních bodů kostra učiva začleňování učiva vytvoření stručného výtahu Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 40

14 reprodukce vlastními slovy další případy c) subjektivní vztah k učební látce: oblíbení, neoblíbení předmětu d) mikroklima: prostředí, kde se učím kvalita, vlhkost, teplota, proudění vzduchu kvalita osvětlení hlučnost prostředí zhoršené mikroklima únava,... e) délka učení (30 60 min): čím mladší organismus, tím kratší pauza nastává ochranný útlum další učení je neefektivní při prvních známkách únavy přestávka f) předcházející a následující činnost: neblahý vliv předcházejícího předmětu na předmět nadcházející (př. Aj N) nadcházející učení má neblahý vliv na učení předcházející Zapomínání během bdění je rychlejší, než zapomínání během spánku. Opakování: soustředěné rozložené v čase (účinnější), čím delší opakování, tím delší pauzy Obsah: orientační doplňující (opakování a zároveň rozšiřování) systematizující opakování (čím víc vědomostí, možno tvořit systém) opora o učební materiál bez opory pokus o reprodukci (vlastními slovy) Soustavná aplikace vědomostí a dovedností v praxi je nejúčinnější prostředek proti zapomínání Člověk se učí po celý život Paměť je psychický proces, který odráží minulé prožívání a chování ve vědomí člověka umožňuje utvářet individuální zkušenost a psychický vývoj člověka vůbec. mnoho lidí si paměť představuje jako sklad místo o určité velikosti, které se dá zaplnit bedničkami informací. Paměť je schopnost u každého člověka je různá dá se trénovat Teorie paměti: vzruch, stopa, dočasné nervové spoje, schopnost uchovávat nejlepší metoda učení je: učení spánek aktivita učení nedoporučuje se: učení - aktivita učení Fáze paměti: zpracování (vštípení) uchování v paměti (pamatování, podržení) vybavování Zapamatování (impregnace prostoupení): vytvoření stop a dočasných spojů působením vnějších nebo vnitřních podmětů trvanlivost spojení závisí na intervenci citů (libost, nelibost) Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 41

15 Citová hodnota: nelibé prvky se uchovávají hůře účastnění více receptorů = vyšší trvanlivost a tím lepší výsledek Zájmová hodnota zapamatovaného: roli hraje znalost významu a obsahu Názorná paměť: zraková, čichová, sluchová, pohybová paměť Slovně logická paměť: je stálejší, komplexnější, schopnost orientace v životě Uchování (tenacita houževnatost): čas, který uplyne od zapamatování, až po vybavení Opakování zabraňuje zápornému zapomínání Upotřebování nově nabytých poznatků v praxi Vybavování (výbavnost, reprodukce): aktivizace minulé zkušenosti uvědomování si toho, že přítomné prožívání není ve vědomí nové Základní druhy paměti: rozdělujeme paměť podle toho, jak se uskutečňuje zapamatování a vybavování: Neúmyslná paměť (bezděčná, mimovolná): jsou to zážitky, které jsme neměli v úmyslu si zapamatovat Úmyslná paměť: zapamatování je cílevědomé; záměrné zapamatování a vybavování Rozdělujeme jakým způsobem se myšlenkové operace účastní na zapamatování a vybavování: Logická paměť: Mechanická paměť: jeden prvek vybavuje prvek následující člen A spouštěcí podmět paměti Nejlepší je kombinace paměti logické a mechanické Podle délky trvání zapamatovaného (podle rychlosti zapomínání): Krátkodobá paměť: třídírna informací, trvá sekundy až minuty (např.záznam míjejících značek při cestě) Střednědobá paměť: trvá minuty až hodiny (např.dosavadní průběh cesty) Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 42

16 Dlouhodobá paměť: depozitář vzpomínek podměty zapamatované na delší dobu většina díky několikanásobnému opakování vybírá podstatné vztahy a uchovává je obsahově a logicky zpracované (například cizí píseň, ve které nerozumíte ani slovu) Základní typy paměti: Názorný typ: uplatnění první signální soustavy (představy, názorné podměty) Slovně logický typ: pojmy, soudy, úsudky, myšlenky Emocionální typ: zkreslená představa o životě Technický typ: technická paměť prostorová orientace 3D Vlastnosti a individuální zvláštnosti paměti: rychlost zapamatování pohotovost vybavování šířka, tj.rozsah a přesnost zapamatování a vybavování trvání pamatování délka uchování závisí na věku plastičnost nervové soustavy se mění věkem rozsah paměti se věkem zmenšuje Onemocnění N.S. - otřes mozku, mdloby, bezvědomí, ochrnutí, neuralgie, ischias (houser- skřípnutí nervu) - bolesti hlavy, migréna, epilepsie (padoucnice), zánět mozkových blan (meningitis), zánět mozku (encefalitis) Degenerativní choroby NS Alzheimerova choroba roztroušená mozkomíšní skleróza Parkinsonova choroba( třes, tuhost) poruchy řeči- koktavost, dyslexie, dysgrafie Duševní choroby neurózy (fobie, deprese ) psychózy- schizofrenie, paranoia, maniodepresívní psychóza Poruchy vyvolané duševními příčinami žaludeční neuróza, nespavost, nechutenství, mentální anorexie (bez poškození orgánů) žaludeční vředy, hypertenze, astma (s poškozením orgánů) Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 43