Evropské soudní systémy

Transkript

1 Evropské soudní systémy Vydání 2006 (údaje 2004) Evropská komise pro efektivitu justice (CEPEJ) Rada Evropy

2 Evropská komise pro efektivitu justice (CEPEJ) byla založena 18. září 2002 Rezolucí Res (2002)12 Výboru ministrů Rady Evropy s cílem zlepšit efektivitu a fungování justice v jednotlivých členských státech a zajistit využívání nástrojů přijatých Radou Evropy k tomuto účelu. Jednou z aktivit Komise je získávání informací o fungování soudních systémů v jednotlivých členských zemích Rady Evropy. Z těchto informací pak lze vybrat příklady dobré praxe a podporovat prostředky, které mohou přispět k rychlejší, efektivnější a spravedlivější justici. V prosinci 2004 přijala CEPEJ dokument s názvem Evropské soudní systémy: fakta a čísla. Tento dokument byl zpracován na podkladě pilotního dotazníku jako první pokus získat srovnatelné a objektivní kvantitativní i kvalitativní údaje o organizaci a fungování soudních systémů členských zemí Rady Evropy. Dotazník vyplnilo 40 z 46 členských států. Stalo se to v Evropě poprvé: žádný takový úkol dosud nikdy nebyl v justiční sféře prováděn. Přes určité meze a nedostatky plynoucí z jejího experimentálního charakteru pilotní zpráva ukázala, že takové vyhodnocování je nejenom možné, ale že přináší užitečné údaje o klíčových oblastech pro porozumění fungování soudních systémů v Evropě. Výbor ministrů proto rozhodl, aby CEPEJ v této své práci pokračovala. Byla proto ustavena síť tzv. národních korespondentů, tedy osob zodpovědných za vyplnění dotazníků v jednotlivých zemích, a bylo rozhodnuto, že obdobná zpráva bude připravována pravidelně v dvouletých intervalech. Porovnávání kvalitativních údajů z různých států, jejichž geografické, ekonomické a justiční podmínky jsou zcela odlišné (od San Marina, které má méně než , až po Ruskou federaci s více než 143 milióny ), je složitý úkol a jak odborníci při zpracování zprávy, tak čtenáři při interpretaci informací to musí mít na zřeteli. Údaje je třeba vnímat v jejich specifickém kontextu včetně příslušných komentářů. Vydání z roku 2006 obsahuje údaje za rok 2004 (se zřetelem k tomu, že údaje za rok 2004 zpravidla členské státy neměly k dispozici před posledním čtvrtletím roku 2005). Zpráva se věnuje následujícím tématům: náklady na soudní systém, právní pomoc, uživatelé soudů (jejich práva a důvěra v soudní systém), soudy, soudci a soudní úředníci, spravedlivý proces v rozumném čase, státní zástupci, statut soudců a státních zástupců, advokáti, výkon soudních rozhodnutí, notáři a alternativní řešení sporů. Pro účely tohoto článku se zaměřím na kapitoly věnované soudům a soudcům. V plném znění je Zpráva zveřejněna na webových stránkách Komise pro efektivitu justice ( Vysvětlivky: Jestliže některá země na příslušnou otázku neodpověděla, je to zaznamenáno jako n.r. (no reply) nebo necháno prázdné místo ( ). Jestliže odpověděla, že relevantní informace nejsou k dispozici, je to zaznamenáno jako n.a. (not available). Jestliže v některých případech nemohla být podána odpověď vzhledem k tomu, že určitá situace v dané zemi neexistuje, anebo pokud odpověď zjevně neodpovídá na otázku, je to zaznamáno jako nap (not applicable). Označení - znamená, že vzhledem k nedostupným údajům výpočet nebo převod nebyl proveden.

3 Všeobecné informace o zemích, které vyplnily dotazník - rok 2004: Počet Celkové státní výdaje Celkové roční státní výdaje na regionální úrovni HDP na osobu Průměrný hrubý roční plat Albánie Andora Arménie Rakousko Azerbajdžán Belgie Bosnia a Hercegovina Bulharsko n.r Chorvatsko Kypr Ceská republika Dánsko n.a. Estonsko Finsko Francie Gruzie n.a Německo Řecko Maďarsko Island Irsko Itálie Lotyšsko Lichtenštejnsko Litva Lucembursko Malta Moldávie Monako Černá Hora Holandsko Norsko Polsko Portugalsko Rumunsko Rusko San Marino Srbsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Turecko Ukrajina Spojené království Velké Británie a Severního Irska - Wales Spojené království Velké Británie a Severního Irska Spojené království Velké Británie a Severního Irska - Skotsko

4 Soudy Organizace soudů Ze zprávy je patrný jak celkový počet soudů v jednotlivých členských státech Rady Evropy, tak jejich počet v poměru k počtu, což je číslo podávající přesnější obrázek. Tak například v Ruské federaci je celkem soudů, což představuje 6,4 soudu na , zatímco v Monaku je celkem 7 soudů, což však představuje 23,3 soudu na Nejmenší počet soudů na má Irsko a Nizozemí (0,1), následuje Malta (0,2), Belgie (0,3) a Spojené království - Skotsko (0,4). Následující mapa podává názorný přehled o počtu soudů na v roce 2004: ( - Evaluation of judicial systems Report - Graph 14., str. 62)

5 s nejvyšším počtem soudů prvního stupně jsou: Chorvatsko, Řecko, Island, Černá Hora, Ruská federace, Slovinsko, Španělsko a Turecko. Při hodnocení je však třeba mít na zřeteli, že v různých zemích se liší úkoly a kompetence soudů. V některých zemích plní soudy rovněž úkoly v oblasti obchodního rejstříku nebo katastru nemovitostí. Například v Albánii, Belgii, Chorvatsku, České republice, Francii, Německu, Polsku a Slovinsku (ale i jinde) je oblast obchodního rejstříku svěřena soudům, zatímco v jiných zemích tuto oblast spravuje obchodní komora (Řecko, Itálie, Nizozemí, Turecko) nebo správní úřad (například Dánsko, Finsko, Norsko, Ruská federace, Portugalsko, Španělsko, Švédsko nebo Spojené království). Katastr nemovitostí jako oblast, o které rozhodují soudy, lze nalézt například v Rakousku, Chorvatsku nebo Německu. Některé státy mají velký počet soudů prvního stupně, které jsou příslušné k řešení sporů civilních, trestních nebo správních v kombinaci s velmi malým počtem specializovaných soudů (například Nizozemí), zatímco v jiných zemích působí mnoho specializovaných soudů. Velký počet specializovaných soudů má Belgie (187 smírčích soudců, 31 policejních tribulálů, 21 pracovních soudů, 23 obchodních soudů), Chorvatsko (110 přestupkových soudů, které řeší méně závažné trestné činy), Francie (271 pracovních soudů, 184 obchodních soudů, 154 soudů pro mládež, 116 soudů pro sociální zabezpečení), Německo (specializované soudy na úrovni jednotlivých spolkových zemí), Itálie (103 daňových soudů, 29 správních soudů a 21 auditních komisí), Portugalsko (18 rodinných soudů, 47 pracovních soudů, 16 správních a daňových soudů a 21 specializovaných civilních a trestních soudů), Španělsko (176 správních soudů, 300 pracovních soudů, 72 soudů pro mladistvé a 24 obchodních soudů) a Turecko (5 trestních soudů pro duševní vlastnictví, 10 soudů pro výkon rozhodnutí, 3 civilní soudy pro duševní vlastnictví, 52 obchodních soudů, 80 pracovních soudů, 11 spotřebitelských soudů, 131 rodinných soudů a 1 specializovaný námořní soud). Podíváme-li se na země, které mají systém specializovaných soudů, pak tyto soudy řeší zejména věci správní (včetně sociálního zabezpečení a daňových věcí), rodinné, pracovní, obchodní a specifické trestní věci (méně závažné trestné činy a delikty mladistvých pachatelů).

6 Následující tabulka ukazuje přehledně počet soudů a jejich geografické rozmístění: Počet soudů prvního stupně se všeobecnou pravomocí Počet soudů prvního stupně se všeobecnou pravomocí na Počet specializova ných soudů prvního stupně Počet specializovaný ch soudů prvního stupně na Celkový počet soudů Celkový počet soudů na Albánie 29 0,9 1 0, ,3 Andora 1 1, ,3 Arménie 17 0,5 1 0, ,7 Rakousko 153 1,9 7 0, ,8 Azerbajdžán 85 1,0 16 0, ,3 Belgie 27 0, , ,1 Bosnia a Hercegovina 66 1, ,9 Bulharsko 145 1, ,0 Chorvatsko 126 2, , ,7 Kypr 4 0,6 10 1, ,0 Česká republika 86 0, ,0 Dánsko 82 1,5 1 0, ,6 Estonsko 16 1,2 4 0, ,3 Finsko 63 1,2 11 0, ,5 Francie , , ,2 Gruzie 60 1, ,4 Německo 791 1, , ,4 Řecko 455 4,1 4 0, ,2 Maďarsko 131 1,3 20 0, ,6 Island 8 2,7 2 0,68 9 3,1 Irsko 4 0,1 3 0, ,6 Itálie , , ,9 Lotyšsko 34 1,5 1 0, ,8 Lichtenštejnsko 1 2,9 1 2,89 3 8,7 Litva 54 1,6 5 0, ,0 Lucembursko 5 1,1 5 1,10 8 1,8 Malta 1 0,2 1 0,25 3 0,7 Moldávie 46 1,4 2 0,06 6 0,2 Monako 7 23,3 6 19,99 1 3,3 Černá Hora 17 2,7 3 0, ,5 Nizozemí 19 0,1 2 0, ,4 Norsko 79 1,7 7 0, ,0 Polsko 353 0,9 29 0, ,8 Portugalsko 229 2, , ,2 Rumunsko 188 0,9 4 0, ,2 Ruská federace ,4 82 0, ,0 San Marino 1 3, ,4 Srbsko 169 2,3 18 0,24 n.a. - Slovensko 45 0,8 3 0, ,1 Slovinsko 55 2,8 5 0, ,3 Španělsko , , ,6 Švédsko 91 1,0 15 0, ,5 Turecko , ,60 n.a. - Ukrajina 722 1,5 54 0, ,7 Spojené království - Wales 710 1,3 18 0, ,3 Spojené království - Severní Irsko 22 1,3 2 0, ,2 Spojené království - Skotsko 22 0,4 22 0,43 n.r. - ( - Evaluation of judicial systems Report - Table 20., str. 64) V některých státech rovněž existují specializované soudy projednávající pohledávky malé hodnoty, tzv. small claims. Takovéto soudy existují například v Chorvatsku a Černé Hoře. V Nizozemí o těchto pohledávkách rozhoduje specializované oddělení na okresním soudě, zatímco v jiných zemích o nich rozhoduje specializovaný soudce (většinou smírčí soudce - v Belgii, Itálii a Lucembursku). O těchto pohledávkách se zpravidla rozhoduje ve zjednodušeném řízení v krátké době.

7 Následující tabulka ukazuje, jak jednotlivé státy pohledávky malé hodnoty definují. Pokud jde o Českou republiku, lze za pohledávky malé hodnoty, u nichž se uplatní zjednodušený postup řízení, považovat pohledávky nepřevyšující 2.000,- Kč (tj. tedy přibližně v tabulce uvedených 63 euro). Podle ustvení 202 odst. 2 občanského soudního řádu proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 2.000,- Kč, není přípustné odvolání. Definice pohledávky malé hodnoty: Definice pohledávky malé Definice pohledávky malé hodnoty hodnoty Albánie nemá definici Lichtenštejnsko 645 Andora Litva 290 Arménie nemá definici Lucembursko Rakousko Malta Azerbajdžán - Moldávie Belgie Monako Bosnia a Hercegovina 1500 Černá Hora 500 Bulharsko - Nizozemí < Chorvatsko 672 Norsko Kypr Polsko Česká republika 63 Portugalsko < 3 740,98 Dánsko DKK Rumunsko n.a.p Estonsko nemá definici Ruská federace Finsko nemá definici San Marino Francie Srbsko Gruzie - Slovensko nemá definici Německo < 600 Slovinsko 845 Řecko 800 Španělsko < 3000 Maďarsko < 800 Švédsko < Island nemá definici Turecko < 2828 Irsko Ukrajina Itálie Spojené království - Wales < Lotyšsko - Spojené království - Severní Irsko Spojené království - Skotsko 750 ( - Evaluation of judicial systems Report - Table 22., str. 66) Vyhodnocování a sledování Za účelem zlepšení efektivity justice a kvality je nezbytné zavést systém sledování a vyhodnocování práce soudů. Předmětem sledování by měl být soubor údajů o soudním výkonu, které jsou využívány k dohledu a kontrole soudu nebo jeho jednotlivých oddělení (například počet příchozích věcí, délka řízení, nedodělky, počet rozhodnutí apod.). Výsledkem vyhodnocování jsou například zprávy o příkladech dobré praxe či studie pilotních projektů (například těch, jejichž cílem je zkrácení délky řízení). Prostřednictvím ročních zpráv prezentují soudy výsledky a kvalitu své práce veřejnosti nebo dohlížejícímu orgánu (Parlamentu, ministerstvům spravedlnosti, soudním radám, jiným ministerstvům). Mnoho zemí však čelilo interperetačním problémům se slovy monitoring (sledování) a evaluation (vyhodnocování), které často vnímaly jako synonyma. Celkem 43 států uvedlo, že připravují roční zprávy o práci soudů. Německo a Řecko nepodávají roční zprávy, avšak využívají jiné způsoby vyhodnocování soudního výkonu. Systém sledování se liší stát od státu. Rozdíly jsou zejména ve frekvenci podávání zpráv, odpovědném orgánu a typu informací, které jsou shromažďovány. Například na Kypru jsou každoroční zprávy předkládány Nejvyššímu soudu, zatímco na Islandu jsou předkládány Nejvyššímu soudu a Správní radě okresních soudů ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti. Ve Francii Ministerstvo spravedlnosti vyžaduje pravidelně zprávy od soudů (tříměsíční a roční zprávy). V Itálii připravuje předseda soudu roční zprávu na podkladě údajů, které dostává od statistického úřadu Ministerstva spravedlnosti.

8 Následující tabulka podává přehled o obsahu pravidelného monitorovacího systému: počtu napadlých věcí Pravidelné sledování činnosti soudů se týká počtu počtu odročených rozhodnutí věcí délky řízení jiných skutečností Albánie Andora Arménie Rakousko Azerbajdžán Belgie Bosnia a Hercegovina Bulharsko Chorvatsko Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Gruzie Německo Řecko Maďarsko Island Irsko Itálie Lotyšsko Lichtenštejnsko Litva Lucembursko Malta Moldávie Monako Černá Hora Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Rumunsko Ruská federace San Marino Srbsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Turecko Ukrajina Spojené království - Wales Spojené království - Severní Irsko Spojené království - Skotsko ( - Evaluation of judicial systems Report - Table 26., str. 71) Shrneme-li údaje členských zemí, které odpověděly, že používají pravidelný systém sledování, jsou jako indikátory nejčastěji zmiňovány: Počet nově napadlých věcí Délka řízení (v prvním stupni, v druhém stupni a/nebo celková) Počet odročných věcí Počet nevyřízených věcí (včetně počtu věcí, které překročily určitou dobu) Počet rozhodnutí Zatížení soudců a soudů Rozpočtové prostředky soudu a výdaje z rozpočtu Kvalitativní ukazatele (nezávislost a nestrannost soudců, spravedlivý proces, odůvodnění rozsudku, kvalita přípravy na řízení, kvalita práce soudních oddělení a soudních úředníků, kvalita soudních spisů, důstojnost chování soudců, úředníků a jiných soudních zaměstanaců, efektivita stížností).

9 Odpovědnost za vyhodnocování výkonnosti soudů může být v kompetenci soudcovské rady, ministerstva spravedlnosti, Nejvyššího soudu, externí auditní organizace nebo jiné instituce. Celkem 17 států odpovědělo, že stěžejní úlohu ve vyhodnocování výkonnosti soudů hraje (Nejvyšší) soudcovská rada. Ve 22 zemích je to ministerstvo spravedlnosti. Rakousko, Francie a Řecko mají zvláštní inspekční organizaci pro vyhodnocování výkonnosti soudů. Na Kypru, v Chorvatsku, Islandu, Černé Hoře, Ruské federaci, Slovinsku, Srbsku, Turecku a Spojeném království je vyhodnocování výkonnosti soudů v rukou Nejvyššího soudu. Jeden z důležitých aspektů, jak indikovat výkonnost soudů, je spojen s nedodělky. Velký počet nedodělků u soudu může být jednou z příčin nepřiměřené délky řízení. Měření nedodělků je jedním z nástrojů vyhodnocování a monitorování fungování soudů. Většina států odpověděla, že sledují nedodělky, avšak pouze 18 států uvedlo, že mají metody pro analýzu doby bez úkonu v průběhu soudního řízení. Analýzy doby bez úkonu jsou zvlášť relevantní, pokud jsou spojeny s informacemi o délce řízení. Jednou z příčin prodloužené délky řízení může být nutnost přepsání záznamu z jednání nebo že spisy čekají na přípravu a rozhodnutí soudce., které mají způsob analýzy doby bez úkonu v soudním řízení: Albánie Andora Arménie Bulharsko Kypr Finsko Maďarsko Irsko Lotyšsko Litva Lucembursko Monaco Nizozemí Ruská federace Slovinsko Španělsko Turecko Skotsko (Spojené království) ( - Evaluation of judicial systems Report - Table 29., str. 76)

10 Soudci a soudní administrativa Obecně je soudce definován jako osoba pověřená vydáním soudnho rozhodnutí a jeho doručením. Tato definice musí být vnímána v kontextu Evropské Úmluvy o lidských právech a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, zvláště: soudce rozhoduje, podle práva a podle určitých procesních pravidel, o jakékoliv sporné otázce, která je v jeho pravomoci. Profesionální soudce je pro účely této zprávy definován jako ten, kdo byl vzdělán a kdo je placen tako takový (a jehož hlavní funkcí je pracovat jako soudce). Vedle této kategorie jsou ve zprávě zmiňovány další dvě katagorie: profesionální soudce, který soudí nepravidelně (a jako takový je placen) a neprofesionální soudce. V některých zemích jsou soudci, kteří soudí nepravidelně, označováni jako zástupci-soudci. Je možné, aby takovýmto soudcem byl advokát. Tito zástupci-soudci mají nižší vzdělání a prošli speciálním vzděláváním, na rozdíl od laických soudců, kteří právnické vzdělání nemají. Laičtí soudci působí v soudních systémech buď z důvodu potřeby určité odbornosti, nebo je důvodem zapojení občanů do práce soudů. Většinou jsou laičtí soudci součátí senátu, kterému předsedá profesionální soudce. Například ve Velké Británii rozhoduje u Magistrates courts senát laických soudců o nařízení léčení v trestních věcech. Jsou však rovněž případy, kdy laičtí soudci rozhodují sami. Laičtí soudci jsou činní většinou v pracovních a obchodních věcech. V některých zemích (například ve Francii) tito soudci pracují u různých specializovaných soudů. Jiný typ neprofesionálního soudce představuje smírčí soudce. Tito soudci rozhodují zpravidla o nárocích malé hodnoty v civilních věcech a rovněž o méně závažných trestných činech. V některých zemích jsou smírčí soudci definováni jako profesionální soudci, kteří jsou placeni nepravidelně, zatímco v jiných zemích jsou to neprofesionální soudci. Rozmanitost typů soudců vyjadřuje následující tabulka: Profesionální soudci na plný úvazek počet na Profesionální soudci na nepravidelný úvazek počet na Neprofesionální (laičtí) soudci počet na Počet neprofesionálních soudců na profesionální soudce Albánie ,5 n.a.p. - n.a.p. - - Andora 22 28,6 2 2,6 n.a.p. - - Arménie 179 5,6 n.a.p. - n.a.p. - - Rakousko 1696,5 20,7 n.a.p. - n.r. - - Azerbajdžán 338 4,0 n.r. - n.r. - - Belgie ,9 n.a.p ,9 1,50 Bosnia a Hercegovina ,0 12 0, ,4 0,52 Bulharsko n.r ,6 n.r. - - Chorvatsko ,9 n.a.p ,1 3,29 Kypr 96 13,9 n.r. - n.r. - - Česká republika ,2 n.a.p ,0 2,74 Dánsko 368 6,8 n.a.p. - n.a. - - Estonsko ,1 n.r ,7 7,98 Finsko ,7 n.r ,7 4,23 Francie , , ,3 0,53 Gruzie 406 9,0 n.r. - n.r. - - Německo ,7 n.r ,2 4,90 Řecko ,9 n.a.p. - n.a.p. - - Maďarsko ,3 n.a.p ,9 1,06 Island 47 16,0 n.a.p. - n.r. - -

11 Profesionální soudci na plný úvazek počet na Profesionální soudci na nepravidelný úvazek počet na Neprofesionální (laičtí) soudci počet na Počet neprofesionálních soudců na profesionální soudce Irsko 130 3,2 n.a.p. - n.a.p. - - Itálie ,4 n.r ,8 1,32 Lotyšsko ,6 n.r ,0 10,57 Lichtenštejnsko 17 49,1 1 2, ,2 0,94 Litva ,2 n.a.p. - n.a.p. - - Lucembursko ,6 n.r ,9 0,78 Malta 35 8,7 n.a.p. - n.a.p. - - Moldávie ,3 n.r. - n.r. - - Monako 18 60, , ,1 6,56 Černá Hora ,0 n.a.p ,7 2,25 Nizozemí , ,5 n.a. - - Norsko ,9 n.r. - n.a. - - Polsko ,6 n.a.p ,2 4,47 Portugalsko ,7 n.a.p ,4 0,39 Rumunsko ,6 n.a.p ,8 0,04 Ruská federace ,7 n.a.p. - n.a.p. - - San Marino 16 53,9 4 13,5 n.a.p. - - Srbsko ,2 n.r. - n.a. - - Slovensko ,4 n.a.p ,9 2,27 Slovinsko ,0 n.a.p ,5 5,21 Španělsko , , ,9 1,83 Švédsko ,9 n.a ,6 4,67 Turecko ,5 n.a.p. - n.r. - - Ukrajina ,8 n.r. - n.r. - - Spojené království Velké Británie a Severního Irska - Wales , , ,8 21,48 Spojené království Velké Británie a Severního Irska 62 3,6 n.r. - n.a.p. - - Spojené království Velké Británie a Severního Irska - Skotsko 227 4,5 57 1, ,7 3,30 ( - Evaluation of judicial systems Report - Table 30., str ), které mají velký počet profesionálních soudců na jsou: Chorvatsko, Česká republika, Černá Hora, Polsko, Srbsko a Slovinsko. Další země, které mají mnoho profesionálních soudců jsou: Belgie, Německo, Maďarsko, Lucembursko a Rumunsko. V Bulharsku, Nizozemí a Spojeném království pracuje také mnoho soudců na nepravidelný úvazek. Pokud jde o částečné profesionální soudce, neexistují v Arménii, Chorvatsku, Řecku, Maďarsku, Černé Hoře, Polsku, Portugalsku, Ruské federaci, Slovenské republice, Slovinsku a Turecku. Žádné neprofesionální soudce nemá Arménie a Ruská federace. Jsou státy, jejichž soudní systém je závislý na fungování neprofesionálních soudců. Zejména v Chorvatsku, Estonii, Lotyšsku a Slovinsku funguje mnoho neprofesionálních soudců. V menším rozsahu to platí i pro Belgii, Českou republiku, Německo, Finsko, Francii, Polsko a Spojené království - Wales.

12 Následující mapka zobrazuje počet profesionálních soudců na : ( - Evaluation of judicial systems Report - Graph 17., str. 81)

13 Následující mapka zobrazuje počet neprofesionálních soudců na : ( - Evaluation of judicial systems Report - Graph 18., str. 82) Jak již bylo uvedeno, fungování neprofesionálních soudců v systému může být jednou z možností, jak zapojit občany do justice. Možné jsou však i další alternativy, například proces s porotou. Celkem 21 zemí odpovědělo pozitivně na otázku, zda mají systém využívající v soudním řízení porotu s účastí občanů, avšak pouze 6 z nich bylo schopno specifikovat počet občanů, kteří zasedli v porotě v roce 2004 (Německo, Irsko, Lichtenštejnsko, Malta, Monako a Spojené království - Wales). Nejpočetnější účast občanů v soudním řízení v porovnání s počtem má Malta, následována Spojeným královstvím - Walesem.

14 Účast občanů jako porotců v roce 2004: Porota s účastí občanů Počet občanů, kteří v roce 2004 zasedli v porjotě na Rakousko Azerbajdžán Belgie Bulharsko Dánsko Francie Německo Řecko Irsko Itálie Lichnštejnsko Malta Monako Černá Hora Norsko Portugalsko Ruská federace Spanělsko Švédsko Ukrajina Spojené království -Wales ( - Evaluation of judicial systems Report - Table 31., str ) Některé státy však do tohoto počtu zahrnuly rovněž laické soudce (například Německo, kde se účastní trestních věcí) nebo neprofesionální soudce zasedající v senátě (Řecko, Černá Hora, Portugalsko, Slovinsko)., které výslovně uvedly využívání poroty jsou: Belgie (u trestních soudů), Dánsko, Francie (v závažných trestních věcech), Itálie, Norsko (v závažných trestních věcech, u nichž je trestní sazba odnětí svobody vyšší než 6 let), Portugalsko (trestné činy proti kulturní rovnoprávnosti a osobní integritě, trestné činy proti státní bezpečnosti nebo trestné činy, u nichž je trestní sazba odnětí svobody vyšší než 8 let), Ruská federace (soudy prvního stupně rozhodující trestní věci jsou složeny z 1 federálního soudce a 12 porotců), Španělsko (u trestných činů proti osobám, veřejným činitelům, proti cti, svobodě a bezpečnosti), Švédsko (věci týkající se tisku a svobody slova) a Spojené království - Wales (v trestních věcech). Rechtspfleger Zvláštní katagorií soudního personálu jsou soudní úředníci, podle německého systému zvaní Rechtspfleger (tento termín používá i anglická verze). Podle Evropského sdružení soudních úředníků je Rechtspfleger definován takto: Nezávislý orgán, v jehož pravomoci jsou úkoly, které mu byly svěřeny zákonem. Jako orgán jurisdikce je Rechtspfleger zakotven v ústavním pořádku/ústavě země. V některých zemích jsou v ústavním pořádku zakotveny i jiné obdobné profese (například v Německu). Rechtspfleger může vykonávat nejrůznější úkoly, například v oblasti rodinného práva a opatrovnictví, dědictví, katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, udělování občanství, právní pomoci, v trestních věcech, výkonu trestních věcí, vydávání příkazů k zatčení, vydávání rozhodnutí o přeměně trestu odnětí svobody na trest obecně prospěšných prací apod. Funkce Rechtspflegera (nebo úředníka s podobnými pravomocemi) funguje v 16 zemích: Arménie, Rakousko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Německo, Maďarsko, Irsko,

15 Lichtenštejnsko, Malta, Norsko, Polsko, Slovenská republika, Slovinsko a Španělsko. Pouze Dánsko, Norsko a Slovinsko nebyly schopny určit počet osob vykonávajících tyto funkce. Pokud jde o Českou republiku, bylo vycházeno ze zákona o soudech a soudcích, podle něhož se na rozhodovací a jiné činnosti soudů podílejí justiční čekatelé, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé. Soudní personál pověřený některými soudními nebo kvazisoudními úkoly: Existují soudní úředníci, kteří jsou pověřeni soudními nebo kvazisoudními úkoly a jejichž rozhodnutí podléhají odvolání (Rechtspfleger)? Počet těchto úředníků (Rechtspfleger) Na Arménie Rakousko Chorvatsko Česká republika Dánsko n.a. - Estonsko 78 6 Německo Maďarsko Irsko 27 1 Lichnštejnsko 2 4 Malta 7 2 Norsko n.a. - Polsko Slovensko Slovinsko n.a. - Španělsko ( - Evaluation of judicial systems Report - Table 32., str ) V porovnání s počtem je počet úředníků největší v Arménii, České republice a Německu. Další soudní personál Zpráva zjišťovala počty dalších soudních úředníků podle tří skupin. Do první patří úředníci, jejichž úkolem je pomáhat soudcům přímo. Mohou to být soudní poradci a zapisovatelé. Většinou pomáhají soudcům a senátu při jednání - při psaní soudních rozhodnutí nebo shromažďují informace o příslušné jurisprudenci. Druhou skupinu tvoří úředníci, kteří jsou zodpovědní za různé administrativní úkoly a soudní management, například vedoucí správy soudu, vedoucí finančního nebo informačního oddělení. Do této kategorie spadá rovněž personál zodpovědný za zapisování nových věcí. Třetí katagorie zahrnuje technický personál na soudech, napříkad personál zodpovědný za IT vybavení, zabezpečení a úklid. Přibližně polovina zemí byla schopna uvést přesné údaje soudního personálu v těchto třech kategoriích, 5 zemí (Rakousko, Estonsko, Německo, Lichtenštejnsko a Polsko) uvedlo mezi nimi rovněž Rechtspflegry. Následující tabulka podává přehled o úrovni specializace soudního personálu. Státy však zahrnuly (případně vyňaly) do tří výše zmíněných kategorií různé skupiny soudního personálu. Například Francie vyňala personál pracující u správních soudů, Turecko a Španělsko zahrnuly zároveň personál pracující u státního zastupitelství, vzhledem k tomu, že rovněž pracuje u soudu a není možné rozlišit mezi personálem pracujícím u soudu a u státního zastupitelství. Estonsko uvedlo údaje zahrnujcí personál pověřený kvazisoudními úkony, jako jsou probační úředníci, zatímco Rakousko je výslovně vyloučilo. Ve Spojeném království - Walesu uvedený počet zahrnuje všechen personál pracující u soudu, včetně magistrates (nižších soudců).

16 Platové poměry soudců Zkoumány byly rovněž platové poměry soudců, výše jejich platů na počátku a na konci kariéry a v porování s průměrným hrubým ročním platem a také to, zda a jaké mají soudci ještě další zvlášní výhody. Hrubý roční příjem soudců v roce 2004: Průměrný hrubý roční příjem Hrubý roční přijem soudce 1. stupně na počátku jeho kariéry V porovnání s průměrným hrubým ročním příjmem činí vice Hrubý roční příjem soudce Nejvyššího soudu nebo nejvyššího odvolacího soudu V porovnání s průměrným hrubým ročním příjmem činí vice Albánie ,2 krát ,6 krát Andora ,3 krát ,3 krát Arménie ,5 krát ,8 krát Rakousko ,1 krát ,6 krát Azerbajdžán ,9 krát ,5 krát Belgie ,6 krát ,9 krát Bosnia a Hercegovina ,2 krát ,8 krát Bulharsko ,7 krát ,4 krát Chorvatsko ,4 krát ,4 krát Kypr ,6 krát ,6 krát Česká republika ,4 krát ,5 krát Dánsko n.a Estonsko ,7 krát ,1 krát Finsko ,5 krát ,2 krát Francie ,3 krát ,1 krát Gruzie ,8 krát ,3 krát Německo krát ,2 krát Řecko n.r ,4 krát Maďarsko krát ,9 krát Island ,6 krát ,2 krát Irsko ,5 krát ,2 krát Itálie ,6 krát ,1 krát Lotyšsko ,4 krát ,7 krát Lichtenštejnsko ,3 krát n.a. - Litva ,6 krát ,1 krát Lucembursko ,7 krát ,9 krát Malta ,3 krát ,7 krát Moldávie krát ,1 krát Monako n.a Černá Hora Nizozemí ,1 krát ,6 krát Norsko ,7 krát ,7 krát Polsko ,9 krát krát Portugalsko ,4 krát ,8 krát Rumunsko ,7 krát ,8 krát Rusko ,4 krát ,3 krát San Marino krát - - Srbsko Slovensko ,5 krát ,8 krát Slovinsko , ,6 krát Španělsko ,9 krát ,3 krát Švédsko ,7 krát ,8 krát Turecko ,6 krát ,5 krát Ukrajina ,9 krát ,8 krát Spojené království - Wales ,1 krát ,2 krát Spojené království - Severní Irsko ,8 krát ,1 krát Spojené království- Skotsko krát ,6 krát ( - Evaluation of judicial systems Report - Table 49., str. 116)

17 Další výhody Platy soudců z různých zemí je složité porovnávat vzhledem k rozdílným životním nákladům. Porovnávání platů soudců v jednotlivých členských zemích ztěžují i další faktory: v některých zemích dostávají soudci další výhody, kterými může například být zvláštní důchod, zvláštní zdravotní péče, ubytování, používání služebního auta, bezplatná doprava z místa bydliště na pracoviště apod. Žádný ze států však nemá zvýhodněný daňový systém pro soudce. Další výhody pro soudce: Počet zemí Daňové zvýhodnění 0 Zvláštní důchodové zvýhodnění 11 Ubytování 10 Jiné finanční výhody 16 ( - Evaluation of judicial systems Report - Table 52., str. 121) Jinými finančními výhodami mohou být například příspěvky na dovolenou podle věku a služebního věku, zvláštní životní pojištění, zdravotní pojištění a/nebo příspěvky na dopravu (služební automobil poskytovaný vládou), případně příspěvky na reprezentační výdaje. V některých zemích je poskytováno ubytování soudcům, kteří jsou přiděleni do jiného města než kde mají bydliště, nebo pro služebně nejstaršího soudce (např. pro předsedu soudu ve Francii). Na Islandu mají pro soudce Nejvyššího soudu speciální důchodový program. Konkrétně v Azerbajdžánu, na Kypru, v České republice, Estonsku, Gruzii, Maďarsku, Lotyšsku, Lucembursku, Maltě, Černé Hoře, Norsku, Polsku, Portugalku, Rumunsku, Ruské federaci, Slovensku, Španělku, Turecku a Ukrajině požívají soudci dalších zvláštních výhod. Ty se liší počínaje speciálním zdravotním pojištěním a používáním služebního auta, přes snížené půjčky na bydlení, příspěvky na oblečení, jídlo a ubytování a konče platovými bonusy. Možnost kombinovat práci soudce s jinými aktivitami Možnost kombinovat práci soudce s jinými aktivitami musí být vnímána ve světle ochrany jejich nezávislé pozice. Poradní Rada Evroských soudců (Consultative Council of European Judges) doporučuje, aby se soudci zdrželi jakékoli aktivity, která by je mohla odvést od jejich soudcovských povinností nebo by zapříčinila, že by nevykonávali své povinnosti nestranně (CCJE Názor (2002) č. 3.6). To ovšem neznamená, že soudci nesmí vykonávat žádnou jinou aktivitu, neboť by neměli být izolováni od společnosti, ve které žijí. Nejčastějšími vedlejšími aktivitami soudců jsou: Pedagogická činnost, která zahrnuje například působení jako univerzitní učitel, účast na konferencích apod. Výzkumná a publikační činnost, například publikace článků v novinách a časopisech a účast na tvorbě právních norem. Kulturní činnost, například vystupování na koncertech, v divadelních hrách, prodej vlastních obrazů a podobně.

18 Téměř ve všech zemích se soudci účastní takových aktivit, jako je pedagogická činnost nebo účast na právních a výzkumných pracích. Nicméně 10 zemí uvedlo, že takovouto aktivitu nelze provádět za odměnu. Aktivity jiné povahy, zejména činnosti protichůdné se soudnictvím, například funkce rozhodce nebo poradce, mohou být vnímány problematicky z etického hlediska. Kombinování práce soudce s jinými činnostmi: Činnost Ano za odměnu Ano bez odměny Pedagogická činnost Výzkumná a publikační činnost Arbitr Konzultant Kulturní činnost Jiná činnost Ne ( - Evaluation of judicial systems Report - Table 53., str. 122) Počet zemí, které umožňují vykonávat jiné aktivity bez nároku na odměnu, je vyšší než počet zemí, které umožňují tyto aktivity vykonávat za odměnu. Ve většině zemí mohou soudci vykonávat pedagogickou činnost (pouze na Kypru to není dovoleno). V Irsku, na Maltě, v Portugalsku a Spojeném Království - Walesu je to povoleno pouze jako neplacená činnost. Ve většině zemí je povoleno vykonávání činností v oblasti výzkumu a publikační činnost. Pracovat jako rozhodce je soudcům zakázáno ve většině zemí. Výjimky tvoří pouze Chorvatsko, Dánsko, Finsko, Německo, Řecko, Island, Norsko, Slovinsko, Švédsko a Spojené království - Skotsko. Ve většině zemí nemohou soudci pracovat ani jako poradci. Výjimky z tohoto pravidla můžeme najít v Rakousku, České republice (pouze pro Ministerstvo spravedlnosti, vládu a Parlament), Německu (bez nároku na odměnu), Dánsku, Finsku, Česné Hoře, Švédsku a Spojeném království - Skotsku. Kárná řízení a sankce Následující tabulky ukazují rozdílnost počtu kárných řízení proti soudcům, důvodů pro jejich zahájení a typů sankcí. Nejčastějším důvodem pro zahájení kárného řízení je porušení profesní etiky nebo profesionální neschopnost. Mnohem méně často je kárné řízení zahajováno pro spáchání trestného činu (v 17 zemích). Nejvyšší počet kárných řízení proti soudcům v roce 2004 uvedly následující země: Německo (50), Norsko (107), Polsko (111), Ruská federace (417) a Slovenská republika (54). Tato čísla musí být samozřejmě vnímána v souvislosti s počtem soudců.

19 Kárná řízení proti soudcům v roce 2004: Celkový počet zahájených kárných řízení Porušení profesionální etiky Profesní neschopnost Trestný čin Jiný důvod Albánie Andora Arménie Rakousko ne - Azerbajdžán Belgie n/a Bosnia a Hercegovina Bulharsko Chorvatsko 1 ne - ne - 1 ne - Kypr Česká republika ne - 2 Dánsko Estonsko ne - - Finsko 4 ne - ne - ne - 4 Francie ne - Gruzie - 1 ne Německo Řecko Maďarsko Island Irsko Itálie Lotyšsko Lichtenštejnsko Litva 3 n/a - n/a - n/a - n/a - Lucembursko Malta Moldávie ne - Monako Černá Hora Nizozemí Norsko no - ne - Polsko Portugalsko Rumunsko Rusko ne - San Marino Srbsko Slovensko ne - 37 Slovinsko 1 n/a - n/a - ne - - Španělsko Švédsko Turecko Ukrajina - ne - ne - ne - - Spojené království - Wales Spojené království - Severní Irsko 0 ne - ne - ne - ne - Spojené království- Skotsko 0 ne - ne - ne - ne - ( - Evaluation of judicial systems Report - Table 54., str. 123) Druh a počet sankcí uložených v kárných řízeních soudcům v roce 2004 je patrný z následující tabulky. Ve většině zemí byla nejčastěji uloženou sankcí důtka. Celkový počet zahájených kárných řízení nekoresponduje s počty uložených sankcí: jednak ne všechna kárná řízení končí potrestáním a jednak řízení zahájená v jednom roce mohou skončit až v roce následujícím.

20 Počet a druh sankcí uložených soudcům v roce 2004: Country Celkový počet sankcí Důtka Dočasné pozastavení výkonu funkce Propuštění Pokuta Jiná sankce Albánie Andora Arménie Rakousko ne - Azerbajdžán Belgie Bosnia a Hercegovina Bulharsko ne - - Chorvatsko 11 1 ne ne - Kypr ne - ne - Česká republika 12 5 ne - 1 ne - 17 Dánsko Estonsko 5 3 ne - ne Finsko 4 4 ne - ne - ne - ne - Francie 5-2 ne Gruzie ne - 35 Německo ne Řecko Maďarsko Island Irsko Itálie n/a Lotyšsko Lichtenštejnsko Litva 3 3 ne - ne - ne - ne - Lucembursko Malta Moldávie - 7 ne - 3 ne - 3 Monako Černá Hora Nizozemí Norsko ne - ne - ne - ne - Polsko ne - 7 Portugalsko Rumunsko Rusko 417 ne - ne - 94 ne San Marino Srbsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko - 3 ne - 1 no - 4 Turecko Ukrajina - - ne - - ne - - Spojené království - Wales Spojené království - Severní Irsko 0 ne - ne - ne - ne - ne - Spojené království- Skotsko 0 ne - ne - ne - ne - ne - ( - Evaluation of judicial systems Report - Table 55., str. 124) Jiné sankce někdy odpovídají sankcím výše specifikovaným, avšak státy je někdy uváděly samostatně: například důtce je podobná výstraha (Belgie, Ruská federace) nebo osobní doporučení (Gruzie). Dále tyto ostatní sankce mohou spočívat v dočasném snížení platu (Česká republika), v odchodu do důchodu (Francie, Portugalsko), ve zbavení ohodnocení nebo funkce (Francie, Gruzie, Lotyšsko, Polsko). Bosna a Hercegovina a Maďarsko uvedli, že se stává, že soudci, možná proto, že vědí, že by mohli být kárně postiženi, před zahájením nebo v půběhu kárného řízení sami rezignují.

21 Soudní personál v roce 2004: Celkový počet soudního personálu Soudní personál, jehož úkolem je asistence soudcům Administrativní soudní personál, včetně managementu soudů Technický per počet % počet % počet % Albánie , ,2 144 Andora , ,6 2 Arménie , ,7 336 Rakousko n.a. - n.a. - n.a. - Azerbajdžán , ,5 762 Belgie ,3 n.r Bosnia a Hercegovina , ,9 215 Bulharsko n.r. n.r. - n.r. - n.r. - Chorvatsko , ,0 n.a. - Kypr , ,8 125 Česká republika , , Dánsko n.a.p. - n.a.p. - n.a.p. - Estonsko ,6 74 7,3 213 Finsko n.a. - n.a. - n.a. - Francie , , Gruzie , ,8 64 Německo , ,4 n.a. - Řecko , ,2 10 Maďarsko , , Island , ,9 0 Irsko , ,8 19 Itálie n.a. - n.a. - n.a. - Lotyšsko , ,0 200 Lichtenštejnsko 39 n.r. - n.r. - n.r. - Litva n.a. - n.a. - n.a. - Lucembursko , ,4 10 Malta , ,2 50 Moldávie n.r. n.a. - n.a. - n.a. - Monako ,7 4 9,8 6 Černá Hora ,3 n.a. - n.a. - Nizozemí n.r. - n.r. - n.r. - Norsko 961 n.a. - n.a. - n.a. - Polsko , , Portugalsko , ,7 343 Rumunsko n.r. - n.r. - n.r. - Rusko , , San Marino 45 n.a. - n.a. - n.a. - Srbsko n.r. - n.r. - n.r. - Slovensko , ,1 438 Slovinsko n.a. - n.a. - n.a. - Španělsko n.a. - n.a. - n.a. - Švédsko n.r. - n.r. - n.r. - Turecko , ,7 183 Ukrajina n.r. - n.r. - n.r. - Spojené království - Wales n.a. - n.a. - n.a. - Spojené království - Severní Irsko 537 n.r. - n.r. - n.r. - Spojené království- Skotsko n.r. - n.r. - n.r. - ( - Evaluation of judicial systems Report - Table 33., str. 85)