Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Transkript

1 STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, Neratovice, tel.: , IČO: , IZO: Ředitelství školy: Spojovací 632, Neratovice tel.: , fax , mhrejsova@sosa sou.cz, souneratovice.cz Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola 21. století Zařazení materiálu: Šablona: V/2 Stupeň a typ vzdělávání: střední odborné Vzdělávací oblast: odborné vzdělávání Vzdělávací obor: veřejnosprávní činnost Vyučovací předmět: veřejná správa Tematický okruh: správa obrany státu Sada: 4 Číslo DUM: 4 Ověření materiálu ve výuce: Datum ověření: Ročník: VS4 Ověřující učitel: PhDr. D. Dajčová

2 STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, Neratovice, tel.: , IČO: , IZO: Ředitelství školy: Spojovací 632, Neratovice tel.: , fax , mhrejsova@sosa sou.cz, souneratovice.cz Název listu: Jméno autora: Anotace: Správa obrany státu PhDr. Drahoslava Dajčová Výukový materiál pro předmět veřejná správa a pro přípravu maturitních okruhů Klíčová slova: Klíčové kompetence: Obrana státu, mírové operace, mobilizace, ozbrojené síly, hodnosti, vojenské řády, správní orgány, branná povinnost, aktivní záloha Vyjmenuje orgány správy obrany státu, vysvětlí úkoly profesionální armády ČR Přesahy a vazby: VYT, PRA, HCS, CSR Organizace (čas, velikost skupiny, prostorová organizace): Cílová skupina: 1 vyučovací hodina, třída, učebna vybavená projekční technikou 2., 3. a 4. ročník Použitá literatura, zdroje: Z. č. 15/1993 Sb. o Armádě České republiky, Z. č. 41/2003 Sb. branný zákon, Z. č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání Káňa, Pavel: Základy veřejné správy. Ostrava, Montanex 2007 Velikost: 827kB

3 4. Správa obrany státu Právní úprava: zákon č. 15/1993 Sb. o Armádě České republiky, zákon č. 41/2003 Sb. branný zákon, zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání. Úkoly armády České republiky úkolem je bránit svobodu, suverenitu, celistvost a nezávislost území ČR, chránit životy, zdraví občana, majetkové hodnoty, vnitřní pořádek a bezpečnost státu, v armádě platí rozhodování hierarchické a monokratické. Vojenské mise armáda chrání území republiky, ale plní úkoly i mimo ČR, a to tehdy a tam, kde o potřebě a nutnosti nasazení rozhodnou ústavní orgány ČR ve spolupráci s mezinárodní organizací, jíž je ČR členem, profesionální armáda ČR je začleněna do vojenského paktu NATO, o účasti na mírových akcích rozhoduje vláda, plní úkoly na území cizích států s mandátem OSN (např. SFOR), poslanecká sněmovna schvaluje působení profesionální armády ČR, která vykonává vojenské mise v cizích státech se souhlasem příslušného státu. ORGÁNY OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY Prezident ČR Je vrchním velitelem ozbrojených sil, schvaluje základní vojenské řády, jmenuje vojáky do hodnosti generála, jmenuje náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Vláda ČR Vláda vyhlašuje stav nouze v případě živelných pohrom, ekologických a průmyslových havárií, rozhoduje o účasti na mírových operacích v cizích státech, řeší organizační strukturu armády, stanoví koncepci obrany státu, schvaluje mobilizaci ozbrojených sil. Parlament ČR Parlament vyhlašuje válečný stav a stav ohrožení státu v případě ohrožení ČR, její svrchovanosti, území celistvosti a demokratického zřízení. Schvaluje působení profesionální armády v cizině. Orgánem je branný výbor sněmovny ČR.

4 Ministerstvo obrany ČR MO ČR má výkonnou moc v oblasti správy obrany státu. MO ČR a generální štáb Armády ČR navrhují základní opatření k přípravě a organizaci obrany státu. Bezpečnostní rada ČR Bezpečnostní rada státu připravuje návrhy na opatření k zajištění bezpečnosti ČR. Jejími členy jsou předseda vlády a jmenovaní členové bezpečnostní rady podle rozhodnutí vlády. Správní instituce Činnost správy obrany ČR: Za stavu ohrožení státu vojenská územní správa ukládá osobám povinnost poskytnout armádě určené potřebné a věcné prostředky a ukládá jim pracovní povinnost, vydává nařízení omezující svobodu pohybu a pobytu a nařízení omezují právo shromažďovací. Správní orgány vedou vojenskou evidenci občanů, branců, odvedenců, vojáků mimo činnou službu a vojáků v záloze. Správní orgány předkládají veškeré informace příslušné územní vojenské správě, jsou povinny neodkladně hlásit veškeré skutečnosti týkající se vojenské evidence a vojenských dokladů. Správní orgány obrany ČR: Správa obrany ČR je realizována správními orgány a úřady: Ministerstvo obrany ČR, Armádou ČR (Generální štáb), krajskými vojenskými velitelstvími (13 krajů a hl. m. Praha) velitelstvími územní obrany, úřady vojenských újezdů plní úkoly na vymezené části území určeného k zajištění obrany státu a výcviku ozbrojených sil ve vojenských výcvikových prostorech (Jince, Boletice ) odbory obecních úřadů s rozšířenou, přenesenou působností se podílejí na evakuaci obyvatel, v případě ohrožení rozhodují o prostředcích pro účely zajištění obrany, vydávají povolávací příkazy, evidují osoby podléhající branné povinnosti, kontrolními orgány správy obrany státu (Nejvyšší kontrolní úřad ČR, Inspekce MO ČR, vojenská policie). Branná povinnost Aktivní záloha: součást ozbrojených sil ČR, její příslušníci se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku a ve zbytku času svému civilnímu povolání (kombinují tak dvě kariéry vojenskou a civilní),

5 v případě potřeby jsou jednotky aktivních záloh na základě rozhodnutí vlády nasazeny do akce, jejich typickými úkoly jsou pomoc při živelných pohromách a ostraha objektů důležitých pro obranu státu v případě zhoršení bezpečnostní situace. Branný zákon: zákon č. 218/1999 Sb. zákon č. 585/2004 Sb. upravuje brannou povinnost: -kterou má občan ČR, který dosáhne věku 18 let, -která zaniká dosažením 60 let, pokud nezanikne z důvodů uvedených zvláštními předpisy, -která zahrnuje odvodní povinnost, služební povinnost a další povinnosti dle branného zákona. odvodní komise rozhoduje mimo jiné o schopnosti nebo neschopnosti občana k vojenské službě, odvodní povinnost je správní řízení, ve kterém se občan dostaví k odvodu, k lékařskému vyšetření a k vyšetření vojenské způsobilosti, občan, který má odvodní povinnost, je zařazen do vojenské evidence, odvedenec je povinen se dostavit na místo určení rozkazem vydaným územní vojenskou správou, ženy mohou převzít odvodní povinnost dobrovolně. Vojenské doklady: vojenská knížka, vojenský průkaz, povolávací rozkaz, osvědčení o zániku branné povinnosti. Profesionalizace armády Služební orgán: Služebním orgánem je prezident České republiky, ministr obrany, armádní funkcionář, dále velitelé a ředitelé. Služební orgán uzavírá služební poměr s profesionálním vojákem. Voják profesionál je ve služebním poměru dle zákona, který mimo jiné upravuje vznik, změnu a zánik služebního poměru. Služební poměr vojáka: Služební poměr v armádě ČR vzniká bezúhonnému občanovi ČR: na základě vlastní žádosti, dnem rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, včetně jmenování hodnosti, složením přísahy. Služební poměr zaniká rozhodnutím na základě: uplynutí stanovené doby, propuštění, pozbytí státního občanství ČR,

6 pravomocného odsouzení pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému odnětí svobody, ztráty způsobilosti na základě rozhodnutí komise. Postavení profesionálního vojáka: je vychováván, aby se dobrovolně vzdal některých svých práv, je odloučen od rodiny, má značné riziko ohrožení zdraví a života, striktně dodržuje vojenskou kázeň, je povinen být pojištěn u Vojenské pojišťovny, je povinen plnit svědomitě a řádně uložené úkoly, pokyny, rozkazy, zákony, zákonodárné právní předpisy a rozkazy nadřízených. Výhody profesionálního vojáka: má stanovený tarifní plat státního zaměstnance navýšený o 25%, je zařazen do platové třídy dle vojenské hodnosti, má určený platový stupeň, odvíjející se od vzdělání a doby praxe, má osobní příplatek, který přiznává velitel, má příplatek za vedení (přiznává se v případě vedení podřízených), má hodnostní příplatek (podle dosažené vojenské hodnosti), dostává zvláštní příplatky: odbytné (obdrží jednorázově ve výši 2-18 násobku hrubé mzdy), výslužné (je příspěvek přiznaný po 15 letech služby a je vyplácen měsíčně), odchodné (je přiznáno po 15 letech služby a činí jednorázově 4-6 násobek hrubé mzdy). Zabezpečení vojáka profesionála: profesionální voják má právo na: - příspěvky (náborový, na stravování, na dovolenou, na kulturní a sportovní akce), - ubytování nebo byt (v místě výkonu služby), - příspěvek na bydlení (ve výši až 1,56 násobku mzdy, nebydlí-li ve služebním bytě), - náhrady při dojíždění (služební cesty a odvelení), - náhrady při zahraničních služebních cestách, - výstrojní náležitosti, - zdravotní péči a preventivní rehabilitaci, - řádnou dovolenou (37 kalendářních dnů), - zvláštní dovolenou (7 dnů), - krátkou dovolenou (10 dnů, nemůže-li denně dojíždět), - studium (vzdělání univerzitní, střední, včetně kurzů odborných a jazykových).

7 Profesionální voják je: - povinen zachovávat mlčenlivost, - dodržovat pravidla služební zdvořilosti i mimo službu, - oprávněn použít zbraně střelné, bodné, sečné: hrozí-li nebo trvá-li útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život a zdraví jiné osoby, má-li zamezit útěku ozbrojené osobě nebo osobě, která je podezřelá ze spáchání TČ a tuto osobu nelze jiným způsobem zadržet, má-li zneškodnit zvíře, které ohrožuje život a zdraví osob. - omezen v občanských právech: nemůže se angažovat a zakládat politické strany a hnutí, nesmí být členem politické strany, má omezení angažovat se v občanských sdruženích a zájmových organizacích, kromě doby svého osobního volna, své náboženské vyznání může sice projevovat, nebrání-li tomu však povinnosti, které vyplývají z výkonu vojenské služby, nemůže podnikat a místo výkonu služby není volitelné.

8 Vojenské hodnosti na stejnokrojích Armády České republiky (platné od )

9 Ozbrojené síly armády Vojenské útvary: - rozdělujeme: - podle počtu příslušníků, včetně záložních útvarů: - družstvo, - četa, - rota, - prapor, - pluk, - divize, - brigáda, - armáda. - podle odbornosti na vojenské síly: - pozemní síly (motostřelecké, tankové, rychlého nasazení), - vzdušné síly (letectvo, protivzdušná obrana, raketové, výsadkové), - specializované síly (chemické, biologické, vojsko logistiky), - komplety společenských sil (ženijní, záchranné, zásobovací, spojovací), - vojsko mírových sil OSN (vojenské mise), - vojenská policie. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA MINISTERSTVO OBRANY Společné síly Síly podpory a výcviku Vojenské zpravodajství Vojenská policie Vojenské školy Hradní stráž Vojenská kancelář prezidenta republiky

10 Vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary - vojenský úřad sociálního zabezpečení, - vojenské nemocnice, - ústav leteckého zdravotnictví. Vojenská kancelář Prezidenta České republiky Vojenská kancelář Prezidenta České republiky má v čele náčelníka, který je přímo podřízen prezidentovi republiky, je pověřen řízením Hradní stráže. Hradní stráž - je držitelem osvědčení pro určitý stupeň utajení, utajených skutečností, - provádí ostrahu Pražského hradu a zámku v Lánech, - zajišťuje vojenské pocty při zahraničních návštěvách, - je vojenským útvarem s počtem zhruba 700 profesionálních vojáků. Vojenská policie Vojenská policie zajišťuje policejní ochranu armády, vojenských objektů a vojenského materiálu: - působí vůči vojákům v činné službě a vůči osobám, které se nacházejí ve vojenských objektech a ve vojenských prostorách, - působí vůči osobám, které spáchaly trestný čin či přestupek spolu s vojáky proti majetku armády ČR, - zajišťuje přestupky vojáků, - zajišťuje kázeň a pořádek ve vojenských objektech, - řídí provoz vojenských vozidel a dohlíží nad výcvikem vojenských řidičů, - požaduje vysvětlení a prokazování totožnosti, - odebírá zbraň, - zakazuje vstup na určitá místa, - používá donucovací prostředky, stanovené zákonem, - dbá zásad přiměřenosti, - spolupracuje s PČR a obecní policií, - je oprávněna zastavit a prohlížet vozidla řízená vojáky, objasňovat dopravní nehody vojenských sil, vyžadovat orientační dechovou zkoušku, - plní úkoly mezinárodních smluv (Vojenská policie Armády ČR se podílí na zabezpečení výcviku a odborné přípravy příslušníků policie jiných států, např. zabezpečuje výcvik irácké policie na území Iráku, plnění úkolů je dočasné a časově omezené).