Vybraná ustanovení lesního zákona a vyhlášky ve vztahu k ochraně lesa

Transkript

1 Vybraná ustanovení lesního zákona a vyhlášky ve vztahu k ochraně lesa Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů Vymezení některých základních pojmů Pro účely lesního zákona se rozumí: hospodařením v lese obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa [ 2 písm. d)] ochranou lesa činnosti směřující k omezení vlivu škodlivých činitelů, ochranná opatření proti škodlivým činitelům a zmírňování následků jejich působení [ 2 písm. e)] škodlivými činiteli škodlivé organismy, nepříznivé povětrnostní vlivy, imise a fyzikální nebo chemické faktory, způsobující poškození lesa [ 2 písm. f)] škodlivými organismy původci chorob lesních porostů a rostlinní nebo živočišní škůdci lesních porostů [ 2 písm. g)] těžbou nahodilou těžba prováděná za účelem zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených [ 2 písm. n)] porostem základní jednotka prostorového rozdělení lesa identifikovatelná v terénu a zobrazená na lesnické mapě [ 2 písm. s)]

2 Základní obecná povinnost vlastníka lesa Vlastník lesa je povinen usilovat při hospodaření v lese o to, aby nepoškozoval zájmy jiných vlastníků lesů a funkce lesa byly zachovány (plněny rovnoměrně a trvale) a aby byl zachován (chráněn) genofond lesních dřevin. ( 11 odst. 2) Povinnosti vlastníka lesa na úseku ochrany lesa Povinnosti vlastníka lesa na úseku ochrany lesa jsou upraveny 32 lesního zákona, přičemž k problematice ochrany proti podkornímu hmyzu se vztahují následující ustanovení: Vlastník lesa je povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les, zejména a) zjišťovat a evidovat výskyt a rozsah škodlivých činitelů a jimi působených poškození důležitých pro pozdější průkaznost provedených opatření; při zvýšeném výskytu neprodleně informovat místně příslušný orgán státní správy lesů a provést nezbytná opatření, b) preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů, c) provádět preventivní opatření proti vzniku lesních požárů podle zvláštních předpisů. ( 32 odst. 1) Při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese (větrné a sněhové kalamity, přemnožení škůdců, nebezpečí vzniku požárů v období sucha apod.) je vlastník lesa povinen činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění jejich následků. Orgán státní správy lesů může vlastníku lesa nařídit tato opatření: a) zastavení jiných těžeb než těžeb nahodilých a zpracování těžeb nahodilých ve stanoveném rozsahu a termínu, b) provedení ochranného zásahu směřujícího k zastavení šíření nebo k hubení škodlivých organismů, c) zničení napadených semen a sazenic, d) průkazné označování a evidenci vytěženého dřeva, e) omezení nakládání se dřevem, semeny nebo sazenicemi lesních dřevin. ( 32 odst. 2) Opatření uvedená v odstavci 2 může orgán státní správy lesů uložit též vyhláškou. Jde-li o opatření v zájmu jiného než vlastníka lesa, rozhodne orgán státní správy lesů i o tom, kdo ponese náklady s tím spojené. ( 32 odst. 3) Vlastník lesa je povinen hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků. ( 32 odst. 6)

3 Těžba Provádění těžeb je upraveno 33 lesního zákona. Provádění nahodilých těžeb, kam se řadí i zpracování kůrovcem napadených stromů či stromů vhodných k jeho vývoji, je upraveno následovně: Vlastník lesa je povinen přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů. Pokud by v důsledku těžby nahodilé vznikla souvislá holina o výměře větší než 0,2 ha, je vlastník lesa povinen oznámit provádění takové těžby nahodilé alespoň 14 dnů předem orgánu státní správy lesů. Tato lhůta neplatí při provádění opatření podle 32 odst. 1 písm. a) a odst. 2 lesního zákona. ( 33 odst. 1) Těžba nahodilá se započítává do celkové výše těžeb ( 24 odst. 2 a 25 odst. 3 lesního zákona). Pokud by zpracováním těžby nahodilé byla překročena celková výše těžeb stanovená schváleným plánem nebo převzatou osnovou, musí vlastník lesa požádat orgán státní správy lesů o změnu plánu nebo osnovy. ( 33 odst. 2)

4 Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže Úkol ochrany lesa Ochrana lesa zahrnuje soubor opatření k vytvoření podmínek a předpokladů k omezení výskytu škodlivých činitelů, zmírnění následků jejich působení, ochranu a obranu proti nim. ( 1) Zabezpečení ochrany lesa Při zabezpečení ochrany lesa se sleduje zdravotní stav lesa, identifikují škodliví činitelé a určují konkrétní metody kontroly a ochrany lesa proti jednotlivým škodlivým činitelům. ( 2 odst. 1) Podle populační hustoty se rozlišuje: a) základní stav (základní výskyt), kdy se škůdce vyskytuje v nízkém, hospodářsky neškodném množství a neporušuje rovnováhu biocenózy, b) zvýšený stav (zvýšený výskyt), kdy je četnost výskytu škůdce vyšší než v základním stavu, nehrozí však vznik hospodářsky významných škod, c) kalamitní stav (kalamitní výskyt), kdy škůdce je přemnožen, hrozí silné žíry až holožír a škůdce působí hospodářsky významné škody nebo ohrožení ostatních funkcí lesa anebo zánik lesních porostů. ( 2 odst. 2) O výskytu škůdců, jejichž populační hustota při zvýšeném stavu hrozí vznikem kalamitního výskytu, informuje vlastník lesa orgán státní správy lesů. ( 2 odst. 3) Evidenci kalamitních škůdců, kteří dosáhli zvýšeného nebo kalamitního stavu, vede vlastník lesa podle porostů [ 2 písm. s) lesního zákona]. Evidence obsahuje tyto údaje: a) druh kalamitního škůdce, b) lokalizace výskytu, c) rozsah škod (m 3 nebo ha), d) datum zjištění škody, e) datum a druh obranného zásahu proti škůdci. ( 2 odst. 4)

5 Vlastníci lesa, kteří hospodaří podle lesního hospodářského plánu ( 24 odst. 2 lesního zákona), každoročně provádějí sumarizaci škod a výskytu kalamitních škůdců za lesní majetek nebo za lesní hospodářský celek, a to na formuláři uvedeném v příloze č. 1 vyhlášky. ( 2 odst. 5) Roční hlášení o výskytu škodlivých činitelů Hmyzí škůdce Kód Výskyt (m 3, ha ) Ošetřeno m 3, ha zvýšený kalamitní Lýkožrout smrkový 111 Lýkožrout lesklý 112 Klikoroh borový 113 Ploskohřbetky na 114 smrku Bekyně mniška 115 Obaleč modřínový 116 Kalamitní škůdci Kalamitními hmyzími škůdci jsou bekyně mniška, lýkožrout smrkový, lýkožrout lesklý, klikoroh borový, obaleč modřínový a ploskohřbetky. ( 3 odst. 1) Hlediska pro určování základního, zvýšeného nebo kalamitního výskytu kalamitních hmyzích škůdců a základní způsoby zjišťování výskytu, kontroly a obrany proti těmto škůdcům vyplývají z přílohy č. 2 vyhlášky. ( 3 odst. 2) Základní, zvýšený a kalamitní výskyt kalamitních hmyzích škůdců - Lýkožrout smrkový (Ips typographus) a lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) (dále jen "lýkožrouti") Základní stav je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru nedosáhl 1 m 3 na 5 ha smrkových porostů, a nedošlo k vytvoření ohnisek výskytu lýkožrouta. Zvýšený stav je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru překročil 1 m 3 na 5 ha smrkových porostů a došlo k vytvoření ohnisek výskytu lýkožrouta. Tento stav upozorňuje na možnost přemnožení lýkožrouta. Kalamitní stav je takový početní stav lýkožroutů, který způsobuje rozsáhlá poškození lesních porostů na stěnách, případně vznik rozsevů uvnitř lesních porostů. Kůrovcovým dřívím se rozumí stromy, vyrobené dříví, odpad a zbytky dřeva, které jsou napadeny lýkožrouty a umožňují jim dokončit vývoj až do stadia brouka.

6 Ochrana lesa před hmyzími škůdci Vzniku zvýšeného stavu hmyzích škůdců se předchází zejména odstraňováním materiálu vhodného pro rozmnožování hmyzích škůdců a soustavným vyhledáváním a včasným zpracováváním všech napadených stromů, ošetřováním lesních porostů, zjišťováním výskytu a hubením škůdců. ( 4 odst. 1) Jestliže existuje nebezpečí vzniku kalamitního stavu, nebo tento stav již nastal, je vlastník lesa povinen provést bezodkladně taková opatření, která povedou k redukci škůdce pod kalamitní stav, k odstranění škod nebo k zamezení dalšího šíření škůdce. ( 4 odst. 2) Veškeré polomy, vývraty a dříví atraktivní pro rozvoj škůdců vzniklé do 31. března musí být zpracovány nebo asanovány nejpozději do 31. května, v lesních porostech, které alespoň částečně zasahují do polohy nad 600 m nadmořské výšky, do 30. června běžného roku. ( 4 odst. 3) Základní metody zjišťování výskytu a obrany Lýkožrout smrkový (Ips typographus) V základním stavu se zjišťuje výskyt tohoto lýkožrouta prostřednictvím odchytových zařízení (pokácených kontrolních smrkových kmenů, tzv. lapáků, nebo instalací tzv. feromonových lapačů), které se umisťují v jarním a letním období, a to minimálně 1 kus na každých 5 ha lesních porostů nad 60 let věku se zastoupením smrku nad 20%. Současně se celoročně sleduje výskyt tzv. kůrovcových stromů, tedy stromů napadených lýkožroutem, a zabezpečuje se jejich včasná asanace. Při zvýšeném a kalamitním stavu se pokládají další lapáky nebo se instalují lapače, a to v poměru 1:8, tj. 1 lapák (lapač) na 8 včas zpracovaných lapáků, a v poměru 1 až 2:1 k počtu nezpracovaných lapáků nebo kůrovcových stromů opuštěných lýkožroutem v loňském roce. Lapáky se kácejí v tzv. sériích, dle postupu jejich napadení; u lapačů se v závislosti na výši odchytů lýkožroutů přidávají další lapače. Lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) Pro tohoto škůdce platí stejné metody zjišťování a obrany jako pro lýkožrouta smrkového s tím rozdílem, že pro lapáky se používají slabší stromy nebo vršky silnějších stromů, které tomuto druhu lýkožrouta lépe vyhovují. Je nutné zejména včasné vyhledávání a asanace lýkožroutem napadeného dříví. Při asanaci se místo odkorňování používá pálení při dodržení příslušných předpisů o požární ochraně.