Náboženství v Indii III. (Zdeněk Štipl, Ústav jižní a centrální Asie, Filosofická fakulta UK)

Transkript

1 Náboženství v Indii III. Vítězství bhakti, tantra, šest filozofických daršanů Bhakti - zbožná oddanost Bohu, jenž je nějakou osobou - touha splynout s Bohem - velké rovnostářství a otevřenost všem - rozvoj novoindických jazyků díky lidové formě bhakti Višnuistickábhakti koncept sestupování Boha na zem, 10 avatárůvišnua Bhágavatapurána důležitost její 10. knihy, zde Kršnova legenda Tantra - napínání a roztahování (našeho vědomí) - magický proud v hinduismu, snad sahající až k Atharvavédě - vždy na periferii Indie (Bengálsko), ale proniká i mimo ni (Tibet a vadžrájánový buddhismus) - důraz na psycho-fyzické experimenty s lidským tělem Prvky tantry: - uctívání ženského principu souvislost se šaktismem - mužský princip je pasivní, kontemplativní - metodou je zpětný tvůrčí chod od dualismu muže a ženy ke spojení a původní jednotě - cílem je splynutí subjektu, objektu i aktu vnímání - řada propracovaných technik: jantry (obrazce), mantry (verbální formule), kundaliní jóga (probouzení hadí síly v lidském těle a otevírání čaker), rituální soulože sublimace výronu energie pro společný prožitek jednoty Klíčová role učitele (gurua), jenž musí adepta tantry zasvětit díkša Systém 6 nábožensko-filozofických škol daršanů Daršan zření, vidění, nazírání Jedná se o scholastickou filozofii, ale soteriologicky motivovanou jaké cesty vedou ke spáse. Společné prvky daršanů: - uznávána autorita véd - cílem je vysvobození, nadále se pracuje s termíny karman, sansára

2 - základem jsou sútry krátké aforismy, ale k nim je třeba komentář - není tu teistické pojetí Boha, daršany někdy označovány za ateistické systémy - v centru pozornosti jak funguje lidské vědomí a jak kontrolovat smysly, aby bylo dosaženo spásy Jóga Jóga zapřažení, využití, zkrocení, metoda k dosažení cíle Jógasútry od Pataňdžaliho (snad 3.-5.st. AD), ale nesrozumitelné bez komentáře, nejznámější připisován Vjásovi (7.-8.st.). Metodická introspekce vedoucí ke karmanově nezatíženému konání další karman nevzniká, návod jak jednat nezaujatě a bez ulpívání. Pozdější vývoj přinesl celou řadu dalších jóg, nejznámější hathajóga (z 15.st.), ale sama není cílem, jen pomůckou k hlubší meditaci. Moderní pojetí jógu degraduje na cvičení s cílem udržení tělesné kondice i duševní pohody absurdity typu jógy prstů či vikram jógy. Inflace slova jóga. Védánta Základem je absolutní monismus filozofa Šankary (8.st.). Tzv. pedagogické paradigma jako metodický přístup každá pravda není určena pro všechny ve všech situacích, poznání je třeba odstupňovat. Zásady: - existence v sansáře je plodem nevědění (avidjá) - avidjá je nevěděním toho, že átman je svobodný a identický s brahma - podstatou avidjá je prožívání rozdílů tam, kde je jen stejnost - není rozdílu mezi subjektem a objektem, kromě vědomí (čit) nic jiného nemá existenci - do stavu vykoupení se nelze dostat, už v ní jsme, lze si to jen uvědomit - M. Eliade, Jóga: Nesmrtelnost a svoboda. Praha: Argo S. Rádhakrišnan, Indická filozofie. Praha: NČSAV D. Zbavitel a kol., Bohové s lotosovýma očima. Praha: Vyšehrad, D. Zbavitel, J. Vacek, Průvodce dějinami staroindické literatury. Třebíč: ArcaJiMfa, 1996, kap. Filozofické a tantrické texty, s

3 Náboženství v Indii IV. Trendy ve středověkém náboženském vývoji - setkávání hinduismu s islámem ignorace ze strany ortodoxie, nebo obohacující interakce mezi potulnými světci (sádhuové a súfiové), kteří hledají osobně zakoušenou cestu k Bohu - santové proud středověkého hinduismu, skutečné či mytizované postavy, výrazný vliv folklorního prostředí, lidová mystika - Kabír (asi ) nejvýznamnější ze santů, postava zahalená tajemstvím, brojí proti institucionalizaci náboženství bez ohledu na jeho doktrínu, po jeho smrti nová sekta Kabírpanth (Kabírova cesta) existující dodnes Reformní náboženské proudy 19. století - narůstající kontakty mezi Evropou a Indií, ale nyní ve změněných rolích - západní kultura, křesťanství a výdobytky moderní vědy coby inspirace pro náboženské reformy tzv. neohinduismus - Rámmóhan Ráj otec moderní Indie, zakladatel org. Bráhmasamádž, důležité sociální reformy na odstranění středověkých zvyků - bengálský mystik Rámakrišna a jeho žák Vivékánanda objev hinduismu pro západ, počátek misijních aktivit hinduistů na západě, přístup náboženského univerzalismu, který ale zastřešuje védánta coby metoda, nikoliv obsah - DajánandaSarasvatí a Árjasamádž boj proti činnosti křesťanských misionářů, institut šuddhi (očisty rekonverze), návrat k čistotě véd Role náboženství v sekulárním, demokratickém státu - sekularismus vs. komunalismus - V.D.Sávarkar: ideologie hindutva hinduiství (otázka kdo je hinduista?), politizace náboženství a její tragické plody v podobě agresivních střetů nábož. komunit - D. Marková (ed.),náboženství v asijských společnostech: tradice a současnost. Praha: OÚAVČR, 1996, kap. Tradice a moderní společnost: hinduismus (S. Vavroušková). - D. Zbavitel a kol., Bozi, bráhmani, lidé. Čtyři tisíciletí hinduismu.praha: NČSAV, 1964, kap. Novodobá reformační hnutí (M. Krása).

4 Náboženství v Indii V. Islám v Indii specifika - Významná role súfijských řádů, zejm. čištíja ve 13. st. do Indie přinesl Muínuddín Čiští, u města Ádžmér - Inspirace duchovnímu i asketickými praktikami hinduismu (tantra, jóga) - Plod synkreze islámské mystiky mystické romance ( st.), nejznámější Padmávat - Periodizace vývoje islámu v Indii: 1. Islám před islámskou invazí 2. Invaze a Dillíský sultanát 3. Mughalové zejm. politika tolerance císaře Akbara ( ), nové město Fatéhpur Sikrí, v něm ibádatchán (dům zbožnosti), pokusy o mezináboženský dialog, později i nová sekta díne iláhí 4. Koloniální zápas o moc islám v defenzivě 5. Po r ztráta politické moci i kulturního vlivu založena Muslimská liga, ve 30. l. do jejího čela Muhammad Alí Džinnáh, vznik Pákistánu (1947) chybná teorie dvou národů Sikhismus - Vyvěrá z hnutí santů přímý vliv Kabíra na Guru Nánaka ( ) - Následovníci Nánaka nazýváni sikhové (žáci), zavedl i tradici posloupnosti guruů - 5. guru Ardžan sebral texty předchůdců Ádi Granth (posvátná kniha sikhů), později pod názvem Guru Granth Sáhib - Klíčová role komunity džátů (zemědělců) bojovný duch - Poslední guru Góbind Singh (na poč. 18. st.) přeměnil komunitu ve vojenské bratrstvo (khálsa čistí ), 5K vnější identity, Zlatý chrám v Amritsaru - Politický sjednotitel sikhů Randžít Singh (poč. 19. st.), království sikhů v Paňdžábu - Idea Khálistánu ve 20. st. a teroristický způsob boje - D. Marková (ed.),náboženství v asijských společnostech: tradice a současnost. Praha: OÚAVČR, 1996, kap. Islám v Indii (D. Marková). - D. Marková, Sikhismus, džinismus, pársismus.ostrava: Scholaforum, 1996.

5 Náboženství v Indii VI. Křesťanství v Indii Minimálně zpracované dějiny křesťanství v Indii z pohledu vývoje vztahů k jiným náboženstvím a okolní kulturní a nábož. realitě.četné a mnohasvazkové dějiny jsou většinou jen dějinami misií, jakoby izolovaných od indického kontextu. Navrhované etapy vývoje: 1. přirozená integrace křesťanů sv. Tomáše - nezměněná syrská liturgie až do 16.st., nerozvinutí teologického myšlení, vzdání se konverzí 2. mocenská destrukce vztahů za Portugalců a vzájemné neporozumění - přesazení kulturních a náb. zvyklostí dobového Portugalska - snaha o co nejvíce konverzí měřítko úspěchu misie, a prosazení absolutní nábož. poslušnosti - netolerance a agresivita ve vztahu k jiným náboženstvím (František Xaverský) - výjimka Roberto de Nobili SJ (první pol. 17.st.) a misie v Maduraji 3. objevování fascinujícího neznámého, misionářská motivace zůstává - od poč. 18.st. nárůst misionářů nekatolických církví - důraz na všeobecnou dostupnost vzdělání osobní a aktivní podíl na spáse skrze přístup k textové tradici evangelia - hektické studium indických jazyků, spolu s ním hluboké poznávání nábož. tradice a kultury (B. Ziegenbalg a H. Plütschau, W. Carey) - současně ale i přesvědčení o výlučnosti evropské kultury a náboženství spolu s vrcholem politické moci kolonizátorů v Indii ( bílý muž přinášející světlo poznání ) - masové konverze v SV oblastech Indie a mezi zaostalými segmenty obyvatelstva 4. Exkluzivní křesťanství imituje hinduismus a stává se inkluzivním - několik významných konvertitů z vysokých kast nové domácí asertivní impulsy - BrahmabándhavUpádhjáj (působil na přelomu 19. a 20. st.) první indický teolog - rehabilitace hinduismu, zejména jeho vysoké spirituality, i fascinace jím - teologie naplnění pokusy spojit oba světy - obohacení křesťanství skrze hinduismus (B. Griffiths, R. Panikkar) křesťanství jako inkluzivní náb., tzv. Hnutí křesťanských ášramů vše v širším rámci inkulturace

6 5. Teologie osvobození křesťanských dalitů - dominantní proud v křesťanství posledních 30 let zásadní nesouhlas s hinduistickým vlivem, s hinduizovaným křesťanstvím Obecné charakteristické rysy křesťanství v Indii - cizost jako program na všech rovinách nábož. i světského života křesťanů, dobrovolné ghetto - křesťanství přišlo do Indie s již definitivními náb. odpověďmi - přesazené církve nejsou indickými, ale jen církvemi v Indii - nejednota mezikřesťanskými církvemi - vypjatě negativní postoj k jiným náboženstvím (dnes zejm. charismatické církve z USA) - posedlost konverzemi přímá příčina násilí mezi nábož. komunitami i politické téma - vysoký počet náboženských profesionálů - dominantní role křesťanů v sociální a charitativní práci, ve vzdělávacích institucích - malá politická jednota - absence spirituální roviny vlastního náboženského prožívání mnoho misionářů, charitativních pracovníků, učitelů apod., ale pramálo duchovních vůdců - D. Marková (ed.),náboženství v asijských společnostech: tradice a současnost. Praha: OÚAVČR, 1996, kap. Křesťanství v Indii (J. Holman). - Z. Štipl, Šántivanam a Kurisumala dva křesťanské ášramy v jižní Indii.Nový Orient 64, 2, 2009, s Z. Štipl, Problémy konverze v Indii. Dingir 12, 1, 2009, s Z. Štipl, Křesťanství v Indii. Dialog, anebo neporozumění dvou kulturních světů? In: Dialog Orientu a Okcidentu, (ed.) M. Veselá a B. Poslušná, Filozofická fakulta Jihočeské univerzity, 2012, s