Průvodce "Horská Kvilda"

Transkript

1 Říčka Vydra 49 1'30.72"N 13 29'46.63"E Horská říčka (mimochodem považovaná za nejkrásnější) pramení v výšce 1298 m n. m. na severním svahu Luzného a nese název Luzenský potok. Po soutoku s Březnickým potokem dostává název Modravský potok, který po splynutí s potokem Roklanským a Filipohuťským dává vzniknout Vydře. Ta protéká zprvu širším, pak sevřeným údolím a vytváří četné peřeje a kaskády. Od Čeňkovy Pily po spojení s Křemelnou vzniká Otava, druhá největší šumavská řeka. Další informace najdete zde: Slatě Tříjezerní slať 49 2'22.89"N 13 32'13.66"E Asi 3 km severozápadně od Modravy se na ploše 5 ha rozkládá vrchovištní rašeliniště pojmenované podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší má rozlohu 7 arů. Rašeliništěm prochází po povalovém chodníku trasa krátké okružní Naučné stezky s jedenácti zastaveními. Asi dvousetmetrová stezka vede po dřevěném chodníku vnitřkem Tříjezerní slatě. Na zajímavá místa upozorňují informační tabule, jejichž texty přibližují návštěvníkům vegetaci šumavských smrčin, seznamují je s povrchovými útvary rašelinišť, vznikem rašeliny a jejím složením. Stezka byla zřízena v roce Slať je přístupná pro cyklisty i pěší po trase žluté značky od parkoviště pod Antýglem. Asi 1 km vede trasa po červené značce, pak přechází na žlutou, která návštěvníka asi po 3 km přivede do Tříjezerní slatě. Odtud může pokračovat po cyklostezce na červenou značku (asi 1 km), která jej Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 dovede přes osady Vchynice-Tetov a Modravu zpět na Antýgl (6 km). Další informace najdete zde: Řeka Otava - řeka 49 6'35.03"N 13 29'29.54"E Řeka Otava je po Vltavě, jejímž je levostranným přítokem, a Lužnici třetí největší jihočeskou řekou. Vlévá se do Vltavy pod hradem Zvíkovem v oblasti Orlické přehrady. Otava vzniká soutokem řek Křemelné a Vydry u Čeňkovy Pily na Šumavě. Za hlavní pramennou větev je považována Vydra, která pramení jako Modravský potok ve výšce okolo m n. m. Od soutoku Křemelné s Vydrou protéká Otava úzkým údolím. Říční koryto je balvanité, s četnými peřejemi. Nedaleko od místa vzniku přijímá zleva u Rejštejna svůj první větší přítok, říčku Losenici. Před městem Sušicí zmírňuje rychlost a rozlévá se do širokého údolí. Dlouhým obloukem obtéká rozlehlou Zříceninu hradu Rabí, pokračuje směrem k městu Horažďovicům a odtud již směřuje ke Strakonicím. Tam se do Otavy vlévá zprava její další větší přítok - Volyňka. Od Strakonic směřuje tok Otavy k městu Písku. Ještě před ním se do ní vlévá zprava řeka Blanice. V Písku překlenuje vodní tok Otavy kamenný most ze 13. století, jeden z nejstarších dochovaných kamenných mostů ve střední Evropě. Od Písku protéká Otava hlubokým a úzkým údolím až k horní části Orlické přehradní nádrže. Posledním větším přítokem Otavy před jejím ústím do Vltavy je Lomnice, jež se do ní vlévá z levé strany před hradem Zvíkovem. Otava je jednou z nejoblíbenějších jihočeských vodáckých řek. Sjízdná je prakticky na celém svém toku. Délka jejího toku měřená od pramenů Vydry činí 133 km. Řeka odvodňuje území o rozloze téměř čtyři tisíce kilometrů čtverečních. Část toku mezi Čeňkovou Pilou a Sušicí zpřístupňuje trasa červené turistické značky. Od Sušice k Horažďovicům vede okolo Otavy trasa zelené značky. Mezi Horažďovicemi a Strakonicemi vede údolím řeky opět trasa červené značky. Z Písku až k Vráži zpřístupňuje Otavu další červená značka. Poslední úsek toku Otavy mezi soutokem s Lomnicí a ústím do Vltavy je přístupný po červené značce z obce Ostrovec, případně od mostu přes Otavu u Zvíkova. Další informace najdete zde: Slatě Jezerní slať 49 2'23.13"N 13 34'0.31"E Jezerní slať je velmi pěkné rozvodnicové vrchovištní rašeliniště, které se rozprostírá v horském sedle mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Jezerní slať je součástí národního parku Šumava. Rašeliniště bylo vytvořeno v poledové době na žulovém podkladu. V některých částech dosahuje rašelina mocnosti až 8 metrů. Do roku 1934 se ve východní části území rašelina těžila. V oblasti můžeme vidět řadu typických rašeliništních rostlin, kleče, zakrslé břízy, borovice blatky, mrazové formy smrku a vzácné břízy prostřední. V podrostu roste mech a rašeliník a značné množství borůvek a brusinky. Z bylin se tu daří vlochyni, suchopýru pochvatému, klivce žoravině či na sušších místech vřesu. Z živočichů se ve zdejších podmínkách daří hraboši mokřadnímu, myšivce horské či hrabošíku podzemnímu. Již od roku 1934 byla slať chráněna jako přírodní rezervace o ploše 34 hektarů. V dnešní době spadá tato oblast do I. Zóny Národního parku Šumava jejíž rozloha je 120 hektarů. V roce 1974 byla do této oblasti vyznačena krátká Naučná stezka, jejíž trasa vede po povalovém chodníku, který je dlouhý 120 metrů do středu rašeliniště, kde byla vybudovaná vyhlídková věž. Z této věže si můžeme prohlédnout větší část Jezerní slatě, která není přístupná veřejnosti. Naučnou stezku vedoucí do oblasti Jezerní slati najdeme asi uprostřed silnice spojující městečko Kvilda a Horská Kvilda. U začátku stezky je vybudováno parkoviště. Kolem rovněž prochází značená cyklistická trasa. Nedaleko jižního okraje rašeliniště prochází značená turistická trasa spojující rekreační oblasti Kvildu a rekreační osadu Filipova huť. Trasa vede kolem vrcholku Březová hora ( 1193 m.n. m.). Místy kterými vede turistická značka prochází trasa cyklostezky Šumavské magistrály. Městečko Kvilda je vhodné k letní i zimní rekreaci, nedaleko městečka jsou vybudovány dvě sjezdové trati. Do městečka Kvilda a k Jezerní slati vede několik značených turistických tras z nedaleké vyhledávané rekreační oblasti Churáňov. Další informace najdete zde: Pramen Vltavy Pramen 48 58'31.42"N 13 33'37.99"E Prameny Vltavy patří k nejnavštěvovanějším místům na Šumavě. Leží při jihovýchodním úpatí Černé hory (1.315 m) nedaleko státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Pramen, který zde vytéká, je považován za nejzazší prameniště naší nejdelší řeky - Vltavy. Potůček je od pramene až k Borové Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Ladě nazýván Černý potok, dále již nese označení Teplá Vltava. Již v období před 2. světovou válkou bylo místo hojně navštěvováno turisty a stávala zde i turistická chata, postavená v roce Za války sem byl umístěn pracovní tábor důstojníků sovětské armády. Dnes je prameniště upraveno pro veřejnost a o zdejší přírodě a historii informují přehledné informační tabule. Přístup k pramenům Vltavy je možný po trase modré značky z obce Kvilda (asi 6 km). Těsně před cílem vede značka starým smrkovým porostem pralesního charakteru. Od pramene je možné pokračovat po červené značce (asi 4 km) k rezervaci Bučina, u níž byl vybudován hraniční přechod do SRN (pro pěší a cyklisty). Zpět do Kvildy se mohou návštěvníci vrátit z Bučiny po trase zelené značky. Přístup k pramenům umožňuje i trasa červené značky z Modravy (asi 12 km) nebo ze Strážného (18 km). Místo je dnes součástí I. zóny Národního parku Šumava a je chráněno statutem přírodní památky. Další informace najdete zde: Královský kámen Vrchol 49 8'1.29"N 13 37'47.76"E Královský kámen ( m) leží v Javornické pahorkatině mezi vrchy Javorníkem a Ždánovem asi 3 km západně od obce Javorník a asi 6 km západně od Kašperských Hor. Na vrcholku jsou četné skalní útvary s mrazovými sruby. U úpatí se rozprostírá Kamenné moře. Z místa, kde trasa modré turistické značky vystupuje z lesa, je pěkný výhled na jižní část Šumavy s Boubínem a Třístoličníkem. Do jedné ze skal u vrcholku byla vytesána místními sedláky kaplička. Přístup k vrcholku je možný po trase modré nebo červené turistické značky z Javorníka (asi 3 km) nebo po modré z Kašperských Hor (asi 6 km). Další informace najdete zde: Kašperk Zřícenina 49 8'41.15"N 13 33'9.35"E Zříceniny rozlehlého gotického hradu Kašperk stojí na vysokém skalnatém ostrohu nedaleko Kašperských Hor v Plzeňském kraji. Kašperk je otevřen denně kromě pondělí od dubna do října. Přístupová cesta k hradu procházela dvěma branami, z nichž se však dochovala pouze jedna. Zachován zůstal hlavní palác, sevřený na východní a západní straně mohutnými věžemi. V prostorách budovy bývalého purkrabství je instalována stálá expozice věnovaná době Karla IV. a dějinám a stavebnímu vývoji hradu. Přístupná je i jedna ze dvou věží, která slouží jako rozhledna. Historie Hrad, původně pojmenovaný Karlsberg, nechal v letech 1356? 1361 vybudovat na ochranu obchodních cest a nedalekých zlatých dolů panovník Karel IV. Výstavbu hradu vedl Vít Hedvábný. Již za Karla IV. a pak i v 15. století byl hrad často zastavován. Vystřídali se tady Švamberkové, Roupovští, Kinští. V roce 1617 koupilo Kašperk město Kašperské Hory. V té době byl Kašperk popisován již jako pustý. Kašperk se však nevyhnul ani splnění císařského rozkazu Ferdinanda III. o boření hradů z roku 1655, a proto byl pobořen. V minulých letech byl Kašperk nákladně dlouhodobě rekonstruován. Další informace najdete zde: Dračí skály Skalní útvar 49 7'8.08"N 13 29'44.33"E Zajímavý skalní útvar zvaný Dračí skály leží asi 3 km jihozápadně od Rejštejna nad silnicí na Modravu nad pravým břehem údolí Otavy. Jedná se o skalní lokalitu se zajímavě tvarovanými skalními útesy, které se tyčí vysoko nad silnicí i řekou. Vytvářejí romantickou kulisu zdejší přírodní scenerie. Dobře jsou viditelné při pohledu z Klostermannovy vyhlídky u Srní. Z jejich vrcholku je pěkný výhled do údolí Otavy směrem k Čeňkově pile. Přístup sem umožňuje trasa červené značky ze Srní (Rejštejna) - asi 2,5 km. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Antýgl Rekreační oblast 49 3'11.63"N 13 30'53.92"E Dvorec Antýgl, dřevěná rázovitá usedlost, leží na počátku Naučné stezky Povydří ve výšce 928 m nad mořem při silnici ze Srní do Modravy v klatovském okrese v Šumavském národním parku. Dvorec je připomínán již na přelomu 15. a 16. století. Byl osídlen tzv. králováky. Od roku 1523 zde byla sklárna, která zanikla počátkem 19. století - původ názvu je odvozován od německého "ein Tiegel" (jeden tyglík, volně jedna huť). Velmi pěkně uchovaná rozlehlá dřevěná usedlost je ukázkou typické šumavské architektury. Dvorec tvoří skupina roubených i zděných stavení. Skládal se z vlastní chalupy, podružského domku, stodoly a kaple. Celá stavba je typicky šumavská (rozlehlá). Stavení je na šířku dvoutraktové (vedle jizby se dvěma okny je menší místnost s jedním oknem), má polovalbové šindelové střechy, široké nízké štíty s vyřezávanými obrazci v bednění nebo se skládanou okenicí. Zvonička a kaplička, je typická pro královácké dvorce. Vikýřům tvaru, jaký je právě na Antýglu, se říká volská oka. V současnosti je to vhodné místo pro rekreaci, k dispozici autokemp a další ubytovací zařízení. Křižovatka turistických cest. Další informace najdete zde: ski areál Zadov Ski areál 49 4'22.74"N 13 37'54.76"E Zadov - Churáňov Celkem 7 sjezdovek na Zadově a Churáňově, většinou lehké až střední obtížnosti - délka 4, 5 km, přepravní kapacita 4 lyž.vleků a 2 Lanových drah je 4500 os./hod. Sjezdovky se 2x denně upravují, sjezdovky 1,2,3 a 5 jsou uměle zasněžovány. Provoz vleků a lanových drah je denně od 8:30 do 16 hodin a večerní lyžování je každý den od 18 do 21 hodin. Téměř celý areál Kobyla (sjezdovky 1,2 a 5) je osvětlen a sjezdovky jsou pro večerní lyžování vždy čerstvě upraveny. novinky - zima rozšíření snowparku - on-line sledování úpravy lyžařských běžeckých tras systémem GPS - lanové centrum - nový snowtubing Další informace najdete zde: Horská Kvilda Rekreační oblast 49 3'32.99"N 13 33'28.35"E Nejvýše položené sídlo v České republice (1075 m n.m.) ležící na úpatí hory Antýgl.První zmínky o osídlení pochází ze 14. století, a to v souvislosti se vznikem osady při obchodní "Zlaté stezce". V dřívějších dobách se domorodé obyvatelstvo zabývalo rýžovaním zlata (v Hamerském potoce), těžbou dřeva a Rašeliny. Autor článku: Jaromír Sládeček Další informace najdete zde: Hotel Šumava INN Cyklisté vítáni 49 1'4.08"N 13 34'47.28"E Ubytování, adresa: Kvilda 26 Telefon: , , info@sumavainn.cz Kapacita: 31 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet Hodnocení: Kvilda je se svými metry nadmořské výšky nejvýše položenou obcí v ČR. Svým návštěvníkům nabízí bohaté sportovní vyžití v průběhu celého roku. Ubytování je možné v osmi dvou až čtyřlůžkových pokojích, (jeden pokoj s bezbariérovým přístupem) a dvou apartmánech. Každý z pokojů je vybaven vlastním sociálním zařízením... Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Javoří Pila Zajímavost 49 2'36.85"N 13 26'18.74"E Vrchovištní rašeliniště s klečovou formou borovice. Nachází se na soutoku Javořího a Tmavého potoka. Prochází Kolem červená turistická značka. Další informace najdete zde: Most Rechle 49 2'23.86"N 13 30'25.01"E Z technického hlediska velmi zajímavý objekt leží na řece Vydře asi 2 km nad Antyglem. Jedná se o důležitou součást Vchynicko- Tetovského plavebního kanálu, která sloužila k zachytávání polen plavených řečištěm Vydry a jejich přesměrování do uměle vytvořeného Koryta plavebního kanálu. Zařízení bylo rekonstruováno a má stejný vzhled jaký mu dal v letech Ing. Josef Rosenauer, který kanál vytvořil pro majitele panství Josefa Schwarzenberga. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: Most Hradlový most - rechle - Modrava Hradlový most - rechle - Vchynicko - tetovský kanál 49 2'24.77"N 13 30'18.48"E Jsme na Šumavě, stojíme na břehu řeky Vydry a nasloucháme šumění vody v jejím balvanitém korytu. Slunce tu vítá nejen nás, ale i desítky, snad i stovky pěších i cykloturistů, kteří ze zdejšího pakroviště startují ke svým toulkám podle vchynicko - tetovského plavebního kanálu nebo po jeho okolí. My však dnes zůstaneme zde. Počkáme, až se hlavní nápor turistů vydá na svou pouť, a my si budeme moci hezky v klidu prohlédnout technickou památku, která zde vznikla, jako nedílná součást již zmiňovaného kanálu. 72 metrů dlouhý most tu po desítky let plnil hned dvě funkce. Především sloužil jako usměrňovací "hrable" (později poněmčené na rechle) pro dříví připlouvající sem od Modravy. Jednoduché technické zařízení jednak zabraňovalo polenům v další plavbě Kamenitým korytem Vydry a zároveň je usměrňovalo do zde začínajícího kanálu, který odváděl vodu a spolu s ním i dříví do splavnější řeky Křemelné. Současně byl zdejší most využíván i jako dopravní stavba, po které vedla až do roku 1953 silnice spojující Srní s Modravou. Výstavba nové silnice, poválečné změny, vznik hraničního pásma i upadající význam plavebního kanálu přinesly téžké časy i pro zdejší most. Během několika let zmizely mostní oblouky a brzy jen kamenné pilíře připomínaly, že tu kdysi stál most. Teprve prorevoluční roky přinesly novou naději pro tato místa. Se zánikem hraničního pásma a s návratem turistů na Šumavu, začal znovu vzrůstat význam kanálu i jeho okolí. V roce 2001 byla provedena kompletní rekonstrukce mostu a koryto Vydry znovu překlenuly mostní oblouky. Turisté tak získali možnost rychlého a snadného přístupu do atraktivních Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 míst Šumavy a my všichni naději, že se na šumavu vrátily dobré časy. Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: Rybárna u Modravy 49 2'6.93"N 13 28'25.29"E Rybárna je bývalá hájovna postavená do tvaru písmene U, typického pro schwarzenbergské lesovny. Nyní je z ní rekreační zařízení. Leží při Roklanském potoku, cca 2,5 km od Modravy. Její název je odvozen od jména posledního lesníka zde sídlícího. Je to překlad německého tvaru příjmení Fischer. V blízkosti je odpočívadlo s informační tabulí a rozcestníkem. Vede odsud trasa po červené podél Roklanského potoka k rozcestí Javoří pila a dále na Oblík nebo Poledník. Také je možno stoupáním dojít ke Tříjezerní slati. Trasy kolem Rybárny jsou hojně navštěvovány pěšími i cykloturisty. Autor článku: Jiří Tkadlčík Další informace najdete zde: Vchynicko - Tetovský plavební kanál Ostatní 49 2'0.21"N 13 29'19.35"E Kanál, vystavěný schwarzenberským projektantem Josefem Rosenauerem v letech , zpřístupnil pro těžbu rozsáhlé lesní porosty v okolí Modravy, kam nevedly v té době žádné pozemní komunikace. Začíná nad Antýglem, kde stával na Vydře tzv. hradlový most, z něhož bylo možné regulovat plavbu polenového dřeva. Mírným spádem obchází v délce 14 km balvanitý kaňon Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou pilou a ústí do Křemelné. Ve 20. stol. byla vybudována z kanálu odbočka do nádrže nad Srním, z níž je napájena hydroelektrárna na Čeňkově pile. Tato vodní cesta je vlastně technickou památkou, v menším měřítku obdobou Schwanzenberského kanálu, který je ovšem delší, i pompézněji řešen. Umělé koryto s výškovým rozdílem 190 m je místy až 5 m široké, částečně vyzděné s několika kamennými mostky. Další informace najdete zde: Tmavý potok 49 2'17.74"N 13 26'18.95"E Tmavý potok leží v údolí za soutokem Tmavého a Javořího potoka a je možno odsud vyrazit vícero směry. Můžeme se vydat vzhůru po modré k vrcholu Oblík a následně buď odbočit vpravo (zelená) na Srní a Čeňkovu pilu nebo vlevo (opět zelená) k vrcholu Poledník s rozhlednou a Prášilskému jezeru. Také lze pokračovat dále na Dobrou Vodu a vrchol Březník nebo do Prášil. V období od do je možno využít jinak uzavřenou cestu (kvůli ochraně tetřevů) přímo na Poledník proti proudu Javořího potoka. Opačně, po proudu Javořího potoka a následně Roklanského potoka (červená turistická značka) na Modravu nebo u rozcestí Javoří pila odbočit na modrou k Tříjezerní slati a dále k Vchynicko- tetovskému plavebnímu kanálu. V okolí rozcestí se rozprostírají jednotlivé modravské slatě. Čilý ruch zde panuje po celý rok. Pokud je sníh, prohánějí se tu běžkaři, po zbytek roku cesty ovládají pěší a cykloturisté. Pro odpočinek využijeme stůl a lavice. Autor článku: Jiří Tkadlčík Další informace najdete zde: Pod Oblíkem 49 2'32.94"N 13 27'47.47"E Pod Oblíkem protínají cyklostezky i pěší trasy. Můžeme se odsud vydat zkratkou přímo na Oblík nebo po žluté na Tříjezerní slať s naučnou stezkou. Odtud pak dále na Rokytu s geologickou expozicí nebo na Rybárnu a spolu s Roklanským potokem na Modravu. Také můžeme po modré k Vchynicko-tetovskému plavebnímu kanálu a do Srní. Opačným směrem do údolí Javořího potoka a na Oblík nebo Poledník, k Prášilskému jezeru i do samotných Prášil. je dobře přístupné pro cyklisty i pěší. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Autor článku: Jiří Tkadlčík Další informace najdete zde: Kvilda - HORSKÁ SLUŽBA Ostatní 49 0'56.80"N 13 34'46.62"E Uvedená tel. čísla platí pro případ nouze, NE pro zjištění počasí apod.!!! Stanice HS Kvilda Tel: Web: Přesná lokalizace stanice HS v Kvildě je v mapce, která je součástí příspěvku. Nonstop tel: HS Železná Ruda Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Turnerova chata 49 4'55.44"N 13 30'51.51"E Rozcestník žluté a červené turistické značky na řece Vydře nedaleko západošumavského rekreačního střediska Srní. V místě se nachází Turnerova chata, která nabízí občerstvení a ubytování. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: Hálkova chata 49 1'49.87"N 13 30'1.40"E u řeky Vydry, bývalá Hálkova chata zde však už nestojí. Je zde most a odbočka směrem do obce Srní. Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: Černohorský potok 48 59'38.32"N 13 30'51.21"E Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7