POTENCIÁL ČR V OBLASTI KOSMICKÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE

Transkript

1 POTENCIÁL ČR V OBLASTI KOSMICKÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE

2 Tato zpráva byla vypracována v rámci projektu velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace Česká republika v Evropském výzkumném prostoru CZERA. Autoři: RNDr. Tomáš Vondrák, CSc. (vondrak@tc.cz) Ing. Michal Pazour, Ph.D. (pazour@tc.cz) Ing. Daniel Frank (frank@tc.cz) ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 2

3 Obsah 1 Úvod Vymezení vesmírných aktivit Klasifikace a vymezení dle OECD Financování kosmického výzkumu v ČR ČR ve světovém kontextu financování civilních kosmických programů Zapojení ČR v evropských kosmických programech Česká účast v programu SPACE 7. RP ( ) Členství ČR v European Space Agency (ESA) Participace ČR na povinných aktivitách ESA Program pro evropské kooperující země (PECS) Pobídkové schéma pro Českou republiku (Czech Industry Incentive Scheme) Volitelné programy ESA Kosmické aktivity podnikatelských subjektů Přehled účelového financování VaV z veřejných zdrojů Institucionální struktura výdajů na kosmický výzkum Oborová struktura projektů kosmického výzkumu Česká kosmická kancelář (CSO) Silné obory českého VaVaI s významným potenciálem v kosmickém výzkumu Shrnutí Přílohová část Pracovní program v oblasti SPACE pro rok 2013 v rámci 7. RP Program Horizon Povinné aktivity ESA Program technologického výzkumu (Basic Technology Research Programme) Základní vědecký technologický program (Science Core Technology Programme) Program obecných studií (General Studies Programme, GSP) Účast ve volitelných programech ESA Podnikatelské subjekty účastnící se programu Czech Industry Incentive Scheme Gisat Iguassu Software Systems Honeywell International, Praha Výzkumný a zkušební letecký ústav Czech Space Research Centre EGGO Space s.r.o SYNPO a.s Frentech Aerospace s.r.o Explosia a.s ANF DATA s. r.o. Siemens Convergence Creators, s.r.o Projectsoft HK AVX Česká republika BBT-Materials processing s.r.o ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 3

4 L.K. Engineering, s.r.o Rigaku Innovative Technologies Europe s.r.o Účelové prostředky vynaložené na projekty a výzkumné záměry v oblasti kosmického výzkumu Řešitelé projektů v oblasti kosmického výzkumu v letech Projekty základního výzkumu a vývoje započaté v letech Mezioborové projekty kosmického výzkumu Projekty aplikovaného výzkumu a vývoje započaté v letech Nadprůměrně citované a nejrychleji rostoucí vědní obory v ČR Publikační aktivity v kosmickém výzkumu Rejstřík informací o výsledcích Publikace uvedené v Thomson Reuters Web of Science ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 4

5 1 Úvod Vesmír je předmětem výzkumu pro kosmické vědy, nástrojem a unikátním prostředím pro vědecký výzkum a současně prostorem pro provádění výzkumu směrem k Zemi, který se týká zásadních globálních problémů a výzev jako jsou například management životní prostředí, klimatické změny, bezpečnost, monitorování přírodních zdrojů. Kosmické aktivity jsou závislé na technologiích, které byly primárně vyvíjeny pro terestriální sféru, avšak jejich kosmické aplikace byly mohutným podnětem pro jejich výraznou evoluci. V období studené války byly klíčové technologie pro kosmický výzkum žárlivě střeženým tajemstvím supervelmocí a malé skupiny průmyslově nejrozvinutějších zemí. Globalizace průmyslu v dvou posledních dekádách vedla k erozi technologického monopolu rozvinutých zemí. Otevřená globální konkurence, vnik trhu s kosmickými službami a růst bohatství rychle se rozvíjejících zemí vedly k rozšíření kosmických aktivit do velkého počtu zemí a rovněž do privátního komerčního sektoru a umožnila vznik nových kosmických mocností jako je Brazílie, Čína, Indie, Korea či Ukrajina. V současnosti přibližně padesát zemí má alespoň jednu národní satelitní platformu. Pokrok v širších kosmických aktivitách je stále stimulován především potřebami a rozvojem hraničního kosmického výzkumu avšak implementace vědeckých projektů a výsledků vedly ke vzniku nového trhu produktů a služeb, který vzrostl během roku 2010 o téměř 20 miliard $ na přibližně 276,5 miliard $ 1. Celkový zisk z komerční infrastruktury a kosmických produktů dosáhl přibližně 102 miliard $. Účast českých subjektů na kosmických aktivitách, především na mezinárodní scéně, je jedním důležitých prvků v posílení konkurenceschopnosti a úspěchu na poli inovativních produktů a služeb. Česká republika je s 1.78% podílem kosmických programů na civilních státních výdajích na výzkum a vývoj (GBAORD) na 22. pozici ve světovém žebříčku. Český kosmický výzkum, především pozemská astronomie a astrofyzika, je dlouhodobě na velmi kvalitní úrovni a české výzkumné instituce rovněž disponují experimentálními a vývojovými kapacitami pro návrh, vývoj a konstrukci komponent pro satelitní platformy. S přistoupením k Evropské organizaci pro astronomický výzkum na jižní hemisféře v roce 2007 se českým výzkumníkům otevřelo světově jedinečné astronomické a astrofyzikální okno. Pro relativně malou ekonomiku je klíčové zapojení do mezinárodních kosmických projektů. České subjekty získaly 171,5 milionů Kč v prioritě SPACE v 7. Rámcovém programu a přibližně 8,2 miliónu v programu ESA pro kooperující země (PECS v letech ). Až na výjimky z nichž nejvýznamnější je nyní probíhající projekt Centrum integrovaných družicových a pozemských navigačních technologií v rámci programu TA ČR Centra kompetence, mají kosmické výzkumné aktivity stejné rysy jako většina českého výzkumu a vývoje: nízkou míru kooperace a koordinace mezi akademickou/univerzitní sférou a komerčními subjekty. Cílem překládané studie je podat přehled o českém kosmickém výzkumu a vývoji, jeho oborové struktuře a financování včetně časového vývoje veřejných výdajů. Kosmický výzkum má téměř zcela mezinárodní charakter. Studie se proto věnuje participaci českých subjektů v programu SPACE 7. Rámcového programu a zapojení do aktivit Evropské vesmírné agentury ESA. Dále je cílem studie identifikovat silné a excelentní obory českého výzkumu a vývoje, které mají vztah ke kosmickým aktivitám a které tvoří základ konkurenceschopného postavení ČR v kosmických aktivitách. Tato studie doplňuje a v některých aspektech rozšiřuje závěry Bílé knihy pro vesmír zpracované v roce 2011, která podrobně zmapovala prostředí a potenciál ČR v oblasti kosmických technologií s důrazem na podnikový sektor. Tato studie se proto zaměřuje zejména na oblast veřejného výzkumu a na identifikaci oborů a výzkumných organizací, které přispívají k rozvoji kosmického výzkumu v ČR. 1 The Space Report 2011, Space Foundation ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 5

6 V úvodu dokumentu je nejprve prezentováno vymezení kosmických aktivit zavedené OECD. Dále je shrnuto zapojení ČR v evropských výzkumných programech jak z finančních, oborových a institucionálních hledisek. Dále je prezentován přehled účelového financování kosmického výzkumu a vývoje veřejných zdrojů a oborová struktura kosmického výzkumu a vývoje. V přílohách jsou uvedeny finanční přehledy a souhrny výsledků programů kosmického výzkumu získané z národního Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací a scientometrické hodnocení publikačních aktivit registrovaných Thomson Reuters Web of Science. ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 6

7 2 Vymezení vesmírných aktivit Vesmírné aktivity jsou již od svých počátků považovány za jednu z hlavních oblastí intenzivního technologického vývoje a současně jsou i zásadním iniciátorem výzkumu a vývoje.. Z původně malého klubu technologicky nejpokročilejších zemí si v průběhu let kosmické technologie osvojila řada méně rozvinutých zemí. Nyní více než padesát zemí má jednu nebo více družic na oběžné dráze. Z původně striktně vládní institucionální sféry se kosmické aktivity rozšířily do privátního sektoru. Přestože technologie a výzkum nějakým způsobem svázané s kosmickým prostorem, s družicemi a obecně satelitními technologiemi se staly důležitou součástí každodenního života, dostatečně jednoznačné a obecně přijímané vymezení vesmírných aktivit není dosud jasně formulováno. 2.1 Klasifikace a vymezení dle OECD V definování aplikovaného vesmírného výzkumu a vývoje je vhodné vyjít z ekonomických aktivit, na něž je tento výzkum a vývoj navázán. Z hlediska OECD klasifikace je kosmický sektor překrývá se všemi hlavními high-tech skupinami 2,3 : Aerokosmické inženýrství Počítače a kancelářské stroje Elektronika a komunikace Farmacie Vědecké přístroje Elektrické strojírenství Chemie Ne-elektrotechnické strojírenství Zbrojařství Kosmický sektor postupně podněcoval komerční a výzkumné aktivity přesahující tradiční spektrum výzkumu a vývoje. Tyto širší vesmírné aktivity mohou být definována řadou velmi rozdílných pohledů: Můžeme je definovat produkty, které poskytují, nebo jsou předmětem výzkumu a vývoje (např. senzory, družice, reaktivní pohony), podle poskytovaných služeb (např. retranslace, dodávání obrazových dat, separační procesy v mikrogravitaci), programovým cílům (např. zpravodajská/obranná superiorita, lety s lidskou posádkou, dálkový průzkum Země) podle řetězce stakeholderů a účastníků (od nositelů VaV k uživatelům) nebo podle jejich dopadu (např. přímý a nepřímý užitek). Negativním rysem takto příliš definovaných vesmírných aktivit může být potlačení významných aspektů jako je například role VaV účastníků, obecná role ozbrojených sil (jako investorů ve VaV a současně zákazníků kosmických služeb) nebo vůbec zanedbání explorace vesmíru a s ní spojené vědecké aktivity 4. Podle Vesmírného Fóra OECD (Space Forum OECD International Futures Programme) by kosmická ekonomika neměla být omezena pouze několika specifickými charakteristikami z důvodu rostoucí všudypřítomnosti kosmických aplikací řadě běžných aktivit. Z tohoto důvodu je vhodnější široká definice kosmické ekonomiky, která nepotlačuje rozdílné role účastníků, programů, služeb a účastníků 5 : 2 Hatzichronoglou, T. Revision of the High Technology Sector and Product Classification, OECD Science, Technology and Industry Working Papers, OECD Publishing, 1997/2, Paris. 3 The Space Economy at a Glance 2007, OECD Publishing, Paris 4 The Space Economy at a Glance 2011, OECD Publishing, Paris 5 Space Forum, OECD International Futures Programme ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 7

8 Kosmická ekonomika je široké spektrum aktivit a využití zdrojů, které vytvářejí a poskytují hodnoty a prospěch lidstvu v procesu explorace, porozumění, ovládnutí a využití vesmírného prostoru. Tedy to zahrnuje všechny veřejné a soukromé účastníky angažující se ve vývoji, poskytování a využívání produktů a služeb spojených s kosmickým prostorem sahajících od výzkumu a vývoje, výroby a využití kosmických infrastruktur (pozemské stanice, nosné rakety a satelity) ke kosmickým prostorem umožněným aplikacím (navigační prostředky, satelitní telefony, meteorologické služby apod.) a vědecké znalosti vytvářené takovýmito aktivitami. Z toho plyne, že kosmická ekonomika přesahuje samotný kosmický sektor, jelikož zahrnuje více vice se rozšiřující spojitě se měnící dopad (jak kvantitativní, tak kvalitativní) produktů odvozených z kosmického prostředí, služeb a znalostí na ekonomiku a společnost. Kosmická ekonomika je tedy podstatně širší než tradiční kosmický sektor týkající se především nosičů a družic. Kosmická ekonomika se v současnosti rozšiřuje o nové služby a poskytovatele, kteří využívají kosmické systémy k vytváření nových produktů. Tyto nové produkty a služby přesahují tradiční využití družicových prostředků, jako jsou například telekomunikace, dálkový průzkum pro civilní a obranné účely. Aplikovaný orientovaný kosmický výzkum a vývoj lze definovat jako ty oblasti VaV, které mají přímý vztah k těmto ekonomickým aktivitám a které dodávají řešení, znalosti a expertízu nezbytné pro rozvoj a vytváření nových služeb a ekonomických aktivit a růst přidané hodnoty současných. Základní (badatelský) kosmický výzkum lze ve smyslu Frascati Manuálu 6 definovat jako ty oblasti vědeckého poznávání vesmíru, které jsou prováděn v zájmu rozvoje poznání bez úsilí o hospodářský či sociální přinos (ani dlouhodobý). Orientovaný základní kosmický výzkum lze definovat cílem vytvářet bázi poznatků, které pravděpodobně budou vědomostním základem pro řešení již rozpoznaných či předpokládaných problémů, či objevujících se možností kosmické ekonomiky. Vedle takto obecně definovaného kosmického výzkumu European Space Agency (ESA) sestavuje v principu taxativní procedury The European Technology Harmonisation Process a roční European Space Technology Master Plan (ESTMP), jejichž cílem je formulovat technologické cestovní mapy, které definují úzká hrdla a nezbytné produkty a technologie. Přestože mateřské obory, v jejichž rámci tento cílený výzkum probíhá, nemusejí být ve svém celku klasifikovány jako kosmický výzkum, je nutno tento produktově cílený výzkum a vývoj zahrnout do kosmických VaV aktivit. V předkládané studii je vymezení kosmického výzkumu odvozeno z oborového třídění projektů a výsledků definovaného Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) v Informačním systému pro výzkum vývoj a Inovace (IS VaVaI) 7. Ve studii jsou uvedeny aktivity a výsledky VaV v oborech Astronomie a nebeská mechanika, astrofyzika (kód BN v IS VaVaI) a Kosmické technologie (kód JV) 8, VaV aktivity v programu SPACE Rámcových programů a české účasti ve všech programech ESA. Ve scientometrickém hodnocení výsledků registrovaných Thomson Reuters je použita oborová kategorizace podle Essential Science Indicators (ESI), kategorie Space Science 9 doplněná o obor Astronomy and Astrophysics OECD Directorate for Science, Technology and Industry Frascati Manual: Proposed Standard Practice for Surveys on Research and Experimental Development, 6th edition 7 Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), IS VaVaI 8 Hlavní a vedlejší obory programů, projektů a výsledků. Je nutno mít na paměti, že vedlejší obory jsou nepovinným parametrem v IS VaVaI a oborová klasifikace výsledků je prováděna samotnými tvůrci. 9 Thomson Reuters Essential Science Indicators field definitions. 10 Thomson Reuters Web of Science categories ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 8

9 3 Financování kosmického výzkumu v ČR 3.1 ČR ve světovém kontextu financování civilních kosmických programů Na Obr. 1 je uveden podíl výdajů na civilní kosmické programy na celkových státních rozpočtových výdajích a dotacích na výzkum a vývoj (GBAORD). Tento podíl obecně nekoreluje s velikostí celkových výdajů na vědu a výzkum a velikosti národních VaV sektorů. Nejvyššího podílu výdajů na civilní kosmický výzkum na GBAORD dosahují Spojené státy. Jedinou zemí na srovnatelné úrovni se Spojenými státy je Francie, avšak na absolutní škále jsou francouzské výdaje necelou čtvrtinou amerických. Francouzská pozice ve financování kosmického výzkumu je nepochybně důsledkem důrazu na nezávislou obrannou politiku v oblasti raketové a letecké techniky a založení Arianespace - první komerční organizace pro vynášení satelitů v roce V šestici zemí, které věnují více než 5% státních výdajů na výzkum do kosmických aktivit, jsou dále Belgie, Argentina, Japonsko a Itálie. Argentina je obecně charakteristická dlouhodobou a velmi robustní státní podporou výzkumu a vývoje v oblasti pokročilých technologií 11. Česká republika, vydávající 1.8% GBAORD na kosmické aktivity, zaujímá první místo ve skupině nových zemí EU, přesto patří k zemím s nižším podílem. V absolutním měřítku je ČR přibližně na úrovni Finska, Švédska a Austrálie. Německo, přestože věnuje na kosmický výzkum pouze 5% GBAORD, tj. prakticky stejný podíl jako celé EU-27 je v absolutní hodnotě čtvrtou zemí na Světě. 11 Blíže viz Strategie České republiky pro mezinárodní spolupráci se třetími zeměmi ve výzkumu a vývoji Země Latinské Ameriky (Brazílie, Chile, Argentina, Mexiko), Technologické centrum AV ČR ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 9

10 Spojené státy Francie OECD celkem* Belgie Argentina* Japonsko Itálie Německo EU-15* EU-25* EU-27* Švýcarsko* Španělsko Kanada* Nizozemí Norsko Korea Tchaj-wan Spojené království Řecko* Dánsko Česká republika Irsko Polsko* Finsko Estonsko Rumunsko Čína Švédsko Maďarsko Austrálie Portugalsko Slovinsko Rakousko Slovenská republika Lucembursko Izrael Podíl státníchvýdajůna kosmický výzkum na celkových statních výdajích va výzkum a vývoj, % Státnívýdaje na kosmický výzkum, milióny $PPP Obr. 1 Levý panel: Celkové výdaje na civilní kosmické programy jako podíl na státních rozpočtových výdajích a dotacích na výzkum a vývoj (GBAORD) vybraných zemí v roce 2010 (* rok 2008). Pravý panel: Státní rozpočtové výdaje a dotace (GBAORD) v oblasti kosmických aktivit, ($PPP). Zdroj: OECD (2012), Main Science and Technology Indicators, OECD Science, Technology and R&D Statistics (database). 3.2 Zapojení ČR v evropských kosmických programech Česká účast v programu SPACE 7. RP ( ) V letech se specifických aktivit v programu SPACE se z ČR účastnilo 23 týmu ve 21 projektech. České týmy získaly podporu EU v objemu 3,3 miliónu, což přestavuje 0,86 % celkového objemu v programu SPACE (Tabulka 1). Specifická aktivita SSF (Strengthening Space Foundations) se přímo týká kosmických věd a výzkumu (vědy o vesmíru a jeho průzkum, problematika nových pohonů, biolékařství, dopravní technologie či technologie rozhodující pro evropskou strategickou ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 10

11 nezávislost). Cílem specifická aktivity GMES (Global Monitoring for Environment and Security) je poskytovat institucím a členským státům EU informační služby, které umožňují přístup k přesným údajům a informacím v oblasti životního prostředí a bezpečnosti. Specifická aktivita CCA (Crosscutting activities) je určena na podporu mezinárodní spolupráce EU i třetích zemí, podporu Evropské vesmírné politiky a evropských podnikatelských subjektů. Ve specifické aktivitě GMES (Global Monitoring for Environment and Security) 8 účastí získalo v programu celkovou podporu 1,23 miliónu a v aktivitě SSF 12 účastníků získalo 1,86 miliónu. V úspěšnosti byly v aktivitě SSF české týmy úspěšné srovnatelně s průměrem EU-27, na rozdíl od GMES aktivity kde byla odmítnuta polovina žádostí (oproti 38% v EU-27). Pracovní program SPACE pro rok 2013 a plánované kosmické aktivity v programu HORIZON 2020 jsou uvedeny v Přílohách 6.1 a 6.2. Tabulka 1 Účast českých týmů v programu SPACE 7. RP v letech Účastník projekt výzva specifická rok rok aktivita 1 zahájení ukončení Kybertec, s.r.o. AEROFAST 1 SSF TC AV ČR COSMOS 1 CCA GISAT, s.r.o. GEOLAND2 1 GMES GISAT, s.r.o. G-MOSAIC 1 GMES ČVUT ISP-1 1 SSF ČHMÚ MACC 1 GMES ČVUT PROVISG 1 SSF GISAT, s.r.o. SAFER 1 GMES ČVUT PROVISCOUT 2 SSF Kybertec, s.r.o. RASTAS SPEAR 2 SSF UK v Praze SP4ESP 2 CCA Kybertec, s.r.o. ATMOP 3 SSF GISAT, s.r.o. GRAAL 3 GMES GISAT, s.r.o., CENIA HELM 3 GMES CAN superconductors, s.r.o. MAGDRIVE 3 SSF Česká geologická služba PANGEO 3 GMES VUT SPARTAN 3 SSF Astronomický ústav AV ČR, SWIFF 3 SSF TC AV ČR COSMOS+ 4 CCA ÚFA AV ČR MAARBLE 4 SSF Astronomický ústav AV ČR, SPRINX Systems, a.s. SHOCK 4 SSF ČVUT PROVIDE 2 5 SSF GISAT, s.r.o. G-NEXT 2 5 GMES Sobriety s.r.o., Space Innovations, v.o.s. SHEE 2 5 SSF Astronomický ústav AV ČR, StrongGravity 2 5 SSF GMES: Global Monitoring for Environment and Security SSF: Strengthening Space Foundations CCA: Cross Cutting Activities 2 projekty páté výzvy SPACE s podepsanou grantovou dohodou, u nichž se předpokládá přidělení finančních prostředků z rozpočtu 7. RP v roce 2013 Zdroj: databáze E-Corda, březen 2013 ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 11

12 3.2.2 Členství ČR v European Space Agency (ESA) Česká republika se stala plnoprávným členem European Space Agency (ESA) v roce Česká republika podle "Dohody o přistoupení České republiky k Úmluvě ESA" uhradila tzv. vstupní poplatek ve výši 2,9 mil. Roční členský příspěvek na financování provozu ESA je vypočten z průměrné hodnoty národního HDP za fixní tříleté období a jeho poměru k HDP členských států. V roce 2012 je rozpočet ESA 4,02 miliardy. Příspěvek členských států ESA je 2,90 miliardy, z toho členský příspěvek ČR činí 11,5 miliónu (0,40%). Členský příspěvek ČR je třetí nejnižší před Rumunskem (7,6 miliónu ) a Řeckem (8,6 miliónu ) 12. V roce byl finanční příspěvek ČR v mandatorních programech 0,81% (druhý nejnižší po Lucembursku) a 0,21% ve volitelných programech (druhý nejnižší po Řecku 14 ), (viz Obr. 2). V roce 2010 udělila ESA průmyslové kontrakty evropskému a kanadskému průmyslu v objemu přibližně 1,52 miliardy. Hlavními oblastmi byly Aplikační programy (Telekomunikace, Navigace a Dálkový průzkum Země, 20,6%), Nosiče (28%), Lety s lidskou posádkou, Mikrogravitace a Průzkum (19%) a Vědecký o robotický průzkum (16%). Přehled podílu členských zemí na průmyslových kontraktech v roce 2010 je uveden na Obr. 3. Podíl českých kontraktů byl nejnižší ze všech členských zemí. Podle výroční zprávy byli v ESA v roce 2010 zaměstnáni pouze 3 čeští občané. 12 ESA rozpočet 2012: 13 ESA Annual Report 2010: 14 Rumunsko podílející se 0,10% na volitelných programech bylo přijato za plnoprávného člena ESA v roce ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 12

13 Německo Francie Spojené království Itálie Španělsko Nizozemí Švýcarsko Belgie Švédsko Norsko Rakousko Řecko Dánsko Finsko Portugalsko Irsko Česká republika Kanada** Lucembursko Rumunsko* Polsko* Maďarsko* Estonsko* Volitelné programy 6.58% 6.66% % % % % % % % % % % % % % % % 0.06% 0.10% 0.06% Povinné aktivity 23.31% % % % 5% 10% 15% 20% 25% 30% Příspěvek členských a kooperujících zemí k povinným aktivitám a volitelným programům Obr. 2 Podíl členských a kooperujících zemí na povinných aktivitách a volitelných v roce * Země PECS (Plan For European Cooperating States), Rumunsko je plnoprávným členem ESA od prosince **Asociovaný člen Zdroj: ESA Annual Report 2010 ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 13

14 Francie Německo Itálie Spojené království Belgie Španělsko Švýcarsko Nizozemí Rakousko Dánsko Švédsko Norsko Finsko Kanada** Portugalsko Irsko Lucembursko Řecko Polsko* Rumunsko* Maďarsko* Česká republika Slovinsko* 4.10% 3.80% 2.50% 1.30% 1.30% 1.20% 0.90% 0.50% 0.40% 0.40% 0.30% 0.20% 0.20% 0.04% 0.02% 0.01% 0.01% 0.00% 8.00% 11.90% 15.60% 23.90% 23.40% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% Podíl na průmyslových kontraktech Obr. 3 Podíl členských států na průmyslových kontraktech v roce Kontrakty v programech Galileo IOV and GMES SC nejsou zahrnuty do statistiky * Země PECS (Plan For European Cooperating State), Rumunsko je plnoprávným členem od prosince **Asociovaný člen Zdroj: ESA Annual Report Participace ČR na povinných aktivitách ESA Z členství ČR v ESA vyplývá povinnost finančně se podílet na povinných aktivitách ESA. Povinné aktivity tvoří Vědecký program (Scientific Programme) a Základní aktivity (Basic Activities), (Obecné studie, Technologický výzkum, Program transferu technologií a Earthnet, Vzdělávání a Korporátníadministrativní aktivity). Podrobnější popis povinných aktivit je uveden v Příloze Program pro evropské kooperující země (PECS) V období před přístupem ČR k ESA se české subjekty účastnily od roku 2005 programu pro evropské kooperující země PECS (Plan for European Cooperating States). České projekty byly v dominantně oblasti kosmických věd (44 %) a dálkového průzkumu Země (35 %) a méně v oblasti navigace (6 %) a věd o živé přírodě a materiálových vědách (1 %). Dominantními českými účastníky jak z hlediska ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 14

15 počtu projektů, tak celkovém finančním objemu projektů byly ústavy AV ČR a softwarové firmy (viz Tabulka 2). Tabulka 2 Účastníci programu pro kooperující země PECS (Plan for European Cooperating States) Název projektu hlavní řešitel Doba trvání Náklady tisíce AMI4FOR Sdružení Wirelessinfo DTL/DML ANF Data SCOS-2000 Monitoring ANF Data SOSI CZ ANF Data Bepi Colombo II Astronomický ústav AV ČR Gaia Astronomický ústav AV ČR GOCE Astronomický ústav AV ČR Integral Astronomický ústav AV ČR SOHO Astronomický ústav AV ČR X-ray Observation XMM Astronomický ústav AV ČR SatCom Elektrotechnická fakulta ČVUT GSE Land Gisat RESPOND CZ Gisat EGNOS EduTools Iguassu Software Systems GRID Iguassu Software Systems IIM-TS Iguassu Software Systems IIM-TS2 Iguassu Software Systems SISNeT Iguassu Software Systems Bepi Colombo I MFF Univerzity Karlovy X-Ray Optics Rigaku FLOREO SPRINX Systéme Cluster II Ústav fyziky atmosféry AV ČR Proba-2 DSLP Ústav fyziky atmosféry AV ČR Proba-2 TPMU Ústav fyziky atmosféry AV ČR WAVES Ústav fyziky atmosféry AV ČR DOBIES Ústav jaderné fyziky AV ČR Sentinel 2:SPECTRA Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR SWARM Výzkumný a zkušební letecký ústav Zdroj: Česká kosmická kancelář, projekty PECS ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 15

16 3.2.5 Pobídkové schéma pro Českou republiku (Czech Industry Incentive Scheme) Pobídková schéma pro Česku republiku (Podpůrný programu pro integraci českých subjektů do ESA) je dočasný program, který je součástí přístupové smlouvy ČR. Podle dohody ESA a ČR 45% českého povinného příspěvku bude v prvních šesti letech členství poskytováno českým entitám. Cílem je umožnit českému průmyslu, vědecké komunitě a ostatním účastníkům v kosmických aktivitách adaptovat se na prostředí ESA a její požadavky a stát se tak plně kompetitivními. Pobídkové schéma skončí v roce 2014 a týká se mandatorních aktivit. Programy a příjemci v rámci pobídkové výzvy jsou uvedeni v Tabulka 3 a Tabulka 4. Tabulka 3 Pobídkové schéma pro Českou republiku: výzva AO6052 (2008) Projekt Řešitel Období Control and tracking system for ground station antennae Projectsoft HK Hermetically Sealed Low ESR Tantalum Capacitor AVX Česká republika Highly Miniaturized and Sensitive Thermal Neutron Ústav technické a Sensor experimentální fyziky ČVUT Laboratory Wide Dynamic Range Gamma-Ray Ústav technické a Calibration Facility experimentální fyziky ČVUT Langmuir probe experiment Astronomický ústav AV ČR 2010 Neutron Facilities in the Czech Republic for Ústav technické a Calibration and Testing of ESA-Compliant Neutronexperimentální fyziky ČVUT Sensitive Devices New acousto-optic device based on Calomel for hyper-spectral imaging in space applications NAOMI BBT-Materials processing PalDMC Iguassu Software Systems Preparatory Activities for MTG Participation CSRC 2010 Preparatory study of digital plasma wave analyzer technology for Cosmic Vision spacecraft Ústav atmosférické fyziky AV ČR Real-time Extrapolation Methods for Thermal Testing L.K. Engineering Real-time Performance Monitoring Tool Iguassu Software Systems Solar Array Deployment Mechanism Industrialization Frentech 2011 Study of SCOS-2000 deployment over WAN for a concept of CMCP ANF Data 2010 UrbanAtlas+ Gisat Zdroj: Czech Space Aliance ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 16

17 Tabulka 4 Pobídkové schéma pro Českou republiku: výzva AO 6647 (2011) Zdroj: Czech Space Aliance Program Příjemce Doba trvání, měsíce Transient Objects for M&C in GSSC/GMMI ANF Data 13 DSLP Operations on board PROBA 2 - raw data processing and archiving Astronomický ústav AV ČR 12 Earth-space path propagation characteristic in the climatic conditions of the CR from Alphasat Ka/Q Band experiment Český hydrometeorologický ústav SMT Assembly Verification Programme according to ECSS-Q-ST-38 Czech Space Research Centre 9 Space Application of Timepix-based Universal Radiation Monitor (SATURM) Czech Space Research Centre 37 Portable calibration gama-ray source Institute of Experimental and Applied Physics ČVUT 12 Development of Test Facility dedicated to Passive Components EGGO Space 9 Qualification of the system of pyro-neutralisation cutting for Ariane 5 launcher Explosia 31 New Generation Multimedia Antena Deployment and pointing Mechanism Frentech Aerospace 20 Integrated snow monitoring with uncertainty analysis (ISTAS) Gisat 18 Distributed Raster Processing Framework (DRPF) Iguassu Software Systems 20 Multi-Constelation Long-term GNSS assessment (MCLTGA) Iguassu Software Systems 16 Study of alternative technologies for gyroscopes Honeywell International 6 User Autonomous Integrity Monitoring Honeywell International 16 Calibration System for the transportable laser communication terminal Projectsoft HK 12 EPOXY Core Development SYNPO 24 Contribution to ASPIICS coronograph on board Proba 3 mission of ESA Výzkumný a zkušební letecký ústav Volitelné programy ESA Česká republika participovala v roce 2012 ve 14 volitelných programech, z nichž čtyři v tomto roce 2012 končí. V letech příspěvek ČR do těchto programů činí milionů. V Příloze 6.4 jsou uvedeny programy a účastnící se subjekty v roce ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 17

18 Tabulka 5 Volitelné programy ESA, v kterých ČR v roce 2012 participuje MTG Meteosat Third Generation Program Účel Období FLPP Period 2 Step 2 Future Launchers Preparatory Programme) Vývoj nové generace geostacionárních meteorologických satelitů Návrh konceptu nové generace nosných prostředků, experimenty s prostředky pro návrat vzorků, experimenty s kapalinovými a pevnými pohony Příspěvek mil ELIPS Period 3 European Programme for Life and Physical Sciences and Applications in Space ISS Development European Transportation and Human Exploration, European Transportation and Human Exploration Preparatory Activities Programme ARTES 1 Phase V: Preliminary Studies and Investigation Advanced Research in Telecommunication Systems Využití mikrogravitace v biovědách a fyzikálních vědách a aplikovaném výzkumu a vývoji. Vývoj transportních prostředků pro lety s lidskou posádkou; V prvním stupni pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Určení strategie pro družicovou komunikaci, marketingové studie a technologické analýzy, studie proveditelnosti, standardizace apod ARTES 3-4 Phase I: ESA Telecom Products Advanced Research in Telecommunication Systems Příprava produktů na základě družicové telekomunikace pro komerční účely ARTES 5 Sub-element 5.1: Competitive Workplan Activities Advanced Research in Telecommunication Systems ARTES 10 Phase II-1 - Iris: Satelite Communication for Air Traffic Management Advanced Research in Telecommunication Systems ARTES 20 IAP Phase I: Integrated Applications Promotion Advanced Research in Telecommunication Systems GMES Space Component Segment 2 Global Monitoring and Environment and Security Space Components Programme Podpora počátečních stupňů vývoje až do stavu kdy předmět vývoje je vestavěn v konfiguraci reprezentující konečný produkt a kritické parametry byly ověřeny testy. Vývoj jednotného evropského systému bezpečnosti a sledování letového provozu Vývoj inovativních řešení (aplikací) kombinujících několik metod jako např. navigaci, telekomunikaci a pozorování Země Vypuštění série družic pro pozorování Země Sentinel- 1B, 2B, 3B, přípravná fáze družic Sentinel-4, Sentinel-5 a konstrukce předchůdce družice Sentinel GSTP Phase 5 General Support Technology Programme EOEP Period 3 Earth Observation Envelope Programme European GNSS Evolution European Global Navigation Satelite System evolution Programme PRODEX Scientific Experiment Development Programme Zdroj: Český kosmický portál Vyvinout do použitelného stavu potřebné technologie, testovat proveditelnost, vytvořit na jejich základě produkty nebo snadno dostupnou technologii, nebo je ověřit za podmínek kosmického letu Příprava budoucích misí na pozorování Země Udržení a další rozvoj technologické úrovně doposud získané na projektech EGNOS a Galileo Podpora návrhu a vývoji vědeckých experimentů ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 18

19 3.2.7 Kosmické aktivity podnikatelských subjektů Ve smlouvě o přístupu České republiky k ESA bylo stanoveno, že 45 % českého mandatorního příspěvku (2,3 miliónu ) bude využito k financování přechodného programu Czech Industry Incentive Scheme. Cílem tohoto programu je poskytnout prostor českému průmyslu a vědecké komunitě k adaptaci na požadavky ESA a k dosažení konkurenceschopnosti s ostatními členy ESA. Toto přechodné období skončí v roce Dosud byly vypsány 2 výzvy v objemech 2,3 a 4 milióny. V Příloze 6.5 jsou uvedeny vybrané projekty podnikatelských subjektů v tomto programu. 3.3 Přehled účelového financování VaV z veřejných zdrojů V této kapitole jsou shrnuty údaje v o financování z veřejných zdrojů v oborech dle třídění IS VaVaI Astronomie a nebeská mechanika, astrofyzika (BN) a Kosmické technologie (JV) 15, (dále souhrnně kosmický výzkum) Od roku 2012 významnou částí výdajů v těchto oborech jsou výdaje do infrastruktur VaV, které před rokem 2011 tvořily jen velmi malou část celkových výdajů (Obr. 4). Všechny infrastrukturní projekty od roku 2011 jsou směřovány do oblasti vzdělávání a popularizace vědy jsou financovány ze strukturálních fondů (15% kofinancování z národních zdrojů). 250 celkové výdaje bez IF celkové výdaje IF státní podpora bez IF státni podpora IF 968,1 200 Výdaje, miliony Kč Obr. 4 Celkové a výdaje a státní podpor v oborech Astronomie a nebeská mechanika, astrofyzika (BN) a Kosmické technologie (JV) Pozn: IF značí kategorii IS VaVaI Infrastruktura výzkumu a vývoje. Pro roky 2013 a 2014 jsou uvedeny v současnosti přidělené plánované výdaje. V druhé polovině minulé dekády k významné změně v poměru financování základního a aplikovaného kosmického výzkumu. V první polovině uplynulé dekády ve výdajích 2 3 násobně převažoval 15 Informační systém VaVaI, Centrální evidence aktivit výzkumu, Veřejně přístupná data k ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 19

20 aplikovaný výzkum, avšak po roce 2006 dochází k absolutnímu poklesu a stagnaci financování aplikovaného výzkumu za současného strmého růstu výdajů na základní výzkum (viz Obr. 5). V roce 2012 došlo k zásadní změně struktury účelového financování. Většina státní podpory je směřována do několika infrastrukturních edukačních a popularizačních projektů dominantě (85%) financovaných Operačními programy. 120 ZV celkové výdaje AV celkové výdaje vývoj celkové výdaje IF celkové výdaje 852,3 499,8 100 Výdqje, miliony Kč Obr. 5 Struktura účelových výdajů na kosmický výzkum v letech Pozn: IF značí kategorii IS VaVaI Infrastruktura výzkumu a vývoje. Pro roky 2013 a 2014 jsou uvedeny v současnosti přidělené plánované výdaje. Přestože celkové účelové prostředky vzrostly, výdaje na základní výzkum v roce 2012 meziročně poklesly o 15 % a na aplikovaný výzkum o 79 % (viz Příloha 6.6). Od roku 2010 dochází i významnému poklesu financování kosmického výzkumu prostřednictvím výzkumných záměrů z důvodu jejich ukončování (viz Obr. 6). V programech na podpory mezinárodní spolupráce COST, INGO a KONTAKT (COST CZ, INGO II a KONTAKT II od roku 2011) tvoří kosmický výzkum jednotky procent v celkových počtů projektů a objemu nákladů (viz Tabulka 6). V programech INGO a KONTAKT II státní podpora kosmického výzkumu dosahuje přibližně jedné desetiny státních výdajů. ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 20

21 Tabulka 6 Projekty kosmického výzkumu v programech na podporu mezinárodní spolupráce v letech program počet projektů podíl celkové náklady, tis. Kč podíl celkových nákladů státní podpora, tis. Kč podíl státní podpory COST % % % COST CZ % % % INGO % % % INGO II % % % KONTAKT % % % KONTAKT II % % % 250 záměry výdaje záměry státní podpora Výdaje, miliony Kč Obr. 6 Financování kosmického výzkumu výzkumnými záměry v letech , Státní podpora a celkové výdaje Institucionální struktura výdajů na kosmický výzkum Hlavním příjemcem účelové podpory z veřejných prostředků jsou vysoké školy, následované AV ČR. Na Obr. 7 jsou uvedeny celkové výdaje a státní podpora letech Z hlediska úspěšnosti získávání prostředků mimo statní rozpočet jsou nejúspěšnější veřejné výzkumné instituce mimo AV ČR, které získaly ve sledovaném období téměř 60% prostředků mimo statní rozpočet. Výzkumné projekty právnických osob byly Kofinancovány jen z 36 % z nestátních prostředků. Oba hlavní příjemci statní účelové podpory AV ČR a veřejné VŠ získaly jen jednotky procent finančních prostředků nad státní podporu. Ve srovnání s vysokoškolským výzkumem vykazuje AV ČR dlouhodobě podstatně vyšší celkové počty započatých projektů (viz Obr. 8). Srovnání s celkovými účelovými prostředky to indikuje převahu většího počtu relativně menších projektů v AV ČR ve srovnání s VŠ výzkumem. Meziročně v roce 2012 prudce vzrostl počet zahájených projektů (170 % AV ČR, 260 % VVŠ). ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 21

22 ZSP; 2403; 0% VVS; ; 45% Celkové výdaje VVI; ; 12% SPO; 8790; 1% AV ČR; ; 31% OPS; 44797; 5% POO; 59318; 6% VVS; ; 48% ZSP; 2403; 0% VVI; 42372; 5% Státní podpora SPO; 8790; 1% AV ČR; ; 35% OPS; 44797; 6% POO; 37867; 5% Obr. 7 Celkové výdaje a státní podpora v letech bez infrastrukturních projektů, rozdělená podle právní formy 16 příjemců vývoj infrastruktura aplikovaný výzkum základní výzkum ostatní základní výzkum VVŠ základní výzkum AV ČR Počet projektů Obr. 8 Počty projektů započatých v letech OPS -Obecně prospěšná společnost; POO- Právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku; SPO- Příspěvková organizace; AV ČR veřejné výzkumné instituce AV ČR; USC- Územní samosprávný celek; VVI- Veřejná výzkumná instituce mimo AV ČR; VVŠ - Veřejná nebo státní vysoká škola; ZSP - Zájmové sdružení právnických osob. ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 22

23 3.3.2 Oborová struktura projektů kosmického výzkumu Většina projektů v oblasti kosmického výzkumu, financovaných z veřejných zdrojů, je v oblasti základního výzkumu tematicky zaměřená na astronomii, astrofyziku, kosmologii a jevy ve vysokých vrstvách atmosféry. Nejvýznamnějšími výzkumnými pracovišti jsou Astronomický ústav AV ČR, Univerzita Karlova (MFF), Masarykova univerzita (PřF), Fyzikální ústav AV ČR, Ústav Fyziky Atmosféry AV ČR, Vysoké učení technické Brno, Ústav jaderné fyziky AV ČR, Geologický ústav AVČR a Slezská univerzita. Celkové počty projektů v letech jsou uvedeny v Příloze S výjimkou projektů řešených Astronomickým ústavem AV má většina řešených projektů výrazný mezioborový charakter. Především se jedná o obory 18 : fyzika plazmatu a výboje v plynech vědy o atmosféře, meteorologie teoretická fyzika elektronika a optoelektronika, elektrotechnika elementární částice a fyzika vysokých energií Počty mezioborových projektů jednotlivých řešitelů jsou uvedeny v Příloze 6.9. V rámci programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Centra základního výzkumu (kód LC), vyhlášeného pro roky byl financován mezioborový projekt základního výzkumu zahrnující Astronomii a astrofyziku Recentní dynamika Země (kód LC506) v celkové výši státní podpory 71,9 milionů Kč (celkové uznané náklady 165,5 milionů Kč) jehož koordinujícím příjemcem byl Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický a dalšími příjemci ASÚ AV ČR, ÚSMH AV ČR a ČVUT Fakulta stavební 19. Projekty v oblasti aplikovaného výzkumu zahájené od roku 2008 jsou řešený pouze na technických univerzitách (viz Příloha 6.10): České vysoké učení technické - Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické - Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Vysoké učení technické v Brně - Fakulta strojního inženýrství Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava - Fakulta elektrotechniky a informatiky V letech v rámci programu výzkumu a vývoje MŠMT Výzkumná centra 1M byla poskytnuta státní podpora Fakultě strojního inženýrství VUTB, FS ČVUT a VZLÚ pro Centrum leteckého a kosmického výzkumu 20 (kód 1M0501) v oboru kosmické technologie, aeronautika, aerodynamika, letadla v objemu 349 miliónů Kč (celkové náklady projektu 391 miliónů Kč). V programu TE Centra kompetence vyhlášeném Technologickou agenturou pro období bude poskytnuta celková státní podpora projektu Centrum integrovaných družicových a pozemských navigačních technologií 21 (kód TE ) 95,3 miliónů Kč (celkové plánované náklady projektu 139 miliónů Kč). Tématem projektu je aplikovaný výzkum v oborech navigace, spojení, protiopatření, 17 Seznam projektů základního je uveden pouze v elektronické verzi v Příloze Při posuzování mezioborového charakteru projektů je nutno mít na paměti, že vedlejší obory projektů jsou nepovinným parametrem žádostí o podporu a jsou subjektivně definovány žadateli. 19 Anotace projektu viz ISVaVaI LC Anotace projektu viz ISVaVaI 1M Anotace projektu viz ISVaVaI TE ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 23

24 Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika a Kosmické technologie. Cílem výzkumu je vypracovat metody geolokace využívající stávající a budoucí navigační družicové systémy a další sítě (digitální rozhlasové a TV, datová radiové sítě). Komerčními partnery v tomto projektu jsou firmy Honeywell International, RCD Radiokomunikace, MESIT přístroje a TRS Česká kosmická kancelář (CSO) Česká kosmická kancelář je v současnosti kontaktní organizací pro spolupráci ČR s Evropskou kosmickou agenturou ESA. CSO zastupuje ČR v Mezinárodní astronautické federaci a zastupuje ČR při vyjednáváních o Evropském kosmickém programu a Evropské kosmické politice. Role CSO v kosmickém výzkumu spočívá především v podpoře zapojení českého průmyslu do kosmických projektů především v evropských kosmických programech a v poskytování informačních a poradenských služeb. CSO obdržela v rámci programu MŠMT INGO v letech celkem 20.5 miliónu Kč pro zajištění účasti ČR v orgánech ESA a dalších aktivit. Pro léta jsou na pokračování odborných aktivit CSO plánovány prostředky z programu EUPRO II 22 v objemu 5 milionů Kč ročně. 22 Anotace projektů viz ISVaVaI LE12006, ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 24

25 4 Silné obory českého VaVaI s významným potenciálem v kosmickém výzkumu Identifikace silných oborů výzkumu ve světovém kontextu a oborů vykazujících výraznou dynamiku růstu je součástí ročních Analýz stavu výzkumu, vývoje a inovací v české republice a jejich srovnání se zahraničím 23. Výsledky pro rok 2012 jsou uvedeny v Příloze 6.11) Nejvýznamnějším oborem v kosmických vědách je v ČR astronomie a astrofyzika, které je dlouhodobě na evropské úrovni jak v oblasti pozorovací astronomie, tak i na poli teoretické astrofyziky a kosmologie. Výsadní postavení a tradici již od padesátých let minulého století má česká astronomie v pozorování a určování drah meteoroidů v Zemské atmosféře. ČR je jedinou z postsocialistických zemí, která se stala členem European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere (2007). Díky členství má česká astronomie přístup k jedinečným nejpokročilejším světovým zařízením. Česká členství v ESO přináší možnost rozšířit participaci na mezinárodních programech kosmického výzkumu. Členství v ESO zároveň poskytuje českým výzkumníkům získat přístup ke špičkovým technologiím v oblastech detektorů, vysokorychlostní elektroniky, vysokovýkonných počítačů, vysokorychlostních sítí, přesného strojírenství, elektroniky apod. V mezioborových astronomických projektech převládají z přírodovědných oborů Fyzika plazmatu a výboje v plynech, Vědy o atmosféře a meteorologie, Teoretická fyzika, Fyzika elementárních částic a vysokých energií, Fyzika pevných látek, Optika, masery a lasery (viz Příloha 6.9). Z technických oborů jsou nejfrekventovanějšími Elektronika a optoelektronika, Senzory, čidla, měření a regulace a Využití počítačů, robotika a její aplikace. Jaderná a Multidisciplinární fyzika a Meteorologie a atmosférické vědy a Spektroskopie 24 patří mezi obory s vysokým citačním ohlasem. Z technických věd, které se obsahově překrývají z výšeuvedenými obory dosahují jak vysoce nadprůměrné citovanosti Počítačové vědy, Přístroje a přístrojová technika a telekomunikace. Elektrické a elektronické inženýrství, které se překrývá s některými astronomickými mezioborovými projekty, bylo v letech nejrychleji rostoucím oborem v ČR 25. Mezioborový astronomický výzkum a experimentální vývoj pro astronomii (jak pro pozemská zařízení, tak i družicové a meziplanetární platformy) má v ČR světově nadprůměrné oborové zázemí. Obory Strojní a Multidisciplinární inženýrství, které dosáhly v citovanosti 149 % a 136 % světového průměru, jsou významnou základem českého kosmického výzkumu. Kosmický výzkum vycházející z těchto oborů v letech probíhal především na VZLÚ a strojních fakultách VUTB, ČVUT v rámci programu Výzkumná centra 1M. Celkové náklady projektu byly 391 miliónů Kč. Z expertízy v oblasti strojního inženýrství vychází i projekt FS VUT výzkumu pokročilého motoru pro kosmické sondy. ČVUT je autorem většiny technicky realizovaných výsledků registrovaných RIV v oboru kosmické technologie (viz Příloha 6.12) Obory telekomunikace a počítačové vědy, dosahující velmi nadprůměrného citačního ohlasu ( % světového průměru), tvoří s rychle rostoucím oborem elektrického a elektronického inženýrství (téměř 30% meziročně v počtu publikačních výstupů) robustní základ pro aplikovaný výzkum a vývoj v oblasti navigačních technologií na FEL ČVUT 26 v rámci programu Centra kompetence (TA ČR). 23 Vydávané Úřadem vlády České republiky, Radou pro výzkum, vývoj a inovace. 24 Národní oborové třídění definované RVVI není zcela identické s třídění WoS. 25 V počtu publikačních výstupů. 26 Projekt TE , Centrum integrovaných družicových a pozemských navigačních technologií, další účastníci: Honeywell International s.r.o., RCD Radiokomunikace s.r.o., MESIT přístroje s.r.o., TRS s.r.o.. ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 25

26 Počítačové vědy a geografie (citovanost 133 % světového průměru) poskytují významnou expertízu pro komerční sféru, v níž je dominantně uskutečňován výzkum a vývoj v oblasti využití dat dálkového průzkumu Země, který je převážně kofinancován v rámci priorit 7. RP. Dynamika počtu publikací v kosmických oborech intenzivní růst výzkumných aktivit. V pěti letech od roku 2007 vzrostl počet českých publikaci v periodikách registrovaných Web of Science o témě polovinu (Obr. 9). Průměrná citovanost českých prací v těchto oborech dosahuje nejvýše světového průměru. Distribuce publikací mezi jednotlivé české instituce je uvedena v Příloze Nejvyšší publikační aktivitu vykazují z vysokých škol UK, ČVUT, MU a Slezská Univerzita a z akademických pracovišť, Astronomický ústav, Fyzikální ústav, Ústav fyziky atmosféry a Ústav jaderné fyziky Počet publikací Citovanost kosmické vědy Citovanost astronomie a astrofyzika Zdroj: Thomson Reuters Web of Science Obr. 9 Roční počty publikací registrovaných WoS v oboru kosmických věd (kombinace oboru Space Science WoS Essential Science Indicators, ESI) a oboru Astronomy & Astrophysics (Journal Citation Reports, Subject categories) a normalizovaná citovanost publikací v těchto oborech. ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v docx 26