POACEAE PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory Pr o

Transkript

1 POACEAE

2 vegetativní orgány KOŘENY - homorrhizní nebo plazivé oddenky LODYHA = stébla nody + internodia někdy s podzemními nebo přízemními výběžky a) vnitropochevními vyrůstají horním ústím pochvy přízemních listů (husté trsy) b) vněpochevními prorážejí pochvy přízemních listů (řídké trsy)

3 LISTY listová čepel plochá, žlábkovitá, srostlá, štětinovitá - někt.. rody uprostřed rýhu kolejnička (př. Poa, Avenula, Glyceria, Dantonia) - špička čepele někdy kápovitá (př. Poa, Glyceria, Sesleria) jazýček = blanitý výrůstek na rozhraní listové pochvy a čepele ouška = úkrojky pochvy n. čepele objímající zčásti n. zcela lodyhu listová pochva = báze listu obepínající lodyhu nad uzlinou

4 generativní orgány - klásek primární květenství tvořené 2 (řidčeji 0-3) plevami (Lolium( 1, Panicum 3) a jedním (Agrostis, Calamagrostis) ) až více květy - každý květ vyrůstá z paždí pluchy - klásky skládají sekundární květenství lata, klas, lichoklas (složené květenství, př. lata, stažené do podoby klasu) - plevy 2 obvykle nestejné listeny na bázi klásku - plucha listenového původu osinatost,, nasazení osiny

5 STAVBA KLÁSKU

6 SCHÉMA KVĚTENSTVÍ

7 - pluška 2 metamorfované srostlé lístky vnějšího kruhu okvětí (třetí zakrněl) - plenky - metamorfované nesrostlé lístky vnitřního kruhu okvětí (třetí zakrněl) v době sprášení zduří a květ se otevře - A většinou 3, na tenkých dlouhých nitkách - G pseudomonomerní - většinou větrosprašné - plod obilka (cizokrajné i bobule)

8 Leersia oryzoides Sw. tajnička rýžovitá - vytrvalá, statná, výběžkatá, světle zelená - listy široké, drsné okraje i pochvy - lata rozkladitá, obvykle ukrytá v pochvě hor. listu,, vymetá a plně se rozvíjí jen ve velmi teplém létě - písčité i bahnité břehy eutrofních vod, vlhké louky, příkopy - C3, dříve v rybničních pánvích, Polabí, J Morava, Hostýnské vrchy

9

10 Stipa L. kavyl - vytrvalé, středně vzrostlé, trsnaté - listy svinuté i ploché, lysé drsné chlupaté - lata úzká, až téměř hrozen - klásky lysé, jednokvěté - plevy blanité, 1 3žilné, osinkaté, přesahující vrchol pluch - pluchy kožovité, tuhé, s řadami chlupů báze - drápek vrchol - osina lysá chlupatá, - trávy kontinentálních a submediteráních stepí

11

12 Stipa capillata L. kavyl vláskovitý - trsy úzkých listů se zbytky loňských lodyh - osina není pérovitá - obilky malé, úzké - suché, výhřevné, zásadité, hluboké i skalnaté půdy, stepi sv. Festucion valesiacae, ve sv. Bromion erecti, i mírně ruderaliz.. meze a stráně - C4, české a moravské termofytikum roztroušeně (M na S po Vyškovsko)

13 Stipa tirsa Steven. kavyl vláskovitý - listy často obloukem k jedné straně sehnuté - čepele i za vlhka složené, niťovité, vytažené v dlouhou vláskovitou špičku - jazýček listů sterilních výběžků zakrnělý - mezofytnější partie stepí, neudržované sady, pastviny - C2, vzácně v dolním Povltaví, JZ Českého středohoří Oblík, Raná; Mohelno, Biskoupky,, Větrníky u Vyškova, J od Brna České středohoří Raná a Oblík

14 Stipa pennata okruh - špička listů, hlavně mladých, na konci často se štětičkou chlupů - břišní řada chlupů na obilce končí alespoň 4 mm pod osinou

15 Stipa pennata L. kavyl Ivanův - Stipa joannis Čelak. - pochvy stébelných listů hladké - drápek na obilce zahnutý var. pennata pochvy a čepele listů lysé suché kamenité stráně nejčastější kavyl,, C3 var. puberula (Podp. et Suza)Kubát pochvy přízemních listů a líc čepele chlupaté hadcové stepi Mohelno, Moravský Krumlov

16 Stipa borysthenica Prokudin kavyl písečný - pochvy horních stébelných listů drsné - drápek na obilce téměř rovný - písky - C1, pouze Břeclavsko a Hodonínsko

17 Stipa pulcherrima C. Koch kavyl sličný - listy bez koncové štětičky, ploché, čepele alespoň dolních listů drsné - stébla pod kolénky lysá - chlupy na obilce až k osině - teplé a suché kamenité stráně, staré vinice, spíše vápenité podklady, hlubší půdy - C3, v termofytiku roztroušeně

18 Stipa eriocaulis Borbás kavyl skalní - listy bez koncové štětičky, čepele všech listů vždy zcela hladké - stébla pod latou i pod kolénky hustě chlupatá - chlupy na obilce až k osině - suché, teplé, kamenité stráně, mělké půdy, bazické, reliktnější stanoviště - C1, Svatý kopeček u Mikulova

19 Stipa dasyphylla (Lindem.)Trautv. kavyl chlupatý - čepele listů měkké, šedozelené, dlouze chlupaté po obou stranách chlupy přímo nebo šikmo odstálé - chlupy na obilce až k osině - kamenité a skalnaté stráně, stepi - C2, České středohoří, okolí Znojma, Čejče, Větrníky u Vyškova, údolí Jihlavy údolí Jihlavy

20 Stipa smirnovii Martinov. kavyl Smirnovův - čepele tuhé, šedozelené, drsné, na rubu drsně papilnaté a řídce chlupaté - chlupy na obilce až k osině - kamenité stráně, světlé křoviny - C1, lounské Středohoří, střední Poohří, J Morava skalní step - Pálava

21 Stipa zaleskii Wilensky kavyl olysalý - čepele tuhé, šedozelené, rub listů lysý, hrubými papilami drsný - chlupy na obilce až k osině - kamenité stráně, stepi - C1, lounské Středohoří, Sutomský vrch u Lovosic, Doupovské hory (Úhošť) - naturový druh

22 Piptatherum virescens (Trin.)Boiss. rýženka zelenavá - vytrvalá, trsnatá - lata rozkladitá - plevy osinkaté, široké - plucha zřetelná, osinkatá - lesy, výživné bazické podklady (vápenec, dolomity, spraše,, opuky) - Slovensko Malé Karpaty, Ponitří,, Slovenský kras

23 Brachypodium P. B. válečka - vytrvalé, středně vzrostlé, trsnaté výběžkaté - dvouřadý lichoklas - klásky vícekvěté, válcovité - plevy i pluchy protáhlé, na hřbetě oblé, často chlupaté, na vrcholu osinaté

24 Brachypodium sylvaticum (Huds.)P. B. válečka lesní - trsnatá - květenství za zralosti nicí - osiny na pluchách 5 15 mm dlouhé - humózní lesy, luhy, křoviny, paseky - roztroušeně až hojně

25 Brachypodium pinnatum (L.)P. B. válečka prapořitá - podzemní výběžky - lodyžní uzliny chlupaté - světle zelené listy - květenství trvale vzpřímené - osiny max. 6 mm dlouhé - křovinaté stráně, světlé lesy, lesní okraje, louky - termofytikum mezofytikum - roztoušeně až hojně

26

27 Bromion erecti Bílé Karpaty

28 Festuca L. kostřava - taxonomicky komplikovaný rod - vytrvalé, drobné až statné - listy široké až nitkovité - květenství lata - klásky vícekvěté, na hřbetě oblé - pluchy zpravidla osinkaté, chlupaté i lysé - důležitý diagnostický znak je uložení sklerenchymu na průřezu listem l sterilních výběžků v horní ⅓ ½ délky

29 Festuca gigantea (L.)Vill Vill. kostřava obrovská - trsnatá, statná - listy široké, ploché, chabé, na rubu nápadně lesklé - jazýček krátký - ouška výrazná, bělavá, šavlovitě objímavá - lata rozkladitá, chabá - plucha s tenkou až 2 cm dlouhou, často zprohýbanou osinou - stinné vlhké lesy, luhy - hojná

30

31 Festuca altissima All. kostřava lesní - trsnatá,, statná - listy široké, ploché, chabé - jazýček 1 3 mm dlouhý - ouška chybí - ústí listové pochvy lysé - pluchy bez osin, 3žilné,, špičaté - stinné humózní listnaté lesy - mezofytikum oreofytikum - roztroušeně, místy hojně

32 Festuca drymeja Mert. et Koch kostřava horská - výběžkatá porosty, statná - listy široké, ploché, chabé - jazýček 1 3 mm dlouhý - ouška chybí - ústí listové pochvy chlupaté - pluchy bez osin, 5žilné,, tupé - světlé i stinné humózní lesy, jíly, flyše - C1, u nás jen Karpatikum Bíle Karpaty, Beskydy, Ždánický les

33 Ždánický les

34 Festuca pratensis Huds. kostřava luční - statná, trsnatá - listy široké, ploché, svrchní strana max. nezřetelně rýhovaná - ouška krátká, špičatá, neobjímavá, lysá - v nejdolejším větvení laty 2 nestejné větve: silnější s 4 6 klásky slabší s 1-3 klásky - mezofilní louky, ruderální stanoviště, pastviny - velmi hojně, často přisévána

35 Festuca arundinacea Schreber kostřava rákosovitá

36 Festuca arundinacea Schreber kostřava rákosovitá - statná, trsnatá - listy široké, ploché, svrchní strana zřetelně rýhovaná - ouška krátká, zaokrouhlená, neobjímavá, brvitá - v nejdolejším větvení laty 2 3 téměř stejné větévky,, každá s 5 15 klásky - hodně variabilní - vlhké louky, příkopy, okraje komunikací, roztroušeně

37

38 Festuca amethystina L. kostřava ametystová - hustě trsnaté, většinou větší než 50 cm - stébla většinou s 3 kolénky - pochvy sterilních výběžků blanité, červenohnědě naběhlé, okraje zřasené - listy jemné, svinuté, sivozelené - lata cm - klásky bezosinné - světlé listnaté lesy, křovinaté skalnaté stráně, louky, lemy - C1, Z a S Čechy Český kras, J Morava Újezd u Vyškova, les Dúbrava

39 les Dúbrava - Hodonínsko

40 Festuca heterophylla Lamk. kostřava různolistá - trsnaté, živě zelené - pochvy sterilních výběžků blanité - listy výrazně heterofylní - světlé mezofilní listnaté lesy (dubohabřiny( dubohabřiny) - roztroušeně

41 Festuca rubra agg. kostřava červená - výběžkaté nebo trsnaté - stébla s 3 a více kolénky - pochvy sterilních výběžků blanité, červenohnědě až fialově naběhlé - listy přízemní užší, lodyžní svinuté žlábkovité - sklerenchymatická vlákna v pruzích lemujících cévní svazky - klásky osinkaté - semeník lysý - často subdominanta mezofiních luk - F. trichophylla, F. nigrescens, F. heteromalla, F. rubra s. s.

42 Festuca rubra

43 Festuca trichophylla (Gaudin)) Richter kostřava niťolistá - dlouze výběžkatá - listy sterilních odnoží dlouhé, tenké,, často nasivělé - osiny pluch max. 1 mm dlouhé - slatinné a vlhké louky - C1, stř.. a SV Čechy, Polabské černavy (u Mělníka) Hrabanovská černava

44 Festuca nigrescens Lamk. kostřava načernalá - výrazně trsnatá, výběžky do 0,5 cm - málo vněpochevních výběžků - chudé louky, zejména v hornatých krajích - rozšíření nedostatečně známé

45 Festuca heteromalla Pourr. kostřava mnohokvětá - rozsáhlé řídké porosty - odnože jednotlivé nebo v málopočetných svazečcích - listy nekvetoucích odnoží často ploché - okraje lesů, světlé lesy, hlavně bory, louky - rozšíření nedostatečně známé

46 Festuca rubra L. kostřava červená - rozvolněné trsy - mnoho vněpochevních odnoží - listy nekvetoucích odnoží složené, štětinovité - louky, poloruderální stanoviště, - hojně příkopy

47 Festuca versicolor Tausch. kostřava peřestá - trsnaté až polštářovité, cm vysoké - pochvy sterilních výhonů pevné, slámové - listy štětinovité, mezi listovou čepelí a pochvou často zduřelé prstencové valy - jazýček 0,5 2 mm dlouhý - klásky pestré, často do fialova - pluchy s hrotem, špičaté - vysokohorské skalky, travnaté svahy v karech, čedič, dolomity, vápence - C1, Krkonoše, Karpaty

48 Festuca filiformis Pourr. kostřava vláskovitá - pochvy sterilních výhonů slámové - listy sterilních výhonů vláskovité, neojíněné, zelené, měkké stř.. tuhé - pluchy s osinami do 0,3 mm - suchá travnatá místa, písčiny, vřesoviště, světlé lesy a jejich okraje - těžiště ve vyšších polohách mezofytikum, oreofytikum - zejména Čechy, Morava vzácně

49 Festuca supina Schur kostřava nízká - hustě trsnatá, nízká - pochvy sterilních výhonů pevné, slámové - listy sterilních výhonů měkké středně tuhé - listové pochvy srostlé do 1/2-1/3 - čepele hladké - jazýček do 0,5 mm - lata kratší, hustá - plucha s osinou delší než 0,3 mm - horské hole, pastviny, trávníky, na silikátech, zřídka pod 1000 m - C4, Hrubý Jeseník, Krkonoše, Kralický Sněžník

50 Králický Sněžník

51 Festuca ovina L. kostřava ovčí - hustě trsnaté - lodyha málo uzlů (1 2) - pochvy sterilních výhonů pevné, slámové, - listy sterilních výhonů svinuté - listové pochvy sterilních výhonů otevřené až k bázi - sklerenchym - souvislý prstenec pod epidermis - velmi variabilní - světlé lesy suché doubravy,, lemy, písčiny, pastviny, sušší louky na kyselých půdách sv. Violion caninae - termofytikum střední polohy, hlavně Český masiv

52 Festuca ovina

53 Festuca pallens Host kostřava sivá - pochvy přízemních listů pevné, slámově žluté - listy výrazně tuhé, štětinovité, ojíněné, nasivělé - jazýček do 0,5 mm - sklerenchym - souvislý prstenec pod epidermis - pluchy s osinou delší než 1 mm - přirozené výchozy tvrdých kyselých i bazických skal (primární bezlesí) - C4, roztroušeně

54

55 Festuca vaginata Willd. subsp. dominii (Kraj.)Soó kostřava pochvatá Dominova - pochvy sterilních výhonů silně ojíněné, nafialovělé - listy sterilních výhonů výrazně tuhé, štětinovité - jazýček do 0,5 mm - pochvy listů jemně chlupaté - sklerenchym - souvislý prstenec pod epidermis - pluchy s kratičkou osinou, menší než 0,5 mm, tupě zašpičatělé - C1, jen váté písky na Bzenecku a Hodonínsku

56 Festuca psamophylla (Čelak.)Fritsch kostřava písečná - pochvy sterilních výhonů šedohnědé, někdy nafialovělé - listy výrazně tuhé, štětinovité - jazýček do 0,5 mm - sklerenchym tvoří souvislý prstenec pod epidermis - pluchy s osinou delší než 0,5 mm, zašpičatělé - písčiny světlých okrajů borů - C1, Polabí mezi Přeloučí a Lysou n. L.

57 Festuca rupicola Heuffel kostřava žlábkatá - listy výrazně tuhé, štětinovité, zelené až žlutozelené,, z boku žlábek - sklerenchym tvoří přerušovaný prstenec pod epidermis - plucha osinatá, na okraji brvitá, na ploše chlupatá - sv. Bromion erecti,, úvozy cest, v níž. i zaplavované louky, roztroušeně Bílé Karpaty

58 Festuca valesiaca Gaudin kostřava walliská - listy vláskovité, sivozelené až sivé, silně ojíněné,, z boku žlábek - pochvy listů lysé - sklerenchym tvoří přerušovaný prstenec pod epidermis - lata volná - plucha osinkatá, lysá, úzce kopinatá - kontinentální stepi svazu Festucion valesiacae,, skalní stepi s J expozicí, lesostepi, termofytikum - C4, roztroušeně

59

60 Festuca pseudovina Wiesb. kostřava nepravá - listy vláskovité, zelené nebo sivozelené, neojíněné, z boku žlábek - pochvy listů lysé - sklerenchym tvoří přerušovaný prstenec pod epidermis - lata hustá, menší klásky než F. valesiaca (do 5,5 mm dlouhé) - plucha osinkatá (max. zdéli ⅓ pluchy) - subhalofilní sušší louky, hadce, miner.. silnější půdy, stepi, pastviny - C3, dolní Podyjí a Pomoraví

61

62 Festuca brevipila Tracey kostřava drsnolistá - pochvy sterilních výhonů pevné, slámové - listy vláskovité, zelené, z boku žlábek na půřezu Y V, chabé mírně tuhé, drsné, vnitř. str. mírně chl. - lysá - pochvy listů chlupaté - sklerenchym tvoří přerušovaný prstenec pod epidermis - plucha osinkatá - písčiny, bory, výslunné zarostlé skály, sekundární trávníky, mezotrofní až vysychavá stanoviště - na Moravě asi nepůvodní, roztr.

63 VULPIA květy s A 1 rostliny jednoleté stopka klásku pod kláskem ztlustlá FESTUCA květy s A3 rostliny vytrvalé stopka klásku pod kláskem neztlustlá

64 Vulpia C. C. Gmelin mrvka - jednoleté, trsnaté trávy - listy úzké, svinuté - lata prodloužená - klásky vícekvěté, na hřbetě oblé - pluchy drobné s dlouhou osinou, okraj blanitě lemovaný

65 Vulpia myuros (L.)C. C. Gmelin mrvka myší ocásek - statnější - lata až 20 cm dlouhá, převislá - stéblo až po latu obaleno pochvou listu - písčiny, okraje borů (i ruderalizované), - C3 nevápnité půdy, lesní cesty, staré pískovny druhotná stanoviště, termofytikum, mezofytikum

66 Vulpia bromoides (L.)S. F. Gray mrvka sveřepovitá - drobnější - lata 5 10 cm dlouhá, přímá - horní část stébla pochvou nezakrytá - písčiny, krátkostébelná lada - C1, vzácně v JZ Čechách, vzácně též zavlékána s travním osivem

67

68 POA pluchy kýlnaté,, na příčném řezu ve tvaru V tupé n. špičaté, ale vždy bezosinné FESTUCA pluchy nekýlnaté,, na řezu oblé často osinaté

69 Poa L. lipnice - většinou vytrvalé, trsnaté výběžkaté - listy s dvojrýžkou a kápovitou špičkou - lata - klásky zploštělé - plevy a pluchy na hřbetě kýlnaté - pluška suchomázdřitá, drobná

70 Poa compressa L. lipnice smáčknutá - výběžkatá, středně velká - stébla tenká, rostliny šedavě zelené až tmavě zelené - stébla a pochvy listů dvojřízně zploštělé - pochvy listů bělavé - čepele bez kápovité špičky - lata úzká, malá, s tuhými větvičkami - skeletovité mělké půdy, výslunná sušší - hojně stanoviště, skalky, zdi, chodníky, železniční náspy

71 Poa chaixii Vill. lipnice širolistá - rostliny až 150 cm vysoké, trsnaté, sytě až modravě zelené - stébla a pochvy listů dvojřízně zploštělé - listy široké, náhle do kápovité špičky zúžené - jazýček uťatý, na horním okraji hustě brvitý - laty husté, silné vzpřímené větévky - plucha nemá na bázi chomáček chlupů - horské nivy a prameniště, louky, parky, sady, humózní světlé listnaté a smíšené lesy - vyšší polohy, druhotně i níže - roztroušeně až hojně

72 porost Poa chaixii

73 Poa remota Forselles lipnice oddálená - rostliny mohutné, trsnaté, světle až žlutavě zelené - stébla a pochvy listů dvojřízně zploštělé - listy široké, znenáhla do kápovité špičky zúžené - jazýček zaokrouhlený, celokrajný nebo jemně vroubkovaný, nebrvitý - laty řidší, větévky tenké, dlouhé - báze pluchy s chomáčkem vlnatých chlupů - vlhké listnaté lesy, pobřežní křoviny, luhy - C3, roztroušeně vzácně, častěji J Čechy, i u Grygova

74

75 Poa bulbosa L. lipnice cibulkatá - stébla tuhá, přímá, na bázi cibulkovitě ztlustlá nahloučenými listovými pochvami - přízemní listy zejména sterilních výběžků svinuté až štětinovité - delší jazýčky (asi 2 3 mm) - klásky často živorodé,, s fialovým nádechem - suché travnaté až kamenité stráně, skalky, - roztroušeně zdi, světlé borové lesy, těžiště v termofytiku

76 Poa annua L. lipnice roční - jednoleté až vytrvalé, světle tmavozelené, většinou trsnaté - jazýček nejhořejšího stébelného listu dlouhý ( 2 mm), z boku zřetelně viditelný - klásky zelené až fialově naběhlé, nenahloučené na koncích listů - dolní pleva jednožilná, horní 3žilná - typický R-stratég, R druhotně kosmopolitní - podél komunikací, pole, zahrady, - obecná rumiště, úhory

77 Poa supina Schrader lipnice nízká - vytrvalé, nevýrazně trsnaté, tmavozelené až zelené - jazýček nejhořejšího stébelného listu kratičký - klásky fialově naběhlé a žlutavě skvrnité, nahloučené na koncích větévek - dolní pleva jednožilná,, horní 3žilná - vlhké lesní cesty, cesty v loukách a nivách, nad 600 m - hojně, subatlantický druh - Čechy a Morava roztroušeně, v celých Karpatech patrně chybí

78

79 Poa badensis Willd. lipnice bádenská - hustě trsnaté, cm vysoké, nasivělé - listy tuhé, se zřetelným bělavým chrupavčitým lemem - jazýček nejhořejšího stébelného listu 2 6 mm dlouhý, uťatý, rozdřípený - klásky velké, nikdy živorodé, klubkovitě na koncích větévek nahloučené - obě plevy 3žilné,, ve špici vybíhající - suché kamenité a travnaté stráně, skalní stepi, zejména na vápenci - C2, Český kras, Pálava

80 Svatý Kopeček u Mikulova

81 Poa alpina L. lipnice alpská - hustě až řídce trsnaté, většinou zelené - listy měkké, tenké, bez zřet. chrupavč.. lemu - jazýček nejhoř.. stébel. listu 2 6 mm, špičatý - klásky často živorodé (mimo republiku), klubkovitě na koncích větévek nahlouč. zelenavé s nafial.. a žlutými skvrnami - obě plevy 3žilné, ve zřetelnou špici vybíhající - skalní štěrbiny, kamenité svahy, nivy, hole - C1, Velká kotlina v Hrubém Jeseníku, Šumava, Slovensko častá

82 Poa alpina Velká Kotlina Hrubý Jeseník

83 Poa laxa Haenke lipnice plihá - řídcé trsnaté, drobné, max cm, zelené až modrozelené - stébla vystoupavá, měkká, chabá - čepele měkké, plihé - lata řídká, na vrcholu převislá, klásky nenahloučené - obě plevy 3žilné, špičaté, ale ve špici nevybíhající - mokvavé skály, skalky, sutě silikáty, sněhová výležiska - C2, v nejvyšších polohách Krkonoš roztroušeně

84 Poa riphaea (A. et Gr.).)Fritsch lipnice jesenická - trsnaté, drobné, max. 20 cm, tmavě zelené až šedozelené - stébla tuhá, přímá - jazýček nejhořejšího stébelného listu 2 6 mm - lata úzká, hustá, přímá, nepřevislá, klásky klubkovitě nenahloučené - obě plevy 3žilné, špičaté, ale ve špici nevybíhající - C1, naturový druh, endemit Hrubého Jeseníku, jistě jen na Petrových kamenech

85 Poa glauca

86 Poa nemoralis L. lipnice hajní - hustě až řídce trsnaté - listy chabé, úzké, pozvolna zašpičatělé - čepel nejhořejšího listu nápadně kolmo od stébla odstávající - jazýček nejvyššího stébel. listu nepatrný - klásky drobné, světlé - světlé mezofilní listnaté až smíšené lesy - hojně a háje, křoviny, paseky

87 Poa trivialis L. lipnice obecná - různě dlouhé kořenující výběžky, rostliny žlutavě zelené až zelené ené - stébla i pochvy listů draslavé - čepel nejhořejšího listu kratší nebo stejně dlouhá jako pochva - v úžlabí pochev bez chomáčků mladých listů - jazýček nejvyššího stébelného listu až 6 mm dlouhý, špičatý - vlhké louky, okraje vlhčích lesů, vlhké příkopy, břehy toků - roztroušeně až hojně

88 Poa palustris L. lipnice bahenní - řídce trsnaté, zelené až šedozelené - stébla i pochvy listů většinou hladké - čepel nejhořejšího listu delší než pochva - v úžlabí pochev často chomáčky ml. listů - jazýček nejvyššího stébel. listu asi 2-33 mm dlouhý, špičatý - plucha pod špičkou se žlutavou skvrnou

89 - subsp. palustris l. b. pravá pochvy listů hladké, listy zelené luhy, prameniště, vlhké příkopy roztroušeně až hojně - subsp. xerotica Chrtek et Jirásek l. b. suchobytná pochvy slabě draslavé, listy šedavé koruny zdí, lomy, náspy, u cest roztroušeně

90

91 Poa angustifolia L. lipnice úzkolistá - hustě trsnaté, zelené až šedavě zelené - čepele sterilních výběžků štětinovitě svinuté - jazýček nejvyššího stébelného listu max. 1-2 mm dlouhý, po okraji pochvy nesbíhavý - lata s (2)3 5(7) dolními větévkami, většinou 2 delší než široká - výslunné křovinaté, travnaté až kamenité stráně, lomy, skalky, lesostepi, písčiny - roztroušeně až hojně

92 Poa humilis Hoffm. lipnice namodralá - řídce trsnatá, modravě až šedě zelené - stébla nejčastěji s 1 2 kolénky - čepele všech listů ploché nebo žlábkovité - jazýček nejvyš.. stébel. listu asi 1 mm dlouhý, po okraji pochvy sbíhavý, na vnější straně chlupatý - louky, pastviny, lesní cesty, kraje lesů, břehy toků - roztroušeně až dosti hojně, těžiště v mezofytiku

93 Poa pratensis L. lipnice luční - řídce trsnatá až trs., zelené až žlut.. zelené - čepele všech listů ploché nebo žlábkovité - horní lodyžní list krátký, často kratší než jeho pochva, vztyčený a ke stéblu přitisklý - jazýček nejvyššího stébelného listu asi 1 mm dlouhý, uťatý, po okraji pochvy sbíhavý, na vnější straně lysý - louky, pastviny, rumiště, travnaté stráně, - hojně podél komunikací, řídké listnaté lesy

94 Arrhenatherion

95 - rozprostřené trsy, šedozelené - listové pochvy kýlnaté Sclerochloa dura (L.)P. B. tužanka tuhá - lata klasovitě stažená, hustá, jednostranná - plevy výrazně kýlnaté,, lysé, se širokým blanitým lemem - pluchy kožovité, tuhé, bezosinné, kýlnaté - polní cesty, vinice, sešlapávaná místa, návsi, na vápnitých a mírně zasolených půdách v teplých oblastech - C2, Žatecko, J Morava

96 Použité zdroje: Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR. Vol 1,2. Academia, Praha Jäger, E. J., Werner, K. (2000): Exkursionflora von Deutschland / begr. von Werner Rothmaler. Spektrum Akademischer Verlag GmbH, Heidelberg Berlin. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. [Key to the flora of the Czech Republic.] 928 p., Academia, Praha. Steinbach G. (1998): Trávy lipnicovité, šáchorovité, sítinovité a rostliny podobné travám Evropy. Ikar, Praha.