SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE PRAŽSKÉHO MĚSTSKÉHO REGIONU

Transkript

1 SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE PRAŽSKÉHO MĚSTSKÉHO REGIONU Martin Ouředníček (editor) Praha 2006

2 Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Albertov 6, Praha 2-Nové Město tel.: ksgrrsek@natur.cuni.cz vedoucí katedry: doc. RNDr. Zdeněk Čermák, CSc. Centrum pro výzkum měst a regionů Vratislavova 13, Praha 2-Vyšehrad tel.: cvmr@natur.cuni.cz Publikace vznikla za podpory Grantové agentury České republiky v rámci projektu č. 403/04/P129 Urbanizační procesy v Pražském městském regionu, výzkumného záměru MŠM Geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace a katedry sociální geografie a regionálního rozvoje. Fotografie na obálce: Křižovatka Anděl na Smíchově (foto Jana Temelová) Suburbánní zástavba v obci Přišimasy (foto Martin Ouředníček) V roce 2006 v nákladu 500 ks vydala katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Sazba a zlom: Karel Kupka (P3K) K Tisk: Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, 2006 ISBN

3 OBSAH Seznam tabulek, obrázků a fotografií Předmluva O autorech Úvod Martin Ouředníček 2. Odraz globalizace v komerční nebytové výstavbě v Praze po roce 1990: homogenizace a diferenciace fyzického prostředí Jana Temelová 3. Vývoj využití ploch v Pražském městském regionu Ivan Bičík, Lucie Kupková 4. Dopravní vztahy v Pražském městském regionu Miroslav Marada 5. Vliv suburbanizace na dopravu v Pražském městském regionu Jana Urbánková, Martin Ouředníček 6. Suburbánní bydlení v Pražském městském regionu: etapy vývoje a prostorové rozmístění Martin Ouředníček, Darina Posová 7. Změny ve vzdělanostní struktuře obyvatelstva Pražského městského regionu Iva Šnejdová 8. Změny sociálního prostředí v zázemí Prahy jako důsledek suburbanizace Petra Puldová, Martin Ouředníček 9. Životní styl obyvatelstva v suburbánní zóně Prahy Gabriela Doležalová, Martin Ouředníček

4

5 Seznam tabulek, obrázků a fotografií Tabulky Tab. 2.1 Zdroje a kritéria výběru architektonicky zajímavých novostaveb Tab. 2.2 Katastrální území, ve kterých se nacházejí 4 a více architektonicky zajímavých novostaveb Tab. 3.1 Vývoj využití krajiny v Praze Tab. 3.2 Srovnání vypočteného a standardizovaného indexu změny ve vybraných ZÚJ Pražského městského regionu Tab. 4.1 Vývoj automobilizace na území Prahy a Česka Tab. 4.2 Změna intenzity provozu na vybraných silnicích na hranicích Prahy v letech Tab. 4.3 Zatížení nejdůležitějších tratí v příměstské dopravě (oba směry, 2004) Tab. 4.4 Vybrané charakteristiky MHD na území hl. m. Prahy Tab. 5.1 Základní údaje o vnější hromadné dopravě PID ( ) Tab. 5.2 Vývoj vybraných ukazatelů dopravy v Praze v letech Tab. 5.3 Směrování vnější automobilové dopravy v Praze v letech 1996 a Tab. 5.4 Dojížďka do práce a do škol podle použitého dopravního prostředku v Pražském městském regionu v roce Tab. 5.5 Dopravní intenzity na vybraných úsecích komunikační sítě Tab. 6.1 Dokončené byty v Praze a jejím zázemí v letech Tab. 6.2 Růst počtu trvale bydlících obyvatel a dokončených bytů v Jesenici a Psárech Tab. 7.1 Katastry Prahy a obce zázemí s nejvyšším a nejnižším podílem vysokoškoláků v letech 1991 a Tab. 7.2 Území s největším absolutním (> 6 %) a relativním (>300 %) nárůstem podílu vysokoškoláků mezi roky 1991 a Tab. 7.3 Urbanistické obvody s nejvyšším podílem vysokoškoláků v letech 1991 a Tab. 7.4 Seznam případových lokalit Tab. 9.1 Struktura respondentů dotazníkového šetření podle zaměstnání

6 6 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A FOTOGRAFIÍ Obrázky Obr. 1.1 Území Pražského městského regionu je tvořeno okresy Praha, Praha-východ a Praha-západ Obr. 2.1 Vývoj kancelářských prostor Praze, Obr. 2.2 Rozmístění nákupních a industriálních center v Praze v roce Obr. 2.3 Rozložení architektonicky zajímavých komerčních novostaveb v Praze podle katastrálních území Obr. 2.4 Rozložení architektonicky zajímavých komerčních novostaveb v Praze podle původu investora/developera (podle katastrálních území) Obr. 2.5 Rozložení architektonicky zajímavých komerčních novostaveb v Praze podle původu architekta (podle katastrálních území) Obr. 2.6 Tančící dům, Nové Město. Foto J. Temelová Obr. 2.7 Zlatý anděl, Smíchov. Foto J. Temelová Obr. 2.8 Palác Flora, Žižkov. Foto J. Temelová Obr. 2.9 Centrum Karlovo náměstí, Nové Město. Foto J. Temelová Obr Centrum Mercedes-Benz, Chodov. Foto J. Temelová Obr Budova Metrostavu, Libeň. Foto J. Temelová Obr Hypermarket Tesco, Zličín. Foto J. Temelová Obr Restaurace KFC, Zličín. Foto J. Temelová Obr. 3.1 Transformace českého rurálního prostoru v transformačním období Obr. 3.2 Index změny kategorií ploch v Pražském městském regionu v období Obr. 3.3 Index změny v kategoriích ploch v Pražském městském regionu v letech Obr. 3.4 Index změny kategorií ploch v Pražském městském regionu v letech Obr. 3.5 Typologie indexu změny v Pražském městském regionu Obr. 3.6 Typologie hlavních krajinných procesů v letech Obr. 3.7 Typologie hlavních krajinných procesů v letech Obr. 3.8 Typologie hlavních krajinných procesů v letech Obr. 3.9 Využití krajiny v obci Třebsín. Foto I. Bičík Obr Využití ploch v katastrálním území Třebsín v roce Obr Využití ploch v katastrálním území Třebsín v roce Obr Krajina obce Třebsín. Foto I. Bičík Obr Využití ploch v katastrálním území Zápy v roce Obr Využití ploch v katastrálním území Zápy v roce Obr Využití ploch v katastrálním území Čestlice v roce Obr Využití ploch v katastrálním území Čestlice v roce Obr. 4.1 Letiště Praha-Ruzyně po dostavbě Terminálu Sever Obr. 4.2 Podíl letišť na počtu odbavených cestujících v roce Obr. 4.3 Dělba přepravní práce při cestách letiště centrum Prahy Obr. 4.4 Předpokládané vedení rychlostních komunikací v Pražském městském regionu Obr. 4.5 Vývoj intenzity automobilové dopravy v Praze a Česku v letech (průměrný pracovní den) Obr. 4.6 Vybavení domácností automobily v obcích okresů Praha-východ a Praha-západ Obr. 5.1 Počet registrovaných osobních automobilů v Česku a v Praze v letech Obr. 5.2 Dojížďka do Prahy osobním automobilem v roce

7 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A FOTOGRAFIÍ 7 Obr. 5.3 Vývoj počtu přistěhovalých do zájmového území v letech Obr. 5.4 Vývoj počtu obyvatel v zájmovém území v letech Obr. 5.5 Vybavenost území spoji hromadné dopravy Obr. 6.1 Intenzita bytové výstavby v Praze a jejím zázemí v letech Obr. 6.2 V posledních letech se i v suburbánní zóně staví bytové domy (Modletice). Foto M. Ouředníček Obr. 6.3 Na jih od Prahy vznikají i celá nová sídla (Osnice na kraji Průhonického parku). Foto M. Ouředníček Obr. 6.4 Trvale obydlené byty v Pražském městském regionu vystavěné v letech Obr. 6.5 Intenzita bytové výstavby v Pražském městském regionu v letech a podíl dokončených bytů v letech Obr. 6.6 Nová a plánovaná zástavba v obci Jesenice Obr. 6.7 Nová a plánovaná zástavba v obci Psáry Obr. 6.8 Uzavřená komunita rodinných domů v Nupakách. Foto D. Posová Obr. 6.9 Střežená lokalita Malá Šárka v Nebušicích. Foto D. Posová Obr V Jesenici vyrostla za vysokým plotem i tato stavba připomínající zámek. Foto M. Ouředníček Obr. 7.1 Podíl vysokoškoláků v pražských katastrech a obcích v zázemí v roce Obr. 7.3 Oblasti s nejvyšším a nejnižším nárůstem podílu vysokoškoláků v 90. letech Obr. 7.2 Změna podílu vysokoškoláků v katastrech Prahy a v obcích městského regionu Prahy ( , v %) Obr. 7.4 Urbanistický obvod U Riegrových sadů na Vinohradech. Foto I. Šnejdová Obr. 7.5 Nuselský urbanistický obvod. Foto I. Šnejdová Obr. 7.6 Urbanistický obvod Libuš-západ na Kamýku. Foto I. Šnejdová Obr. 7.7 Urbanistický obvod Milíčov na sídlišti Jižní Město Háje. Foto I. Šnejdová Obr. 7.8 Tradiční vesnická zástavba urbanistického obvodu Újezd u Průhonic. Foto I. Šnejdová Obr. 7.9 Nové domy v urbanistickém obvodu Kateřinky (Újezd u Průhonic). Foto I. Šnejdová Obr. 8.1 Nová zástavba v Zelenči. Foto P. Puldová Obr. 8.2 Výsledky odpovědí na otázku: Jak hodnotíte příchod nových obyvatel (do nové zástavby) z pozice starosty? Obr. 8.3 Výsledky odpovědí na otázku: Jaké jsou podle Vašeho názoru sociální vztahy mezi starými a novými obyvateli? Obr. 8.4 Výsledky odpovědí na otázku: Vyberte prosím u následujících otázek odpověď, která vystihuje chování nových obyvatel obce Obr. 8.5 Vymezení rozvojových lokalit v Zelenči Obr. 8.6 Věková struktura obyvatel obce Zeleneč v letech 1991 a Obr. 8.7 Atypické domy v lokalitě nové zástavby. Foto P. Puldová Obr. 8.8 Starší zástavba Zelenče. Foto P. Puldová Obr. 8.9 Mezi nejčastější místa setkání patří akce pro děti a mladé lidi. Foto L. Ouředníčková Obr Část dotazníkového šetření starostů obcí a městských částí v zázemí Prahy Obr. 9.1 Nová zástavba v Přišimasech. Foto M. Ouředníček Obr. 9.2 Bytový dům v Kolovratech. Foto L. Sýkora

8 8 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A FOTOGRAFIÍ Obr. 9.3 Jeden z nových domů v Líbeznicích. Foto M. Ouředníček Obr. 9.4 Vzdělanostní struktura respondentů a členů domácností z nové a původní zástavby Obr. 9.5 Činnosti obyvatel sídel Kolovraty, Líbeznice a Přišimasy (72 respondentů) podle času Obr. 9.6 Počet stanic (míst, ve kterých se odehrávají činnosti člověka) u skupiny nových a starých rezidentů Obr. 9.7 Činnosti původních obyvatel sídel Kolovraty, Líbeznice a Přišimasy (40 respondentů) podle času Obr. 9.8 Činnosti nově přistěhovalých obyvatel sídel Kolovraty, Líbeznice a Přišimasy (32 respondentů) podle času Obr. 9.9 Struktura používané dopravy u nově přistěhovalých a původních obyvatel ve třech sídlech během dne Obr Nové rodinné domy v Kolovratech. Foto L. Sýkora Obr Nová zástavba na okraji Líbeznic. Foto M. Ouředníček Obr Socialistická výstavba v Přišimasech. Foto M. Ouředníček Obr Kontrast životních stylů v Kolovratech. Foto L. Sýkora

9 Předmluva Tato kniha je výsledkem práce vědeckých pracovníků, postgraduálních studentů a diplomantů na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Inspirací pro vydání knihy nám byla práce Luďka Sýkory a jeho kolegů Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii (Sýkora 1993), která byla určena a nadále slouží jako učební text pro vybrané přednášky ze sociální geografie na fakultě. I když je zmiňovaná kniha z roku 1993 zaměřena především teoreticky, a tím se liší od převážně empirického obsahu naší práce, jsou cíle předkládané publikace podobné. Prvním z nich je sestavit výsledky rozsáhlého výzkumu v Praze a okolí do textu k přednášce Sociální geografie Prahy a poskytnout literaturu k vybraným přednáškám z Geografie města a Geografie osídlení. Na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje byla v posledních letech vyprodukována řada prací, které se věnovaly různým tématům na příkladu hlavního města Prahy a jeho zázemí (metropolitního regionu, městského regionu, aglomerace). Mnohé publikace s pražskou problematikou byly zařazeny do monografií obsahujících výsledky grantových projektů, množství článků vzešlých z bohaté výzkumné činnosti bylo publikováno v českých i zahraničních časopisech. Uceleným dílem k pražské problematice byla kniha Development and Administration of Prague (Barlow, Dostál, Hampl 1994). V poslední době vznikla i řada prací, které jsou výsledkem poměrně rozsáhlé empirické práce studentů a vědeckých pracovníků sociální geografie. Rovněž tyto texty jsou publikovány především v zahraničí a českým čtenářům (především studentům) dostupné pouze částečně. Druhým cílem naší publikace je poskytnout obraz o vybraných výzkumných tématech sociální geografie Prahy, která se odrážejí v názvech a jsou obsažena i v citované literatuře jednotlivých příspěvků. Předkládaný sborník prací je především výběrem empiricky zaměřených studií, které byly zpracovány pro území Pražského městského regionu. Většina z osmi příspěvků má stejnou základní kostru. Texty jsou zaměřeny na transformační procesy v období po listopadu 1989; historický kontext a dlouhodobější vývoj je v jednotlivých kapitolách obsažen spíše okrajově. Nosnou metodou výzkumu bylo v několika případech srovnání dat z censů 1991 a 2001 a analýza stavu v prvních letech 21. století. Hranice sledovaného prostoru tvoří území Pražského městského regionu (Praha + Praha-východ + Praha-západ), popř. Pražské-středočeské aglomerace, ve výjimečných případech území Středočeského kraje nebo samostatné Prahy. Snahou autorů jednotlivých kapitol této knihy je postihnout a popsat procesy, které fungují na úrovni celého městského regionu. Při tom jsou využívány tradiční metody kvantitativní analýzy, analýza rozmístění a prostorové struktury. Větší prostor je v knize věnován příkladům (case studies), které umožnily popsat a vysvětlit kauzální (nikoli pouze statistické) závislosti. K tra-

10 10 PŘEDMLUVA dičně geografickým metodám se v případě mikroregionální analýzy řadí i další kvalitativní techniky výzkumu dotazník, pozorování, rozhovory s důležitými aktéry, terénní mapování aj. Ve většině případů je možno výsledky mikroregionálních analýz zobecnit pro jevy a procesy v typově podobných lokalitách Pražského městského regionu a v některých případech i pro ostatní velké aglomerace Česka. Příklady byly vybrány tak, aby nepopisovaly jevy zvláštní, jedinečné a specifické, ale naopak typické a opakující se. Zásadní část této publikace vznikla jako výstup grantového projektu 403/04/P129 Urbanizační procesy v Pražském městském regionu získaného od Grantové agentury ČR. Dílčí kapitoly a jejich části vznikaly s podporou dalších grantových projektů. Vydání knihy umožnila i podpora katedry sociální geografie a regionálního rozvoje a výzkumného záměru MSM Geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace. Do výzkumné práce bylo zapojeno množství pregraduálních i postgraduálních studentů sociální geografie. Důležitý díl práce odvedli zejména studenti 2. ročníku geografie a kartografie (2004/2005), kteří byli tazateli dotazníkového šetření starostů v zázemí Prahy. Za kritické pročtení celého textu patří dík Luďku Sýkorovi. Za formální zpracování textu, grafických a kartografických podkladů děkuji Ivě Kuncové, za jazykovou korekturu děkuji Aleně Temelové. listopad 2006, Martin Ouředníček, editor Literatura BARLOW, M., DOSTÁL, P., HAMPL, M. ed. (1994): Development and Administration of Prague. University of Amsterdam. Charles University in Prague. Czech Academy of Science. Amsterdam. SÝKORA, L. ed. (1993): Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii. Univerzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Praha.

11 O autorech Ivan Bičík je docentem na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se hodnocením dlouhodobých změn využívání krajiny, geografií zemědělství a venkova a geografickým vzděláváním. bicik@natur.cuni.cz Gabriela Doležalová je absolventkou sociální geografie na Přírodovědecké fakultě. V současnosti pracuje v Institutu pro strukturální politiku, o. p. s. IREAS. gabriela.g@atlas.cz Lucie Kupková je odbornou asistentkou na katedře aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se hodnocením dlouhodobých změn využívání krajiny. lkupkova@tiscali.cz Miroslav Marada je odborným asistentem na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je zaměřen na studium dopravních systémů a hierarchie dopravních sítí a uzlů. marada@natur.cuni.cz Martin Ouředníček je odborným asistentem na katedře sociální geografie a regionálního roz- voje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Hlavním zaměřením jeho výzkumné činnosti je geografie města a osídlení, urbanizace a suburbanizace. slamak@natur.cuni.cz Darina Posová je postgraduální studentkou na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je absolventkou Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. posova@natur.cuni.cz Petra Puldová je postgraduální studentkou sociální geografie na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je zaměřena na výzkum sociálního prostředí v suburbánních sídlech. puldova@natur.cuni.cz

12 12 O AUTORECH Iva Šnejdová absolvovala katedru sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V současné době je zaměstnána jako odborný pracovník v Českém statistickém úřadě, Krajské reprezentaci pro Středočeský kraj. iva.snejdova@czso.cz Jana Temelová je odbornou asistentkou na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se rolí významných budov v městském marketingu a jejich dopady na fyzickou revitalizaci vnitřního města. janatem@natur.cuni.cz Jana Urbánková je studentkou magisterského stupně na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2005 obsadila první místo v celostátní soutěži SVOČ s prací Vliv suburbanizace na dopravu. jana.urbankova@seznam.cz