Edouard Manet, Svazek kvtin s kosatcem, zlatým deštm a muškátem, 1880, akvarel, Albertina, Víde

Transkript

1 Program výstav 2012

2 Impresionismus Pastely, akvarely, kresby Výstava pedkládá návštvníkm více než 200 pastel, akvarel a kreseb impresionist a postimpresionist, jejichž práce na papíe mají v jejich tvorb významné postavení. V mezinárodním mítku se jedná o první výstavu, která se vnuje výlun tomuto tématu. Práv mezi umlci z éry impresionismu a postimpresionismu dosáhla kresba dstojného a rovnoprávného postavení, které se stalo smrodatným pro modernu. Zatímco se malby Moneta, Degase, Renoira, Pissarra, Maneta, Seurata, Signaca, Cézanna a Gauguina tší velké popularit, jejich pinejmenším stejn úchvatné práce na papíe zstávají daleko mén známé. Zejména zásluhou tchto umlc se kresba, která byla do té doby vnímána sekundárn jako pípravný studijní materiál, dokala rovnž primární funkce byla povýšena na celistvé a samostatné umlecké dílo. Edgar Degas, Woman in a Tub, cca 1883 Pastel na papíe Tate, Londýn Kresby Edouard Manet, Svazek kvtin s kosatcem, zlatým deštm a muškátem, 1880, akvarel, Albertina, Víde Paul Gauguin, Négreries Martinique, 1890, kvaš, akvarel, erný inkoust, koláž Collection Jan Krugier, sbírka Jana Krugiera Velká obliba Gustava Klimta souvisí pedevším s opojnou smyslností jeho studií ženských akt. Jak mnohovrstevnatá je jeho tvorba ve form kreseb, pibližuje výjimenou formou výstava kresby. Albertina pedstavuje velkou ást své proslulé sbírky Klimtových dl, která je tvoena 170 listy. Výstava je doplnna mimoádnými zápjkami z rakouských a mezinárodních sbírek. Na návštvníky eká bohatá škála studií postav, monumentálních nákres a symbolicky znázornných alegorií. I s využitím strohých technických prostedk dokázal Klimt vytváet fascinující efekty kídou, obyejnou nebo barevnou tužkou, píležitostn rovnž pomocí perokresby nebo akvarelových a zlatých barev. Albertina shromáždila nkolik sérií studií postav, které Klimt vytvoil v souvislosti s dležitými alegorickými malbami nebo portréty. Na tchto listech se postupn blížil esenci uritého postoje, pohybu nebo zachycení nálady. Každý list má svou autonomní hodnotu. Práv tyto vzácn prezentované série zprostedkují návštvníkm detailní pohled na pracovní postupy a duchovní univerzum umlce, který se ke svému umní prakticky nikdy nevyjadoval verbální formou. Portrét dámy s pláštm a kloboukem ve títvrtením profilu, erná a ervená kída Poloportrét dámy v erném s péovým kloboukem, šttec, perokresba, tuš, tužka, ervená tužka Studie ženské hlavy ve títvrtením profilu pro Necudnost v Beethovenfriesi,

3 Sbírka paní ové Kirchner Heckel Nolde V rámci této výstavy se pedstavuje jedinená umlecká sbírka ženy, jejíž kariéra po 2. svtové válce vystoupala od prosté sekretáky až k pravé ruce proslulého umleckého obchodníka Wilhelma Grosshenniga v Düsseldorfu, a která se zhruba od roku 1960 vášniv vnovala sbratelství umní. Výbr zahrnuje okolo 90 dl, která jsou zamena na nmecký expresionismus. Vedle výjimených skupin dl Ericha Heckela, Ernsta Ludwiga Kirchnera a Emila Noldeho jsou vystaveny rovnž práce úctyhodného ansámblu nmeckých umlc 19. století a západoevropských velikán jako Picasso, Matisse a Modigliani. Erich Heckel Spící dívka, 1912 tužka a akvarel na kartonu trvalá zápjka ze sbírky Barevná fotografie od roku Franz Marc Sedící tygr, 1913 akvarel (na pohlednici pro dr. Hannu Wolfskehlovou, Mnichov) trvalá zápjka ze sbírky Emil Nolde Dva parníky, cca 1915 akvarel na japonském papíe trvalá zápjka ze sbírky Americkému fotografovi Joelu Sternfeldovi (*1944, New York) vnuje Albertina ve spolupráci s institucí Museum Folkwang z Essenu retrospektivní výstavu, která zahrnuje zhruba 130 prací ze tí desetiletí umlcovy tvrí innosti. patí k nejdležitjším zástupcm skupiny New Color Photography, která v 70. letech objevila barevnou umleckou fotografii. Pod titulem barevná fotografie od roku 1970 se pedstavuje celkem jedenáct projekt. Tžištm je 50 fotografií z jeho dosud neuveejnného raného díla, které sahá od roku 1969 do konce 70. let. Sternfeldv pohled je vždy zacílen na rodnou Ameriku s jejími zvláštnostmi, lidmi a specifickou krajinou. Distancovaný pohled umlce na krajinu a obyvatele dal vzniknout pronikavým obrazm, které znázorují Ameriku mezi utopií a dystopií. The Space Shuttle Columbia Lands at Kelly Lackland Air Force Base, San Antonio, Texas, March 1979 ze série: American Prospects Digital C-print McLean, Virginia, December 1978 ze série: American Prospects Digital C-print Courtesy of the artist and Luhring Augustine, Young Man Gathering Shopping Carts, Huntington, New York, July 1993 ze série: Stranger Passing C-print Courtesy of the artist and Luhring Augustine,

4 Courtesy of the artist and Luhring Augustine, New York, 2011 New York, 2011 New York, 2011 Tlo jako protest až Výstava Tlo jako protest se vnuje fotografické reprezentaci lidského tla motivu, který nejrznjším fotografm sloužil jako asto radikální výrazová forma pro vizuální protest proti spoleenským, politickým a rovnž umlecko-estetickým normám. Centrum výstavy tvoí výjimená skupina dl Johna Coplanse, která pochází ze sbírek Albertiny. Fotograf se ve svých velkoformátových a sériov uspoádaných snímcích zamil na znázornní vlastního nahého tla, které zcela odcizil bžné idealizaci formou fragmentace. Prostednictvím nanejvýše propracovaného osvtlení po mnoho let vynikal na fotografické scén svým monumentálním a skulpturálním zpsobem. Lidským tlem jako prostedkem umleckého rozporu se zabývali rovnž další umlci, napíklad Hannah Wilke, Ketty La Rocca, Hannah Villiger, Bruce Nauman, Robert Mapplethorpe a Tatiana Lecomte. Tyto pístupy nejenže podtrhují esenciální aspekty Coplansova díla, ale pinášejí také diferencovaný obraz kritického znázornní lidského tla po roce Self Portrait Interlocking Fingers No 6, 1999 Interlocking Fingers No. 17, 2000 Frieze No. 6, 1994 Císa Maxmilián I. ( ) 1519) a umní dürerovské epochy V Albertin se rovnž nacházejí mnohá významná díla, která vznikla na poest a památku císae Maxmiliána I. Patí mezi n díla Albrechta Dürera, ale také neobyejný Triumfální prvod od Albrechta Altdorfera a jeho žák. Práv toto dílo bude v centru výstavy. Z pvodn 109 velkoformátových pergamenových arch s barevným ztvárnním rytí, velkolepých voz a landsknecht se v Albertin dochovaly listy 49 až 109, které vytváejí dohromady fresku o délce 54 metr. Vedle tohoto na celém svt jedineného díla se pedstaví rovnž další dležitá díla zhotovená pro císae, nap. monumentální devoez Slavobrána nebo knižní projekty Theuerdank, Weißkunig a Freydal které jsou z formálního a ideového hlediska tsn spjaty. Císa Maxmilián I. je od 19. století oznaován titulem poslední rytí, akoli stál u poátku evropské renesance rytíství, která byla typická honosnými turnaji a skvostnou rytískou zbrojí. Výstava pedvádí vedle mnoha jiných tematických okruh také tento záný aspekt umní z doby císae Maxmiliána s adou píklad z vlastní sbírky, které jsou obohaceny významnými zápjkami z institucí jako Metropolitan Museum of Art New York, berlínský Kabinet mdirytin nebo vídeské Umleckohistorické muzeum.

5 Albrecht Dürer Innsbruck ze severu, cca 1496 akvarel, stopy krycích barev, zvýraznno krycí blobou Albrecht Dürer Císa Maxmilián I., 1518 erná kída, barevné kídy, zvýraznní bílou kídou Albrecht Altdorfer Nmecká knížata, cca Hndá perokresba, akvarel a krycí barvy, zlaté zvýraznní, na pergamenu Od Moneta k Picassovi Batlinerova sbírka Trvalá expozice znovuotevení po dvoutýdenní pestávce Pod titulem Od Moneta k Picassovi pedstavuje Albertina obsáhlou kolekci dl klasické moderny, která pocházejí zejména z Batlinerovy sbírky. asové období, které je nov pojatou expozicí pokryto, sahá od impresionismu a fauvismu pes nmecký expresionismus a Bauhaus až po ruskou avantgardu. Závr výstavy pedstavuje dílo Pabla Picassa, které zachycuje epochu válek, revolucí a zmn od poátku 20. století až do poválených let. Henri de Toulouse-Lautrec Šiml Gazelle, 1881 Sbírka Batliner, foto: Fotostudio Heinz Preute, Vaduz Amedeo Modigliani Mladá žena v košili, 1918 Sbírka Batliner Pablo Picasso Žena se zeleným kloboukem, 1947 Sbírka Batliner