Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník VEGETAČNÍ PÁSMA. referát. Jméno a příjmení: Adéla ŠTĚPKOVÁ Corina MARČEKOVÁ

Transkript

1 Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník VEGETAČNÍ PÁSMA referát Jméno a příjmení: Adéla ŠTĚPKOVÁ Corina MARČEKOVÁ Třída: 5.O Datum:

2 Vegetační pásma 1. Biom a) Definice Biom je soubor rostlinných společenstev určitého geografického pásma nebo oblasti. Planetu dělíme na 5 geografických pásem: tropický podnebný pás, subtropický pás, mírný podnebný pás, subpolární podnebný pás a polární podnebný pás. Obrázek 1 podnebné pásy 2. Biomy tropického pásu a) Tropické deštné lesy Tropický deštný les je nejsložitější a druhově nejbohatší přírodní krajina na zemi. Jsou tu po celý rok stejné teploty a stálé srážky. Jsou rozšířeny především v rovníkovém pásu, mohou ale zasahovat i do pásu subtropického. Tropické deštné lesy uspořádány do tří pater: bylinného, keřového a stromového patra. Mezi deštné pralesy řadíme Amazonský deštný les, Konžský deštný les a pralesy v Jihovýchodní Asii. Tropické deštné lesy jsou často káceny z důvodu vzácných dřevin, které tu rostou poměrně hojně. Jako příklad si můžeme uvést eben a mahagon. Můžeme zde najít také liány, mnoho druhů orchidejí, bambus Melocanna Baccifera a bezpočet dalších rostlin. Obrázek 2 - orchidej II

3 V tropických deštných lesech žijí tisíce druhů organismů, z toho mnoho jich dosud nebylo objeveno. Žijí zde různí primáti (šimpanz, gorila, orangutan, malpa), ptáci (tukan, ara hyacintový, kolibřík, kakadu), anakonda, lenochod, mravenečník, antilopa a mnoho dalších. V krajině kolem 10 severní a jižní šířky je menší množství srážek, tudíž se tam vyvinul střídavě vlhký tropický les. Střídají se zde období sucha a dešťů a je tu řidší porost, který umožňuje život savcům (panda). Tento druh tropických deštných lesů se často využívá k plantážnictví (káva, čaj). V Asii je vytvořen díky monzunům. b) Savany Savany jsou travnaté plochy, ve kterých se občas vyskytují stromy nebo keře. Rozkládají se na sever a na jih od pásu tropických lesů, jsou tedy vymezeny tropickými lesy a polopouštěmi či pouštěmi. Teplota je tu poměrně stálá, průměry měsíčních teplot se moc neliší. Během roku se zde vystřídají dvě dominantní období: období sucha a období dešťů. Období sucha trvá většinou 8 10 měsíců. Období dešťů naopak trvá pouze 2 4 měsíce a je obdobím rozmnožování. V savanách roste především Sloní tráva, která může dosahovat 2 4 metry. V Africe můžeme nalézt také baobaby, v Austrálii pak blahovičníky. Savanu obývá mnoho zvířat, například gepard štíhlý, žirafa síťovaná, pakůň žíhaný, marabu africký a zebra grévyho. Podle délky období sucha je můžeme dělit na savany vlhké (Brazilská vysočina), suché (Afrika), trnité (park Serengeti) a záplavové (Jižní Amerika palmares). c) Pouště a polopouště Pouště jsou neúrodné oblasti bez vegetace trpící nedostatkem vody. Nalezneme je kolem obratníků raka a kozoroha. Pouště vznikají na místech, kde jsou výpary větší než srážky, konkrétně v místech tlakové výše, srážkového stínu a u studených proudů. Srážkový stín vzniká u mohutných pohoří, která se tyčí až nad oblaka a tvoří před nimi jakousi stěnu. Rozeznáváme několik typů pouští. Serir, neboli štěrkovou poušť, která tvoří celkem 10% všech III Obrázek 4 park Serengeti Obrázek 5 - Sahara Obrázek 3 - kolibřík

4 pouští na povrchu zemském (většina Sahary). Hamáda, neboli kamenitou poušť tvořící 70% (Hamáda al-hamrá SZ Libye). A nakonec erg, neboli písečná poušť pohyblivých dun, která tvoří celkově 20% pouští (západní Sahara). Na pouštích a polopouštích neroste téměř nic. Můžeme tam nalézt pouze sukulenty (kaktus, agáve), které jsou schopné přežít obrovské rozdíly teplot a nedostatek srážek. Klasičtější vegetaci můžeme nalézt pouze u zdrojů povrchové a podpovrchové vody (oázy). V důsledku nesnesitelných veder během dne na poušti převažuje noční život. Žije zde surikata, fenek, tarbíkomyš, karakal, frček, chřestýš, gazela dorkas, medojed, velbloud, zmije rohatá a další. Mezi největší světové pouště řadíme poušť Sahara (Afrika), Arabskou poušť v Asii a Patagonskou poušť (Amerika). 3. Biomy subtropického pásu a) Subtropy Subtropy tvoří přechod mezi tropickými oblastmi a mírným pásem. Na severní polokouli je můžeme nalézt mezi 30 a 45 severní šířky, na jižní polokouli zase od 40 až po obratník kozoroha. Klima subtropů dělíme na mořské (maritimní), pevninské (kontinentální), klima západních břehů pevnin (středomořské) a klima východních břehů pevnin (monzunové). Subtropy můžeme také dělit na subtropy s obdobím zimních dešťů a subtropy s obdobím letních dešťů. V subtropech s obdobím zimních dešťů jsou léta suchá a horká. Zimy jsou zde ovlivněny západním prouděním, díky kterému sem cyklóny přinášejí srážky, které se hromadí na návětrných svazích hor. V subtropech s obdobím letních dešťů převládá subtropické monzunové klima. Letní monzun vane z oceánu od jihu a jihovýchodu a projevuje se obdobím dešťů počátkem léta. Zimní monzun vane od severu a Obrázek 7 piniový les Obrázek 6 fenek ušatý IV

5 severozápadu a je chladný a suchý. Rostou tu piniové a dubové lesy, často se zde také vysazuje vinná réva, tabák, citrusy a olivy. Ze zvířat zde žije muflon, koza bezoárová, racek bělohlavý, hvězdice, jehlanka a šakal. 4. Biomy mírného pásu a) Pouště mírného pásu I v mírném podnebním pásu se mohou vyskytovat pouště. Jejich příčinou však není permanentní tlaková výše, ale určitá přírodní překážka, která brání srážkám, aby zavlažily ono místo, kde se poušť tvoří. Buď jde o velkou vzdálenost od moře, tudíž se zde projevuje extrémně kontinentální podnebí a vlhkost z mraků se vyprší během cesty přes pevninu, nebo je poušť ohraničena pohořím, které brání příchodu srážek. Příklady takovýchto pouští jsou Gobi v severní Obrázek 8 poušť Gobi Číně a Mongolsku, Karakum a Kyzylkum v oblasti Uzbekistánu a Turkmenistánu a Taklamakan v Číně ohraničený Himalájemi. V těchto oblastech žijí především odolné organismy jako sukulenty nebo různí plazi. b) Stepi a lesostepi Stepi se tvoří v oblasti mírného podnebného pásu s nižším úhrnem srážek, ne však tak extrémním, jako je tomu u pouští. Příčinou malého množství srážek je opět kontinentální podnebí. Díky nedostatku vody tudíž nemohou vyrůst vzrostlé stromy. Nejtypičtější půdou je úrodná černozem, proto jsou stepi často obdělávány člověkem a stávají se z nich světové obilnice. Vyskytují se zde však i slané půdy. Tam, kde stepi pomalu přecházejí v lesy a kde se zvyšuje úhrn srážek, se objevují lesostepi s větším výskytem stromů. Stepi mají ve světě různé názvy. V Severní Americe Obrázek 9 nandu pampový se nazývají prérie, v Jižní Americe pampy, v Maďarsku puszty a v Kazachstánu celiny. Nejčastěji zde žijí různí hlodavci, bizoni (Severní Amerika), nandu pampový (Jižní Amerika), ptáci (orel, sup) a také ohrožený kůň Převalského. Díky člověku jsou zde často i pastviny pro dobytek. Nejtypičtějšími rostlinami jsou různé traviny nebo obilniny. V

6 c) Lesy mírného pásu Lesy mírného pásu se nacházejí hlavně na severní polokouli. V jižnějších částech mírného pásu se vyskytují opadavé lesy a s přibývající zeměpisnou šířkou se mění ve smíšené. Typickou půdou je zde hnědozem, která sice není tak úrodná jako černozemě, ale pořád se dá dobře zemědělsky využít. Střídají se zde čtyři roční období. Dnes jsou tyto lesy většinou vykáceny pro pole a lidská sídla. V opadavých a smíšených lesích nejčastěji žijí nám dobře známá zvířata, jako jelen, srnec, liška obecná nebo kuna lesní. Typickou faunou jsou duby, buky, habry a různé nízké byliny. S přibývající zeměpisnou šířkou přecházejí listnaté a smíšené lesy v souvislý jehličnatý les, který se nazývá tajga. Tyto lesy nejsou tak dotčené lidmi, a proto se v nich uchoval jejich přirozený ekosystém. Tajga tvoří jeden z nejrozsáhlejších souvislých lesních porostů a také nejrozsáhlejší biom na zemi. V současnosti ale i sem proniká vliv lidí, většinou kvůli těžbě dřeva a nerostných surovin. Typickou půdou jsou zde podzoly. Tajga se nachází především na Sibiři, ale i v severní Kanadě (tam se však už nepoužívá název tajga). Rostou zde hlavně jehličnaté stromy, občas jsou ale přerušeny březovými nebo vrbovými hájky. Žijí zde drobní hlodavci, losi, vlci, medvědi, lišky a pozemní ptáci jako tetřev hlušec. 5. Biomy polárního a subpolárního pásu a) Tundra Na sever od tajgy ubývá slunečního záření, a proto lesy pomalu přecházejí v keřovitý porost s menším počtem stromů. Tomu se říká lesotundra. Protože se tyto oblasti nacházejí v blízkosti polárního kruhu, jsou zde v zimě velmi krátké dny a velké rozdíly v teplotách. Zima brání jak rychlému růstu rostlin, tak i rozkladu odumřelých zbytků. S přibývající zeměpisnou šířkou mizí i keře a krajina se mění v tundru a permafrost, trvale zmrzlou půdu. Jen ve velmi krátkém létě roztává nejsvrchnější vrstva půdy a umožní tak Obrázek 10 tajga na Sibiři Obrázek 11 tundra na Aljašce kvetení a rozmnožování rostlin. V tundře zatím není patrný velký vliv lidí, pouze pro těžení ropy a nerostné suroviny. Ve vysokohorských oblastech i v jiných klimatických pásmech se VI

7 vyskytuje alpinská tundra. Zde jsou však tvrdé podmínky způsobeny nadmořskou výškou a ne zeměpisnou šířkou. Rostliny i živočichové jsou dobře přizpůsobeny tvrdým podmínkám, ale žije tu pouze málo druhů. Většinu porostu tvoří mechy, lišejníky a odolné byliny. Žijí tu různí ptáci, sobi, polární vlci a lišky. b) Polární pustiny Nejsevernějším (a nejjižnějším) biomem jsou polární pustiny. Na rozdíl od tundry a tajgy, které jsou pouze na severní polokouli, je můžeme najít i na jižní polokouli, na Antarktidě. Zde je půda celoročně zmrzlá nebo pokrytá ledem. Kvůli globálnímu oteplování však souvislé ledové plochy pomalu tají a zmenšují se. Protože tyto oblasti leží za polárním kruhem, projevuje se zde polární noc a polární den. Žije zde velmi málo organismů, které jsou ale velmi dobře přizpůsobené podmínkám. V Arktidě žijí lední medvědi, na Obrázek 12 lední medvěd Antarktidě tučňáci a tuleni. 6. Použité zdroje 1. Soubor Biomy v pdf na internetu. [Online] [Citace ] 2. Soubor Stepi a lesostepi v ppt na internetu. [Online] [Citace ] 3. Stránky Wikipedie, Tundra. [Online][Citace ] 4. Stránky Fotokrásy přírody [Online] [Citace ] 5. Stránky Wikipedie, Savana [Online] [Citace ] 6. Soubor Tropický deštný les v pdf [Online] [Citace ] 7. Stránky Wikipedie, Tropický deštný les [Online] [Citace ] 8. Soubor TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY (TROPICKÝ PÁS, ROVNÍKOVÁ OBLAST) v pdf [Online] [Citace ] studijni_text.pdf 9. Soubor Pouště a polopouště v pdf [Online] [Citace ] Stránky Wikipedie, Pouště [Online] [Citace ] Stránky Biosféra [Online] [Citace ] Soubor Subtropy v pdf [Online] [Citace ] VII

8 13. Demek, J., Voženílek, V., Vysoudil, M.Geografie 1, Fyzickogeografická část. Praha : SPN, Seznam obrázků: Obrázek 1 podnebné pásy... II Obrázek 2 - orchidej... II Obrázek 3 - kolibřík... III Obrázek 4 park Serengeti... III Obrázek 5 - Sahara... III Obrázek 6 fenek ušatý... IV Obrázek 7 piniový les... IV Obrázek 8 poušť Gobi... V Obrázek 9 nandu pampový... V Obrázek 10 tajga na Sibiři... VI Obrázek 11 tundra na Aljašce... VI Obrázek 12 lední medvěd... VII VIII