Souvky 3 / číslo : 6. Weißfleckiger Flint Kristianstadt flint. Černo-bíle skvrnitý pazourek z poloostrova Skane ve Švédsku.

Transkript

1 Souvky 3 / 2016 číslo : 6 Weißfleckiger Flint Kristianstadt flint Černo-bíle skvrnitý pazourek z poloostrova Skane ve Švédsku. Foto Jiří Dudek

2 Obsah: Příspěvek p. Kroutilíka Průzkum na stavbě prodlužené Rudné v zářezu za ulicí Ke Skalce.(Jiří Dudek) Několik postřehů k setkání v Bolaticích (RNDr. Zdeněk Gába ) 2. setkání zájemců o ledovcovou geologii v Bolaticích (Pavel Wodecki ) Láva, pemza, struska, škvára v ledovcových uloženinách. Díl 2.(Jiří Dudek) Příběh bludných balvanů z Hlučína Darkoviček.(Jiří Dudek) Setkání s Vladimírem Kroutilíkem (Aleš Uhlíř) Souvky na Zonerama (Jiří Dudek) Výstava souvku ve Vlastivědné muzeum v Šumperku (Milan Dvořák) Ve skanzenu jsou uloženy na stolku tabulky s detailem některých hornin a číslem souvku. Dále je k dispozici seznam všech souvku v muzeu. Tyto tabulky by měly sloužit k hrubé orientaci pro určování souvků.podle struktury a barvy se najít skupina, na kterou se je třeba zaměřit. I když u některých souvků mohlo dojít k chybě při určení,(nikdo není neomylný), mohou velice dobře posloužit k určení vzorku,(záchytný bod)popř. k upřesnění informací na internetu. Taktéž je dispozice televize s flash diskem. Na televizi je možno si vzorky prohlédnout ve zvětšené podobě včetně detailů a přímo na místě porovnat s originálem z vitríny. To vše slouží pro studium souvků. Po dohodě návštěvníků s obecním úřadem může sbírka sloužit i jako místo studia pro studenty a návštěvníky muzea. Taktéž je k dispozici literatura oblasti souvkové tématiky. Další informace o souvcích najdete na stránkách obecního úřadu Bolatice v rubrice skanzen- úplně dole, kde jsou taky zveřejňovány zpravodaje souvky. Odkaz: Řada literatury a výsledků výzkumu z minulých let jsou pro nás nedostupné. Uvítali bychom spolupráci s odbornými institucemi, které vlastní tyto informace k dispozici v různých formách. Věříme, že by je mohli poskytnout i pro muzeum souvků.

3 Příspěvek do elektronického časopisu SOUVKY podává Vladimír Kroutilík, bývalý expert Slezského ústavu ČSAV Když k devadesátinám obdrží člověk objektivně pojatou pochvalu, vzpomene si na poznatky z minulého tvůrčího života. Zvláště těch při přírodovědném studiu čtvrtohorního zemského povrchu. Po mnoha letech bádání mohl bych dnes připojit několik rad či doporučení. V prvé řadě všem dalším badatelům, odkrývajícím nová tajemství, doporučuji nikdy nezapomínat na poznatky a návrhy z minulosti dnes často zapomenutých autorů. V pořadí zapomenutých byl pro mne např. K. Jüttner, který již jako první v roce 1912 navrhl v odborné literatuře oblíkovou krajinu (RUNDHACKE?LANDSCHAFT). Můj objev oblíků v osoblažské krajině po více než padesáti letech byl pro mne nakonec velmi podnětný. Pro přátele přečetných nordických souvků od žul rapakivi k několika stům druhům Gábových nebo Nývltových pazourků a dalších hornin je možné připomenout krásné badatelské překvapení v dnes již zaniklé opavské pískovně ŠIBEŇÁK: mohutnou, geologicky starší slínovou kru vápnitých slínů nad podložními mladšími glacifluviálními štěrkopísky.?????? Na kontaktu antiklinální a synklinální vlnící se poloha 10 cm pevné vrstvy kvartérního pískovce. Dalším nepředvídaným časovým momentem při studiu a návštěvách četných pískoven: štěstí náhody? Viz např. Hlučínská pískovna na Rovninách. Den návštěvy: buldozer odkrývající množství nádherných eratických balvanů. Prosba: ponechte je na místě (milé přání pro případnou ledovcovou zahrádku ). Druhý den: zavalení eratik, patrně z obav aby nedošlo k zastavení těžby. Den návštěvy na stejném místě po 3 4 letech: buldozer při rekultivaci stěn pískovny. Moje emocionální prosba: Pane řidiči v těchto místech skvělé naleziště bludných balvanů můžete se pokusit o jejich odkrytí? (stokorunová bankovka pro povzbuzení) Eratika opět na povrchu. Krátké ohlédnutí musím ukončit poděkováním několika mladším kolegům, kteří si s mým jménem vzpomněli na tehdejší dobu pánům Tomáši Rozehnalovi, Alešovi Uhlířovi, Martinu Hanáčkovi. Jim bych chtěl nakonec popřát k úspěšné badatelské práci v moravsko-slezském regionu. VIZE: méně probádanou glaciální oblastí jsou např. Rychlebské hory, revize sběrů Tomáše Kruti v Moravském muzeu, dokumentační zdroje při budování dálničních silničních spojů Bohumín Lipník n. B., Frýdek-Místek - Český Těšín. Prospěšné by bylo zhotovení fotoalba významných eratik, pokračování spolupráce s panem Z. Gábou, a přátelské vztahy mezi členy Kruhu pro sběr a studium souvků měly by být důležitým povzbuzením pro nezištnou práci a její úspěšnost. ((Poznámka editorů: dá se říct, že ve většině navržených cílů se již něco děje, delší nebo kratší dobu, a výsledky jsou prezentovány zčásti právě na stránkách nového el. časopisu Souvky))

4 Průzkum na stavbě prodloužené Rudné v zářezu za ulicí Ke Skalce. Jiří Dudek Foto Terezka Gloserová Stavba prodloužené Rudné, prostor výzkumu souvků Terezky Gloserové v zářezu za ulicí Ke Skalce. Tato lokalita zaujala při procházkách se psem Terezku Gloserovou za jejich domem. Nacházela zde velice krásně zbarvené kameny a pazourky. Začala sbírat tak jako i někteří souvkaři v minulosti, aniž o nich něco věděla. Pak se začala zabývat, tím co vlastně našla, hledala v literatuře a na internetu. Terezka nasbírala zde úctyhodnou sbírku. Některé ukázky přivezla do Bolatic, když zjistila, že není sama a existuje klub pro výzkum souvků. Byl jsem na této lokalitě s ní dvakrát. Shledal jsem, že v zářezu byly odkryty a promíchány ledovcem horniny z doby, kdy tu ledovec nebyl, se sedimenty z Odry a starších geologických období a různých souvrství s ledovcovými souvky.byl jsem zcela zaskočený tím, co jsem viděl a znal. Byly to zcela jiné sedimenty, než jaké nacházíme na polích a v pískovnách. Bylo zde obrovské množství jílovců, prachovců a jiných hornin, které nejsou normálně k vidění!!! O složení hornin a podloží v této oblasti se dozvíte více v literatuře např. Kvartér Ostravska a Moravské brány

5 Při obou prohlídkách lokality jsme společně nasbírali velmi hezké a vzácné souvky. Zaměřil jsem se ta na to, abych Terezku zasvětil do toho, na co se má zaměřit, čemu má věnovat pozornost při sběru. Při následné prohlídce nálezů a její sbírky, jsem ji pomohl s vytříděním nálezů dle skupin, předal spoustu rad, souvisejícími s organizací a evidencí sběrů, včetně určení mnoha nálezů. Sbírka je tak rozsáhlá, že by prohlídka zabrala několik dnů a určování hornin pak týdny. Taky jsem Terezce domluvil setkání s Rudou Pelikánem za účelem mineralogických určení souvků.(poznámka: Ruda dělal průzkum, hned po zahájení stavby v prostoru křižovatky při výjezdu na Klimkovice) Prachovec s rozpadající se kůrou Nacházely se zde velice často prachovce až do průměru půl metru. Tento vzorek se mi při převozu domů rozpadl. Vlastnosti byly stejné jako u psací křídy ve škole. Jediný rozdíl byl v tom, že křída bývá úplně bílá a tyto prachovce jsou šedé!!!! Taktéž byl zde nalezen skvrnitý pazourek Kristianstadt flint. Podle mého odhadu se severské souvky a pazourky se zde vyskytují zhruba v rozmezí okolo 5%. Nacházejí se zde souvky všech typů ze všech oblastí, včetně vzácných souvků z Norska. Taky je tady větší výskyt různých druhů silicitů. Pazourky jsou většinou severské (danien a maastricht) včetně hlízek s tvrdoši. Opolské pazourky jen ojedinělé. U některých pazourků je podezření, že by se mohlo jednat o pazourky z krakowsko čenstochovské jury. Nutno je blíže prozkoumat. Byl nalezen taky korál a zkřemenělé

6 dřevo, různé druhy strusek, amfibolů, dioritů a basaltu. Podrobnější přehled může být proveden po zpracování sběrů. Terezka Gloserová při sběru souvků Ukázka souvku ze společného sběru: horní zleva Unakit, Jotnisher pískovec, tektonická brekcie, spodní zleva pravděpodobné norské souvky

7 Porfyrický paleobasalt s s olivínem Paleobasalt melafyr Fota Jiří Dudek

8 Několik postřehů k setkání v Bolaticích Ukazuje se, že setkání sběratelů ledovcových souvků jsou užitečná a mělo by se v nich pokračovat. Účastníků nebylo mnoho, jen lehce přes deset, ale přesto jsme viděli mnoho zajímavých nálezů, často velmi záhadných (co do určení hornin, zkamenělin i původu) dost záhad se na místě vyřešilo, jiné zase přibyly. Je třeba vysoce ocenit vstřícnost vedení obce v Bolaticích, že nám umožňuje setkání v kulturním a pro tento účel ideálním prostředí vesnického skanzenu (a muzea pazourků) u kostela. Na setkání jsme mohli vidět stovky ledovcových souvků a spolu s nimi i stovky artefaktů sbíraných s polí. Artefakty, převážně silicitové, se často nacházejí i na stejných polích jako souvky. Někdy je pak těžké odlišit přírodní úštěpek pazourku od záměrného úštěpu nebo výrobku člověka. Obojí ( petrefakty i artifact) pocházely převážně z polí na Hlučínsku nebo vůbec mezi Ostravou a Opavou, méně z Krnovska a Osoblažska. V souvcích se objevily kromě záhadných a dosud neurčených (neurčitelných?) hornin a zkamenělin i unikáty, první nálezy známé z České republiky. Černo-bíle skvrnitý pazourek z poloostrova Skane ve Švédsku, mimochodem vyhlášený mezinárodní organizací Gesellschaft für Geschiebekunde sedimentárním souvkem roku S velkým zájmem jsme si prohlédli kolekci pazourků, některých i s určitelnými zkamenělinami, kterou nasbírala při výstavbě silnice u Ostravy-Poruby paní Tereza Gloserová. Věnuje se tu záslužné činnosti záchrannému sběru při stavbě komunikace. Uvážíme-li, kolik prostředků a sil věnuje stát a podniky na záchranný archeologický sběr při podobných akcích, je s podivem, že sběr přírodnin je naopak závislý jen na dobré vůli a nadšení jednotlivců, většinou amatérů. Zaujala také malá kolekce p. Gebauera z okolí Dolních Životic a Štáblovic. Souvky tu sbíral i v místech, kde by už neměly být, tj. za oficiálně stanovenou a v geologických mapách zakreslenou nejzazší hranicí zalednění. Domluvili jsme se, že se sběratel při svých výpravách do terénu pokusí tuto hranici zpřesnit. Význam takových setkání je i v tom, že zájemce a účastník uvidí a pozná nejen to, co sám nasbíral, ale mnohem širší spektrum klastů a artefaktů. Tím si značně rozšíří svůj obzor. Význam sběru a výzkumu souvků (stejně jako nerostů a zkamenělin) je ovšem nejen soukromý, ale i celospolečenský a vědecký. Věda je, jak známo, nekonečná jak přibývá poznatků, tak přibývá i záhad. Při jejich řešení v přírodních vědách a archeologii zvlášť je podmínkou úspěchu spolupráce specializovaných odborníků a amatérských sběratelů. RNDr. Zdeněk Gába

9 Zdeněk Gába a Bruno Kladiva při určování souvků Diskuze nad souvkovými problémy Fota Ferdinand Scholz Těšinit se sběru okolo Českého Těšína: Trudky Cigánové

10 2. setkání zájemců o ledovcovou geologii v Bolaticích Pavel Wodecki Za pěkného počasí se v areálu skanzenu v Bolaticích konalo dne 30. dubna 2016 již druhé setkání zájemců o ledovcovou geologii. Schůzku v úvodu navštívil i starosta obce p. Mgr. Herbert Pavera, který ocenil aktivity vedoucí k poznání i dokumentaci ledovcové minulosti kraje. Mezi účastníky již tradičně zavítal geolog dr. Zdeněk Gába ze Šumperka. Jeho aktivní účast na diskusích o vystavených vzorcích výrazně obohatila odborný rozměr našeho setkání. Ukázalo se, že i tak dlouholetý pracovník v tomto oboru se může setkat v novými, jemu dosud neznámými druhy ledovcových nordických souvků a to ve větším množství, než vůbec čekal. Řadu ukázek souvků přinesl organizátor celého setkání p. Jiří Dudek. Bylo to ukázky z Experimentální štípané industrie, včetně ukázek vyrobených nástrojů. Dále nálezy z průzkumu za hranicemi pazourky a artefakty z lokality Maków u Ratiboře z Polska. Zde bylo prokázáno pravěké dobývání pazourků z jam až 8 m hlubokých z ledovcové morény a zřejmě dílny na výrobu pazourkových nástrojů. Vzhledem k blízkosti hranice, dá se předpokládat, že se tyto nástroje vyskytují i na našich lokalitách. Taktéž byly vystaveny souvky a brousící pomůcky z minulých zpravodajů Souvky. V dalším pak nálezy různých zajímavostí, např. artefakty, keramiku z neolitu, zkřemenělé dřeva, zkřemenělá kost a celou řadu souvků a fosilií. Již tradičně se zúčastnil schůzky p. Bruno Kladiva, který přinesl kromě ukázek ledovcových souvků i některé pazourkové artefakty z období paleolitu a neolitu a i hlazenou neolitickou industrii z okolí Hlučína. Podle p.gáby byla jeho ukázky nejzajímavější. Pan Pavel Wodecki přinesl ukázat hlavně nálezy z poslední doby z Hlučínska a Osoblažska. Mimo souvků nordických hornin účastníky zaujal vzorek skolitického pískovce (Skolithos tibia) stopa 5 až 8mm se zřetelným centrálním kanálkem. Je to spodno kambrický pískovec z jižního Švédska. Nalezený na moréně v Osoblaze. Jedná se o fosilizované příbytky kambrických červů v podobě uskupení lineárních "trubiček", stáří cca 500 mil. let. Pan Ferdinand Scholz přinesl ukázky ledovcových souvků z okolí Brumovic. Rovněž i pazourky, z nichž některé byly určeny jako neolitické artefakty. Pavel Wodecki při určování artefaktů Foto Karel Struhala

11 Fosilie Coelosphaeridium Foto Karel Struhala Paní Trudka Cigánová souvky z okolí Hatě a Těšínity nalezené u Českého Těšína. Hlavní část setkání byla věnována prohlížení vystavených vzorků, diskusi nad nálezy a jejich určování. Noví účastníci z Opavska a z Ostravy - Poruby přivezli zajímavé nálezy, které rozšířily oblast zájemců i zájmu mimo tradiční Hlučínsko. V diskusích zazněly důležité informace o systému dokumentace ledovcových souvků, který navrhnul p. Dudek. Byl rovněž projeven zájem o zřízení dokumentace nalezených ukázek souvků (počínaje s evidováním vzorků vystavených na setkání). Vzhledem k pestrosti vystavených nálezů by takové evidence časem mohla vytvořit katalog nálezů z kraje i dobrou určovací pomůcku pro sběratele. Artefakty Bruna Kladivy Foto Bruno Kladiva

12 Láva, pemza, struska, škvára v ledovcových uloženinách Díl 2. Horniny sopečného původů se v ledovcových uloženinách běžně vyskytují. Jsou mezi souvky severskými, blízkými i lokálními (místními). Ve výzkumech z dřívějších let jsou potvrzeny výskyty čedičových hornin, struskových i porézních čedičů. Doložené jsou nálezy z různých míst Hlučínska, Opavska i okolí Osoblahy. Většinou bývají třetihorního stáří. Ze čtvrtohorních sopek Nízkého Jeseníku lze je taky předpokládat. Strusky, škváry, skla z technologických procesů se v souvcích vyskytují běžně. Původ sopečný nebo technologický lze jenom předpokládat. Určit se dá jen obtížně. Pro svou zajímavost a krásu by však neměly chybět v žádné sbírce souvků. Souvek lávy pravděpodobně z Velkého Roudného. Vybrán ze štěrku při prohlubování koryta řeky Opavy u mostu Hlučín Děhylov. Foto Jiří Dudek Olivíny na čediči z řeky Moravice zvětšeno 66x fota Ferdinand Sholz Vlevo dole Souvek čediče z řeky Moravice Vpravo dole Souvek olivinického čediče z Otické sopky

13 Souvek strusky se železitými fleky a neznámými otisky po obou stranách Foto Jiří Dudek Souvek pravděpodobně Rázoveckého tufitu s natavenými hranami z mikrokamery Foto Jiří Dudek Souvek vlevo natavený sopečný tuf Souvek vpravo natavený jemnozrnný tufit Pravděpodobně z blízkých sopek

14 Snímky natavení z mikrokamery Horní vlevo Sopečný tuf Horní vpravo a spodní Natavený sopečný jemnozrnný tufit Fota Jiří Dudek Láva Pelenina slza??? Původ??? Velikost: 2,5 x 1,5 cm Fota Jiří Dudek Dole Čelní pohled na uražený konec Vpravo Natavený povrch

15 Souvek neurčené horniny Spodní strana bez krystalů Horní strana natavena s podlouhlými krystaly Snímky z mikrokamery Pohled spodní boční horní 2x krystaly

16 Příběh bludných balvanů z Darkoviček Podle vyprávění p. Josefa Fusa (Jiří Dudek) Statek v Darkovičkách byl postaven Rothschildem jako řada jiných statků na Hlučínsku. Dělnicí při výstavbě budovy a jejich odpadů narazili na veliký bludný balvan. Nevěděli si s ním rady. Jednoduše ho proto potrubím z kameniny pravoúhlými oblouky obešli v těsné jeho blízkosti a zasypali. Odpad fungoval desítky let. V posledních letech došlo několikrát k ucpání odpadu, který byl specializovanou firmou pročištěn. Poslední pročištění potrubí nepomohlo. Z těchto důvodu bylo přikročeno k opravě a výměně odpadního potrubí za pomocí bagru. Při těchto stavebních pracích se dostal zpět na světlo bludný balvan o velikosti 140 x 100 x 78 cm, šedý granit se slabě hnědým zabarvením. Při dalších opravnách kanalizace se dostal na světlo taky druhý bludný balvan o rozměrech 80 x 70 x 49 cm, migmatit. Oba bludné balvany byly darovány muzeu souvku a jejich převoz do Bolatic zajistil p. Josef Fus. Děkujeme!!!!!!!!!! Bludný balvan 1 Rozměry 140 x 100 x 78 cm Hornina: pravděpodobně Bohuslän granit (p.gába) Původ: rozhraní Norska a Švédska, oblast Idefjordu v pásmu 120 km dlouhém a 20 km širokém. Bohuslän granit má desítky variet a řadu typů. Přesnou varietu proto nelze podle p. Gáby určit bez dalšího zkoumání.

17 Nábrus bludného balvanu v dubnu 2016 provedli: Alfréd Solich a Jiří Dudek Fota Jiří Dudek

18 Bludný balvan 2 Rozměry 80x 70 x 49cm Hornina: migmatit Původ: střední Švédsko, oblast Dalarna Po sklizni s možností vjezdů na pole, čekají na přepravu do muzea další nalezené bludné balvany!!

19 Setkání s Vladimírem Kroutilíkem Dne 13. dubna 2016 se v kavárně v obchodním centru Nová Karolina v Ostravě uskutečnilo setkání s Vladimírem Kroutilíkem, které zprostředkoval přítel pana Kroutilíka geolog Tomáš Rozehnal. Vladimír Kroutilík se narodil v Ostravě a studoval na Univerzitě Karlově. Činnost Vladimíra Kroutilíka, který 7. srpna 2015 oslavil jubileum 90 let, je rozsáhlá. Před 60 lety jako první odborník blíže popisoval ostravské haldy. Působil ve Slezském studijním ústavu v Opavě a také v Ostravském muzeu. Spoluredigoval Přírodovědecký sborník Ostravského kraje a sám do něho přispíval. Zabýval se geologií Ostravska, organizoval řadu výzkumných prací zaměřených zejména na sedimenty a modelační schopnosti pevninského ledovce v Opavské pahorkatině. Věnoval se zejména geomorfologii čtvrtohor a svými pracemi přispěl k publikaci Kvartér Ostravska a Moravské brány (J. Macoun a kol., 1965). Počátkem 60. let poukazoval na jedinečnost lokality Uhlířský vrch, jejíž existence byla ohrožena těžbou tufu. Z podnětu Vladimíra Kroutilíka byla svolána porada odborníků kabinetu geomorfologie ČSAV, která se vyslovila proti další těžbě závodu Prefa Bruntál. Podařilo se tak zachránit významnou dominantu krajiny a unikátní doklad nejmladšího vulkanismu v Nízkém Jeseníku. Skupina deseti bludných balvanů z pískovny v Hlučíně-Rovninách známá jako přírodní památka Rovninské bludné balvany, se uchovala přičiněním Vladimíra Kroutilíka. V roce 1958 byly v pískovně v Hlučíně-Rovninách odkryty bludné balvany ze severské žuly a při těžbě opět zaházeny. Když se při rekultivačních pracích v roce 1964 znovu dostaly na povrch, zasadil se Vladimír Kroutilík o jejich záchranu. Jeho zásluhou můžeme dnes skupinu deseti bludných balvanů vidět v areálu Černé louky v Ostravě. Výraznou stopu zanechala na Ostravsku i mimopracovní činnost Vladimíra Kroutilíka, který je jedním ze zakladatelů basketbalového hnutí, zakladatel minibasketbalu a aktivní člen skautského a sokolského hnutí. Je stále archivářem Sokola a nestorem ostravských sportovních trenérů. Setkání s panem Kroutilíkem, který sleduje i věci kolem souvků, trvalo víc než 3 hodiny. Vladimír Kroutilík je právem považován za posledního žijícího mohykána poválečné moderní geografie a stále aktivního přírodovědce. Do dalších let se mu sluší popřát pevné zdraví, hodně síly a vše nejlepší. Text a foto Aleš Uhlíř V popředí Vladimír Kroutilík, vzadu zleva doprava Tomáš Rozehnal a Aleš Uhlíř Snímek vpravo Vladimír Kroutilík Foto M.Uhlířová

20 Souvky na Zonerama Na úpravu fotek používám program Zoner foto studio. V rámci tohoto programu je možnost umístit zadarmo fota na jejich serveru, vytvořit zde alba a galerie fotek. Pokusně jsem tam umístil s problémy, fota souvků a fotky ze setkání z Bolatic. Na tomto odkazu si je můžete prohlédnout. Při ovládání mám určité problémy, věřím, že se mi to podaří doladit tak, abychom mohli tento server používat pro naše nálezy a společné fota ze setkání. Po otevření odkazu jsou dole složky, ve kterých jsou umístěné fotky. Prozatím je neumím seřadit tak, jak bychom potřebovali. Jsou umístěny podle data nahrávání fotek. Taky se zde ukazuje datum, který neumím přepsat. Věřím, že to jsou jen drobné problémy. Pokud by se našla jiná, přehlednější galerie bylo by i to dobré. Na setkáních by potom byl fotograf, který by pořizoval dokumentaci nálezu pro galerie a pro časopis Souvky. Taky by bylo třeba připravit prostor pro focení a barevné podložky. Prosím, sdělte své názory. Dobrý den, vážený pane Dudku zasílám vám informace o výstavě u nás v našem vlastivědném muzeu po našem telefonátu. Výstava souvku ve Vlastivědné muzeum v Šumperku, Ve čtvrtek , v Hollarově galerii otevíráme, pravděpodobně i s vernisáží v 17:00, výstavu s názvem Souvky. Podtitulem bude samozřejmě problematika ledovcových klastrů na Severní Moravě. Obecná část bude seznamovat laickou veřejnost s klasickými otázkami - co je to souvek, kde se nalézá, odkud se sem dostaly a podobně... Na poustrech budou mé vlastní makrofotografie a ve velkém množství vitrín budou souvky z našeho depozitáře. V průběhu výstavy bude realizována přednáška pod vedením mého předchůdce a velkého souvkaře pana Dr. Gáby. Termín ještě není pevně určen. Je možné, že termín bude stejný jako termín zahájení výstavy hned po vernisáži. Výstava bude asi končit - to ještě nevíme jistě Oficiální pozvánku ještě zašlu v průběhu času na váš . S díky a pozdravy jsem Mgr. Milan Dvořák Kontakt: Zoolog - geolog Mgr. Milan Dvořák Telefon: milan.dvorak@muzeum-sumperk.cz Vlastivědné muzeum v Šumperku, příspěvková organizace Hlavní třída Šumperk Telefon: Fax: vmsumperk@muzeum-sumperk.cz

21 Umyté souvky v kuchyni panelového domu, před prohlídkou. Fota Jiří Dudek Ukázky nástrojů z Experimentální štípané industrie vyrobil Jiří Dudek. Souvky 3/ 2016 č.6 pouze v elektronické podobě, Kontakt pro příspěvky a Info : dudek.jiri@volny.cz Děkujeme předem všem těm, kteří by mohli upřesnit informace uvedené v tomto zpravodaji a eventuálně opravit chyby, kterých jsme se mohli dopustit. Jiří Dudek 2016