Souvky 4 / číslo 15. Silvestr na souvkovém poli čas: 09:59 Foto: Jiří Dudek

Transkript

1 Souvky 4 / 2018 číslo 15 Silvestr na souvkovém poli čas: 09:59 Foto: Jiří Dudek

2 Obsah 1) Setkání souvkařů v Bolaticích (Jiří Dudek) 2) Co mne zaujalo v zajímavém obecním muzeu (Ivan Turnovec) 3) Exkurze v sádrovcovém lomu v Kobeřicích (Jiří Dudek) 4) Dentrity v pazourcích (Jiří Dudek) 5) Určení souvků (Zdeněk Gába) 6) Problematikum v křemenci (Jiří Dudek) 7) Vápence na poli u Kozmic ohlasy na článek (Jiří Dudek) 8) Ojedinělý nález nového bludného balvanu v Hlučíně (Bruno Kladiva) 9) Po stopách významného geologa K.Jüttnera v oblasti Brumovic (Ferdinand Scholz) 10) Zajímavosti z mikrosvěta (Ferdinand Scholz) 11) Experimentální archeologie (Jiří Dudek) 12) Pozdní doba bronzová, byla objevena na katastru obce Kunín (Bronislav Novosad) 13) Seznam publikací z knihovny Vladimíra Kroutilíka (3.část) (Jiří Dudek) Cicvára z pole v okolí Hlučína Foto: Jiří Dudek

3 Setkání souvkařů v Bolaticích Jiří Dudek Podle sdělení více účastníku bylo i toto setkání velice přínosné, přátelské a moc líbilo. Musím přiznat, že nás ráno ve skanzenu zaskočil veliký liják v době, kdy už někteří souvkaři měli rozloženy nálezy i občerstvení na stolech. V tomto lijáku jsme nemohli v těchto prostorech schůzku uskutečnit. Proto jsme museli s Martinem Bortlíkem (místostarosta obce) improvizovat. Urychleně se podařilo zajistit klíče od sálu kulturního domu. Přemístění nám trvalo jen krátkou chvilku a už o půl desáté po oficiálním zahájení setkání starostou Herbertem Paverou, mohl zahájit přednášku p. Tomáš Krejčí o sádrovcovém lomu v Kobeřicích. Po červnové návštěvě lomu s P. Ivanem Turnovcem a Tomášem Rozsypalem jsem se na přednášce s ním předem domluvil, aby nás informoval, co se nachází nedaleko Bolatic. Přednáška p. Křejčího velice poučná. Všem se moc líbila a chtějí, aby na úvod našich setkání byly připraveny další. Pan Křejčí věnoval ukázky sádrovce a texty s přednášky muzeu souvků. Taktéž je ochoten nás provést při exkurzích v lomu (viz níže). Chtěl bych proto mu velice poděkovat. Je ochoten taky s námi dále spolupracovat. Dále schůzka pokračovala až do oběda v restauraci KD, prohlídkou nálezů, neformálními diskuzemi, určováním souvků a artefaktů. Po obědě diskuze pokračovaly. Kdybychom tam mohli být dva dny tak bychom pořád řešili mnohé souvkařské problémy. Děkuji Všem, kteří na setkání přišli, obzvláště Těm donesli ukázky nálezů i těm, co se jen na setkání přišli podívat. Děkujeme obci Bolatice za občerstvení, podporu a pravidelnou účast starosty Herberta Pavery i místostarosty Martina Bortlíka na našich setkáních. Moc děkujeme! V. Kroutilík a Z. Gába na setkání kruhu pro výzkum souvků v Bolaticích Diskuze významných badatelů kvartéru Ostravska a Moravské brány i širšího regionu - po obědě. Foto: Tomáš Rozehnal

4 Setkání Fota: Bruno Kladiva

5

6 Fota : Bronislav Novosad

7 Co mne zaujalo v zajímavém obecním muzeu Ivan Turnovec Dovoluji si reagovat na zážitek, který jsem měl v obci Bolatice na Hlučínsku. Navštívil jsem totiž v červnu, díky svému příteli a kolegovi ze studií Tomáši Rozehnalovi, zdejší obecní muzeum souvků. Setkal jsem se při té příležitosti se sběratelem panem Jiřím Dudkem, jehož sběry jsou základem muzea. S drobnými lokálními muzei se občas setkávám, mají obvykle jen lokální význam. V případě muzea souvků je situace jiná a nejde jen o problematiku kamenů přivlečených na Ostravsko ledovcem ze severských zemí a Polska. Studium souvků umožňuje pochopit, jak se zdejší krajina vyvíjela v ledových dobách. Navíc se kolem muzea vytvořil klub zájemců, kteří se zabývají systematickým sběrem a studiem ledovcem přivlečených materiálů. Jejich přístup, se kterým začal pan J. Dudek je obdivuhodně systematický. Zaujala mne katalogizace jednotlivých materiálů. Obdivoval jsem fotodokumentaci a evidenci severských vyvřelin sbíraných na Opavsku a Ostravsku. Ocenil jsem badatelský přístup, jedná se o zhotovení nábrusů vyvřelin a jejich identifikace. V odborných kruzích universitních petrologů se makroskopicky vyvřeliny neurčují, zde však byla tato metodika zpracována a použití nábrusů je optimální co se přesnosti určení týče. Členové klubu dokázali studiem nábrusů a srovnáváním sbírkového materiálu se vzorky přivezenými ze Švédska, Finska, Norska a dalších zemí většinu vyvřelin jednoznačně určit a současně definovat i místo jejich původu. Za chybu pokládám, že přehled vyvřelin ale ani dalších materiálů (pazourků, různých sedimentů, araukarií, metamorfovaných hornin i jednotlivých mineralogických nálezů) nebyl monograficky publikován, a že existují jen dílčí zprávy archivované v muzeu. Zmiňuji se jen o jedné části práce klubu, připomenout je žádoucí i snaha o podchycení mládeže, vhodnými akcemi kde se mohou seznámit vedle ledovcem přineseného kamení i s další náplní členů klubu. Ti se totiž při svých cestách do terénu setkávají s paleolitickými i neolitickými artefakty, které dávají převážně ke zpracování archeologickým pracovištím v regionu. Jde bezesporu o činnost záslužnou. Na závěr své informace o zážitku v obci Bolatice kde vznik unikátního muzea umožnili, musím jen znovu konstatovat, že jsem se zde setkal s kvalitně určenými, ledovcem přinesenými materiály a s odborně kvalitní archivací nasbíraných materiálů. Tato archivace je srovnatelná, nebo někdy i lepší než v okresních a krajských muzeích. Osobně bych měl zvláštní přání. Velice rádi bychom v časopise ŠPERKAŘ zveřejnili alespoň dvě publikace, kterými by byla práce zdejších souvkařů prezentována širší veřejnosti. Jedná se o pazourky a jejich specifikaci a alespoň krátký výběr z katalogu severských vyvřelin sbíraných na Opavsku a Ostravsku. Časopis ŠPERKAŘ v elektronické podobě je na tomto odkazu: Ivan Turnovec před vstupem do muzea Foto: Tomáš Rozehnal

8 Exkurze v sádrovcovém lomu v Kobeřicích Jiří Dudek Po velice pěkné přednášce p. Krejčího na našem setkání, se projevil zájem o prohlídku lomu. Po projednání s p. Křejčím je to možné po domluvě. Je nutné zavolat min. 2-3 dny předem. Nesmí být po dešti, jinak se v lomu nelze pohybovat! Exkurze : v po pá: Tomáš Krejčí Závodní Gypstrend s. r. o Kobeřice krejci@gypstrend.cz Fota: Jiří Dudek v době od 9 13 hod.

9 Dentrity v pazourcích Jiří Dudek V pazourcích se dentrity nacházejí ojediněle. Ve spoustách pazourků, které jsem nasbíral, jsem je objevil jen ve 4 kusech. Ve dvou byly výrazné, ve dvou nevýrazné. Výrazné vznikly u pazourků, které měly pukliny a podél těchto puklin praskly. První je z Hlučína, který mi spadl a rozdělil se. Druhý pochází ze Závady, našel jsem jednu polovinu. Někteří sběratelé je považují za fosilie otisku rostlin nebo kapradin. To je však velký omyl. Dentrity vznikají v puklinách hornin z roztoků oxidů i hydroxidů manganu a železa, vysrážených z prosakujících vod, proto jsou tmavé. Dešťové vody při průchodu půdou se obohacují o tyto prvky. Formou roztoku se dostanou do trhlin a prasklin. Při postupném vysychání pak vykrystalizují. Jsou složeny z malých krystalků nebo krystalových zrn. Někdy také tvarem připomínají sněhové vločky. Vyskytují se i v jiných horninách. V chalcedonu, jsou pojmenovány jako mechový achát. Dentrity mohou vznikat i krystalizací jiných minerálů a prvků. Dentrity v rozlomeném pazourku a detail z mikrokamery Foto: Jiří Dudek

10 Určení souvků Zdeněk Gába Na našem setkání v září jsem předal p. Zdenku Gábovi souvek pravděpodobného Lestiwaritu, aby ho prozkoumal, jak jsem psal v předešlém zpravodaji a taky mu věnoval souvek Revaitu. Určení souvků: L e s t i w a r i t : Makroskopické určení podle nábrusu. Souvek 11,6 x 7, 7 cm. Lokalita Závada, leg. Pelikán. Dobře zaoblený souvek. Váha 439g, hustota 2,58. Barva světle šedá se žlutavým nádechem, s krátkými černými proužky. Zrno 0,1 až 1 mm (struktura drobnozrnná). Textura paralelní (usměrněná), zřetelná kataláza (drcení). Převládají světlé minerály určeny jako živec a křemen. Z tmavých minerálů v proužcích biotit (cca 10%). Akcesoricky rovnoměrně rozptýlena zrna růžového granátu (vzhledu almandinu) do 0,3 mm. Modrá zrna jsou zbytky lešticího media! U r č e n í : Pravděpodobně drobnozrnná rula (metaaplit?). Původ téměř určitě severský (Švédsko?). Není to lestiwarit z prolomu Osla (alkalický syenitový aplit). Vzhledem k jeho vzácnosti v souvcích vůbec byl by to nález kuriózní. R e v a i t : Makroskopické určení dodaného souvku. Lokalita Hlučín, leg. Dudek. Přirozeně půlená konkrece 68 x 21 x 16 mm, váha 42,5g, hustota 2,50. Tvrdost minimálně 6. Barva uvnitř světle hnědá, na povrchu kůra s 3 vrstvami: béžovou, tmavošedou a světlešedou. Vzhled chalcedonu s drobnými dírkami. Na povrchu patrné různé struktury (jamky, trámčina), patrně agregáty chalcedonu. U r č e n í : Konkrece menilitového rohovce, mineralogicky chalcedon. Lokální (jižní) souvek, původ menilitové vrstvy, eocén. R e v a i t je sběratelský termín volného použití! Menilitové rohovce (Revaity) Bruna Kladivy nalezené na Hlučínsku Foto. Bruno Kladiva

11 Problematikum v křemenci Jiří Dudek Letos na jaře mne zaujal v pískovně Závada tento souvek křemence. Po prvním prohlédnutí jsem usoudil, že by to mohlo jednat o stopy nějakého dávného živočicha např. kraba. Foto: Jiří Dudek Rozměry souvku jsou: 11,5 x 9 x 5,5 cm. Dírky mají většinou průměr 5 mm. Nejhlubší jsou cca 4 mm, jiné jsou mělčí. Jejich dno uvnitř je půlkulaté a pravidelné. To znamená, že to nemohou dírky po vypadlých sedimentech. Uvedený souvek jsem přinesl na naše setkání v září jako ukázku. Zdeněk Gába při jeho zkoumání sdělil, že už něco podobného viděl a označil to jako problematikum v křemenci. Vápence na poli u Kozmic ohlasy na článek Jiří Dudek Dostal jsem zprávu od paní Evy Mertové z Ostravského muzea o tom, že Kruťa ve své práci Mineralogické poměry a nerostné suroviny na Hlučínsku (1954, Přírodovědecký sborník Ostravského kraje, roč. XV, číslo 1), uvádí nálezy miocenního vápence sz. od Koblova a v ludgeřovickém lese. Mimo jiné také uvádí, že vápenec miocenního stáří se dříve těžil u Hlučína. Ve Slezském zemském muzeu mají kolekci třetihorních zkamenělin ze zaniklé pískovny na úpatí Vinné hory u Hlučína, jsou to hlavně silnostěnné schránky mlžů,

12 kteří se vyskytují v příbojovém pásmu. Vápence od Kozmic zřejmě také budou pozůstatky třetihorního moře, které v našem kraji zanechalo například sádrovce v Kobeřicích u Opavy. (Pozůstatky schránek mlžů ve větším množství jsem objevil i při cestě z Hlučína do Kozmic). Usuzoval jsem, že mají původ z vápnění vápnem z Hranic, když jsem zjistil v literatuře, že se tam vyskytují a je tam celý příbojový útes). Na stejnou informaci jsem narazil v literatuře, kterou věnoval muzeu souvku p. Gába. Ladislav Zapletal: Fysická geografie Hlučínské pahorkatiny Opava 1959 Je tedy pravděpodobné, že vápence u Kozmic jsou původem miocenního stáři. Rozhodl jsem se místo pravděpodobné pískovny pod Vinnou horou prozkoumat. Letecká mapa z roku 1953 ( zdroj : ) 1 - Vinná Hora 2 - zaniklá pískovna na Vinohradské ulici ( vlevo ) 3 - zaniklá pískovna na Vinohradské ulici ( vpravo ) 4 - zaniklá pískovna v Břízkách 5 - zaniklá pískovna Hlučín - Rovniny Pravděpodobnou pískovnou, kde se mohl těžit vápenec je zaniklá pískovna (4) v Břízkách. Dnes je celý tento prostor zarostlý a zamokřený. Je zde i plantáž vrby na košíky. Zcela určitě tady prosakují vody z ledovcových uloženin stejně jako na opačné straně Vinné hory směrem k jezeru.

13 Letecká mapa z roku současný stav ( zdroj: ) Trasa průzkumu Dne jsem prozkoumával prostory, viz mapka. Na poli jsem našel vápence, ale v menším rozsahu. Usoudil jsem, že mohou být z vápnění, jelikož stejné se nacházejí i na druhé straně pole při cestě na Vinnou Horu. Dne jsem zkoumal prostory přímo v místech, kde občas i v dnešní době občas někdo vytěží písek. Objevil jsem čerstvý odkryv, kde jsou vidět nádherné vrstvy ledovcových uloženin drobného štěrku a písku. Stopy po vápencích jsem zde však žádné nenašel.

14 Vápence na poli a odkryv v pískovně v bývalé pískovně pod Vinnou Horou Mapky a fota : Jiří Dudek

15 Ojedinělý nález nového bludného balvanu v Hlučíně Bruno Kladiva Najít či objevit velký bludný balvan, oproti minulosti je dnes spíše věc náhody a štěstí. Děje se tak většinou při různých zemních pracích (výkopech). O to větší je nález bludného balvanu při podzimní orbě. Dne vyoral, či spíše narazil do bludného balvanu traktorista Jiří Keler, ze zemědělského podniku Agrozea Darkovičky. Stalo se tak na jižní straně půdního bloku čísla 5301/1 nazývaným Jurášková pískovna, nám známým pod názvem Davidka, v katastru města Hlučína. Balvan ležel v hloubce 30 cm pod povrchem půdy. Bylo velkým štěstím, že plužní těleso se zachytilo, neboť se prováděla hluboká orba právě do 30 cm. Na druhé straně však vznikla škoda, dle vyjádření mechanizátora Josefa Fusa v celkové výši odhadem do 50 tisíc korun. Následně jej p. Josef Adámek vykopal a odvezl těžkým čelním nakladačem do střediska firmy Agrozea. Tam byl balvan omýt vysokotlakou myčkou to už za mé přítomnosti. Balvan jsem osobně změřil. Má rozměry cca 140 x 75 x 45 cm. Po následném zvážení se zjistila hmotnost 1,08 tuny. Z iniciativy Josefa Adámka, Josefa Fusa a mé, jsme se shodli, že balvan umístíme ve skanzenu v Bolaticích. Následně pan Josef Fus, balvan naložil do lopaty nakládače a ihned odvezl do Bolatic, kde mu místostarosta Martin Bortlík umožnil vjezd do skanzenu a uložení balvanu. Doposud není rozhodnuto umístění a dalším osudu kamene. Prozatím zůstane ve skanzenu do té doby se dvěma dalšími, které už Agrozea dovezla do skanzenu. Obecní úřad se zabývá umístěním zahrady bludných balvanů přímo v obci s poutačem na návštěvu expozice souvků ve skanzenu. To může být uskutečněno v rámci dalších investičních akcí. Poznámka autora textu: Domnívám se, že se jedná o hrubozrnou rapakivi žulu. Po provedení nábrusu bude možno zjistit přesněji, o jakou horninu se jedná. Závěrem patří mé poděkovaní všem výše jmenovaným osobám za jejich iniciativu, angažovanost v této vyjimečné a zdařilé akci. Najít balvan, zorganizovat jeho vykopání, převoz k očištění, vyčištěni a další převoz do skanzenu za jediný den to zasluhuje velikou míru ocenění pro všechny zúčastněné, většinou členy neformálního kruhu pro výzkum souvků. Bludný balvan nalezený v Hlučíně fota: Bruno Kladiva

16 Bludný balvan nalezený v Hlučíně - detail struktury Po stopách významného geologa K.Jüttnera v oblasti Brumovic Ferdinad Scholz K. Jüttner popisuje mimo jiné, ve své práci z roku 1912: Das nordische Diluvium im westlichen Teile von Österreichisch-Schlesieen. Jak bádal a pátral v okolí Brumovic, Pochně a Úvalna po činnosti ledovce. V Brumovicích: Vedle domku řezníka Grosse jde malá cesta nad obecní potok. Tam leží červený kvarcit rozm. 67 x45 x 50cm. Dříve byl větší, ale byl rozbit. Malá cesta existuje dodnes. Je to malá ulička mezi domy a zahradami. Potok je od konce šedesátých let zatrubněn, byl tam pravděpodobně i můstek přes potok se zábradlím, které zůstalo původní a kvarcit už tam není. Dále uvádí K. Jüttner. Severně od Pochně, jižně od Žežulky hojné eratické bloky, diorit a rulu. Při průzkumu na poli severozápadně od Pochně, se nachází hojně ledovcové souvky, krystalinické, pazourky i nordické sedimentární. Na malé agrární haldě u pole jsem našel asi 40cm dlouhý Västervik kvarcit. Po asi padesáti metrech do lesa nacházím vedle zeleně značené turistické trasy z Pochně do Úvalna, balvan růžově červeného granitu s vysokým obsahem křemene. Balvan leží schován v menším úvozu, blízko turistické trasy. Je celý v zemi, nad povrch vyčnívá okolo deseti centimetrů. Polní lopatkou jsem balvan odkopal do hloubky padesáti centimetrů, ale ještě jsem nenarazil na konec balvanu. Po odebrání malého vzorku a zdokumentování jsem balvan znovu přihrnul zeminou, aby zůstal v původním stavu. Po laskavém určení vzorku Dr. Zdeňkem Gábou se jedná o balvan Smäland granitu, který má rozměry 125 x 75cm třetí rozměr nezměřen, balvan v zemi. Smäland granit je vůdčí souvek, jihošvédské skupiny - pochází z jihovýchodního Švédska z historické provincie Smäland a je prekambrického stáří. Z němčiny přeložil Dr. Zdeněk Gába a po okolí Brumovic a Pochně Vás provedl Ferdinand Scholz člen kruhu pro výzkum souvků. Literatura: Gába,Z. Pek,I. Ledovcové souvky moravskoslezské oblasti. Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku Jütner,K. Das nordische Diluvium im vestlichen Teile von Österreichisch-Schlesien

17 Rozcestník turistických tras v Pochni. Foto F.Scholz Bludný balvan v úvozu vedle turistické trasy. Foto F. Scholz

18 Smäland granit u turistické trasy za Pochní. Det. Dr. Zdeněk Gába. Leg.+foto F.Scholz Zeleně značená turistická trasa Pocheň Úvalno.

19 Zajímavosti z mikrosvěta Ferdinand Scholz Zbytek destiček ježovky na baltském pazourku. Leg.+Mikrofoto F.Scholz Fylit s ankeritem a kalcitem. Leg.+Mikrofoto F.Scholz

20 Mechovky s pěkně zachovalým ramenonožcem s danienského pazourku Leg. + Mikrofoto F.Scholz Experimentální archeologie Jiří Dudek Pro další expozici ve skanzenu jsem vyrobil pazourkové škrabadlo, srpy a pazourkový štípač. Malá pazourková sekyrečka je usazena volně do násady a poklepem dřeveným tloukem na násadu se provádí vlastní štípání. Nástroj by měl fungovat jako dnešní dláto. Při zkouškách na tvrdém suchém dřevu, však došlo po úderu ke zlomení vyrobeného pazourkového nástroje. Stalo se to tím, že jsem si nevšimnul a nástroj přiložil pod špatným úhlem. Místo, aby šel tlak po úderu přes nástroj do dřeva, tak šel do pazourku. Jelikož jsou pazourky dosti křehké, dají lehce štípat, proto při nesprávném úhlu úderu lehce praskají. Stalo se mi to na více nástrojích při dokončování štípání a cela práce přišla vniveč. Zkušenosti se však dají nabýt pouze praxi. Na to přišli i naší předchůdci a v neolitu začali používat jiné kamenné suroviny např. metabazit, amfibolit. Ty však už po hrubém oštípaní, brousili do potřebných tvarů. I přesto se v archeologických nálezech vyskytuje spousta zlomených nástrojů. Se srpy se pracovalo tak, že se obilí uchopilo pod klasem a druhou rukou se srpem se odřízlo. Pazourkové škrabadlo zasazené do kosti

21 Rozlomený pazourkový štípač, násada, dřevěný tlouk Srpy s pazourkovými úštěpy, zakřivené a rovný Fota: Jiří Dudek Pozdní doba bronzová, byla objevena na katastru obce Kunín. Bronislav Novosad Zcela mimořádný nález slezské fáze lužické kultury, zachycený při stavebních pracích na katastru obce Kunín v měsíci září letošního roku, přináší nové informace k historii obce Kunín. Keramika zde nalezená je z doby cca let před našim letopočtem. Dokladový materiál je zpracováván odbornou firmou a bylo přislíbeno, že po ukončení všech zákonem daných postupů, bude vystaven v Kabinetu přírodnin na zámku v Kuníně. Zajímavý je i nález křemence, železitého pískovce, který se zde vyskytnul ve větším množství. Materiál není místní, zdrojová oblast může souviset s ledovcovou činností. Jeden vzorek byl poskytnut na zkoumání VŠB v Ostravě.

22 Celkový pohled na lokalitu od západu Křemenec

23 Nábrus křemence Pohled na lokalitu od východu Dokladový materiál, keramika

24 Železitý pískovec Fota: Bronislav Novosad

25 Seznam publikací z knihovny Vladimíra Kroutilíka (3. část) (Jiří Dudek) 1) Sborník GPO č. 12 Geologický průzkum n.p. Ostrava ) Sborník GPO č. 14 Geologický průzkum n.p. Ostrava ) Sborník GPO č. 16 Geologický průzkum n.p. Ostrava ) Sborník GPO č. 18 Geologický průzkum n.p. Ostrava ) Sborník GPO č. 20 Geologický průzkum n.p. Ostrava ) Sborník GPO č. 22 Geologický průzkum n.p. Ostrava ) Sborník GPO č. 28 Geologický průzkum n.p. Ostrava ) Sborník GPO č. 30 Geologický průzkum n.p. Ostrava ) Sborník GPO č. 33 Geologický průzkum n.p. Ostrava ) Sborník prací č. 34 Unigeo s.p. Ostrava ) Sborník prací č. 36 Unigeo s.p. Ostrava 1989 Věnoval: Pavel Merta 1) Stanislaw Lencewicz : Geografia fizyczna Polski, Państwowe wydavnictwo naukowe, Warsszawa ) Vladimír Šibrava Vladimír Kroutilík: Výskyt pískovce kvartérního stáří v glacifluviálních sedimentech u Opavy (separát) 3) Geologická mapa čtvrtohorních pokryvných útvarů 1 : , M A a Kravaře, první vydání r Věnoval: Vladimír Kroutilík 1) Vlastivědné listy dějiny, umění, příroda, dnešek, č. 1 / 1993, ročník 19 2) Vlastivědné listy dějiny, umění, příroda, dnešek, č. 1 / 1994, ročník 20 3) Zdzislaw Jary: Zapis zmian klimatu w górnoplejstoceńskich sekwencjach lessowoglebowych w Polsce i zachodniej cześci Ukrainy, Wroclaw ) Altenburger Naturwissenschaftliche Forschungen Heft 7 Das Quartär Mitteldeutschlands 5) Project 73 / 1 / 24 Quaternary Glaciations in The Northern Hemispire No ) Project 73 / 1 / 24 Quaternary Glaciations in The Northern Hemispire No ) Project 73 / 1 / 24 Quaternary Glaciations in The Northern Hemispire No ) Project 73 / 1 / 24 Quaternary Glaciations in The Northern Hemispire No ) Project 73 / 1 / 24 Quaternary Glaciations in The Northern Hemispire No ) Project 73 / 1 / 24 Quaternary Glaciations in The Northern Hemispire No ) Von Dr.l.Knoop: Jahresberichte 1933 der Geologischen Vereinigung Oberschlesiens, 1. teil Ueber die Tektonikund Stratigraphie der Ostsudeten 12) Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, č. 165, ) Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, č. 183, 1976

26 14) Jan Písek: Stručná fyzicko-geografická charakteristika Hrubého Jeseníku se zřetelem k fytogeografickým poměrům 15) Zdeněk Gába: Geologie Jesenicka 16) Zdeněk Gába Jiří Zimák: Dala-porfyr s uzavřeninami fengitu v živcových fenokrystech z glaciálních sedimentů u Supíkovic 17) Zdeněk Gába: K odhadu objemu bludných balvanů 18) Zdeněk Gába - Jiří Matyašek : Geschiebekunde aktuell 9, 1993, Nutzung des Feuersteins für mikropaläontologische Beobachtungen zu didaktischen Zwecken (2x) 19) Zdeněk Gába Martin Hanáček : Geschiebekunde aktuell 21,2005 Ein Problamatikum eines im Leopardensandstein 20) Zdeněk Gába: Archiv für Geschiebekunde 2006, Västervik-Quarzit als Geschiebe in der Tschechisen Republik (2x) 21) Zdeněk Gába: Geschiebe aktuell 24, 2008 Wohnröhre eines Serpuliden in Kreide Feuerstein 22) Zdeněk Gába: Geschiebe aktuell 25, 2009 Extremform eines Klasten und sein Formfaktor 23) Zdeněk Gába: Geschiebe aktuell 9, 2011 Das Ichnogenus Skolithos in eiszeitlichen Geschieben der Tschechischen Republik (2x) 24) Ladislav Zapletal: Fysická geografie Hlučínské pahorkatiny, Opava 1959 Věnoval: Zdeněk Gába Souvkové pole v Hlučíně na jaře 2018 Foto: Jiří Dudek SOUVKY jsou především interním zpravodajem kruhu pro sbírání a výzkum souvků, který vyvíjí své aktivity při muzeu souvků v Bolaticích. Vychází 4 x ročně ve formátu PDF. Koordinátorem je pan Jiří Dudek (dudek.jiri@volny.cz). Na jeho adresu lze zasílat příspěvky do zpravodaje, případně s ním publikování projednat apod. Texty nejsou redakčně upravovány, za jejich obsah odpovídají jejich autoři. Obsah (texty, fotografie) lze převzít ke studijním účelům za podmínky, že bude uveden autor a zdroj. Toto číslo vyšlo