Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

Transkript

1 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Zpráva o stavu ozimů a rizika jejich poškození mrazy v ČR k / Růst a vývoj odolnosti ozimých obilnin v zimě 2017/2018 Podle ČHMÚ byly v ČR teplotně silně nadnormální říjen 2017 a leden 2018, teplotně normální byly listopad a prosinec 2017, srážkově silně nadnormální byl říjen 2017, ostatní měsíce do konce roku 2017 a leden 2018 byly srážkově normální. Podmínky pro růst a vývin porostů ozimů byly příznivé, ozimy seté v agrotechnickém termínu dosáhly do konce roku 2017 většího nárůstu biomasy na rozdíl od předchozího roku V prosinci 2017, podle měření ve VÚRV v.v.i. Ruzyni, ozimé obilniny byly ve fázi plného odnožování, pšenice měly průměrně tři odnože na rostlinu, ozimé ječmeny čtyři odnože. Růst ozimů pokračoval i během teplého ledna a na počátku února, kdy vývoj vzrostného vrcholu dosáhl u hlavní odnože ozimých ječmenů fáze reprodukce s počátkem diferenciace základů klásků, vedlejší odnože byly v nižší vývojové fázi. Ozimé pšenice díky větší citlivosti ke krátkému dni zůstaly v pokročilé vegetativní fázi. Kvůli vyšším teplotám během ledna jsme však zaznamenali silný pokles mrazuvzdornosti ozimých obilnin. I při tomto poklesu odolnosti si odrůdy pšenic i ječmenů zachovaly výrazné odrůdové rozdíly. Letální teplota LT50 se u nich pohybovala v rozmezí od -9 do -16 C, a to od nejméně odolných až po nejmrazuvzdornější odrůdy. Hodnota LT50 udává intenzitu mrazu na úrovni odnožovacích uzlů (tj. ve vrchní vrstvě ornice v hloubce 3cm), která vede k 50% usmrcení rostlin dané odrůdy. 2/ Průběh mrazového období v únoru 2018 Prakticky již od počátku února se projevovalo kolísaní teplot nad a pod bodem mrazu, zejména v přízemní vrstvě vzduchu. V druhé polovině února pak teploty vzduchu postupně klesaly a od do počátku března se vyskytovaly celodenní mrazy i v nižších polohách. Na přežití ozimů v tuto dobu měly významný vliv výška sněhové pokrývky a dosažené minimální teploty přízemního vzduchu a vrchní vrstvy ornice. V zemědělsky významných oblastech se souvislá sněhová vrstva vyskytovala téměř na celé Moravě, ČM vrchovině a v Čechách ve středních polohách. Holomrazy se vyskytly po celou dobu působení silných mrazů hlavně v nižších polohách Středočeského, Ústeckého a částečně Pardubického a Hradeckého kraje (obr. 1). Minimální teploty přízemního vzduchu se v těchto oblastech pohybovaly od -15 do - 20 C (obr. 2). Na agrometerologické stanici ve VÚRV Ruzyni jsme v polních podmínkách zaznamenali minimální přízemní teplotu vzduchu -16,2 C. V průběhu několikadenních mrazů nám půda postupně promrzla do hloubky 30 cm, co je ale důležité, teplota půdy na úrovni odnožovacích uzlů dosáhla minimum -5,8 C. Je to čtvrtá nejnižší teplota půdy v hloubce 3 cm naměřená na našem stanovišti ve VÚRV-Ruzyni v tomto století (nejnižší, pod -10 C byla naměřena v zimě 2002/2003, -7,3 C v zimě 2005/2006 a -7,1 C v zimě 2011/2012). Podle kanadského Winter Cereal Survival Modelu, který máme zapůjčen od kolegů ze Saskatchewan Univerzity a Western Ag Professional Agronomy by tento mráz neměl způsobit vymrzání

2 obilnin v ruzyňském areálu VÚRV (obr.3). Navíc, vzhledem k postupnému poklesu teplot v půdě během února jsme u odolných odrůd zaznamenali zvýšení jejich odolnosti k mrazu. Na druhé straně nemůžeme vyloučit, že v oblastech bez sněhu kde minimální teploty vzduchu klesly k -20 C a došlo k silnému promrznutí půdy, se může vyskytnout poškození kořenů a citlivých částí odnožovacích uzlů v závislosti na odolnosti odrůd a expozici jednotlivých porostů. Můžeme rovněž očekávat silné pomrznutí listů, zejména u ozimých ječmenů a přerostlých řepek. Takové porosty pak budou více náchylné na napadení chorobami a silně citlivé budou k suchu, jak prokázaly poklesy výnosů obilnin po mrazivé zimě 2011/2012 a suché jarní periodě Přiložené obrázky porostů ukazují, že k poškození listů docházelo i kombinací ranních mrazů a slunečního záření (tzv. fotodestrukce), projevující se fialovým zbarvením a vybělením listů. Při střídavém mrznutí a tání půdy docházelo k vertikálním pohybům ornice, což rovněž může poškodit kořenový systém přezimujících plodin. Na webových stránkách VÚRV je možno nalézt přehled stupňů zimovzdornosti odrůd pšenice testovaných ve VÚRV, v.v.i. 3/ Návrh na opatření 1. Společně s pracovníky ČHMÚ upřesnit oblasti holomrazů a hloubku promrznutí půd v ČR. 2. Ze získaných meteorologických údajů a odrůdových charakteristik vytvořit pomocí kanadského modelu simulaci dynamiky mrazuvzdornosti ozimů a odhady vzniku rizika poškození porostů v různých oblastech ČR. 3. Z mrazem exponovaných oblastí po roztátí půdy odebrat rostliny ozimů a provést test jejich regenerace. Vzorky ozimů (pšenice, ječmen, řepka aj.) se jménem lokality a odrůdy je možno zaslat do VÚRV ( musilova@vurv.cz). 4. Porosty ozimů na promrznuté půdě nepřihnojovat dusíkem. Jak to podmínky umožní, aplikovat ke slabším porostům a porostům poškozeným mrazem jen nízkou dávku N do 40 kg N/ha nejlépe v ledkové formě N v hnojivech s menšími granulemi. Při regeneračním hnojení ozimé pšenice v roce 2012 byla zjištěna větší redukce poškozených a slabších rostlin pří dávkách N 60 kg N/ha a více, a to zejména, když byly větší granule hnojiva v kontaktu s rostlinami. 5. Podle vývoje počasí a rozsahu poškození porostů upřesníme další návrhy na pěstitelská opatření. Vypracoval Dr. Ilja Prášil ve spolupráci s dalšími pracovníky VÚRV, v.v.i. (Ing. P. Růžek, Ing. J. Musilová). prasil@vurv.cz

3 Obr. 1. Mapa ČHMÚ a celkovou sněhovou pokrývkou doplněná o oblast s předpokládaným působením holomrazů červeně. Doplnil Prášil. Obr.2 Mapa ČHMÚ s přízemní minimální teplotou vzduchu.

4 Obr.3. Model průběhu mrazuvzdornosti odrůdy pšenice s nízkou odolností k mrazu. Stav k , lokalita VÚRV Ruzyně. Obr.4. Zmrzlý porost pšenice. Listy s fialovým zbarvením jako ochrana před slunečním zářením (foto Prášil).

5 Obr. 5 Zdvihy půdy způsobené mrazy (Mělnicko). Foto Prášil Obr.6. Porost řepky poškozený mrazy (Slánsko). Foto Prášil