VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Integrovaný záchranný systém a financování Policie ČR v Kraji Vysočina

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Integrovaný záchranný systém a financování Policie ČR v Kraji Vysočina Bakalářská práce Autor: Radoslav Vlček Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. Jihlava 2013

2

3 Anotace Tématem předložené bakalářské práce je Integrovaný záchranný systém a financování Policie České republiky v kraji Vysočina. Teoretická část práce se zabývá popisem Integrovaného záchranného systému, jeho strukturou, činností, financováním a právními předpisy. Pozornost je věnována všem základním složkám, ale hlavní zaměření je na Policii České republiky. Praktická část se zabývá financováním Policie České republiky. Závěrečná část praktické části se zabývá rozpočtem Kraje Vysočina, kapitolou Požární ochrana a Integrovaný záchranný systém. Klíčová slova Integrovaný záchranný systém; krizové orgány kraje; financování integrovaného záchranného systému; financování Policie České republiky; Krajské ředitelství policie kraje Vysočina. Annotation The topic of this bachelor s work is Integrated rescue system and financing of Police of the Czech Republic in region Vysočina. Theoretical part of the bachelor thesis deals with the characteristics of the Integrated rescue system, its structure, activity, financing and legislation. Although an attention is given at all basic bodies, it targets especially on Police of the Czech Republic. The practical part of this work deals with financing of Police of the Czech Republic. The final part of practical part is engaged to regional budget Vysočina, Chapter Fire protection and Integrated rescue system. Key words Integrated Rescue System, emergency authorities of the region; funding of the integrated rescue system; financing of Police of the Czech Republic, Regional Police Directorates of region Vysočina

4 Poděkování Děkuji vedoucí práce Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D., za vedení této práce, za cenné rady a připomínky ke zpracování, ale i za čas, který mi věnovala. Dále bych rád poděkoval ekonomickému náměstkovi plk. RNDr. Miloslavovi Klodnerovi za umožnění praxe na ekonomickém úseku Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, ale také pracovníkům tohoto ekonomického úseku, zejména Ing. Michalovi Křížovi a Ing. Miroslavě Jonášové, za poskytnutí rad, informací a materiálů, na základě kterých jsem tuto práci zpracoval.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

6 Obsah Úvod Teoretická část Integrovaný záchranný systém Podstata IZS Vznik IZS Pojmy vztahující se k IZS Financování IZS Základní legislativa IZS Základní složky IZS Hasičský záchranný sbor České republiky Zdravotnická záchranná služba Policie České republiky Ostatní složky IZS Krizové orgány kraje Hejtman kraje Bezpečnostní rada kraje Krizový štáb kraje Krizová komunikace Praktická část Financování a hospodaření Policie České republiky Rozpočet Policie České republiky Příjmy Policie ČR Výdaje Policie ČR Ekonomický úsek Policejního prezidia České republiky Krajské ředitelství policie kraje Vysočina Zřízení KŘP Vysočina Územní odbory KŘP Vysočina Organizační členění KŘP Vysočina Rozpočet krajského ředitelství policie kraje Vysočina Příjmy KŘP Vysočina v letech Výdaje KŘP Vysočina v roce

7 2.3.3 Výdaje KŘP Vysočina v roce Výdaje KŘP Vysočina v roce Programové financování Projekty KŘP Vysočina spolufinancované z prostředků EU Změny rozpočtu KŘP Vysočina a jejich důsledky Financování IZS z rozpočtu Kraje Vysočina Závěr Seznam použité literatury Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam zkratek Přílohy... 75

8 Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma Integrovaného záchranného systému (dále také IZS) v České republice se zaměřením na financování tohoto systému. Domnívám se, že je toto téma stále aktuální, nejen kvůli jeho celospolečenské důležitosti, ale také kvůli každoročně stoupající aktuálnosti, vyplývající ze stoupajícího počtu mimořádných a krizových situací a jejich důsledků. Přestože IZS existuje již určitou dobu, dochází od jeho vzniku k úpravám v závislosti na změně bezpečnostních podmínek, ale i dostupných finančních prostředků, jako jsou např. finanční náhrady. IZS je financován z veřejných financí České republiky, u kterých lze pozorovat v posledních letech rozpočtová opatření. Je otázkou, do jaké míry lze tyto opatření ve financování přenášet do oblasti IZS, zejména pak do rozpočtů jeho složek. Motivací k výběru tohoto tématu pro mě bylo absolvování předmětů na Vysoké škole polytechnické Jihlava, a to předmětů Bezpečnostní systém státu a Veřejná správa a krizové řízení. V rámci těchto předmětů byly garantem předmětů sjednány přínosné a zajímavé exkurze na Krajském operačním a informačním středisku zřízeném Hasičským záchranným sborem Kraje Vysočina a na Krajském ředitelství policie Kraje Vysočina. První kapitola se věnuje popisu IZS. Charakterizuje činnost a vztah složek IZS v Kraji Vysočina, zajištění jejich financování, právní úpravu a jiné. Tato část také popisuje krizové orgány kraje. Obsáhlou částí je pak kapitola Policie České republiky. Mimo úkolů policie v rámci IZS, je zde popsáno i organizační členění včetně služeb a útvarů s celostátní působností. Druhá kapitola se zaměřuje na financování Policie ČR od finančních prostředků ze státního rozpočtu směřujících do rozpočtu Ministerstva vnitra, jako nadřízeného orgánu Policie ČR, po rozdělení těchto prostředků mezi policejní prezidium a jednotlivá krajská ředitelství. Závěr této části se věnuje financování IZS z rozpočtu Kraje Vysočina. 8

9 1 Teoretická část Cílem teoretické části je základní systémový popis Integrovaného záchranného systému (dále také IZS) v České republice. V úvodu této části je zmíněna jeho podstata, vznik, financování a legislativa týkající se IZS. Dále jsou popsány složky tohoto systému, a to zejména Policie ČR. Závěrečná část této kapitoly se pak věnuje krizovým orgánům kraje a jejich činnosti v oblasti IZS. 1.1 Integrovaný záchranný systém IZS lze chápat jako modulární bezpečnostní systém, ale i jako systém spolupráce a koordinace zákonem stanovených složek k provádění preventivních, likvidačních, obnovovacích a záchranných prací v případě vzniku mimořádné události. Cílem je propojit řídící, koordinační a výkonné funkce při řešení této situace. Nedílnou součástí činnosti IZS je tedy prevence s cílem těmto mimořádným událostem předcházet a v případě, kdy mimořádné události nelze předejít (např. u mimořádných událostí přírodního charakteru), co nejvíce snížit její dopady na ohrožení zdraví nebo života obyvatel a majetku Podstata IZS Integrovaný záchranný systém tedy není ani instituce, úřad, sbor, sdružení, nýbrž, tak jak již bylo zmíněno, systém spolupráce s modelovými postupy součinnosti jejich složek a články územní samosprávy a státní správy. Těmito činnostmi zajišťuje vnitřní bezpečnost státu. Dá se říci, že jedinou výjimku v tomto pojetí tvoří krajská operační a informační střediska, která lze chápat jako určitou instituci. Jedná se totiž o organizovaná a nejmodernější technologicky vybavená střediska pro příjem tísňových volání na linku 112 (jednotné evropské tísňové volání). Tato střediska jsou autonomní součástí Hasičských záchranných sborů krajů, které je materiálně a personálně zabezpečují. 2 Linka tísňového volání 112 vznikla v České republice (dále také ČR) na základě návaznosti na schválení nových zákonů v oblasti řešení mimořádných událostí 1 ZEMAN, Miloš a Otakar J. MIKA. Integrovaný záchranný systém. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2007, s ISBN HANUŠKA, Zdeněk, Milan DUBSKÝ a Květoslava SKALSKÁ. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana: Modul 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010, s ISBN

10 a krizových situací. Dále bylo zřízení těchto linek zahrnuto do Národního programu přípravy ČR na členství v Evropské unii. Moderní technologie přinesly významné změny jako např. identifikace volaného čísla, čísla volajícího, adresy pevné telefonní stanice, telefonního operátora, IMEI kódu 3 mobilního telefonu při volání bez SIM karty a polohy mobilního telefonu, vzájemné zálohování technologií takzvanými přelivy, nezávislé IP telefonní spojení mezi jednotlivými krajskými operačními středisky a jazyková podpora Vznik IZS IZS vznikl na základě každodenní činnosti záchranářů při velkých a složitých haváriích, živelných pohromách a nehodách, kdy bylo potřeba organizovat spolupráci všech zúčastněných složek, které svými dostupnými silami a prostředky mohou pomoci k odvrácení, záchraně a likvidaci škod, ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat, majetku a životního prostředí. Dále měly nedílný vliv na vznik IZS také masivní společenské změny na počátku 90. let minulého století. Jednalo se např. o: Rychlý rozvoj motorismu, což mělo za následek téměř zdvojnásobení počtu vozidel a s tím zvýšenou nehodovost, Nárůst trestné činnosti, Rozvoj těžkého a chemického průmyslu, Snižující se počet posádek Armády ČR a její pokles schopnosti pomáhat při velkých živelných pohromách nebo haváriích, včetně snížení počtu vycvičených armádních záchranářských specialistů, Téměř zaniklá zdravotnická sdružení Červeného kříže, včetně velmi výrazného snížení počtu dobrovolných záchranářů jako např. u Horské služby Pojmy vztahující se k IZS Integrovaný záchranný systém se zabývá koordinací jeho složek při přípravě na mimořádné události a v souvislosti s tím provádění záchranných a likvidačních prací 3 Unikátní číslo mobilního telefonu přidělené výrobcem 4 112: Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva. Praha: MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2011, roč. 10, č. 3. ISSN HANUŠKA, Zdeněk, Milan DUBSKÝ a Květoslava SKALSKÁ. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana: Modul 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010, s ISBN

11 v případě vzniku mimořádné události. Tuto událost lze definovat jako škodlivé působení sil a jevů způsobené činností člověka, přírodními vlivy, ale také havárii. Zároveň ale tyto události naplňují další dvě kritéria. Prvním je ohrožení života nebo zdraví jedné nebo více osob, ohrožení majetku nebo životního prostředí a druhým je skutečnost, že si tato událost vyžaduje provedení záchranných a likvidačních prací. Záchrannými pracemi jsou činnosti, které vedou k potlačení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí. Likvidačními pracemi jsou činnosti, které vedou k odstranění následku vzniklých mimořádnou událostí. 6 Krizovou situací se rozumí mimořádná událost, která způsobí kritické narušení infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při kterém je vyhlášen jeden z následujících druhů krizových stavů. Jedná se o stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. 7 V těchto případech jsou ohroženy důležité hodnoty, statky či zájmy státu a jeho občanů. Toto nebezpečí zároveň nelze odstranit běžnou činností orgánů veřejné moci, ozbrojených a jiných bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních a jiných služeb právnických nebo fyzických osob Financování IZS Garantem a rozhodující složkou IZS je Hasičský záchranný sbor ČR (dále také HZS ČR). Společně s požární ochranou zajišťují tyto systémy vysoký občanský komfort, který zajišťuje občanům poskytnutí účinné a včasné pomoci. Financování IZS je vícezdrojové a poměrně složité. Financování je závislé na třech hlavních zdrojích. Jedná se o státní rozpočet, povinné podíly podnikajících subjektů (podnikoví hasiči) a krajské a obecní rozpočty. Co se týče státního rozpočtu, je podstatný objem přidělených finančních prostředků do resortu Ministerstva vnitra (dále také MV). Toto ministerstvo totiž dále rozpočtuje dvě ze základních složek IZS, a to 6 HANUŠKA, Zdeněk, Milan DUBSKÝ a Květoslava SKALSKÁ. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana: Modul 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010, s. 11. ISBN , zákon č.240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů 8 Pojmy: Krizová situace. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY [online] [cit ]. Dostupné z: 11

12 Hasičský záchranný sbor České republiky a Policii České republiky. Při klesajícím vývoji těchto rozpočtů a nezapojení dalších zdrojů do tohoto financování, pak tedy hrozí snížení tohoto občanského komfortu. 9 Zákon o IZS stanoví, že Způsob finančního zabezpečení jednotlivých složek integrovaného záchranného systému při výkonu činností stanovených těmto složkám zvláštními právními předpisy není tímto zákonem dotčen 10. Znamená to, že všechny základní složky IZS a nejdůležitější ostatní složky nemohou nárokovat žádné finanční prostředky za provádění záchranných a likvidačních prací v rámci tohoto systému, protože tato činnost vyplývá ze zákonů, podle kterých byly zřízeny. Tyto právní úpravy dále tedy stanoví jejich finanční zabezpečení. Zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky stanoví financování organizačních složek státu hasičského záchranného sboru krajů v rámci vlastních rozpočtů v rozpočtové kapitole Ministerstva vnitra, přičemž generální ředitelství hasičského záchranného sboru je rozpočtováno přímo z rozpočtu ministerstva, Zákon o požární ochraně stanoví financování jednotek sboru dobrovolných hasičů z rozpočtu obce se zohledněním státního podílu na úhradu mimoobecních výjezdů a udržení akceschopnosti těchto jednotek, Zákon o Policii České republiky stanoví financování organizačních složek státu krajských ředitelství policie v rámci vlastních rozpočtů v rozpočtové kapitole MV, přičemž policejní prezidium je rozpočtováno přímo z rozpočtu ministerstva, Zákon o péči o zdraví lidu stanoví, že zdravotnické záchranné služby krajů zřizují kraje a vyčleňují příspěvky sloužící k jejich provozu, Zákon o ozbrojených silách stanoví financování Armády České republiky včetně záchranných útvarů z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany Zákon o obecní policii stanoví, že obecní policie, která je organizační složkou obce, je rozpočtována z jejího rozpočtu. 11 Dále zákon o IZS stanoví, že finanční prostředky ke krytí činnosti spojených s krizovým řízením jako je dokumentace IZS, ochrana obyvatel, cvičení IZS a jiné 9 HANUŠKA, Zdeněk, Milan DUBSKÝ a Květoslava SKALSKÁ. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana: Modul 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010, s. 40. ISBN zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému 11 HANUŠKA, Zdeněk, Milan DUBSKÝ a Květoslava SKALSKÁ. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana: Modul 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010, s ISBN

13 uplatňuje MV a kraj v návrhu svého rozpočtu. V případě potřeby lze čerpat výdaje na záchranné a likvidační práce z rozpočtové kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa. Vláda a orgány kraje mají tedy možnost hradit náklady složkám IZS, pokud by tyto neuhrazené náklady ohrozily funkčnost složek. 12 Druhou skupinu tvoří ostatní složky IZS, které byly zřízeny na základě zvláštního zákona, ale nikoliv přímo pro záchranné a likvidační práce. Tato skupina zahrnuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost a jím řízené organizace, Celní správu, hygienické orgány, statní veterinární správy a jiné. Tato skupina zahrnuje také ostatní složky IZS spadající do sektoru veřejné správy, které také nemají možnost uvažovat o zvláštním finančním zabezpečení své působnosti v rámci IZS. Výjimku tvoří financování Báňské záchranné služby, kterou financují privátní subjekty, obdobně jako u hasičských záchranných sborů podniků. U těch totiž platí, že mohou pomoc na vyžádání odmítnout. U určitých ostatních složek finanční zabezpečení zákon o IZS neřeší, protože tyto složky nebyly zřízeny na základě zvláštního zákona. Jediný způsob jak je tedy financovat, jsou dotace, nebo platba náhrad při jejich zásahu ze strany kraje Základní legislativa IZS Níže uvedené legislativní dokumenty mají direktivní charakter ve vztahu k IZS a jeho složkám. Jejich úloha je tedy podstatná a právě z nich vychází pravidla spolupráce, práva, povinnosti a financování v rámci IZS. Celá oblast IZS je tedy zastřešena zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (dále jen zákon o IZS ) a jeho dvěma prováděcími vyhláškami a prováděcím nařízením vlády. Zákon o IZS vznikl současně s ostatními tzv. krizovými zákony. Jedná se především o zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. Tyto zákony jsou úzce propojeny a navzájem na sebe odkazují. Zákon o IZS řeší oprávnění, povinnosti a působnost všech subjektů. Tato pravidla stanovená zákonem o IZS jsou platná i v případech, kdy je vyhlášen některý z tzv. krizových stavů na území zasaženém mimořádnou událostí, popř. celém území zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému 13 HANUŠKA, Zdeněk, Milan DUBSKÝ a Květoslava SKALSKÁ. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana: Modul 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010, s ISBN

14 České republiky. K řešení mimořádných událostí je využíváno speciálních zákonů, které mají v těchto případech přednost. Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb. se zabývá zejména koordinací záchranných a likvidačních prací, dokumentací IZS, činností operačních středisek. Mimo jiné je rozhodujícím předpisem pro územní havarijní plánování a pro vnější havarijní plány jaderných elektráren. Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, která se zaměřuje na ochranu obyvatelstva. Definuje zejména činnosti, kterými jsou např. evakuace, ukrytí, varování a nouzové přežití obyvatelstva. Dalšími právními předpisy upravujícími oblast IZS jsou: Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., které upravuje zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci, dále také náhrady výdajů, které vynaložily právnické a podnikající fyzické osoby na ochranu obyvatelstva, ve znění nařízení vlády č. 527/2002 Sb., Nařízení kraje, který stanovuje požární poplachový plán kraje, Zákon č. 133/2000 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů, který upravuje zmocnění k vydávání těchto nařízení, Směrnice a metodiky publikované ve Věstníku vlády pro orgány krajů a obcí Základní složky IZS Základní složky IZS mají v tomto systému nezastupitelné místo a charakteristickou činnost při přípravě na mimořádnou událost, při likvidačních a záchranných pracích. V rámci této činnosti zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události, proto rozmisťují své síly a prostředky po celém území ČR HANUŠKA, Zdeněk a Milan DUBSKÝ. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana. Modul 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010, s ISBN zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému 14

15 1.2.1 Hasičský záchranný sbor České republiky Základním posláním HZS ČR je chránit životy a zdraví osob a majetek a v neposlední řadě poskytovat účinnou pomoc při řešení mimořádných událostí. HZS ČR se skládá z Generálního ředitelství sboru spadající pod MV, Hasičských záchranných sborů s ředitelstvím v jednotlivých krajích ČR, záchranných útvarů a Střední odborné školy požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku Místku, kterou zřizuje jako samostatnou organizační složku státu (dále jen OSS) MV. V čele generálního ředitelství je generální ředitel HZS ČR, který řídí hasičské záchranné sbory krajů, které působí také jako samostatné OSS. 16 HZS ČR je hlavním koordinátorem a páteří IZS. V případě mimořádných událostí nebo krizových stavů se stává hlavním koordinátorem záchranných a likvidačních prací, koordinuje spolupráci všech záchranných sborů a spolupracuje s ostatními složkami IZS i se správními úřady, státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, ale i s neziskovými organizacemi a občanskými sdruženími. Zákon o požární ochraně dělí jednotky požární ochrany na následující druhy: Jednotky Hasičského záchranného sboru krajů, které jsou tvořeny z příslušníků hasičského záchranného sboru, kteří vykonávají svoji službu na stanicích hasičských záchranných sborů krajů, Jednotky hasičských záchranných sborů podniků, které tvoří zaměstnanci právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a zároveň vykonávají tuto činnost jako své zaměstnaní, Jednotky sboru dobrovolných hasičů, které tvoří fyzické osoby a zároveň nevykonávají tuto činnost jako své zaměstnání, Jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, které tvoří zaměstnanci právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a zároveň nevykonávají tuto činnost jako své zaměstnání zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů 17 ZEMAN, Miloš a Otakar J. MIKA. Integrovaný záchranný systém. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2007, s. 9. ISBN

16 Obr. 1: Znak HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY (Zdroj: Zdravotnická záchranná služba Zdravotnická záchranná služba České republiky (dále jen ZZS) v součinnosti s hasičským sborem kraje a krajskými operačními a informačními středisky IZS poskytují nebo zajišťují přednemocniční neodkladnou péči na místě vzniku mimořádné události nebo jiných hromadných neštěstí a nehod, při přepravě postižených osob a následně předávají zdravotnickému zařízení, které je způsobilé k poskytování potřebné zdravotní péče. ZZS se skládá ze čtrnácti územních středisek, které jsou totožné s územním rozložením krajů, včetně hlavního města Prahy. Jejich nedílnou součástí jsou i okresní střediska ZZS. Územní střediska zřizují také leteckou záchrannou službu, jejímž úkolem je poskytnout přednemocniční neodkladnou péči a rychlou přepravu do zdravotnického zařízení. Jako jediná základní složka IZS je organizační struktura centrální a její zaměstnanci nejsou ve služebním poměru, nýbrž v pracovním poměru k příspěvkové organizaci zajišťující zdravotnickou záchrannou službu zřízenou krajem. 18 ZZS tvoří výjezdové skupiny typu: Rychlá zdravotnická pomoc, poskytující bez přítomnosti lékaře neodkladnou lékařskou pomoc, Rychlá lékařská pomoc zabezpečovaná zdravotnickým týmem vedeným lékařem, Doprava raněných a nemocných v podmínkách neodkladné péče zabezpečované zdravotnickými týmy ovládající zásady tzv. zajištěného transportu zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě 19 ZEMAN, Miloš a Otakar J. MIKA. Integrovaný záchranný systém. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2007, s ISBN

17 Obr. 2: Znak ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA KRAJE VYSOČINA (Zdroj: Policie České republiky Policie České republiky (dále jen Policie ČR nebo také policie ) je jednotný ozbrojený sbor, který slouží veřejnosti a byl zřízený zákonem České národní vlády ze dne 21. června Jejím úkolem je zejména chránit bezpečnost osob a majetku, předcházet trestné činnosti a v souvislosti s tím chránit veřejný pořádek. Plní také úkoly podle trestního řádu na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti, které ji byly svěřeny zákonem, nebo vyplývají z předpisů Evropského společenství a mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu ČR. Policie ČR je (stejně jako HZS) podřízen MV. 20 Obr. 3: Znak POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY (Zdroj: Organizace a řízení Policie České republiky Policii České republiky podle zákona 21 tvoří policejní prezidium (dále také prezidium nebo PP), útvary s celostátní působností, které jsou součástí prezidia a jsou mu podřízeny stejně jako všechna krajská ředitelství (dále také KŘ nebo také krajská ředitelství ). V rámci těchto ředitelství mohou být zřízeny další útvary s omezenou působností. Tyto útvary jsou podřízeny krajskému ředitelství a zřizuje je policejní prezident na návrh krajského ředitele. Jednotlivé útvary s celostátní působností 20 VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s ISBN Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky 17

18 jsou zřizovány na návrh policejního prezidenta ministrem vnitra, zatímco krajská ředitelství jsou zřízena zákonem. Princip zřizování útvarů zachycuje obrázek č. 4. Obr. 4: Zřízení útvaru Policie ČR (Zdroj: VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky, vlastní zpracování) Policejní prezidium Činnost Policie ČR řídí Policejní prezidium. V čele prezidia, ale i v čele policie jakožto sboru, stojí policejní prezident. Ten odpovídá ministru vnitra za činnost policie. Úkolem prezidia je zejména určit směr a cíl rozvoje policie, řeší její organizaci a stanoví úkoly jednotlivých služeb. Další podstatnou činností prezidia jsou analýza a kontrola činnosti, vytváření podmínek pro plnění úkolů policejních útvarů a koordinuje také jejich spolupráci, která přesahuje jejich věcnou nebo územní působnost. Obr. 5: Znak POLICEJNÍ PREZIDIUM (Zdroj: 18

19 Útvary Policie České republiky s celostátní působností Útvary s celostátní působností plní vysoce specializované a specifické úkoly na celém území státu. Jedná se např. o specializace v souvislosti s potlačováním drogové kriminality, odhalování organizovaného zločinu, ochrana ústavních činitelů, ochrana prezidenta a jiné. Jak už bylo uvedeno výše, tyto útvary zřizuje ministr vnitra na návrh policejního prezidenta. Níže budou tyto útvary s celostátní působností vyjmenovány a dále krátce popsány. 22 V současné době jsou útvary s působností na celém území ČR: Kriminalistický ústav Praha, Letecká služba, Národní protidrogová centrála SKPV, Pyrotechnická služba, Ředitelství služby cizinecké policie, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV, Útvar pro ochranu prezidenta ČR a Útvar pro ochranu ústavních činitelů, Útvar rychlého nasazení, Útvar speciálních činností SKPV, Útvar zvláštních činností SKPV. Krajská ředitelství Policie České republiky Krajská ředitelství Policie ČR jsou útvary s územně vymezenou působností, která je totožná s územím stávajících krajů ČR. Vykonávají tedy svojí činnost na vymezeném teritoriu, hospodaří s přidělenými finančními prostředky a představují tak samostatné OSS. 23 V čele krajského ředitelství stojí krajský ředitel. KŘ zahrnují také územní odbory vnější služby a územní odbory služby kriminální policie a vyšetřování a 22 VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s ISBN VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s. 6. ISBN

20 obstarávají podpůrné činnosti, kterými jsou např. personální, logistické nebo ekonomické činnosti. 24 Služby a útvary Policie České republiky Kriminalistický ústav Praha Kriminalistický ústav Praha je jedním z nejstarších vysoce odborných útvarů s celostátní působností, jehož specializací je výkon kriminalisticko technické a znalecké (expertizní) činnosti v oborech elektrotechnika, chemie, kriminalistika, písmoznalectví a strojírenství. Tento ústav mimo jiné zpracovává odborná vyjádření a znalecké posudky pro orgány činné v trestném řízení. Velmi významný je podíl ústavu v oblasti vědeckého výzkumu, zejména vývoji, zavádění nových postupů a metod do kriminalisticko technické a znalecké praxe. Tento ústav také publikuje odborné studia a vydává interní policejní časopis. 25 Obr. 6: Znak KRIMINALISTICKÝ ÚSTAV PRAHA (Zdroj: Letecká služba Policie České republiky Letecká služba Policie ČR provádí průzkumné a hlídkové lety spojené s ostrahou státních hranic, s řízením dopravy a dopravním průzkumem či s pořizováním dokumentace při objasňování trestných činů a hledáním důkazů. Mimo jiné se také podílí na pátrání po pohřešovaných osobách, nebezpečných pachatelích a v souvislosti se službou veřejnosti se podílí na provozu záchranné letecké služby, provádějí záchranné a přepravní lety při mimořádných událostech, podílejí se také na realizaci transplantačního programu a na návratu postižených osob ze zahraničí LANGR, Ivan a Oldřich MARTINŮ. REFORMA POLICIE ČR: komentovaná podoba - aktualizované vydání. Praha, Dostupné z: 25 Policie České republiky - Kriminalistický ústav Praha: O nás. Policie ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 26 Policie České republiky - Letecká služba. Policie České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 20

21 Obr. 7: Znak LETECKÁ SLUŽBA POLICIE ČR (Zdroj: Pyrotechnická služba Policie České republiky Pyrotechnická služba je specializovaný výkonný útvar Policie ČR, který je zároveň řídícím pracovištěm pro oblast pyrotechnické činnosti, kterou vykonávají policejní pyrotechnici. Činnost útvaru souvisí s odbornými úkony v oblasti vyhledávání, shromažďování, prověřování, zneškodňování a přepravou munice, pyrotechnických výrobků, nebezpečných nástražných systémů a výbušnin. Pyrotechnická služba je druhým útvarem Policie ČR, který je zároveň zapsán jako znalecké pracoviště Ministerstva spravedlnosti ČR. Zpracovává znalecké posudky z oblasti kriminalistiky, odvětví pyrotechniky, a zajišťuje výkon v oblasti kriminalisticko technické činnosti. Mimo jiné tento útvar také zajišťuje pyrotechnickou ochranu představitelů České republiky, objektů zvláštního významu, ale také zahraničních delegací. Nedílnou součástí výkonu je také spolupráce s IZS a preventivní činnost. 27 Obr. 8: Znak PYROTECHNICKÁ SLUŽBA POLICIE ČR (Zdroj: Cizinecká služba Policie České republiky Cizinecká služba je službou Policie ČR, která se zaměřuje na odhalování nelegální migrace, odhalování příhraniční migrace a trestnou činnost přesahující hranice ČR. Úkoly cizinecké policie vyplývají z mezinárodních smluv, právních předpisů Evropských společenství, ale zejména ze zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Do působnosti tohoto útvaru patří také ochrana státních hranic. Vzhledem ke skutečnosti, že se ČR nachází uvnitř Schengenského prostoru, vykonává cizinecká policie přímou ochranu státních hranic pouze tehdy, je-li z bezpečnostních důvodů 27 Policie České republiky - Pyrotechnická služba. Policie České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 21

22 obnovena. Významné kontrolní body tvoří také pracoviště cizinecké policie na mezinárodních letištích, kde cizinecká policie kontroluje pohyb osob, stav zabezpečení prostoru letiště, odhaluje protiprávní jednání, dohlíží na dovoz a průvoz zbraní. Speciální oblast pak tvoří jednotka specializovaná na doprovod letadel, která je vycvičena k odvrácení útoku na palubě letadla při přepravě osádek a cestujících v případě rizikových letů. 28 Obr. 9: Znak ŘEDITELSTVÍ CIZINECKÉ POLICIE ČR (Zdroj: Útvar rychlého nasazení Policie České republiky Útvar rychlého nasazení je specializovaným policejním útvarem určený k boji proti terorismu. Působí na území ČR, ale také v zahraničí. Je podřízen přímo policejnímu prezidentovi, který také rozhoduje o vysílání se souhlasem ministra vnitra. Jeho působnost zahrnuje zákroky proti únoscům osob a dopravních prostředků, nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti nebo jiných zvlášť závažných trestných činů zejména při jejich zadržení. Ochraňují také české zastupitelské úřady tam, kde si to vyžaduje bezpečnostní situace. Dále mohou zasahovat na vyžádání útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, národní protidrogové centrály a jiných útvarů služby kriminální policie a vyšetřování. 29 Obr. 10: Znak ÚTVAR RYCHLÉHO NASAZENÍ POLICIE ČR (Zdroj: 28 VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s ISBN VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s ISBN

23 Útvar pro ochranu prezidenta České republiky Útvar pro ochranu prezidenta zahrnuje soubor opatření s cílem zajistit maximální bezpečnost prezidenta a jeho rodiny. Tato opatření ale nesmí neopodstatněně izolovat prezidenta a jiné chráněné osoby od veřejnosti. Tento útvar zajišťuje např. pyrotechnickou, hygienicko-toxikologickou službu a často vyžaduje podporu dalších policejních složek. Mimo jiné také zajišťuje ochranu prezidentova sídla, tedy Pražského hradu, a dalších objektů, ve kterých prezident pobývá. Služba ochránců prezidenta republiky vyžaduje obsáhlý soubor profesionálních schopností, dovedností a znalostí. Obr. 11: Znak ÚTVAR PRO OCHRANU PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY (Zdroj: Útvar pro ochranu ústavních činitelů Útvar pro ochranu ústavních činitelů poskytuje osobní ochranu všem ústavním činitelům, které stanoví vláda ČR. Tato ochrana zahrnuje také bezpečnou přepravu a provádění komplexních bezpečnostních opatření v místech jejich pohybu nebo pobytu. Policejní ochranná služba zajišťuje také ochranu zahraničních státníků během pobytu v ČR a ochranu prostorů a objektů se zvláštním významem. Ochrana objektů zahrnuje budovy parlamentu, ústavní soud, některá ministerstva a u ochrany prostorů se jedná o budovy zahraničních zastupitelských úřadů a residence velvyslanců. 30 Obr. 12: Znak ÚTVAR PRO OCHRANU ÚSTAVNÍCH ČINITELŮ (Zdroj: 30 VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s ISBN

24 Služba kriminální policie a vyšetřování Služba kriminální policie a vyšetřování (dále jen SKPV ) má za cíl odhalovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, který naplňuje znaky stanovené v trestním zákoně a zajišťovat pachatele těchto činů. Přitom plní úkoly policejního orgánu v trestním řízení. Při objasňování skutečností kriminalisté opatřují potřebné podklady, nezbytná vysvětlení od fyzických osob, právnických osob i státních orgánů. Dále mohou za podmínek stanovených trestním řádem např. vyžadovat znalecké posudky, pořizovat obrazové a zvukové záznamy osob nebo ohledávat věci nebo místo činu. Kriminalisté jsou obvykle zaměřeni buď na obecnou kriminalitu, nebo na hospodářskou kriminalitu. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV se soustředí na organizovaný zločin orientovaný na maximální zisky a vliv na veřejný život bez ohledu na hranice státu a použité metody. Jedná se o zvlášť nebezpečný druh zločinu, který by mohl destabilizovat ekonomický i politický systém státu. Útvar tomuto čelí analýzou a využíváním kriminalisticky relevantních informací, vyšetřováním pachatelů zločineckých struktur, které páchají zvlášť závažnou činnost násilného charakteru, ilegálně obchodují např. se zbraněmi, radioaktivními nebo jinými nebezpečnými látky, padělají peníze, nebo jsou napojené na mezinárodní organizovaný zločin. Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV se zaměřuje na oblast nejzávažnějších forem korupce, daňové a finanční trestné činnosti a v souvislosti s tím na vyhledávání a objasňování případů, ale také na jejich předcházení. Dále patří k jeho úkolům zajišťování jejich majetku a výnosům z jejich trestné činnosti, který slouží k náhradě škod. Národní protidrogová centrála SKPV je útvar, který se zaměřuje na odhalování a dokumentování organizované kriminality, která souvisí s ilegální výrobou drog, jejich distribucí a stíhání pachatelů drogových deliktů. Dále monitoruje případy nedovoleného nakládání s psychotropními látkami nebo jejich prekursory 31 k jejich výrobě. Jejich cílem je také zamezit šíření toxikomanie s využitím preventivních opatření. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV je specializovaný útvar služby kriminální police a vyšetřování s posláním odhalovat zločiny a 31 Výchozí látka, částice, z níž vzniká chemickou přeměnou výsledný produkt 24

25 jejich pachatele, kteří nebyli z politických důvodů spravedlivě potrestáni v období komunistického režimu, tedy od roku 1948 až V souvislosti s tímto se útvar také zaměřuje na shromažďování, vyhodnocování a zveřejňování dokumentů, které souvisí s fungováním komunistického režimu z toho období na území ČR. Útvar zvláštních činností SKPV poskytuje v souladu se zákonem servis ostatním policejním útvarům, nebo dalším bezpečnostním složkám. Pojem zvláštní činnosti zahrnuje odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, sledování osob a věcí. Útvar speciálních činností SKPV má v působnosti provádění úkonů v trestném řízení za užití agenta, zabezpečení krycích dokladů nebo uskutečnění předstíraného převodu. Poskytuje také zvláštní ochranu a pomoc ohroženým osobám v souvislosti s trestním řízením. 32 Obr. 13: Znak SLUŽBA KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ (Zdroj: Služba pro zbraně a bezpečnostní materiál Služba pro zbraně a bezpečnostní materiál odpovídá za státní správu v oblasti zbraní, střeliva a pyrotechnického průzkumu. Toto pracoviště vydává zbrojní průkazy, zbrojní licence a evropské zbrojní pasy a organizuje zkoušky žadatelů o tyto průkazy a licence. Dohlížejí také na dodržování zákona o zbraních ze strany držitelů zbrojních průkazů a licencí, ale i těch, kteří uchovávají a shromažďují zbraně za účelem výroby, oprav, nákupu, prodeje, výcviku ve střelbě, ostrahy osob a majetku a dalších důvodů stanovených zákonem. Povolují provozování střelnic a veřejné vystavování zbraní a střeliva. Pátrají po pohřešovaných zbraních, původu nalezených zbraní, dozorují nad nakládáním s bezpečnostním materiálem. Dále dohlížejí na nabývání, dovoz, vývoz a tranzit výbušnin, zajišťuje výměnu informací o pohybu zbraní mezi členskými státy Evropské unie. Tyto úkoly vyplývají ze 32 VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s ISBN

26 zákona o zbraních, zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem a zákona o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě. 33 Služba pořádkové policie Služba pořádkové policie je službou nejpočetnější a náplní činnosti nejuniverzálnější. Příslušníci tohoto útvaru chrání bezpečnost osob, majetku a veřejný pořádek, dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu, ale také na bezpečnou přepravu osob a přepravu zásilek po železnici. Službu pořádkové policie tvoří síť obvodních oddělení na území celé republiky, v případě hlavního města Prahy jsou to místní oddělení. Policisté na těchto odděleních vykonávají nepřetržitou službu, která přijímá oznámení, žádosti a další podněty a udržují akceschopnost policie na vymezeném území. Nejviditelnější součástí pořádkové policie je obchůzková a hlídková služba. Tyto dvě služby předcházejí, odhalují a zabraňují přestupkům a trestným činům a v souvislosti s tím zakročují proti jejich pachatelům. Zaměřují se také na preventivní činnost ve spolupráci s obcemi a jejich obyvateli. Dále jsou součástí služby pořádkové policie pořádkové jednotky, které plní specifické úkoly jako ochrana zdraví, majetku, spolupracují při zajištění veřejného pořádku, který byl závažným způsobem narušen. Tyto jednotky jsou speciálně vyzbrojeny a zapojují se zejména do bezpečnostních akcí, jako jsou např. demonstrace, rizikové sportovní akce a jiné. Součástí je tzv. anti konfliktní týmy, soustřeďující se na předcházení protiprávního jednání účastníků takovýchto akcí. Současně i zásahové jednotky pořádkové policie mohou být nasazeny k ochraně nebo obnovení veřejného pořádku. Jejich úkoly jsou zákroky proti nebezpečným pachatelům, ochrana objektů nebo přeprava nebezpečných látek popř. cenností. Pohotovostní jednotky pořádkové policie posilují výkon hlídkové služby, vykonávají zákroky proti pachatelům trestné činnosti na místě činu na základě telefonátu na linku tísňového volání nebo signálu narušení chráněných objektů. Poříční oddělení zajišťuje ochranu osob, majetku a veřejného pořádku na významných vodních plochách a tocích. V souvislosti s tím dohlížejí příslušníci na dodržování zákona o vodách a dodržování plavebního řádu, ale pomáhají také při záchraně tonoucích, odstraňování škod při živelných pohromách. Jsou proto vybaveni motorovými čluny a další technikou a výzbrojí. 33 VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s. 34. ISBN

27 Železniční oddělení je zřízeno ve významných železničních stanicích a plní podobné úkoly jako ostatní oddělení pořádkové policie se zaměřením s přepravou po železnici. Služba dopravní policie Dopravní policie dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu, kontrolují dodržování podmínek provozování silniční dopravy a šetří dopravní nehody. Dopravní policie tedy dohlíží na řízení silničního provozu, dodržování pravidel silničního provozu a povinností jejich účastníků, kontrolují technický stav vozidel. Dále provádějí speciální kontroly zaměřené na aktuální dopravně bezpečnostní situaci. Jednotky dopravní policie také dohlíží na přepravu nadměrných nákladů. Všechny tyto činnosti mají jediný cíl, a to snížit počet dopravních nehod, zejména počet jejich obětí. V neposlední řadě věnuje tato služba zvýšenou pozornost provozu na dálnicích a rychlostních komunikacích. Specializovaná pracoviště se zabývají šetřením dopravních nehod. Dopravně inženýrský úsek provádí úkony státní správy v souvislosti s bezpečnostní a plynulostí silničního provozu. Posuzuje tedy užití dopravních značek, uplatňuje preventivní opatření k omezení dopravní nehodovosti, řeší sít dopravních komunikací a řízení provozů na nich. 34 Úloha Policie České republiky v rámci IZS Policie ČR je výkonným orgánem IZS a při řešení krizové situace plní specifické úkoly. Při vyhlášení krizové stavu je tedy připravena řešit tuto situaci související s ohrožením vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku a v neposlední řadě ochranu obyvatelstva. V případě mimořádných událostí vyplývají úkoly policie ze zákona o Policii ČR, ale také současně ze zákona č.239/2000 Sb., o IZS. V praxi to znamená, že Policie ČR při společném zásahu IZS zajišťuje bezpečnost v prostoru postiženého mimořádnou událostí, reguluje vstup vozidel a osob do této oblasti, chrání životy osob a majetek, řídí evakuaci osob a vykonává další podstatné činnosti ve prospěch řešení mimořádné události a krizových stavů. Taktéž má právo od fyzických a právnických osob požadovat věcnou i osobní pomoc VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s ISBN VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s. 68. ISBN

28 Operační střediska Policie České republiky Tyto operační střediska jsou zřízena na všech krajských úrovních organizace Policie České republiky a jejich úkolem je zajišťovat nepřetržité a koordinované plnění úkolů. Soustřeďují proto informace o bezpečnostní situaci a poskytují tyto informace dalším pracovníkům policie. Dále na základě přijatých rozhodnutí organizují a operativně řídí opatření k ochraně veřejného pořádku, odhalování trestné činnosti a dopadení jejích pachatelů. Vyhlašují a koordinují policejní akce a organizují efektivní nasazení policejních sil a prostředků. Tyto operační střediska linky 158 dále kooperují se správcem telefonní linky tísňového volání 112. Zabezpečují součinnost nejen mezi jednotlivými útvary policie, MV, ostatními bezpečnostními sbory a ozbrojenými silami, ale také se státními organizacemi, právnickými a fyzickými osobami. V rámci IZS a jeho spolupráce koordinují společná opatření a plní stanovené úkoly Ostatní složky IZS Ostatní složky IZS jsou vyčleněné prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní a jiné služby, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Tyto orgány poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání, což je písemně předem dohodnutý způsob poskytování těchto prací základním složkám integrovaného záchranného systému, Ministerstvu vnitra, krajským a obecním úřadům s rozšířenou působností. 37 Ostatní složky IZS jsou u každého kraje ČR jiné. Jako příklad uvedu ostatní složky IZS v kraji Vysočina: Český červený kříž, Městská policie Havlíčkův Brod, Chotěboř, Jihlava, Nové Město na Moravě, Moravské Budějovice, Světlá nad Sázavou, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Vodní záchranná služba ČČK, Svaz záchranných brigád kynologů České republiky VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, s. 36. ISBN zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů 38 Ostatní složky IZS. Kraj Vysočina: Vysočina bezpečný region [online] [cit ]. Dostupné z: 28

29 1.4 Krizové orgány kraje Krizové orgány kraje tvoří dle 4 zákona č.240/2000 Sb., o krizovém řízení bezpečnostní rada a bezpečnostní komise kraje v čele s hejtmanem kraje, jako hlavním koordinátorem IZS v kraji. Tyto orgány zajišťují přípravu na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva. Za tímto účelem krajský úřad organizuje součinnost mezi obcemi na území kraje, obcemi s rozšířenou působností na území kraje a dalšími správními úřady. Dále v souvislosti s těmito úřady sjednocuje jejich postupy v oblasti ochrany obyvatelstva na území kraje. Zajišťuje havarijní připravenost a ověřuje ji cvičeními, a tím také IZS na území kraje usměrňuje. 39 V souvislosti se zabezpečením záchranných a likvidačních prací plní Hasičský záchranný sbor kraje pro krajský úřad zejména tyto činnosti: Zabezpečuje varování a vyrozumění, Organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a přípravu složek IZS za účelem jejich efektivní spolupráce, organizuje a koordinuje humanitární pomoc a hospodaření s materiálem civilní ochrany, Řídí provoz a výstavbu informačních a komunikačních sítí IZS. Tyto orgány zajišťují také dokumentaci IZS v kraji. Jedná se o havarijní a vnější havarijní plán kraje, dohody o poskytování pomoci, dokumentace o společných záchranných a likvidačních pracích a statistické přehledy, dokumentace o odborné přípravě a cvičení složek IZS, typové činnosti složek a příslušné poplachové plány. Krajský úřad v případě, kdy zóna havarijního plánování zasahuje území dvou nebo více správních obvodů obcí s rozšířenou působností, nebo do území jiného kraje, zpracovává s dotčenými úřady vnější havarijní plán. V případě zasažení území více krajů zabezpečuje tuto koordinaci kraj, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází. 39 ZEMAN, Miloš a Otakar J. MIKA. Integrovaný záchranný systém. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2007, s. 16. ISBN

30 Havarijní plán kraje zpracovává HZS kraje pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu. Tento plán analyzuje možný vznik mimořádné události a z toho vyplývající ohrožení území kraje, zdroje těchto ohrožení a možné záchranné a likvidační práce. 40 Vnější havarijní plán kraje se zpracovává pro jaderné zařízení nebo pracoviště, pro objekty a zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie. Pokud zóna havarijního pánování zasahuje území více krajů, zpracují příslušné hasičské záchranné sbory těchto krajů dílčí části vnějšího havarijního plánu. Tyto vnější havarijní plány se prověřují minimálně jedenkrát za 3 roky cvičením. Cílem těchto cvičení je také prověření koordinace a odhalení změn, které mají vliv na změny obsahu havarijního plánu kraje, na základě kterých se provádí neodkladná aktualizace plánu Hejtman kraje Hejtman kraje (dále jen hejtman ) je hlavní koordinátor IZS v kraji. Organizuje, koordinuje a kontroluje přípravu na mimořádné události, které zabezpečují orgány kraje, územní správní úřady s krajskou působností, fyzické a právnické osoby. Dále hejtman schvaluje havarijní plán kraje, vnější havarijní plán a poplachový plán IZS kraje. 42 Hejtman v době krizového stavu také koordinuje záchranné a likvidační práce, poskytování zdravotních služeb, opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb. Koordinuje také nouzové ubytování, zásobování prostředky nezbytnými k přežití obyvatelstva a koordinuje také zajištění ochrany majetku na území, které bylo evakuováno Bezpečnostní rada kraje Bezpečnostní rada kraje je poradním orgánem hejtmana, který je také předsedou této rady a jmenuje členy rady kraje. Jedná se zejména o zaměstnance krajského úřadu v oblasti krizového řízení a zdravotnictví a zastupitele hlavních složek IZS. Tato rada zejména projednává a posuzuje stav zabezpečení, stav připravenosti na krizové situace vyhlášky Ministerstva vnitra, o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému a 27 vyhlášky Ministerstva vnitra, o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému 42 ZEMAN, Miloš a Otakar J. MIKA. Integrovaný záchranný systém. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2007, s. 17. ISBN zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů 30

31 na území kraje. Na toto jednání mohou být přizvány i jiné osoby, pokud je jejich účast nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace Krizový štáb kraje Krizový štáb kraje je pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací. Předsedou krizového štábu kraje je hejtman, který také jmenuje ostatní členy krizového štábu. 45 Těmito členy jsou členové rady kraje a stálá pracovní skupina, která jedná nepřetržitě při řešení mimořádných událostí a při provádění záchranných a likvidačních prací. Tento štáb je svolán v případě, že je vyhlášen krizový stav na území celého nebo pro část patřící do působnosti orgánů krizového řízení, nebo je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do této působnosti nebo pro jeho část. Hejtman může dále použít krizový štáb ke koordinaci záchranných a likvidačních prací, při provádění cvičení, na výzvu ministra vnitra, nebo je-li to nezbytné pro řešení mimořádné události. Společně se stálou pracovní skupinou projednává možnost krizové situace a následně navrhuje opatření hejtmanovi na základě podkladů členů bezpečnostní rady kraje Krizová komunikace Nezbytnou podmínkou efektivního řešení mimořádné události je spolehlivá komunikace IZS. Jedná se tedy o přenos informací s využitím hlasového a datového přenosu informací ve veřejných 47 a neveřejných 48 částí telekomunikačních sítí. Komunikace probíhá mezi příslušnými operačními středisky složek IZS, složkami v místě zásahu, státními a územními orgány v závislosti na charakteru mimořádné události zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů 45 24b zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů 46 Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. 47 Například veřejná pevná a mobilní síť 48 Například Účelová telekomunikační síť MV, radiokomunikační síť IZS 31

32 2 Praktická část Praktická část se v úvodu zaměřuje na financování a hospodaření Policie ČR. V této části jsou popsány příjmy a výdaje Policie ČR a ekonomický aparát, který řídí hospodaření policie. Druhá část se věnuje vybranému krajskému ředitelství policie, kterým je Krajské ředitelství policie kraje Vysočina. Tato část se zaměřuje na jeho vznik, organizační členění, včetně ekonomického aparátu, a financování ředitelství od jeho vzniku, tedy od roku Závěr praktické části je zaměřen na financování IZS z rozpočtu Kraje Vysočina. 2.1 Financování a hospodaření Policie České republiky Policie ČR, jako nástroj MV pro zajištění vnitřní bezpečnosti, zastupuje v této oblasti, ale i v oblasti IZS nezastupitelnou roli. Aby mohl tento ozbrojený sbor a výkonný orgán státní moci v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti působit efektivně, vyžaduje jeho provoz nemalé finanční prostředky. Tyto finanční prostředky jsou Policii ČR přidělovány ze státního rozpočtu z kapitoly 314 Ministerstvo vnitra České republiky. Celková výše těchto finančních prostředků tvoří v rozpočtu MV největší položku. Výši finančních prostředků ze státního rozpočtu ČR do rezortu MV a následně přidělené finanční prostředky ministerstvem pro Policii ČR zachycuje tabulka č. 1. Z napojení na rozpočet MV vyplývá, že příjmy policie jsou příjmy státního rozpočtu a výdaje policie výdaji státního rozpočtu. Obecně určuje rozpočtovou politiku policie prezidium. Konkrétně jeho ekonomický aparát, který stanovuje výši rozpočtových položek pro KŘ. Tento ekonomický aparát je popsán v kapitole Tab. 1: Podíl rozpočtu Ministerstva vnitra na státním rozpočtu v tis. Kč (Zdroj: Zákon o státním rozpočtu České republiky , vlastní zpracování) 1/ Výdaje státního rozpočtu z toho Ministerstvo vnitra % ze státního rozpočtu 5,25 % 5,36 % 5,17 % z toho výdaje na Policii ČR %z rozpočtu MV 60,35 % 56,17 % 56,41 % 32

33 Tab. 2: Podíl rozpočtu Ministerstva vnitra na státním rozpočtu v tis. Kč (Zdroj: Zákon o státním rozpočtu České republiky , vlastní zpracování) 2/ Výdaje státního rozpočtu z toho Ministerstvo vnitra % ze státního rozpočtu 4,48 % 4,43 % 4,43 % z toho výdaje na Policii ČR % z rozpočtu MV 54,10 % 52,80 % 51,91 % Zdroje financování Policie ČR se dají členit na tři kategorie. Jedná se o rozpočtové a mimorozpočtové zdroje a nároky z nespotřebovaných výdajů. Rozpočtové zdroje zahrnují finanční prostředky schváleného rozpočtu policie ministerstvem vnitra, tedy finanční prostředky sloužící k zajištění činnosti policie. Nároky z nespotřebovaných výdajů (dále také NARP) jsou finanční prostředky, které nebyly spotřebovány do konce rozpočtového období, v kterém byly do rozpočtu zařazeny. Jako příklad lze uvést finanční prostředky z rozpočtu EU. 49 Tyto prostředky ve většině případů časovým obdobím přesahují běžné rozpočtové období. Zdroje financování je zachyceno schématem v obrázku č. 14. Mimorozpočtové zdroje (dále také MRP) umožňují překročení závazných ukazatelů výdajů, které představují limity výše finančních prostředků v rámci jednotlivých rozpočtových položek. Tyto mimorozpočtové zdroje se tedy používají prostřednictvím rozpočtu policie. Do mimorozpočtových zdrojů se řadí také příjmy z pojistného plnění a dary. Pokud poskytnuté dary policie do jednoho roku nespotřebuje, převádí se tyto dary do rezervního fondu (prostředky fondů). V tomto fondu se dále člení prostředky na prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary, odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků, příjmy z prodeje majetku. 50 Nedílnou součástí rozpočtového hospodaření tvoří i tzv. vázané prostředky (dále také vázání ). Policie ČR váže finanční prostředky na základě usnesení vlády ČR, a to např. z důvodu neuskutečněných odprodejů (nenaplnění příjmů státního rozpočtu) nebo v důsledku přečerpání sociálních dávek. Dále dle rozhodnutí ekonomického aparátu 49 KŘP Vysočina 50 45, zákon 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů 33

34 prezidia jsou krajská ředitelství povinna vázat u stanovených rozpočtových položek určenou část finančních prostředků, kterou stanovuje MV. Výši MRP i NARP v rozpočtu policie v jednotlivých letech obsahuje tabulka č. 5. Další vliv na hospodaření Policie ČR mají také rozpočtová opatření. Rozpočtovým opatřením se rozumí přesun prostředků u položek závazných ukazatelů příjmů a výdajů. 51 V rámci policie tyto rozpočtové opatření provádí během rozpočtového období zejména prezidium. Krajská ředitelství mají možnost provádět také vlastní rozpočtová opatření, která jim následně umožní zapojit do hospodaření mimorozpočtové zdroje, nebo přesuny v rámci stanovených rozpočtových položek. 52 PROSTŘEDKY Z EVROPSKÉ UNIE DARY OD OBCÍ A KRAJŮ DARY OD FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB PROSTŘEDKY FONDŮ NÁROKY Z NESPOTŘEBOVANÝCH VÝDAJŮ ROZPOČTOVÉ ZDROJE MIMOROZPOČTOVÉ ZDROJE POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY Obr. 14 : Schéma zdrojů financování Policie České republiky (Zdroj: KŘP VYSOČINA, vlastní zpracování) Při hospodaření se policie řídí zejména těmito legislativními předpisy: Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), 51 23, zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů 52 KŘP Vysočina 34

35 Vyhláška Ministerstva financí (dále jen MF) č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě Rozpočet Policie České republiky Prezidium, respektive jeho ekonomický aparát, alokuje přidělené prostředky z rozpočtu MV mezi prezidium a jednotlivá krajská ředitelství Policie ČR. Finanční prostředky přidělené pro prezidium zahrnují i výdaje na služby s celostátní působností. Z tohoto důvodu je rozpočet prezidia oproti rozpočtům krajských ředitelství větší. Výši závazných ukazatelů výdajů dle jednotlivých KŘ a PP od roku 2010 obsahuje příloha část B. 5 až B. 7. Zde jsou tyto výdaje také členěny dle vybraných kategorií. Rozpočet Policie ČR musí být důsledně provázán s jejím rozpočtovým výhledem. Rozpočet policie člení podle závazných ukazatelů. Na straně příjmů tedy určuje jakých příjmů má policie dosáhnout, na straně výdajů prostředky, se kterými může policie hospodařit. Před začátkem rozpočtového období je schválen rozpočet dle jednotlivých rozpočtových položek (označován R1). Během roku se na základě rozpočtových opatření, vázání a zařazení MRP a NARP sestaví rozpočet po úpravách (označován R2) Příjmy Policie ČR Policie ČR je povinna odvádět do státního rozpočtu své příjmy. Výše těchto příjmů je určena závaznými ukazateli, stejně jako je tomu u výdajů. V případě neplnění státního rozpočtu ze strany policie, pak např. určí MV výši finančních prostředků, které musí na základě usnesení vlády v nadcházejícím rozpočtovém období vázat, nebo dojde v dalším roce ke snížení závazných limitů celkových výdajů. Příjmy policie se člení na: I. Daňové příjmy II. Nedaňové příjmy a přijaté neinvestiční transfery III. Příjmy z pojistného na SZ a politiku zaměstnanosti IV. Přijaté investiční transfery a kapitálové příjmy 53 KŘP Vysočina 35

36 Zejména výši první kategorie nelze ovlivnit, vyplývá totiž z výše mzdových prostředků. Výši příjmů u zbývajících kategorií určují ekonomické aparáty policii v závislosti na plánovaném hospodaření. Plnění státního rozpočtu ČR ze strany policie zachycuje následující tabulka. Podrobnější rozdělení je obsaženo v příloze B. 2. Tab. 3: Příjmy Policie ČR v tis. Kč (Zdroj: KŘP Vysočina, vlastní zpracování) Rok R1 R2 čerpání Výdaje Policie ČR Výdaje policie představují závazné limity výdajové stránky rozpočtu. Výdaje policie ČR se člení: I. Běžné výdaje A. Mzdové prostředky 1. Platy příslušníků 2. Platy občanských zaměstnanců 3. Dohody o provedení práce B. Ostatní běžné výdaje C. Ostatní výdaje 1. FKSP 2. Pojistné placené zaměstnavatelem II. Kapitálové výdaje A. Neinvestiční nákupy B. Hmotný investiční majetek C. Nehmotný investiční majetek Do výdajů Policie ČR se řadí ostatní sociální dávky, nicméně tyto dávky nejsou v rámci této práce zahrnuty v přehledu výdajů Policie ČR, protože tvoří samostatný výdajový blok rozpočtu MV. Výši těchto dávek za celou organizaci Policie ČR znázorňuje tabulka č. 4. Ostatní sociální dávky zahrnují ostatní dávky a dávky nemocenského pojištění. Ostatní dávky představují výsluhový příspěvek, úmrtné, odchodné a ostatní 36

37 výdaje Policie ČR v mld. Kč dávky jinde nezařazené 54. Dávky nemocenského pojištění se skládají z dávek nemocenských, peněžité pomoci v mateřství a příspěvek v těhotenství a mateřství. Tab. 4: Výdaje Policie ČR v oblasti ostatních sociálních dávek v tis. Kč (Zdroj: KŘP Vysočina, vlastní zpracování) Rok Ostatní dávky Dávky nemocenského pojištění Pozn.: Jedná se o skutečné čerpání rok R1 skutečné čerpání R2 Obr. 15: Výdaje Policie ČR v letech (Zdroj: Návrh závěrečného účtu kapitoly 314 Ministerstvo vnitra v letech , vlastní zpracování) Tab. 5: Výdaje Policie ČR v tis. Kč (Zdroj: Návrh závěrečného účtu kapitoly 314 Ministerstvo vnitra v letech , vlastní zpracování) Rok R1 R2 MRP VÁZÁNÍ NARP čerpání % , , , ,07 Pozn.: Výdaje neobsahují ostatní sociální dávky, které jsou samostatným výdajovým blokem MV 54 Například úhrada rakve a převoz do místa pohřbu 37

38 V této části jsou vyjmenovány a popsány 4 základní kategorie výdajů Policie ČR. Mzdové prostředky a související výdaje zahrnují mzdové prostředky, tedy platy příslušníků policie, občanských zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci. Další částí jsou převody FKSP a povinné pojistné placené zaměstnavatelem. Jako příklad uvedu rok 2012, kdy tyto výdaje činili 22,49 mld. Kč z toho samotné mzdové prostředky 16,62 mld. Kč. Tento poměr společně s ostatními výdaji Policie ČR znázorňuje obrázek č. 15. V souvislosti se mzdovými prostředky obsahuje příloha B. 4 skutečný počet příslušníků a občanských zaměstnanců dle jednotlivých organizačních úrovní policie. Běžné výdaje zahrnují zejména výdaje mandatorního 55 charakteru např. energie, nájemné, znalečné, cestovné nebo ošatné. Nedílnou část tvoří také výdaje na pohonné hmoty (dále jen PHM). Dále do této oblasti lze zařadit také mimořádné výdaje prezidia, které představují výdaje na zahraniční policejní mise, odposlechy, zvláštní finanční prostředky 56, výdaje na experty a zahraniční služební cesty. Veškeré tyto výdaje jsou nezbytně nutné pro plnění úkolů Policie ČR. Výdaje ISPROFIN tedy výdaje programového financování s cílem zabezpečit nezbytné materiální, technické a provozní podmínky pro kompletní činnost policie. Význam a průběh programového financování je popsán v kapitole Výdaje na výzkum a vývoj představují účelovou podporu v rámci výzkumných programů Kriminalistického Ústavu v Praze. Tato podpora je obsažena ve výdajové stránce prezidia. Nedílnou součástí rozpočtu Policie ČR je i Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP), který je tvořen základním přísunem z rozpočtu policie z ročního objemu nákladů na platy Policie ČR ve výši 1 %. Účel tohoto fondu je patrný už ze samotného názvu, tedy zabezpečení kulturních, sociálních a jiných potřeb Policie ČR. FKSP se tvoří zálohově z plánované roční výše a tento fond spravují jednotlivá krajská ředitelství i prezidium samostatně. Z obrázku č. 15 na předchozí straně je patrné snížení schválených výdajů policie o více jak 7 mld. Kč. K nejrazantnějšímu snížení došlo po roce 2010, tedy období kdy policie přešla na nové organizační řízení. Obrázek č. 16 znázorňuje složení výdajů Policie ČR 55 Výdaje podložené zákonnou úpravou, tedy ze zákona povinné, nebo vyplývající ze zákonné povinnosti poskytovat veřejnou službu 56 Finanční prostředky, které využívá SKPV k získání informací potřebných k objasňování a vyšetřování trestné činnosti 38

39 v roce 2012, z kterého je zřetelná převažující část mzdových prostředků. Takto znázorněné poměrové složení výdajů policie se může každoročně lišit v řádu procent v závislosti na plánovaném hospodaření a rozpočtovém výhledu. Obr. 16: Složení výdajů Policie ČR (Návrh závěrečného účtu kapitoly 314 Ministerstvo vnitra 2012) Ekonomický úsek Policejního prezidia České republiky V rámci Policejního prezidia je zřízen, stejně jako u jednotlivých krajských ředitelství policie, ekonomický aparát. Za činnost tohoto ekonomického úseku Policejního prezidia odpovídá policejnímu prezidentovi ekonomický ředitel. Ekonomický úsek se dále člení na tyto oddělení a odbory: Odbor specializovaných ekonomických činností, který zajišťuje koordinaci činností útvarů policie s územně vymezenou působností v oblasti ekonomického zabezpečení policie, logisticky zajišťuje zaměstnance a policisty prezidia. Odbor se dále podílí na přípravě právních předpisů zpracovávaných ministerstvem vnitra a zaujímá stanoviska 39

40 i k návrhům, které na ministerstvo předloží ke stanovisku jiná ministerstva ČR či jiné ústřední správní úřady. 57 Finanční odbor Policejního prezidia České republiky odpovídá za správu rozpočtu policie spojenou s návrhem rozpočtu policie a návrhem závěrečného účtu za tento rozpočtový rok, včetně stanovení závazných ukazatelů. Koordinuje a posuzuje návrhy rozpočtových opatření jednotlivých krajských ředitelství policie a územního pracoviště PP ČR. Vede evidenci o rozpočtu krajských ředitelství policie a územního pracoviště PP ČR a provedených rozpočtových opatřeních, vykonává kontrolní činnost. 58 Odbor správy majetku je určen k výkonu vymezené delegované činnosti v oboru materiálně technického zabezpečení útvarů Policie ČR. Odbor správy majetku odpovídá např. za normotvornou, metodickou, ale i kontrolní činnost na úseku správy majetku policie. Stanovuje zásady a druh centrálně zabezpečovaného majetku policie, zásady jednotného postupu věcného plánování majetku policie. Mimo jiné posuzuje technickoekonomické zadání stavebních investic z hlediska finančního zajištění. 59 Odbor veřejných zakázek vykonává oprávněnou obchodní činnost v oblasti centrálního zabezpečení majetku pro útvary Policie ČR a s tímto majetkem hospodaří. Provádí průzkum trhu v oblasti získávání informací o vhodných dodavatelích a předává správě logistického zabezpečení Policejního Prezidia ČR uzavřené smlouvy o zajištění majetku. 60 Oddělení řízení projektů a evropských fondů ve spolupráci s určenými policejními útvary odpovídá za přípravu projektů Policie ČR spolufinancovaných z mimorozpočtových zdrojů. Jedná se především o finanční prostředky z evropských fondů a z dalších forem zahraniční pomoci. Kromě této základní činnosti se podílí dále na přípravě a realizaci projektů bezpečnostního výzkumu. Projekty Policie České republiky jsou spolufinancovány z těchto mimorozpočtových zdrojů: 57 Odbor specializovaných ekonomických činností - Policie České republiky. Policie České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 58 Finanční odbor. Policie České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 59 Odbor správy majetku. Policie České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 60 Odbor veřejných zakázek. Policie České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 40

41 Strukturální fondy EU Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Komunitární programy EU Program prevence a boj proti zločinu 2008 Program Solidarita a řízení migračních toků Program Leonardo da Vinci Další programy zahraniční pomoci Finanční mechanismus EHP/Norsko Program česko-švýcarské spolupráce Celkový přehled projektů Policie ČR spolufinancovaných z prostředků EU je obsažen v příloze, část B. 1. Výstupem činnosti tohoto odboru je např. pořízení a společné využívání speciálních vozidel se zahraničním partnerem 61 v rámci projektů k předcházení a postihu projevů extremismu, k řešení dopravní situace nebo pořizování tzv. mobilních kontaktních a koordinačních center pro územní odbory vnější služby, která jsou využívána při mimořádných událostech v rámci činnosti složek integrovaného záchranného systému. 62 Správa logistického zabezpečení odpovídá zejména za ekonomické zabezpečení policejních útvarů s celostátní působností a Policejního prezidia ČR. Připravuje např. návrh rozpočtu policie, provádění rozpisu přidělených rozpočtových prostředků zabezpečovaným útvarům a kontrolu jejich čerpání, vede evidenci majetkoprávních nemovitostí. Dále např. vede účetnictví na úrovni územního pracoviště policie včetně evidence škod, služebních a pracovních úrazů a vymáhání pohledávek. 63 Ředitelství pro informační a komunikační technologie zejména zajišťuje a odpovídá za provoz celostátních informačních systémů, databázového centra policie, národních součástí mezinárodních informačních systémů pro policejní spolupráci. Metodicky např. 61 útvary policie Svobodného státu Sasko, Svobodného státu Bavorsko a Polské republiky 62 Oddělení řízení projektů a evropských fondů. Policie České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 63 Správa logistického zabezpečení. Policie České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 41

42 řídí a koordinuje informační bezpečnost v rámci útvarů policie, nasazování komerčních systémů a jeho užívání. 64 Kompletní organizační strukturu Policejního prezidia České republiky naleznete v příloze A Krajské ředitelství policie kraje Vysočina Krajské ředitelství policie kraje Vysočina (dále také KŘP Vysočina) je jedním ze čtrnácti zřízených krajských ředitelství policie, které z ekonomického pohledu působí jako samostatné OSS. Takto zřízené OSS hospodaří se stáním majetkem a vystupují jako samostatné účetní jednotky. V současné době je zařazeno v rámci kraje Vysočina zhruba 1170 policistů a 250 občanských zaměstnanců. KŘP Vysočina zajišťuje veřejný pořádek na celkové rozloze km 2 s celkovým počtem obyvatel více než 513 tisíc. V rámci KŘP Vysočina je zřízena služba pořádkové policie, služba pro zbraně a bezpečnostní materiál, služba dopravní policie, služba cizinecké policie a služba kriminální policie a vyšetřování. Tyto služby jsou dále členěny dle organizačního řádu na jednotlivá oddělení se specifickou náplní činnosti, odpovědností a specializacemi. Nedílnou součástí krajského ředitelství je i integrované operační středisko, které jsou zřízeny ve všech krajích. Toto integrované operační středisko je součástí operačního odboru Zřízení KŘP Vysočina Ke vzniku KŘP Vysočina vedla policejní reforma, která byla účinná k 1. lednu 2009 a upravovala zejména dvě oblasti. První bylo organizační členění policie a druhou úprava modelu ekonomického řízení. Původní členění v rámci České republiky bylo do osmi krajských správ a okrsků, která se v té době územně neshodovala s rozdělením území republiky do 14 samosprávných krajů. To mělo za následek nepřesné definování spolupráce pro vedení policie a vedení jednotlivých krajů. Do roku 2009 byly policejní územní odbory v kraji Vysočina rozděleny do tří policejních krajských správ. Nyní kopírují všechna krajská ředitelství územně správní členění republiky. Tím došlo 64 Ředitelství pro informační a komunikační technologie. Policie České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 42

43 k tomu, že jednotlivá krajská ředitelství a samosprávní celky sdílejí společnou oblast teritoriální odpovědnosti za vnitřní bezpečnost a pořádek. Na vzniku KŘP Vysočina od roku 2009 pracoval speciálně sestavený tým pracovníků z různých odborů policejních činností. Krajské ředitelství vzniklo v budově územního odboru Jihlava, kterou bylo potřeba upravit tak, aby zde mimo jiné mohl působit také účinný odborný ekonomický aparát k zajištění ekonomických procesů. 65 Náklady na přestavbu této budovy činily zhruba 60 mil. Kč a zahrnovali také přestavbu půdních prostor. Tato investice byla kryta rozpočtem ministerstva vnitra. Na zřízení krajského ředitelství se také podílel kraj Vysočina částkou téměř 5 mil. Kč na kancelářské vybavení. Krajské ředitelství kraje Vysočina zahájilo činnost k 1. lednu Obr. 17: Původní stav před reformou 14 VÚSC = 8 krajských policejních správ členěných na 79 okresních ředitelství policie (Zdroj: REFORMA POLICIE ČR) 65 Vznik Krajského ředitelství policie kraje Vysočina - Policie České republiky. ČERYOVÁ, Kpt. Mgr. Lenka. Úvodní strana - Policie České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 66 Ministr vnitra zkontroloval přípravy na rozjezd územního ředitelství Policie ČR na Vysočině. Kraj Vysočina Titulní stránka [online] [cit ]. Dostupné z: 43

44 Obr. 18: Stav po reformě 14 VÚSC = 14 krajských ředitelství policie (Zdroj: REFORMA POLICIE ČR) Územní odbory KŘP Vysočina Územní odbory KŘP Vysočina zahrnují jednotlivé obvodní oddělení a jednotlivé policejní stanice v jejich působnosti. Dále jsou v rámci územního odboru zřízena pracoviště dopravního inspektorátu, oddělení obecné kriminality SKPV, oddělení hospodářské kriminality SKPV, skupina analytiky SKPV a oddělení kriminalistické techniky SKPV. Tyto odbory tedy vykonávají tzv. základní policejní činnosti. Ostatní činnosti zejména logistiku, personalistiku a ekonomickou činnost zajišťuje jim příslušné krajské ředitelství a jeho speciální pracoviště. Vznikem územních odborů v kraji Vysočina došlo k zefektivnění řízení a spolupráce s místní samosprávou. 67 Součástí KŘP Vysočina jsou územní odbory Třebíč, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Pelhřimov a Jihlava. Tyto územní odbory jsou tedy financovány z rozpočtu krajského ředitelství a dále již sami nerozpočtují. 67 LANGR, Ivan a Oldřich MARTINŮ. REFORMA POLICIE ČR: komentovaná podoba - aktualizované vydání. Praha, Dostupné z: 44

45 Tab.6: Přehled územních odborů a jim příslušných obvodních oddělení a policejních stanic v kraji Územní odbor Třebíč Obvodní oddělení Třebíč Policejní stanice Okříšky Obvodní oddělení Moravské Budějovice Obvodní oddělení Náměšť nad Oslavou Obvodní oddělení Hrotovice Policejní stanice Jaroměřice nad Rokytnou Obvodní oddělení Jemnice Územní odbor Havlíčkův Brod Obvodní oddělení Havlíčkův Brod Policejní stanice Přibyslav Obvodní oddělení Chotěboř Policejní stanice Golčův Jeníkov Obvodní oddělení Světlá nad Sázavou Policejní stanice Ledeč nad Sázavou Vysočina (Zdroj: KŘP Vysočina) Územní odbor Žďár nad Sázavou Obvodní oddělení Žďár nad Sázavou Obvodní oddělení Bystřice nad Obvodní oddělení Velké Meziříčí Policejní stanice Velká Bíteš Obvodní oddělení Nové Město na Moravě Územní odbor Pelhřimov Obvodní oddělení Pelhřimov Obvodní oddělení Humpolec Obvodní oddělení Pacov Obvodní oddělení Kamenice nad Lipou Policejní stanice Počátky Územní odbor Jihlava Obvodní oddělení Jihlava Obvodní oddělení Třešť Obvodní oddělení Telč Obvodní oddělení Polná Organizační členění KŘP Vysočina KŘP Vysočina je organizačně členěno na kancelář ředitele, odbor vnitřní kontroly, odbor personální, dále na odbor vnější činnosti, SPKV, ekonomickou činnost a jednotlivé územní odbory. V čele jednotlivých odborů a oddělení stojí vedoucí, v oblasti ekonomického řízení, vnější služby a SKPV jsou řediteli odpovědní náměstci. Kompletní organizační členění KŘP Vysočina je obsaženo v příloze A. 4. Obr. 19: Organizační členění KŘP Vysočina (Zdroj: KŘP Vysočina, vlastní zpracování) 45

46 Kancelář ředitele KŘ Kancelář ředitele krajského ředitelství zodpovídá za plnění všech činností a úkolů vyplývajících z postavení ředitele jako představitele ředitelství, řízení organizačních článků kanceláře ředitele krajského ředitelství. Kancelář ředitele krajského ředitelství pro ředitele a činnost ředitelství předkládá, zajišťuje a zpracovává také souhrnné informační materiály, odborná stanoviska a vyjádření, analytické a koncepční podkladové materiály, ale také vnitřní a vnější korespondenci. Odbor vnitřní kontroly Provádí kontrolu činnosti ředitelství. Stanovuje postupy a komplexní řešení problémů v činnosti organizačních článků ředitelství, včetně jejich koordinace při výkonu kontroly. Koordinuje kontrolní činnost organizačních článků ředitelství. V souvislosti s tím, vytváří koncepci a metodiku kontrolní činnosti v rámci ředitelství. Odbor personální Odbor personální zodpovídá za koncepci řízení lidských zdrojů ve vztahu k personální strategii a personální politice policie. Další oblastí působností je personální a sociální rozvoj policistů a zaměstnanců zařazených v ředitelství. Prognózuje a plánuje potřeby pracovních sil, zpracovává plány pokrytí těchto potřeb. Vnější služba Služba v čele s náměstkem ředitele. Vnější služba zahrnuje odbor služební přípravy, operační odbor, odbor služby pořádkové služby, jednotku pro ochranu JE Dukovany, odbor služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, odbor cizinecké policie a odbor služby dopravní policie. Kancelář náměstka vnější služby provádí metodicky odborný dohled a usměrňuje policejní činnosti v rámci služby pořádkové policie, služby dopravní policie, služby pro zbraně a bezpečnostní materiál a služby cizinecké policie. Odpovídá např. za vytváření podmínek a koordinaci činnosti organizačních článků v působnosti náměstka ředitele pro vnější službu. Služba kriminální policie a vyšetřování Služba v čele s náměstkem ředitele. SKPV v rámci KŘ zahrnuje odbory obecné a hospodářské kriminality, odbor technické ochrany a odbor analytiky. Kancelář náměstka pro SKPV odpovídá pro tyto odbory např. za koordinaci činnosti organizačních článků SKPV, metodické vedení a organizaci výkonu archivní a spisové služby, vede evidenci odznaků SKPV. 46

47 Ekonomický úsek V čele ekonomického úseku KŘ Vysočina stojí náměstek, který odpovídá za činnost odboru specializovaných činností, rozpočtu a účetnictví, odboru správy, ekonomického odboru, odbor veřejných zakázek, odboru informačních a komunikačních technologií. Obr. 20: Organizační členění ekonomického úseku KŘP Vysočina (Zdroj: KŘP Vysočina, vlastní zpracování) Odbor specializovaných činností koordinuje technický a provozní rozvoj, případně rozvoj dalších odborů činností, vykonává komplexní právní činnosti, včetně zastupování České republiky v soudních sporech. Tento odbor provádí příslušné prověrky, revize a kontroly, odpovídá za výkon odborných činností v oblasti požární ochrany a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro organizační článek ředitelství. Spolupracuje také s odborem rozpočtu a účetnictví především při sestavování návrhu a rozpisu rozpočtu, podle požadavků zpracovává dílčí podklady pro státní závěrečný účet a pro sestavování aktuálního oběhu účetních dokladů. Odbor rozpočtu a účetnictví stanovuje finanční strategii ředitelství, koordinuje finanční aktivity a zajišťuje rovnováhu ve zdrojích a potřebách ředitelství a v souvislosti s tím posuzuje a naplňuje rozpočtové požadavky jednotlivých uživatelů rozpočtu. Odbor rozpočtu a účetnictví se dále člení na oblasti plánu a rozpočtu, oblast fondu, oblast zúčtovací a oblast majetkové účtárny. Odbor správy majetku se člení na oblasti materiálně technického zabezpečení, oblast automobilního zabezpečení, oblast proviantního zabezpečení, oblast správy nemovitého majetku a oblast provozu a údržby majetku. 47

48 Ekonomický odbor odpovídá za plnění stanovených úkolů při plánování, výdeji, evidenci a inventarizaci majetku v oblasti materiálně technického zabezpečení organizačních článků ředitelství. Sleduje také např. spotřebu pohonných hmot a energií a poskytuje nezbytné údaje k uzávěrkám. Ekonomické odbory jsou zřízeny v rámci všech územních odborů a zahrnují majetkového referenta a správce objektu. Odbor veřejných zakázek provádí komplexní koordinaci postupů zadavatele v souladu s právními předpisy, zpracovává a aktualizuje přehled zadávaných veřejných zakázek. Spolupracuje s ostatními organizačními články ředitelství v rámci zadávacího řízení. Zpracovává příslušnou dokumentaci k realizovaným veřejným zakázkám. S ostatními organizačními články spolupracuje také při metodickém sjednocení zadávání veřejných zakázek a s příslušnými státními orgány při řešení podnětů a stížností vztahujícími se k činnosti tohoto odboru. Odbor informačních a komunikačních technologií zajišťuje komplexní správu a optimalizaci datových sítí, včetně technické podpory aktivních prvků, konfiguraci a zálohování dat. Odpovídá mimo jiné za výstavbu kamerového systému, kontroly přístupů a výstavbu a provoz kamerových systémů sloužících k ochraně majetku policie a Ministerstva vnitra. Ve spolupráci s automobilním oddělením odboru správy a majetku montáž a údržbu výstražných rozhlasových zařízení Rozpočet krajského ředitelství policie kraje Vysočina Tato kapitola se zaměřuje na rozpočtové výdaje KŘP Vysočina. Tyto výdaje opět neobsahují ostatní sociální dávky, které jsou zaznamenány odděleně v tabulce č. 7. Výše finančních prostředků jsou čerpány z příloh části B: Výdaje KŘP Vysočina v letech 2010 až 2012, kde jsou tyto výdaje také podrobněji členěny než je tomu u přehledu za jednotlivá krajská ředitelství (taktéž příloha část B). Z této části přílohy je také patrné, že KŘP Vysočina hospodaří s nejmenšími finančními prostředky ze všech KŘ, a to ve všech letech. Sledovány jsou rozdíly mezi upravenými rozpočty a čerpáním rozpočtů v jednotlivých letech, které zachycuje tabulka č. 9. Stejně je zde také sledováno plnění příjmů, které zachycuje tabulka č KŘP Vysočina 48

49 Tab. 7: Výdaje KŘP Vysočina v oblasti ostatních sociálních dávek v tis. Kč (Zdroj: KŘP Vysočina, vlastní zpracování) Rok Ostatní Dávky nemocenského dávky pojištění Pozn.: Jedná se o skutečné čerpání Příjmy KŘP Vysočina v letech U příjmů KŘP Vysočina platí veškeré informace jako u příjmů pro celou organizaci Policie ČR (viz kapitola ). Tab. 8: Příjmy KŘP Vysočina v letech v Kč (Zdroj: KŘP Vysočina, vlastní zpracování) Rok R1 R2 čerpání Výdaje KŘP Vysočina v roce 2010 V prvním roce svého vzniku KŘP Vysočina byly závazné ukazatelé výdajů po úpravách stanoveny ve výši mil. Kč (rozpočet nasazený, neboli R1 byl 778,4 mil. Kč). MRP byly v tomto roce Kč. Jednalo se o pojistné plnění. V tomto roce bylo vázáno 4,1 mil. Kč v oblasti ostatních neinvestičních výdajů. Vzhledem k prvnímu roku hospodaření zde nevznikly žádné nároky z nespotřebovaných výdajů. V tomto roce byla také vytvořena rezerva kapitálových výdajů ve výši 783 tis. Kč, která byla následně zavázána. V oblasti běžných výdajů tvoří, stejně jako u policie celkově, největší část mzdové prostředky (65 %). Rozdíl mezi R2 a skutečným čerpáním je zde způsobena již zmíněním vázáním. V kapitálových výdajích se objevuje u hmotného investičního majetku velký rozdíl mezi R2 a skutečným čerpáním. Tento rozdíl zahrnuje výdaje na projekty Kontaktní a koordinační centra II (dále také KKC II ) a Lokalizační a záznamová zařízení (dále také LZZ ), u kterých sice byly prostředky do rozpočtu přiděleny, nicméně nebyly vyčerpány. Důvodem je, že se jedná o evropské projekty, kde během tohoto 49

50 rozpočtového období probíhala např. výběrová řízní. Jako příklad lze uvést projekt KKC II., který se až v současnosti realizuje. Tyto výdaje jsou nárokovány v dalších letech Výdaje KŘP Vysočina v roce 2011 Ve druhém roce hospodaření byly závazné ukazatelé výdajů po úpravách stanoveny ve výši 768,1 mil. Kč (rozpočet nasazený, neboli R1 byl 712,2 mil. Kč). Oproti předchozímu roku dochází ke snížení o 73,3 mil. Kč. Toto snížení mělo za následek snížení limitů PHM pro jednotlivé odbory, dále bylo využito předkupu služeb i PHM a bylo vyjednáno nižší nájemné u objektů KŘP Vysočina. V oblasti výkonu služby došlo také k opatření, kdy se z obvodního oddělení Jaroměřice nad Rokytnou zřídila policejní stanice. Toto opatření umožní úsporu energií a mezd, protože ze zákona o Policii ČR nevyplývá povinnost držet nepřetržitou službu. MRP byly v tomto roce Kč. Jednalo se také o pojistné plnění. V tomto roce bylo vázáno Kč u pojistného placené zaměstnavatelem. NARP výdajů byly celkem 1,26 mil. Kč. V oblasti běžných výdajů se snížení výdajových ukazatelů projevilo nejvíce u mzdových prostředků a ostatních běžných výdajů. U běžných výdajů není podstatný rozdíl mezi upraveným rozpočtem a čerpáním. Snížení oproti roku 2010 u kapitálových výdajů je zejména v oblasti hmotného investičního majetku, kde v tomto roce již nejsou obsaženy tak finančně objemné projekty. I u kapitálových výdajů se neobjevuje podstatný rozdíl mezi upraveným rozpočtem a čerpáním Výdaje KŘP Vysočina v roce 2012 V dalším roce hospodaření byly závazné ukazatelé výdajů po úpravách stanoveny ve výši 751,9 mil. Kč (rozpočet nasazený, neboli R1 byl 732,4 mil. Kč). Oproti roku 2011 dochází opět k dalšímu snížení o 16,2 mil. Kč. Mimorozpočtové zdroje jsou v tomto roce zaznamenány ve výši 3 mil. Kč. Jedná se zejména o dar Kraje Vysočina na akci KAMION a obce Ledeč nad Sázavou na provoz objektů policie v obci. Zbylou část tvoří pojistné plnění. V tomto roce se objevuje poměrně značné vázání prostředků v celkové výši 16 mil. Kč. Největší část tvoří vázání v běžných výdajích. K uvolnění těchto prostředků došlo na konci rozpočtového období. Poté byly využity k předkupu 50

51 výdaje KŘP Vysočina v mil.kč PHM, protože uvolnění těchto prostředků před koncem rozpočtového období neumožňuje včasné projektové řízení. Nároky z nespotřebovaných výdajů jsou zde největší ve sledovaném období. Z roku 2010 se zde objevují již zmíněné finanční prostředky z projektů KKC II a LZZ, které jsou tedy v tomto roce nárokovány. V oblasti běžných výdajů došlo opět ke snížení oproti předchozímu roku u mzdových prostředků o 26 mil. Kč, naopak došlo k navýšení závazných limitů ostatních běžných výdajů o 21,5 mil. Kč. U mzdových prostředků zároveň nebylo vyčerpáno 11,9 mil. Kč, které byly převedeny do nároků z nespotřebovaných výdajů v roce Rozdíl mezi upraveným rozpočtem a skutečným čerpáním je způsoben opět vázáním finančních prostředků. V případě kapitálových výdajů nebyly zcela vyčerpány prostředky u hmotného investičního majetku. Tato kategorie taktéž nevykazuje velký rozdíl mezi upraveným rozpočtem a čerpáním rok R1 R2 skutečné čerpání Obr. 21: Výdaje KŘP Vysočina v letech 2010 až 2012 (Zdroj: KŘP Vysočina, vlastní zpracování) 51

52 Výdaje KŘP Vysočina Tab. 9: Výdaje KŘP Vysočina v letech 2010 až 2012 v Kč (Zdroj: KŘP Vysočina, vlastní zpracování) R2 Čerpání R2 Čerpání R2 Čerpání BĚŽNÉ VÝDAJE Mzdové prostředky platy příslušníků platy občanských zaměstnanců dohody o provedení práce Ostatní běžné výdaje Ostatní výdaje převody FKSP pojistné placené zaměstnavatelem KAPITÁLOVÉ VÝDAJE Neinvestiční nákupy Nehmotný investiční majetek Hmotný investiční majetek CELKEM VÝDAJE Pozn.: Výdaje neobsahují ostatní sociální dávky, které jsou samostatným výdajovým blokem MV, R2 = upravený rozpočet Programové financování Podstata programového financování v rámci Policie České republiky je financování registrovaných akcí, které jsou zákonem definovány jako soubor věcných, časových a finančních podmínek konkrétních akcí na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, jeho udržování, opravy, popřípadě i jiné výdaje a činnosti sloužící k dosažení stanovených cílů. 69 Tyto finanční prostředky jsou prostředky zahrnuty v rozpočtu policie, tedy rozpočty jednotlivých krajských ředitelství nebo policejního prezidia. Jedná se o rozpočtovou položku programové financování. Nicméně mají charakter vázaných finančních prostředků, protože mohou být čerpány pouze pro financování registrovaných a schválených akcí. Tohoto programového financování se účastní i jiné OSS nebo jimi zřízená příspěvková organizace financující přípravu a realizaci akce z prostředků státního rozpočtu , zákon č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů 52

53 S programovým financováním úzce souvisí zpracování investičního záměru v jednotlivých programech. Investiční záměr je souborem podkladů, který akci věcně a funkčně vymezuje a zdůvodňuje nezbytnost výše vynakládaných prostředků s vymezením nezbytných parametrů, indikátorů a cílů pro její posouzení. Běžný obsah investičního záměru naleznete v příloze rozdělený na investiční záměry s cílem zhodnotit nebo pořídit dlouhodobý hmotný majetek nebo dlouhodobý nehmotný majetek. Tyto investiční záměry jsou finančně zajištěny: Zaevidování akce v EDS/SMVS v návrhu rozpočtu na příslušný rok, Přesun prostředků v rámci závazného ukazatele účastníka programu, Vnitřním rozpočtovým opatřením v rámci závazného ukazatele kapitoly, Rozpočtovým opatřením provedeným MF mezi závaznými ukazateli kapitoly MV. Všechny akce, které jsou financovány ze státního rozpočtu, se evidují a registrují v informačním systému, který spravuje MF. Informační systém se člení na Evidenční dotační systém (EDS) a Správu majetku ve vlastnictví státu (SMVS). Obě tyto části obsahují tituly. V systému EDS se tituly dělí na dotační titul, dotační subtitul, případně podmnožinu dotačního subtitulu. Systém SMVS se členění na výdajový titul, výdajový subtitul, případně podmnožinu výdajového subtitulu. Policie ČR pracuje v rámci programového financování v systému SMVS. EDS využívají spíše územně samosprávní celky ČR. Programové financování Policie ČR jsem rozdělil na fáze přípravy a registrace, realizace, financování a vyhodnocení akce. Přípravná a registrační fáze akce V přípravné fázi KŘP Vysočina (dále jen účastník ) zpracuje veškerou dokumentaci k akci včetně investičního záměru. Součástí je také tiskový výstup ze systému Správy majetku ve vlastnictví státu (SMVS), kde účastník akci zaeviduje. Tyto dokumenty postupuje prezidiu (dále jen Gestor ). Gestor zde vystupuje jako útvar pověřený přípravou a koordinací činností spojených s realizací programů. Obsah investičního záměru stanoví MV (dále jen správce programu ) v závislosti na charakteru investice, kterým je v případě Policie ČR Odbor programového financování MV. Zároveň je v rámci MV zřízen také stavební úřad. Proto např. při stavebních úpravách majetku krajského ředitelství nekolauduje stavbu stavební úřad místně příslušný, ale tento správní úkon vykoná stavební úřad MV. 53

54 Po posouzení a ověření finančního zajištění a kladném posouzení žádosti vystaví správce programu Registraci, ve které stanoví podmínky účasti státního rozpočtu, zejména časové a finanční limity pro zadání a realizaci akce. Případně může vrátit investiční záměr k přepracování, nebo se vyjádří, že se státní rozpočet nebude podílet na této akci. Před touto registrací nesmí účastník programu zahájit zadávací řízení. Realizační fáze Je činnost účastníka po vydání Registrace a před vydáním rozhodnutí, kdy účastník zahájí zadávací řízení v souladu se zákonem č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách a příslušnými prováděcími vyhláškami 70. Toto zadávací řízení v rámci krajských ředitelství spravuje odbor veřejných zakázek. Před samotným zahájením je povinen účastník předložit k posouzení toto zadávací řízení správci programu a navrhne použití hodnotících kritérií ekonomické výhodnosti. V případě, kdy účastník zjistí, že není schopen dodržet termíny stanovené v Registraci, požádá o změnu Registrace, kterou zdůvodní. Totéž platí při změně cílů, indikátorů a parametrů akce s výjimkou dodržení stanovených závazných limitů výdajů. V tomto případě musí účastník uvést způsob zajištění finančních prostředků. Poté k žádosti o vydání Rozhodnutí předloží účastník kopii uzavřeného smluvního dokumentu, pod kterým je smluvní dokument veden v systému správy dokumentů (dále jen EKIS ). Účastník také předloží zprávu o posouzení a hodnocení nabídek v případě, že pro hodnocení nabídek bylo použito základní hodnotící kritérium ekonomická výhodnost nebo nejnižší nabídková cena. Správce programu na základě těchto předložených dokumentů vydá Rozhodnutí. Opět zde platí, že v případě, kdy účastník zjistí, že není schopen dodržet termíny stanovené v Rozhodnutí, požádá o změnu Rozhodnutí, kterou zdůvodní. Totéž platí při změně cílů, indikátorů a parametrů akce s výjimkou dodržení stanovených závazných limitů výdajů. V tomto případě musí účastník uvést způsob zajištění finančních prostředků. Podmínkou financování akce je od také založení rezervace finančních prostředků v EKIS po proběhnutí nastaveného schvalovacího procesu. Rezervaci zakládá: Účastník programu na akci do výše uzavíraného smluvního závazku, Účastník programu na akci spolufinancovanou s EU po vydání Rozhodnutí do výše uzavíraného smluvního závazku, 70 Např. č.230/2012 Sb., č.231/2012 Sb., č.232/2012 Sb. 54

55 Gestor programu, do jehož působnosti spadá dotační titul v návaznosti na schválení platební kalendář. Fáze financování V této fázi účastník čerpá finanční prostředky. V situaci, kdy vzniknou volné finanční prostředky z akcí financovaných ze státního rozpočtu v jednotlivých investičních programech, převede tyto prostředky správce na základě žádosti účastníka na akci pro evidenci těchto prostředků nebo převedení na jinou akci. Za volné finanční prostředky jsou považovány prostředky, které nejsou předmětem investičního záměru předloženého k registraci konkrétní akce nebo zbývají po vydání posledního Rozhodnutí. Během této fáze sestavená komise vede záznamy z průběhu akce a zaznamenává např. faktory, které ovlivňují zpoždění dokončení akce. Samotné finanční prostředky programů, respektive výdaje na financování akcí, lze čerpat z výdajových účtů státního rozpočtu vedených Českou národní na základě rezervací nebo pokynu k nastavení rozpočtových limitů výdajů. Vyhodnocení akce Po dokončení akce zpracuje účastník závěrečné vyhodnocení akce, které předloží správci programu. Správce programu provede kontrolu údajů uvedených v dokumentu a v případě, že nezjistí závady, ukončí vyhodnocení. Při zjištění závad rozhodne, zda se jedná o porušení rozpočtové kázně. Za situace, kdy správce stanoví závady jako neporušení rozpočtové kázně, určí termín, do kterého je účastník povinen závady odstranit. Závady kvalifikované jako porušení rozpočtové kázně, předá zjištění místně příslušnému Finančnímu úřadu. Ten, na základě těchto zjištěných skutečností, zahájí řízení ve věci odvodů za poručení rozpočtové kázně. Tím vyhodnocení uzavře. 55

56 Obr. 22: Schéma průběhu programového financování (Zdroj: KŘP Vysočina, vlastní zpracování) Projekty KŘP Vysočina spolufinancované z prostředků EU KŘP Vysočina se účastnilo od svého vzniku několika projektů spolufinancovaných z prostředků EU. Tyto projekty jsou níže vyjmenovány a popsány, včetně stanovení výše finančních prostředků. Je vhodné říci, že se KŘP Vysočina dotýkají i jiné projekty (např. KKC I). Tyto projekty ale vznikly dříve než toto ředitelství, proto je u těchto projektů pouze účastníkem, nikoli správcem. Projekty, jimiž je KŘP Vysočina správce jsou: Integrovaný operační program Kontaktní a koordinační centra II Program Kontaktní a koordinační centra II byl zahájen v roce 2010 a ukončen v roce 2012 a dále se člení na KKC front office a KKC back office. KKC front office zahrnuje vybudování 5 kontaktních pracovišť zahrnutých do sítě IZS, čímž se naplnil cíl pomocí modernizace infrastruktury vytvořit optimální podmínky pro činnost Policie ČR jakožto jedné z hlavních složek IZS. 56

57 Tab. 10: Financování projektu KKC II v Kč (Zdroj: KŘP Vysočina, vlastní zpracování) Projekt Celkové způsobilé Způsob financování výdaje EU % Státní rozpočet ČR % Front office Back office Integrovaný operační program Integrované operační středisko Projekt Integrované operační středisko (dále jen IOS) byl zahájen v roce 2011 a ukončen bude v roce V rámci první etapy bylo zajištěno vypracování projektové dokumentace a výkon autorského dozoru při realizaci stavební připravenosti operačního sálu a technologického zázemí. Dosavadní výdaje IOS zahrnují výdaje na vypracování stavební projektové dokumentace, stavební práce a osobní náklady. Výdaje na nerealizované aktivity byly přesunuty do následujících etap IOS. Projekt Tab. 11: Financování projektu IOS v Kč (Zdroj: KŘP Vysočina, vlastní zpracování) Celkové způsobilé výdaje Způsob financování EU % Státní rozpočet ČR % IOS Operační program Životní prostředí Program Životní prostředí umožňuje KŘP VYSOČINA pomocí zateplování objektů úspory energie u jednotlivých územních odborů a jejich policejních stanic. Správcem fondu je Ministerstvo Životního prostředí, které vydalo rozhodnutí o poskytnutí dotace začátkem roku Projekt ÚO Havlíčkův Brod ÚO Pelhřimov Tab. 12: Financování projektu Životní prostředí v Kč (Zdroj: KŘP Vysočina, vlastní zpracování) Celkové způsobilé výdaje Způsob financování EU % Státní rozpočet ČR %

58 Integrovaný operační program Lokalizační a záznamová zařízení Cílem programu Lokalizační a záznamová zařízení je vybavení celkem 81 vozidel krajského ředitelství novými technologiemi. Projekt LZZ byl zahájen v roce 2011 a ukončen bude v roce Projekt Tab. 13: Financování projektu LZZ v Kč (Zdroj: KŘP Vysočina, vlastní zpracování) Celkové způsobilé výdaje Způsob financování EU % Státní rozpočet ČR % LZZ Změny rozpočtu KŘP Vysočina a jejich důsledky Při rozpočtových opatřeních u Policie ČR, je nutno si uvědomit, že se tato opatření budou projevovat spíše u provozu a nebudou zasahovat podstatným vlivem do výkonu služby. Ten je totiž pro Policii ČR povinný ze zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Mělo by opravdu dojít v budoucnu k dalšímu snížení rozpočtu, patřičná rozpočtová opatření by se odvíjela od časového horizontu. Obecně lze říci, že pokud by se jednalo o krátkodobé opatření, projevilo by se takové opatření v oblasti ostatních běžných a provozních výdajů. Tyto výdaje tvoří okolo 13 % rozpočtu. V případě dlouhodobého opatření se dotkne snížení rozpočtu zejména výdajů na mzdové prostředky, logicky tedy i počtu příslušníků policie a občanských zaměstnanců. Mzdové prostředky tvoří většinovou část rozpočtu. Vybral jsem několik výdajových oblastí a určil vliv snižování dostupných finančních prostředků do těchto oblastí. Velmi silný vliv má snižování rozpočtu na výdajovou oblast obnovu majetku. To sebou ale z dlouhodobého hlediska nese značné problémy. Pokud se omezují a odkládají výdaje do obnovy majetku, pak se zvyšuje budoucí investice do jejich oprav. Toto pravidlo platí zejména u nemovitostí. Odstoupeno by bylo také od předkupu služeb. Ten ale v některých případech umožňuje poměrně značnou úsporu. Jako příklad lze uvést předkup PHM, který KŘP Vysočina učinila v předchozích letech s úsporou cca. 3 Kč/litr PHM. 58

59 Spíše silný vliv má snižování rozpočtu na běžné opravy např. nemovitostí, údržbu vozového parku a nákup PHM, kdy by došlo k snížení limitů pro jednotlivé útvary. Částečně by se daly snížit výdaje na telekomunikační služby, opět se to ale dotýká výkonu služby, pro který je potřeba zajistit telekomunikační spojení. Spíše slabý vliv má snižování rozpočtu do oblasti nákupu energií, cestovních náhrad, nájemného, výstrojního a zdravotnického materiálu. Na tuto oblast má opět vliv legislativa. KŘP Vysočina je povinna zajišťovat určitý standart svým zaměstnancům, umožňující např. výkon služby včetně již zmíněného výstrojního a zdravotnického materiálu. Nájemné je zde zařazeno z toho důvodu, že KŘP Vysočina hradí nájmy i za umístění antén a vysílačů, zajišťující komunikační infrastrukturu. Tudíž by při jejich vypovězení a následném odstranění ze systému došlo k narušení této infrastruktury a ohrožení akceschopnosti i v rámci IZS. Snižování rozpočtu nemá vliv tedy na samotný výkon služby a s tím spojený počet policistů. Je zde malá možnost, jak pomocí rozpočtových opatření ovlivnit výkon služby. Další zřízení policejních stanic místo obvodních oddělení by mohlo kriticky narušit bezpečnost v příslušném regionu. Možnosti úspor se objevují např. u oblasti nemovitostí. První možností je obecně snížení nájmů v pronajatých objektech. V případě KŘP Vysočina v tomto směru již mnoho možností není. Od vzniku bylo vyjednáno podstatné snížení placených nájmů a nákladné objekty byly opuštěny. Další možností je slučování plně nevyužitých objektů, tedy i útvarů v nich sídlících. Další možností snížení výdajů by byla oblast znalečného. Pokud by tyto prostředky byly např. převedeny na Ministerstvo spravedlnosti, umožnilo by to pro policii úsporu, nicméně z širšího náhledu by se jednalo pouze o přesouvání veřejných výdajů, a z tohoto pohledu by se o úsporu nejednalo. Taková změna by si ale vyžadovala změnu legislativy, což je zdlouhavý a složitý proces. Takovou legislativní změnu by ale vyžadovala i oblast vymáhání pohledávek. KŘP Vysočina, stejně jako celá organizace Policie ČR, je v současné době povinna zákona 71 vymáhat veškeré dlužné částky. V praxi to znamená i tedy náklady na odvoz zadržených osob na protialkoholní záchytné stanice, což představuje desetikorunové částky, jejichž vymáhání razantně tyto náklady převýší. Policie ČR projevila snahu, aby se do náhrad nákladů v těchto zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích 59

60 případech započítávaly i mzdové náklady. Nicméně na základě stanoviska 72 Nejvyššího soudu České republiky je policie oprávněna požadovat pouze takové mzdové náklady, které byly vynaloženy nad rámec běžné činnosti (práce přesčas, mimořádná odměna za provedený úkon, mimořádné úkolů a jiné). V těchto případech je policie oprávněna požadovat náklady vzniklé pouze s použitím služebních dopravních prostředků nebo spotřebováním jiného materiálu (jednorázová pouta, ochranné pomůcky a jiné). 73 Současnost V současné době KŘP Vysočina hospodaří s celkovou výší finančních prostředků 719,2 mil. Kč, což je oproti roku 2012 snížení o více jak 30 mil. Kč (rozdíl R2). Na oblast ostatních běžných výdajů je vyčleněno 81,9 mil. Kč, na mzdové prostředky je vyčleněno celkově 468,9 mil. Kč, zbytek jsou odvody a převody FKSP ve výši 168, 4 mil. Kč. Na základě dalšího snížení nyní KŘP Vysočina hospodaří, stejně jako v předchozích letech, dle sestavených priorit. První priorita je pokrytí mandatorních výdajů KŘP Vysočina. Souvisí to se zvýšením cen energií. Druhou prioritou je oblast výdajů na PHM, která je nezbytná k zajištění bezpečnosti v kraji Vysočina. Třetí priorita je nákup služeb a poslední oprava a údržba majetku. Jako největší ohrožení zajištění bezpečnosti v kraji Vysočina se pro KŘP Vysočina jeví tedy navýšení cen energií, zejména pak cen PHM (až 40 Kč/litr). Na tyto rizika je KŘP Vysočina připravena reagovat pomocí rozpočtových opatření, tedy přesunem mezi jednotlivými rozpočtovými položkami, což zřejmě bude mít zásadní vliv na obnovu majetku (viz výše). Vývoj mzdových prostředků pak bude mít zřejmě za následek změnu personální strategie a k novému nastavení systému zabezpečení jednotlivých činností v rámci KŘP Vysočina. Rozpočtový výhled V roce 2012 zpracovávalo KŘP Vysočina rozpočtový výhled na období V roce 2015 je plánovaná výše celkových výdajů (včetně ostatních sociálních dávek) 684,6 mil. Kč, což je snížení oproti roku 2013 o 23,9 mil. Kč. Plánovaná celková výše výdajů v roce 2014 je 686,5 mil. Kč. Během tohoto období může dojít k úpravám na základě rozpočtových opatření nebo vázání prostředků dle pokynů prezidia. 72 Cpjn 205/ Zpracováno autorem na základě informací získaných konzultací s plk. RNDr. Miloslavem Klodnerem, náměstkem pro ekonomiku KŘP Vysočina 60

61 2.4 Financování IZS z rozpočtu Kraje Vysočina Tato kapitola se zaměřuje na financování IZS z rozpočtu kraje Vysočina. Sledovaným obdobím je rok 2010 až 2012 včetně schváleného rozpočtu na rok Kraj Vysočina vynakládá finanční prostředky do této oblasti každoročně od svého vzniku v roce Kapitola požární ochrany a IZS zahrnuje specifické položky, ve kterých se výdaje člení na běžné a ostatní. Dále jsou tyto položky vyjmenovány a krátce popsány. Jejich poměr v rozpočtech sledovaného období zachycuje obrázek č. 23. Ostatní záležitosti bezpečnosti, veřejného pořádku Tato položka obsahuje výdaje v oblasti boje kraje proti extremismu, která je v současné době aktuální. Výdaje jsou plánovány a vynaloženy zejména na odborné semináře a podkladové materiály pro starosty obcí. Ostatní složky a činnosti integrovaného záchranného systému Jedná se o výdaje na celostátní cvičení ZÓNA 74, cvičení složek IZS, ochranné pomůcky, konzultační, poradenské a právní služby, logistické zabezpečení a nákup služeb pro krizový štáb a bezpečnostní radu kraje, služby telekomunikací a radiokomunikací a ostatní činnosti v integrovaném záchranném systému. Požární ochrana dobrovolná část Jedna z nejvýraznějších položek kapitoly, která soustřeďuje dotace na požární ochranu, které se poskytují na základě zásad zastupitelstva kraje a Generálního ředitelství HZS ČR pro poskytování dotací na požární ochranu obcím v kraji a SDH. Krajský úřad ale také hradí k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany náklady jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcí spojené se zásahy mimo jejich územní obvod. Také se podílí na financování jejich akceschopnosti, obnově a pořízení nové požární techniky. Výše těchto příspěvků je stanovena na základě podkladů poskytnutých od HZS ČR kraje Vysočina a krajského SDH. Požární ochrana profesionální část Příspěvek, který směřuje HZS kraje Vysočina. Prostředky jsou určeny na udržení a zvýšení akceschopnosti jednotek. Tyto prostředky jsou současně použity i na potřebnou 74 Cvičení na prověření činnosti orgánů krizového řízení, složek IZS a dalších subjektů při řešení mimořádné události vzniklé v důsledku simulované radiační havárie v Jaderné elektrárně Dukovany. 61

62 obnovu a rekonstrukci techniky a objektů, ke kterým je HZS Kraje Vysočina příslušný hospodařit a využívá je k plnění svých úkolů. Bezpečnost a veřejný pořádek Systémová dotace na zabezpečení a ochranu obecního nemovitého majetku prvky technické ochrany v rámci situační prevence proti majetkové kriminalitě páchané na obecním majetku. Z obrázku č. 23 je patrné, že největší část výdajů zde tvoří příspěvky a dotace na požární ochranu. Ty tvoří každoročně více než 80 % celkových výdajů kapitoly schválených rozpočtů. Kraj Vysočina každoročně směřuje poměrnou část této kapitole dobrovolné části požární ochrany, na udržení akceschopnosti dobrovolných sborů hasičů v tomto kraji. Položka bezpečnost a veřejný pořádek zahrnuje tato kapitola až v roce Do této doby nebyly vyčleněny výdaje do této oblasti. Celkové výdaje v této kapitole mají mírně stoupající charakter (od roku 2010 do roku 2013 o necelých 20 %). Z toho lze usoudit, že i když je kraj Vysočina jeden z nejbezpečnějších krajů v České republice, vynakládá tento kraj na oblast požární ochrany, bezpečnosti a veřejného pořádku potřebné finanční prostředky. Velikost jednotlivých položek kapitoly POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS za období 2010 až 2013 zachycuje opět obrázek č. 23. Další a zároveň poslední část této kapitoly je zaměřena na vývoj této rozpočtové položky v jednotlivých letech sledovaného období. Tedy její schválenou a upravenou výši, včetně následného čerpání. Kapitola POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu Kraje Vysočina v roce 2010 V oblasti běžných výdajů za rok 2010 je v této kapitole celkový rozdíl mezi schváleným rozpočtem a skutečností 4,76 mil. Kč. Schválený rozpočet pro kapitolu POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS byl celkově 11,23 mil. Kč, skutečné vynaložené náklady činily 18,3 mil. Kč (98 % z upraveného rozpočtu). Největší část těchto výdajů tvořil příspěvek obcím na vybavení sboru dobrovolných hasičů v celkové výši 10,74 mil. Kč, z nichž 4,74 tis. Kč bylo kryto účelovou neinvestiční dotací z rozpočtu MV GŘ HZS ČR. Úpravami dále došlo ke snížení skutečných výdajů oproti schválenému rozpočtu u položky Ostatní složky a činnosti IZS o 157 tis. Kč. K navýšení výdajů došlo u položky Ostatní záležitosti bezpečnosti - Aktivity kraje proti extremismu o 198 tis. Kč. 62

63 U ostatních výdajů je za tento rok rozdíl mezi schválených rozpočtem a skutečností 2,3 mil. Kč, který zahrnuje dotaci obci Tři Studně a pro Městys Strážek na odstranění povodňových škod, dotaci Městu Přibyslav a Městysu Nové Veselí (cisternové stříkačky), Dotace za účelem integrace cizinců na území kraje Vysočina. Téměř o 300 tis. Kč byly oproti schválenému rozpočtu nižší výdaje u dotací obcím v rámci Programu prevence kriminality kraje Vysočina. Ostatní výdaje také zahrnují příspěvek profesionální části požární ochrany kraje ve výši 3,5 mil. Kč, u kterého nedošlo k žádným úpravám. 75 Tab. 14: Kapitola č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu kraje Vysočina schválený, upravený a skutečný rozpočet v roce 2010 v tis. Kč (Zdroj: Závěrečný účet rozpočtu Kraje Vysočina 2010, vlastní zpracování) 2010 R1 R2 čerpání % z R2 Běžné výdaje ,50 % Ostatní výdaje ,50 % CELKEM ,28 % Kapitola POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu Kraje Vysočina v roce 2011 V oblasti běžných výdajů za rok 2011 je v této kapitole celkový rozdíl mezi schváleným rozpočtem a skutečností 3,69 mil. Kč. Schválený rozpočet pro kapitolu POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS byl celkově 12,23 mil. Kč, skutečné vynaložené náklady činily 18,04 mil. Kč (98 % z upraveného rozpočtu). Největší část těchto výdajů opět tvořil příspěvek obcím na zajištění a udržení akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů (SDH). Celková výše příspěvků byla tis. Kč. Z této částky bylo tis. Kč kryto účelovou neinvestiční dotací ze státního rozpočtu z kapitoly MV GŘ HZS ČR. Úpravami opět došlo ke snížení skutečných výdajů oproti schválenému rozpočtu u položky Ostatní složky a činnosti IZS o 142 tis. Kč. Celková změna u skutečně vynaložených ostatních výdajů po úpravách oproti schválenému rozpočtu činila 2,12 mil. Kč. K nárůstu došlo u dotací obcím v rámci programu prevence kriminality Kraje Vysočina (účelová dotace MV ČR). Skutečný stav je oproti upravenému rozpočtu nižší, což bylo způsobeno nižšími náklady na projekty 75 Závěrečný účet rozpočtu Kraje Vysočina

64 obcí, které umožnili tuto úsporu ve výši 315 tis. Kč. V rámci profesionální požární ochrany byla poskytnuta dotace HZS kraje Vysočina ve výši tis. Kč na repase a opravy techniky a zařízení sloužící požární ochraně. Ve druhé polovině roku přispěl kraj HZS kraje další dotací ve výši 1,5 mil. Kč na zajištění jeho provozních výdajů, zejména na nákup pohonných hmot a stavební opravy požárních stanic. 76 Tab. 15: Kapitola č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu kraje Vysočina schválený, upravený a skutečný rozpočet v roce 2011 v tis. Kč (Zdroj: Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2011, vlastní zpracování) 2011 R1 R2 čerpání % z R2 Běžné výdaje ,82 % Ostatní výdaje ,26 % CELKEM ,66 % Kapitola POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu Kraje Vysočina v roce 2012 V oblasti běžných výdajů za rok 2012 je v této kapitole celkový rozdíl mezi schváleným rozpočtem a skutečností 2,97 mil. Kč. Schválený rozpočet pro kapitolu POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS byl celkově 12,88 mil. Kč, skutečné vynaložené náklady činily 16,97 mil. Kč (97 % z upraveného rozpočtu). Největší část těchto výdajů opět tvořil příspěvek obcím na zajištění a udržení akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů (SDH). Celková výše příspěvků byla tis. Kč. Z této částky bylo tis. Kč kryto účelovou neinvestiční dotací ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva vnitra GŘ HZS ČR. U položky Ostatní složky a činnosti IZS bylo opět nižší čerpání než schválený a upravený rozpočet (10 % čerpání z upraveného rozpočtu 250 tis. Kč). Celková změna u skutečně vynaložených ostatních výdajů po úpravách oproti schválenému rozpočtu činila 1,39 mil. Kč. K navýšení oproti schváleným rozpočtům došlo u projektů kraje a obcí v rámci Programu prevence kriminality, boje proti alkoholismu, počítačové kriminalitě a vzdělávání v oblasti kriminality o 906 tis. Kč. Jednalo se o účelovou dotaci z MV. Zvýšení oproti schválenému rozpočtu lze pozorovat i u položky Bezpečnost a veřejný pořádek. V rámci ostatních výdajů byla zařazena také dotace obci Těmice ve výši 500 tis. Kč na nákup cisternové stříkačky. 76 Závěrečný účet rozpočtu Kraje Vysočina

65 výdaje kapitoly č. 9 v mil. Kč Tab. 16: Kapitola č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu kraje Vysočina schválený, upravený a skutečný rozpočet v roce 2012 v tis. Kč (Zdroj: Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2012, vlastní zpracování) 2012 R1 R2 čerpání % R2 Běžné výdaje ,54 % Ostatní výdaje ,41 % CELKEM ,62 % R1 čerpání R2 R1 čerpání rok Ostatní dotace Ostatní složky a činnosti IZS Bezpečnost a veřejný pořádek Požární ochrana - profesionální část Ostatní záležitosti bezpečnosti Požární ochrana - dobrovolná část Obr. 23: Kapitola č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu Kraje Vysočina v letech (Zdroj: Čerpání rozpočtu Kraje Vysočina, vlastní zpracování) Z předchozích informací za jednotlivé roky, ale i z již zmíněného obrázku č. 23, lze vidět, že Kraj Vysočina do oblasti IZS a požární ochrany věnuje dostatek finančních prostředků a dle mého názoru s těmito prostředky hospodaří efektivně. I když je čerpání nižší než upravený rozpočet, nemusí to nutně znamenat neefektivní hospodaření. 65

66 Vyplývá to spíše z charakteru položek, jako je tomu např. u položky Ostatní složky a činnosti IZS, u kterého lze pozorovat poměrně malé čerpání. Jedná se o to, že tyto prostředky zkrátka není nutné vynaložit, aniž by ohrozily efektivní činnost a funkčnost IZS nebo krizových orgánů kraje (např. nákup služeb, nových ochranných pomůcek a jiné). U schválených rozpočtů lze v tomto období sledovat navyšování, stejně jako u upravených. K těmto úpravám dochází začátkem nebo v průběhu rozpočtového období. Dochází k nim např. na základě získaných dotací do oblasti IZS, nebo na základě rozhodnutí o poskytnutí účelové dotace či finanční výpomoci (odstranění povodňových škod). 66

67 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat činnost a vztah složek IZS v Kraji Vysočina se zaměřením na Policii ČR. Dle mého názoru byl cíl práce naplněn. V teoretické části byly představeny všechny složky IZS se zaměřením na organizaci a řízení policie. Dále bylo cílem seznámit čtenáře s jednotlivými útvary a službami policie, čehož bylo dle mého názoru také dosaženo. Neopomenuto bylo také postavení krizových orgánů kraje a jejich činnost v oblasti IZS. Cílem praktické části byla analýza finančního zabezpečení Policie ČR, zvláště pak Krajského ředitelství policie kraje Vysočina (dále také KŘP Vysočina). Při zpracování této části jsem vycházel ze závěrečného účtu MV. Objasnil jsem také financování a hospodaření policie, včetně jednotlivých výdajových kapitol. V první řadě jsem rozdělil výdaje policie do jednotlivých kategorií. U KŘP Vysočina pak tyto kategorie dále členil a vyhodnocoval hospodaření v jednotlivých letech. Pro úplnost a jednotnost práce jsem shromáždil také data plnění příjmů policie. Podrobně jsem také představil rozpočtovou položku Kraje Vysočina, která se zaměřuje právě na IZS. Vyhodnotil jsem také finanční vývoj v jednotlivých letech. Přílohová část této práce obsahuje přehled výdajů dle jednotlivých krajských ředitelství a prezidia za období dle vybraných kategorií, příjmy a výdaje policie. Další součástí je také podrobný rozpočet KŘP Vysočina. Informace k financování policie jsem získal především díky praxi vykonané na ekonomickém úseku KŘP Vysočina, během které jsem se podrobně také seznámil s činností jednotlivých ekonomických odborů, a nahlédl tak na složitost řízení a financování tohoto ozbrojeného sboru. Z této práce lze vidět snižování finančních prostředků pro KŘP Vysočina již od samého vzniku tohoto ředitelství. K dalšímu snížení bude s největší pravděpodobností docházet i v dalších letech. Z krátkodobého pohledu se současný způsob financování KŘP Vysočina jeví jako racionalizační, z dlouhodobého pohledu je však tento způsob neudržitelný, zejména v případě obnovy majetku. Dle mého názoru funguje ekonomický úsek tohoto ředitelství efektivně. Usuzuji tak zejména proto, že snížení dostupných finančních prostředků, neovlivňuje činnost KŘP Vysočina v souvislosti s výkonem služby, a proto kraj Vysočina stále patří k nejbezpečnějším krajům v České republice. Pozitivně také hodnotím pozornost a výši finančních prostředků Kraje Vysočina do oblasti IZS. 67

68 Seznam použité literatury Odborná literatura SKALSKÁ, Květoslava, Zdeněk HANUŠKA a Milan DUBSKÝ. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana: modul I. Vyd. 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010, 55, 44 s. ISBN VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky: Police of the Czech Republic : pomáhat a chránit. 1. vyd. Praha: Policejní prezidium České republiky, 2010, 84 s. ISBN ZEMAN, Miloš a Otakar J MIKA. Integrovaný záchranný systém. Vyd. 1. Brno: VUT FCH, 2007, 51 s. ISBN : odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva. Praha: MV-generální ředitelství HZS ČR, ISSN Právní předpisy Česká republika. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. In: 218/2000 Sb Česká republika. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. In: 219/2000 Sb Česká republika. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. In: 239/2000 Sb Česká republika. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů: (krizový zákon). In: 240/2000 Sb Česká republika. Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. In: 238/2000 Sb Česká republika. Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. In: 374/2011 Sb Česká republika. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. In: 273/2008 Sb

69 Česká republika. VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra: o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. In: 328/2001 Sb Česká republika. VYHLÁŠKA Ministerstva financí: o rozpočtové skladbě. In: 323/2002 Sb Česká republika. NAŘÍZENÍ VLÁDY: k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). In: 462/2000 Sb Elektronické dokumenty LANGR, Ivan a Oldřich MARTINŮ. REFORMA POLICIE ČR: služba v nových podmínkách. Praha, Dostupné z: Čerpání rozpočtu Dostupné z: /d /p1=59561 Kraj Vysočina: Závěrečný účet Dostupné z: Kraj Vysočina: Závěrečný účet Dostupné z: Závěrečný účet kapitoly Ministerstvo vnitra za rok Dostupné z: Závěrečný účet kapitoly Ministerstvo vnitra za rok Dostupné z: Závěrečný účet kapitoly Ministerstvo vnitra za rok Dostupné z: Závěrečný účet kapitoly Ministerstvo vnitra za rok Dostupné z: Závěrečný účet kapitoly Ministerstvo vnitra za rok Dostupné z: 69

70 Zákon o státním rozpočtu na rok Dostupné z: Zákon o státním rozpočtu na rok Dostupné z: Zákon o státním rozpočtu na rok Dostupné z: Zákon o státním rozpočtu na rok Dostupné z: Zákon o státním rozpočtu na rok Dostupné z: Zákon o státním rozpočtu na rok Dostupné z: Internetové zdroje Policie České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: Hasičský záchranný sbor České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina [online] [cit ]. Dostupné z: Kraj Vysočina [online] [cit ]. Dostupné z: Ministerstvo vnitra České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: Ministerstvo financí České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online] [cit ]. Dostupné z: 70

71 Seznam obrázků Obr. 1: Znak HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY Obr. 2: Znak ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA KRAJE VYSOČINA Obr. 3: Znak POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY Obr. 4: Zřízení útvaru Policie ČR Obr. 5: Znak POLICEJNÍ PREZIDIUM Obr. 6: Znak KRIMINALISTICKÝ ÚSTAV PRAHA Obr. 7: Znak LETECKÁ SLUŽBA POLICIE ČR Obr. 8: Znak PYROTECHNICKÁ SLUŽBA POLICIE ČR Obr. 9: Znak ŘEDITELSTVÍ CIZINECKÉ POLICIE ČR Obr. 10: Znak ÚTVAR RYCHLÉHO NASAZENÍ POLICIE ČR Obr. 11: Znak ÚTVAR PRO OCHRANU PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY Obr. 12: Znak ÚTVAR PRO OCHRANU ÚSTAVNÍCH ČINITELŮ Obr. 13: Znak SLUŽBA KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ Obr. 14 : Schéma zdrojů financování Policie České republiky Obr. 15: Výdaje Policie ČR v letech Obr. 16: Složení výdajů Policie ČR Obr. 17: Původní stav před reformou Obr. 18: Stav po reformě Obr. 19: Organizační členění KŘP Vysočina Obr. 20: Organizační členění ekonomického úseku KŘP Vysočina Obr. 21: Výdaje KŘP Vysočina v letech 2010 až Obr. 22: Schéma průběhu programového financování Obr. 23: Kapitola č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu Kraje Vysočina v letech

72 Seznam tabulek Tab. 1: Podíl rozpočtu Ministerstva vnitra na státním rozpočtu 1.část Tab. 2: Podíl rozpočtu Ministerstva vnitra na státním rozpočtu 2.část Tab. 3: Příjmy Policie ČR Tab. 4: Výdaje Policie ČR v oblasti ostatních sociálních dávek Tab. 5: Výdaje Policie ČR Tab.6: Přehled územních odborů a jim příslušných obvodních oddělení a policejních stanic v kraji Vysočina Tab. 7: Výdaje KŘP Vysočina v oblasti ostatních sociálních dávek Tab. 8: Příjmy KŘP Vysočina v letech Tab. 9: Výdaje KŘP Vysočina v letech 2010 až Tab. 10: Financování projektu KKC II Tab. 11: Financování projektu IOS Tab. 12: Financování projektu Životní prostředí Tab. 13: Financování projektu LZZ Tab. 14: Kapitola č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu kraje Vysočina Tab. 15: Kapitola č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu kraje Vysočina Tab. 16: Kapitola č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu kraje Vysočina

73 Seznam zkratek č. číslo ČR Česká republika EDS Evidenční dotační systém EKIS Systém správy dokumentů EU Evropská unie GŘ HZS ČR Generální ředitelství Hasičský záchranný sbor České republiky HZS ČR Hasičský záchranný sbor České republiky IOS Integrované operační středisko ISPROFIN Informační systém programového financování IZS Integrovaný záchranný systém Kč Koruny české KKC II. Komunikační a koordinační centra II. KŘ krajské ředitelství policie KŘP Vysočina Krajské ředitelství policie kraje Vysočina LZZ Lokalizační a záznamová zařízení MF Ministerstvo financí mil. miliony mld. miliardy MRP mimorozpočtové příjmy MV Ministerstvo vnitra např. například NARP nároky z nespotřebovaných výdajů 73

74 OSS organizační složka státu PHM pohonné hmoty PP Policejní prezidium R1 schválený rozpočet R2 rozpočet po úpravách Sb. sbírka SDH Sdružení dobrovolných hasičů SKPV Služba kriminální policie a vyšetřování SMVS Správa majetku ve vlastnictví státu tis. tisíce VS Vnější služba VÚSC vyšší územně samosprávný celek ZZS Zdravotnická záchranná služba 74

75 Přílohy Přílohy A Obrázky Příloha A. 1: Znaky krajských ředitelství policie a policejního prezidia Příloha A. 2: Organizační schéma Policie ČR Příloha A. 3: Organizační schéma Policejního prezidia ČR Příloha A. 4: Organizační schéma KŘP Vysočina Přílohy B Tabulky Příloha B. 1: Projekty Policie ČR spolufinancované z finančních prostředků EU Příloha B. 2: Příjmy Policie ČR v letech Příloha B. 3: Výdaje Policie ČR v letech Příloha B. 4: Počet příslušníků a občanských zaměstnanců Policie ČR v letech Příloha B. 5: Výdaje Policie ČR v roce 2010 dle jednotlivých KŘ a PP Příloha B. 6: Výdaje Policie ČR v roce 2011 dle jednotlivých KŘ a PP Příloha B. 7: Výdaje Policie ČR v roce 2012 dle jednotlivých KŘ a PP Příloha B. 8: Příjmy KŘP Vysočina v letech Příloha B. 9: Výdaje KŘP Vysočina v roce 2010 Příloha B. 10: Výdaje KŘP Vysočina v roce 2011 Příloha B. 11: Výdaje KŘP Vysočina v roce 2012 Příloha B. 12: KAPITOLA Č. 9 POŽÁRNÍ OCHRANA A IZS rozpočtu kraje Vysočina (v tis. Kč) 75

76 Přílohy A Obrázky Příloha A. 1: Znaky krajských ředitelství policie a policejního prezidia Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje Krajské ředitelství policie Pardubického kraje Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Krajské ředitelství policie Středočeského kraje Krajské ředitelství policie kraje Vysočina Krajské ředitelství policie Královehradeckého kraje Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy Krajské ředitelství policie Zlínského kraje Krajské ředitelství policie Pardubického kraje Policejní prezidium České republiky (Zdroj: VOKUŠ, Jiří. Policie České republiky) 76

77 Příloha A. 2: Organizační schéma Policie ČR (Zdroj: 77

78 Příloha A. 3: Organizační schéma Policejního prezidia ČR (Zdroj: 78

79 Příloha A. 4: Organizační schéma KŘP Vysočina (Zdroj: KŘP Vysočina) 79