ANALYTICKÉ INFORMACE

Transkript

1 Vývoj organizační struktury hospodářství Jihomoravského kraje v letech až 2006! v mezikrajském porovnání podnikatelské aktivity patří Jihomoravský kraj mezi průměrné! dlouhodobý trend snižování počtu zemědělců! změny ve struktuře jsou způsobeny především vlivem legislativních norem Český statistický úřad vede na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů Registr ekonomických subjektů (dále jen registr, RES), který je podle 19a výše citovaného zákona seznamem veřejným. Registr obsahuje informace o právnických a fyzických osobách, které se zaregistrovaly podle platných předpisů u rejstříkových soudů, na živnostenských úřadech, Českém statistickém úřadě, Ministerstvu kultury ČR, Ministerstvu vnitra ČR a dalších registračních místech, jako jsou profesní komory. Statistický úřad je tak jediným orgánem státní správy, z jehož registru je možné získat komplexní informace o všech existujících právních formách podnikajících v hospodářské sféře, ve veřejném sektoru hospodářství i v oblasti zájmového vyžití občanů. O každém subjektu jsou v RES vedeny základní veřejné údaje: identifikační číslo, název a sídlo firmy, předmět činnosti, datum vzniku a v konečné fázi případně i datum zániku. Registr je pravidelně aktualizován jednak daty z administrativních zdrojů (obchodní rejstříky, živnostenské úřady, profesní komory aj.), jednak daty ze statistických zjišťování, takže lze historicky zjistit například změny sídla firmy, činnosti, počtu zaměstnanců, datum a způsob zániku. Tento cenný informační zdroj je využíván především orgány státní statistické služby pro stanovování výkaznické povinnosti jednotlivých subjektů, informace z něj jsou však i využitelné ke komerčním účelům (obraz o konkurenčním prostředí, potencionálních odběratelích) a rozhodování orgánů samosprávy (podpora nedostatečně zajištěných oblastí podnikaní). Stav registru je ve značné míře závislý i na legislativních procesech, na schvalování a novelizacích zákonů například podnikání v zemědělství (zákon č. 252/1997 Sb.), zřizování svazků obcí (zákon č. 128/ Sb.), obecně prospěšných společností (zákon č. 248/1995 Sb.), společenství vlastníků jednotek (zákon č. 103/ Sb.), příspěvkových organizací územních samosprávných celků (zákon č. 250/ Sb.) apod. Níže uváděné údaje byly přepočteny na územní strukturu kraje platnou od Tab. 1 Vývoj počtu subjektů v RES Jihomoravského kraje podle okresů v letech až Jihomoravský kraj ,3 100,0 100,0 Blansko ,7 7,5 7,5 Brno-město ,8 41,4 41,9 Brno-venkov ,5 12,9 13,3 Břeclav ,3 10,6 10,2 Hodonín ,5 12,6 11,8 Vyškov ,6 6,3 6,5 Znojmo ,1 8,7 8,8 Ke konci roku 2006 bylo v celostátním registru evidováno 2 430,5 tisíc subjektů, Jihomoravský kraj se na tomto počtu podílí téměř 11 procenty, což po Hlavním městě Praze a Středočeském kraji představuje třetí nejvyšší podíl. V rámci kraje má nejvíce subjektů zaevidováno sídlo v Brně-městě (přes 110 tisíc, tj. 41,9 %), naopak nejméně jich sídlí na Vyškovsku (17,1 tisíc, tj. 6,5 % z celkového počtu v kraji). V oblasti organizační struktury hospodářství Jihomoravského kraje se od počátku nového tisíciletí projevují stejné tendence jako v oblasti demografické, to znamená, že stále více firem registruje své sídlo v okrese Brno-venkov, tedy v zázemí krajského města. Od roku, kdy bylo v okrese Brno-venkov evidováno 28,6 tisíc subjektů, se jejich počet vyšplhal na 35,1 tisíc v roce 2006, což představuje nárůst o 22,5 %. Naopak nejmenší zájem o rozvoj podnikatelských aktivit se projevil na Hodonínsku, kde vzrostl počet subjektů za sledovaných šest let pouze o desetinu. I když bylo v roce 2006 v Jihomoravském kraji evidováno třetí největší množství subjektů v republice, při mezikrajském porovnání intenzity podnikatelské aktivity (tj. počet registrovaných ekonomických subjektů na obyvatel) se Jihomoravský kraj řadil s počtem 233 subjektů na obyvatel až na sedmé místo ze 14 krajů, republikový průměr činil 237 subjektů na obyvatel. Nejvyšší intenzitu vykazuje Hlavní město Praha, Liberecký a Karlovarský kraj, nejnižší intenzitu pak kraj Moravskoslezský, Vysočina a Olomoucký. Z Jihomoravských okresů byla nejvyšší intenzita podnikatelské aktivity vykázána v okrese Brno-město (301 subjektů na obyvatel), což o 64 subjektů převyšuje republikovou hodnotu, naopak okres Blansko se 181 subjekty na obyvatel se nacházel hluboko pod republikovým i krajským průměrem.

2 Tab. 2 Vývoj počtu subjektů v RES Jihomoravského kraje podle právní formy v letech až Registrované subjekty celkem ,3 100,0 100,0 právnické osoby ,1 18,4 21,7 z toho: obchodní společnosti ,5 11,6 12,7 z toho akciové společnosti ,5 0,8 0,9 družstva ,5 0,4 0,7 příspěvkové organizace ,6 0,1 0,5 zahraniční osoby ,2 1,6 2,3 sdružení vč. organizač. jednotek ,7 3,4 3,5 fyzické osoby ,5 81,6 78, živnostníci ,0 69,5 68,2 zemědělští podnikatelé vč. rolníků ,3 6,5 5,2 ostatní fyzické osoby ,1 5,5 4,9 Po bouřlivém vývoji na počátku 90. let se situace v organizační struktuře národního hospodářství značně stabilizovala, přesto i nadále dochází k nárůstu všech forem subjektů s výjimkou státních podniků v důsledku odstátňování hospodářské sféry a zemědělských podnikatelů vč. samostatně hospodařících rolníků, jejichž počet se v roce 2006 v porovnání s rokem snížil o více jak 5 %. Naopak ke značnému nárůstu došlo v počtu příspěvkových organizací, a to především v důsledku legislativních úprav, podle kterých jsou mateřské, základní i střední školy zřizovány jako příspěvkové organizace obcí, sdružení obcí či krajů. Za sledované období se také téměř zdvojnásobil počet družstev, především bytových (na základě zákona o vlastnictví bytů a souvisejících předpisů) a zahraničních osob. Dlouhodobě tvoří okolo 80 % jihomoravského registru fyzické osoby, z nich pak svým podílem jednoznačně převažují živnostníci, tedy fyzické osoby podnikající na základě živnostenského zákona. Jejich počet se od roku zvýšil téměř o 25 tisíc na 179,4 tisíc. Z uvedeného počtu vyplývá, že zhruba každá pátá osoba v Jihomoravském kraji nad 18 let má vystaveno živnostenské oprávnění. Více jak 40 % živnostníků kraje je evidováno v Brně-městě (72,3 tisíc), nejméně v okrese Vyškov (12,5 tisíc, tj. 7,0 %). Z celkového počtu živnostníků na Jižní Moravě jich ke konci roku 2006 měla necelá desetina (16,2 tisíc) pozastavenu činnost. Navzdory historicky zemědělskému charakteru kraje dochází dlouhodobě k postupnému snižování počtu zemědělských podnikatelů, což se však projevuje i v celorepublikovém měřítku. Přesto má Jihomoravský kraj i nadále největší podíl (13,8 %) zemědělců z republikového úhrnu (13,6 tisíc zemědělců na Jižní Moravě, 98,4 tisíc v ČR). Při relativním vyjádření (počet zemědělců na obyvatel) se Jihomoravský kraj v mezikrajském porovnání řadí na 5. místo s 12 zemědělci na obyvatel, prvenství zaujímá již tradičně kraj Vysočina (14,6) a Královéhradecký kraj (14,5). Téměř polovina zemědělců na Jižní Moravě (6,8 tisíc) je evidována v okresech Břeclav a Hodonín. Třetí skupinou fyzických osob jsou osoby podnikající podle zvláštních zákonů (advokáti, lékaři, stomatologové, notáři apod.), kterých je v Jihomoravském kraji evidováno bezmála 13 tisíc. Tento počet staví kraj na pomyslné třetí místo v mezikrajském porovnání, a to za Hlavní město Prahu (18,4 tisíc) a Moravskoslezský kraj (13,1 tisíc). Téměř 60 % těchto osob tzv. svobodných povolání se v Jihomoravském kraji zabývá činnostmi souvisejícími s pojišťovnictvím (např. zprostředkovatelé penzijního připojištění), necelou čtvrtinu tvoří osoby podnikající ve zdravotnictví, vč. veterinárních činností. Nejsilnější skupinu z právnických osob tvoří obchodní společnosti (s.r.o., k.s., v.o.s., a.s.), kterých bylo v roce 2006 v Jihomoravském kraji evidováno 33,4 tisíc, tedy o 7,6 tisíc více než v roce. Nejčastější formou jsou společnosti s ručením omezeným 30,4 tisíc, což představuje více jak 12% podíl z této formy obchodních společností v České republice, nejméně využívanou formou obchodních společností jak na území republiky, tak i v Jihomoravském kraji jsou společnosti komanditní. V Jihomoravském kraji jich má sídlo 58 z celkového počtu 722 k.s. v republice. Z celkového počtu 33,4 tisíc obchodních společností jich bylo 3,6 tisíc (10,7 %) s vlastnictvím zahraničním a 3,0 tisíce (9,0 %) s vlastnictvím mezinárodním (kombinace českého a zahraničního kapitálu). Oproti roku se počet zahraničních a mezinárodních obchodních společností zvýšil přibližně o 1,2 tisíce. Z celkového počtu 57,1 tisíc právnických osob jich v prosinci 2006 bylo 3,8 tisíc v likvidaci nebo konkurzu, což je dvojnásobně více než v roce, kdy jich

3 bylo v likvidaci nebo konkurzu přibližně 1,9 tisíc. Ke značnému zvýšení oproti roku došlo také v počtu subjektů s pozastavenou činností (týká se převážně fyzických osob), kterých bylo v roce 2006 v RES evidováno 16,2 tisíc. Tab. 3 Vývoj počtu subjektů v RES Jihomoravského kraje podle odvětví (OKEČ) v letech až Registrované subjekty celkem ,3 100,0 100,0 z toho: zemědělství, myslivost, lesnictví; rybolov a chov ryb ,8 7,7 6,5 průmysl ,3 14,1 14,0 stavebnictví ,0 10,7 11,3 obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a pro domácnost ,6 28,6 25,5 ubytování a stravování ,5 4,2 4,6 doprava, skladování a spoje ,6 3,1 3,0 finanční zprostředkování ,7 3,5 3,0 činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu ,5 18,2 21,1 veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení ,2 0,4 0,5 vzdělávání ,6 1,1 1,5 zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti ,9 1,4 1,4 ostatní veřejné, sociální a osobní služby ,4 7,0 7,7 Ve struktuře registru podle převažující činnosti nedošlo ve sledovaném období k podstatným změnám. Zhruba čtvrtina subjektů se dlouhodobě zabývá obchodem, i když se podíl subjektů s obchodní činností snížil v roce 2006 v porovnání s rokem o 3,1 procentního bodu. Z fyzických osob tuto činnost v roce 2006 provozovalo 25,2 % z celkového počtu podnikajících fyzických osob, u právnických osob byl podíl ještě o 1,4 % vyšší. Z celkového počtu 33,4 tisíc obchodních společností se obchodními činnostmi se zabývalo 12,9 tisíc obchodních společností, což představuje 38,7% podíl. Čtvrtina z právnických osob a pětina z fyzických osob se zabývala činnostmi v oblasti nemovitostí a pronájmů. V odvětví zemědělství, lesnictví a chovu ryb, jak již bylo výše v textu zmíněno, dochází k pozvolnému snižování počtu jak právnických, tak i fyzických osob. V oblasti veřejné správy došlo ke značnému nárůstu počtu subjektů mezi roky 2004 a 2005, což však bylo zapříčiněno metodickou změnou, kdy byly sbory dobrovolných hasičů v souladu s mezinárodní klasifikací NACE přeřazeny z oblasti ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb, konkrétně z činnosti společenských organizací, do odvětví veřejné správy a obrany, konkrétně mezi činnosti v oblasti protipožární ochrany a ostatní záchranné práce. Podle odvětvové struktury se v roce 2006 na celkovém počtu subjektů daného odvětví v Jihomoravském kraji nejvíce podílel okres Břeclav v odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu (26,6 %), v oblasti veřejné správy patřilo prvenství okresu Znojmo (21,8 %), především z důvodu nejvyššího počtu obcí (148 obcí). V ostatních odvětvích mělo nejvyšší podíl subjektů Brno-město, v odvětví vzdělávání dokonce více jak polovina subjektů byla evidována právě v Brně. Na druhé straně okres Vyškov vykazoval nejmenší podíl na krajském úhrnu ve všech odvětvích kromě zemědělství, veřejné správy (nejmenší podíl má Brno-město 7,1 % a 3,8 %), stavebnictví a dopravy (nejmenší podíl patřil okresu Blansko 7,3 % a 6,7 %). Při mezikrajském porovnání si Jihomoravský kraj udržel prvenství v počtu subjektů podnikajících v zemědělství (17 tisíc subjektů, tj. 12,3 % z republikového úhrnu), pomyslné druhé místo po kraji Středočeském obsadil v odvětví průmyslu (36,8 tisíc subjektů, tj. 11,8 %) a po Praze v oblasti nemovitostí a pronájmu (55,6 tisíc subjektů, tj. 11,7 %) a ve zdravotnictví (3,7 tisíc subjektů, tj. 10,7 %). Třetí příčka Jihomoravskému kraji patřila v odvětví stavebnictví (30,0 tisíc subjektů, tj. 10,8 %), v ubytování (12,0 tisíc, tj. 9,7 %), v dopravě (7,8 tisíc, tj. 9,3 %), ve finančním zprostředkování (7,8 tisíc, tj. 10,9 %), ve školství (3,9 tisíc, tj. 10,8 %) a v oblasti poskytování ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (20,2 tisíc subjektů, tj. 10,2 % z republikového úhrnu).

4 Ze stovky největších firem a institucí (podle počtu zaměstnanců) majících sídlo v Jihomoravském kraji se jich 40 % zabývá průmyslovou nebo stavební činností, např. PENAM a.s. (výroba pekárenských výrobků), Tyco Electronics Czech s.r.o. (výroba elektronických zařízení), Skanska DS a.s., OHL ŽS, a.s.(obě pozemní a inženýrské stavitelství), 9 velkých obchodních společností a družstev podniká v oblasti obchodu (AHOLD Czech Republic, a.s., OKAY s.r.o.), dalšími velkými subjekty jsou především vysoké školy, nemocnice a instituce veřejné správy. Přibližně čtvrtina těchto velkých firem spadá do sektoru nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou, např. HARTMANN-RICO A.S. (výroba vaty, obvazových a dalších prostředků pro zdravotnické účely), XAWAX personální agentura s.r.o. (zprostředkování a obstarávání pracovních sil), Celestica Czech Republic, s.r.o. (elektronický průmysl). Více jak polovina (59) velkých firem má formu obchodních společností (z toho 37 akciových společností), 15 organizací bylo příspěvkových a do této velikostní kategorie spadá i 5 organizačních složek státu. Tab. 4 Vývoj počtu subjektů v RES Jihomoravského kraje podle počtu zaměstnanců v letech až Registrované subjekty celkem ,3 100,0 100,0 v tom s počtem zaměstnanců: neuvedeno ,5 23,9 56,6 bez zaměstnanců ,8 60,1 30, ,0 11,1 8, ,8 3,2 2, ,4 1,0 0, ,1 0,4 0, ,5 0,2 0, ,0 0,1 0, ,8 0,0 0, a více ,4 0,0 0,0 Značný nárůst počtu subjektů s neuvedeným počtem zaměstnanců mezi roky 2004 a 2005 byl způsoben převodem jednotek, o kterých nebylo možno získat aktualizované informace o počtu zaměstnanců z administrativních či statistických zdrojů, z kategorie bez zaměstnanců do kategorie neuvedeno. Z 92 subjektů s 500 a více zaměstnanci v Jihomoravském kraji jich má 55 sídlo v okrese Brno-město, 11 v okrese Blansko (především strojírenské firmy) a pouze 2 ve Znojmě. Z celkového počtu takto velkých firem a institucí v České republice jich více jak pětina umístila svoji centrálu (sídlo) do Prahy, 110 jich sídlí v Moravskoslezském kraji, na třetím místě byl Jihomoravský kraj (92 subjektů). Nejméně je jich v Karlovarském, Libereckém a Olomouckém kraji. Tab. 5 Vzniklé a zaniklé subjekty v RES Jihomoravského kraje v letech až Vzniklé subjekty celkem ,8 100,0 100,0 právnické osoby ,7 24,7 39,8 fyzické osoby ,4 75,3 60,2 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví; rybolov ,4 3,3 2,3 průmysl; stavebnictví ,1 23,1 22,9 obchod; ubytování a stravování ,7 29,9 31,2 ostatní podnikatelské činnosti ,0 23,5 27,5 ostatní veřejné a osobní služby ,4 9,5 10,8 Zaniklé subjekty celkem ,9 100,0 100,0 právnické osoby ,7 11,5 12,3 fyzické osoby ,9 88,5 87,7 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví; rybolov ,5 29,7 10,1 průmysl; stavebnictví ,9 12,8 22,0 obchod; ubytování a stravování ,4 20,2 34,7 ostatní podnikatelské činnosti ,6 19,5 20,1 ostatní veřejné a osobní služby ,7 6,0 6,3

5 Na rozdíl od poloviny devadesátých let minulého století, kdy v Jihomoravském kraji ročně vznikalo okolo 20 tisíc nových subjektů, se od roku situace poněkud zklidnila a až na výjimku v roce 2003 dochází k pozvolnému snižování počtu nově vznikajících subjektů. Po celé sledované období také docházelo ke snižování poměru mezi nově vznikající právnickými a fyzickými osobami. Jestliže v roce z celkového počtu 12,4 tisíc nových subjektů jich byla necelá čtvrtina osob právnických a tři čtvrtiny byly osoby fyzické, podíl v roce 2006 se změnil na 40 % osob právnických a 60 % osob fyzických z celkového počtu 8,3 tisíc nově vzniklých subjektů. Podle odvětvové struktury docházelo ve sledovaném šestiletém období ke snižování nových registrací ve všech odvětvích, došlo však ke změně podílu jednotlivých odvětví na celku. Zatímco v zemědělství, lesnictví a rybolovu, ale i v průmyslu a stavebnictví došlo ke snížení podílu, podíl nově vzniklých subjektů zabývajícími se podnikatelskými činnostmi se zvýšil v roce 2006 oproti roku o 4 procentní body. Počet zaniklých subjektů se každoročně pohyboval okolo 3 tisíc, výjimku tvořil rok 2004 v průběhu kterého činnost ukončilo 5,3 tisíc subjektů. Tento počet je však ovlivněn především tím, že v roce 2004 ukončilo svoje podnikání dvojnásobně více fyzických osob (4,5 tisíc) než v roce předcházejícím (2,3 tisíc) Tuto skutečnost lze mimo jiné vysvětlit změnou některých daňových předpisů, na základě kterých registraci zrušily zejména fyzické osoby, které ač měly uděleno oprávnění k provozování činnosti, tuto činnost neprovozovaly. Graf 1 Vývoj počtu subjektů v RES Jihomoravského kraje v letech 1990 až Právnické osoby Fyzické osoby Počet v tisících Závěrem lze konstatovat, že na rozdíl od devadesátých let došlo v prvních šesti letech tohoto století ke zmírnění tempa růstu počtu registrovaných subjektů, a to výrazněji u fyzických osob. K významnějším změnám docházelo ve struktuře podle právních forem, které však bylo zapříčiněno především legislativními procesy.