Návrh. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích

Transkript

1 K informaci Návrh NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích Vláda nařizuje podle... zákona č..../... Sb.,...(dále jen zákon ): Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství 1) a upravuje a) bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích a b) náležitosti oznámení o zahájení stavby. 1 Bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích 2 (1) Zaměstnavatel, který je zhotovitelem stavby nebo její smluvně vymezené části, jakož i jiná osoba podílející se na realizaci stavby (dále jen zhotovitel ), při plánování realizace stavby zajistí zpracování zhotovitelské dokumentace přiměřené rozsahu a povaze prováděných prací; dokumentace zahrnuje technologické popřípadě pracovní postupy [ 5 odst. 1 zákona] provádění jednotlivých prací popřípadě pracovních operací, stanovící na základě vyhodnocení rizik a v souladu s požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanovenými v přílohách příslušná opatření k odstranění nebo minimalizaci rizik s prováděním prací spojených. (2) Při předcházení ohrožení života a zdraví fyzických osob podle 3 odst. 2 písm. l) zákona bere zhotovitel ohled rovněž na osoby, které se na staveništi mohou zdržovat s vědomím zadavatele. 3 (1) Zhotovitel při uspořádání staveniště podle 3 odst. 2 písm. b) zákona dbá, aby byly dodrženy požadavky na pracoviště stanovené zvláštním právním předpisem [nařízení vlády č. 101/2005 Sb.] a aby staveniště vyhovovalo obecným technickým požadavkům na výstavbu [vyhláška č. 137/1998 Sb.] a dalším požadavkům stanoveným vpříloze č. 1; je-li pro staveniště zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle 15 odst. 2 zákona (dále jen plán ), uspořádá zhotovitel staveniště v souladu s plánem a ve lhůtách v něm uvedených. 1 ) Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

2 - 2 - (2) Zhotovitel vymezí pracoviště pro výkon jednotlivých prací a činností; přitom postupuje podle zvláštních právních předpisů upravujících podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. [nařízení vlády č. 178/2001 Sb.] 4 Zhotovitel zajistí, aby při provozu a používání strojů a technických zařízení (dále jen zařízení ) na staveništi byly kromě požadavků zvláštních právních předpisů [nařízení vlády č. 378/2001 Sb.] dodržovány bližší minimální požadavky stanovené v příloze č Jestliže se na staveništi plánují nebo provádějí a) práce spojené s rozpojováním a přemisťováním zeminy, přemisťováním výkopků nebo sypanin, včetně jejich zhutňování nebo jiného zpevňování, nebo spojené s jinými úpravami souvisejícími s těmito pracemi, které jsou prováděny při zakládání staveb nebo terénních úpravách za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem [stavební zákon] (dále jen zemní práce ), včetně vyznačení sítí technického vybavení území, b) práce spojené s prováděním a demontáží bednění a jeho podpěrných konstrukcí, výrobou, dopravou a ukládáním ocelové výztuže a betonové směsi, včetně jejího zhutňování (dále jen betonářské práce ), c) práce spojené se zděním, a úpravami konstrukcí ze zdicího materiálu, například cihel, tvárnic, bloků, tvarovek nebo kamene, včetně osazování prefabrikátů ve zděných konstrukcích, omítání stěn a stropů, spárování zdiva, zhotovování podlah, mazanin nebo dlažeb, úpravy povrchu stěn sekáním, dlabáním apod. (dále jen zednické práce ), d) práce spojené s montáží a spojováním, jakož i demontáží a rozebíráním, ocelových, dřevěných, betonových, železobetonových popřípadě jiných prvků různého tvaru a funkce, například tyčových, plošných nebo prostorových, do stavebních objektů nebo technologických konstrukcí o požadovaném tvaru a provedení (dále jen stavebně montážní práce ), e) práce spojené s rozrušením, rozpojením, popřípadě demontáží konstrukce stavby nebo její části, které jsou prováděny při odstraňování popřípadě změně stavby za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem [stavební zákon] (dále jen bourací a rekonstrukční práce ), f) svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, g) lepení krytin na podlahy, stěny, stropy nebo jiné konstrukce, h) práce směřující k udržování stavby a jejího vybavení a zařízení v bezpečném a provozuschopném stavu po dobu životnosti stavby (dále jen udržovací práce ), jakými jsou například malířské a natěračské práce, mytí a čištění oken, fasád nebo okapů; údržbou zařízení jsou i předepsané prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy, jakož i montáž a demontáž částí v rozsahu potřebném pro provedení prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav vybavení nebo zařízení, i) sklenářské práce, jakož i při skladování a manipulaci s materiálem, zhotovitel zajistí, aby byly splněny požadavky na organizaci práce a pracovní postupy stanovené v příloze č Jestliže po přechodnou dobu, zejména v závislosti na postupu stavebních a montážních prací nebo při udržovacích pracích, není možno zajistit, aby práce byly prováděny na pracovištích, která splňují požadavky zvláštního právního předpisu [nařízení vlády

3 - 3 - č. 101/2005 Sb.], a jestliže při jejich provádění nebo během přístupu na pracoviště hrozí nebezpečí pádu osob nebo předmětů z výšky nebo do hloubky, zajistí zhotovitel bezpečné provádění těchto prací jakož i bezpečný přístup na pracoviště v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu [nařízení vlády č..../2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky]. 7 Jestliže byl pro staveniště určen koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle 14 zákona (dále jen koordinátor ), a) zhotovitel sdělí bez zbytečného odkladu koordinátorovi jméno oprávněné osoby, která umožní koordinátorovi výkon jeho činnosti a přístup do prostorů pracoviště předaného zhotoviteli, pokud je to pro plnění úkolů koordinátora nezbytné, a případnou změnu oprávněné osoby s datem účinnosti této změny, b) pokud při provádění prací nastanou nové skutečnosti, které zhotovitel při zpracování plánu neznal nebo nemohl znát a které podstatně ztíží nebo znemožní další bezpečné provádění díla, projedná zhotovitel bez zbytečného odkladu tyto skutečnosti s koordinátorem a projedná s ním případné změny plánu, c) nastane-li při provádění stavby stav znemožňující další bezpečné provádění prací vlivem vnějších okolností nebo pro nepředvídatelné okolnosti u jednoho nebo více zhotovitelů, projedná příslušný zhotovitel s koordinátorem bez zbytečného odkladu způsob odstranění tohoto stavu včetně přijetí nezbytných opatření a přiměřených lhůt k jeho odstranění. 8 (1) Koordinátor během zpracování projektové dokumentace a během plánování realizace díla a) dává podněty a doporučuje technická řešení či organizační opatření vhodná z hlediska bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce a s ohledem na plánování různých položek nebo etap provádění prací, zejména těch, které se uskutečňují současně nebo v návaznosti; dbá, aby doporučované řešení bylo technicky realizovatelné a v souladu s právními předpisy a normovými hodnotami uvedenými v českých technických normách a aby bylo, s přihlédnutím k účelu stanovenému zadavatelem, ekonomicky přiměřené, b) poskytuje odborné konzultace a doporučení týkající se požadavků na zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, odhadu délky času potřebného pro splnění plánovaných prací nebo činností se zřetelem na specifická opatření, pracovní a technologické postupy a procesy a potřebnou organizaci prací v průběhu realizace díla. (2) Koordinátor vypracuje nebo nechá vypracovat plán, který stanoví dohodnutá pravidla pro provádění činností na staveništi s přihlédnutím zejména k souvisejícím činnostem různých zhotovitelů probíhajícím na staveništi souběžně nebo v návaznosti a k předaným podkladům a údajům, na které je nutné brát zřetel; plán musí splňovat požadavky stanovené v 11 a příloze č. 5. (3) Koordinátor vede plán podle předchozího odstavce po celou dobu realizace díla až do jeho dokončení tak, aby plán a) byl přístupný na staveništi všem dotčeným osobám kdykoli v průběhu pracovní doby, ode dne zahájení prací na staveništi po celou dobu realizace díla, a v případě podstatných

4 - 4 - změn majících vliv na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců a dalších osob při práci na staveništi byl bez zbytečného odkladu aktualizován, b) obsahoval údaje o odstranění nedostatků, na které zhotovitele upozornil koordinátor. 9 (1) Koordinátor koordinuje práce zhotovitelů se zřetelem na povahu díla a na všeobecné zásady prevence rizik; při této činnosti a) koordinuje spolupráci mezi dvěma a více zhotoviteli provádějícími činnosti na staveništi současně popřípadě v těsné návaznosti, s cílem chránit bezpečnost a zdraví osob, zabraňovat pracovním úrazům a vzniku nemocí z povolání, b) doporučuje pravidla koordinace prací dvou a více zhotovitelů a jiných osob, zejména při provádění prací a vybraných pracovních operací nebo technologických postupů zahrnujících činnosti, které vystavují osoby zvýšenému nebezpečí ohrožení života nebo zdraví, a při závažných změnách během realizace díla tak, aby plán prací a jejich průběh odpovídaly skutečnému postupu prací a aby odpovídaly všeobecným zásadám prevence rizik, c) dává podněty a doporučuje na vyžádání technická řešení nebo organizační opatření pro plánování bezpečného provádění pracovních nebo technologických postupů a jednotlivých etap prací, které se uskuteční současně nebo na sebe budou těsně navazovat, d) spolupracuje při stanovení času potřebného k bezpečnému provádění jednotlivých prací nebo jednotlivých etap realizace díla a v případě dohody smluvních stran koordinuje zásadní opatření k zajištění vzájemné spolupráce zhotovitelů s cílem zajistit dodržování zásad bezpečné a zdraví neohrožující práce. (2) Koordinátor zajišťuje vzájemnou informovanost zhotovitelů, při tom a) informuje zhotovitele o skutečnostech, týkajících se nedostatků v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništi a upozorní neprodleně a prokazatelně zhotovitele na činnost ohrožující bezpečnost nebo zdraví osob zdržujících se s vědomím zhotovitele na staveništi, popřípadě na nevhodná technická řešení nebo organizační opatření, b) spolupracuje se zástupci zaměstnanců a příslušnými odborovými orgány [zákoník práce]. (3) Koordinátor dohlíží na výkon prací na staveništi se zaměřením na zjišťování, zda jsou práce prováděny bezpečným způsobem v souladu s minimálními požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zda zhotovitelé používají a dodržují plán; při tom a) provádí do plánu zápisy o zjištěných závadách nebo porušení právních předpisů, provádí nebo zajišťuje provedení úprav plánu a dokumentace, pokud dojde k závažným změnám, b) projednává se zhotovitelem zprávy o stavu a dalším postupu prací, přijetí potřebných opatření a plnění dohodnutých termínů. (4) Koordinátor ověřuje zabezpečení ostrahy staveniště a zařízení staveniště včetně kontroly vstupu a vjezdu, jejichž cílem je zamezit vstup na stavbu nepovolaným osobám; upozorňuje příslušného zhotovitele na zjištěné závady a požaduje zjednání nápravy bez zbytečného odkladu. 10 Oznámení o zahájení prací Náležitosti oznámení o zahájení prací stanoví příloha č. 4.

5 Plán (1) Plán je závazný pro zhotovitele, s nimiž byl projednán a kteří s ním byli v potřebném rozsahu prokazatelně seznámeni; povinnost realizovat plán vzniká dnem, na kterém se dotčení zhotovitelé se zpracovatelem plánu dohodli. (2) Plán musí být vypracován v podrobnostech potřebných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, vzájemně prokazatelně odsouhlasen a podepsán koordinátorem a zhotovitelem, popřípadě jinou osobou smluvně zajištěnou zadavatelem, v listinné nebo elektronické podobě podle určení zadavatele. (3) Plán obsahuje, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště, zejména údaje uvedené v příloze č. 5. Účinnost 12 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem

6 - 6 - Příloha č. 1 k nařízení vlády č../.. Sb. Bližší požadavky na staveniště Obecné požadavky I. Požadavky na zajištění staveniště 1. Stavby, pracoviště a zařízení staveniště musí být ohrazeny nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob. Otvory, prohlubně, jámy, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu osob, musí být zakryty, ohrazeny nebo zasypány. 2. Zhotovitel určí způsob zabezpečení míst uvedených v bodě 1. proti vstupu nepovolaných osob a stanoví lhůty jejich kontrol. Zákaz vstupu nepovolaným osobám do míst uvedených v bodě 1. musí být vyznačen bezpečnostními značkami [nařízení vlády č. 11/2002 Sb.] u všech vchodů, přístupů a cest k nim. 3. Obvod staveniště musí být označen a vyznačen tak, aby byl zřetelně viditelný a rozeznatelný. 4. Vjezdy na staveniště pro vozidla musí být označeny dopravními značkami [vyhláška č. 30/2001 Sb.], provádějícími místní úpravu provozu vozidel na staveništi. 5. Před zahájením prací v ochranných pásmech sítí technického vybavení území provede zhotovitel odpovídající bezpečnostní opatření v souladu s podmínkami, za kterých byl provozovatelem sítí udělen souhlas s činností v ochranném pásmu podle zvláštních právních předpisů [například energetický zákon], a během provádění stavebních prací je dodržuje. II. Mechanická odolnost a stabilita 1. Po celou dobu provádění prací na staveništi musí být zajištěn bezpečný stav pracovních ploch a komunikací; pokud denní světlo nedostačuje, jsou pracovní plochy, prostory a komunikace dostatečně osvětleny umělým osvětlením. 2. Přístup na jakoukoli plochu, která není dostatečně odolná, je povolen pouze, pokud je zajištěno vhodné zařízení nebo prostředky umožňující bezpečné provedení práce. 3. Materiály, zařízení a břemena při přemisťování na staveništi nesmí ohrozit bezpečnost a zdraví osob zdržujících se na staveništi. III. Zařízení pro rozvod energie 1. Prozatímní instalace pro rozvod energie musí být řešena, provedena a používána takovým způsobem, aby nebyla zdrojem nebezpečí vzniku požáru nebo výbuchu; osoby musí být dostatečně chráněny před nebezpečím úrazu elektrickým proudem následkem jak přímého, tak nepřímého dotyku. Návrh, provedení a volba zařízení pro rozvod elektrické energie a ochranných zařízení musí odpovídat druhu a výkonu rozváděné energie, podmínkám vnějších vlivů a odborné způsobilosti osob, které mají přístup k součástem zařízení. 2. Rozvody energie, existující před zřízením staveniště, musí být identifikovány, zkontrolovány a viditelně označeny. Prozatímní elektrické instalace zřízené na

7 - 7 - staveništi musí splňovat požadavky příslušných českých technických norem a musí být podrobovány pravidelným revizím v určených intervalech. Hlavní vypínač elektrického zařízení musí být umístěn tak, aby byl snadno přístupný, musí být označen a s jeho umístěním musí být seznámeny všechny osoby zdržující se na staveništi. Pokud se na staveništi nepracuje, hlavní vypínač musí být vypnut a zabezpečen proti neoprávněné manipulaci. 3. Pokud nelze nadzemní elektrické vedení přesunout mimo areál staveniště nebo je odpojit od zdroje elektrického proudu, je třeba zabránit dopravním prostředkům a jiným zařízením přístup pod vedení. Nelze-li provoz dopravních prostředků pod vedením vyloučit, je třeba umístit závěsné zábrany a náležitá upozornění. Bližší požadavky vztahující se na venkovní pracoviště na staveništi 1. Pohyblivá nebo pevná pracoviště nacházející se ve výšce nebo hloubce musí být odolná a stabilní s ohledem na a) počet osob, které se na nich současně zdržují, b) maximální zatížení, které se může vyskytnout, a jeho rozložení, c) vnější vlivy, kterým by mohla být vystavena. 2. Nejsou-li podpěry nebo jiné součásti pracovišť dostatečně stabilní samy o sobě, je třeba stabilitu zajistit vhodným a bezpečným ukotvením, aby se vyloučil nežádoucí nebo samovolný pohyb celého pracoviště nebo jeho části. 3. Stabilita a odolnost pracoviště musí být vhodným způsobem prověřovány, zvláště po případných polohových změnách. 4. Zhotovitel uskladňuje materiál, nářadí, výrobní a pracovní prostředky a zařízení tak, aby nevzniklo nebezpečí ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí, a to v souladu s požadavky výrobce. 5. Zhotovitel zajišťuje dopravu a manipulaci s materiálem v prostorách staveniště tak, aby neohrožovaly bezpečnost a zdraví osob. 6. Zhotovitel zajišťuje přerušení práce, jakmile vznikne nebezpečí ohrožení osob nebo okolí stavby vlivem zhoršených přírodních podmínek, nevyhovujícího technického stavu konstrukce, stroje nebo zařízení, v důsledku působení přírodních živlů, popřípadě vlivem jiných nepředvídatelných okolností. Důvody pro přerušení práce posoudí a o přerušení práce rozhodne osoba pověřená zhotovitelem. 7. Při přerušení práce zajistí zhotovitel provedení nezbytných opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví osob a vyhotoví o tom zápis. 8. Při změně geologických, hydrogeologických, povětrnostních nebo provozních podmínek v průběhu prací, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost práce, používání a provoz výrobních a pracovních prostředků a zařízení, zajistí zhotovitel případnou změnu nebo úpravu technologických postupů tak, aby byla zajištěna bezpečnost práce a ochrana zdraví osob. Se změnou nebo úpravou technologických postupů zhotovitel neprodleně seznámí příslušné osoby. 9. V místech s nebezpečím výbuchu, zasypání, otravy, utonutí, pádu z výšky a vdalších případech stanovených ve zhotovitelské dokumentaci zajišťuje zhotovitel, aby osoby pracující osamoceně na pracovišti byly seznámeny spravidly dorozumívání pro případ nehody.

8 - 8 - Příloha č. 2 k nařízení vlády č../ Sb. Bližší minimální požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení na staveništi I. Obecné požadavky na obsluhu zařízení 1. Před použitím stroje zhotovitel seznámí obsluhu s místními provozními a pracovními podmínkami majícími vliv na bezpečnost práce, jimiž jsou zejména únosnost půdy, přejezdů a mostů, sklony pojezdové roviny, uložení podzemních sítí technického vybavení území, popřípadě jiných sítí, vedení nadzemních rozvodů, překážky, opatření při rozmrazování. 2. Při provozu stroje obsluha zajišťuje stabilitu stroje v průběhu všech pracovních operací. Je-li stroj vybaven stabilizátory, táhly nebo závěsy, jsou v pracovní poloze nastaveny v souladu s návodem k používání a zajištěny proti zaboření, posunutí nebo uvolnění. 3. Pokud je u stroje předepsáno zvláštní výstražné signalizační zařízení, je signalizováno uvedení stroje do chodu zvukovým, případně světelným výstražným signálem. Po výstražném signálu uvádí obsluha stroj do chodu až tehdy, když všechny osoby opustily nebezpečný dosah stroje. Na nepřehledných pracovištích je stroj uveden do provozu až po uplynutí doby postačující k opuštění ohroženého prostoru. 4. Pokud je stroj používán na pozemní komunikaci a je vybaven zvláštním výstražným světlem oranžové barvy, řídí se jeho činnost zvláštními právními předpisy.[zákon č. 361/2000 Sb.] 5. Při použití stroje za provozu na pozemních komunikacích zhotovitel zajišťuje dozor a podle okolností též bezpečnost provozu na pozemních komunikacích dostatečným počtem způsobilých zaměstnanců, kteří při této činnosti užívají výstražný oděv s vysokou viditelností [nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky]. 6. Stroje, při jejichž činnosti vznikají vibrace, jsou používány jen takovým způsobem a na takových staveništích, kde nehrozí nebezpečné přenášení vibrací působících škody na blízkých stavbách, výkopech, podzemním vedení, zařízení, a podobně. II. Stroje pro zemní práce 1. Stroj pojíždí nebo je provozován podle únosnosti půdy vtakové vzdálenosti od okraje svahů a výkopů, aby nedošlo k jeho zřícení. Pokud tato vzdálenost není stanovena v technologickém postupu, stanoví ji zhotovitelem pověřená osoba. 2. Pod stěnou (svahem) stroj pojíždí nebo je provozován v takové vzdálenosti, aby nevzniklo nebezpečí jeho zasypání. 3. Při použití více strojů na jednom pracovišti je mezi nimi zachována taková vzdálenost, aby nedošlo k vzájemnému ohrožení provozu strojů.

9 Při jízdě ze svahu a při práci na svahu obsluha stroje používá bezpečnou techniku jízdy tak, aby nedošlo k nebezpečnému posunutí těžiště stroje a ztrátě jeho stability. 5. Při nakládání materiálu na vozidla je manipulováno s pracovním zařízením stroje pouze nad ložnou plochou tak, aby do vozidla nenaráželo. Je-li nutné při nakládání manipulovat pracovním zařízením stroje nad kabinou vozidla, nelze připustit, aby se v ní zdržovaly jakékoli osoby. Ložnou plochu je nutno nakládat rovnoměrně. 6. Při jízdě s naloženým materiálem je pracovní zařízení ustaveno, případně zajištěno v přepravní poloze, aby nedošlo k nebezpečné ztrátě stability stroje a omezení výhledu řidiče. 7. Obsluha stroje neopouští své místo, aniž by bylo pracovní zařízení stroje spuštěno na zem, popřípadě na podložku na zemi nebo umístěno v předepsané přepravní poloze a zajištěno v souladu s návodem k používání. 8. Při hrnutí horniny dozerem nepřesahuje břit jeho radlice nebo lopaty okraj svahu nebo výkopu. 9. Výložník lanových rypadel je přestavován jen s nezatíženým pracovním zařízením, nestanoví-li výrobce u výložníku, u něhož to konstrukční řešení umožňuje, jinak. 10. Pokud vzniknou při rýpání převisy, jsou neprodleně odstraňovány. 11. Není-li v dokumentaci výrobce stanoveno jinak, není při provozu strojů dovoleno a) roztloukat horninu dnem lopaty, b) urovnávat terén otáčením lopaty, c) vytrhávat koleje pracovním zařízením stroje. 12. Lopata stroje je čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na místě, kde nehrozí sesuv hmot. 13. Při použití přídavného zdvihacího zařízení dodaného ke stroji výrobcem platí vedle podmínek stanovených výrobcem přiměřeně i požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení pro zdvihání a přemisťování zavěšených břemen [nařízení vlády č. 378/2001 Sb.]. 14. Před zahájením zemních prací se skrejprem jsou provedena potřebná opatření, aby stroj nenarazil radlicí na vyčnívající pevné překážky (kameny, pařezy, silné kořeny apod.), které je nutno předem odstranit, narušit, případně viditelně označit. Požární hydranty, vodní a plynové uzávěry, kanalizační poklopy a podobně jsou označeny tak, aby nedošlo k jejich poškození. 15. Je-li skrejpr v pohybu, nejsou v jeho nebezpečném dosahu, včetně pracovního prostoru před strojem ve směru jízdy, současně odstraňovány kameny, kořeny a prováděny jiné práce. 16. Není dovoleno vstupovat do prostoru mezi skrejpr a tahač a přecházet přes jakoukoli část taženého skrejpru. 17. Při přesunu naloženého i prázdného skrejpru je korba vždy zvednuta a uzavřena. III. Míchačky 1. Před uvedením do provozu je míchačka řádně ustavena a zajištěna v horizontální poloze. 2. Míchačka je plněna pouze při rotujícím bubnu.

10 Při ručním vhazování složek směsi do míchačky lopatou je zakázáno zasahovat do rotujícího bubnu. 4. Za chodu míchačky nejsou čištěny vnější ani vnitřní strany bubnu nářadím a předměty drženými v ruce. Konce ručního nářadí nejsou vkládány do rotujícího bubnu. 5. Obsluha nevstupuje do prostoru ohroženého pohybem násypného koše. Při opravách, údržbě a čištění míchaček vybavených násypným košem je možné vstoupit pod koš jen tehdy, je-li koš bezpečně mechanicky zajištěn v horní poloze například řetězem, hákem nebo vzpěrou. 6. Vstupovat na konstrukci míchačky lze jen v případě, je-li stroj odpojen od přívodu elektrické energie. IV. Betonárny 1. Dráha násypného koše je zajištěna ohrazením nebo zakrytím. Při jakékoliv činnosti uvnitř dráhy násypného koše je násypný koš spolehlivě zablokován, případně je zajištěn i vstup ke dráze koše. 2. Koš nelze používat pro dopravu osob. 3. K zabránění prašnosti jsou zařízení na dopravu a skladování volně loženého cementu od plnícího potrubí, zásobníků až po místo odběru včetně míchačky uzavřená a těsná. 4. Zavážení i vyprazdňování sektorů hvězdicové skládky kameniva není prováděno jednostranně. Vstup osob na skládku kameniva a do nebezpečného prostoru přihrnovače kameniva není dovolen, což je vyznačeno na přístupových místech k ní bezpečnostními značkami. V. Vozidla pro přepravu betonových a jiných směsí 1. Po naplnění směsí obsluha vozidla kontroluje, zda je výsypné zařízení bezpečně zajištěno v přepravní poloze. 2. Při přejímce a při ukládání směsi je vozidlo umístěno na přehledném místě bez překážek ztěžujících manipulaci a potřebnou vizuální kontrolu. 3. Po ukončení vyprazdňování jsou výsypné žlaby zajištěny vpřepravní poloze v souladu s návodem k používání. VI. Čerpadla směsi a strojní omítačky 1. Potrubí, hadice, dopravníky, skluzné a vibrační žlaby a jiná zařízení pro dopravu betonové směsí jsou vedeny a zajištěny tak, aby nezpůsobily přetížení nebo nadměrné namáhání lešení, bednění, stěny výkopu, konstrukčních částí stavby a podobně. 2. Víko tlakové nádoby je otevíráno až po odvzdušnění nádoby odvzdušňovacím ventilem. 3. Pojistné a řídící ventily jsou seřízeny na tlak odpovídající jejich správné funkci a tlak je průběžně kontrolován. 4. Konec potrubí na čerpání směsi je spolehlivě zajištěn, aby jeho neočekávaný pohyb vlivem dynamických účinků nezpůsobil zranění osob.

11 Při používání stříkací pistole strojní omítačky má obsluha stabilní postavení. Při strojním čerpání malty je zajištěn vhodný způsob dorozumívání mezi osobami v místě nanášení (ukládání) malty a obsluhou čerpadla. 6. Strojní zařízení pro povrchové úpravy není dovoleno čistit a rozebírat pod tlakem. 7. Pro přísun směsí čerpaných pojízdnými čerpadly (dále jen autočerpadla ) nebo stabilními čerpadly je zajištěn bezpečný příjezd nevyžadující složité a opakované couvání vozidel. 8. Při provozu čerpadel není dovoleno a) přehýbat hadice, b) manipulovat se spojkami a ručně přemisťovat hadice a potrubí, nejsou-li pro to konstruovány, c) vstupovat na konstrukci čerpadla a do nebezpečného prostoru u koncovky hadice. 9. Autočerpadlo je umístěno tak, aby obslužné místo bylo přehledné a v prostoru manipulace s výložníkem a potrubím se nenacházely překážky ztěžující tuto manipulaci. 10. Při použití děleného výložníku je autočerpadlo umístěno tak, že jej není nutno zbytečně přemísťovat a je dodržena bezpečná vzdálenost od okrajů výkopů, podpěr lešení a jiných překážek. 11. V pracovním prostoru výložníku se nikdo nezdržuje. 12. Výložník nelze používat ke zdvihání a přemísťování břemen. 13. Manipulace s rozvinutým výložníkem (výložníková ramena s potrubím a hadicemi) je prováděna jen při zajištění stability autočerpadla sklápěcími a výsuvnými opěrami (stabilizátory) v souladu s návodem k používání. 14. Přemisťovat autočerpadlo lze jen s výložníkem složeným v přepravní poloze. VII.Přepravníky a stabilní skladovací zařízení sypkých hmot 1. Před připojením dopravního potrubí (hadic) k potrubnímu řadu pro tlakové zásobníky, například volně loženého cementu, se obsluha přesvědčí, zda není trubní řad pod tlakem. 2. Dopravní hadice a potrubí je před přečerpáváním volně loženého cementu prohlédnuto. Funkčně poškozené zařízení není používáno. 3. Hadice jsou spojeny mezi sebou navzájem a s pevným potrubím jen nepoškozenými a k tomu určenými spojkami a koncovkami. 4. V průběhu přečerpávání obsluha sleduje stavoznak zásobníků, aby nedošlo k jeho přeplnění. 5. Při čištění, údržbě a vstupu do vnitřního prostoru přepravníků volně loženého cementu se postupuje jako u stabilních skladovacích zařízení sypkých hmot [nařízení vlády č. 378/2001 Sb.]. VIII. Mechanické lopaty 1. Prostor, po kterém má být sypký materiál přihrnován mechanickou lopatou, je upraven tak, aby nemohlo dojít k jejímu zachycení o nerovnosti, pevné překážky, větší předměty a podobně. 2. Spojení tažného lana lopaty s navíjecím zařízením je jištěno pojistkou proti přetížení.

12 Přemisťování prázdné lopaty do záběru se provádí jen jejím tažením nikoliv tlačením nebo přenášením před sebou. 4. Při provozu stroje se nikdo nezdržuje mezi navijákem a lopatou. Obsluha dbá, aby se na laně nevytvořila smyčka a lopatu v záběru přidržuje oběma rukama. Při odebírání sypkého materiálu je provedeno opatření k zabránění zasypání obsluhy lopaty. 5. Spojování tažného lana uzly není dovoleno. Spojení lana v místě uchycení lopaty je provedeno spolehlivě minimálně dvěma lanovými spojkami. IX. Vibrátory 1. Délka pohyblivého přívodu mezi napájecí jednotkou a částí vibrátoru, která je držena v ruce nebo je ručně provozována, je nejméně 10 m. Totéž platí o délce pohyblivého přívodu mezi napájecí jednotkou a motorovou jednotkou, jestliže motorová jednotka je mezi napájecí jednotkou a částí drženou v ruce. 2. Ponoření vibrační hlavice ponorného vibrátoru a její vytažení ze zhutňovaného betonu je prováděno jen za chodu vibrátoru. Při přerušení přísunu betonové směsi je vibrátor vypínán. Chráněný ohebný hřídel pracuje v oblouku o nejmenším průměru stanoveném v návodu k používání. X. Strojní beranidla a vibroberanidla 1. Při beranění prvků, jako jsou například štětovnice a piloty, nejsou v okruhu odpovídajícím 1,5-násobku výšky věže nebo výložníku jeřábu (dále jen "nosiče") prováděny jiné práce. 2. Příprava prvků pro beranění je prováděna v bezpečné vzdálenosti od místa beranění. 3. Pro nosič je zajištěna zpevněná a vyrovnaná manipulační plocha o dostatečné šířce podle typu beranidla. 4. Nosič je zajištěn proti převržení. 5. Přitahování nebo stavění prvku šikmým tahem je dovoleno pouze k tomu určeným zařízením. 6. Zarážený prvek je při zarážení spolehlivě stabilizován tak, aby byla zaručena jeho správná poloha a nemohlo dojít k jeho vychýlení. Štětovnice, výpažnice a jiné prvky jsou udržovány stabilní za všech pracovních a zdvihacích podmínek. 7. K navádění prvků jsou používány jen bezpečné a spolehlivé přípravky. Ruční navádění je dovoleno pouze u zdvihacího zařízení vybaveného mikrozdvihem. 8. Při beranění se nevstupuje pod zavěšené prvky. U zavěšeného prvku se může na nezbytně nutnou dobu zdržovat pouze osoba určená k navádění a stabilizování polohy prvku. 9. Pro volně zavěšená beranidla (pneumatická a vibrační) je zpracován podrobný technologický postup včetně stanovených všeobecných požadavků k zajištění bezpečnosti práce. 10. Pokud není osoba při výstupu na nosič jištěna proti pádu technickou konstrukcí, je zajištěna osobními ochrannými pracovními prostředky proti pádu.

13 XI. Stavební elektrické vrátky 1. Stanoviště obsluhy je umístěno tak, aby nebylo ohroženo břemenem nebo nosným lanem a aby zněho bylo vidět na všechna nakládací a vykládací místa, není-li vzájemné dorozumívání mezi obsluhou a osobou na nakládacím popřípadě vykládacím místě zajištěno signalizačním zařízením. 2. Vrátek je umístěn v bezpečné vzdálenosti od svislé dráhy přepravovaného břemene a je chráněn před ostatním provozem stavby. 3. Při osazování a instalaci vrátku je osa kladky kolmá na směr navíjení lana. 4. Vrátek je řádně ukotven nebo zatížen prvky o hmotnosti rovnající se dvojnásobné nosnosti vrátku. 5. Největší nosnost vrátku a největší hmotnost přepravovaného břemene je vyznačena na dobře viditelném místě. 6. Vrátek je vybaven koncovým vypínačem zdvihu, který samočinně zastaví chod vrátku, jakmile se závěsný hák přiblíží ke spodní hraně kladky na bližší vzdálenost než 0,3 m, pokud výrobce nestanoví vzdálenost větší. 7. V místě odebírání nebo nakládání materiálu ve výšce je zajištěna ochrana osob proti pádu alespoň jednotyčovým zábradlím bez zarážky u podlahy. 8. Před uvedením vrátku do provozu je zhotovitelem provedeno jeho písemné převzetí zápisem. 9. Před uvedením vrátku do chodu se obsluha přesvědčí, zda není nikdo v prostoru ohroženém pádem břemene. 10. Na bubnu vrátku jsou při přepravě břemene do nejvyšší provozované úrovně ještě nejméně 3 závity lana. 11. Při provozu vrátku není dovoleno a) zvedat břemena o hmotnosti převyšující nosnost vrátku, b) dopravovat břemena, která svými rozměry ohrožují okolí, pokud nejsou provedena vhodná bezpečnostní opatření, c) zvedat břemena šikmým tahem, d) opustit stanoviště obsluhy vrátku, je-li ponecháno břemeno zavěšené na háku, e) zavěšovat břemeno na špičku háku, f) zdržovat se pod zavěšeným břemenem a v jeho nebezpečné blízkosti, g) usměrňovat rukama nebo nohama navíjení lana na buben vrátku, h) pokračovat v práci s vrátkem, utvoří-li se na laně smyčka nebo uzel a dojde-li k vysmeknutí lana z drážky kladky, i) dopravovat břemena, hrozí-li nebezpečí poškození nosného lana nebo vázacích prostředků například namáháním přes ostré hrany, j) způsobovat rázy při spouštění nebo tahu břemene, k) zvedat břemena zasypaná, přimrzlá nebo přilnutá, l) provádět změny na brzdách, které by mohly ohrozit bezpečnost osob,

14 m) používat elektrický vrátek pro zdvihání výtahové plošiny ve vodítkách, pokud nejsou splněny požadavky platné pro stavební plošinové výtahy. 12. U vrátků upravených pro vlečení a) je přizpůsoben kryt navíjecího bubnu, b) je instalováno zařízení pro správné ukládání lana, c) nejsou používána samodržná tlačítka. 13. Ve zhotovitelem určených intervalech provede obsluha vrátku nebo pověřená určená osoba prohlídku vrátku, lana a úvazku dle návodu k používání nebo pokynů k obsluze. XII. Jednoduché kladky pro ruční zvedání břemen 1. Nejmenší průměr nosného textilního lana je 10 mm. Poškozené lano je vyloučeno z používání. 2. Provedení nosné konstrukce kladky je před prvním použitím schváleno pověřenou osobou zhotovitele. XIII. Stavební výtahy Stavební plošinové výtahy musí být v průběhu provozu v určených pravidelných intervalech kontrolovány s cílem zajistit jejich bezpečný provoz. XIV. Zabezpečení stroje při přerušení a ukončení práce 1. Obsluha stroje zaznamenává závady stroje nebo provozní odchylky, zjištěné v průběhu předchozího provozu nebo používání stroje, do provozního deníku a s případnými závadami je seznámena i střídající obsluha. 2. Proti samovolnému pohybu je stroj po ukončení práce zajištěn zakládacími klíny nebo pracovním zařízením spuštěným na zem nebo zařazením nejnižšího rychlostního stupně a zabrzděním parkovací brzdy, pokud to konstrukce stroje umožňuje. Rovněž při přerušení práce je stroj zajištěn proti samovolnému pohybu alespoň zabrzděním parkovací brzdy nebo pracovním zařízením spuštěným na zem. 3. Proti samovolnému pohybu je zajištěno i pracovní zařízení stroje po ukončení práce a při jejím přerušení spuštěním na zem nebo umístěním do přepravní polohy, ve které se zajistí v souladu s návodem k používání. 4. Při ukončení provozu stroje a při každém jeho přerušení, při kterém obsluha opustí stroj, provádí řidič opatření proti neoprávněnému použití stroje nepovolanou osobou a proti samovolnému spuštění (uzamknutím kabiny a vyjmutím klíče ze spínací skříňky nebo uzamknutím ovládání stroje, při delším přerušení práce odpojením akumulátoru apod.). 5. Stroj je odstaven na vhodné stanoviště, kde nezasahuje do komunikací, není ohrožena stabilita stroje a kde stroj není ohrožen padajícími předměty ani činností prováděnou v jeho okolí.

15 XV. Přeprava strojů 1. Přeprava, nakládání, skládání, zajištění a upevnění stroje nebo jeho pracovního zařízení je provedeno podle pokynů a postupů uvedených v návodu k používání. Není-li postup při přepravě stroje a jeho pracovních zařízení uveden v návodu k používání, je stanoven zhotovitelem. 2. Při přepravě strojů na vozidle se v kabině přepravovaného stroje, na stroji ani na ložné ploše vozidla nezdržují osoby, pokud není v návodech k používání stanoveno jinak. 3. Vozidlo pro přepravu strojů je při najíždění stroje a při jeho nakládce a vykládce postaveno na pevném podkladu, bezpečně zabržděno a mechanicky zajištěno proti nežádoucímu pohybu. 4. Při přepravě strojů na komunikacích po vlastní ose jsou pracovní a ostatní zařízení zajištěna v přepravní poloze proti samovolnému pohybu podle návodu k používání. 5. Při přepravě strojů na vozidlech jsou pracovní a ostatní zařízení umístěna na ložné ploše vozidla podle návodu k používání a připevněna k němu nebo umístěna v přepravní poloze a mechanicky zajištěna proti podélnému i bočnímu posuvu a proti převržení. 6. Přípojné stroje jsou při připojování zabržděny a bezpečně mechanicky zajištěny proti nežádoucímu pohybu. 7. Řidič dokončuje couvání na doraz závěsného zařízení stroje teprve na dohodnutý dorozumívací signál náležitě poučené navádějící osoby. Po dorazu je tažný stroj nebo vozidlo zabržděno. 8. Při najíždění na vozidlo a sjíždění z něho je nutné, aby se všechny osoby, kromě řidiče stroje, vzdálily z ohroženého prostoru tak, aby nemohly být zasaženy při případné nehodě (pád stroje, přetržení lana apod.). 9. Osoba, navádějící stroj na vozidlo, stojí vždy mimo stroj i mimo vozidlo a v zorném poli řidiče stroje po celou dobu najíždění a sjíždění stroje.

16 Příloha č. 3 k nařízení vlády č.../. Sb. Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy I. Skladování a manipulace s materiálem 1. Bezpečný přísun a odběr materiálu musí být zajištěn v souladu s postupem prací. Materiál musí být skladován podle podmínek stanovených výrobcem, nebo v takové poloze, ve které bude zabudován do stavby. 2. Zařízení a vybavení skládek (opěrné a stabilizované konstrukce apod.) musí být řešena tak, aby umožňovala skladování, odebírání nebo doplňování prvků a dílců v souladu s dokumentací výrobce bez nebezpečí jejich poškození. Místa určená k vázání (odvěšování) a manipulaci musí být bezpečně přístupná. 3. Skladovací plochy musí být urovnány, odvodněny a zpevněny. Rozmístění skladovaných materiálů, rozměry a únosnost skladovacích ploch včetně komunikací musí odpovídat rozměrům a hmotnosti skladovaného materiálu a použité mechanizací. 4. Materiál musí být uložen tak, aby po celou dobu skladování byla zajištěna jeho stabilita a nedocházelo k jeho poškození. Podložkami, zarážkami, opěrami, stojany, klíny nebo provázáním musí být zajištěny všechny prvky, dílce nebo sestavy, které by se mohly převrátit, sklopit, posunout, kutálet a podobně. 5. Prvky, které na sebe při skladování těsně doléhají a nemají části, které by umožnily bezpečné uchopení (oka, háky, držadla apod.), musí být vždy vzájemně proloženy podklady. Jako podkladů není dovoleno používat kulatinu. 6. Sypký materiál může být při plně mechanizovaném způsobu ukládání a odběru skladován do jakékoli výšky. Při odebírání materiálu je třeba zabránit vytváření převisů. Vytvoří-li se stěna, upraví se odběr tak, aby výška stěny nepřesáhla 9/10 maximálního dosahu použitého nakládacího stroje. 7. Při ručním ukládání a odebírání smí být sypký materiál navršen pouze do výšky 2 m. Pokud je nezbytné odebírat jej ručně, popřípadě mechanickou lopatou z hromad vyšších než 2 metry, upraví se místo odběru tak, aby nevznikaly převisy a výška stěny nepřesáhla 1,5 m. 8. Skládka sypkých materiálů se spodním odběrem musí být označena bezpečnostní značkou se zákazem vstupu nepovolaných osob. Osoby, které zabezpečují provádění odběru, se nesmí zdržovat v bezprostřední blízkosti místa odběru. 9. Sypké materiály v pytlích se ručně ukládají do výšky 1,5 m; při mechanizovaném skladování, tj. na paletách, do výšky 3 m. Okraje hromad musí být zajištěny pomocným zařízením (opěry, stěny apod.) nebo musí být pytle uloženy v bezpečném sklonu a vazbě, při které nemůže dojít k jejich sesuvu. 10. Tekutý materiál je skladován v uzavřených nádobách tak, že plnicí nebo vyprazdňovací otvor je pokud možno vždy nahoře. Otevřené nádrže musí být zajištěny proti pádu osob do nich. Nádoby pro skladování kapalin (sudy, barely a podobné nádoby), skladované naležato, musí být zajištěny proti rozvalení. Při skladování ve více vrstvách musí být tyto mezi sebou proloženy podklady, popřípadě jsou uloženy v konstrukcích zajišťujících jejich stabilitu.

17 Tabulové sklo musí být skladováno nastojato v rámech s měkkými podložkami a zajištěno proti sklopení. 12. Nebezpečné chemické látky a chemické přípravky musí být skladovány v obalech s označením druhu a způsobu skladování, který určuje výrobce, a označeny vsouladu s požadavky zvláštních právních předpisů. 1) 13. Oblé předměty (plechovky apod.) musí být při ručním ukládání stavěny maximálně do výšky 2 m při zajištění jejich stability. Roury, trubky, kulatina a podobně se zajišťují proti rozvalení. 14. Prvky a dílce pravidelných tvarů mohou být při mechanizovaném ukládání a odběru ukládány maximálně do výšky 4 m, pokud výrobce nebo zvláštní předpis nestanoví jinak, s podmínkou, že není překročena únosnost podloží, vyhovuje světlá výška skladovacího prostoru a je zajištěna bezpečná manipulace. 15. Upínání a odepínání prvků, dílců a sestav musí být prováděno ze země nebo z bezpečných podlah tak, že nejsou upínány nebo odepínány ve větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínání a odepínání prvků, dílců a sestav ze žebříků je stanoveno v technologickém postupu. 16. Likvidaci materiálu a odpadů je nutno provádět v souladu s požadavky stanovenými zvláštním právním předpisem. 2) II. Příprava před zahájením zemních prací 1. V rámci průzkumu staveniště a překážek stavby musí být v dokumentaci stavby vyznačeny sítě technického vybavení území a jiné překážky pod zemí, na povrchu a nad zemí. 2. V dokumentaci stavby musí být zejména stanoveny třídy hornin, určeno rozmístění stavebních výkopů a jam, jejich rozměry, způsob těžení zeminy a současně i navržen způsob zajištění stěn výkopů (jam) proti sesutí (druh pažení, sklony svahů výkopů apod.). V případě potřeby musí být určen i způsob zabezpečení staveb v okolí provádění zemních prací, způsob a rozsah opatření k zabránění přítoku vody na staveniště a podobně. 3. Jestliže podle průzkumu zasahují zemní práce pod hladinu povrchové nebo podzemní vody, předem musí být určen způsob a rozsah snížení hladiny vody (odvedením, odčerpáním apod.). 4. Podzemní energetické, telekomunikační, vodovodní a stokové sítě a jiné překážky (podzemní prostory apod.) v hranicích staveniště musí být polohově, popřípadě i výškově vyznačeny před zahájením zemních prací podle projektových podkladů, zjištění stavebníka, popřípadě i dle ověření u vlastníka (provozovatele, uživatele) těchto sítí. 5. Před odevzdáním staveniště musí být stavebníkem písemně odevzdáno a zhotovitelem převzato vyznačení sítí technického vybavení území a jiných překážek. 6. Před započetím zemních prací musí být zhotovitelem zajištěno vyznačení tras podzemních vedení sítí technického vybavení území a jiných překážek na terénu. 1) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 185/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů. 2) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 37/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

18 S druhem sítí technického vybavení území, jejich trasami a hloubkou uložení, s jejich ochrannými pásmy a podmínkami provádění zemních prací v těchto pásmech musí být před zahájením prací seznámeny obsluhy strojů a ostatní osoby, které budou zemní práce provádět. 8. Při odstraňování poruch při haváriích, při jednoduchých ručních pracích, u kterých se nezpracovává dokumentace, musí být před zahájením prací určeny zhotovitelem pověřenou osobou způsob zajištění sítí technického vybavení území a bezpečnost práce. III. Zajištění výkopových prací 1. Před započetím zemních prací musí být zabezpečeny okolní stavby ohrožené výkopem. 2. Výkopy v obytném území, na veřejných prostranstvích a v uzavřených stavbách musí být zakryty nebo u okraje, kde hrozí nebezpečí pádu osob do výkopu, zajištěny alespoň dvoutyčovým zábradlím výšky minimálně 1,1 m. Je-li zajištění ve větší vzdálenosti než 1,5 m od hrany výkopu (jámy), použije se na vytvoření zábran jednotyčové zábradlí vysoké 1,1 m nebo překážka nejméně 0,6 m vysoká nebo materiál z výkopu, uložený v sypkém stavu do výše nejméně 0,9 m. 3. Okraje výkopu nesmí být zatěžovány do vzdálenosti 0,5 m od hrany výkopu. Okraj výkopu nebo jámy ohrožený usmýknutím (hranice smykového klínu stanoví projekt) nesmí být na povrchu terénu zatěžován stavebním provozem ani stavbami zařízení staveniště, stroji, materiálem a podobně, kromě případů, kdy způsob zabezpečení stability stěny výkopu (jámy) je řešen projektem. Jízda strojem u hrany nezajištěného výkopu (jámy, náspu) je možná jen v bezpečné vzdálenosti, dané velikostí smykového klínu. 4. Na veřejných prostranstvích musí být zhotoveny přechody nebo přejezdy, kapacitně vyhovující danému provozu, dostatečně únosné a bezpečné. Přechody o šířce min. 0,75 m musí být opatřeny oboustranným dvoutyčovým zábradlím vysokým min. 1,1 m se zarážkou bez ohledu na hloubku výkopu. 5. Opatření proti pádu osob do výkopů (jam) přes jejich okraj musí být provedeno v rámci staveniště; u výkopů (jam) hlubších než 1,5 m v místech přechodů (přejezdů), je-li výkop (jáma) veden blíže než 1,5 m od vnější hrany komunikace a podobně. 6. Pro osoby pracující ve výkopech (jamách) musí být zřízen bezpečný sestup (výstup) žebříky, schody, rampami apod. Plochy pochůzných šikmých ramp o větším sklonu než 1: 5 musí být zajištěny proti uklouznutí upevněnými příčnými lištami, zarážkami a podobně. 7. Výkopové práce od hloubky 1,3 m na odlehlých pracovištích, kde není zajištěn dohled, osoba nesmí provádět osamoceně. 8. Výkopy, přiléhající k veřejně přístupným pozemním komunikacím nebo zasahující do nich, musí být opatřeny příslušnou výstražnou dopravní značkou. V noci a za snížené viditelnosti musí být označeny světelnou značkou nebo světelným signálem na začátku a na konci v čelech, případně podle místních podmínek i v jiných nebezpečných místech. 9. Stavby musí být založeny způsobem odpovídajícím základovým poměrům. Prováděním výkopových prací nesmí být ohrožena stabilita jiných objektů, staveb a jejich částí. Jestliže se při provádění zemních prací nepředvídaně ohrozí stabilita okolních objektů nebo staveb nebo způsobí poruchy některých jejich částí, musí být přijata zhotovitelem neprodleně opatření k zajištění jejich stability.

19 Mechanické zhutňování zeminy a sypaniny zhutňovacími prostředky (válci, pěchy apod.) musí být prováděno tak, aby nedošlo k ohrožení stability stěn výkopů (jam) ani jiných sousedních objektů. 11. Při výkopových pracích musí být dodržovány požadavky na ochranná pásma, stanovené zvláštními právními předpisy. 3) IV. Provádění výkopových prací 1. Před prvním vstupem osob do výkopu (jámy) nebo po přerušení práce delším než 24 hodin prohlédne pověřená osoba stav stěn výkopu, pažení a přístupů; hrozí-li ve výkopu nebezpečí výskytu nebezpečných par nebo plynů, zajistí měření jejich koncentrace. 2. Použití strojů nebo pneumatického a elektrického nářadí v blízkosti podzemních sítí technického vybavení území projedná zhotovitel s vlastníkem (provozovatelem, uživatelem) těchto sítí. 3. V ochranných pásmech podzemních vedení lze provádět výkopové práce pouze za předpokladu, že jsou učiněna opatření zabraňující nebezpečnému přiblížení osob nebo strojů k těmto vedením. Opatření jsou projednána s jejich vlastníkem, provozovatelem nebo uživatelem. 4. Zhotovitel při provádění těchto prací dodržuje tato opatření a) podzemní vedení (kabely a potrubí), která mohou být prováděním výkopových prací ohrožena, jsou náležitě zajištěna, b) obnažené potrubní vedení ve stěně výkopu je ihned zajišťováno proti průhybu,vybočení a rozpojení. 5. Při provádění výkopových prací se nikdo nesmí zdržovat v nebezpečném dosahu stroje ani v ohroženém prostoru (např. při souběžném strojním a ručním provádění výkopových prací, při ručním začisťování výkopu, při dopravě materiálu do výkopu nebo z výkopu apod.). 6. Nemá-li obsluha stroje dostatečný výhled na všechna místa ohroženého prostoru, nepokračuje v souběžném strojním a ručním těžení na jednom pracovním záběru. 7. Při ručním provádění výkopových prací jsou osoby při práci rozmístěny tak, aby se vzájemně neohrožovaly. 8. Zjistí-li se ve stěnách výkopů větší balvany, zbytky stavebních konstrukcí, nesoudržné materiály, které by mohly svým tlakem uvolnit zeminu, musí být tyto zajištěny proti uvolnění nebo jsou odstraněny; výkopek musí být ukládán v přiměřeně větší vzdálenosti. Z výkopu musí být odstraňována nahromaděná zemina, spadlý materiál a nežádoucí překážky. 9. Při zjištění nebezpečných předmětů, munice nebo výbušniny musí být práce zastavena (přerušena) až do doby odstranění nebo zajištění těchto předmětů. 10. Při přerušení výkopových prací nesmí být ohrožena bezpečnost práce, zhotovitel proto zajišťuje po dobu přerušení prací pravidelné odborné kontroly, údržbu zábran, pažení, lávek, přechodů, přejezdů, bezpečnostních značek a signálů a podobně. 3) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 151/2002 Sb.

20 V. Zajištění stability stěn výkopů 1. Stěny výkopu musí být zajištěny proti sesutí. 2. Svislé stěny (boky) ručně kopaných výkopů musí být zajištěny pažením od hloubky větší než 1,3 m v zastavěném území a 1,5 m v nezastavěném území. V nesoudržných zeminách, podmáčených nebo jinak náchylných k sesutí a v místech, kde je nutno počítat s opakovanými otřesy, musí být stěny těchto výkopů zabezpečeny i při menších hloubkách. 3. Pažení musí být navrženo a prováděno tak, aby spolehlivě zachytilo tlak a napětí v zemině a zajišťovalo tak bezpečnost osob pod stěnami výkopů, zabránilo poklesu okolního terénu a sesouvání stěn výkopu, popřípadě vyloučilo nebezpečí ohrožení stability objektů v sousedství výkopu. 4. Je zakázáno vstupovat do strojem vyhloubených výkopů (jam), jejichž stěny nejsou zajištěny proti sesutí technickou konstrukcí (ochranný rám, bezpečnostní klec, rozpěrné konstrukce apod.). Strojně hloubené příkopy a jámy se svislými nezajištěnými stěnami, do kterých osoby nebudou v souladu s technologickým postupem vstupovat, mohou zůstat po určitou dobu nezapažené. Časové údaje, do kdy má být nezajištěný výkop zapažen, stejně jako šířku dna a pracovního prostoru ve výkopu pro ukládání potrubí a jiných armatur podle průměru potrubí, tvaru armatur a způsobu montáže, stanoví technologický postup nebo příslušné technické předpisy. 5. Vstupují-li osoby do výkopů se svislými stěnami, mají tyto výkopy světlou šířku nejméně 0,8 m. Rozměry rýh musí být voleny tak, že umožňují bezpečné provedení návazných montážních prací (uložení trubního vedení, umístění tvarovek, armatur, napojení přípojek, provedení spojů, svařování apod.). 6. Při ručním odstraňování pažení se postupuje zespodu za současného zasypávání odpaženého výkopu tak, aby byla zajištěna bezpečnost práce. 7. Hrozí-li nebezpečí sesutí stěn výkopu nebo poškození blízko stojících konstrukcí při přepažování a odstraňování pažení, musí být pažení ponecháno v potřebné výšce ve výkopu. VI. Svahování výkopů 1. Sklony svahů výkopů určuje zhotovitel. Přibližné sklony svahů výkopů o hloubce do 3 m, které budou po ukončení stavebních prací zasypané, a podmínky, které je přitom potřeba dodržet, jsou pro některé druhy zemin stanoveny v technických předpisech. 2. Pověřená osoba, která řídí provádění prací a) při změně geologických a hydrogeologických podmínek oproti projektu upřesní určený sklon svahu stěn svahovaných výkopů, b) vzniknou-li pochybnosti o stabilitě svahu, určí a zajistí opatření k zamezení sesutí svahu a k zajištění bezpečnosti osob. 3. Podkopávání svahů je nepřípustné. 4. Při nepříznivých povětrnostních situacích, při kterých může dojít k ohrožení stability svahu, se nikdo nesmí zdržovat na svahu ani pod svahem. 5. Při práci na svazích se sklonem nad 1:1 a výšce větší než 3 m jsou provedena opatření proti sklouznutí osob nebo sesunutí materiálu.