Kovafiík P. 2001: Metodické aspekty studia rodiãovské péãe u ptákû: pfiíklad lindu ky luãní (Anthus pratensis). Sylvia 37: XX XX.
|
|
- Denis Bartoš
- před 10 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 SYLVIA 37 /2001 Metodické aspekty studia rodiãovské péãe u ptákû: pfiíklad lindu ky luãní (Anthus pratensis) Methodical aspects of monitoring of parental care in birds: a case study of the Meadow Pipit (Anthus pratensis) Petr Kovafiík Pfiírodovûdecká fakulta Univerzity Palackého, katedra zoologie, tfi. Svobody 26, CZ Olomouc, petr_kovarik@ .cz Kovafiík P. 2001: Metodické aspekty studia rodiãovské péãe u ptákû: pfiíklad lindu ky luãní (Anthus pratensis). Sylvia 37: XX XX. Investice rodiãû do v chovy potomstva jsou pfiedmûtem v zkumu mnoha souãasn ch studií. Chování rodiãû v ak mûïe b t ovlivnûno celou fiadou faktorû, které mnohdy nejsou kontrolovány. V této studii jsou prezentovány v sledky v zkumu chování lindu ky luãní (Anthus pratensis) pfii krmení mláìat. Potravní chování lindu ek (frekvence krmení mláìat) bylo znaãnû variabilní, podstatná ãást této variability v ak byla vysvûtlitelná nûkolika málo faktory pohlavím rodiãe, stáfiím mláìat a denní dobou. Samec a samice se fiídili odli n mi strategiemi krmení mláìat a jejich strategie se mûnily i v závislosti na denní dobû a stáfií mláìat. V sledky poukazují mimo jiné na dûleïitost sledování tûchto faktorû, pfiedev ím pro srovnávací studie potravního chování. Parental investment in offspring is a very frequent topic of many contemporary behavioural studies. However, parental behaviour is influenced by many factors, which are ignored in many studies. The paper presents results of a research of behaviour of the Meadow Pipit (Anthus pratensis) during the feeding of nestlings. Feeding behaviour of pipits, measured as the feeding frequency, was very variable but a significant part of the variation was explained by a few factors the sex of the parent, nestling age and time of the day. Male and female followed different strategies when feeding the nestlings and their strategies also depended on the time of the day and nestling age. These results show the importance of careful monitoring of confounding variables, especially for the comparative studies dealing with the feeding behaviour. Keywords: parental care, feeding frequency, parental investment, time budget, nestling age, Meadow Pipit, Anthus pratensis ÚVOD V mnoha studiích zab vajících se chováním ptákû je jako jedna z mûfien ch charakteristik uvádûna frekvence krmení mláìat rodiãi. Ta b vá pouïita k vyjádfiení velikosti investic samce ãi samice do v chovy mláìat (Whittingham & Robert- 115
2 Kovafiík P./ Rodiãovská péãe u lindu ky luãní son 1993, Sandel et al. 1996) nebo jen k doplnûní poznatkû o daném druhu (viz Cramp 1993). Velice ãasto jsou v ak v textu prezentovány jen kusé údaje, chybí dûleïité informace charakterizující podmínky pfii experimentech. Pouhé udání poãtu krmení za hodinu témûfi o niãem nevypovídá. Chování ptákû je mimofiádnû promûnlivé a je pfiizpûsobováno nárokûm prostfiedí a aktuálním potfiebám jedincû (Gill 1995). Rodiãe krmící mláìata se rozhodují mezi sv mi vlastními potfiebami (udrïení dobré fyzické kondice) a potfiebami sv ch mláìat (Alatalo et al. 1988, Krebs & Davies 1997). Pokud chceme popsat strategie, kter mi si ptáci zaji Èují své pfieïití a rozmnoïení, musíme buì sledovat co nejvíce faktorû, které mohou mít potenciálnû vliv na tyto strategie, nebo vliv tûchto faktorû eliminovat pomocí vhodn ch metodick ch postupû pfii pokusu. Znaãn vliv na frekvenci krmení mláìat rodiãi má vûk mláìat (Seel & Walton 1979, Rytkönen et al. 1996). Malá mláìata mají podstatnû jiné vlastnosti a potfieby neï mláìata v dobû pfied opu tûním hnízda (viz napfi. pfiechod z ektotermie na endotermii; Gill 1995). U velké ãásti pûvcû je v voj mláìat v hnízdû velice rychl, mláìata opou tûjí hnízdo do dvou t dnû po vylíhnutí, a to se mûïe projevovat také ve v razn ch zmûnách strategie krmení v prûbûhu nûkolika málo dní. Pfiitom strategie samce a samice se mohou od sebe podstatnû li it (napfi. Roskaft 1983, Moreno et al. 1995). Také denní doba mûïe mít znaãn vliv na aktivitu rodiãû (Bogucki 1972, Constant & Eybert 1980, Hötker 1990). V prûbûhu dne se zpravidla periodicky mûní nûkteré podmínky prostfiedí svûtlo, teplota ãi vlhkost, které následnû ovlivàují denní aktivitu potenciální kofiisti a tím i její dostupnost. MÛÏeme tedy pfiedpokládat urãité více ãi ménû pravidelné zmûny také v chování ptákû. Aktuálnû dûleïit mi faktory jsou i dal í aspekty poãasí (napfi. rychlost vûtru, mnoïství sráïek, atmosférick tlak) a jejich momentální zmûny. V znamn vliv mûïe mít také stadium hnízdní sezóny (zaãátek, konec), velikost snû ky, míra predace, zemûpisná poloha atd. (viz Royama 1966, Montgomerie & Weatherhead 1988, Martin 1992). Pfii v zkumu chování lindu ky luãní (Anthus pratensis) v Jeseníkách jsem se v rámci studia rodiãovsk ch investic zab val také sledováním intenzity krmení mláìat rodiãi. Na pfiíkladû tohoto druhu lze demonstrovat dûleïitost sledování a kontroly nûkolika faktorû, které mají v znamn vliv na frekvenci pfiiná ení potravy do hnízda: denní doby, pohlaví rodiãe a stáfií mláìat. Metodika Chování lindu ky luãní pfii krmení mláìat jsem studoval v letech v oblasti alpinsk ch luk Vysoké Hole a Petrov ch kamenû v Jeseníkách (50o03 N, 17o13 E; m n. m.). Lindu ka luãní zde hnízdí v travních porostech s dominantními druhy Deschampsia flexuosa, Festuca supina, Nardus stricta, Carex bigelowii nebo v porostech borûvky Vaccinium myrtillus. Je zde nejpoãetnûj ím ptaãím druhem, hustota se pohybuje okolo 1 páru na hektar. Tato studijní plocha je sledována jiï fiadu let, hnízda jsou systematicky vyhledávána a pravidelnû kontrolována (Pavel et al. 2000). Vût ina hnízd b vá nalezena pfii vypla ení samice inkubující vejce nebo zahfiívající malá mláìata; ãást b vá dohledána podle krmících rodiãû. Pro odli ení samce od samice byl vïdy minimálnû jeden den pfied zapoãetím prvního sledování jeden z rodiãû odchycen a oznaãen bílou barvou na pefií na krku. K tomu bylo pouïito bílé modeláfiské barvy, která vydrïela na pefií ptákû pfiibliïnû 2 3 t dny. 116
3 SYLVIA 37 /2001 Frekvence krmení mláìat rodiãi byla sledována z krytu postaveného metrû od hnízda. Kryt (upraven mal stan zelené barvy) byl postaven vïdy alespoà hodinu a pûl pfied zaãátkem pozorování, aby si na nûj ptáci zvykli. U dvou hnízd byla kvûli nepfiístupnému terénu k monitoringu pouïita zamaskovaná videokamera na nízkém stojanu, umístûná nûkolik metrû od hnízda. Bylo sledováno krmení mláìat dvou vûkov ch tfiíd: 1 3 dny po vylíhnutí (malá mláìata, ektotermní, zahfiívána samicí) a dní po vylíhnutí (velká mláìata, jiï s vyvinutou endotermií, pfiipravená k opu tûní hnízda). První pozorování se uskuteãnila v 2. a 3. dekádû ãervna, vût ina jich ale probíhala v ãervenci. Pozorování byla provádûna v sedmi hodinov ch intervalech rozloïen ch bûhem dne vïdy od 5, 7, 9, 12, 15, 17 a 19 hodin stfiedoevropského ãasu. Údaje byly získány z devíti hnízd. Poãet mláìat ve sledovan ch hnízdech se pohyboval v rozmezí 3 5 (2 hnízda se 3 mláìaty, 2 hnízda se 4 mláìaty a 5 hnízd s 5 mláìaty), coï odpovídá bûïnému poãtu mláìat u lindu ky luãní na sledované lokalitû (Pavel et al. 2000). Celkovû jsem získal údaje z 60 hodinov ch intervalû u mal ch mláìat a z 62 hodinov ch intervalû u velk ch mláìat (3 resp. 1 interval nebyly odpozorovány z technick ch dûvodû). Vzhledem k zamûfiení studie (vliv pohlaví rodiãe, denní doby a stáfií mláìat na frekvenci krmení) byly údaje z hnízd s rûzn m poãtem mláìat slouãeny; studium vlivu velikosti snû ky na intenzitu krmení mláìat vyïaduje odli nou metodiku a vût í mnoïství dat, proto velikost snû ky nebyla zatím zahrnuta do anal zy. Pro statistické zpracování rozdílû mezi samcem a samicí v rámci jedné vûkové kategorie ãi mezi vûkov mi kategoriemi v rámci jednoho pohlaví tedy byly k dispozici vïdy 9 dvojic údajû o prûmûrn ch denních frekvencích krmení z devíti hnízd. Data byla analyzována pomocí programu StatXact 3 for Windows (Cytel Software Corporation 1997). V sledky Bûhem pozorování byly zji tûny v razné rozdíly ve frekvenci krmení mláìat jak pfii srovnání obou rodiãû, tak pfii srovnání mlad ích a star ích mláìat. U samice do lo ke zv ení frekvence krmení u star ích mláìat oproti mlad ím (prûmûr 4,48 krmení/h u mlad ích vs. 7,23 u star ích; WilcoxonÛv test: N = 9, Z = 2,073, exact P = 0,039). U samce byl také pozorován urãit trend ke zv ení frekvence krmení (prûmûr 3,58 vs. 4,61 krmení/h), rozdíl ale nebyl statisticky v znamn (WilcoxonÛv test: N = 9, Z = 1,185, exact P = 0,262). Samice krmila v prûmûru celkovû ãastûji neï samec; Obr. 1. Porovnání poãtu krmení za hodinu u rûznû star ch mláìat (prûmûr ± SE; oba rodiãe dohromady, samec, samice; v echny údaje pochází z devíti hnízd). Fig. 1. Comparison of feeding frequency in respect to brood-age (mean ± SE; both parents summed, male, female); x-axis: age of nestlings (1 3 days vs days), y-axis: number of feeding acts/hour (data from nine nests). 117
4 Kovafiík P./ Rodiãovská péãe u lindu ky luãní Obr. 2. Porovnání frekvence krmení mláìat rodiãi v prûbûhu dne u rûznû star ch mláìat (prûmûr z devíti hnízd). Fig. 2. Comparison of feeding frequency in the young vs old nestlings in respect to the time of the day ( both parents summed, male, female; means from nine nests) x-axis: time, y-axis: number of feeding acts/hour. u mal ch mláìat nebyl rozdíl statisticky v znamn, u velk ch ano (WilcoxonÛv test: malá mláìata N = 9, Z = 1,717812, exact P = 0,098, velká mláìata N = 9, Z = 2,665570, exact P = 0,004) vzhledem k uvedenému v raznûj ímu nárûstu krmení u samice byl rozdíl mnohem vût- í u star ích mláìat (obr. 1). Porovnáme-li prûbûh frekvence krmení mláìat bûhem dne, dostaneme naprosto odli n obraz strategie krmení u mal ch a u star ích mláìat. Nejvy í frekvence krmení u mal ch mláìat byla pozorována brzy ráno a pozdû veãer (obr. 2). Kolem poledne a odpoledne, kdy b vá nejtepleji (relativnû nejpfiíznivûj í poãasí i doba pro odpoãinek), krmili oba rodiãe nejménû. Ranní vrchol aktivity rodiãû (mezi 5. a 6. hodinou SEâ) do znaãné míry ovlivnil samec, kter mûl v této dobû denní maximum a pouze v tomto ãasovém intervalu pfiesáhla jeho prûmûrná frekvence krmení frekvenci samice (obr. 2); rozdíl v ak nebyl statisticky v znamn (WilcoxonÛv test: N = 9, Z = 0,415, exact P = 0,723). Poté ale samcovo úsilí v raznû klesalo aï do pozdního odpoledne a zv ilo se aï veãer. U samice byla kfiivka frekvence krmení vyrovnanûj í; pouze veãer stoupla k nápadnému dennímu maximu a podílela se tak znaãnû na v razném pozdnû veãerním vrcholu denní aktivity. Naproti tomu pfii krmení star ích mláìat oba rodiãe krmili nejintenzivnûji ráno (vrchol 7 8 h SEâ), pozdûji intenzita krmení mírnû poklesla a veãer se prudce propadala aï k velice v raznému dennímu minimu. PrÛbûh kfiivek aktivity samce a samice se do znaãné míry shodoval (aï na podstatnû vy í frekvenci krmení samice). Diskuse Z uveden ch v sledkû je patrné, Ïe u lindu ky luãní dochází jak v prûbûhu dne, tak v prûbûhu celého období v chovy mláìat v hnízdû k v razn m zmûnám 118
5 SYLVIA 37 /2001 v krmicím úsilí rodiãû. V znamné je i zji - tûní, Ïe na vztah mezi frekvencí krmení a stáfiím mláìat resp. denní dobou má v znamn vliv i pohlaví rodiãe. Samice zv ila frekvenci krmení u star ích mláìat oproti mlad ím, coï odpovídá teorii rodiãovsk ch investic (Clutton-Brock 1991). Ta pfiedpokládá, Ïe se zvy ující se reprodukãní hodnotou potomkû (u star ích mláìat je vût í pravdûpodobnost jejich pfieïití a rozmnoïení) by mûla vzrûstat ochota rodiãû více do potomstva investovat. Paralelnû s vy ími energetick mi nároky mláìat by se tedy mûla zvy ovat také ochota rodiãû intenzivnûji je krmit, popfi. bránit proti predátorûm (Biermann & Robertson 1981, Montgomerie & Weatherhead 1988). U samce v ak nebylo prokázáno statisticky v znamné zv ení prûmûrné frekvence krmení mláìat, coï zfiejmû vypovídá o tom, Ïe se ochota samce investovat do krmení mláìat v hnízdû v prûbûhu této fáze pfiíli nemûní. Pokud je zde urãit trend ke zv ení frekvence krmení u star- ích mláìat (jak naznaãují prûmûrné frekvence krmení v jednotliv ch kategoriích), je zfiejmû nev razn a zv ení je zfiejmû pomûrnû malé. Tato neochota pfiíli zvy- ovat své úsilí pfii krmení mláìat v jednom hnízdû mûïe vypl vat z moïnosti samcû zv it si reprodukãní úspûch také jin m zpûsobem, napfiíklad mimopárov mi kopulacemi (viz níïe). Nejvy í frekvence krmení u mal ch mláìat byly pozorovány brzy ráno a pozdû veãer pfied setmûním (obr. 2). Vrchol intenzity krmení ráno zfiejmû souvisí s nutností dokrmení mal ch mláìat po noci, kdy nemohou rodiãe hledat potravu a kdy je navíc pomûrnû chladno; obdobnû veãer jsou mláìata zfiejmû pfiedzásobena na noc (tento veãerní vrchol b vá je tû v raznûj í). Stejnû jako vrcholy intenzity krmení na zaãátku a konci svûtelného dne, tak i rozdíly v prûbûhu aktivity samce a samice bûhem dne v tomto období lze pravdûpodobnû do znaãné míry vysvûtlit specifick mi nároky mláìat v dobû po vylíhnutí. Nûkolik prvních dní je totiï musí samice v hnízdû zahfiívat, neboè nejsou je tû schopna udrïet si stálou tûlesnou teplotu (Cramp 1993, Gill 1995). Navíc podle dílãích v sledkû se zdá, Ïe zejména pfii nepfiíznivém poãasí (chladno, dé È) tráví samice v hnízdû vût inu ãasu a samec v této dobû kompenzuje nedostatek potravy pro mláìata mírn m zv ením frekvence krmení (nepublikovaná data). Z toho mûïe vypl vat vût í vyrovnanost kfiivky krmení u samice (aï na prudké zv ení veãer) a vût í rozkolísanost u samce. Star í mláìata jsou v prûbûhu dne krmena samcem a samicí podobn m zpûsobem, ale samice krmí podstatnû ãastûji (obr. 2). Stejn ãasov prûbûh frekvence krmení u obou rodiãû je zfiejmû vysvûtliteln optimalizací aktivity rodiãû vzhledem k podmínkám bûhem dne. Star í mláìata jsou jiï znaãnû vyspûlá, nemusí b t zahfiívána a samice je mûïe krmit s ohledem na dostupnost potravy a své vlastní potfieby, stejnû jako samec. Vût í frekvence krmení u samice mûïe mít více vysvûtlení. Je napfi. moïné, Ïe samice sice krmí ãastûji, ale pfiiná í ménû potravy pfii jednotliv ch náv tûvách hnízda. Této moïnosti by mohly nasvûdãovat v sledky nûkter ch studií na jin ch druzích pûvcû, napfi. Sejberg et al. (2000) zjistili u rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus), Ïe samec krmí ménû ãasto, ale pfiiná í vût- í dávky potravy, takïe oba rodiãe pfiiná ejí na hnízdo stejné mnoïství potravy. Jin m vysvûtlením by mohl b t rozdíl v moïnostech samce a samice zv it si reprodukãní úspûch (Krebs & Davies 1997). Pro samce je v hodnûj í souãasnû s v chovou mláìat od jedné samice usilovat také o zaji tûní dal ího potomstva s jin mi samicemi (mimopárové 119
6 Kovafiík P./ Rodiãovská péãe u lindu ky luãní kopulace), o ãemï svûdãí urãité procento nevlastních potomkû vyskytujících se v hnízdech vût iny druhû pûvcû (Gill 1995). Naopak samice studovaného druhu si mimopárov mi kopulacemi v dobû v chovy mláìat fitness zv it nemûïe. Musela by investovat mnoho energie a ãasu do zaloïení dal ího hnízda, vytvofiení a snesení vajec a jejich inkubace (tyto ãinnosti zaji Èuje u lindu ky luãní vût inou jen samice). Proto samice investuje primárnû do v chovy existujících mláìat, zatímco samec se snaïí i jinde. Navíc v dûsledku v skytu mimopárov ch kopulací je jistota otcovství u samcû niï í, neï je jistota matefiství u samic, coï mûïe zase ovlivàovat ochotu rodiãû investovat do v chovy potomkû. Uvedená fakta dokládají sloïitost a provázanost problémû v zkumu rodiãovské péãe u ptákû. I tak zdánlivû jednoduchá charakteristika jako je frekvence krmení mláìat vyïaduje velkou pozornost a dûslednost pfii získávání a zpracování dat. Pokud bychom napfi. srovnávali údaje o frekvenci krmení mezi dvûma druhy a údaje od jednoho druhu by byly získány od mlad ích mláìat neï u druhého druhu, zjistili bychom samozfiejmû v znamn rozdíl. Ten by v ak nevypovídal nic o rozdílech mezi druhy, protoïe stáfií mláìat v znamnû ovlivàuje frekvenci krmení i uvnitfi druhu (podobnû to platí i pro jak koliv jin faktor, kter ovlivàuje frekvenci krmení). Pokud tedy nemáme podrobné informace o dal- ích charakteristikách podmínek v dobû sledování a o strategiích krmení mláìat u konkrétního druhu ptáka, není moïné provádût smysluplná mezidruhová srovnání. Stejnû tak musíme mít pod kontrolou faktory ovlivàující frekvenci krmení i pfii vnitrodruhovém srovnání (napfi. pokud budeme srovnávat krmení mlad ch a star ch mláìat, není moïné pou- Ïít data, která byla u mlad ch mláìat získána pouze ráno a u star ích mláìat pouze v poledne). Bezpodmíneãn m minimem by mûlo b t rozli ování pohlaví sledovaného rodiãe, stáfií mláìat, jejich poãtu a denní doby; v rámci moïností je vhodné kontrolovat i dal í faktory zmi- Àované jiï v úvodu poãasí (teplotu, tlak, vlhkost, rychlost vûtru), stadium hnízdní sezóny, zemûpisnou polohu, míru predace apod. Pokud bychom se chtûli vyhnout sledování mnoha rûzn ch faktorû, máme v podstatû tfii moïnosti: (1) sledovat chování ptákû v urãité stanovené dobû, kdy nás to zajímá, a uvést konstelaci nejdûleïitûj ích faktorû v této dobû bez nárokû na vysvûtlení interakcí; (2) snaïit se uspofiádáním experimentû minimalizovat vliv co nejvíce faktorû v dobû pozorování a soustfiedit se na nûkolik málo pro nás dûleïit ch charakteristik; (3) vliv rûzn ch faktorû znáhodnit, napfi. sledovat frekvenci krmení za rûzného poãasí a v rûznou denní dobu u v ech srovnávan ch druhû; v dûsledku toho ov em pfiijdeme o fiadu zajímav ch údajû a toto fie ení lze tedy povaïovat pouze za nouzové. PODùKOVÁNÍ Na tomto místû bych chtûl podûkovat Správû CHKO Jeseníky za poskytnutí zázemí pfii terénním v zkumu a doc. Stanislavu Bure ovi za laskavé zapûjãení technického vybavení. Za velmi cenné pfiipomínky k rukopisu ãlánku pak vdûãím dr. Tomá i Grimovi a dr. Václavu Pavlovi. SUMMARY Frequency of feeding of nestlings by parents is very often used as a parameter for quantification of parental investment. Parental feeding frequency is significantly influenced by many factors (e.g. brood age, brood size, weather conditions, etc.). However, many authors do 120
7 SYLVIA 37 /2001 not provide sufficient information to enable sensible interspecific and intraspecific comparisons of parental feeding effort. The paper shows the importance of careful monitoring of confounding variables that can potentially influence feeding frequencies. Feeding frequency was studied in the Meadow Pipit (Anthus pratensis). Several factors that could have an effect on parental behaviour, namely the sex of the parent, nestling age and time of the day were investigated. Behaviour of the birds was monitored from a hiding place or video recorded. Frequencies of feeding of young (1 3 days) and old (10 11 days) nestlings were recorded throughout the day (5:00 20:00 CET). Feeding behaviour of the parents was very variable. This variability was explained in terms of daytime, nestling age and sex of the parent. Both sexes fed older nestlings more frequently than the young ones. This is in accordance with parental investment theory. The daytime pattern of feeding frequencies showed two distinct peaks in young broods (in the early morning and in the evening). The observed pattern of parental feeding activity probably reflects the need of young ectothermic nestlings to recover from a cold night period when they are not fed and the need to obtain sufficient food reserves before the night. Similarly, also the differences between male and female activity during the day can be partially explained by the needs of young nestlings. Female has to warm the young nestlings several days after the hatching because they are unable to keep their body temperature stable. Moreover, it appears that the male increases his effort to compensate for lower female feeding frequency, especially under bad weather conditions and early in the morning. Parents fed older nestlings according to the same temporal pattern throughout the day, however, the female fed the nestlings more often than the male. This can be explained by the optimisation of activity of parents relative to conditions during the day (older nestlings are mature enough). Higher female feeding frequency can result from various factors. It is possible that the female brings the food more often but in smaller amounts. Other explanation is that the male has greater chance to increase his fitness by extrapair copulations and so he trades EPCs for feeding nestlings. The female of the studied species cannot usually increase her fitness in this way and so she invests in her current offspring. The presented results show the complexity of the issue of parental care study. Every simple point, such as feeding frequency, requires great conscientiousness in data acquiring and analysing. It is impossible to make inter- or intraspecific comparisons without the consistent monitoring of confounding variables. Taking into account the sex of the parent, nestling age and number and time of the day pose the minimum, further important characteristics are weather conditions, stage of the breeding season, latitude, predation rate, etc. Three possibilities are available to avoid monitoring of many different factors: (1) to observe the behaviour of the birds during some particular period only and then describe the most important characteristics without the explanatory function; (2) to eliminate the influence of some factors by means of experimental design; (3) to randomise the influence of various factors, e.g. to monitor the feeding frequency throughout the different weather conditions and daytime. However, this is but a solution of the last resort as many interesting information is lost. 121
8 Kovafiík P./ Rodiãovská péãe u lindu ky luãní LITERATURA Alatalo R. V., Gottlander K. & Lundberg A. 1988: Conflict or cooperation between parents in feeding nestlings in the Pied Flycatcher Ficedula hypoleuca. Ornis Scandinavica 19: Biermann G. C. & Robertson R. J. 1981: An increase in parental investment during the breeding season. Anim. Behav. 29: Bogucki Z. 1972: Studies on the activity of Starlings Sturnus vulgaris Linnaeus, 1758, in the breeding season. Acta Zoologica Cracoviensia 17: Clutton-Brock T. H. 1991: The evolution of parental care. Princeton University Press, Princeton. Constant P. & Eybert M. C. 1980: Données sur la biologie de la reproduction du Pipit farlouse, Anthus pratensis L., dansles landes bretegnes. Nos Oiseaux 35: Cramp S. (ed.) 1993: Handbook of the Birds of Europe, the Middle East and North Africa. Vol. V. Oxford University Press, Oxford. Cytel Software Corporation. 1997: StatXact 3 for Windows. Cytel Software Corporation, Cambridge, MA. Gill F. B. 1995: Ornithology, 2nd ed. W. H. Freeman and Company, New York. Hötker H. 1990: Der Wiesenpieper: Anthus pratensis. Ziemsen, Wittenberg Lutherstadt. Krebs J. R. & Davies N. B. (eds) 1997: Behavioural Ecology. An Evolutionary Approach, 4th edition. Blackwell ScienceLtd, Oxford. Martin T. E. 1992: Interaction of nest predation and food limitation in reproductive strategies. In: Power D. M. (ed.) Current Ornithology. Plenum Press, New York: Montgomerie R. D. & Weatherhead P. J. 1988: Risks and rewards of nest defense by parent birds. Q. Rev. Biol. 63 (2): Moreno J., Cowie R. J., Sanz J. J. & Williams R. S. R. 1995: Differential response by males and females to brood manipulations in the Pied Flycatcher: energy expenditure and nestling diet. Journal of Animal Ecology 64: Pavel V., Bure S., Weidinger K. & Kovafiík P. 2000: Distraction displays in Meadow Pipit (Anthus pratensis) females in Central and Northern Europe. Ethology 106: Roskaft E. 1983: Sex-role partitioning and parental care by the Rook Corvus frugilegus. Ornis Scandinavica 14: Royama T. 1966: Factors governing feeding rate, food requirement and brood size of nestling Great Tit Parus major. Ibis 108: Rytkönen S., Koivula K. & Orell M. 1996: Patterns of per-brood and per-offspring provisioning efforts in the Willow Tit Parus montanus. Journal of Avian Biology 27: Sandel M. I., Smith H. G. & Bruun M. 1996: Paternal care in the European Starling, Sturnus vulgaris: nestling provisioning. Behav. Ecol. Sociobiol. 39: Seel D. C. & Walton K. C. 1979: Numbers of Meadow Pipits Anthus pratensis on mountain farm grassland in North Wales in the breeding season. Ibis 121: Sejberg D., Bensch S. & Hasselquist D. 2000: Nestling provisioning in polygynous Great Reed Warblers (Acrocephalus arundinaceus): do males bring larger prey to compensate for fewer nest visits? Behav. Ecol. Sociobiol. 47: Whittingham L. A. & Robertson R. J. 1993: Nestling hunger and parental care in Redwinged Blackbirds. Auk 110: Do lo 10. kvûtna 2001, pfiijato 26. srpna Received May 10, 2001; accepted August 26,
OBSAH. Principy. Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel
23 POSOUZENÍ NÁSLEDN CH UDÁLOSTÍ OBSAH Principy Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel âinnosti Identifikace událostí do data vyhotovení zprávy auditora Identifikace událostí po datu vyhotovení
12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu
12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12.1 Právní úprava 92 (1) Zamûstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zamûstnanec mûl nepfietrïit odpoãinek v t dnu bûhem kaïdého období 7 po sobû jdoucích
EXACT DS OFFICE. The best lens for office work
EXACT DS The best lens for office work EXACT DS When Your Glasses Are Not Enough Lenses with only a reading area provide clear vision of objects located close up, while progressive lenses only provide
Litosil - application
Litosil - application The series of Litosil is primarily determined for cut polished floors. The cut polished floors are supplied by some specialized firms which are fitted with the appropriate technical
CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor: Sylva Máčalová Tematický celek : Gramatika Cílová skupina : začátečník mírně pokročilý Anotace Materiál má podobu pracovního listu, který obsahuje 6 různých cvičení včetně krátkého překladu, pomocí
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European
pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004
pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních
CHAPTER 5 MODIFIED MINKOWSKI FRACTAL ANTENNA
CHAPTER 5 MODIFIED MINKOWSKI FRACTAL ANTENNA &KDSWHUSUHVHQWVWKHGHVLJQDQGIDEULFDW LRQRIPRGLILHG0LQNRZVNLIUDFWDODQWHQQD IRUZLUHOHVVFRPPXQLFDWLRQ7KHVLPXODWHG DQGPHDVXUHGUHVXOWVRIWKLVDQWHQQDDUH DOVRSUHVHQWHG
Dynamic Development of Vocabulary Richness of Text. Miroslav Kubát & Radek Čech University of Ostrava Czech Republic
Dynamic Development of Vocabulary Richness of Text Miroslav Kubát & Radek Čech University of Ostrava Czech Republic Aim To analyze a dynamic development of vocabulary richness from a methodological point
VY_32_INOVACE_06_Předpřítomný čas_03. Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace
VY_32_INOVACE_06_Předpřítomný čas_03 Autor: Růžena Krupičková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
SOIL ECOLOGY the general patterns, and the particular
Soil Biology topic No. 5: SOIL ECOLOGY the general patterns, and the particular patterns SOIL ECOLOGY is an applied scientific discipline dealing with living components of soil, their activities and THEIR
Czech Republic. EDUCAnet. Střední odborná škola Pardubice, s.r.o.
Czech Republic EDUCAnet Střední odborná škola Pardubice, s.r.o. ACCESS TO MODERN TECHNOLOGIES Do modern technologies influence our behavior? Of course in positive and negative way as well Modern technologies
KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE
české pracovní lékařství číslo 1 28 Původní práce SUMMARy KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE globe STEREOTHERMOMETER A NEW DEVICE FOR measurement and
Jméno autora: Mgr. Alena Chrastinová Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_6_AJ_G
Jméno autora: Mgr. Alena Chrastinová Datum vytvoření: 10.12.2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_6_AJ_G Ročník: III. Anglický jazyk Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: cizí jazyk
VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová práce 2013 Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová
Pájen v mûník tepla, XB
Pájen v mûník tepla, XB Popis / aplikace XB je deskov v mûník tepla pájen natvrdo, vyvinut k pouïití v systémech dálkového vytápûní (tedy pro klimatizaci, vytápûní nebo ohfiev teplé uïitkové vody) Pájené
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Anglický jazyk
9/2 Intraorální snímkování
Praktick rádce zubního lékafie str. 1 9/2 Intraorální snímkování Úvod do intraorálního snímkování MUDr. Martin Záhofiík Základní principy rentgenologie Rentgenové záfiení Rentgenové záfiení (záfiení X)
Vlha pestrá (Merops apiaster)
Vlha pestrá (Merops apiaster) NeÏije u nás asi krásnûj í pták neï je vlha. Je pfiedstavitelem skupiny, ob vající tropy a subtropy Afriky a Asie, které stfiedoevropské klima pfiíli nevyhovuje. Kdysi jsme
Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 251 255 Srní. 7. října 2 Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy The influence of different grassland management on soil temperature Renata Duffková*,
a farmaceutická univerzita Brno, ČR Ecology, University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno, Czech Republic
Animal Protection and Welfare 2010 SELECTED MANIFESTATIONS OF NATURAL DOG BEHAVIOUR IMPORTANT FOR THE DOG AND HUMAN RELATIONSHIP VYBRANÉ PŘIROZENÉ PROJEVY CHOVÁNÍ PSŮ VÝZNAMNÉ PRO JEHO VZTAH S ČLOVĚKEM
PRAVIDLA ZPRACOVÁNÍ STANDARDNÍCH ELEKTRONICKÝCH ZAHRANIČNÍCH PLATEBNÍCH PŘÍKAZŮ STANDARD ELECTRONIC FOREIGN PAYMENT ORDERS PROCESSING RULES
PRAVIDLA ZPRACOVÁNÍ STANDARDNÍCH ELEKTRONICKÝCH ZAHRANIČNÍCH PLATEBNÍCH PŘÍKAZŮ STANDARD ELECTRONIC FOREIGN PAYMENT ORDERS PROCESSING RULES Použité pojmy Platební systém Elektronický platební příkaz Účetní
11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU
11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11.1 Trh pûdy a pozemková renta 11.2 Kapitál jako v robní faktor 11.2.1 Pojetí kapitálu 11.2.2 Kapitálov trh, cena kapitálu Anal za trhu pûdy ukazuje, jak je v ekonomickém systému
6. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK
6. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK POSTUPY YHODNOCENÍ RIZIK Obecné principy Pfiedmûtem této kapitoly je dlouhodob finanãní majetek, tedy akcie a kapitálové úãasti, dluhopisy, dlouhodobé vklady, pûjãky propojen
Majetek nebo sluïby pfiijaty, nákup nezaúãtován Zaúãtování
CÍLE Pfiedmûtem této kapitoly jsou závazky z obchodních vztahû, závazky vûãi propojen m osobám, závazky k zamûstnancûm a související závazky z titulu sociálního a zdravotního poji tûní, pfiijaté zálohy,
EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT
EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT Homola L., Hřivna L. Department of Food Technology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí
D. Klecker, L. Zeman
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 21 Číslo 1, 2004 Vliv hustoty osazení na chování kura domácího
Îivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech
34 Graf 17: Îadatelé o azyl v âr v letech 1993-26 Žadatelé o azyl v ČR v letech 1993 26 (Graf 17) Azyl je forma mezinárodní ochrany, která se udûluje osobám, v jejichï pfiípadû bylo prokázáno poru ování
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. illness, a text
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol ZŠ Litoměřice, Ladova Ladova 5 412 01 Litoměřice www.zsladovaltm.cz vedeni@zsladovaltm.cz Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948
III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce
nahrada_mzdy_zlom(3) 22.12.2010 15:21 Stránka 84 III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce ReÏim doãasnû práce neschopného poji
4 TABULKY ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH CHARAKTE- RISTIK TÌLESNÝCH ROZMÌRÙ TABLES OF BASIC STATISTICAL CHARACTERISTICS OF BODY PARAMETERS
4 TABULKY ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH CHARAKTE- RISTIK TÌLESNÝCH ROZMÌRÙ TABLES OF BASIC STATISTICAL CHARACTERISTICS OF BODY PARAMETERS Tables of frequencies, means and standard deviations for particular
MontáÏní a provozní návod - Kódov spínaã CTV 1 / CTV 3
CZ MontáÏní a provozní návod - Kódov spínaã CTV 1 / CTV 3 âesky Obrázek 1 MontáÏ klávesnice Obrázek 2 MontáÏ - vyhodnocovací pfiístroj Obrázek 3 Pfiipojení CTV 1 (ovládání impulzû) Obrázek 4 "2-bránov
USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING
USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING Eva Minaříková Institute for Research in School Education, Faculty of Education, Masaryk University Structure of the presentation What can we as teachers
Zelené potraviny v nových obalech Green foods in a new packaging
Energy News1 1 Zelené potraviny v nových obalech Green foods in a new packaging Již v minulém roce jsme Vás informovali, že dojde k přebalení všech tří zelených potravin do nových papírových obalů, které
Just write down your most recent and important education. Remember that sometimes less is more some people may be considered overqualified.
CURRICULUM VITAE - EDUCATION Jindřich Bláha Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Bc. Jindřich Bláha. Dostupné z Metodického
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra environmentálních studií Kulturní historie kapra v českých zemích Magisterská diplomová práce Gabriela Konečná Vedoucí práce: Ing. Zbyněk
Právní formy podnikání v ČR
Bankovní institut vysoká škola Praha Právní formy podnikání v ČR Bakalářská práce Prokeš Václav Leden, 2009 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví Právní formy podnikání v ČR Bakalářská
Vliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku
Vliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku Aneta Milsimerová Fakulta strojní, Západočeská univerzita Plzeň, 306 14 Plzeň. Česká republika. E-mail: anetam@kto.zcu.cz Hlavním
CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor: Sylva Máčalová Tematický celek : Gramatika Cílová skupina : mírně pokročilý - pokročilý Anotace Materiál má podobu pracovního listu, který obsahuje cvičení, pomocí nichž si žáci procvičí rozdíly
Uživatelská příručka. Xperia P TV Dock DK21
Uživatelská příručka Xperia P TV Dock DK21 Obsah Úvod...3 Přehled zadní strany stanice TV Dock...3 Začínáme...4 Správce LiveWare...4 Upgradování aplikace Správce LiveWare...4 Použití stanice TV Dock...5
S t u d y P l a n W M TS
Czech University of Life Sciences in Prague (CULS Prague) S t u d y P l a n W M TS Credits: Every student needs at least 120 ECTS for the whole study (about 0 ECTS in every year). Student has 66 ECTS for
11/ Podmínkové věty. ( 1st Conditional) VY_32_INOVACE_AJ_UMA11,Podmínkové věty (1st Conditional).notebook. January 28, 2014
Úroveň jazyka Pre-Intermediate 11/ Podmínkové věty ( 1st Conditional) Citace a zdroje Zpracovala: Mgr.Alena Závorová 1 Podmínkové věty typu 1 ( First Conditional ) Vedlejší věty podmínkové vyjadřují podmínku,
Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Nehody a úrazy. Zdravotní stav a zaměstnání.
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25. 8. 29 45 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Nehody a úrazy. Zdravotní stav a zaměstnání.
Instrukce: Cvičný test má celkem 3 části, čas určený pro tyto části je 20 minut. 1. Reading = 6 bodů 2. Use of English = 14 bodů 3.
Vážení studenti, na následujících stranách si můžete otestovat svou znalost angličtiny a orientačně zjistit, kolik bodů za jazykové kompetence byste získali v přijímacím řízení. Maximální počet bodů je
POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract
POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550
VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI ČÁSTICEMI
VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI ČÁSTICEMI Robert Skeřil, Jana Šimková, Gražyna Knozová Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, Kroftova 43, 61667 Brno Abstract
TechoLED H A N D B O O K
TechoLED HANDBOOK Světelné panely TechoLED Úvod TechoLED LED světelné zdroje jsou moderním a perspektivním zdrojem světla se širokými možnostmi použití. Umožňují plnohodnotnou náhradu žárovek, zářivkových
Enabling Intelligent Buildings via Smart Sensor Network & Smart Lighting
Enabling Intelligent Buildings via Smart Sensor Network & Smart Lighting Petr Macháček PETALIT s.r.o. 1 What is Redwood. Sensor Network Motion Detection Space Utilization Real Estate Management 2 Building
Epidemiologie zhoubného novotvaru prûdu ky a plíce (C34) v âr
Epidemiologie zhoubného novotvaru prûdu ky a plíce (C34) v âr 19 6 2009 Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. 1 ; MUDr. Markéta Černovská 1,2 ; doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. 3 ; RNDr. Jan Mužík 3 ; RNDr.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
THE EFFECT OF AGE ON DOG SEMEN QUALITATIVE PARAMETERS
THE EFFECT OF AGE ON DOG SEMEN QUALITATIVE PARAMETERS Doleželík R., Vágenknechtová M., Hošek M., Máchal L. Department of Animal Breeding, Fakulty of Agronomy, Mendel University in Brno, Zemědělská 1, 613
VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ
VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ GRAS PRODUCTION RATE FOR ENERGY UTILIZATION J. Frydrych -,D.Andert -2, D.Juchelková ) OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov Zubří
WORKSHEET 1: LINEAR EQUATION 1
WORKSHEET 1: LINEAR EQUATION 1 1. Write down the arithmetical problem according the dictation: 2. Translate the English words, you can use a dictionary: equations to solve solve inverse operation variable
K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD
K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD CZ CZ Hra pro: 2-4 hráãe Délka hry: 45 minut Hra obsahuje: 1 herní plán 101 písmeno ze silného kartonu 4 plastové stojánky 32 záznamové tabulky 1 látkov sáãek 1 návod
Hnízdění atypicky zbarvených kachen divokých (Anas platyrhynchos) v Nymburce
Panurus 21 (2012): 103 108 103 Hnízdění atypicky zbarvených kachen divokých (Anas platyrhynchos) v Nymburce Nesting of atypically coloured Mallards (Anas platyrhynchos) in the town of Nymburk Lukáš Kadava
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Anglický jazyk
Konference k programu Monitoring sýčka obecného na Moravě
Projekt Monitoring sýčka obecného na Moravě je financován z prostředků EHP a Norských fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí v rámci Malého grantového schématu Záchranné programy pro zvláště
Obsah&/&Content& Všeobecné)podmínky)(v)češtině)) Terms)and)Conditions)(in)english)) )
Obsah/Content Všeobecnépodmínky(včeštině TermsandConditions(inenglish Všeobecnépodmínky používáníwebovýchstránekneighboursuniverseasouvisejícíchslužebazásadyochrany osobníchdat A.! PodmínkyužíváníwebovýchstránekNeighboursUniverseasouvisejícíchslužeb
DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí
DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho
Gymnázium, Brno, Slovanské nám. 7 WORKBOOK. Mathematics. Teacher: Student:
WORKBOOK Subject: Teacher: Student: Mathematics.... School year:../ Conic section The conic sections are the nondegenerate curves generated by the intersections of a plane with one or two nappes of a cone.
PRÒMYSLOVÉ ZMùKâOVAâE VODY: V BùR
PRÒMYSLOVÉ ZMùKâOVAâE VODY: V BùR VHODNÉHO TYPU S ocelov mi nádobami PrÛmyslové zmûkãovaãe vody mohou b t rozdûleny do dvou skupin: A) PRÒMYSLOV DECAL (tabulka A), kter nedodává zmûkãenou vodu bûhem B)
MOŽNOSTI ZLEPŠENÍ NÁVŠTĚVNOSTI DOJICÍHO ROBOTA VYTVÁŘENÍM PŘÍZNIVÉHO MIKROKLIMATU PŘI DOJENÍ KRAV
MOŽNOSTI ZLEPŠENÍ NÁVŠTĚVNOSTI DOJICÍHO ROBOTA VYTVÁŘENÍM PŘÍZNIVÉHO MIKROKLIMATU PŘI DOJENÍ KRAV POSSIBILITIES OF POSITIVE MICROCLIMATE FORMATION IN AUTOMATIC MILKING ROBOT A. Machálek, J. Šimon Výzkumný
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
OBSAH. Úvod... 11 Seznam zkratek uïit ch právních pfiedpisû... 15 Seznam jin ch zkratek... 16. Díl 1 Obecné principy poznávání dítûte...
Diagnostika_zlom(4) 13.3.2012 14:49 Stránka 5 Úvod........................................................ 11 Seznam zkratek uïit ch právních pfiedpisû........................ 15 Seznam jin ch zkratek..........................................
VY_22_INOVACE_číslo přílohy 1_AJ_6A_29. Úvodní část seznámení s cílem hodiny pohádka The Ugly Ducklings
VY_22_INOVACE_číslo přílohy 1_AJ_6A_29 Úvodní část seznámení s cílem hodiny pohádka The Ugly Ducklings Hlavní část žák čte text s porozuměním, s textem pracuje, odpovídá na otázky, které se k textu vztahují,
1. Stykaãe 1.3 Stykaãe fiady C
1.3 Stykaãe fiady C 1.3.1 Tabulka ã. 8 technická data Technická data stykaãû fiady C Hlavní kontakty Jmenovité izolaãní napûtí U i [V] Impulzní v drïné napûtí U imp [kv] Jmenovit tepeln proud I th [A]
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Anglický jazyk
Radiova meteoricka detekc nı stanice RMDS01A
Radiova meteoricka detekc nı stanice RMDS01A Jakub Ka kona, kaklik@mlab.cz 15. u nora 2014 Abstrakt Konstrukce za kladnı ho softwarove definovane ho pr ijı macı ho syste mu pro detekci meteoru. 1 Obsah
Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie
Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie Jiří Vaníček Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta 2009 Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie Abstrakt Kniha se zabývá využíváním
2. Které z následujících slov může být (ve spisovné češtině) více než jedním slovním druhem:
Přijímací test varianta A Tento test se skládá ze 6 oblastí celkem 30 otázek. U každé otázky je pouze jedna správná odpověď. Za správnou odpověď získáte 2 body maximální počet bodů za přijímací test je
SSOS_AJ_3.17 Czech education
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_AJ_3.17
Introduction to MS Dynamics NAV
Introduction to MS Dynamics NAV (Item Charges) Ing.J.Skorkovský,CSc. MASARYK UNIVERSITY BRNO, Czech Republic Faculty of economics and business administration Department of corporate economy Item Charges
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
OBSAH. Batikování, barvení látek 4. Ménû známé techniky barvení 21. Techniky malby na hedvábí 34
OBSAH Batikování, barvení látek 4 Batika skládaná 8 Batika itá 10 Batika vyvazovaná 11 Barvení sypáním barev sypaná batika 14 Barvení vzlínáním 16 Vosková batika 18 Kolíãkování 20 Ménû známé techniky barvení
EFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS
EFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS VLIV RŮZNÝCH TECHNOLOGICKÝCH SYSTÉMŮ CHOVU NA VYBRANÉ UKAZATELE VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ NOSNIC Pavlík A. Ústav morfologie,
If there is any inconsistency of weather forecast between Local Weather Station and this unit, the Local Weather Station's forecast should prevail. The trend pointer displayed on the LCD indicates the
Náhradník Náhradník 5.A
5. (Testovací klíč: XVUFOKXS) Počet správně zodpovězených otázek Počet nesprávně zodpovězených otázek 0 23 Poslech Čtení s porozuměním Slovní zásoba Gramatika Konverzace 04 02 08 07 02 Obecná škola Otázka
REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM
REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM www.socialni-sluzby-usti.cz Dvacet nov ch informaãních kioskû s vefiejn m pfiístupem k internetu Vám mimo jiné poskytne informace o
V roãní zpráva ORGANIZÁTOR TRHU S CENN MI PAPÍRY
V roãní zpráva 1 ORGANIZÁTOR TRHU S CENN MI PAPÍRY V r o ã n í z p r á v a R M - S Y S T É M, a. s. 1 Obsah Profil spoleãnosti 3 Základní údaje o spoleãnosti 5 Základní ukazatele 6 Úvodní slovo 8 Strategie
1. lékafiská fakulta UK
1. lékafiská fakulta UK Adresa: Katefiinská 32, 121 08 Praha 2 Telefon: 02/961 511 11 Fax: 02/249 154 13 WWW adresa: www. lf1.cuni.cz Den otevfien ch dvefií: 25.11.2000 v 10.00 13.00 hodin Velká posluchárna
VY_22_INOVACE_81. P3 U4A Times and Places
VY_22_INOVACE_81 P3 U4A Times and Places Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Anglický jazyk Ročník: 7. P3 U4A Pracovní list A, Find in the map 1.Tokyo 2. Delhi 3. Sydney 4.
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Anglický jazyk
Compression of a Dictionary
Compression of a Dictionary Jan Lánský, Michal Žemlička zizelevak@matfyz.cz michal.zemlicka@mff.cuni.cz Dept. of Software Engineering Faculty of Mathematics and Physics Charles University Synopsis Introduction
Aplikace matematiky. Dana Lauerová A note to the theory of periodic solutions of a parabolic equation
Aplikace matematiky Dana Lauerová A note to the theory of periodic solutions of a parabolic equation Aplikace matematiky, Vol. 25 (1980), No. 6, 457--460 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/103885 Terms
GENERAL INFORMATION MATCH: ALSA PRO ARENA MASTERS DATE: TIME SCHEDULE:
GENERAL INFORMATION MATCH: ALSA PRO ARENA MASTERS DATE: 22.9. - 23.9.2018 TIME SCHEDULE: Mainmatch 1 - Saturday 22.9. registration: 22.9.2018-9.00h first shot: 22.9.2018-10.00h Mainmatch 2 - Sunday 23.9.
VLIV APLIKACE GLYFOSÁTU NA POČÁTEČNÍ RŮSTOVÉ FÁZE SÓJI
VLIV APLIKACE GLYFOSÁTU NA POČÁTEČNÍ RŮSTOVÉ FÁZE SÓJI EFFECT OF GLYPHOSATE INITIAL GROWTH PHASE SOYA PAVEL PROCHÁZKA, PŘEMYSL ŠTRANC, KATEŘINA PAZDERŮ, JAROSLAV ŠTRANC Česká zemědělská univerzita v Praze,
The Over-Head Cam (OHC) Valve Train Computer Model
The Over-Head Cam (OHC) Valve Train Computer Model Radek Tichanek, David Fremut Robert Cihak Josef Bozek Research Center of Engine and Content Introduction Work Objectives Model Description Cam Design
P ÍRUâKA PRO PROVÁDùNÍ AUDITU
P ÍRUâKA PRO PROVÁDùNÍ AUDITU 2012 P ÍRUâKA PRO PROVÁDùNÍ AUDITU Tato Pfiíruãka byla pro Komoru auditorû âeské republiky pfiipravena auditorskou spoleãností Deloitte Audit s.r.o. Karolinská 654/2, 186
CZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Termostat TH-3. Návod k obsluze
Termostat TH-3 Návod k obsluze Termostaty fiady TH-2 jsou urãeny pro teplotní kontrolu vytápûcího systému. Termostat má na v bûr ze dvou funkcí, a to b t v provozu (vytápût) nebo b t vypnut. Termostat
Why PRIME? 20 years of Erasmus Programme Over 2 million students in total Annually
What is PRIME? Problems of Recognition In Making Erasmus European-wide research project Conducted by ESN with the support of the European Commission Two editions: 1 st in 2009 Follow-up in 2010 Why PRIME?
Vstup dûtí mlad ích esti let narozen ch mezi lednem a ãervnem do první tfiídy základní koly
A 2.6 1 Vstup dûtí mlad ích esti let narozen ch mezi lednem a ãervnem do první tfiídy základní koly P H D R. VÁCLAV M ERTIN, UNIVERZITA K ARLOVA, KATEDRA PSYCHOLOGIE??? Víte, jaké jsou novinky t kající
SEZNAM PŘÍLOH. Příloha 1 Dotazník Tartu, Estonsko (anglická verze) Příloha 2 Dotazník Praha, ČR (česká verze)... 91
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Dotazník Tartu, Estonsko (anglická verze)... 90 Příloha 2 Dotazník Praha, ČR (česká verze)... 91 Příloha 3 Emailové dotazy, vedení fakult TÜ... 92 Příloha 4 Emailové dotazy na vedení
ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko.
Místo plnûní pfii poskytnutí telekomunikaãní sluïby, sluïby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované sluïby zahraniãní osobou povinnou k dani osobû nepovinné k dani ( 10i zákona o
Náhradník Náhradník 5.A
5. (Testovací klíč: GSZUTIZ) Počet správně zodpovězených otázek Počet nesprávně zodpovězených otázek 0 23 Poslech Čtení s porozuměním Slovní zásoba Gramatika Konverzace 04 02 07 08 02 Obecná škola Otázka
TKGA3. Pera a klíny. Projekt "Podpora výuky v cizích jazycích na SPŠT"
Projekt "Podpora výuky v cizích jazycích na SPŠT" Pera a klíny TKGA3 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR Pera a klíny Pera a klíny slouží k vytvoření rozbíratelného
KOAGULAČNÍ PROCESY PŘI ÚPRAVĚ POVRCHOVÉ VODY
UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ KATEDRA CHEMICKÉHO INŽENÝRSTVÍ KOAGULAČNÍ PROCESY PŘI ÚPRAVĚ POVRCHOVÉ VODY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE AUTOR PRÁCE: VEDOUCÍ PRÁCE: Jiří Vašíř Ing. Hana Jiránková,
THE EFFECT OF DAILY FEEDING RATE ON RETENTION SUSTENANCE AND ENERGY AND CONSTITUTION WEAVING OF JUVENILE NASE (CHONDROSTOMA NASUS L.
THE EFFECT OF DAILY FEEDING RATE ON RETENTION SUSTENANCE AND ENERGY AND CONSTITUTION WEAVING OF JUVENILE NASE (CHONDROSTOMA NASUS L.) VLIV VELIKOSTI DENNÍ KRMNÉ DÁVKY NA RETENCI ŽIVIN A ENERGIE A SLOŽENÍ