11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU

Transkript

1 11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11.1 Trh pûdy a pozemková renta 11.2 Kapitál jako v robní faktor Pojetí kapitálu Kapitálov trh, cena kapitálu Anal za trhu pûdy ukazuje, jak je v ekonomickém systému vyuïíván vzácn zdroj. Seznámíme se nejen s problematikou pronájmu pûdy, ale i se stanovením její ceny pfii prodeji. Poptávka po pûdû je odvozenou poptávkou. Majitel pûdy získává za její pronájem pacht, kter se skládá z renty a z nájemného z budov. Pfii prodeji pûdy dochází k tzv. kapitalizaci renty. Kapitál je nezastupiteln v robní faktor. V ekonomické teorii je chápán jako odvozen vstup, kter existuje souãasnû ve dvou formách jako kapitál ve fyzickém smyslu (kapitálové statky) a jako finanãní kapitál (akcie, obligace). Z naturálního hlediska je kapitál produktem v roby, kter znovu vstupuje do v robního procesu. V roba kapitálu je spojena s omezováním spotfieby, s vytvofiením úspor a s jejich pfiemûnou v investice. V sledkem investiãního procesu jsou reálné kapitálové statky. Zdrojem investic jsou vlastní zdroje podnikatele (akumulovan zisk) a cizí zdroje (úvûry apod.). Z hlediska vzniku je proto kapitál také vymezován jako pfiemûnûná forma úspor. Na trhu kapitálu se soustfieìují doãasnû volné finanãní prostfiedky a dochází k jejich pfierozdûlování. Trh kapitálu tvofií systém, kter provádí transformaci úspor do investic. Tato pfiemûna je funkcí kapitálového trhu a je v znamn m pfiedpokladem úspû ného fungování ekonomiky. S kapitálem se obchoduje na burze cenn ch papírû. Pfii rozhodování o úsporách se ekonomické subjekty fiídí úrokovou mírou. Maximální cena, kterou jsou firmy ochotny zaplatit za kapitálov statek, je urãena v nosy, které dan statek pomûïe zajistit. 219

2 EKONOMIE A EKONOMIKA 11.1 Trh pûdy a pozemková renta PÛda a pfiírodní zdroje jsou v robní faktory vytvofiené pfieváïnû pfiírodními procesy a jejich mnoïství je dané. Ekonomicky vyuïitelné pozemky byly v soukromém vlastnictví jiï pfii vzniku novodob ch státû. Vlastník tyto v robní faktory mûïe vyuïívat pfii své vlastní podnikatelské ãinnosti, nebo je pronajímá na urãitou dobu. Pomûrnû velká rozpt lenost vlastnictví pûdy zpûsobuje, Ïe tento v robní faktor je obvykle pronajímán, a nejãastûji pro zemûdûlské úãely. Ten, kdo si tyto zdroje pronajímá, odvádí jejich vlastníkovi pravideln poplatek v podobû renty. Vlastník tak získává bez vlastního pfiiãinûní dûchod, kter je ekonomickou realizací vlastnictví v robního faktoru pûdy. Vzhledem k tomu, Ïe za pronajat pozemek se platí tzv. pacht, kter se skládá z renty a nájmu, je tfieba tyto pojmy odli it. U bûïnû reprodukovateln ch statkû, jako jsou v robní prostory nebo zavlaïovací zafiízení, se za jejich pronájem platí vlastníkovi nájemné. Za pouïívání nereprodukovateln ch v robních faktorû (nedají se lidskou ãinností vytvofiit), jako je pûda, se vlastníkovi platí poplatek renta. Poptávka po pûdû je odvozenou poptávkou. Napfiíklad poptávka po drûbeïím mase se projeví nejdfiíve jako poptávka po krmivu (obilí) a z ní je odvozena poptávka po pûdû. Zmûny v poptávce po obilí se ale neprojevují okamïitû v poptávce po pûdû. Je to zpûsobeno tím, Ïe pûda je pronajímána vïdy na urãité období. Pokud v tomto období dojde ke zmûnû ceny zemûdûlské produkce, mûïe se to projevit v rentû aï v následujícím období, tj. po skonãení platnosti pûvodní nájemní smlouvy. Vlastníci pûdy se proto snaïí pronajímat pozemky na co nejkrat í období a nájemci mají zájem o co nejdel í období. V jeho prûbûhu si mohou kompenzovat ztráty, které vznikají vlivem sucha ãi záplav a vrátí se jim i náklady (napfiíklad na hnojení), které vloïili do podnikání. Proto je poptávka po pûdû pomûrnû stálá a slabû reaguje na zmûnu ceny renty, coï se projevuje v znaãnû vertikálním prûbûhu kfiivky poptávky po pûdû. Nabídka pûdy je limitována pfiírodními podmínkami. MnoÏství pûdy, vhodné k ekonomickému vyuïití, je dané pfiírodou, nedá se rozmnoïit, ani substituovat jin m v robním faktorem. Na zmûnu ceny pûdy nemûïe nabídka reagovat zmûnou mnoïství (nabídka je neelastická). Proto je v grafu 11.1 znázornûna vertikálou (kolmice na osu x). 220

3 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU Graf 11.1 Renta cena v robního faktoru pûdy pfii jeho pronájmu Renta Nabídka pûdy R 1 E 1 R R 2 E E 2 Poptávka po pûdû 0 Q 1 Q Q 2 MnoÏství pûdy TrÏní cena rovnováhy se na trhu pûdy vytváfií v bodû E, kde se protíná kfiivka poptávky po pûdû s vertikálou nabídky pûdy. Pokud by renta byla na úrovni R 1, do lo by pfii takto vysoké cenû k poklesu poptávaného mnoïství pûdy ze strany zemûdûlsk ch v robcû na Q 1. MnoÏství pûdy v rozsahu Q 1 Q bude vytváfiet pfievis nabídky nad poptávkou, kter bude tlaãit rentu smûrem dolû. Naopak, kdyï je cena pûdy niï í (na úrovni R 2 ), bude poptávka vût í neï nabídka, coï bude vytváfiet tlak na zvy ování renty do rovnováïného bodu R. Renta jako cena trïní rovnováhy pfiedstavuje takovou situaci, kdy pfii dané poptávce po urãité zemûdûlské komoditû (napfiíklad obilí) a její cenû, vzniká rovnováha nabídky a poptávky pûdy jako v robního faktoru, pomocí kterého se tato komodita dá vyrobit. To, Ïe nabídka pûdy je fixní (strana nabídky má na trhu pûdy monopol) a poptávka po pûdû je odvozená, zpûsobuje, Ïe cena pûdy (renta) se odvozuje od ceny produktu (napfiíklad obilí) a ne naopak. Jinak vyjádfieno, na rentu si musí zemûdûlská produkce vydûlat. Cena obilí, vytvofiená na trhu této komodity musí b t tak vysoká, aby se z ní dokázala zaplatit i renta za pûdu, na které se pûstuje. Renta se stává souãástí v robních nákladû. PÛda jako v robní faktor není homogenní, vzhledem k její poloze a bonitû. Proto i renta, která vyjadfiuje ve formû dûchodu podíl pûdy na tvorbû ekonomick ch statkû, má rozdílnou úroveà. Bonita pûdy ovlivàuje velikost nákladû, protoïe stejné kapitálové vklady pfiiná ejí na úrodnûj ích pûdách vût- í v nosy neï na neúrodn ch pozemcích. Farmáfii hospodafiící na kvalitnûj ích 221

4 EKONOMIE A EKONOMIKA pûdách tak dosahují niï í náklady na jednotku produkce a jejich v robky jsou konkurenceschopnûj í. V hodná poloha (dostatek vody a slunce), obvykle v kombinaci se zvlá tní kvalitou pûdy, mûïe b t pfiíãinou vzniku monopolního postavení v robce. Ov em za pfiedpokladu, Ïe na trhu je taková poptávka po produkci, která je v tûchto podmínkách vyrábûna, Ïe je moïné ji prodávat za ceny vy í, neï jsou prûmûrné náklady. Farmáfii tak získávají tzv. diferenãní rentu. PÛdu lze nejen pronajímat, ale i prodávat. Pfii prodeji pozemku vlastník pfiichází o dûchod (rentu) z vlastnictví tohoto v robního faktoru. SnaÏí se proto získat jiné aktivum, které mu bude zaji Èovat obdobn v nos jako pûda. Prodej pûdy se tak stává kapitalizací (pozemkové) renty a cena, za níï se prodává kapitalizovanou rentou. Tato cena je odvozena z renty a je na ní závislá. Vlastník pozemku prodává pûdu s cílem získat za ni takovou ãástku penûz, která by mu pfiiná ela ve formû úroku tent Ï dûchod, jak mûl dosud ve formû renty. Cena pûdy závisí tedy také na v i úrokové míry a samozfiejmû i na nabídce a poptávce po tomto v robním faktoru. Cena pûdy = renta úroková míra 100 Pfiedpokládejme, Ïe vlastník pûdy pobírá rentu 1200 Kã. Banka vyplácí z vkladû 6% úrok. Cena prodávané pûdy v tomto pfiípadû bude: 1200 : = Kã Zemûdûlská v roba má urãitá specifika: dlouh v robní cyklus neumoïàuje podnikatelûm pruïnû reagovat na zmûny v koupûschopné poptávce; závislost v roby na pfiírodních podmínkách, napfiíklad zmûny v poãasí mohou vyvolat v kyvy v produktivitû, v nákladech a vyúsèují v nabídkové oky. Zemûdûlská v roba proto patfií ve v ech vyspûl ch trïních ekonomikách k sektorûm s vysokou mírou státní intervence (v Evropské unii mají tyto zásahy dokonce i nadstátní formu). Vládní regulace je zamûfiena na tfii oblasti. 1. Stabilizace cen a trhû zemûdûlsk ch v robkû. Hlavním nástrojem jsou nákupní ceny (napfiíklad p enice), jako ceny garantované vládou. Po- 222

5 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU dle tûchto cen se farmáfii rozhodují pfii v robním zamûfiení své podnikatelské ãinnosti a zároveà mají relativní jistotu, Ïe za nû budou moci svoji produkci prodat. Stabilizaãní funkci má i státní v kup zemûdûlsk ch pfiebytkû a poskytování subvencí k cenám zemûdûlského outputu. 2. Regulace pfiíjmû (dûchodû) zemûdûlsk ch v robcû. Cílem je vyrovnat úroveà jejich pfiíjmû s dûchody, které dosahují osoby v jin ch oblastech ekonomické ãinnosti, které jsou porovnatelné se zemûdûlskou v robou. K realizaci tohoto cíle se pouïívají nástroje uvedené v pfiedchozí oblasti. 3. Regulace samotné zemûdûlské v roby. V rámci strukturální politiky vláda podporuje zvy ování efektivnosti zemûdûlské v roby, pouïívá k tomu dotace, daàová zv hodnûní, v hodné úvûry Kapitál jako v robní faktor Pojetí kapitálu Pojem kapitál má v ekonomické teorii rûzn v znam, protoïe jde o v robní faktor, kter existuje v rûzn ch jevov ch formách. Jednou tak oznaãujeme v robní prostfiedky, slouïící k v robû, v jiném pfiípadû zase peníze. UkáÏeme si, Ïe tyto diference nejsou tak velké, jak se na první pohled jeví, neboè nejde o rozdíly v obsahu, n brï v úhlu pohledu na tento pojem. Kapitál není, na rozdíl od práce a pûdy, pfiírodou dan m v robním faktorem, ale je produktem v roby. Prvotní v robní faktory, práce a pûda, resp. pfiírodní zdroje, existují mimo vlastní ekonomick systém a jsou vïdy v urãitém mnoïství a kvalitû k dispozici. Z tohoto hlediska jsou prvotní. V robní prostfiedky (kapitálové statky) vytváfií pfiímo ekonomick systém, aby mohly vstoupit do v roby a zprostfiedkovat tak v robu ekonomick ch statkû. Kapitál v základní aproximaci mûïeme vymezit jako v stup v roby, kter je pouïit jako vstup do v roby. Jde o zprostfiedkující v robní faktor, protoïe to jsou statky, které slouïí k v robû dal ích statkû, a ãiní lidskou práci produktivnûj í. Kapitálov charakter urãitého statku není dán jeho uïitn mi vlastnostmi, ale je dán úãelem jeho pouïití. Stejn statek mûïe b t podle úãelu jednou kapitálem a jednou spotfiebním statkem. Napfiíklad uhlí v elektrárnû je kapitál, ale uhlí pouïité na vytápûní domácnosti je spotfiební statek. Uvedená definice kapitálu je absolutní kategorií, protoïe se vztahuje k v robû jako takové a její vymezení nezávisí na charakteru spoleãenského zfiízení. 223