SURVEILLANCE PTAČÍ CHŘIPKY 2011

Transkript

1 SURVEILLANCE PTAČÍ CHŘIPKY 2011 Co je ptačí chřipka? Ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. U některých volně žijících vodních ptáků dochází k minimálnímu nebo žádnému výskytu příznaků onemocnění, a proto jsou hlavním rezervoárem viru. Vstupní bránou infekce je zpravidla trávicí ústrojí a k zavlečení nákazy dochází většinou prostřednictvím infikovaného trusu, krmiva, vody, pomůcek apod. Tato nákaza způsobuje velké ztráty, kdy může dojít k výrazné manifestaci klinických příznaků a až 100 % hynutí. Inkubační doba se pohybuje od několika hodin až do sedmi dnů. Příznaky ptačí chřipky Klinické příznaky onemocnění jsou závislé především na schopnosti viru vyvolat onemocnění a druhu infikovaných ptáků. Onemocnění může mít průběh od bezpříznakového až po perakutní s náhlými úhyny. Ptáci bývají otupělí, neteční, odmítají se pohybovat a mají načepýřené peří. Trpí nechutenstvím a výrazně omezují příjem vody. Některá zvířata mají příznaky nachlazení, výrazný otok hlavy a také otoky a krváceniny na končetinách. Mohou vykazovat nervové poruchy jako ztráta koordinace - točení se na vodě dokola a zkroucení krku k jedné straně. Následně dochází k úhynu. Surveillance ptačí chřipky V České republice probíhá aktivní (plánovaný) a pasivní (neplánovaný) surveillance ptačí chřipky u drůbeže a volně žijících ptáků. Aktivní surveillance je předem plánovaný odběr vzorků od ulovených ptáků a drůbeže. V rámci pasivního surveillance se odebírají vzorky při zvýšeném úhynu volně žijících ptáků. Cílem tohoto sledování je získat informace o cirkulaci viru ptačí chřipky na našem území. Na základě informací získaných z těchto sledování se provádí analýza rizika a přijímají se preventivní opatření k ochraně chovů drůbeže. Aby byla zajištěna funkčnost tohoto systému, je pro zajištění pasivního surveillance nezbytná spolupráce veterinární správy s mysliveckými sdruženími a organizacemi pro sledování a kroužkování volně žijících ptáků. Jak postupovat při zvýšeném úhynu volně žijících ptáků? Nález většího množství uhynulých ptáků a ptáků s příznaky ptačí chřipky (viz výše uvedený odstavec o klinických příznacích) hlaste na místně příslušnou Krajskou veterinární správu, která zajistí odběr vzorků a jejich transport do laboratoře. Za zvýšený úhyn volně žijících ptáků považujeme více jak 5 kusů uhynulých ptáků na jednom místě. Z bezpečnostních důvodů se nedotýkejte a ani nijak nemanipulujte s nemocnými nebo mrtvými ptáky bez ochranných pomůcek. Pokud je to možné, zamezte vstupu dalších osob a zvířat na místo nálezu, především dětem a domácím zvířatům. Řiďte se přesně podle instrukcí úředního veterinárního lékaře. Během pomoci při odběru (která je potřebná pro rychlé a bezproblémové provedení odběru zvláště u těžších a velkých ptáků) je třeba kromě těchto instrukcí dbát na základní hygienická pravidla: nepít, nejíst, nekouřit, použít ochranné pracovní pomůcky, tj. pevné gumové rukavice, popř. ústní roušky, pokud možno snadno čistitelnou, desinfikovatelnou obuv-nejlépe gumovou. Po sejmutí ochranných rukavic po odběru nutno provést hygienickou očistu rukou. Další informace o ptačí chřipce, včetně kontaktů na jednotlivá regionální pracoviště, naleznete na webu Státní veterinární správy ČR: Odebrané vzorky od drůbeže i volně žijících ptáků se zasílají na vyšetření do SVÚ Praha, SVÚ Jihlava a SVÚ Olomouc. Mrtvá těla ptáků neodebraných k vyšetření (zejména pro stadium pokročilého posmrtného rozkladu, poškození těl predátory, hniloba těla atd.) je třeba neškodně odstranit s využitím služeb asanačního podniku.

2 Kontakt: VAPO, s.r.o. PODBOŘANY Žatecká Podbořany, okr. Louny tel.: , , , fax: asanační technik p. Sklenička Není přípustné ponechání mrtvých těl na místě např. jako potravu pro predátory nebo jejich použití jako návnadu pro lov. Ptačí chřipka v roce 2009 a 2010 MONITORING AVIÁRNÍ INFLUENZY V posledních letech probíhá na území ČR monitoring zdravotního stavu drůbeže a volně žijících ptáků na základě české i evropské legislativy. U drůbeže se odebírají vzorky krve k laboratornímu sérologickému vyšetření v průběhu celého roku. Testují se hospodářství s chovem nosnic a hospodářství s chovem krůt vždy po deseti vzorcích. Monitorována jsou také voliérová zařízení zaměřených na chov divokých kachen k zazvěření. Z každého chovu se odebírají kloakální a tracheální výtěry od dvaceti kachen. U volně žijících ptáků se rozlišuje dozor aktivní (plánovaný) a pasivní (neplánovaný). V rámci aktivního dozoru je naplánováno odebrat kloakální a tracheální výtěry od ulovených kachen k virologickému vyšetření. V rámci pasivního dozoru jsou vzorky odebírány zejména při nálezech většího počtu mrtvých ptáků na jednom místě (nad 5 kusů). Sledováno je hlavně vodní ptactvo, coby významný rezervoár chřipkových virů typu A. NÁKAZOVÁ SITUACE Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků, častěji u vodních. Rizikovými jsou viry influenzy typu A, subtypy H5 a H7, které mohou být buď vysoce, nebo nízce patogenní. Viry vysoce patogenní aviární influenzy (především H5N1) mohou způsobit rozsáhlé ztráty u domácí drůbeže, naopak u volně žijících vodních ptáků (např. kachen) jsou úhyny vzácné. Dosud nebyl dokázán přenos virů z volně žijících ptáků na lidi. Vysoce patogenní aviární influenza (HPAI) byla naposledy zaznamenána v českých chovech drůbeže v roce 2007 v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň v chovech výkrmových krůt a brojlerů. U volně žijících ptáků byl poslední případ potvrzen u labutě na Jižní Moravě v roce V roce 2008 nebyl zaznamenán žádný případ ptačí chřipky (LPAI, HPAI) v ČR. Nízce patogenní aviární influenza (LPAI) drůbeže byla potvrzena v okrese Hodonín. V hospodářství, jehož součástí byly rybníky Písečný, Dvorský a Lužický se nacházela tři hejna husí v celkovém počtu a jedno hejno divokých kachen 350 ks. Žádný z ptáků nevykazoval klinické příznaky onemocnění. V rámci rutinního monitoringu ptačích virů byl potvrzen subtyp H7N9 u jednoho hejna husí. V této souvislosti byla vydána mimořádná veterinární opatření (MVO), stanoveno ohnisko a vymezeno další pásmo s omezením o poloměru 1 km kolem ohniska. Pozitivní hejno (679 ks) bylo utraceno a ohnisko bylo vyčištěno a vydezinfikováno. V dalším pásmu s omezením se

3 sledoval zdravotní stav drůbeže a současně se odebíraly vzorky na virologické vyšetření pravidelně, jednou týdně po dobu tří týdnů. Všechny laboratorní výsledky byly negativní. Proto mohla být MVO zrušena a v hospodářství obnoven původní režim. Dne 5. listopadu 2009 byl potvrzen Národní referenční laboratoří pro AI (SVÚ Praha) druhý případ nízce patogenní aviární influenzi v katastru obce Třebín, okres České Budějovice, Jihočeský kraj. V hospodářství, jehož součástí byl rybník Ryšávek, bylo chováno 280 kusů divokých kachen, které byly určené pro vypuštění do volné přírody. V rámci rutinního vyšetření bylo odebráno 20 tracheálních a 20 kloakálních výtěrů. Jeden z těchto 40 vzorků byl pozitivní. V odebraném vzorku byl zjištěn výskyt LPAI, subtyp H5N3. Kachny nevykazovaly žádné klinické příznaky onemocnění. KVS České Budějovice vydala pro zasažené hospodářství mimořádná veterinární opatření. Všech 280 kachen bylo 6. listopadu 2009 utraceno a následně bezpečně zneškodněno v kafilérii. V okolí ohniska bylo vymezeno pásmo s omezením o poloměru 1 kilometr. V tomto pásmu se nacházeli pouze drobnochovatelé. Tato opatření byla 1. prosince 2009 zrušena. V roce 2010 nebyl na území ČR zaznamenán žádný případ ptačí chřipky. SVS ČR sleduje aktuální situaci doma i v zahraničí. Virus ptačí chřipky je v prostředí přítomen, i přestože ptáci nevykazují klinické příznaky onemocnění (zejména pokud se jedná o nízce patogenní kmeny). Důležitou prevencí je zabránit přímému kontaktu drůbeže s volně žijícími rezervoáry. Influenza drůbeže - poučení o nákaze Onemocnění je známé od r Viry influenzy drůbeže jsou zařazeny do čeledi Orthomyxoviridae. Jsou klasifikovány do typů A, B nebo C na základě rozdílů mezi jejich nukleoproteiny a antigenní strukturou. Viry ptačí influenzy patří do typu A. Dále jsou tyto viry kategorizovány do subtypů podle antigenů hemaglutininu a neuramidázy. Existuje 14 subtypů dle hemaglutininu a 9 subtypů dle neuramidázy. Rozlišení se provádí pomocí nespecifických antisér.původce vysoce patogenní aviární influenzy patří do subtypů H5 nebo H7. Přirozenými hostiteli nákazy je drůbež hrabavá i vodní, křepelky a bažanti. Mnoho volně žijících ptáků, zejména vodních je vnímavých, avšak infekce probíhá subklinicky. Většinou nákaza propukne u domácí drůbeže po kontaktu s infikovaným vodním ptactvem. Infikovaní ptáci vylučují virus ve vysokých koncentracích trusem a také nosním a očním sekretem. Nejvýznamnější způsob šíření mezi farmami je mechanický přenos kontaminovanými osobami, automobily, nářadím apod. Významnou roli hraje kontakt drůbeže na trzích a aukcích. Klinické příznaky jsou velmi variabilní, závislé na faktorech virulence, druhu postižených ptáků, věku, pohlaví. Projevují se především náhlými úhyny velkého množství zvířat bez výraznějších příznaků. U nosnic se objevuje pokles snášky a poruchy skořápek vajec. Lalůčky a hřebínky jsou cyanotické s případnými krváceninami. Je zjišťován vodnatý průjem a vysoká žíznivost. Nemocní ptáci projevují nechuť k pohybu, v semikomatózním stavu (polobezvědomí) se hlava stáčí na záda. Mortalita se pohybuje mezi %. Newcastleská choroba ( pseudomor drůbeže ) Poučení o nákaze:

4 Newcastleská choroba je virové onemocnění domestikované drůbeže i volně žijících ptáků charakterizovaná gastrointestinálními, respiratorními a nervovými příznaky. Je rozšířena ve většině částí světa. Newcastleská choroba postihuje domestikovanou drůbež, slepice, krůty, bažanty, holuby, křepelky. Kachny a husy jsou rovněž vnímavé, avšak onemocnění u těchto druhů se objevuje zřídka. Vnímaví jsou také pštrosi a mnoho druhů volně žijících ptáků. Významnými rezervoáry infekce jsou papoušci, kteří mohou vylučovat virus více než rok po objevení se klinických příznaků onemocnění. Popisovány jsou případy infekce člověka s příznaky zánětů spojivek. Původce onemocnění se zařazuje mezi Paramyxoviry z čeledi Paramyxoviridae. Ptačí paramyxoviry jsou rozděleny do 9 séroskupin ( PMV 1-9 ) u drůbeže PPMV u holubů. Kmeny viru NCD jsou klasifikovány jako velogenní ( vysoce virulentní ), mesogenní ( středně virulentní ) a lentogenní ( slabě virulentní ). Původce nákazy je rezistentní ve vnějším prostředí, je životaschopný při rozmezí ph mezi 2-12, při teplotě 60 0 C přežívá 30 minut. Na přímém slunečním světle je inaktivován do 30 min., avšak v chladném prostředí může zůstat virulentní v trusu a v přístřešcích pro drůbež více jak 21 dnů. Přenos původce se děje především přímým kontaktem s nemocnými ptáky nebo nosiči. Virus je vylučován trusem a vydechovaným vzduchem. Přenos je možný rovněž prostřednictvím kontaminovaných klecí, krmivem, dopravními prostředky, prachem, peřím a oděvy. Je popisována možnost přenosu viru větrem do vzdálenosti 64 m. Ptáci mohou být infikováni dýchacími cestami nebo přes zažívací ústrojí. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí 5-6 dnů, avšak může být v rozpětí 2-15 dnů. Klinické příznaky NCD jsou velmi variabilní v závislosti na faktorech virulence a tkáňovém tropismu viru, na druhu a věku postižených ptáků a dalších stressových faktorech, které ovlivňují obranyschopnost organismu. Rozlišují se 4 zřetelné klinické formy onemocnění: - viscerotropní (vnitřnostní). Hl. příznaky jsou deprese, ztráta chuti, výrazný pokles snášky, zrychlení dechu. Běžný je prudký průjem zelenavé barvy a následná rychlá dehydratace. Může se objevit edematózní otok hlavy a cyanóza hřebínku. Většina postižených ptáků hyne v průběhu několika dnů, u těch, kteří přežijí počáteční fázi onemocnění se vyvíjí nervové příznaky.mortalita se pohybuje kolem 90 %. - neurotropní (nervová).predominují akutní respiratorní a nervové příznaky v podobě kašle a ztíženého dýchání, nervové příznaky mají charakter tremoru(třes), paralýzy křídel a končetin, během několika dalších dnů se vyvíjí tortikolis. Mortalita u dospělých ptáků se pohybuje mezi %, mnohem vyšší však může být u kuřat. - akutní respiratorní příznaky (kašel, není ztížené dýchání) spojené se ztrátou hmotnosti, depresí a poklesem snášky a kvality vajec. Nervové příznaky se vyvíjí později. Mortalita je kolem 10 %.

5 - mírné infekce mají často subklinický průběh, mohou se objevit lehké respiratorní příznaky, dočasná ztráta chuti a pokles snášky. Chybí nervové příznaky. Pato-anatomický obraz je velmi pestrý. Při vnitřnostní formě nákazy jsou nejnápadnějšími lézemi krváceniny a nekrózy ve stěně žaludků a tenkého střeva. Časté jsou petechiální (drobné-tečkovité) krváceniny i v ostatních orgánech. V případě nervové formy je zjišťován akutní zánět hrtanu a průdušnice s nahromaděním exsudátu a občasný výskyt krvácenin. Vzdušné vaky jsou ztluštělé a zakalené. Při mírné infekci je patologický nález minimální. Obec jako orgán státní správy ve věcech veterinární péče a) schvaluje místa, na nichž lze konat trhy určené k prodeji zvířat a živočišných produktů (tržnice a tržiště) a po určení veterinárních podmínek místa, na nichž lze konat svody zvířat, a povoluje konání těchto trhů a svodů. Na území hlavního města Prahy schvalují tato místa a povolují konání těchto trhů a svodů městské části hlavního města Prahy, b) vydává na návrh krajské veterinární správy nařízení obce o nařízení mimořádných veterinárních opatření, ukončuje mimořádná veterinární opatření a dozírá na jejich plnění. To však neplatí pro hlavní město Prahu, v němž vyhlašuje a ukončuje mimořádná veterinární opatření vždy Městská veterinární správa v Praze, c) sama nebo ve spolupráci s jinou obcí nebo jinou osobou může zřídit a provozovat útulek pro zvířata odchycená, d) hradí náklady spojené s odchytem a karanténováním odchyceného zvířete, není-li jeho chovatel znám, e) podílí se na svém území, které zasahuje do ochranného pásma, pásma dozoru, popřípadě dalšího pásma s omezením, na zabezpečování mimořádných veterinárních opatření nařízených příslušným orgánem veterinární správy, a to způsobem a v rozsahu stanovenými těmito opatřeními; na území hlavního města Prahy se na zabezpečování uvedených opatření podílejí městské části hlavního města Prahy. Pro náhradu nákladů a ztrát vzniklých obci a v případě hlavního města Prahy městské části v souvislosti se zabezpečováním mimořádných veterinárních opatření platí obdobně 67 odst. 2, 68 odst. 1 a 70 odst. 1 a 2 zákona o veterinární péči. Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty jsou povinni zajistit neškodné odstranění vedlejších živočišných produktů (např. těla uhynulých zvířat-kadávery), které vzniknou v souvislosti s jejich činností nebo v jejich zařízení; k neškodnému odstranění, nebo o kuchyňské odpady z dopravních prostředků v mezinárodní přepravě. Není-li stanoveno jinak, jsou povinni: hlásit neprodleně výskyt vedlejších živočišných produktů osobě, která provádí jejich shromažďování (sběr) a přepravu (svoz). Ohlašovací povinnost nemá chovatel nebo osoba zacházející se živočišnými produkty, pokud se s osobou, jíž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, dohodla na pravidelném (turnusovém) svozu vedlejších živočišných produktů,

6 Není-li znám chovatel, má ohlašovací povinnost ten, komu náleží nebo kdo spravuje místo nálezu kadáveru. V tomto případě hradí náklady neškodného odstranění kadáveru obec. Seznam kontaktů na asanační podniky pro využití v oblasti okresu Kladno: VAPO, s.r.o. PODBOŘANY Nabídka svozu a zpracováním odpadu živočišného původu Žatecká Podbořany, okr. Louny tel.: , , , fax: vapo.podborany@centrum.cz asanační technik p. Sklenička VAPO spol. s r.o. centrála tel.: , , eventuelně by se v nouzovém režimu mohly také podílet: ASAVET, s.r.o. BIŘKOV Biřkov Švihov, okr. Klatovy tel.: , , info@asavet.cz, asavet@asavet.cz sběr, svoz a neškodné zpracování veškerých živočišných odpadů, - těla uhynulých zvířat (kadavery) - odpady z jatek (konfiskáty) - odpady Spádová oblast : Kraj: plzeňský, karlovarský, středočeský, jihočeský, hlavní město Praha tj. okresy: * Klatovy, Domažlice, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany * Tachov, Sokolov, Cheb * Beroun, Praha-západ, Praha-město, Mělník, Příbram * Strakonice, Vimperk, Prachatice, České Budějovice, Český Krumlov ASAP, s.r.o. VĚŽ U HAVLÍČKOVA BRODU Věž Věž u Havlíčkova Brodu ASAP s.r.o Věž č.p. 145 okres Havlíčkův Brod kraj Vysočina Česká republika tel.: , asap@asap.cz fax: tel.: fax: Nahlašování úhynů: