Klasifikační řád ZŠ Hanspaulka a MŠ Kohoutek Praha 6, Sušická 29 Obsah:

Transkript

1 Klasifikační řád ZŠ Hanspaulka a MŠ Kohoutek Praha 6, Sušická 29 Obsah: 1 Hodnocení a klasifikace žáka 1.1 Stupně klasifikace 1.2 Celkový prospěch 1.3 Výstupní hodnocení 1.4 Hodnocení práce v zájmových útvarech 1.5 Postup do vyššího ročníku 2 Metodický pokyn pro hodnocení a klasifikaci 2.1 Obecné zásady 2.2 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci 2.3 Klasifikace žáka 2.4 Předměty s převahou teoretického zaměření 2.5 Předměty s převahou praktického zaměření 2.6 Předměty s převahou výchovného zaměření 3 Hodnocení a klasifikace chování žáků 3.1 0becné zásady 3.2 Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování 3.3 Výchovná opatření 4 Specifické poruchy učení 4.1 Hodnocení a klasifikace žáků s vývojovou poruchou učení 5 Obtíže při klasifikaci žáka 6 Pochybnosti o správnosti klasifikace žáka 7 Slovní hodnocení 8 Uvolnění z výuky

2 1 Hodnocení a klasifikace žáka Vyhláška 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, Stupně klasifikace 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný Při hodnocení prospěchu žáka může být u žáka v prvním až pátém ročníku ve všech vyučovacích předmětech použito širší slovní hodnocení. O použití širšího slovního hodnocení rozhodne ředitel školy na základě návrhu učitele a souhlasu zástupce žáka. Přechází-li žák na jinou školu, je klasifikován stupni Celkový prospěch žáka Celkový prospěch hodnocení zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení Žák je hodnocen v prvním až devátém ročníku školy těmito stupni: a/ prospěl s vyznamenáním b/ prospěl c/ neprospěl Žák je hodnocen stupněm a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle 14 odst. 1 písm. e), b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. 1.3 Výstupní hodnocení Výstupní hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Dále výstupní hodnocení pro žáky 9.tříd obsahuje vyjádření o závěrečné práci (téma a klasifikace práce). Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola také v pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání na střední škole. Výstupní hodnocení škola vydá do 10 pracovních dnů po odevzdání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, nejdříve však

3 na konci prvního pololetí a nejpozději 5 pracovních dnů po posledním dni stanoveném pro odevzdání přihlášky. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena talentová zkouška, vydá škola žákovi výstupní hodnocení do 10 pracovních dnů po odevzdání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, nejdříve však 30. října a nejpozději 5 pracovních dnů po posledním dni stanoveném pro odevzdání přihlášky. 1.4 Hodnocení práce v zájmových útvarech Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně, b) pracoval(a). 1.5 Postup do vyššího ročníku Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Žáci, kteří neprospěli z jednoho nebo ze dvou povinných předmětů, konají opravné zkoušky. Tyto se řídí zákonem 561/2005 (Školský zákon) a vyhláškou 48/2005 (O základní škole). Klasifikace žáků, kteří plní povinnou školní docházku podle 38 Školského zákona, probíhá v souladu se zákonem 561/2005 (Školský zákon). 2 Metodický pokyn pro hodnocení a klasifikaci 2.1 Obecné zásady: Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen "učitel") uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin - předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. 2.2 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci : Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: -soustavným diagnostickým pozorováním žáka, -soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, -různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy, -kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami, -analýzou výsledků činnosti žáka, jeho aktivitou v hodinách -konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami, -rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

4 Žák musí být z předmětu hodnocen známkou ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok. Termín kontrolní práce zapisuje učitel do třídní knihy s předstihem. V jednom dni mohou žáci absolvovat jen jednu celohodinovou kontrolní práci. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka. 2.3 Klasifikace žáka Žáci jsou klasifikováni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Na začátku školního roku seznámí učitelé jednotlivých předmětů žáky s kriterii hodnocení. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíši učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu (programu Bakalář) a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování - učitel jednotlivých předmětů (třídní schůzky, individuální schůzky podle dohody, zápis v žákovské knížce), - třídní učitel, nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají, - ředitel v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem. Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy nové škole na její adresu dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období. Přechází-li žák do jiné školy po 15. listopadu nebo 15. dubnu, dokumentace obsahuje návrh klasifikace chování, hodnocení a klasifikaci v jednotlivých předmětech jako podklad pro celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního období. 2.4 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech vychází vyučující z požadavku rámcového a školního vzdělávacího programu. Při klasifikaci sleduje zejména: - osvojení, propojení a využití znalostí, kvalita práce s informacemi - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů - schopnost logického myšlení, samostatnost a tvořivost - aktivní přístup k činnostem, zájem o ně a vztah k nim - výstižnost formulací myšlenek a názorů v ústním i písemném projevu - výsledky činností podle daných kritérií - osvojení účinných metod samostatného studia

5 2.4.1 Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kriterií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá osvojení, propojení a využití znalostí v podstatě přesně a úplně. Samostatně vyhledává, pochopí a zpracuje informace z různých zdrojů. Téměř vždy uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. V jeho myšlení se zřetelně projevuje logika a tvořivost. Ústní i písemný projev je převážně správný a přesný. Téměř vždy je aktivní, projevuje zájem, dodržuje pravidla a plní své povinnosti. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní pouze s menšími nedostatky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá osvojení, propojení a využití znalostí s nepodstatnými mezerami. Většinou samostatně, s menšími podněty vyhledává, pochopí a zpracuje informace z různých zdrojů. Osvojené poznatky a dovednosti uplatňuje při řešení teoretických a praktických úkolů s drobnými nepřesnostmi, které dovede za pomoci korigovat. V jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky. Žák je aktivní, obvykle projevuje zájem, dodržuje pravidla a plní své povinnosti. Stupeň 3 (dobrý) Žák ovládá osvojení, propojení a využití znalostí s mezerami, které nenarušují souvislosti. K vyhledávání informací z různých zdrojů potřebuje pomoc. Poznatky a dovednosti uplatňuje s obtížemi, vyskytují se zde méně závažné chyby. Jeho myšlení je méně tvořivé, vyskytují se logické chyby. V ústním a písemném projevu mívá nedostatky ve správnosti. Žák je někdy aktivní a projevuje zájem, občas nedodržuje pravidla a plnění povinností. Stupeň 4 (dostatečný) Žákovo osvojení, propojení a využití znalostí má podstatné mezery, které narušují souvislosti. K vyhledávání informací z různých zdrojů potřebuje asistenci. Poznatky a dovednosti uplatňuje se závažnými nedostatky. Žák ve své práci zřídka využívá logiku a tvořivost. Ústní a písemný projev má vážné nedostatky. Žák je zřídka aktivní, neprojevuje zájem a porušuje pravidla. Stupeň 5 (nedostatečný) Osvojení, propojení a využití znalostí žáka má závažné a značné mezery. Vyhledávání informací nezvládá ani s dopomocí. Poznatky a dovednosti neuplatňuje ve své práci. Ve své práci nevyužívá logiku a tvořivost. Ústní a písemný projev má závažné nedostatky. Žák není aktivní, nedodržuje pravidla a neplní své povinnosti. 2.5 Klasifikace ve vyučujících předmětech s převahou praktického zaměření. Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní činnosti, praktika, informatika. Při klasifikaci v těchto předmětech vychází z požadavku rámcového a školního vzdělávacího programu. Při klasifikaci sleduje zejména: - aktivitu, samostatnost, tvořivost v pracovní činnosti, kvalitu výsledků pracovní činnosti - využití teoretických poznatků v pracovní činnosti - zapojení při skupinové práci - dodržování pokynů, postupů a předpisů pro bezpečnost a hygienu práce - hospodárné využívání surovin, materiálů a energie s ohledem k životnímu prostředí - udržování pořádku - hledání nových způsobů řešení v případě nezdaru - připravenost na praktické vyučování, včetně pomůcek

6 2.5.1 Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kriterií: Stupeň 1 ( výborný) Podle svých možností pracuje samostatně a tvořivě, využívá získané teoretické poznatky při pracovních činnostech. Při skupinové práci aktivně přijímá svou roli. Dodržuje pokyny, postupy a hygienické a bezpečnostní předpisy. Udržuje pořádek na svém pracovišti. Hospodárně využívá materiály, zdroje a energii s ohledem k životnímu prostředí. V případě nezdaru hledá jiné řešeni. Na výuku přichází připraven. Stupeň 2 (chvalitebný) Pracuje převážně samostatně, snaží se využívat teoretické poznatky při pracovní činnosti. Při skupinové práci přijímá svou roli. Dodržuje pokyny, postupy a hygienické a bezpečnostní předpisy. Udržuje pořádek na svém pracovišti. Hospodárně využívá materiály, zdroje a energii s ohledem k životnímu prostředí. V případě nezdaru s dopomocí hledá jiné řešeni. Na výuku přichází připraven. Stupeň 3 (dobrý) Praktické činnosti a uplatnění teoretických poznatků při nich vykonává za pomoci učitele. Při skupinové práci bývá pasivní. Ne vždy dodržuje pokyny, postupy a hygienické a bezpečnostní předpisy. Méně dbá o pořádek na svém pracovišti.k hospodárnému využívání materiálů, zdrojů a energie musí být často veden. V případě nezdaru nehledá jiné řešeni. Na výuku někdy přichází nepřipraven. Stupeň 4 (dostatečný) Praktické činnosti pouze za soustavné pomoci učitele. Při skupinové práci je pasivní. Nedodržuje pokyny, postupy a hygienické a bezpečnostní předpisy. Nedbá o pořádek na svém pracovišti.porušuje zásady hospodárnosti využívání materiálů, zdrojů a energie. V případě nezdaru odmítá jiné řešeni. Zřídka přichází připraven na pracovní činnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Odmítá vykonávat praktické činnosti i za pomoci učitele. Odmítá spolupráci ve skupině nebo vědomě kazí práci celé skupiny. Vědomě nedodržuje pokyny, postupy a hygienické a bezpečnostní předpisy. Záměrně poškozuje pomůcky a zařízení. Soustavně nenosí běžné potřeby pro práci. 2.6 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova, výchova ke zdraví, občanská výchova, osobnostní a sociální výchova. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech uvedených v odst. 1 se v souladu s požadavky rámcového a školního vzdělávacího programu hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace - kvalita projevu - vztah žáka k činnostem a zájem o ně - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost - výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví - zájem o rozšiřující informace k danému předmětu nebo tématu - respektování pravidel činností a jejich uplatňování - připravenost na výuku - přijmutí role ve skupině a spolupráce s ostatními

7 2.6.1 Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 ( výborný) Žák se aktivně zapojuje do všech činností během výuky. Pracuje, v rámci svých možností, tvořivě a samostatně. Je ochoten spolupracovat se spolužáky a pomoci jim. Projevuje snahu splnit zadané úkoly co nejlépe. Je vždy připraven na vyučování (nosí pomůcky, plní domácí přípravu). K výuce přistupuje zodpovědně. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák se poměrně úspěšně zapojuje do většiny vyučovacích činností. Občas potřebuje usměrnit, poradit. Požadované úkoly plní s drobnými odchylkami, avšak se snahou o jejich nápravu. Své schopnosti a dovednosti nevyužívá maximálně. Nedaří se mu splnit veškeré zadané úkoly. Je ochoten spolupracovat se spolužáky. Není vždy připraven na výuku. Stupeň 3 (dobrý) Žák se do veškerých činností zapojuje jen občas. Samostatná práce je pro něj obtížnější. Příprava na vyučování není dostačující. Své dovednosti aplikuje s výraznou dopomocí. Neprojevuje snahu využívat a rozšiřovat své znalosti a schopnosti. Při spolupráci se výrazně pozitivně neprojevuje. Stupeň 4 (dostatečný) Žák se zřídkakdy zapojuje do činností. Jeho projev není samostatný, nejeví zájem o úspěšné plnění zadaných úkolů. Není připraven na hodinu, neplní domácí přípravu. Své dovednosti nedokáže využívat ani s dopomocí. Při spolupráci se projevuje negativně. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák není připraven na vyučování. Projevuje nezájem o jakékoli vyučovací aktivity. V hodinách nevykazuje žádnou činnost směřující ke splnění zadaných úkolů. Jeho projev je chybný, bez náznaku zájmu o nápravu. Odmítá diskusi a snahu o vyjádření se k danému tématu. Nedodržuje pravidla. Záměrně narušuje spolupráci. 3. Hodnocení a klasifikace chování žáků Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, 15 Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé 3.1 Obecné zásady Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní pedagogická rada. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád). Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole. Jsou-li však závažné a prokazatelné důvody udělit žákovi výchovné opatření vedoucí k posílení kázně, jeví se objektivní hodnotit žáka za chování zejména ve škole, ale ve vážných případech přihlédnout i k chování mimo školu. Jedná se i o poškození dobrého jména školy.

8 3.2 Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování : Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Dopouští se hrubého přestupku nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustí hrubého přestupku proti pravidlům chování nebo školního řádu, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování. 3.3 Výchovná opatření Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně. Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo školského úřadu může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen "pochvala"). Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku třídního učitele. Ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit důtku ředitele školy. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření prokazatelným způsobem zástupci žáka (žákovská knížka, doporučený dopis).. Třídní učitel zaznamenává udělení výchovného opatření do katalogového listu žáka nebo do evidence programu Bakalář. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně 4 Specifické poruchy učení Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, nabývá účinnosti dnem 17. února U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka. Pokyn MŠMT ČR č.j /92-21, specific. vývoj.poruchy Při hodnocení žáka s SPU bude postupováno individuálně s využitím všech dostupných informací a případně v souladu s individuálním plánem. Učitel zohlední poruchu při hodnocení výkonu. 4.1 Hodnocení a klasifikace žáků s vývojovou poruchou učení Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělání (nejen na základní škole), hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Kromě slovního hodnocení v jazycích a matematice, lze u dětí se specifickými poruchami učení hodnotit dítě slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Užití tohoto postupu závisí

9 na konkrétním dítěti i na metodách, užívaných při výuce, které mohou některé dítě znevýhodňovat. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Za určitých okolností může být pro dítě výhodnější klasifikace známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce ( o jeden stupeň i o několik stupňů). Při uplatňování všech těchto možností je třeba postupovat velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření, podpořit jeho možnosti být úspěšný (jedna z podstatných podmínek pro zdravý rozvoj osobnosti). 5 Obtíže při klasifikaci žáka Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 6 Pochybnosti o správnosti klasifikace žáka - Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, 20 Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 10 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Není li možné žáka pro jeho nepřítomnost v tomto termínu přezkoušet, může ředitel školy nebo školní inspektor stanovit nový termín k přezkoušení pouze vyjímečně, a to ze závažných důvodů Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zástupci žáka, další přezkoušení je nepřípustné. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. 7 Slovní hodnocení Prospěch žáka základní školy v jednotlivých předmětech a jeho chování mohou být hodnoceny formou širšího slovního hodnocení nebo hodnocení kombinovaného v rámci ustanovení v bodu 1.1. tohoto řádu. O takovém hodnocení rozhoduje ředitel školy na návrh třídního učitele, a to vždy se souhlasem zákonných zástupců. Širší slovní hodnocení se píše na zvláštní tiskopis vysvědčení, který vydává zástupkyně ředitele 8 Uvolnění z výuky Jestliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo 2. pololetí uvolněn, rubrika se proškrtne. Nelzeli žáka v 1. nebo 2. pololetí klasifikovat ani v náhradním termínu, vyplní se "neklasifikován". Pokud žák nebyl klasifikován ve 2. pololetí, opakuje ročník. Důvody pro uvolnění nebo neklasifikování žáka se uvedou v katalogovém listu žáka.

10 Ředitel školy určí způsob zaměstnání žáka v době vyučování předmětu, ze kterého byl uvolněn. Je-li předmět zařazen na první nebo poslední vyučovací hodinu, může ředitel školy na základě žádosti zástupce žáka uvolnit žáka na dobu vyučování tohoto předmětu zcela. 9 Včasná komunikace Je potřebné předcházet problémovým situacím včasným informováním třídního učitele, ředitele školy a rodičů.. Projednáno na pedagogické radě dne Účinnost od: ředitel školy