Pravidla hodnocení žáků školy

Transkript

1 Základní škola Havířov-Šumbark Jarošova 33/851 okres Karviná, příspěvková organizace Jarošova 33/851, Havířov-Šumbark dle ustanovení 14 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky Směrnice ředitele školy Zpracoval: PaedDr. Václav Hujer Platná od:

2 1. Úvodní ustanovení Ředitel školy vydává na základě ustanovení 30 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), směrnici pro hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků ve škole a na akcích pořádaných školou. Obsah směrnice, která je součástí školního řádu, vychází z ustanovení 14 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. 2. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků ve škole a na akcích pořádaných školou 2.1. Při hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků se postupuje podle 51 až 53 školského zákona a ustanovení vyhlášky č. 48/2005 Sb. (zejména 14 až 17 uvedené vyhlášky) Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků se uskutečňuje jako systematický proces, který vede k určení úrovně vzdělání žáka, kvalit a výkonů žákem vykazovaných. Probíhá s přihlédnutím k věkovým zvláštnostem žáka a jeho individuálním vzdělávacím a osobnostním předpokladům Součástí hodnocení je i sebehodnocení žáků, které má umožnit žákům účast na hodnotícím procesu Hodnocení musí být pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen klasifikace). Změna způsobu hodnocení, které může být vyjádřeno také slovně nebo kombinací obou způsobů, je vázána na souhlas školské rady Třídní učitel po projednání s příslušnými vyučujícími převede: a) klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka, b) slovní hodnocení výsledků vzdělávání do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby o průběhu a výsledcích vzdělávání a chování žáků byli žáci i jejich zákonní zástupci řádně informováni. Informovanost žáků je zajišťována v závislosti na formě hodnocení: a) bezprostředně poté, kdy pedagogický pracovník provedl hodnocení (např. jako výsledek ústní zkoušky žáka), nebo b) s prodlením (např. jako výsledek hodnocení kontrolních písemných zkoušek a prací nebo v případě obšírné slovní obsahové analýzy výkonu). Informovanost zákonných zástupců je zajišťována: a) průběžně prostřednictvím žákovských knížek (případně žákovských deníčků), b) v případech odůvodněných z hlediska vývoje prospěchu a chování žáka individuálním prokazatelným oznámením a projednáním se zákonnými zástupci, c) zejména před koncem každého čtvrtletí prostřednictvím třídních schůzek a konzultačních dnů a d) v případě, že zákonní zástupci o informaci požádají. str. 1 / 9

3 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání 2.8. Pedagogičtí pracovníci při hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů formulovaných v oborových výstupech jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu Hodnocení probíhá s přihlédnutím k úrovni kompetencí, které jsou pro žáka dosažitelné vzhledem k jeho věkovým zvláštnostem, individuálním vzdělávacím a osobnostním předpokladům V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové kompetence považovány kompetence k učení, kompetence k řešení problému, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské a kompetence pracovní. Zásady pro hodnocení chování Pedagogičtí pracovníci při hodnocení chování žáků hodnotí chování žáků ve škole a na akcích pořádaných školou Hodnocení probíhá s přihlédnutím k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. Kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel slušného chování, dodržování školního řádu a vnitřního řádu školní družiny (dále školního řádu) během klasifikačního období. 3. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 3.1. Sebehodnocení žáků je důležitou součástí hodnocení žáků. Má umožnit žákům účast na hodnotícím procesu. Zapojování žáků do procesu hodnocení zajišťují pedagogičtí pracovníci školy Zapojování žáků do procesu hodnocení ve škole: a) žáky aktivizuje a vede je k přijímání zodpovědnosti za své vzdělávání, b) pomáhá jim rozvíjet schopnosti hodnotit sebe, své výkony i práci a hledat cesty k rozvoji svých kompetencí Předpokladem sebehodnocení žáků je předcházející pedagogická práce s formativním hodnocením, na jehož základě si žáci utvářejí hodnotící a sebehodnotící dovednosti Sebehodnocení žáků ve smyslu sebereflexe se děje různými aktivitami žáků, ve kterých mohou zejména: a) skupiny žáků hodnotit celoskupinové činnosti, b) členové skupiny hodnotit jeden druhého, c) jednotlivci hodnotit sami sebe Při sebehodnocení se žák např. usiluje popsat: a) co se mu daří, b) co mu ještě nejde, c) jak bude pokračovat dál a d) proč tomu tak je Pedagogičtí pracovníci vedou žáky k tomu, aby se při sebehodnocení učili používat odpovídajících kritérií pro hodnocení, všímali si toho, co je významné a podstatné. str. 2 / 9

4 4. Hodnocení prospěchu a chování žáků v případě použití klasifikace Stupně hodnocení prospěchu, zásady a kritéria pro stanovení prospěchu 4.1. Výsledky vzdělávání žáků v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí stupni prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 nedostatečný Při hodnocení žáků s použitím klasifikačních stupňů postupuje pedagogický pracovník s přihlédnutím k zásadám uvedených v ustanoveních 2.2., 2.3., 2.4., 2.8. a 2.9. směrnice. Klasifikace zahrnuje rovněž ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Při hodnocení žáků se uplatňují základní kritéria pro jednotlivé stupně prospěchu, která jsou uvedena v příloze č. 1 směrnice. Stupně hodnocení chování, zásady a kritéria pro jednotlivé stupně 4.3. Chování žáků se v případě použití klasifikace hodnotí stupni: a) 1 - velmi dobré, b) 2 - uspokojivé, c) 3 neuspokojivé Při hodnocení chování s použitím klasifikačních stupňů postupuje pedagogický pracovník s přihlédnutím k zásadám uvedených v ustanoveních 2.2., 2.3., 2.4., a směrnice. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: a) Stupeň 1 - velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. b) Stupeň 2 - uspokojivé Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Zpravidla se přes předcházející udělení napomenutí nebo důtky dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. c) Stupeň 3 neuspokojivé Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes předcházející udělení důtky ředitele školy dopouští dalších přestupků. 5. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků v případě použití slovního hodnocení 5.1. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na vysvědčení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. str. 3 / 9

5 5.2. Zvláštním případem slovního hodnocení žáků obsahujícího vyjádření o celkových výsledcích vzdělávání žáků a jeho chování v průběhu školní docházky, zajišťuje institut výstupního hodnocení, které škola vydává dle 51 školského zákona. Zásady pro používání slovního hodnocení vzdělávání žáků 5.3. Při hodnocení vzdělávání žáků s použitím slovního hodnocení postupuje pedagogický pracovník s přihlédnutím k zásadám uvedených v ustanoveních 2.2., 2.3., 2.4., 2.8. a 2.9. směrnice Pedagogický pracovník při slovním hodnocení žáka posoudí výsledky vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnotí píli žáka a přístup ke vzdělávání v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon Slovní hodnocení obsahuje naznačení dalšího rozvoje žáka, zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Zásady pro používání slovního hodnocení chování žáků 5.6. Při hodnocení chování žáků postupuje pedagogický pracovník s přihlédnutím k zásadám uvedených v ustanoveních 2.2., 2.3., 2.4., a směrnice. Výstupní hodnocení žáků 5.7. Výstupní hodnocení posuzuje, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v 44 školského zákona. Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené vzdělávacím programem školy Výstupní hodnocení žáka obsahuje dále vyjádření o: a) možnostech žáka a jeho nadání, b) předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka, c) chování žáka v průběhu povinné školní docházky, d) dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka Výstupní hodnocení zpracuje třídní učitel a předloží jej ke schválení řediteli školy Výstupní hodnocení vydá škola žákovi: a) na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku, b) na konci prvního pololetí v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole, c) do 30. října školního roku, ve kterém si žák podal přihlášku k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška. 6. Pravidla pro udělování výchovných opatření 6.1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Může je udělit či uložit v souladu s ustanoveními 31 školského zákona a 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb. ředitel školy nebo třídní učitel Udělení pochvaly nebo jiného ocenění a uložení kázeňského opatření zaznamená třídní učitel do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se uvede rovněž na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. str. 4 / 9

6 Pochvaly a jiná ocenění 6.4. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Kázeňská opatření 6.6. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. 7. Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků na vysvědčení 7.1. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení se v případě použití klasifikace provádí v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech dle ustanovení odstavců 4.1. a Hodnocení výsledků vzdělávání žáků v předmětu vyučovaném v klasifikačním období více učiteli provedou učitelé po vzájemné dohodě Chování žáků ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení dle ustanovení odstavců 4.3. a Klasifikaci chování žáků na vysvědčení navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě Při klasifikaci žáka podle odstavců 4.1. a 4.3. směrnice se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 4.1. a Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně, b) pracoval(a) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník Za první pololetí vydává škola žákovi výpis z vysvědčení. Vysvědčení vydává škola za druhé pololetí a vždy, když žák přestupuje do jiné školy. str. 5 / 9

7 Postup žáků do vyššího ročníku a opakování ročníku Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. Celkové hodnocení žáků na vysvědčení Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a) Žák je hodnocen stupněm: a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků vyjádřených dále v odstavci směrnice. b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. Stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace Při stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení se vychází z ustanovení odstavců a Pro určení stupně celkového hodnocení převede třídní učitel po projednání s příslušnými vyučujícími slovní hodnocení na klasifikaci a následně určí stupeň celkového hodnocení Při převodu hodnocení výsledků vzdělávání v jednotlivých předmětech na klasifikaci a určení stupně prospěchu v předmětu postupuje třídní učitel podle ustanovení odstavců 4.1. a Při převodu hodnocení chování na klasifikaci a určení stupně chování postupuje třídní učitel podle ustanovení odstavců 4.3. a 4.4. str. 6 / 9

8 8. Způsob získávání a vedení podkladů pro hodnocení 8.1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků získávají pedagogičtí pracovníci dle zásad uvedených v odstavcích 2.2. až 2.4. směrnice Pedagogičtí pracovníci získávají podklady pro hodnocení zejména těmito způsoby: a) diagnostickým pozorováním žáka spojeným s analýzou různých činností žáka, b) posuzováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, posuzováním chování žáka, c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) a kontrolními pracemi, d) didaktickými testy, e) hodnocením portfolia žáka, f) konzultacemi s ostatními pedagogickým pracovníky a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky Pedagogičtí pracovníci vedou evidenci o každém hodnocení žáka s charakterem klasifikace (klasifikační přehled) tak, aby průkazným způsobem mohli doložit správnost celkového hodnocení (klasifikace) žáka a způsob získání podkladů pro hodnocení. 9. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 9.1. Při komisionálních zkouškách podle 38 a 52 školského zákona a opravných zkouškách podle 53 školského zákona se postupuje podle ustanovení vyhlášky č. 48/2005 Sb. (zejména 19, 20, 22 a 23 uvedené vyhlášky) Žákovi, který konal komisionální nebo opravnou zkoušku, se vydá vysvědčení s datem vykonání zkoušky (konal-li žák více zkoušek, uvede se datum poslední). Komisionální přezkoušení 9.3. Komisionální zkouška se koná v těchto případech: a) má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, b) při konání opravné zkoušky, c) koná-li žák zkoušku na území České republiky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení str. 7 / 9

9 prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise Ředitel školy stanoví termín přezkoušení žáka a konkrétní obsah a rozsah přezkoušení v souladu se školním vzdělávacím programem Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. Opravná zkouška Opravnou zkoušku koná žák devátého ročníku a žák, který na daném stupni školy dosud neopakoval ročník, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Opravné zkoušky se konají nejpozději do 31. srpna příslušného školního roku. Pro složení komise a její činnost platí obdobně jako u komisionálního přezkoušení ustanovení odst až 9.9. směrnice Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku V odůvodněných případech může krajský úřad v souladu s 53 odst. 4 školského zákona rozhodnout o konání komisionálního přezkoušení a opravné zkoušky na jiné základní škole. 10. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žákem, který má speciální vzdělávací potřeby ve smyslu školského zákona, je žák se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Bližší definici žáků, kteří mají speciální vzdělávací potřeby, podává 16 uvedeného zákona Při hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění Pedagogičtí pracovníci respektují doporučení školského poradenského zařízení (pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum) a uplatňují je při hodnocení vzdělávání a chování žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Pro získávání podkladů pro hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami volí pedagogičtí pracovníci vhodné a přiměřené způsoby. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitelé takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá postižení nebo znevýhodnění negativní vliv Žák se speciálními vzdělávacími potřebami nebude vystavován úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající str. 8 / 9

10 jeho předpokladům. Žák s vývojovou poruchou učení může psát kontrolní práce a diktáty po předchozí přípravě Hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud není jiným právním předpisem stanoveno jinak. 11. Závěrečná ustanovení jsou součástí školního řádu Hodnocení žáků školy je dále popsáno prostřednictvím příslušné kapitoly ve školním vzdělávacím programu Směrnice vstupuje v platnost dne 1. září Číslo jednací: ŘŠ/828/2005 Datum vyhotovení: Platnost od: Ukončení platnosti: není stanoveno Zpracoval: Václav Hujer PaedDr. Václav Hujer ředitel školy str. 9 / 9