! Zdravou kůži prostě potřebuješ!

Transkript

1 Jméno: Zuzana Zachová Datum: Referát na téma: Opalování a ochranné faktory! Zdravou kůži prostě potřebuješ! Kůže je největším lidským orgánem, máme jí skoro 2 m2! Není jen vnější ochranou, ale také vylučovacím orgánem vody a škodlivin. Kůží vnímáme tlak, teplo, studeno, bolest... a díky sluníčku se v ní tvoří nezbytný vitamín D. A právě sluníčko je s blížícím se létem téma číslo 1. Jak je to s opalováním? Je zdravé nebo nezdravé? A Jak správně používat přípravky na opalování? Jelikož přípravky na opalování je lépe nechat "chvíli působit", je vhodné první vrstvu aplikovat zhruba půl hodiny před samotným sluněním. Ideální množství naneseného přípravku by mělo být 2 gramy krému na 1 centimetr čtvereční kůže, aplikujeme proto, alespoň při prvním nanesení, dvě vrstvy. Nezapomeneme také na kožní záhyby, uši, šíji a nárty. Krém aplikujte opakovaně po každém pobytu ve vodě. Voda a sůl pokožku vysušují a činí ji ještě citlivější na sluneční záření. Po koupání byste se měly vždy osušit ručníkem. Kapky vody na pokožce koncentrují sluneční záření. Stejně tak pokud se potíte, otíráte ručníkem či ležíte na dece, je vhodné se zhruba po 2 hodinách znovu natřít. Při opakované aplikaci přípravku pamatujte na to, že Vám bezpečný pobyt na slunci neprodlužuje, ale naopak stále odpovídá ochrannému faktoru, který jste použili poprvé. Pokožka obličeje je citlivější a méně odolná, proto si zaslouží zvláštní péči. V letních měsících je slunečnímu záření vystavená téměř neustále, volba speciálního přípravku s vyšším ochranným faktorem by tedy měla být samozřejmostí. Nezapomínejte také na ochranný balzám na rty. Je lepší krém, mléko, olej či sprej? Při výběru vhodného přípravku na opalování máte na výběr z nepřeberného množství různých balení krémů, sprejů, gelů a mlék. Obecně platí, že je jedno, zda si vyberete mléko či krém. Pokud mají přípravky stejné složení a ochranný faktor, poslouží Vám stejně v jakékoli substanci, jediným rozdílem je způsob jejich nanášení: krém - má nejhutnější složení, po nanesení může zůstat na pokožce mastný film, aplikace na celé tělo zabere více času mléko - svým složením je lehčí (řidší) než krém, snadněji se roztírá, rychleji se vstřebává olej - ve většině případů je čirý či lehce zbarvený, nanášení je podobné jako u mléka, příjemně zvlhčují pokožku ale nejsou příliš oblíbené a zpravidla mají nižší ochranný faktor sprej - nespornou výhodou je rychlost aplikace (často není třeba již následné roztírání), která však vyžaduje jistou dávku zručnosti

2 Rozdělení typů pokožky:! Určete si, jaký jste fototyp! Pokožky se dělí na 4 základní typy, kdy každý z nich je jinak citlivý na pobyt na slunci. Světlý typ je na sluneční záření nejcitlivější, zatímco lidé s tmavou pletí mohou na slunci strávit třeba hodinu, aniž by se museli mazat ochranným krémem. Aby každý dokázal určit citlivost své kůže na sluneční záření, vzniklo rozdělení pokožky do základních fototypů, které stanovuje maximální délky pobytu na slunci bez jakékoliv ochrany, resp. dobu vlastní ochrany. Vynásobením doby vlastní ochrany pleti ochranným faktorem použitého opalovacího krému dostaneme dobu, po kterou se můžeme opalovat bez nebezpečí spálení a poškození kůže. Určení fototypu: Pokožka je velmi světlá, bledá nebo pihatá, prakticky nikdy nezhnědne a na sluneční záření reaguje vysoce citlivě - skoro vždy se spálí. Vlasy bývají světlé nebo zrzavé minu Pokožka je světlá, má sklon k pihám, opaluje se velmi nesnadno a na sluneční záření reaguje citlivě - často se spálí. Vlasy bývají světlé minut V naší populaci se jedná o nejrozšířenější a nejběžnější fototyp, na sluneční záření reaguje normálně. Pokožka je běžná, s přirozenou barvou, bez pih. Při opalování pokožka může zčervenat, ale obvykle se později vrátí k normálu, opálí se rovnoměrně a zřídka kdy se spálí. Vlasy jsou od tmavě blond až po středně hnědé minut Tento fototyp reaguje na sluneční záření velmi dobře, rychle se opaluje a pravděpodobnost spálení sluncem je minimální. Vlasy bývají hnědé až černé minut => Stanovte dobu, po kterou se chcete pohybovat na sluníčku a dobu vydělte počtem minut vlastní ochranné doby. Číslo, které vám vyjde, je potřebný ochranný faktor. Platí to i obráceně, pokud naměřenou hodnotu vynásobíte použitým ochranným filtrem, dostanete dobu, po kterou vás bude použitý opalovací krém chránit. Fakta: - kojenci na slunce nesmějí - děti do jednoho roku by na přímé slunce vůbec neměly přijít, děti předškolního věku by měly používat přípravky s vysokým ochranným faktorem a pobyt na sluníčku zkrátit co možná nejvíce. - vyhněte se parfémům - parfémy a deodoranty v kombinaci se slunečními paprsky mohou na Vaší kůži zanechat nepěkné barevné skvrny - krémy uchovávejte v chladu - přípravky na opalování by se měly skladovat v chladu, teplem se poškozují jejich ochranné vlastnosti - Počet případů rakoviny kůže raketově narůstá. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky došlo v České republice za posledních patnáct let k 90% nárůstu výskytu nebezpečné formy této zhoubné choroby. Každoročně onemocní maligním melanomem kůže více než patnáct tisíc lidí, z toho ročně zemře 300 lidí. Negativní efekty vlivu slunečního záření na lidskou kůži nespočívají jen v možnosti vzniku nádorů. Nadměrné slunění

3 způsobuje stárnutí kůže, nežádoucí pigmentaci a UVB a zejména UVA záření se prokazatelně podílí na snížení imunity. - Na vině je životní styl, kult hnědé pokožky, mocně živený módou solárií, a opalování se či spíše opékání se u moře. Kromě životního stylu hraje velkou roli podceňování kosmetických ochranných přípravků. I při běžném pohybu na slunci s odhalenou pokožkou bychom neměli volit ochranný faktor nižší než K častým chybám při opalování patří ignorování správného použití krémů. Lidé pravidelně vynechávají mnohé oblasti těla (byť sluneční paprsky si nevybírají a pronikají i oblečením), nedodržují doporučené množství pro aplikaci (je ve skutečnosti překvapivě velké) a především nedodržují pravidelné intervaly pro opakovanou aplikaci. - V prvních letech života jsou poškození DNA kůže po spálení nepozorovatelná. V průběhu času se však záření sčítá a vede ke vzniku klinického obrazu chronického poškození, tzv. stařecká kůže se svrběním, suchostí, vráskami, pigmentovými skvrnami a s nadměrným rohovatěním. V těchto ložiscích se lehce vyvíjejí kožní nádory. - Je již obecně známo, že pokožku poškozuje ultrafialové (UV) záření jí vstřebávané. Jeho vlivem dochází v kůži k tvorbě škodlivých kyslíkových radikálů. Ty způsobují podráždění a zarudnutí, a někdy i alergii vyvolanou ozářením. Po opakovaném působení dochází ke stárnutí kůže a může být vyvoláno také zhoubné bujení rakovina kůže nebo melanom. K omezení tohoto škodlivého účinku slunění je na trhu k dispozici řada opalovacích krémů s ochrannými faktory proti UVA i UVB záření. Některé obsahují dokonce i látky, které pohlcují volné kyslíkové radikály. - Základním požadavkem na opalovací přípravky je poskytování ochrany před negativními účinky slunečního záření. Proto má každý opalovací přípravek stanovený stupeň ochrany, který určuje její míru jak v oblasti UVB záření (rakovina kůže, spálení kůže), tak UVA záření (stárnutí kůže, při vysokých dávkách rakovina kůže). - Číslo ochranného faktoru vyjadřuje, kolikrát je po jeho použití prodloužen pobyt na slunci, aniž pokožka následně zarudne. Vyjadřuje tak hlavně ochranu proti UVB záření. - Ochranný faktor vyšší než 30 je již pouze marketingovým trikem a spotřebitel v praxi nemůže významně pocítit rozdíl mezi faktorem 30 a například 60. V USA a Austrálii proto není povoleno označovat vyšší faktory jinak než 30+. Ochrana proti UVA záření ( nm), které je rovněž škodlivé, ale nepůsobí zarudnutí, je udávána jen některými výrobci, a to pětistupňovou škálou vyjadřující poměr ochrany před UVA k ochraně před UVB zářením. Například 4 hvězdičky znamenají, že ochrana před UVA je 4/5 ochrany před UVB. - Ve složení krémů je v Evropě povoleno celkem 27 chemických UV filtrů. Od roku 1997 je v zemích EU povinností každého výrobce uvádět úplné složení a přesný obsah všech ingrediencí podle závazného označení INCI (mezinárodní nomenklatura kosmetických ingrediencí). To potom v případě nežádoucí reakce velmi usnadňuje diagnostiku, a také pacientům ulehčuje orientaci při výběru správného prostředku.

4 - Vynález samoopalovacích krémů byl přímo geniální nápad. Obsahují přírodní účinnou látku DHA (dihydroxyaceton), která reaguje s proteiny na povrchu pokožky, a tím ji dokáže zabarvit přibližně až na 5 dní. Barva pak postupně mizí z důvodu každodenního olupování kožních šupinek. Tohle 'falešné' opálení je na rozdíl od dlouhodobého pobytu na sluníčku bezpečné, neriskujete spálení ani předčasné stárnutí pokožky. Nicméně je dobré vědět, že odstín získaný samoopalovacím krémem nechrání před sluníčkem a pokožka se tedy chová jako neopálená! Také samotný samoopalovák nemá žádný UV filtr a nejde ho tedy použít místo opalovacího krému. Stejně tak bronz získaný ze solárka nesnižuje riziko spálení na slunci. Typy ochranných faktorů: Ochranné faktory lze rozdělit na dva základní typy na látky, které působí jako fyzikální bariéra, a na látky, které UV záření nějak chemicky vstřebávají. V první skupině jsou nejvíce používány dvě látky oxidy zinku a titanu. Jsou chemicky a biologicky zcela neaktivní, inertní, a tudíž ani nedráždí a nezpůsobují alergické reakce. Jejich účinek je dán rozptýlením dopadajícího světla. Jsou používány nejčastěji pro děti a osoby s citlivou pokožkou. Látky z druhé skupiny jsou chemicky a biologicky aktivní a mohou pokožku dráždit a způsobovat alergické a fotoalergické reakce. Mnoho opalovacích krémů navíc obsahuje také konzervační látky, parfémy a lanolin, které mohou být rovněž příčinou alergických reakcí. Proč na slunci hnědneme? Ultrafialové světlo obsažené ve slunečním svitu působí na naše kožní buňky, které vyrábějí tmavý pigment jménem melanin, a proto naše pleť tmavne. Opálení samo nezpůsobuje rakovinu kůže, ale je viditelnou známkou působení UV paprsků, které to bohužel dokážou. A Co dělat, když už se spálíme? Rozhodně se po spálení už nevystavujte dalšímu sluníčku. Nejhorší následky spáleniny by měly odeznít zhruba do pěti až sedmi dnů. Zůstávejte ve stínu, případně noste volné a prodyšné oblečení, které pokryje spálená místa. 1. Úleva chladem Od nesnesitelného pálení by měla pomoci vlažná sprcha. Vyhněte se vyloženě ledovým obkladům, které by pokožku jen více podráždily. Omytí pokožky vlažnou vodou by mělo být "první pomocí, nejlépe do hodiny po spálení. 2.Pomoc z lékárny K dostání jsou samozřejmě speciální krémy "po opalování, které mají zmírnit následky slunění. Většinou ale jen napomáhají zhnědnutí pokožky po běžném opalování. Na spáleniny použijte panthenol ve spreji, který se nanáší na postižené místo několikrát denně ze vzdálenosti cm. Pokud máte bolesti, které vám nedají spát, vezměte si některý z volně prodejných léků proti bolesti. Každopádně by měla nejhorší bolest odeznít do 24 hodin po spálení. Pro regeneraci kůže si vezměte vitaminy C, E a B. Preventivně se proti spáleninám kůže doporučuje brát betakaroten.

5 3.Pomoc přírody - Obyčejný tvaroh nebo bílý jogurt: naneste vrstvu na postižené místo a nechte 20 minut působit. Na noc si můžete udělat zábal: tvaroh na bavlněný šátek nebo kapesník. Pokud nemáte tvaroh po ruce, mléko uleví také. - Na postižená místa si můžete přikládat gázu namočenou v silnější studeném čaji. Nejlépe bolesti zmírňuje zelený čaj, poslouží i černý. - Pokožku uklidní i éterické oleje, např. levandulový nebo heřmánkový olej. Stačí nakapat několik kapek do některého neutrálního oleje (např. olivového panenského) a nanášet dva krát denně na kůži. Olej si můžete nakapat i do vlažné koupele ve vaně. - Jablečný ocet vytáhne svou kyselostí z kůže pocit horka. Smíchejte ho půl na půl s čistou vlažnou vodou a spáleniny oplachujte.! Na spáleninu nepatří mastné krémy! Tuk ucpává póry a pokožka pak nemůže dýchat a regenerovat se. Natírejte se raději hydratačními krémy s vysokým obsahem zvlhčujících složek. Ideální je používat gel z aloe very (např. Fytofontana), který má uklidňující i dezinfekční účinky, navíc hezky voní. Kůži si můžete namazat i kapkami z živé rostliny aloe vera, stačí, když ji lehce naříznete a tekutinu chytíte např. na kosmetický tampon, který si následně přikládáte. Ve stínu se nespálíte aneb největší mýty o opalování!!! Mýtus: Ve stínu se nespálíte Pokud se nenamažete opalovacím krémem, protože stejně sedíte ve stínu, takže na vás slunce nemůže, podlehli jste jednomu z poměrně běžných mýtů. Vzhledem k tomu, že UV paprsky se odráží od písku, sněhu, vody, betonu a dalších povrchů, mohou vás ohrozit i v případě, že sedíte ve stínu. Mýtus: Přes oblečení se nemůžete spálit Je to sice neobvyklé, ale spálit se můžete i přes oblečení. Týká se to zejména lidí extrémně citlivých na slunce. Tričko nebo košile totiž podle odborníků poskytují ochranu srovnatelnou s krémem s ochranným faktorem šest. Pro osoby mimořádně citlivou pokožkou je však ochrana, kterou poskytují běžné kousky oblečení, nedostatečná. Musí používat opalovací krém i pod oblečení, případně si koupit speciální oblečení vyráběné tak, aby poskytovalo účinnější ochranu před sluncem. Mýtus: S padesátkou krémem se nemůžete spálit Většina lidí se domnívá, že pokud si koupí krém v vysokým ochranným faktorem, mohou zůstat na slunci libovolně dlouho a nemohou se spálit. Číslo ochranného faktoru opalovacího krému však označuje jen dobu, po kterou je vaše kůže před sluncem chráněná, a ta rozhodně není neomezená. Mýtus: Voděodolný krém vás chrání vždy a všude Mnozí lidé se domnívají, že stačí aplikovat si ráno voděodolný opalovací krém a budou chráněni po celý den a ve všech situacích. Mohou se tedy koupat i pobývat na slunci a vystačí s jediným namazáním. Je sice pravda, že kvalitní voděodolný krém by vás měl ve vodě ochránit, ale koupáním (případně utíráním ručníkem) se jeho vrstva poškodí a je nutné ji znovu obnovit. Podle údajů Australian Accademy of Science je

6 nutné nanést novou vrstvu opalovacího krému každé dvě hodiny. Pokud se však hodně potíte, tak každou hodinu. Závěry britského výzkumu publikovaného v roce 2001 v Journal of American Academy of Dermatology zase ukázaly, že nejlepší ochrany dosáhnete, pokud opalovací krém použijete půl hodiny před tím, než jdete ven, a poté obnovíte jeho vrstvu čtvrt až půl hodiny po začátku opalování. Mýtus: Opalování zlepšuje akné Je sice pravda, že paprsky UVA mají protizánětlivý efekt a využívá se jich v dermatologii při léčbě akné, ovšem součástí slunečního záření jsou i paprsky UVB, které jsou naopak zodpovědné za ucpávání pórů. Mýtus: Nikdy jste se nespálili, nemůžete dostat rakovinou K tomu, abyste patřili do skupiny se zvýšeným rizikem onemocnění rakovinou kůže, jste se nemuseli opakovaně spálit. Podle výzkumu British Association of Dermatologists záleží mnohem víc na tom, kolik času jste na sluníčku celkově strávili, než na tom, kolikrát jste se spálili. Vědci zjistili, že lidé, kteří se v prvních patnácti letech života vystavovali ve velké míře slunečním paprskům a nechránili se opalovacím krémem (nezávisle na tom, jestli se spálili, či nikoli), mají později mnohem větší riziko, že onemocní rakovinou kůže. Z hlediska rizika tvorby zhoubných melanomů je důležitější to, jak dlouho byl člověk souhrnně vystaven působení UVB záření. Zdroje: s584x7231.html