OBSAH: I. Zpráva o stavu požární ochrany v kraji

Transkript

1 OBSAH: I. Zpráva o stavu požární ochrany v kraji strana: 1. Úvod Obecné důvody zpracování roční zprávy 2. Hlavní údaje o kraji Stručná charakteristika kraje, právní prostředí (právní rámec činností), organizační členění 3. Úsek prevence a civilní nouzové připravenosti Výkon státního požárního dozoru (SPD) v Plzeňském kraji SPD vykonávaný HZS Plzeňského kraje 19 a) kontrolní činnost 20 b) stavební prevence 23 c) zjišťování příčin vzniku požárů 31 d) správní řízení Odbor prevence HZS Plzeňského kraje, krajského ředitelství v Plzni 53 a) kontrolní činnost 53 b) stavební prevence 57 c) zjišťování příčin vzniku požárů 60 d) správní řízení Oddělení prevence Územního odboru Domažlice 64 a) kontrolní činnost 64 b) stavební prevence 65 c) zjišťování příčin vzniku požárů Oddělení prevence Územního odboru Klatovy 66 a) kontrolní činnost 66 b) stavební prevence 66 c) zjišťování příčin vzniku požárů Oddělení prevence Územního odboru Rokycany 68 a) kontrolní činnost 68 b) stavební prevence 71 c) zjišťování příčin vzniku požárů Oddělení prevence Územního odboru Tachov 73 a) kontrolní činnost 73 b) stavební prevence 74 c) zjišťování příčin vzniku požárů Činnost dotčeného orgánu podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů HZS Plzeňského kraje

2 a) Zpracování vnějšího havarijního plánu 76 b) Kontrolní činnost v oblasti prevence závažných havárií Preventivně výchovná činnost HZS Plzeňského kraje 77 a) Zhodnocení plánu propagace a osvěty v oblastech požární ochrany, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému 77 b) Přehled uskutečněných významnějších akcí Odbor prevence HZS Plzeňského kraje 78 a) Zhodnocení plánu propagace a osvěty v oblastech požární ochrany, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému 78 b) Přehled uskutečněných významnějších akcí Odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení 80 a) Zhodnocení plánu propagace a osvěty v oblastech požární ochrany, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému 80 b) Přehled uskutečněných významnějších akcí Územní odbor Plzeň 81 a) Zhodnocení plánu propagace a osvěty v oblastech požární ochrany, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému 81 b) Přehled uskutečněných významnějších akcí Územní odbor Domažlice 81 a) Zhodnocení plánu propagace a osvěty v oblastech požární ochrany, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému 81 b) Přehled uskutečněných významnějších akcí Územní odbor Klatovy 82 a) Zhodnocení plánu propagace a osvěty v oblastech požární ochrany, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému 82 b) Přehled uskutečněných významnějších akcí Územní odbor Rokycany 82 a) Zhodnocení plánu propagace a osvěty v oblastech požární ochrany, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému 82 b) Přehled uskutečněných významnějších akcí územní odbor Tachov 83 a) Zhodnocení plánu propagace a osvěty v oblastech požární ochrany, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému 83 b) Přehled uskutečněných významnějších akcí Ochrana obyvatelstva 84 2

3 3.4.1 HZS Plzeňského kraje a) Varování obyvatelstva 84 b) Evakuace 85 c) Nouzové přežití a humanitární pomoc 85 d) Ukrytí a individuální ochrana 86 e) Zjišťování a vyhodnocování radiační, chemické a biologické situace 86 f) Zařízení civilní ochrany 87 g) Materiál civilní ochrany Havarijní a krizové plánování HZS Plzeňského kraje a) Zpracování havarijního a krizového plánu kraje, vnější havarijní plány, rozpracování krizového plánu určenými obcemi 88 b) spolupráce s krajským úřadem 89 c) sběr informací (informační systém ARGIS) Úsek integrovaného záchranného systému a operačního řízení 4.1 Integrovaný záchranný systém (IZS) 90 a) odborná příprava 90 b) spolupráce složek IZS 94 c) příprava a řešení mimořádných událostí 94 d) finanční zabezpečení IZS Operační a informační střediska HZS kraje 94 a) činnost OPIS, spojení v požární ochraně a IZS 94 b) centrum tísňového volání 112 současný stav 95 c) pult centrální ochrany (PCO) současný stav Jednotky požární ochrany (JPO) 97 a) jednotky HZS Plzeňského kraje 97 b)jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí (JSDHO) v kraji 98 c) podnikové a ostatní jednotky PO 99 d) technická, odborná, metodická a organizační pomoc jednotkám PO 100 e) taktická a prověřovací cvičení jednotek Speciální služby 102 a) chemická služba 105 b) technická služba 106 c) strojní služba 106 d) spojová služba 108 e) informační služba 108 f) Školicí středisko Třemošná

4 4.5 Zásahová činnost JPO v uplynulém roce a) statistika zásahové činnosti 111 b) následky jednotlivých druhů mimořádných událostí 117 c) mimořádné události se škodou nad 1 mil. Kč Požární sport 118 a) počet akcí, výsledky 118 b) ostatní akce Vnitřní úsek 120 a) poskytování informací (zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů), reakce na stížnosti a 120 podání b) činnosti ve vztahu k veřejnosti, činnost tiskového mluvčího, pořádání kulturních, vzdělávacích a sportovních akcí, další součinnostní akce 120 c) činnost ve vztahu k zahraničí, vysílání na zahraniční služební cesty, přijetí zahraničních návštěv, příhraniční spolupráce v euroregionech 121 d) činnost v oblasti psychologické služby 125 e) kontrolní činnost kontroly vykonávané orgány vnější kontroly, kontroly vykonávané orgány vnitřní kontroly, kontroly vykonávané 127 v rámci interního auditu 6. Plnění koncepčních úkolů a cílů Schválené koncepce činnosti HZS kraje 131 A) krátkodobé koncepční úkoly 131 B) střednědobé koncepční úkoly 131 C) dlouhodobé koncepční úkoly 131 II. Zpráva o činnosti a hospodaření 139 Zpracovatel, adresa, IČO, poštovní adresa, telefonní a faxové spojení, adresa elektronického spojení, www. stránky, úřední hodiny Způsob zřízení zpracovatele, zřizovatel název Organizační struktura zpracovatele k , stručný přehled hlavních činností Základní personální údaje Údaje o majetku, nímž je zpracovatel příslušný hospodařit Údaje o rozpočtu příjmů a výdajů Hodnocení a analýza údajů Přílohy: Organizační struktura HZS Plzeňského kraje 143 Základní personální údaje 145 Přehled rozepsaných závazných ukazatelů 146 4

5 Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje Kaplířova 9, Plzeň IČO: Roční zpráva o stavu požární ochrany v Plzeňském kraji za rok 2008 V Plzni, únor 2009 č.j. HSPM-29-15/ÚPP

6 I. Zpráva o stavu požární ochrany v Plzeňském kraji za rok Úvod Obecné důvody zpracování roční zprávy Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje se sídlem v Plzni, Kaplířova ul. 9 (dále jen HZS PK) předkládá ve smyslu ustanovení 26 odst. 2 písm. n) zákona 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o PO), Krajskému úřadu Plzeňského kraje tuto Roční zprávu o stavu požární ochrany v Plzeňském kraji za rok 2008, kterou zpracoval na základě téhož ustanovení. Současně se uvádí část zprávy o činnosti a hospodaření HZS PK jakožto organizační složky státu podle 1 vyhlášky č. 323/2005 Sb., kterou se stanoví obsah roční zprávy, jejíž zpracování se provádí podle ustanovení 21 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb. Kraj projednává Roční zprávu o stavu požární ochrany v Plzeňském kraji podle ustanovení 27 odst. 3 písm. a) zákona o PO. Roční zpráva o stavu požární ochrany v kraji je dle ustanovení 1 odst. 1 Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, součástí dokumentace požární ochrany kraje. Roční zpráva o stavu požární ochrany kraje obsahuje vyhodnocení stavu z oblastí: I. Stavu požární ochrany v kraji a) Úseku prevence a civilní nouzové připravenosti (ÚP a CNP): - výkonu státního požárního dozoru (SPD), - činnosti HZS PK jako dotčeného orgánu ve věci prevence závažných havárií podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, - preventivně výchovné činnosti (PVČ), - ochrany obyvatelstva (OOB), - havarijního a krizového plánování (HKP) b) Úseku integrovaného záchranného systému (IZS) a operačního řízení (OŘ): - činnosti a financování IZS - stavu a činnosti operačních středisek HZS PK, - stavu a činnosti jednotek požární ochrany (JPO) kraje - stavu a činnosti speciálních služeb - zásahové činnosti jednotek - požárním sportu c) informací z vnitřního úseku HZS PK d) plnění koncepčních úkolů a cílů podle schválené Koncepce požární ochrany Plzeňského kraje e) dalších důležitých skutečností z oboru činnosti HZS PK II. Činnosti a hospodaření HZS PK a) způsobu zřízení a organizační struktuře HZS PK b) základních personálních údajích c) údajích o majetku d) údajích o rozpočtech příjmů a výdajů 6

7 e) hodnocení a analýzy údajů z vybraných oblastí f) údajích o hlavních skupinách příjemců služeb, které využívají výsledků práce HZS PK g) ostatních informacích Roční zpráva o stavu požární ochrany v Plzeňském kraji je v kapitole 3 Úsek prevence a civilní nouzové připravenosti v bodu 3.1 Výkon státního požárního dozoru a v bodu 3.3 Preventivně výchovná činnost členěna do odstavců, v nichž jsou uvedeny údaje ze sledovaných oblastí v bodu 3.1 z oblasti: a) kontrolní činnosti, b) stavební prevence, c) zjišťování příčin požárů a d) správního řízení a v bodu 3.3 z oblasti: a) vyhodnocení plánu propagace a osvěty v oblastech požární ochrany, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému a b) z přehledu nejvýznamnějších akcí uskutečněných ve sledovaných organizačních celcích v následujícím obecném pořadí: 1. stav předmětného úseku za celý Plzeňský kraj, 2. konkrétní údaje za dotčený odbor Krajského ředitelství HZS PK 3. konkrétní údaje za jednotlivé územní odbory HZS PK, tj. územní odbory Domažlice, Klatovy, Rokycany a Tachov, případně Územní odbor Plzeň. Údaje o výkonu SPD, oblasti PVČ, záchranných a likvidačních pracích a plnění úkolů v oblasti koncepce požární ochrany jsou doplněny údaji i za Územní odbor Plzeň, v jehož územní působnosti je SPD vykonáván Odborem prevence Krajského ředitelství HZS PK. 2. Hlavní údaje o kraji Stručná charakteristika kraje a) Geografický popis Vyšší územně správní celek Plzeňský kraj tvoří střední a jižní část bývalého Západočeského kraje. Plzeňský kraj sousedí na severozápadě s Karlovarským, na severu s Ústeckým, na severovýchodě se Středočeským a na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší hranici má na jihozápadě se Spolkovou republikou Německo spolkovou zemí Bavorsko. 7

8 Údaje o rozloze a obyvatelstvu Plzeňského kraje Rozloha km2 Počet obyvatel (k ) Počet obyvatel na 1 km2 73 Počet obcí s rozšířenou působností 15 Počet obcí s pověřeným obecním úřadem 35 Počet obcí 501 Počet částí obcí 1544 Podíl městského obyvatelstva (obce se statutem města) 67,3 % Podíl obyvatelstva ve městech s a více obyvateli 43,8 % Plzeňský kraj se vyznačuje rozmanitými přírodními podmínkami. Tato pestrost je podmíněna především reliéfem. Dominantním přírodním fenoménem je pásmo pohraničních pohoří na jihozápadě (Šumava a Český les) a Plzeňská kotlina na severovýchodě kraje, kde vzniklo silné centrum Plzeň. Ostatní území kraje tvoří pahorkatiny a vrchoviny. Geografické podmínky do značné míry ovlivňují i výskyt velkého množství vodotečí, jejichž soutokem se vytvořily známé řeky Úhlava, Úslava, Radbuza, Mže a Střela, které tvoří jednu z velkých a významných řek Čech - Berounku. Další řeka, která má značný vliv na výskyt povodní zvláště v zimním a jarním období, je na jihu Klatovska řeka Otava. Na území Plzeňského kraje je vybudováno i několik přehrad Hracholusky na řece Mži, Nýrská přehrada na řece Úhlavě a Litická přehrada u Plzně na řece Radbuze. Pestrost reliéfu krajiny do jisté míry ovlivňuje i využití území. V kraji, zvláště v pohraničních oblastech, převládají lesní porosty, které se prolínají se zemědělskou půdou. Okolo větších měst vznikají nové průmyslové zóny, které začínají ovlivňovat i charakter kraje a mají významné nároky na zabezpečení aspektů požární bezpečnosti. b) Demografický popis Plzeňský kraj se s ohledem na počet obyvatel řadí mezi kraje s nižší hustotou osídlení. S ohledem na tuto skutečnost se podílí na celkovém počtu obyvatel České republiky 5,4 %. Po Jihočeském kraji je druhým nejřidčeji zalidněným krajem v České republice. Více než 30% obyvatelstva kraje je koncentrováno do města Plzně, které má v rámci osídlení západní části Čech výrazně dominantní postavení. Průmyslový a technologický rozmach Plzně začal v polovině 19. století. Plzeň se postupně zařazuje mezi nejvýznamnější města státu. V současnosti je Plzeň čtvrtým největším městem v Česku. Žije zde obyvatel, což je více než 30% obyvatelstva Plzeňského kraje. Sídlí zde mj. Západočeské univerzita a biskupství. Zbývající území kraje lze považovat za řídce osídlené. Porovnání hustoty osídlení vzhledem k rozloze obcí je toho dokladem. Průměrná rozloha obcí 14,97 km 2 - je sice větší než celostátní průměr 12,60 km 2, avšak na jednu obec připadá v průměru pouze 1094 obyvatel oproti 1648 v celé republice. Kromě Plzně plní funkci hospodářských a kulturních center města Klatovy, Domažlice, Tachov, Rokycany. Vzhledem k nízké hustotě zalidnění mají význam i malá města jako jsou například Sušice, Stříbro, Plasy, Kralovice, Horšovský Týn, Přeštice, Nepomuk aj. 8

9 Věkové složení obyvatelstva Plzeňského kraje je ve srovnání s údaji za celou republiku méně příznivé a navíc existují velké meziokresní rozdíly z hlediska skladby populace. Index stáří (počet obyvatel ve věku 60 a více let na 100 obyvatel ve věku 0-14 let) dosahuje nejvyšších hodnot na územích Plzně (129,8), Plzeň-jih (122,0) a Rokycany (121,8), zatímco na území Tachovska pouze 73,6. Snižování populační velikosti kraje bylo způsobeno poměrně vysokým úbytkem obyvatelstva přirozenou měrou, ke kterému docházelo na celém území kraje. Plzeňský kraj jako celek získává v současné době nové obyvatelstvo stěhováním, a to především z Karlovarského kraje a ze západní části Ústeckého kraje. Migrační zisk však nestačí nahradit přirozený úbytek obyvatelstva. Přírůstky stěhováním jsou zaznamenány na většině území kraje. c) Doprava Plzeňský kraj má strategicky významnou polohu na dopravním spojení východní a západní Evropy. Úlohu významného silničního i železničního uzlu nadregionálního významu plní město Plzeň. Dne byla otevřením dvoutubusového dálničního tunelu (zkušení provoz) pod vrchem Valík dokončena dálnice D5 Praha Plzeň Rozvadov a tím vytvořen úplný dálniční obchvat Plzně. V říjnu 2007 byl po vyhodnocení podmínek zkušebního provozu tunel uveden do normálního provozu. Dopravní síť regionu je výrazně ovlivněna reliéfem. Je uspořádaná radiálně s orientací na Plzeň. Největší význam na území kraje má silniční doprava, která během devadesátých let postupně převzala vedoucí postavení oproti dopravě železniční. Silniční síť v regionu má výrazně radiální uspořádání. Město Plzeň je významným dopravním uzlem a na jejím území se koncentrují dopravní problémy dotýkající se širšího okolí. K výraznému zklidnění těžké nákladní dopravy v Plzni přispělo zprovoznění dálničního tunelu Valík na dálnici D 5 jako součásti dálničního obchvatu města. Zkušební provoz přešel v roce 2008 plynule do trvalého. Železniční síť má obdobné uspořádání jako síť silniční. Tvoří jí převážně jednokolejné tratě. Regionální železniční tratě stále ztrácejí na významu. Stav železnic a pokles zájmu o tento druh dopravy zhoršují využitelnost železnice jako páteře veřejné hromadné dopravy. Výrazným prvkem v posílení významu železniční dopravy je záměr vybudování vysokorychlostní tratě s konstrukční rychlostí 200 km.h -1 Mnichov Praha, které si na území kraje vyžádá narovnání dvoukolejného železničního úseku mezi Plzní a Rokycany vybudováním dvou jednokolejných tunelů v oblasti kopců Chlum a Homolka. Dva paralelní tunelové tubusy mají projektovanou délku 4150 m s 8 stoupáním směrem k Rokycanům. Územní řízení k zamýšlené stavbě bylo zahájeno v r a následně přerušeno z důvodu změny provedení tunelu z jednoho dvoukolejného na současně uplatňované řešení. V roce 2008 proběhla změna územního rozhodnutí na uvedenou stavbu. Oproti původně zamýšleným dvěma částem tunelového díla se zářezem a vybudováním železniční zastávky mezi nimi je v současné době navrženo vybudování jen jednoho dvoutubusového tunelu. Tato stavba vyžaduje mimořádnou pozornost z hlediska vyprojektování a realizace bezpečnostních prvků na základě objektivní analýzy rizik v tunelu, pro níž má rozhodující význam zejména identifikace polohy vlaku v tunelu, identifikace druhu případné havárie v tunelu, řešení bezpečného úniku osob a řešení možnosti provedení záchranných a likvidačních prací jednotkami IZS. V dané záležitosti bylo jednáním s investorem akce Správou železniční dopravní cesty Plzeň - a vznesenými argumenty dosaženo realizace pevné jízdní dráhy v celé 9

10 délce obou tunelových tubusů. To přinese možnost pohybu automobilní požární techniky bez speciálních úprav jako je např. hybridní požární vozidlo s podvozkem umožňujícím pohyb po železničních kolejích. V roce 2008 bylo HZS PK vydáno souhlasné závazné stanovisko k územnímu řízení na tuto tunelovou stavbu. Průběžně stále probíhají jednání mezi HZS PK a investorem potažmo projektantem (SUDOP PRAHA) ke zpracování projektové dokumentace ke stavebnímu povolení. Letecká doprava v kraji je stále ve stádiu prvotních znaků rozvoje v podobě záměru vybudování zázemí a možnosti přijímání menších dopravních letadel na letišti v Líních. Vodní doprava nemá v regionu význam. d) Ekonomické aktivity Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje v ČR, na tvorbě HDP České republiky se podílí cca 5,5%. V podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá v porovnání s ostatními kraji páté místo, a to především díky vysoké ekonomické výkonnosti města Plzně, která dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4 % podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr. Plzeňský kraj patří v rámci ČR k oblastem s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti, která se pohybuje okolo 7 %. Strukturální vývoj ekonomiky Plzeňského kraje je charakteristický postupným posilováním odvětví služeb, oslabováním určitých odvětví průmyslu a útlumem zemědělství. V oblastech mimo póly rozvoje průmyslu má rozhodující význam zemědělství, v některých územích jako jediný zdroj pracovních příležitostí. Přírodní podmínky pro zemědělské podnikání v Plzeňském kraji patří v rámci ČR mezi průměrné oproti lesnímu hospodářství v regionu, které je charakteristické dostatečnými přírodními zásobami. Z celorepublikového hlediska se region na průmyslové výrobě ČR podílí průměrně. Mezi nosné průmyslové podniky kraje, které mají významný vliv na ekonomiku kraje, patří podniky vzniklé z ekonomického celku bývalé Škody Plzeň, Plzeňský Prazdroj, Lasselsberger Chlumčany (bývalé Chlumčanské keramické závody), Lasselsberger Horní Bříza (bývalá Keramika Horní Bříza), Siemens automobilová technika, Panasonic Plzeň a další nově vzniklé závody s dominantním podílem zahraničních investorů v průmyslové zóně města Plzeň. Značný význam začínají mít i nově vznikající průmyslové zóny u větších měst, kde je rozhodujícím faktorem zahraniční kapitál (např. zóna Bor u Tachova, Mýto u Rokycan, Holýšov a další). Terciérní sektor (obchod, pohostinství, a ubytování, doprava a spoje, peněžnictví a pojišťovnictví a ostatní služby) v regionálním měřítku posílil z hlediska počtu zaměstnanců i z hlediska podílu na tvorbě HDP. 10

11 11

12 e) Kulturní a historické podmínky Na území Plzeňského kraje je rozeseto množství hradů, zámků, klášterů a historických objektů nemalého místního i nadregionálního významu. Některé objekty jsou využívány k soustřeďování muzejních sbírek, výtvarných děl a předmětů. Téměř všechny tyto památky jsou využívány jako turistické cíle. Stěžejní význam na poli kulturním má hlavně metropole Plzeň, kde je soustředěno divadelnictví, kina a velká kulturní centra. f) Podmínky pro rekreační aktivity Nejvíce možností pro kvalitní sportovní vyžití nabízí Plzeň, v zimě pak oblast Šumavy. V Plzni jsou umístěna sportovní zařízení, kterých využívají sportovní kluby účastnící se nejvyšších republikových soutěží, i relativní dostatek zařízení pro sportování široké veřejnosti. Slabou stránkou je zastaralost a nedobrý technický stav těchto zařízení, který se bude při nedostatečné finanční podpoře dále zhoršovat. Podmínky pro různé formy rekreace jsou v regionu výrazně příznivější. Výhodou jsou atraktivní přírodní podmínky vhodné pro turistiku, cykloturistiku, zimní i letní sporty. Za významné turistické cíle lze považovat množství zpřístupněných historických objektů. Regionálně významná pro letní rekreaci je Hracholuská přehradní nádrž a říční údolí např. Mže, Střely a Otavy. Výrazně nadregionální význam pro rekreaci má Šumava vyhledávaná návštěvníky z celé republiky i ze zahraničí. Sousedství Bavorska, jednoho z nejvyspělejších regionů EU s podobnými přírodními podmínkami, vyvolává potřebu zmírňování přeshraničních sociálně-ekonomických rozdílů po vstupu do EU. Od roku 1993 se využívá evropského programu podpory přeshraniční spolupráce. Města a obce příhraničních území na české a německé straně vytváří Euroregiony Šumava - Bavorský les - Mühlviertel a Egrensis. Významným krokem pro rozvoj volného obchodu a turistiky má vstup České republiky do Schengenského prostoru dne g) Odraz podmínek v zabezpečení kraje jednotkami požární ochrany HZS PK má v současné době vybudovanou síť požárních stanic, která odráží stupeň nebezpečí vzniku požáru či jiné mimořádné události ve spádovém území. Stupeň nebezpečí je vyjádřen pravděpodobností vzniku požárů a ostatních mimořádných událostí a dislokace požární stanice v tomto území umožňuje včasný dojezd jednotky na místo události. V exponované rekreační oblasti Šumavy v okrese Klatovy lze již delší dobu postrádat plně profesionální stanici. 12

13 Rozmístění stanic HZS PK: h) Právní prostředí (právní rámec činností HZS PK) Postavení, organizace a řízení HZS PK jsou dány zákonem č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o HZS ČR) a jeho prováděcími předpisy (vyhl. č. 323/2001 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky [dále jen HZS ČR], ve znění pozdějších předpisů, vyhl. č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů, rezortní směrnice a další interní pokyny). HZS PK je součástí HZS ČR, jehož základním posláním je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech ( 1 odst. 1 zákona o HZS ČR). 13

14 HZS PK je organizační složkou státu a účetní jednotkou dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. HZS PK plní úkoly v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy: Zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o IZS) a jeho prováděcími předpisy (vyhl. č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému [dále jen IZS], ve znění pozdějších předpisů, vyhl. č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, apod.) vymezuje IZS, stanoví jeho složky a jejich působnost, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis, působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu (krizových stavech). Zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o krizovém řízení) a jeho prováděcími předpisy (Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů), který upravuje situace, kdy rozsah mimořádné události (živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie) je tak velký, že běžná činnost správních úřadů a složek IZS nepostačuje na jeho likvidaci (tzn. standardními prostředky a způsoby nelze účinně odvrátit ohrožení lidských životů, zdraví, majetku a životního prostředí). V tomto případě se hovoří o krizové situaci a jako opatření se vyhlašuje některý z krizových stavů. Tento zákon představuje problematiku, která upravuje působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků při přípravě na krizové situace a při jejich řešení. Orgány krizového řízení podle zákona jsou vláda, ministerstva a jiné ústřední správní úřady, orgány kraje a orgány obce. Zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o PO), a jeho prováděcími předpisy (vyhl. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru [vyhláška o požární prevenci], vyhl. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, vyhl. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří, vyhl. č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o PO, ve znění Nařízení vlády č. 498/2002 Sb., Nařízení vlády č. 34/1986 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodňování osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů, a další související právní předpisy), které vytvářejí podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví 14

15 občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinnosti jednotek požární ochrany. Správními úřady na úseku požární ochrany jsou Ministerstvo vnitra a Hasičský záchranný sbor kraje. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona plní v přenesené působnosti také orgány krajů a orgány obcí. HZS PK je ve smyslu ustanovení 23 zákona o PO správním úřadem na úseku požární ochrany a provádí výkon státní správy jako organizační složka státu. Hlavní úkoly HZS PK HZS PK v rámci svěřené působnosti na úseku požární ochrany: a) zpracovává koncepci požární ochrany kraje, b) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany, c) kontroluje plnění nařízení orgánů kraje vydaných na úseku požární ochrany, d) odpovídá za připravenost a akceschopnost jednotek HZS kraje, e) zřizuje a provozuje operační a informační středisko HZS kraje, f) přijímá tísňová volání na linkách 150 a 112, g) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů pro potřeby HZS kraje, h) řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách PO, i) koordinuje zabezpečování požární ochrany v kraji s ostatními orgány, j) soustřeďuje podklady pro zabezpečení materiálních a finančních prostředků jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí, k) zpracovává podklady k vydání právních předpisů pro příslušné správní orgány kraje v oblastech, které vymezuje zákon, l) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek PO a řízení záchranných prací včetně mapových podkladů, rovněž tak soustřeďuje, vyhodnocuje a předává požadavky na prvotní pomoc, m) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se zásahy jednotek PO na území kraje, n) v rozsahu stanoveném generálním ředitelstvím HZS ČR (dále jen generální ředitelství ) řídí a organizuje odbornou přípravu příslušníků, velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a podniků, o) projednává přestupky a správní delikty na úseku požární ochrany, p) zpracovává jedenkrát ročně zprávu o stavu požární ochrany v kraji a předkládá ji krajskému úřadu, 15

16 q) zabezpečuje preventivně výchovnou, propagační a ediční činnost na úseku požární ochrany podle zaměření stanoveného generálním ředitelstvím, r) vykonává státní správu na úseku prevence závažných havárií. HZS PK v rámci svěřené působnosti na úseku IZS a) zabezpečuje plnění úkolů operačních a informačních středisek IZS, b) organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji při zpracování poplachového plánu IZS, podílí se na zajišťování havarijní připravenosti a ověřuje ji prověřovacími a taktickými cvičeními, c) usměrňuje IZS na úrovni kraje, d) spolupracuje při zpracování a aktualizaci povodňového plánu uceleného povodí podle zvláštního právního předpisu, e) poskytuje detekční a laboratorní podporu sousedním krajům a příhraničním oblastem sousedních států, f) uzavírá dohody s příslušným územním celkem sousedního státu, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak, g) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí a služeb IZS, h) zpracovává poplachový plán IZS kraje, i) koordinuje záchranné a likvidační práce a plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních prací stanovené Ministerstvem vnitra a krajským úřadem, j) podílí se na organizaci instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva u složek vykonávajících ochranu obyvatelstva, organizuje přípravu složek IZS zaměřenou na jejich vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje vzdělávací zařízení. HZS PK v rámci svěřené působnosti na úseku krizového řízení: a) podílí se na organizování součinnosti mezi správními úřady a obcemi v kraji při přípravě na řešení krizových situací, b) zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, c) vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje, d) podílí se na kontrole krizových plánů kraje, e) zřizuje a provozuje pracoviště krizového řízení, f) ukládá obcím, které určí, povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje, g) vyžaduje, shromažďuje a eviduje údaje nezbytné pro zpracování krizového plánu kraje pro přípravu a řešení krizových situací a koordinuje pro účely krizového řízení sběr dat od územních správních úřadů, h) poskytuje prostřednictvím generálního ředitelství podklady k zajištění připravenosti na řešení krizových situací ministerstvům a jiným správním úřadům, i) podílí se na plnění úkolů stanovených v krizovém řízení vládou, Ministerstvem vnitra, hejtmanem kraje a krajským úřadem, 16

17 j) podílí se na plnění úkolů v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy, k) organizuje spolupráci s krajským úřadem ve věci vzdělávání v oblasti krizového řízení, l) vykonává státní správu na úseku prevence závažných havárií, m) za účelem přípravy na krizové situace vyžaduje, shromažďuje a eviduje údaje od právnických a podnikajících fyzických osob a fyzických osob v kraji, n) zodpovídá za aktualizaci údajů v informačním systému ARGIS. HZS PK v rámci svěřené působnosti na úseku ochrany obyvatelstva a civilní ochrany (dále jen CO ): a) zabezpečuje varování a vyrozumění, podílí se na zajištění havarijní připravenosti, b) organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, c) organizuje a koordinuje humanitární pomoc, d) organizuje hospodaření s materiálem CO, e) sjednocuje postupy územních správních úřadů s úřady s krajskou působností v oblasti ochrany obyvatelstva, f) vede evidenci a provádí kontrolu staveb CO a staveb dotčených požadavky CO v kraji, g) je dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení z hlediska ochrany obyvatelstva, h) organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření, i) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva j) usměrňuje postup při zřizování zařízení CO a při odborné přípravě jejich personálu v kraji, k) vykonává státní správu na úseku prevence závažných havárií. Organizační členění HZS PK Ve smyslu Pokynu ředitele HZS PK č. 43 částka 59/2007 ze dne 17. prosince 2007, č.j. HSPM-149/KŘ-2007, kterým se vydává Organizační řád Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje s účinností od 1. ledna 2008 se HZS PK vnitřně člení na: ředitelství HZS kraje (dále jen krajské ředitelství ), územní odbory HZS kraje (dále jen územní odbory ), jednotky HZS kraje (organizační součásti příslušných územních odborů). Organizačními součástmi krajského ředitelství jsou rovněž krajské operační a informační středisko HZS PK a vzdělávací, technická a účelová zařízení. Organizačními součástmi územních odborů jsou jednotky HZS PK a technická zařízení. 17

18 Organizační členění krajského ředitelství 1. V čele HZS PK je ředitel HZS kraje (dále jen krajský ředitel ). 2. Krajské ředitelství se vnitřně člení na úseky, na kancelář krajského ředitele a na pracoviště kontroly a pracoviště interního auditu. Úseky jsou členěny na odbory a oddělení (popř. pracoviště), kancelář krajského ředitele se člení na oddělení a pracoviště, odbory se člení na oddělení (popř. pracoviště). V čele úseku stojí náměstek krajského ředitele, v čele kanceláře stojí ředitel kanceláře, v čele odboru stojí ředitel odboru a v čele oddělení (pracoviště) stojí vedoucí oddělení (pracoviště). Struktura krajského ředitelství HZS PK: I. KANCELÁŘ KRAJSKÉHO ŘEDITELE a) oddělení organizační, b) oddělení personální a PaM, c) oddělení právní, d) psychologické pracoviště, II. ÚSEK PREVENCE A CIVILNÍ NOUZOVÉ PŘIPRAVENOSTI 1. Odbor prevence a) oddělení kontrolní činnosti, b) oddělení stavební prevence, c) oddělení zjišťování příčin požárů (dále jen ZPP). 2. Odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení a) oddělení ochrany a přípravy obyvatelstva, b) oddělení krizového řízení. III. ÚSEK IZS A OPERAČNÍHO ŘÍZENÍ 1. Odbor IZS a služeb a) oddělení IZS a řízení jednotek PO, b) oddělení služeb. 2. Odbor operačního řízení, komunikačních a informačních systémů a) oddělení krajské operační a informační středisko, b) oddělení komunikačních a informačních systémů, c) oddělení GIS. IV. ÚSEK EKONOMICKÝ 1. Odbor finanční a) oddělení rozpočtu, b) oddělení účetnictví. 2. Odbor provozní a správy majetku a) oddělení zásobování, b) oddělení správy majetku. 18

19 V. Pracoviště kontroly VI. VII. Pracoviště interního auditu Vzdělávací, technická a účelová zařízení, ke kterým patří: 1. Školicí středisko a laboratoř Třemošná, 2. Rekreační zařízení Rokyta, 3. Sklady materiálu Domažlice, Mochtín, Plánice, Dolní Bělá, Březina, Bezdružice a Obora 4. Velitelské stanoviště Obora. 3. Úsek prevence a civilní nouzové připravenosti 3.1 Výkon státního požárního dozoru (SPD) v Plzeňském kraji SPD vykonávaný HZS PK údaje za celý kraj SPD je na území Plzeňského kraje vykonáván ve smyslu právních předpisů oboru požární ochrany zákona o PO a předpisů vydaných na jeho základě. Nejdůležitějšími podzákonnými předpisy této oblasti jsou mimo jiných vyhláška o požární prevenci a Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, Na území Plzeňského kraje vykonává SPD odbor prevence krajského ředitelství a oddělení prevence u čtyř územních odborů: Domažlice, Klatovy, Rokycany a Tachov. Odbor prevence krajského ředitelství provádí praktický výkon SPD v oblasti, kde má územní působnost Územní odbor Plzeň, tj. na území obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP): Plzeň, Blovice, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Přeštice a Stod. Odbor prevence krajského ředitelství současně vystupuje jako metodický orgán ve vztahu k oddělením prevence u územních odborů. Územní odbory (též ÚO) vykonávají SPD ve správním území ORP následovně: ÚO Domažlice: Domažlice, Horšovský Týn, ÚO Klatovy: Klatovy, Horažďovice, Sušice, ÚO Rokycany: Rokycany, ÚO Tachov: Tachov, Stříbro. Na úrovni krajského ředitelství zajišťují výkon SPD tři oddělení odboru prevence podle oblasti specializovaných činností, které SPD zahrnuje: Oddělení kontrolní činnosti (KČ), Oddělení stavební prevence (SP) a Oddělení zjišťování příčin požárů (ZPP). Adekvátně tomuto členění jsou u územních odborů zřízena oddělení prevence, v jejichž rámci jsou odpovídající specializovaná pracoviště, tj. pracoviště KČ, SP a ZPP. 19

20 Oddělení prevence, jak vyplývá z předchozího přehledu, není zřízeno u Územního odboru Plzeň (činnost vykonává Odbor prevence krajského ředitelství HZS PK). a) kontrolní činnost SPD v podobě kontrol je na území Plzeňského kraje vykonáván ve smyslu právních předpisů na úseku požární ochrany: zákona o PO a předpisů vydaných na jeho základě. Nejdůležitějšími podzákonnými předpisy této oblasti jsou mimo jiných: Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o PO, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška o požární prevenci. Kontrolní činnost je realizována ve formě ( 45 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci): komplexních požárních kontrol (KPK), tématických požárních kontrol (TPK) a kontrolních požárních dohlídek (KPD) Vykonává se u právnických a podnikajících fyzických osob; u fyzických osob pouze pokud jsou vlastníky zdrojů požární vody, vlastníky lesů o výměře větší než 50 ha a u vlastníků společně užívaných prostor v objektech, kde současně provozuje činnost více právnických nebo podnikajících fyzických osob. Kontroly po požáru jsou prováděny u právnických a podnikajících fyzických osob v případech, kdy z průběhu požáru a z prvotních zjištění ZPP tj. prvotního zajištění dokumentace, okolností vzniku a ohledání místa požáru byl vytěžen poznatek, že došlo ze strany právnické nebo podnikající fyzické osoby k porušení povinností stanovených v právním předpise o požární ochraně zákonu o PO, dále při vzniklé škodě nad 5 milionů korun a dále při zranění nebo úmrtí osob při požáru. V roce 2008 bylo v Plzeňském kraji plánováno provedení 645 kontrol, z toho bylo plánováno 18 kontrol u subjektů provozujících činnost s vysokým požárním nebezpečím. Ve skutečnosti bylo provedeno celkem kontrol. Rozdíl mezi plánem a skutečností je zapříčiněn tím, že do ročního plánu kontrolní činnosti se v kategorii kontrolní dohlídky uvádějí pouze ty, které přecházejí z předchozího sledovaného období. Ostatní kontrolní dohlídky nejsou v ročním plánu početně vyjádřeny, protože nutnost jejich provedení vyplyne až z průběžných výsledků požárních kontrol ve sledovaném období. Dalším důvodem je skutečnost, že počet kontrol na 1 příslušníka u Územního odboru Klatovy byl naplánován podstatně nižší a to s ohledem na dlouhodobou pracovní neschopnost příslušníka kontrolní činnosti s výhledem jeho nástupu cca ve 2. čtvrtletí Celkem bylo v r v Plzeňském kraji provedeno 129 KPK, z toho bylo 14 bez závad. TPK bylo provedeno 666, z toho bylo 192 bez závad. Dále bylo provedeno 458 KPD, z toho 434 bez závad. U subjektů provozujících činnost s vysokým požárním nebezpečím bylo v r provedeno všech 18 plánovaných kontrol. 20

21 Plánem hlavních úkolů krajů, který stanovuje MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen MV GŘ HZS ČR), bylo v roce 2008 zadáno k provedení 5 kontrolních úkolů: Kontrolní úkol č. 1 tématické požární kontroly u provozovatelů objektů nebo zařízení, které z hlediska množství přítomných nebezpečných chemických látek a přípravků spadají pod protokol o nezařazení a vztahuje se na ně tzv. oznamovací povinnost tj. nejsou provozovateli typu A nebo B podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona č. 59/2006 Sb.). Cílem kontroly bylo prověřit dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně týkající se činností, při kterých se vyskytují látky oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé. V Plzeňském kraji bylo podle takto zadaného kontrolního úkolu provedeno 48 TPK. Z toho množství bylo 29 kontrol bez závad. U ostatních kontrol bylo zjištěno celkem 37 závad. Nejčastější závady byly zjišťovány v předložené dokumentaci o začlenění do kategorie činností ( 4 zákona o PO); v provedení označení pracovišť a ostatních míst příslušnými značkami a tabulkami ve vztahu k požární ochraně a v nedoložení dokladu prokazujícího provozuschopnost hasících přístrojů a hydrantů. Na tyto kontroly bylo v r provedeno 13 KPD. Při nich bylo konstatováno, že stanovená opatření byla splněna. Zbývajících 6 KPD je plánováno na rok Kontrolní úkol č. 2 tématické požární kontroly týkající se provozování činnosti v souvislosti s vodním hospodářstvím. Cílem kontroly bylo prověřit dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně při činnostech souvisejících se zabezpečováním zdrojů pro nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Kontrola byla zaměřena zejména k prověření technického stavu provozovaných zařízení a technologií a k prověření podmínek zajištění požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době. V plánu bylo zakotveno provedení 8 TPK. Všechny naplánované kontroly byly provedeny. Při nich bylo zjištěno celkem 5 závad; 4 TPK byly bez závad. Na tyto kontroly byly v r provedeny 4 KPD. Při nich bylo zjištěno, že uložená opatření byla splněna. Kontrolní úkol č. 3 tématické požární kontroly právnických a podnikajících fyzických osob, které zpracovávají dokumentaci zdolávání požárů úkol je zadán na dvouleté období, tj. provádění tématických požárních kontrol těchto provozovatelů činností je zadáno na období roků 2008 a Cílem úkolu je vyhodnotit aktuálnost dokumentace požární ochrany se zaměřením na dokumentaci zdolávání požárů. Celkem bylo provedeno 131 TPK. Čtyřicet dvě TPK byly provedeny v součinnosti s příslušníky odboru integrovaného záchranného systému (IZS) HZS PK. Při těchto kontrolách bylo celkem zjištěno 192 závad; nejčastější závady byly zjištěny ve zpracované dokumentaci zdolávání požárů a v dokumentaci o začlenění do kategorie činnosti. Bez závad bylo 40 TPK. Do konce roku 2008 bylo provedeno 74 KPD stanovená opatření byla splněna. Provedení zbývajících 17 KPD je plánováno na rok

22 Na základě zjištěného porušení povinnosti (v diskontní prodejně v Domažlické ul. v Klatovech) vyplývající z předpisů o požární ochraně v této oblasti byla právnické osobě LIDL Česká republika, v.o.s. IČO: , uložena pokuta ve výši ,- Kč podle 76 odst. 2 písm. b) zákona o požární ochraně. Pokuta byla uhrazena. Kontrolní úkol č. 4 komplexní kontroly dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně u právnických osob a podnikajících fyzických osob, které provozují činnosti související s uskladňováním zásob potravin a krmiv. V dané oblasti se jednalo zejména o sklady obilí, semen a úsušků, sklady suchých krmných směsí, míchárny a přípravny krmiva, sklady sušené zeleniny, posklizňové úpravy obilí, semen apod., výrobny krmných směsí, sušárny obilí a semen, sušárny píce, sklady sena, sklady slámy a jiných stébelnatých rostlin, volné sklady sena a slámy, mlýny na obilí, chladírny a mrazírny a velkosklady s distribucí potravin. KPK byly provedeny u subjektů, u kterých se předpokládalo větší množství skladovaných produktů. Vždy byla provedena kontrola více činností v různých objektech. Cílem kontroly bylo prověřit dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně při činnostech souvisejících se zajišťováním zásob potravin pro obyvatelstvo a krmiv pro živočišnou výrobu. Kontrola byla zaměřena zejména na prověření technického stavu provozovaných zařízení a technologií a na prověření podmínek v době sníženého provozu a v mimopracovní době. K provedení úkolu bylo naplánováno 32 KPK. Příslušníky HZS PK bylo provedeno celkem 34 KPK u třiceti provozovatelů. Čtyři KPK byly bez závad. Při kontrolách v této oblasti bylo zjištěno celkem 127 závad; nejčastější závady byly zjištěny v prokazování provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a v předkládání dokladů o provádění kontrol a revizí elektrorozvodů ve stanovených lhůtách. Následně byly provedeny 23 KPD stanovená opatření byla splněna s výjimkou právnické osoby Mrazírny Plzeň - Dýšina a.s. IČO: , které byla podle 76 odst. 2 písm. h) zákona o PO za porušení povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně uložena pokuta ve výši ,- Kč. U společnosti Mrazírny Plzeň Dýšina a. s., byla podle ustanovení 31 odst. 1 písm. a) a h) a 35 písm. a) a c) zákona o požární ochraně v únoru 2008 provedena KPK dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně. V zápise z KPK byla uložena opatření spolu se lhůtami k jejich splnění. Lhůty byly stanoveny v přiměřených délkách (2 až 5 týdnů) od projednání výsledků kontroly. Dne 24. července 2008 byla u společnosti Mrazírny Plzeň Dýšina a. s., provedena KPD k prověření splnění uložených opatření. Při KPD bylo zjištěno, že šest ze sedmi uložených opatření nebylo splněno, proto správní orgán uložil sankci. Proti vydanému rozhodnutí o uložení pokuty se právnická osoba odvolala a rozhodnutí bylo postoupeno odvolacímu orgánu MV-GŘ HZS ČR. Kontrolní úkol č. 5 - tématické kontroly ubytovacích zařízení. Tyto kontroly proběhly v druhé polovině roku 2008 na základě dohodnutého harmonogramu a v součinnosti s Oblastními ředitelstvími služby cizinecké policie Policie české republiky (dále jen CP). Kontroly byly zaměřeny na prověření dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně provozovateli činností souvisejících s ubytováním v objektech vytypovaných 22

23 CP. Cílem kontroly bylo předejít vzniku požárů v ubytovnách a zajistit plnění povinností ze strany ubytovatelů. V rámci plnění úkolu č. 5 bylo v součinnosti s příslušníky Inspektorátu cizinecké policie (ICP) Plzeň, Domažlice a Cheb prověřeno celkem 117 objektů vytipovaných ICP ke kontrole. V 38 případech nebyla TPK provedena. Důvodem neprovedení bylo zejména to, že ubytovna již nebyla provozována (ukončení činnosti, změna užívání k jinému účelu, jednalo se o rodinné domy nebo bylo poskytováno ubytování v soukromí apod.). V některých objektech nebylo možné ověřit k jakému účelu je využíván, neboť objekt nebyl přístupný a provozovna nebyla ani označena. Příslušníky HZS PK bylo v součinnosti s příslušníky ICP Plzeň, Domažlice a Cheb provedeno celkem 79 TPK, z toho bylo 13 TPK bez závad. Při těchto kontrolách bylo zjištěno celkem 311 závad; nejčastější závady byly zjištěny v předkládání dokladů prokazujících provádění kontrol, oprav a údržby elektroinstalací; v označení rozvodných zařízení elektrické energie a hlavních vypínačů elektrického proudu a ve zpracování požárně poplachových směrnic.v 7 případech bylo zjištěno užívání objektů v rozporu s kolaudačním rozhodnutím. Takové zjištění bylo písemně oznámeno na místně příslušný stavební úřad. Provedení 21 KPD bylo naplánováno na r U dvou provozovatelů ubytovacích služeb (p. Rádla, Horní Lukavice a TJ Sokol Přeštice) nebude KPD provedena, neboť provozovatelé ukončili po kontrole HZS PK činnost. Dvěma podnikatelských subjektům (podnikající fyzické osobě paní Jarmile Bočánové, Luby, IČO: , a právnické osobě Aquarius Work s.r.o. Plzeň, IČO: ) byla za neplnění povinnosti stanovené v 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně uložena pokuta ve výši 4.000,- Kč a ,- Kč. Obě pokuty byly zaplaceny. Dále se příslušníci oddělení kontrolní činnosti zabývali 24 podněty ve smyslu 42 zákona 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dříve šetřené jako stížnosti). Z tohoto počtu bylo 8 podnětů oprávněných, jeden byl postoupen k řešení jinému orgánu pro nepříslušnost věci a jeden byl k 31. prosinci 2008 dosud v řešení. Při kontrolní činnosti prováděné formou všech druhů požárních kontrol jsou při zjištění nedostatků ukládána opatření k jejich nápravě. V případě zjištění závažných nedostatků nebo opakujících se závad je s právnickou nebo podnikající fyzickou osobou zahajováno správní řízení. V roce 2008 provedlo 15,5 příslušníků zařazených na úseku kontrolní činnosti celkem kontrol; průměr na 1 příslušníka za rok 2008 je 80,8 kontroly. b) stavební prevence Další z oblastí výkonu SPD je činnost na úseku stavební prevence, tj. posuzování dokumentace staveb včetně technologií a ověřování, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti dokončených staveb tak, jak vyplývá z posouzených podkladů a dokumentace včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek. Tuto činnost zajišťují na jednotlivých územních odborech příslušníci oddělení prevence a na krajském ředitelství HZS PK příslušníci oddělení stavební prevence. SPD se provádí posuzováním staveb od územně 23

24 plánovací dokumentace, přes dokumentaci k územnímu a stavebnímu řízení, změny užívání, ohlášení stavby až po závěrečnou kontrolní prohlídku dokončených staveb. Příslušníci stavební prevence při této činnosti spolupracují s ostatními dotčenými orgány a jsou v úzkém kontaktu i s příslušnými stavebními úřady jednotlivých měst a obcí, drážními úřady, v městě Plzni se stavebními úřady městských obvodů a se stavebně správním odborem magistrátu města Plzně. Součinnost a spolupráce je realizována i s příslušným odborem Krajského úřadu Plzeňského kraje. Příslušníci stavební prevence posuzují územně plánovací dokumentaci, podklady pro vydání územního rozhodnutí či územního souhlasu, projektovou dokumentaci stavby ke stavebnímu řízení, ohlášení stavby, změně v užívání stavby, změně stavby před jejím dokončením dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), jeho prováděcích předpisů a nově i vyhlášky č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb (ode dne nabytí účinnosti, tj. od 1. července 2008). V rámci technické pomoci stavebním úřadům posuzují i dokumentaci k povolení výjimky z ustanovení 17 vyhl. č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů (výjimka ze zákazu přesahu požárně nebezpečného prostu stavby mimo stavební pozemek vlastníka). Na požádání stavebních úřadů je poskytována i technická pomoc při problémech v oblasti požární ochrany a to zejména v souvislosti s novým stavebním zákonem a vyhláškou č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb. Tato vyhláška stanoví technické podmínky požární ochrany na požární bezpečnost staveb, které byly dosud stanoveny pouze částečně, a to v několika právních předpisech, zejména z oblasti stavebního práva. Dále jsou ve vyhlášce řešeny rovněž technické podmínky požární ochrany při stavebních úpravách, udržovacích pracích, změnách dokončených staveb, u zařízení staveniště a při provozování staveb. Zvýšená pozornost při posuzování projektové dokumentace je věnována bytovým objektům s garážemi v prvním a druhém podzemním podlaží, stavbám výrobního resp. výrobně-skladovacího charakteru, stavbám se složitým dispozičním uspořádáním a náročnou technologií, shromažďovacím prostorům, logistickým objektům, stavbám pro ubytování a dalším objektům, které jsou vybaveny požárně bezpečnostním zařízením nebo vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením. Jedná se zpravidla o zařízení autonomní detekce a signalizace požáru, elektrickou požární signalizaci (EPS) event. včetně přenosu informací z EPS prostřednictvím zařízení dálkového přenosu (ZDP) na pult centrální ochrany (PCO) HZS PK, dále stabilní hasící zařízení (SHZ), stabilní odvětrávací zařízení (SOZ) [zařízení pro odvod kouře a tepla při požáru] či zařízení na potlačení výbuchu nebo šíření požáru. V požárně bezpečnostním řešení, které je nedílnou součástí předkládané dokumentace, se důsledně vyžaduje konkrétní řešení vzájemných funkčních vazeb a návaznosti těchto zařízení na další souvisejících zařízení a jejich koordinace v případě aktivace. U těchto, svým rozsahem velkých a složitých staveb, je kladen zejména důraz na zhodnocení možnosti účinného zásahu jednotek požární ochrany (JPO) v návaznosti na plošné pokrytí území JPO a požární poplachový plán pro dané území, řešení nástupních ploch, vnitřních a vnějších zásahových cest, zabezpečení přístupových komunikací, zhodnocení technologie výroby i skladování, zajištění dostatečného počtu únikových cest a jejich značení, zajištění potřebného množství požární vody a další aspekty provedení účinného požárního zásahu. U logistických objektů je jako součást projektové dokumentace vyžadován i projekt technologie skladování, zejména z důvodu prokázání skutečné šířky a délky únikových cest a i určení způsobu a výšky skladování. Vzhledem k tomu, že logistické haly bývají zpravidla 24