162 S Y R E N A. II. čtvrtletí let SYRENA let KLUBU

Transkript

1 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů KARVINÁ 36 let KLUBU let SYRENA II. čtvrtletí 2008 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF KARVINÁ

2 - 2 - Celostátní filatelistická výstava CHORZÓW Výstava se uskutečnila ve dnech v Chorzovie na počest 750.výročí města. Klub polské známky v České a Slovenské republice byl požádán výstavním výborem, aby se na výstavě zúčastnil. Diplom na pozlacenou medaili ve třídě literatury pro Syrenu.

3 - 3 - Tři razítka používaná na výstavě. Dopisnice dole byla věnována čestnému občanovi Chorzowa, olympionikovi z Helsinek, GERARDOVI CIEŚLIKOVI. Na dopisnici je jeho podpis.

4 - 4 - Klub vystavoval prostřednictvím člena klubu ing. Ladislava Ondrušky z Prahy dva exponáty v čestné třídě, a to exponát Polská městská pošta ŻARKI 1918 a exponát Polsko, vydání pro Horní Slezsko V soutěžní třídě vystavoval i ing. Emil Karzełek exponát Polsko Mimo to jsme vystavovali ve třídě literatury dva exponáty, a to: exponát ing. Emila Karzełka Stříbrné jubileum Klubu PZF č. 46 v Jastrzębiu Zdroju a ve třídě literatury byla vystavena ještě i naše Syrena. Obstála slušně, obdrželi jsme za Syrenu diplom na pozlacenou medaili + věcnou cenu - broušenou vázu. Vystavovatelé dostali i zajímavou medaili ze skla s nápisy na medaili provedenými laserem. K výstavě byl vydán i hezký, barevný katalog. Na výstavě byla používaná tři razítka. Polská pošta vydala k výstavě několik oficielních dopisnic s číslovanou signaturou nákladu. Byla mezi nimi i dopisnice věnovaná čestnému občanovi Chorzowa, olympionikovi z Helsinek, Gerardovi Cieślikovi. Další, Bohužel jen torzo okresního razítka Těšínského Slezska pošty Prostřední Suchá, která se v seznamu pošt Těšínského Slezska vůbec nenachází!! Torzo okresního razítka pošty Prostřední Suchá bylo publikováno rovněž v Merkuru č. 3/2007. Díky souhlasu jednoho z autorů článku v Merkuru, ing. Jana Kypasta Vás můžeme o něm informovat. Razítko je na ústřižku podacího lístku. Na ústřižku je jedna známka nominální hodnoty 40 hal. s přetiskem SO/1920. Přes známku je otisk dvoukruhového, česko-polského razítka pošty PROSTŘEDNÍ SUCHÁ Č.S.P/* SUCHA ŚREDNIA*/a s datem na můstku 10. VII. 20 VII 5. Razítko pošty Prostřední Suchá je v Monografii čs.známek, Díl 16/1 vedeno pod katalogovým číslem 1964 na straně 451. Jinak v tomto díle Monografie nejsou o razítku žádné další informace. Razítko je s iniciály Č.S.P. Razítko je pak uvedeno i v Monografii Díl 17/II pod katalogovým číslem 1965/1. Je typu M44. V použití bylo jen s rozlišením a v letech Razítko je dvouřádkové s datumovkou a časovým údajem, je česko-polské. Česko-polský název pošty se zde zachoval až do r.1934!! Na ústřižku je torzo okresního razítka pošty.i/0, tedy XI/..0. Číslo pošty bylo delší, asi trojciferné. Pohledem do seznamu pošt Těšínského Slezska to muselo být číslo 160,170,180, 190,200, nejspíš ale 210! Vlevo dole od 0 je totiž patrná malá, vodorovná čárka, kterou má 1 (dole v patě). Číslo pravděpodobně končilo 10-kou?? Pošta Prostřední Suchá totiž v práci mgr. Manteryse v seznamu 79 pošt Těšínského Slezska vůbec není!! Proč tam není, nevíme!! Když jsem se na toto em ptal Prof.Bartke z Krakova, odkázal mne jen na práci Mgr.Manteryse, která prý je v současné době na toto téma ta nejreprezentativnější!! (??). Tato pošta není v seznamu ani v prvotní, původní práci Prof.Bartke! Jedině další, náhodný nález stejně jako u pošty Radvanice publikované v Syreně č.161 může do problému přinést vysvětlení. Obě pošty mají v torzu okresního razítka těšínskou XI - ku.

5 - 5 - Jde jen o to, jaká je pod nimi arabská číslice. Děkujeme touto cestou ing. Janu Kypastovi za ochotu publikovat tento z hlediska okresních razítek Těšínského Slezska zajímavý materiál. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL Poznaňská cenzura na dopisnici z G. G. Warschau ze Dopisnice s německou natištěnou známkou (Germania) 7,5 f s černým přetiskem Gen.Gouv./ Warschau, vydání z r , Cp č.6 (viz Fischer II.Díl z r.2006, str.36). Tato jednoduchá dopisnice byla vydána ještě jako dvojitá (s odpovědí) označena jako Cp 7 A, B. Poštovně použitá Cp 6 je v katalogu oceněna na 15 zł. Cp 6 i Cp 7 má natištěnou známku v barvě pomerančové. V téže barvě je vytištěn nápis nad dělící linkou nahoře, uprostřed Postkarte. Nápis má délku 23 mm. Nápis, dělící linka i adresní linka je v barvě natištěné známky (pomerančová). Dopisnice má rozměr 139x90 mm. Expediční razítko WLOCLAWEK *** s datem N (Włocławek leží 157 km severozápadně od Varšany). Dopisnice je poslána do Grűnbergu in Schlesien (Podgorze ve Slezsku), které tehdy patřilo Německu. Zásilka je cenzurována poznaňskou cenzurou: Gepr. Űbw. Stelle Posen (Přezkoušeno, kontrolní místo Poznaň). Razítko cenzury má obdélníkový tvar, rozměr 54x9 mm, jeho barva je světle červená. Zásilka má mimo cenzurního razítka i podpis cenzora (vpravo dole pod známkou). Tarif za dopisnici ve vnitřní přepravě (v G.G.W.) i do Německa činil ke dni expedice zásilky 7,5 f. Tarif platil od do (Viz tabulka tarifů Fischer II.Díl, r.2006 str.37). V textové části je zajímavá informace, že je zakázáno psát v dopise, smí se psát pouze na otevřené zásilce (dopisnici). Papír dopisnice je pískový kartón. Za ukázku děkujeme příteli Bronislavovi BRZOZOWSKÉMU z Kladska. Pro Syrenu zpracoval ing.jiří Jan KRÁL. Polní pluk č. 21 Maršála Foche. 19.prosince 1917 vydal prezident francouszké republiky Poincaré dekret o zřízení československého, samostatného vojska ve Francii o které usilovala Národní rada československá v Paříži s T. G. Masyrykem, dr. Ed. Benešem a M. R. Štefánikem v čele. Prvním následným činem k této události bylo ustavení 21. čs. střeleckého pluku dne 12.ledna 1918 v Cognacu, kdy dr. Ed. Beneš představil vojákům nového pluku velitele plk. Philippa s jeho štábem.

6 - 6 - Město Paříž věnovalo 21. střeleckému pluku ve Francii plukovní prapor, který byl dne 30. června 1918 v Darney odevzdán pluku. Českoslovenští vojáci na půdě Francie přisahali, že jej vítězně donesou do nového. Československého státu. 2. července 1918 odešel pluk na alsaskou frontu, kde se vyznamenal přepadem německých pozic dne 19. srpna V bitvě u Terronu dne 21. října 1918 znovu proslavil pluk své jméno skvělým vítězstvím nad německými vojsky. Po návratu do vlasti se pluk zúčastnil v bojích na Těšínsku a na Slovensku. Dne 23. října 1923 byl pluku přidělen název: Pěší pluk 21. Maršála Foche. Prapor 21. pluku byl pozdraven vynikajícími vojevůdci I. světové války Fochem, Gouraudem, Weygandem, Pellém a jinými a byl také vyznamenán francouzským a československým válečným křížem. Prapor pluku byl ozdoben stuhami, které na něj věnovaly města Čáslav a Kutná Hora, dámy města Štrasburku a odbočka Svazu československého důstojnictva v Čáslavi. 21.V.1938 bylo na poště ČÁSLAV používáno příležitostné razítko s nápisem v mezikruží 1918-P.PL21.MARŠÁLA FOCHE Pohlednice s tímto razítkem a plukovním praporem je na reprodukci dole. Kdo byl maršál Ferdinand FOCHE ( )? Byl maršálem Francie, Velké Británie a Polska. V letech přednášel historii, vojenskou taktiku a strategii v École Supérieeure de Guerre. V letech byl také velitelem této školy. V r byl velitelem 20. Zemské armády. V jejím čele bojoval v Lotrinsku. Od velel operační skupině Foche přetvořené na 9. Armádu, která odehrála důležitou roli v bitvě nad Marnou. Od jako pobočník Hlavního velitele gen. J. Joffrea velel levému (severnímu) křídlu francouzských vojsk a koordinoval činnost francouzských, britských a belgických vojsk. Zadržel nápor Němců u Ypres a nad Izerou jako velitel skupiny armád Sever řídil bitvu pod Artois. V červenci 1916 uskutečnil ofenzívu u řeky Sommy. Odstraněný gen. R. Nivellem vypracoval evakuační plán pro případ přepadení Německem neutrálního Švýcarska v zastoupení gen. E. Castelnau velel 7. a 8. Armádě. Od byl velitelem Francouzského generálního štábu. V říjnu 1917 byl v čele francouzsko-anglických vojsk v Itálii. Odrazil ofenzívu německo-rakouských vojsk u řeky Piavy.

7 byl pověřen koordinací činnosti spojeneckých vojsk na západní frontě byl pověřen jejich velením se stal hlavním velitelem spojeneckých vojsk na všech frontách. Od roku 1918 se stal členem Francouzské akademie. Napsal mimo jiné následující díla: Zásady válečného umění (1897, polské vydání 1924), O vedení války (1899, polské vydání 1925), Éloge de Napoléon (1921) a Moje válečné vzpomínky (1931, polské vydání 1931). Pro Syrenu připraveno dle materiálu dodaného Bronislavem BRZOZOWSKIM. Recepisy, jedny z nejstarších poštovních dokladů. Co v Monografii Díl 14 u pošty Těšín 1 nenajdete!! Recepis z (juni) 811 (1811) bez razítek, jen potisk a ruční dopsání údajů. Název recepis pochází z francouzštiny Récépisse (poštovní potvrzení). Je to název používaný v 19. století v mnoha zemích i ve vnitřním poštovním styku. Později bylo slovo nahrazeno názvy podle té které země. Například v Německu a Rakousku to bylo Aufgabe - Recepisse. Na recepisech nacházíme i nejstarší poštovní razítka. Nejstarší recepisy byly dokonce i bez razítka. Viz ukázka recepisu z pošty v Těšíně z 22. června 1811 nahoře. Pošta v Těšíně byla v provozu od Literatura Manterys uvádí i roky 1655 a 1687! Doklad nahoře je předtištěný včetně názvu pošty Teschen, den..datum je na recepise dopsáno ručně - den, měsíc a rok (jen trojčíslí 800). Na recepise je ručně vypsáno, na co je vystaven, je tam vepsáno datum podání a podpis úředníka pošty. Vlevo dole je i cena podávané zásilky, co je zajímavé, cena je ve francích. Příslušné úkony jsou předtištěny a ručně jsou vepsány příslušné sazby: Porto 2,20 Rekomandační poplatek 0,30 poplatek za formulář recepisu 0,06. Celkem Franco 2 fr. 56. Pozdější recepisy již měly razítko příslušné pošty. Zpočátku to byla prostá, jednořádková razítka s názvem pošty. Na následující straně jsou dva recepisy pošty Těšín již s jednořádkovými razítky. Franco je opět ve francích, na horní zásilce z r je to 24 fr., na spodní zásilce je to bez poplatku, jednalo se o služební zásilku na K. K. zemské vedení do Opavy.

8 - 8 - Těšínskou poštu najdeme v Monografii Díl 14 na straně 212 pod katal.číslem Mezi razítky pošty uvádějí autoři razítka Typu: 1/C 74, 2/C 50, 3/C 87. To jsou razítka sice jednořádková, ale v elipsovitých oválech různého provedení. Razítka na našich dvou recepisech jsou ale jednořádková, bez oválů. Jsou to tedy razítka Typu A1. V seznamu razítek pošty jsou sice dvě razítka Typu A: 4/A 8-j a 5/A 3j. Typ A8 je proveden nápisem s psacími písmeny Typ A3 sice s tiskacími písmeny, ale se sklonem doprava. Nahoře je recepis na zásilku do Olomouce z 18 října 1844, razítko Teschen Typ Al (27x4 mm), dole je recepis na zásilku do Opavy z ?? (nebo 1854?, nebo 1857? (33x7 mm). Razítko opět Typ A1. Horní zásilka je vyplacena 24 fr., dolní je služební bez poplatku.

9 - 9 - Naše razítka na obou ukázkách jsou jednořádková, tiskací písmena kolmá, bez sklonu doprava. Jsou tedy obě Typu A 1. Razítko z Monografie 8/A 1-j je podle typu sice jednořádkové, ale pod názvem pošty je ještě den a měsíc. U razítka Typu 8/A 1-j je v Monografii datum použití od 18??. Literatura Manterys rovněž ve výčtu razítek neuvádí Typ A 1, tiskací písmena kolmá. Razítka Typu A 1 z pošty Těšín jsou tedy zatím podle rozměru ve dvou provedeních (27x4 a 33x7 mm). Razítko Typu A 1 bylo v provozu minimálně od Literatura: Janusz Manterys Poczta na śląsku Cieszyńskim do 1918 roku, stemple pocztowe i cenzury, Monografie čs. známek Díl 14. Podle materiálu mgr. ing. Karola MICZE pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL Zpětný recepis mezi poštami Jablunkov a Istebna z , text německo-polský. Zpětný recepis byl poslán z pošty v Jablunkově do Jstebné (Istebné) Expediční razítko pošty v Jablunkově (expediční razítko na zadní straně recepisu) je podle Monografie čs. známek Díl 13 str. 324 Typu E 82 JABLUNKAU / ÖSTERR.SCHLESIEN s datem 11/4/98. Toto razítko má katalogové číslo 883/4. V použití bylo od r Pošta používala ještě jedno razítko Typu E 82 s trochu pozměněným názvem OESTERR. SCHLESIEN, katal. č. 883/5, doba použití od r

10 Vlevo je výseč ze zadní strany recepisu s expedičním razítkem E 82 pošty Jablunkov a příchozím razítkem pošty Jstebna, náprstkové razítko jednokruhové, Typ podle Manteryse G 4, průměr 20 mm. Razítko bylo v použití od do Zásilka byla v Jstebné vyřízena příští den, o čemž svědčí opět stejné náprstkové razítko pošty, ale s datem 12/4/98. Otisk razítka je vlevo dole na přední straně recepisu. Pošta v Istebné používala v období do r ještě dvě další razítka, a sice: Razítko podle Manteryse Typu K 1 ISTEBNA * a *, dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruží, průměr 28 mm, v použití bylo od do Třetím razítkem pošty Istebná bylo služební, elipsovité razítko Typu podle Manteryse D 7 K.K.POSTAMT * C.K.URZĄD POCZTOWY* s názvem ISTEBNA uprostřed elipsy. Elipsa má rozměry 42x24 mm. Razítko bylo v použití od Zajímavostí je zde to, že razítko první Typu G 4 mělo název JSTEBNA a ostatní dvě již do dnešní doby používaný název ISTEBNA. Na přední straně vratného recepisu je nad podpisem Jozef Kukuczka v místě data 1898 ještě jeden otisk razítka Typu G 4, ale v zrcadlovém provedení. Není to otisk razítka, ale zrcadlový průsak přes papír ze zadní strany recepisu (příchozí razítko do Jstebné s datem 11/4/1898). Recepis je s německo - polským textem. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Další okresní razítka Malopolska (IX) použita na zásilkách jako expediční. Okresní razítka měla v počáteční fázi I.světové války utajit místo odeslání zásilky Feldpostek. Bylo to ale nedomyšleno. Většinou buď sám voják napsal v textu místo, odkud Feldpostku posílá nebo to prozradila pohlednice s obrázkem města odkud zásilka šla. Bylo to tedy opatření švejkovské, neúčinné. V Syreně jsme zatím publikovali takovéto tři případy: -okresní razítko IX/50, pošta Oświęcim 2. Lístek poslaný do Brna-Židenic. Zde je v textu Oświęcim 1/10 (viz Syrena č. 160, str. 16), Pohlednice s cenzurou, okresní razítko IX/317, pošta Kalwarya Zebrzydowska 1.

11 okresní razítko IX/59, pošta Rzeszów, lístek poslaný na poštu Choceň. V textu je Rzeszów 22. srpna 1914 (viz Syrena č.158 str.27-28), s okresním razítkem IX/59 jsme publikovali ještě peněžní poukázku poslanou z Rzeszowa do Jaworniku Śląskiego (viz Syrena č.94, str.18-21), -okresní razítko IX/137, pošta Brzesko, lístek poslaný do Karlových Varů, v textu 1.oktober Na této zásilce nejde přečíst ani poznat, odkud je poslána (viz Syrena č.134, str.3). Na předcházející straně je zásilka s okresním razítkem jako expedičním IX/317, pošta Kalwarya Zebrzydowska 1. Lístek poslaný do Prahy-Žižkova, v textu je jen 15/12 bez udání roku. Lístek má otisk fialového, cenzurního razítka vojenské jednotky ( razítko 3-řádkové, rozměr 65x16 mm). Razítko je s textem: ozdobný motiv + ZENSURIERT! + ozdobný motiv / K.k. Ldst.Bez. K??d No 8 / 1/8 Lasttrágerabteilung (oddělení pro nošení dopravu břemen čili dopravní jednotka). Okresní razítko je na zásilku otištěno v šedočerné barvě, je Typu I. Pohlednice je s motivem Krakova, ostatně Kalwarya Zebrzydowska je nedaleko od Krakova. Pohlednice s okresním razítkem jako expedičním IX/458, pošta Męcina Mała. Zásilka poslaná do Brenn, post Reichstadt, Böhmen (Zákupy). V textu je Mszanna Dolna 18/10/14. Z Mszannej Dolnej je i pohled. Na reprodukci nahoře je dole vlevo i název fotoatelieru, kde pohlednice vznikla. Lístek je psán německy. Okresní razítko IX/458 je na zásilku otištěno černě a je I.Typu. Samotná Mszanna Dolna má v seznamu okresních razítek Malopolska číslo okresního razítka IX 488, které je rovněž známo jen v I.Typu. Proč odesilatel poslal zásilku psanou v Mszannej Dolnej z Męciny Małej a ne z pošty v Mszannej Dolnej, kde byla napsána, je záhadou? Poslední zásilkou s okresním razítkem jako expedičním je zásilka s okresním razítkem IX/559, pošta Pilzno. Lístek je poslaný do České Třebové. Barva otisku okresního razítka je světle černě fialová, razítko je opět Typu I. Na přední straně je pohled na Pilsno. Kolem pohledu je text zprávy a datum ručně vepsané Čili i zde je místo odeslání zásilky přísně utajeno. Reprodukce zásilky je na následující straně. Všechny tři dnes publikované zásilky s okresními razítky jako expedičními jsou Typu I (rámek kolem čísla je jednoduchý). Všechna tato okresní razítka a k nim patřící pošty jsou v seznamu okresních razítek známy.

12 Zásilka s okresním razítkem IX/559 použitým jak expediční, pošta Pilsno z Podle materiálu Teodora WILCZKA z Karviné pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. Zásilka s vojenskou cenzurou PIOTRKÓW. Cenzurou Piotrkowa jsme se podrobně zabývali v Syreně č.131 na str Tam jsou zobrazeny i texty příslušných cenzurních razítek. Literatura uvádí těchto razítek celkem 8. Ve zmíněném článku je reprodukce i jedné zásilky s cenzurním razítkem katal.č Jsou tam reprodukce celkem pěti zásilek s expedičními razítky K.u.k.ETAPPENPOSTAMT * PIOTRKÓW /c

13 Uvedené expediční razítko etapní pošty je známo s rozlišením a, b, c z období duben 1915 říjen 1918 a s rozlišením d, e z období duben 1916 říjen Razítka s rozlišením d a e jsou mnohem výše ceněna než razítka s ostatními rozlišeními. Ve zmíněné Syreně č.131 na str.8-12 jsou razítka Etapní pošty s daty 30.VIII.1915, 3.IX.1915, 17.I.1916, 30.IV.1917 a 24.IX Obě zásilky s daty z roku 1915 mají otisk kulatého razítka útvarové cenzury K.u.k.INF.REG.Nr.100 * V.ERS.KOMP.* Uprostřed razítek je slovo ZENSURIERT. Je to tedy jen útvarová cenzura. Třetí zásilka, která má útvarové razítko stejné a se stejným textem již nemá uprostřed označení ZENSURIERT. Toto slovo je z útvarového razítka odstraněno (zásilka z 30.IV.1917). Dnes na předcházející straně je ukázka oficielní cenzury (ne útvarové), katal.č. cenzury ZENSURSTELLE / PIOTRKÓW. V literatuře je uveden rozměr cenzurního razítka 55x12.5 mm, my jsme naměřili na zásilce rozměr 54x13 mm, tedy s nepatrným rozdílem. Otisk cenzurního razítka je fialový. Používala se i barva černá. Doba použití razítka podle katalogu je z období listopad 1915 květen Na naší zásilce na expedičním razítku K.u.k. ETAPPEN-POSTAMT * PIOTRKÓW/c je na můstku datum 22.XII.1915, což do doby uváděného použití zapadá. Zásilka je adresována na Feldpost 27. Zásilkou je obálka s natištěnou známkou 5 hal. rakouská orlice. Na natištěné známce je černý, šikmý přetisk K.U.K. / FELDPOST. Cenzurní razítko katal. č jsme publikovali na zásilce z 10.VI.1916 v Syreně č. 143 na straně Jaroslav TEREŠKO, Karviná Vlaková pošta č. 777 Č.TĚŠÍN-KOJETÍN-PŘEROV z r V Monografii čs.známek Díl 17/II se o této poště na str.497, pod katal.č.391 uvádí, že tato vlaková pošta používala následující razítka: 1)ČESKÝ TĚŠÍN-KOJETÍN Č.S.P. 777/a ( ), b ( ), Typ V 21 2)Razítko v opačném směru monografie neuvádí. 3)Č.TĚŠÍN-KOJETÍN-PŘEROV *** 777/a ( ), b ( ), Typ V 22 4)PŘEROV-KOJETÍN-Č.TĚŠÍN *** 777/a ( ), b ( ), Typ V 22 5)ČESKÝ TĚŠÍN-HULÍN-PŘEROV *** 777/a ( ), Typ V 22 6)PŘEROV-HULÍN-ČESKÝ TĚŠÍN *** 777/a ( ), Typ V 22 Na reprodukci nahoře je zásilka s razítkem č. 3 s rozlišením b z 2. VI Zásilka je poslána z Kunčic pod Ondřejníkem do Prahy-Žižkova. Dr. Adrian JUNGA, Karviná

14 Jiné razítko v Polsku pro zásilky s vyplaceným poštovným v hotovosti pro vnitrostátní a pro zahraniční poštovní styk. Zásilky vyplacené v hotovosti jsou v Polsku označovány 4-řádkovým razítkem OPŁATA POBRANA / umową Nr 39 CUP/HH2/S/2006 / z CUP OR v Katowicach z dnia r. / Nadano w PP CUP Bytom S 124 (platí pro ředitelství pošty v Katovicích). Toto razítko s polským textem v prvním řádku se používá ve vnitrostátní poštovní přepravě v Polsku. Bylo otištěno i na zásilku na reprodukci nahoře. Když si poštovní úředník uvědomil, že zásilka není vnitrostátní, ale zahraniční, razítko s polským textem v prvním řádku škrtl (křížem) a na zásilku otiskl razítko pro zahraničí s textem v prvním řádku TAXE PERQUE. Zbylé tři řádky obou razítek mají text stejný. Zásilka je poslána Krajskou specielní nemocnicí č. 4 v Bytomiu jako PRIORYTET /PRIO- RITAIRE. Expediční razítko pošty BYTOM 2 *GD*, jednokruhové s datem na můstku razítka Úvod do specializace vydání z roku 1963 XX. výročí Polské lidové armády katal. č.: PSPZP(1) , PZP (2) a Fi (4) X. 1963, nařízením Ministerstva spojů č. 84 ze dne 16. IX (Dz. Ł. z 1963 r. Nr 16 poz. 127), byla zavedena do poštovního oběhu série 8 kusů známek podle návrhu R. Dudzického. (Viz reprodukce na následující straně nahoře). Dostupná literatura: (1) Podręcznik Specjalizowany Polskich Znaczków Pocztowych , vydání z r. 2002, (2) Polskie Znaki Pocztowe Díl V., vydání z r. 1973, (3) Katalog Specjalizowany Znaków Pocztowych Ziem Polskich Díl III., vydání z r. 1990, (4) Fischer Katalog Polskich znaków Pocztowych Díl I., vydání r Zde je možno najít dostatek informací o této emisi, Bohužel ne vždy souhlasných.

15 Zn. byly objednány v PWPW dne 28. IV v celkovém množství 21, kusů a byly vytištěny najednou v jednom nákladu v období do 17. IV v celkovém množství 21, ks. (2). Známky pozbyly svoji poštovní platnost dnem 31. XII K tisku známek byl použit papír křídovaný, bez optického zjasňovadla nebo s optickým zjasňovadlem: papír bílý, střední, hladký nebo bíle žlutý, střední, hladký (1), papír bílý, bezdřevý, hladký, křídovaný, různé tloušťky (2), papír bílý, střední, křídovaný (3). Zjistil jsem a mohu potvrdit papír bílý, jakož i podbarvený (viz reprodukce vpravo). Tloušťka papíru se pohybuje od 0,090 0,105 mm (prů-měrná hodnota získaná z pěti měření). Literatura uvádí rozměry v mm: známky 39,5x25,5 (1); kresby 36,0x22,5 (2, 3). Moje měření: známka 39,5x25,5; kresba 36,0x22,5. Známky byly tištěny vícebarevným ofsetem.tisková forma byla 8-sektorová. Sektor, po rozřezání přepážkový arch obsahuje 20 kusů známek (4x5). U vyskytujících se přepážkových archů nacházíme přiříznuté, nejčastěji užší okraje. Z tiskových značek se většinou nacházejí na okrajích PA tiskové křížky, již neobyčejně méně častěji zde nacházíme nápichové body. Scházející nápichové body znesnadňují vytvoření pohledu na to, jak vlastně vypadal tiskový arch jakož i archy perforační. Mnohaleté bádání a hledání poskytlo dostatečné údaje. Na jejich základě z vlastního materiálu a materiálu, který mi byl jinými zpřístupněn, jsem se mohl pokusit a specializaci této emise. Tiskové křížky umožňují identifikaci okrajových sektorů tiskového archu. Sektory z levého sloupce mají neproperforovaný levý okraj PA. Našel jsem celkem 4 různé přepážkové archy s neproperforovaným levým okrajem PA. Na nich jsem našel tiskové křížky a nápichové body umístěné takto:

16 tiskový křížek nad 1.známkovým polem a nápichový bod nad 3.známkovým polem, tiskový křížek pod 17. známkovým polem a nápichový bod pod 19. známkovým polem, bez tiskového křížku, ale s nápischovým bodem nad 3.známkovým polem, bez tiskového křížku, ale s nápichovým bodem pod 19.známkovým polem Vzdálenost vodorovných ramen tiskových křížků od kresby zn. v závislosti na nominální hodnotě a sektoru se pohybuje mezi 8,0 9,5 mm. krzyżyk tiskový křiřek markacyjny nápichový punkturabod nad 1. zn. nad 3. zn. nad 4. zn. pod 19. zn. nad 3. zn. Vzdálenost od středu nápichových bodů ke kresbě známky je 15,5 mm Na základě těchto poznatků jsem připravil tuto tab. pod 17. zn. pod 19. zn. pod 20. zn. s e k t o r Zároveň jsem sestavil schema, jak asi vypadal předpokládaný tiskový arch. (Viz obrázek na následující straně). Z tabulky a z nákresu na následující straně vyplývá, že na okrajích sektorů 4 a 6 nejsou tiskové křížky ani nápichové body. Nacházíme tam jen evidenční číslo PA a název emise. Prakticky to znamená, že nelze odlišit sektor č. 4 od sektoru č. 6. Aby i toto bylo možno uskutečnit, je třeba využít charakteristické znaky pro jednotlivé tiskové sektory perforačního hřebene. Třeba ale jenom tyto znaky najít. Známky jsou perforovány hřebenovou perforací ZHř. 12:12½ (1, 3, 4); 12,4 (2). Při použití zoubkoměru firmy STROJOBAL jsem naměřil rozměr perforace ZHř. 12:12½. Měření provedená elektronickým zoubkoměrem PERTRONIC firmy SAFE potvrdila rozměry 12,0:12,5. Přepážkové archy mají perforaci ve směru vodorovném, postupující zleva doprava.

17 Umístění nápichových bodů a předpokládanou skutečnost, že všechny byly použity (propíchnuty) dovoluje přijít k závěru, že před samotnou perforací byl tiskový arch rozřezán na dvě poloviny (čili na dva archy perforační). Jeden perforační arch obsahoval tiskové sektory Druhý perforační arch obsahoval tiskové sektory Částečný perforační hřeben byl sestaven z perforačních jehel o průměru 1 mm. 81 Jeho svislá délka se rovnala délce výšky dvou tiskových sektorů nad sebou. Sestava mohla obsahovat od 170 do 166 perforačních jehel sestavených tak, jak je to uvedeno níže za předpokladu vyjímání po jedné perforační jehle ze středu hřebene. I (170) mezera II (169) mezera nebo mezera III (168) mezera IV (167) mezera nebo mezera V (166) mezera Mám kromě toho jeden přepážkový arch ze sektoru č. 2 který předpokládá existenci hřebene : VI mezera Sektor 1

18 Na předcházející straně dole je výsledek analysy části perforačního hřebene: otočený o 90 sken hřebene sektoru 1 se zdůrazněním části s charakteristickým vychýlením PO ve svislé sestavě jehel první řady známek (na schematu je první sloupec známek otočený naležato o 90 ) Fragment s. 1 Fragment s. 2 Fragment s. 5 Zvětšení tohoto fragmentu ze sektorů 1, 2 a 5. Stejné to musí být i u sektoru č. 6, protože čás tečný hřeben postupoval zleva doprava. Podobně pro dolní část částečného perforačního hřebene (opět otočeno o 90 ) ze sektoru č. 7 s označením části (svislá sestava jehel čtvrté řady známek) s vychýlenými PO v sestavě jehel. Dole je opět zvětšení této části ze sektorů čislo 7, 8 a 3. Stejné to musí být i u sektoru 4. Fragment s. 7 Fragment s. 8 Fragment s. 3 Nyní se můžeme pokusit o rozlišení sektorů 4 a 6. Oba mají zcela properforovaný levý i pravý okraj PA. Perforace PA ze sektoru 4 musí mít charakteristické znaky perforace PA ze sektorů číslo 3, 7 a 8. Perforace PA ze sektoru 6 musí mít charakteristické znaky perforace PA ze sektorů číslo 1, 2 a 5. Příklad 1: PA na následující straně vlevo má oba svislé okraje PA zcela properforované. Takto jsou perforovány sektory č. 2, 4, 6 a 8. Na horním a dolním okraji PA schází rozměřovací křížky. Tímto se vylučují sektory č. 2 a 8. Ve hře tedy zůstávají sektory č. 4 a 6. Ve čtvrté řadě známek má svislá perforace charakteristický znak - vychýlené PO (označeno šipkami). Toto je charakteristické pro sektor č. 3, 4, 7 a 8. Zkouška potvrzení podle perforace:

19 do horního okraje PA zasahuje po jednom perforačním otvoru. Do dolního okraje PA zasahují 3 perforační otvory. Toto je podle perforace charakteristické pro pravý dolní PA prvního perforačního archu, tedy pro sektor č. 4. Příklad 1., sektor 4. Příklad 2., sektor 6. Příklad 2: PA nahoře vpravo má oba svislé okraje PA zcela properforovány, což odpovídá sektoru č. 2, 4, 6 a 8. Na horním a dolním okraji PA scházejí rozměřovací křížky, což vylučuje sektory 2 a 8. V úvahu tedy přicházejí jen sektory č. 4 nebo 6. V první perforační řadě známek je pro sektory 1, 2, 5 a 6 vychýlení PO. Znamená to tedy, že se jedná o sektor č. 6. Potvrzení závěru podle perforace (pomocná metoda, ne vždy souhlasí): do horního okraje perforace zasahuje po jednom PO, do dolního okraje PA zasahuje také po jednom PO. Je to tedy pravý horní nebo dolní roh perforačního archu, tedy sektor č. 4 nebo č. 6. Potvrzení touto metodou zde schází. Příklad 3: Rovněž určení sektorů č. 3 a č. 5 by nemělo být problémem. Oba PA z těchto sektorů musí mít neproperforovaný levý okraj PA. Příkladem je dole vlevo umístěný PA. PA vlevo má levý okraj neproperforovaný. Je to tedy lichý sektor (1, 3, 5 nebo 7). Scházející rozměřovací křížky vylučují sektor č. 1 a č. 7. Zbývají tedy sektory č. 3 a č. 5. Horní okraj PA má šířku 13 mm a dolní 14,2 mm. Kdyby na dolním okraji byl nápichový bod, byl by to sektor č. 3. Musela by být po nápichovém bodu stopa. Závěr, je to sektor č. 5. Potvrzení podle perforace: Levá strana známek 1 řady má charakteristické vychýlení PO pro sektory 1, 2, 5 a 6. Vychýlení je označeno šipkami. Je to tedy skutečně sektor č. 5. Dodatečná kontrola: tři PO zasahující do horního okraje PA a 1 PO zasahující do dolního okraje PA. Svědčí to o levém horním rohu perforačního archu, čili o sektoru č. 1 nebo č. 5. Scházející rozměřovací křížek vylučuje sektor č. 1. Závěr: je to skutečně sektor č. 5. Stojí zato nalézt a popsat i jiné tiskové značky, které se zachovaly na okrajích přepážkových archů. Zde jsou příklady:

20 Vlevo je dolní okraj archu známky 60 gr. ze sektoru č. 8 s dodatečným rozměřovacím křížkem v červené barvě pod 17. známkovým polem. Křížek pod 20. známkovým polem je ve všech čtyřech barvách tisku, vpravo je známka nominální hodnoty 2,50 zł. z levého dolního rohu přepážkového archu, čili známkové pole 17. ze sektoru č. 7. se širokým dolním okrajem PA. Pod známkou jsou mimo rozměřovacího křížku ještě rukou strojníka při tisku známek vyznačené další tiskové značky. Značky strojníka při tisku sou označeny šipkami. Známe-li skladbu tiskového archu a způsoby určení tiskových sektorů, můžeme se věnovat tiskovým chybám a odchylkám tisku známek s cílem jejich popsání a případného katalogového seřazení pro potřeby sběratelů. Mimo četných a velmi četných vad (vpravo je sken známky z 11. známkového pole sektoru č. 5 obohaceného o celkem 55 drobných skvrnek ve 4 barvách), které jsou znakem špatné jakosti tisku známek existují některé, které stojí zato popsat. Některé z nich jsou již evidovány v katalozích a monografiích (často bez uvedení pozice na kterém známkovém poli PA se nacházejí; dokonce jsou známy případy chybného označení známkového pole na PA). Navrhuji čtenářům případné doplnění níže uvedené tabulky v prázdných polích znaky : +, - nebo +/-. Nomi- tisková vada sektor nál zn. ozn* popis pole gr. s výrazný posun červené a černé barvy gr. s rozdvojený chochol na hlavě orla t dva piloti ,35 zł s reflektor na tanku (otevřený poklop) t jiná číslice 1 v nominále ,55 zł s poškozené U a D LUDOWEGO ,50 zł s poškozené druhé O POLSKIEGO ozn* = označení vady písmenem (praxe užívaná v polských katalozích, uvádí se jen číslo známky pro známku bez vady a číslo známky s písmenem pro známku s vadou). Má-li známka více vad tisku, pro další vadu se uvádí další písmena podle abecedy (t, u, v ). V tabulce tučně vyznačené písmeno je tam, kde to uvádí katalog Fischer, kurzivou navrhuji označení pro nekatalogované vady. + = vada se nachází na všech zbádaných PA daného sektoru, - = vada se nenachází na žádném ze zbádaných PA daného sektoru, +/- = vada se nachází jen na některých ze zbádaných PA daného sektoru, Na následující straně jsou reprodukce vybraných tiskových vad, které jsou uvedeny v tabulce

21 na straně 20 tohoto článku. Posun červené a černé barvy tisku způsobil to, že se nápis POLSKA objevil v horní části známky a nominální hodnota 20 a některé prvky rakety jsou značně níže než je to na běžné známce (viz reprodukce vpravo). V tabulce je to označeno (s). Posun musel zároveň způsobit to, že známky z horní řady PA každého sektoru jsou bez červené barvy a nápisu POLSKA, ostatní známky v PA z řad 2 5 mají tento nápis v horní části známky. Budu vděčný za poskytnutí informací o těchto případech, které s určitostí patří mezi opravdové rarity. 60 gr - t 60 gr - s 1,35 zł - 1,35 zł - 1,55 zł - 2,50 zł - Navrhuji čtenářům účast v další specializaci této emise pokud se jedná o odchylky, chybotisky a tiskové vady. Pro usnadnění sestavení slouží níže uvedená tabulka. Nomi- tisková vada sektor nál zn. ozn* popis pole gr. 40 gr. 60 gr. 1,15 zł 1,35 zł 1,55 zł 2,50 zł 3,00 zł Abych Vás neovlivňoval, zdržuji se zde uvádění dalších odchylek, které vlastním. Připomínky, korekci a doplnění pošlete prosím em s reprodukcemi na adresu: emil.k@2com.pl Emil Karzełek

22 Česko-polská R-nálepka Pudlov/Pudłów a německo-polské razítko na československých známkách série HRADČANY, smíšená frankatura, 75 hal bez přetisku a 5 hal. s přetiskem SO/1920. R-zásilka poslaná z Pudlova do Neplachovic u Opavy. R-nálepka je dvojjazyčná, česko-polská, třirámečková, CS 1. Na zásilce je smíšená frankatura známek série Hradčany, jedna bez přetisku, druhá s přetiskem SO/1920. Expediční razítko je rakouské, dvoukruhové, německo-polské razítko, katalogové číslo 1941/1 (Monografie Díl 14, str. 84). Razítko PUDLAU/PUDŁÓW/a je Typu G 134. V použití bylo od roku 1914 a nebylo znárodněno. Datum na můstku razítka je 24.VI Dvoupáska známek Hradčany 80h vpravo je již z československým dvoukruhovým razítkem, česko polským s iniciály Č.S.P. Typu M 44. Datum na můstku razítek je 3.VIII Po roce 1918 platila tedy na poště Pudlov následující razítka: - rakouské G 134 PUDLAU / PODŁÓW/a, platnost (nejméně do 24.6), Monografie Díl 16. na str. 460 uvádí jen do r. 1919, - česko-polské PUDLOV * PUDŁÓW * Č.S.P./a, platnost ( ), Typ M 44, - jen české PUDLOV * Č.S.P.*/b, v použití ( ), Typ M 41, - česko-německé razítko PUDLOV * PUDLAU */a, /b ( ), /c ( ), Typ M 47. Doporučená zásilka nahoře z pošty Pudlov tak, jak je popsaná, patří mezi jednu z nejvzácnějších z období použití známek s přetiskem SO / 1920 ( a ještě smíšená frankatura), protože se jedná o velmi malou poštu. Za ukázku děkujeme ing. Janu KYPASTOVI. Vratný recepis z r. 1897, tentokráte jen německý text formuláře. Na str.9 této Syreny jsme publikovali vratný recepis s německo-polským tiskem. Tentokráte na vratném recepisu o rok staršího data, to je jen německý tisk. Posláno z Jablunkova do Třince.

23 Expediční razítko Jablunkova a příchozí z Třince je s datem v levém horním rohu recepisu. Razítko Jablunkova je jen s německým textem JABLUNKAU / ÖSTERR. SCHLE- SIEN, Typ E 82, katalogové číslo 883/4 (Monografie Díl 13 str. 324). Razítko bylo v provozu od r Bylo ještě razítko Typ E 82 ale s trochu jiným názvem, místo ÖSTERR. je OES- TERR., katal. č. 883/5. Jinak jsou razítka stejná. Manterys ** uvádí razítko Jablunkova pod katal. č. 33/5 F 8. Průměr razítka je 26 mm, v použití bylo od Příchozí razítko Třince je německo-polské TRZYNIETZ /TRZYNIEC, katal. č. 2469/3, v provozu od r Manterys ** uvádí toto razítko Třince pod katal. č. 78/4 F 8, průměr 26 mm, použití Zde se bude muset kolega Manterys opravit nejméně do data , což je skoro o 2 roky později. Vlevo dole na recepise je úřední razítko pošty v Třinci. Monografie čs.známek je vůbec nevedou (viz Díl 14 od str. 544), Manterys** je vede pod katal. č. 78/3 D 11. Razítko D11 je u Manteryse** 5-řádkové, naše skutečnost je ale 4-řádková!! Text razítka má Manterys** správný, dobu použití má ale s otazníkem!! Protože nemá razítko vyobrazené, asi je ani neměl k dispozici. Razítko je elipsovité, rozměry 46 x 30 mm. Razítko je již německo-polské : K.K. POST-u.TELEGRAFENAMT / TRZYNIETZ / C.K.URZĄD POCZTOWY i TELE- GRAFICZNY / TRZYNIEC. K německo-polskému textu také jedna nesrovnalost z Monografie Díl 13, str. 28. Píše se tam:..teprve v únoru 1898 bylo vydáno nařízení o užívání zemských jazyků, které je možno právem považovat za počátek třetího období jazykového vývoje poštovních razítek. To co podle Monografie mělo být nařízeno v únoru 1898, bylo již zde podle dokladu raalizováno od !! Přitom podle Monografie Díl 13 str. 25 se píše, že rokem 1871 začíná údobí dvojjazyčných razítek u větších PÚ v místech s obyvatelstvem dvou národností. Razítka jsou ně-

24 mecká + název místa v jiném jazyce. To ale platilo jen pro dvojjazyčné názvy ne pro dvojjazyčné texty. Podle materiálu, který pro Syrenu poskytl mgr. ing. Karol MICZA. Polské celiny vydané ve III. čtvrtletí Ve III. čtvrtletí 2007 vydali v Polsku celkem 7 dopisnic s natištěnou známkou, všechny nominální hodnoty 1,35 zł. (poštovné za zásilku do 20g ve vnitrostátní poštovní přepravě). Společné znaky všech vydaných dopisnic: Tištěny byly vícebarevným ofsetem CHiP-DW na kartónu bílém, křídovaném. Formát dopisnic je ±148x105 mm. Linkování pro adresu včetně okének pro PSČ je v barvě červené, délka adresních linek 80, 80 a 45 mm. Za natištěnou známkou je natištěnými body naznačena perforace známky.uvnitř natištěných perforačních bodů je shora dolů nápis: POCZTA POLSKA 07 (první ochranný prvek proti padělání). Natištěné body perforace se nacházejí na fluorescenčním podkladu ve tvaru svislé pásky (3x30 mm). Je to druhý ochranný prvek proti padělání. Uprostřed každé dopisnice je černá, svislá dělící čára (1,5 x 50 mm) rozdělující dopisnici na dvě části; na adresní a propagační. Dopisnice vydané ve III. čtvrtletí 2007 mají katalogová čísla Cp 1435 Cp Cp 1435: XVI.Mezinárodní festival varhanní a komorní hudby, datum vydání Na natištěné známce je kostel v Leżajsku, kde se festival konal. V levé polovině dopisnice je symbolická kresba varhan s nápisem kolem varhan: MIĘDZYNARODOWY FESTIWAL MU- ZYKI ORGANOWEJ I KAMERALNEJ. Pod varhanami je 3-řádkový nápis: XVI / LEZAJSK / Svisle v levém dolním rohu dopisnice je umístěna signatura nákladu (černě) Kartka Pocztowa Poczta Polska VI 2007 / nakład proj.sz.saliński / fot. W.Padowski Cp 1436: 50.výročí Klubu PZF Svatý Gabriel, datum vydání Na natištěné známce je Matka Boží Potěšení. Nahoře dopisnice uprostřed, černě je 2-řádkový nápis 50. rocznica powstania / Klubu PZF Święty Gabriel. V levém horním rohu dopisnice je znak klubu v hnědé barvě. V levé polovině dopisnice je kostel. Pod ním je černý, 3-řádkový nápis: Górka Duchowna / Kościół Matki Bożej Pocieszenia i św.michała Archanioła / 7 lipca 1957 r. I. Zjazd Stowarzyszenia Filatelistów Święty Gabriel. Svisle podél černé, dělící linky je černě ve dvou řádcích signatura nákladu dopisnice: Kartka Pocztowa Poczta Polska VI 2007 / nakład projekt Maria Bukowska Cp 1437: 63.výročí Varšavského povstání, datum vydání Na natištěné známce je povstalec bojující v ulicích Varšavy.Vlevo od natištěné známky je v šedé barvě znak Bojujícího Polska (Polska Walcząca) s černým a červeným čtverečkem po stranách znaku. Pod znakem je 63 (černě), tečka (červeně) a 3-řádkový černý nápis: rocznica wybuchu / Powstania / Warszawskiego. V levé polovině dopisnice je povstalecký pár, který se rozhodl i přes nejistou dobu uzavřít sňatek. Vlevo nahoře je o tom ve 4.řádcích ve volném překladu informace: Alice Treutner, sanitářka a Bolesław Biega, podporučík, v nejistotě toho, co je čeká se rozhodli uzavřít sňatek. Sňatek požehnal kněz Viktor Potřebski. Pod párem snoubenců je ručně psaný nápis: Powstanie Warszawskie / Ślub Alicji Trautner Jarmuz / i ppr. Bolesława Biegi Patąka. Podél levého okraje dopisnice je v jednom řádku černě signatura nákladu: Kartka Pocztowa, Poczta Polska VII 2007, nakład , proj.k.warzykowski Cp 1438: Svátek Polské armády, datum vydání V horní části dopisnice je současný proudový letoun. V levé polovině dopisnice je černě nápis ŚWIĘTO WOJSKA POLSKIEGO. Pod nápisem je nastoupená čestná jednotka se zástavou. V levém dolním rohu je 3-řádkový, černý nápis: Kartka Pocztowa, Poczta Polska / VII 2007, nakład , proj.j.skakun / fot.archiwum MON, Keith Robinson.

25 Cp Cp Cp Cp

26 Cp Cp Cp Cp 1439: 125.let Polské lesnické společnosti datum vydání Na natištěné známce je dubový list se stužkou s nápisem : TOW. LEŚNE (Lesnická společnost). Vlevo nahoře je zleva pohled do lesa, zprava pohled na mohutný strom. Mezi nimi je nápis: Sylwan /Dziennik nauk leśnych / i / Maśliwych/ Tom pier-wszy. V levé polovině je větévka jehličnanu s písmeny PTL. Pod ní je 4-řádkový, černý nápis: 125 LAT / POLSKIEGO / TOWA- RZYSTWA / LEŚNEGO. Podél levé, silné, černé, dělící linky je černě uvedena signatura nákladu: Kartka Pocztowa, Poczta Polska, VIII 2007, nakład , proj. J. Skakun Cp 1440: 75. let sportovního klubu Pošťák v Poznani, datum vydání Na natištěné známce je hráč pozemního hokeje. Nahoře uprostřed dopisnice je znak klubu a 3-řádkový, černý nápis : 75. ROCZNICA DZIAŁALNOŚCI / KLUBU SPORTOWEGO / POCZTOWIEC POZNAŃ. Pod nápisem je v sedmi řádcích informace o sportech provozovaných v klubu. V levé polovině dopisnice jsou tři fotografie různých družstev klubu. Podél tlusté, černé, dělící linky je černě

27 signatura nákladu: Kartka Pocztowa, Poczta Polska, VIII 2007, nakład , proj. J. Skakun. Dopisnice má žlutý podtisk Cp 1441: 100. let filatelistického hnutí v Bydgoszczy, datum vydání Na natištěné známce je budova pošty v Bydgoszczy. V levé polovině dopisnice na rozprostřených různých známkách je nahoře ve známkách nápis 100, níže pak -lecie. Dole je ve tvaru dvoukruhového razítka nápis: RUCHU FILATELISTYCZNEGO w BYDGOSZCZY. Podél silné, černé, dělící linky je černě uvedena signatura nákladu: Kartka Pocztowa Poczta Polska IX 2007 nakład proj. K. Wyrzykowski. Poštovna Bílá (Staré Hamry ve Slezsku). Katalogové číslo poštovny je Poštovna byla v provozu od do (Bílá na Moravě) byla otevřena jako Bílá a v provozu byla do Ukončení činnosti definitivně Vpú byl poštovní úřad Staré Hamry ve Slezsku, od pak Staré Hamry. Poštovna používala celkem tři razítka: 1)*BÍLÁ, MOR. /BILA, MHR.*. razítko má rozměr 28x15 mm, barva fialová nebo modrá. Známé použití od VIII do VIII Ohodnoceno 30 euro. 2)*BÍLÁ na MORAVĚ (STARÉ HAMRY)*, razítko má rozměr 44x8 mm, barva černá nebo modrá, doba použití II až X Ohodnoceno 3 euro. 3)*BÍLÁ* (STARÉ HAMRY) Barva neuvedena, doba použití V až???. Cena neuvedena. Dopisnice má kulaté razítko Masarykovy útulny na Beskydě, 950 m/n.m. Razítko je dvoukruhové, průměr 34 mm. Razítko poštovny má rozměr 44 x 8 mm. Na známce 50 hal. je otisk vlakové pošty č. 758, FRÝDLANT N.O. - MOR.OSTRAVA ***/a s datem na můstku -3. I.27. Razítko je dvoukruhové. Razítko útulny i poštovny má fialovou barvu. Vlaková pošta 758 byla v provozu v letech Používala celkem 4 razítka: 1)PŘÍVOZ FRÝDEK MÍSTEK * Č.S.P.* 758/a. Typ V 21, v použití , 2)FRÝDEK MÍSTEK PŘÍVOZ * Č.S.P.* 758/a. Typ V 21, v použití , 3)MOR.OSTRAVA FRÝDLANT N.O. *** 758/a. Typ V 22, v použití , 4)FRÝDLANT N.O. MOR.OSTRAVA *** 758/a. Typ V 22, v použití

28 Viz Monografie Díl 17/II str. 494, katal. č Zajímavostí je to, že známka na zásilce není oražena razítkem Vpú Staré Hamry, ale razítkem vlakové pošty č Druhá zásilka je poslaná do Vítkovic. Opět je na ní razítko poštovny č.2, rozměr 44x8 mm. Razítko poštovny má otisk fialový. Expedičním razítkem je razítko Vpú pošty STARÉ HAM- RY /b *** s datem na můstku razítka 24.VIII Pod razítkem poštovny je ručně napsáno Čj???/25/8.28 (PROČ)? Katalogové číslo pošty Staré Hamry je 2276 (Monogr.Díl 17/II, str.66). Pošta po roce 1918 používala celkem tři razítka:typ M 40 ( ), Typ M 41 ( ), Typ M 45 s rozlišením a ( ) b ( ) c ( ). Naše razítko na zásilce je Typu M 45 s rozlišením b. Podle materiálu Dr. Adriana JUNGA. Poštovna Bílý Kříž (Staré Hamry).

29 Poštovna byla v provozu od do Činnost definitivně ukončila Vpú pro poštovnu byl poštovní úřad Staré Hamry. Poštovna používala jen jedno razítko: 1) * BÍLÝ KŘÍŽ * (STARÉ HAMRY). Razítko bylo o rozměru 53 x 8 mm, otisk je znám v barvě fialové, modré a červené. Doložené zásilky s tímto razítkem jsou z období IV IX Oceněno 5 euro. Naše ukázka na předcházející straně má otisk razítka fialový, datum na razítku Vpú STARÉ HAMRY ***/b je 29.VII Razítko této pošty je Typu M 45. Pro Syrenu připraveno podle materiálu Dr. Adriana JUNGA. Příležitostné razítko BAD DARKAU s datem ! Text razítka: BAD DARKAU (OBERSCHLES.) / Jod-Brom-Sole-Bad. O razítku jsme již v minulosti psali v: -Syreně č. 115 na str. 19, zásilka poslaná do Braunschwaigu , -Syreně č. 116 na str. 7, posláno na adresu Feldpost A , -Syreně č. 145 na str. 7, posláno na Feldpost S Zároveň jsme vyhlásili akci pro zjištění nejstaršího a nejpozdnějšího data použití tohoto razítka. Dnes můžeme počátek použití posunout dokonce na !! Je to skoro o dva roky dříve! Razítko bylo tedy používáno minimálně v období ! Blahopřejeme k nálezu Dr. Adriana JUNGA, který nám tuto zásilku pro Syrenu zapůjčil. Na přední straně pohlednice je pohled na lázeňskou vilu LORI. Razítka lázní Darkova nacházíme převážně na zásilkách vojáků Vermachtu, kteří si v lázních v Darkově lízali utržená zranění na různých frontách. Poštovna Závada: V Syreně č. 155 na str jsme publikovali zásilku poslanou do Lazů u Orlové s tímto razítkem. Tamtéž jsou uvedena další razítka této poštovny. Literatura o poštovnách autorů P. Gebauer, J Tekeľ toto razítko uvádí, ale bez jakýchkoli dalších údajů o tomto razítku. V uvedené práci schází i údaj o ocenění razítka na celistvosti. Jedná se o razítko pod č. 1.

30 Nahoře je zásilka s tímto razítkem poštovny *ZAWADA (Schles./ Śląsk)*, Vpú je zde pošta DITTMANSDORF / DĚTMAROVICE. Datum na razítku nelze přečíst, ale na obrazové části z přední strany korespondenčního lístku lze přečíst datum v textu Poštu v Dětmarovicích mezi razítky do r v Monografii č. 13 nenajdete!! Je až v Monografii razítek , Díl 16/I. Zde je uvedeno, že pošta v tomto období užívala razítka Typu D 9 a M 9, ale také tato razítka znárodněná D 9z a M 9z. Razítko na naší ukázce je Typu D 9 (bez můstku, jen datum (den/měsíc/ poslední dvojčíslí roku). Je to tedy v krátké době již druhý exemplář tohoto razítka publikovaný v naší Syreně. Na přední straně korespondenčního lístku je známý fryštátský motiv z té doby, nová škola a tehdejší pošta na Fryštátské ulici (dnešní název). Za ukázku pro Syrenu děkujeme Teodorovi WILCZKOWI. Takovéto obdélnikové razítko z Bohumína vidíme podruhé!!

31 V Syreně č. 135 na str. 14 jsme publikovali příspěvek s názvem Takovou zásilku z Bohumína jsme ještě neviděli. Dnes je to již díky ukázce Dr. Adriana JUNGA druhá zásilka s tímto razítkem! Zásilka má v horní části obdélníkové, dvouřádkové razítko Wehrschild im Eisen / Oderberg-Bahnhof. / (bojový železný štít / Bohumín-nádraží). Použití tohoto razítka není běžné a ani nevíme proč a kdy se používalo. Ukázkou v Syreně č. 135/14 byla zásilka v místní přepravě (z Bohumína do Bohumína do železáren na rourovnu). Dnešní zásilka je poslána do Krakova na soukromou adresu. Zatím, co první zásilka měla bohumínskou cenzuru WEITER- LEITEN, dnešní ukázka má krakovskou cenzuru K.u.k.Militąrzensur /Krakau 1. Tou se dnes zabývat nebudeme. Připravuje se přehledný článek o komplexu cenzurních razítek Krakova pro Syrenu. Zatím sbíráme potřebný materiál. Naše dnešní ukázka má expediční razítko německo-polské ODERBERG 1 / BOGUMIN 1/3b s datem na můstku 21.VIII.1915, předešlá měla datum Mezi oběma zásilkami je tedy rozdíl jednoho měsíce v podání. Expediční razítko je Typu G 134. Toto razítko uvádí Monografie č. 13 na str. 530 s rozlišením 4a, 6a a 6d pod katalogovým číslem 1687/5. Toto razítko s rozlišením 3b ale Monografie neuvádí, dokonce to není ani v dodatku k Dílu č. 13 a 14!! Stále ale není vysvětlen účel použití obdélníkového razítka!! Ví to někdo? Další hezká zásilka s těšínskou cenzurou z r Razítka těšínské cenzury jsme kompletně publikovali a popsali v Syreně č. 124 na straně Cenzurní razítko na zásilce nahoře je tam uvedeno pod katalogovým číslem 663. Rozměr cenzurního razítka je 52 x 13 mm a v použití bylo v období leden 1915 říjen Jsou známy otisky v barvě fialové a červené. Naše ukázka má otisk červeně fialový. Expediční razítko pošty Těšín 1 (německo-polské) má na můstku datum Všechny údaje tedy souhlasí na katalogové údaje. Pro Syrenu zapůjčil Dr. Adrian JUNGA. Poštovna, tentokráte z Polského území GRUDSCHTZ / űber Oppeln z Zatím, co poštovny na našem území a také přilehlém území polské strany Těšínského Slezska jsou dosti podrobně zpracovány, u polských poštoven (mimo Těšínsko) to již takto neplatí. Podobná práce autorského kolektivu práce o našich poštovnách P.Gebauer-J.Tekeľ z polské strany není známa. Občas se objeví v polském filatelistickém tisku nějaká bílá vrána, ale to

32 je opravdu všechno. Není se pak o co opřít, není s čím porovnávat. Přesto je třeba i poštovny z polské strany mimo Těšínsko občas připomenout. Bohužel mimo popisu nemůžeme ani na stránkách Syreny o problematice nic bližšího sdělit. Nahoře je zásilka poslaná do Karviné podle razítka Vpú Opole dne Zásilka má razítko poštovny Grudschitz /űber Oppeln. Razítko poštovny je obdélníkové, rozměr 30 x 15 mm, text je ve dvou řádcích. Barva otisku razítka poštovny je černošedá. Expediční razítko Vpú je s textem OPPELN / LAND s datem na můstku Expediční razítko je jednokruhové s můstkem. Ukázku pro Syrenu poskytl Dr. Adrian JUNGA. Srdečně za ni děkujeme. Poštovna TYRA (TŘINEC).