Sociodemografická analýza. KPSS Děčín. Ing. Mária Dvořáková Mgr. Martin Štainer, Ph.D.

Transkript

1 Sociodemografická analýza KPSS Děčín 2009 Ing. Mária Dvořáková Mgr. Martin Štainer, Ph.D.

2 Úvodem Tato závěrečná zpráva prezentuje výsledky výzkumu potřeb uţivatelů sociálních sluţeb a byla zpracována jako součást projektu komunitního plánování sociálních sluţeb (KPSS) realizovaného městem Děčín. Jedná se o druhou z trojice analýz, které v roce 2009 zpracovala firma Edukol vzdělávací a poradenské sdruţení s. r. o. Konkrétně se jedná o tyto tři analýzy: Sociodemografická analýza: shrnuje dostupná statistická data o obyvatelstvu s důrazem na problematiku sociálních sluţeb a cílové skupiny projektu komunitního plánování sociálních sluţeb. Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb: mapuje současnou situaci v nabídce sociálních sluţeb pro jednotlivé cílové skupiny v Děčíně a identifikuje hlavní nedostatky a moţné způsoby jejich řešení. Výzkum názorů veřejnosti: zjišťuje názory široké veřejnosti na problematiku sociálních sluţeb s důrazem na informovanost veřejnosti o sociálních sluţbách a hlavní sociální problémy města Děčín. Cílem všech těchto analýz je získat informace o stavu sociálních sluţeb a jejich hlavních nedostatcích a poskytnout tak uţitečné podněty pro další proces komunitního plánování. Doufáme a věříme, ţe informace uvedené v této závěrečné zprávě budou vhodným zdrojem pro další zlepšování realizace opatření v sociálních sluţbách statutárního města Děčína. Na úrovni města pracují uţ od roku 2004 desítky zaměstnanců úřadu a dalších osob aktivně působících na zkvalitňování poskytovaných sociálních sluţeb formou komunitního plánování a naše studie nejsou v této oblasti prvními. Navíc kaţdá ze tří výše uvedených částí je zaměřena na jistý pohled, který ještě ani tak nevytváří ucelený obraz skutečného stavu. V rámci komunitního plánování se pravidelně scházejí čtyři koordinační skupiny a jejich členové rovněţ formulují ze svého pohledu mnoho hodnotných a podnětných doporučení, definují celou řadu cílů do následujících let. Co je nejdůleţitější (a co bylo i našimi šetřeními potvrzeno) v Děčíně dochází postupně a průběţně k realizaci vytýčených cílů a jednoznačně komunitní plánování sociálních sluţeb napomáhá zlepšování ţivota obce a především jejích příslušníků. Námi zpracované podklady chápeme jako příspěvek pro další diskuze a doufáme, ţe vhodně poslouţí v procesu kvalitního rozhodování. Maximálně jsme se snaţili dokumenty zpracovat tak, aby s nimi nebyla těţká práce a aby se staly kvalitní pomůckou poskytující jak základní informační bázi o změnách sociodemografického prostředí, tak zpětnou vazbu od lidí, kterých se KPSS přímo či nepřímo týká. Naše práce byla velmi pozitivním způsobem ovlivňována vstřícnou spoluprací s paní ing. Renatou Grešíkovou, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví a stejně tak

3 s paní ing. Dagmar Vávrovou, manaţerkou komunitního plánování. Pracovali jsme ale i s celou řadou dalších kolegů a kolegyň. I jejich přístup byl bez výjimky velmi příjemný a plný ochoty napomáhat. Moc za vše děkujeme a přejeme na nelehké cestě pozitivního ovlivňování kvality ţivota v době ekonomické krize mnoho úspěchů. Putování po této cestě bude o to lehčí, o co víc lidí po ní bude kráčet pokud moţno stejným směrem. Dr. Martin Štainer 3

4 Obsah 1. Stručná charakteristika území Analýza demografické situace Vzdělanostní struktura obyvatel Ekonomické subjekty a nezaměstnanost Vybavenost a sociální zabezpečení Kriminalita Závěr - doporučení

5 1. Stručná charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Děčín je největším správním obvodem v Ústeckém kraji. Svými 554 km2 zaujímá zhruba desetinu rozlohy kraje. Hustotou 145 obyvatel na km2 převyšuje průměr České republiky (132) a více neţ polovina obyvatel ţije v sídle správního obvodu. Správní obvod má spíše průmyslový charakter, podniky jsou soustředěny především v sídle správního obvodu. Významnou roli zde hraje cestovní ruch. Sídlem správního obvodu je město Děčín, které leţí na soutoku Labe a Ploučnice. Dominantou Děčína je zámek s raně barokní Růţovou zahradou. Naproti zámku se vypíná Pastýřská stěna se secesním zámečkem. Mezi památky se bezpochyby řadí i Podmokelská ţidovská synagoga, kaple sv. Jana Křtitele nebo Ovčí můstek. Děčín je nazýván městem mostů, kterých je tu devět. Na území města je několik sportovních areálů, stadionů a aquacentrum, sídlí zde kino a okresní muzeum. Na Pastýřské stěně je umístěna zoologická zahrada, jedna z nejmenších v ČR. Administrativní mapa správního obvodu Děčín

6 Ve správní oblasti obce s rozšířenou působností je evidováno 34 obcí, 120 částí obcí, přes 700 ulic, a téměř 17,5 tisíce adres. Ve správní oblasti bylo k k trvalému pobytu (nebo jakémukoli platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno téměř 80,5 tisíce obyvatel. Základní údaje o správním obvodu obce s rozšířenou působností Děčín k ORP Děčín ,7 51,8 1,4 Zdroj: ČSÚ obcí částí obcí Počet katastrů obyvatel Rozloha v ha zemědělské půdy Správní obvod obce s rozšířenou působností Děčín tvoří tyto obce: Podíl v % lesních pozemků zastavěných ploch ARNOLTICE BENEŠOV NAD PLOUČNICÍ BYNOVEC ČESKÁ KAMENICE DĚČÍN DOBKOVICE DOBRNÁ DOLNÍ HABARTICE FRANTIŠKOV NAD PLOUČNICÍ HEŘMANOV HORNÍ HABARTICE HŘENSKO HUNTÍŘOV JANOV JANSKÁ JETŘICHOVICE JÍLOVÉ KÁMEN KUNRATICE KYTLICE LABSKÁ STRÁŇ LUDVÍKOVICE MALÁ VELEŇ MALŠOVICE MARKVARTICE MERBOLTICE RŮŢOVÁ SRBSKÁ KAMENICE STARÝ ŠACHOV TĚCHLOVICE VALKEŘICE VELKÁ BUKOVINA VERNEŘICE VESELÉ 6

7 v l e t e c h , Sociodemografická analýza ORP Děčín a města Děčín 2. Analýza demografické situace Obyvatelstvo je základním dynamickým prvkem a nositelem všech sociálních a hospodářských aktivit v regionu. Počet obyvatel je rozhodujícím faktorem pro určení výnosu z daní obcím. Z demografického hlediska se rozlišuje přirozený pohyb obyvatelstva neboli přirozená měna, která je charakterizována z hlediska bilancí především počtem ţivě narozených dětí a zemřelých obyvatel s výsledným efektem přirozeného přírůstku nebo přirozeného úbytku obyvatelstva. Mechanický pohyb obyvatel je stěhování - migrace, jehoţ výsledkem je aktivní nebo pasivní saldo přistěhovalých a vystěhovalých ve sledovaném období. Vybrané údaje podle správního obvodu obce s rozšířenou působností Děčín Obyvatelstvo celkem (stav k ) z toho ţeny v tom ve věku 0-14 let let a více let Průměrný věk obyvatel (stav k ) 39,4 39,6 39,7 39,9 Index stáří Index ekonomické závislosti Narození ţivě Zemřelí celkem Sňatky Rozvody Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Zdroj: ČSÚ V úhrnu let se v ORP Děčín zvýšil počet obyvatel (o 1 390, tj. o 2,0%). Toto mírné zvýšení počtu obyvatel koresponduje s demografickým vývojem v celé České republice, kdy se zvýšila porodnost, ale i počet cizinců ţijících v ČR, potaţmo také v ORP Děčín. 7

8 Počet cizinců celkem v letech Cizinci celkem 1) Index cizinci celkem 2008/2005 ORR Děčín ,9 město Děčín ,7 Zdroj: Ministerstvo vnitra 1) Cizinci+EU s trval. i přech.pob. Podíl cizinců v celkové populaci v ORP Děčín i ve městě Děčín vykázal nárůst srovnáním roku 2008 oproti roku 2005 v ORP Děčín o 43% a ve městě Děčín o 45%. Podíl cizinců s trvalým nebo přechodným pobytem v populaci na tomto území v roce 2008 dosáhl 4% a koresponduje tak s podílem cizinců v populaci Ústeckého kraje. Při hodnocení přirozené měny obyvatel v ORP Děčín v průběhu let zjistíme, ţe tento demografický ukazatel je rozkolísaný. V posledních dvou letech (2007 a 2008) je v pozitivních číslech s viditelným nárůstem, tzn., ţe se více lidí narodilo, neţ zemřelo. Věkové sloţení obyvatelstva je důleţitou biologickou charakteristikou populace a je předpokladem dalšího vývoje obyvatelstva. Věková struktura obyvatelstva je dána předchozím vývojem porodnosti a úmrtnosti, většinou jen okrajově bývá ovlivněna působením migrace. Věkovou strukturu lze nejvýstiţněji charakterizovat indexem stáří, indexem ekonomického zatíţení a průměrným věkem obyvatel. Pro analytické účely se pouţívají věkové skupiny, kde věk je určován tzv. ekonomickými hranicemi věku, jimiţ jsou 0-14 let, let, 65 a více let. Věkovou strukturu populace dlouhodobě poznamenává probíhající proces demografického stárnutí, tedy narůstání podílu seniorů v populaci. Stárnutí populace je v zásadě způsobeno dvěma faktory. Prvým je pokles porodnosti, vyvolaný ústupem populační vlny 70. let a urychlený po roce 1990, faktorem druhým je růst naděje doţití neboli střední délky ţivota (podrobněji bude uvedeno níţe). Věkovou strukturu obyvatelstva ovlivňuje také podílové zastoupení muţů a ţen. Věková struktura muţů byla odlišná od věkové struktury ţen. Je to dáno také tím, ţe muţů se rodí více neţ ţen, ale umírají v průměru o 6,8 let dříve neţ ţeny. Stárnutí je chápáno jako jev celospolečenský i individuální, který vyţaduje přijmout ucelený, dlouhodobý program přípravy na stáří a vyvolat zájem společnosti i jednotlivců o tuto problematiku. Vzhledem ke stárnutí populace a zvýšenému počtu seniorů ve společnosti je nutné vytvořit podmínky pro rovnoprávný a aktivní ţivot seniorů. Stárnutí populace v hodnoceném období je nejlépe patrné z porovnání odvozených syntetických ukazatelů. Průměrný věk ţijících obyvatel v ORP Děčín se za posledních 5 let zvýšil o více neţ půl roku, (tj. na průměrný věk 39,9 roků v roce 2008). Nutno podotknout, ţe populační stárnutí je proces, který se týká všech regionů České republiky Markantním důkazem stárnutí populace je také vzestup indexu stáří. V ORP Děčín na 100 dětí ve věku 0-14 let připadlo v roce 2008 celkem 91 seniorů ve věku 65 a více let, kdeţto v roce 2004 to bylo 81 seniorů na 100 dětí. Celkovou míru závislosti "dětí" a "seniorů" na 8

9 "produktivní populaci" vyjadřuje index ekonomického zatíţení, jehoţ hodnota za ORP Děčín v roce 2008 (39,9) mírně překračuje průměr za město Děčín (38,7). Pohyb obyvatelstva v ORP Děčín v letech živě narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí celková změna Město Děčín trvale bydlící obyvatelstvo (stav k ) Počet obyvatel ve věku 0-14 let (14,8%) Počet obyvatel ve věku let (72,1%) Počet obyvatel ve věku 65 a více let (13,1%) Index stáří - 89 Index ekonomické závislosti 38,7 Komunitní plánování sociálních sluţeb je kromě jiného metodou, prostřednictvím které je moţno flexibilně reagovat na změny v demografické struktuře na plánovaném území. 9

10 1 500 Pohyb obyvatelstva v Děčíně v letech živě narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí celková změna Pohyb obyvatelstva ve městě Děčín oproti ORP Děčín za hodnocené období ( ) měl mírně odlišný průběh, jak vyplývá z výše uvedených dvou grafů. Město Děčín vykazovalo v roce 2000 (-193) a v roce 2008 (- 227) vyšší celkový úbytek obyvatel neţ ORP Děčín. Pro objektivní posouzení je za město Děčín zpracovaný podrobný přehled o pohybu obyvatel od roku Z uvedené tabulky je zřejmý nejen demografický vývoj, ale i sociální změny ve společnosti, zejména ve vazbě na nárůst dětí narozených mimo manţelství. K jak hlubokému propadu porodnosti došlo si uvědomíme při porovnání hodnot ze 70.let minulého století a hodnot o počtu narozených dětí na počátku 21, století. Je patrné, ţe o ţádný babyboom, jak se v posledních letech v médiích s oblibou hovořilo, nejednalo, ale ţe k nárůstu porodnosti došlo tím, ţe se k rodičovství odhodlaly populačně silné ročníky narozené právě v 70. letech minulého století. V následných letech se dá očekávat sniţování porodnosti, kdyţ budou postupně dospívat do rodičovského věku populačně slabší ročníky. V roce 2000 byl v Děčíně zaznamenaný historicky nejniţší počet narozených dětí (459), coţ nebyla ani polovina narozených dětí z nejsilnějšího populačního ročníku 1974 (1 003). V roce 2007 byl v Děčíně zaznamenán nejvyšší podíl dětí narozených do neúplných rodin (54,9%) z celkového počtu narozených dětí. 10

11 Rok Stav k 1.1. Narození z toho mimo manželství 1) podíl dětí naroz. mimo manželství Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek migrační Přírůstek celkový Stav k , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ) Od roku 1992 z živě narozených Zdroj: ČSÚ Pohyb obyvatel ve městě Děčín v letech (k ) Úmrtnost je vedle porodnosti jednou ze dvou základních sloţek demografické reprodukce. Zemřelí tvoří zápornou poloţkou přirozené měny obyvatel. V úhrnu let se v Děčíně více lidí narodilo (4 518) neţ zemřelo (4 450), tj. o 68, coţ se v konečném důsledku promítá do věkové struktury obyvatel. Postupně klesající úmrtnost a prodluţující 11

12 se střední délka ţivota se ve vývoji věkové struktury projevuje růstem podílu obyvatel vyšších věkových skupin. Údaje pro intenzitní ukazatele hrubých relativních měr demografických událostí jsou vztaţeny na obyvatel středního stavu, tj. počet obyvatel k sledovaného roku. I z této tabulky lze spatřit hluboké změny v demografických výstupech za město Děčín. Vybrané relativní údaje - obyvatelstvo ve městě Děčín ( ) Rok Živě narození na 1000 obyvatel Sňatky Rozvody Potraty Rozvodový index Potratový index ,0 11,5 4,1 12,3 35,3 68, ,9 13,0 4,6 12,6 35,5 66, ,2 13,5 4,7 10,6 35,1 49, ,7 12,1 4,7 9,6 39,0 43, ,7 10,7 4,0 9,6 37,1 46, ,3 10,9 4,6 8,8 42,5 47, ,6 9,8 4,6 10,3 47,4 61, ,1 9,8 5,3 9,3 54,1 57, ,4 9,5 4,5 8,9 47,1 54, ,9 8,0 4,1 8,7 51,2 58, ,9 8,1 4,2 9,2 51,7 70, ,1 8,1 4,3 9,5 53,3 71, ,3 8,1 3,8 10,3 46,7 83, ,9 9,1 5,1 10,6 55,9 88, ,9 8,9 4,9 10,6 55,2 75, ,5 8,5 4,1 11,0 49,0 81, ,4 8,3 4,8 16,6 57,5 132, ,3 8,4 4,4 16,3 51,9 121, ,5 9,3 4,6 16,5 49,7 131, ,1 10,3 4,6 16,2 45,0 123, ,6 8,4 3,8 15,5 45,2 113, ,0 8,5 4,2 14,0 49,8 116, ,0 7,3 3,4 10,8 46,0 81, ,1 6,0 4,5 8,9 75,6 88, ,4 5,7 4,2 8,8 74,3 93, ,0 5,8 4,0 9,1 68,4 100, ,7 6,4 4,1 7,9 63,6 90, ,6 5,9 3,8 7,8 65,0 81, ,8 5,4 2,7 7,1 49,7 79, ,7 6,8 4,4 6,0 64,4 69, ,2 6,2 5,1 6,2 82,8 60, ,9 6,3 4,7 6,1 73,9 62, ,2 5,8 4,7 6,0 80,2 53, ,8 6,5 4,0 6,5 61,4 65, ,9 5,9 3,5 6,1 58,6 55, ,9 5,4 4,4 6,2 82,1 56, ,0 5,9 4,2 5,9 71,4 48, ,6 5,4 3,6 5,8 65,4 50,2 *) Od roku 1992 na 100 narozených živě Zdroj: ČSÚ 12

13 na 1000 obyvatel středního stavu Sociodemografická analýza ORP Děčín a města Děčín Problematiku rozvodovosti lze vyjádřit ukazatelem index rozvodovosti, coţ je počet rozvodů na 100 uzavřených sňatků v daném roce. Občas je prezentován zjednodušený výklad, ţe se kaţdé druhé manţelství rozvádí, coţ je ale zavádějící. Růst rozvodového indexu v posledních letech většinou ovlivňuje pokles ročních počtů sňatků. Index rozvodovosti v Děčíně dosáhl maxima v roce 2001 (82,8%). Vzhledem k růstu faktických manţelství bez uzavření sňatku přestává být jiţ rozvodovost kritériem stability rodinného souţití, coţ má také vazbu na vrůstající podíl dětí narozených mimo manţelství. Manţelství se jiţ zdaleka nejeví jediným ţádoucím cílem úvah a snah mladých lidí, jako tomu bylo ještě před lety, a to ani pro ţeny, které si budují vlastní kariéru, nejsou finančně závislé na partnerovi a mají moţnost dosáhnout svých cílů i bez manţelství. Právě rostoucí vzdělanost, sebevědomí a nezávislost ţen vede nejen k odkládání vstupu do manţelství, ale také stále častěji k jeho rozpadu. Navíc naše společnost pohlíţí jiţ jinak na rozvedené osoby a je mnohem tolerantnější k souţití dvou lidí bez uzavření sňatku. Sňatečnost a rozvodovost v Děčíně včetně srovnání s úrovní sňatečnosti a rozvodovosti v ČR v letech sňatky rozvody sňatky v ČR rozvody v ČR Sňatečnost v Děčíně je v posledních letech zhruba na úrovni hodnot za ČR, ovšem v rozvodovosti město Děčín překračuje republikové průměry. Region Děčín patří mezi ekonomicky a sociálně slabý. Je zde dlouhodobě jedna z nejvyšších nezaměstnaností v zemi, a tak je potřeba vysokou rozvodovost chápat i v těchto souvislostech. Demografické změny v populaci lze graficky promítnout do tzv. stromu ţivota (níţe uvedený graf), který se zpracovává z jednoletých věkových skupin podle pohlaví. Z grafu je zřetelné silnější početní zastoupení ţen ve vyšším věku neţ u muţů (vazba na vyšší naději doţití u ţen neţ u muţů). Demografické změny a dopady jsou popsány přímo v grafu. 13

14 14

15 Naděje doţití (téţ střední délka ţivota) vyjadřuje počet roků, který v průměru ještě proţije osoba právě x-letá. Údaje se publikují pouze za kraje a ČR. Například střední délka ţivota při narození chlapce v Ústeckém kraji v roce 2008 je 71,7, let (ČR 74). Jen pro srovnání dívky narozené ve stejném roce mají naději vyšší 78,5 let (ČR 80,1). Ţena se tedy doţije o 6,8 roků více neţ muţ. Naděje na dožití při dosažení příslušného věku z podrobných úmrtnostních tabulek (v letech a ) za vybrané věkové skupiny - Ústecký kraj Věk (roky) Muži 2000 Muži 2008 Rozdíl muži (+- ) Ženy 2000 Ženy 2008 Rozdíl ženy (+-) Rozdíl (+-) muži - ženy ,83 71,73 1,90 76,59 78,48 1,89-6, ,29 71,11 1,82 76,03 77,80 1,77-6, ,37 67,17 1,80 72,09 73,88 1,79-6, ,44 62,22 1,78 67,14 68,92 1,78-6, ,53 57,29 1,76 62,20 63,95 1,75-6, ,71 52,45 1,74 57,30 59,03 1,73-6, ,98 47,69 1,71 52,41 54,08 1,67-6, ,24 42,91 1,67 47,51 49,18 1,67-6, ,47 38,20 1,73 42,60 44,28 1,68-6, ,81 33,54 1,73 37,74 39,45 1,71-5, ,34 28,97 1,63 32,96 34,72 1,76-5, ,11 24,52 1,41 28,39 30,11 1,72-5, ,16 20,54 1,38 24,02 25,61 1,59-5, ,62 16,95 1,33 19,78 21,36 1,58-4, ,57 13,73 1,16 15,83 17,28 1,45-3, ,85 10,78 0,93 12,28 13,51 1,23-2, ,55 8,03 0,48 9,11 10,10 0,99-2, ,63 5,70 0,07 6,48 7,29 0,81-1, ,11 3,83-0,28 4,39 5,00 0,61-1, ,94 2,45-0,49 2,85 3,29 0,44-0, ,06 1,52-0,54 1,79 2,07 0,28-0, ,32 0,94-0,38 1,08 1,25 0,17-0,31 Zdroj: ČSÚ Překoná-li člověk rizika úmrtí v kojeneckém a dětském věku, jeho šance se zvyšují například třicetiletý muţ v Ústeckém kraji měl v roce 2008 statisticky před sebou ještě 42,9 a měl by se tedy doţít 72,9, coţ je o 1,2 let více neţ u novorozence. Překoná-li muţ i vyšší riziko úmrtí spojené se středním věkem, jeho pravděpodobná délka ţivota se ještě zvýší. Například muţ, kterému bylo v roce 2008 šedesát pět let, by měl mít před sebou ještě 13,7 let, coţ je o 7 let více neţ u novorozence, který v tomto roce přišel na svět. U ţen v Ústeckém kraji byla naděje doţití obdobná. Pro srovnání - ţena, která v roce 2008 měla třicet let má statisticky před sebou ještě 49,2 let. Měla by se tedy doţít věku 79,2 let, tj. o necelý rok (0,7) více neţ u novorozence. Ţena, jenţ měla v roce 2008 šedesát pět let by 15

16 p o d l e n e j v y š š í h o u k o n č e n é h o v z d ě l á n í d l e v ý s l e d k ů s č í t á n í l i d u, d o m ů a b y t ů Sociodemografická analýza ORP Děčín a města Děčín měla mít před sebou ještě 17,3 let ţivota a měla by se hypoteticky doţít věku 82,3 let a to je o 3,8 roku více neţ u děvčete narozeném v tomto roce. Střední délka ţivota se v Ústeckém kraji prodluţuje tak jako v ČR. V populaci ţen je prodluţování výraznější neţ v populaci muţů. Je to dáno biologickou odlišností v úmrtnostních poměrech muţů a ţen. Rozdíl dosahuje 6,8 let ve prospěch ţen, Přestoţe naděje doţití v Ústeckém kraji neustále roste, patří regionu dlouhodobě poslední příčka celorepublikového ţebříčku mezi kraji. 3. Vzdělanostní struktura obyvatel Vzdělání obyvatelstva se povaţuje nejen za jeho kulturní charakteristiku, ale stále častěji také za ukazatel ekonomický. Jednotlivá sčítání lidu mu proto věnují stále větší pozornost. Úroveň vzdělání trvale bydlících obyvatel v daném území do určité míry ovlivňují poţadavky na vzdělání zaměstnavatelských organizací. Vzdělanostní strukturu obyvatel do obcí lze získat pouze ze sčítání lidu, a tak poslední dostupné údaje jsou z roku V Děčíně je oproti ORP Děčín vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob (6,2%) a také vyšší podíl obyvatel s maturitou. Pokud ke stejnému roku (2001) vztáhneme data o vzdělanostní struktuře obyvatel také za ČR, tak nejmarkantnější rozdíl je pouze u vysokoškolsky vzdělaných osob, kdyţ jejich podíl v populaci ČR dosáhl 8,9%. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let ) ORP Děčín město Děčín Obyvatelstvo v tom se vzděláním (v %): základní včetně neukončeného 25,7 23,7 vyučení bez maturity 19,4 18,4 střední odborné bez maturity 20,6 19,8 vyučení s maturitou 1,3 1,4 úplné střední všeobecné s maturitou 4,5 4,9 úplné střední odborné s maturitou 17,8 19,7 nástavbové studium 1,7 2,0 vyšší odborné 1,0 1,1 vysokoškolské 5,1 6,2 bez vzdělání 0,9 0,7 nezjištěno 2,0 2,1 1) stav k Pracovní síla regionu závisí na počtu obyvatel, jejich věkové a vzdělanostní struktuře. Nejobtíţnější uplatnění na trhu práce mají právě osoby se základním vzděláním. Tito lidé patří mezi ty, kteří jako nekvalifikovaní mohou přijít o práci mezi prvními, pokud dochází k propuštění. 16

17 Dá se předpokládat, ţe vzdělanostní struktura obyvatel se od posledního sčítání lidu pozitivně změnila, tj. ţe se výrazněji zvýšil podíl obyvatel s vysokoškolským diplomem, lidí s maturitou i vyučených řemeslníků a sníţil se podíl obyvatel v populaci, kteří mají jen základní vzdělání Obyvatelstvo ve věku 15 + podle nejvyššího ukončeného vzdělání v % - srovnání ORP Děčín a město Děčín 30,0 25,0 20,0 ORP Děčín město Děčín 15,0 10,0 5,0 0,0 základní vč. neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity vyučení s maturitou úplné střední všeob, s matur. úplné střední odb, s matur. nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské bez vzdělání nezjištěno 4. Ekonomické subjekty a nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti je hlavním ekonomickým a sociálním ukazatelem. Otázka nezaměstnanosti je tedy velmi frekventovaná, neboť je to jeden z hlavních sociálních problémů, který se týká nás všech. Nezaměstnanost má dopad na naše příjmy, společenské rozdíly, spotřebu, kriminalitu, nemocnost, ale i třeba na volitelnost politiků. Cílem je sniţovat nezaměstnanost a to aţ na míru odpovídající ekonomicko-sociálnímu motivování lidí ke vstupu na pracovní trh. Právě dostatečný počet ekonomických subjektů v ekonomice je důleţitou podmínkou zdravého ekonomického vývoje a stability. Přestoţe ekonomické subjekty mají povinnost hlásit Registru ekonomických subjektů (RES) veškeré změny, stále existuje velké mnoţství subjektů, které sice mají přidělené identifikační číslo organizace (IČO), ale jiţ nejsou aktivní (nevykazují ekonomickou činnost). Přesto se bohuţel započítávají do celkových počtů 17

18 ekonomických subjektů a ovlivňují tak negativně vypovídací schopnost tohoto ukazatele o organizační struktuře ekonomiky. Ekonomiku daného regionu ovlivňují právě ty podniky ekonomické subjekty, které mají v kraji své sídlo a vykazují ekonomickou činnost. Za ekonomicky aktivní subjekt se povaţuje takový, který splňuje alespoň jednu ze čtyř podmínek: 1/ subjekt oznámil ČSSZ, ţe zaměstnává zaměstnance 2/ subjekt je na seznamu OSVČ, který vede ČSSZ 3/ subjekt je v seznamu plátců DPH, který vede Ministerstvo financí 4/ subjekt podal daňové přiznání Ze zveřejněných údajů ČSÚ je zřejmé, ţe jen necelá polovina z celkového počtu registrovaných subjektů vykazuje ekonomickou aktivitu. Proto také statistický údaj - počet subjektů na 1000 obyvatel nemá ţádnou vypovídací hodnotu o skutečné ekonomické situaci a je potřeba tento údaj brát s velkou rezervou. Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců k z toho: Ústecký kraj celkem ORP Děčín ORP Děčín Celkem v tom: Neuvedeno a více - - ZdroJ: ČSÚ Podle počtu ekonomických subjektů by se dalo říct, ţe ČR potaţmo regiony, v přepočtu subjektů na 1000 obyvatel je zemí podnikatelů, ale opak je pravdou. Podle registru ekonomických subjektů k 31. prosinci 2008 mělo sídlo podnikání v ORP Děčín celkem ekonomických subjektů. ORP Děčín se počtem subjektů podílí zhruba 11% na celkovém počtu subjektů v Ústeckém kraji. Z celkového počtu ekonomických subjektů v ORP Děčín rovných 63% neuvádí ţádné zaměstnance. Dalších 27% evidovaných subjektů nemá ţádného zaměstnance a jedná se o ţivnostníky, tedy osoby pracující na vlastní účet. Zbývající podíl 10% subjektů uvádí zaměstnance (viz tabulka). Ústecký kraj vykazuje dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost v mezikrajském srovnání. Niţší územní jednotky okresy, ORP a obce tohoto kraje to jen dokládají. 18

19 Růst nezaměstnanosti je negativní známkou pro: horší vyuţívání lidského kapitálu niţší ekonomickou výkonnost sniţování sociálních jistot obyvatel Uplatnitelnost na trhu práce je přímo úměrná dosaţenému vzdělání a platí - čím vyšší vzdělání, tím lepší moţnosti se pracovně realizovat. Nezastupitelnost potřebného vzdělání a profesní erudice je pro udrţení se na trhu práce základním předpokladem. 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 Míra registrované nezaměstnanosti v ČR a krajích k datu: ,0 Česká republika Praha Středočeský Plzeňský Jihočeský Královéhradecký Liberecký Vysočina Pardubický Zlínský Jihomoravský Karlovarský Olomoucký Moravskoslezký Ústecký Rizikovými skupinami na trhu práce jsou zejména osoby s nízkou kvalifikací nebo bez vzdělání, zdravotně postiţení, ţeny po rodičovské dovolené s malými dětmi, lidé vracející se z výkonu trestu a v neposlední řadě osoby nad 50 let věku. Skupina starších pracovníků (50 59 let) tvoří podstatnou část nezaměstnaných. Zaměstnavatelé totiţ dávají přednost mladším věkovým skupinám, protoţe zaměstnanci ve vyšším věku jsou jednak náchylnější ke zdravotním potíţím a mnohdy se zaměstnavatelům zdá neekonomické takové pracovníky vůbec zaučovat. Objektivnější hodnocení problematiky nezaměstnanosti umoţňují výstupy za niţší územní celky - za správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) a obce. 19

20 Nezaměstnanost ve správní obvodu obce s rozšířenou působností Děčín (stav k ) ORP k k k Děčín ,1 12,5 11,0 10,4 12, ) SLDB k Zdroj: MPSV Ekonomicky aktivní 1) Uchazeči o zaměstnání dosažitelní Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) 2) Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 2) míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k Na konci roku 2008 v ORP Děčín bylo přes 4,3 tis. obyvatel bez práce. Jednalo se o tzv. dosaţitelné uchazeče o práci, kteří jsou schopni nastoupit do zaměstnání nejpozději do 14 dnů. O půl roku později, tj. k bylo těchto nezaměstnaných přes 5 tisíc, tj. nárůst o 16%. Objektivnější hodnocení o situaci v regionu na trhu práce umoţňuje výpočet uchazečů na 1 volné místo. Jestliţe na konci roku 2008 na 1 volné pracovní místo připadalo 21 nezaměstnaných, tak k to bylo jiţ 44 uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo. Více neţ třetina (35,3%) z celkového počtu nezaměstnaných v ORP Děčín byla na konci roku 2008 v evidenci úřadu práce déle neţ rok. Více neţ čtvrtinou (27,8%) se na celkovém počtu nezaměstnaných v ORP Děčín na konci roku 2008 podílely osoby ve věku 50 a více let. Osoby se zdravotním postiţením ke stejnému období tvořily více neţ 15 % podíl na celkovém počtu nezaměstnaných. Nezaměstnanost ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Ústeckého kraje k Uchazeči o zaměstnání dosažitelných dosažitelných z toho podíl v % žen absolventů škol osob se zdravotním postižením Míra nezaměstnanosti v % 1) k k Podíl z celkového počtu uchazečů v % osob ve věku do 24 let včetně 50 a více let osob s délkou evidence 6-12 měsíců nad 12 měsíců Počet volných pracovních míst k celkem Počet uchazečů na 1 volné místo k celkem Ústecký kraj ,9 52,8 4,3 16,8 11,01 10,27 15,9 27,4 14,2 38, ,7 10,2 9,8 v tom SO ORP: Bílina ,9 58,4 3,9 15,0 12,15 10,77 17,2 21,3 15,6 41, ,2 21,9 20,7 Děčín ,2 55,5 3,9 16,3 11,02 10,44 12,9 27,8 14,6 35, ,0 21,2 20,8 Chomutov ,5 52,8 4,6 15,9 11,06 10,62 16,8 26,6 13,5 36, ,3 8,1 7,8 Kadaň ,8 52,5 4,4 16,2 7,08 7,45 16,4 29,5 13,0 33, ,3 6,4 6,1 Litoměřice ,6 51,0 5,0 19,2 8,48 8,65 16,5 31,1 13,8 27, ,5 10,9 10,6 Litvínov ,9 52,5 3,3 12,2 16,78 13,70 13,6 28,6 12,7 50, ,9 13,9 13,4 Louny ,4 52,3 3,6 19,1 9,93 9,23 14,0 29,0 13,5 36, ,2 7,9 7,5 Lovosice ,3 53,6 5,6 19,9 8,71 8,57 17,9 30,7 15,2 35, ,6 14,6 13,7 Most ,4 53,5 4,0 13,4 14,27 12,50 16,8 24,6 14,8 41, ,7 8,6 8,3 Podbořany ,9 48,1 4,1 15,5 9,15 10,63 17,3 30,4 11,0 24,4 97 7,3 9,2 8,8 Roudnice n.l ,5 54,2 4,7 20,1 9,18 8,25 16,2 32,0 12,2 35, ,6 3,3 3,2 Rumburk ,3 46,9 4,4 21,9 12,73 12,76 15,8 30,3 17,4 39, ,4 32,9 31,0 Teplice ,7 54,6 4,2 19,6 10,49 9,45 16,2 25,4 14,2 39, ,6 16,4 15,5 Ústí nad Labem ,4 52,5 4,7 14,6 10,53 9,68 16,8 25,1 15,3 39, ,3 8,1 7,8 Varnsdorf ,7 51,5 4,8 19,5 13,01 13,15 15,9 30,4 13,5 42, ,7 31,8 30,4 Žatec ,3 49,3 3,8 20,2 11,54 10,68 15,1 31,7 13,4 33, ,5 7,1 6,9 Zdroj: MPSV 20

21 Na konci roku 2008 byl v ORP Děčín kaţdý 10. obyvatel, který se řadil do kategorie ekonomicky aktivní populace, bez práce. Ve městě Děčín to byl na konci roku 2008 taktéţ kaţdý 10. obyvatel bez práce, ale o 6 měsíců později (k ) byl jiţ kaţdý 9. z ekonomicky aktivní populace bez práce. Nezaměstnanost v Děčíně (stav k ) Město Ekonomicky aktivní 1) Uchazeči o zaměstnání dosažitelní Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) 2) k k Děčín ,8 11,9 10,7 9,7 11,2 1) SLDB k ) míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k Zdroj: MPSV Situace na trhu práce se v ORP Děčín, stejně jako ve městě Děčín, k oproti situaci na konci roku 2008 zhoršila. Počet lidí bez práce se zvýšil. Dá se očekávat, ţe i nadále bude vlivem hospodářské krize ubývat pracovních míst a lidé bez práce se budou obtíţněji vracet na trh práce. Tuto situaci dokládá zvyšující se počet uchazečů na 1 volné místo. Nezaměstnanost v Děčíně stav k a k Město Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Podíl uchazečů s délkou evidence na ÚP nad 12 měsíců (v %) Počet uchazečů se zdravotním postižením 2008 k k k Děčín ,9% 32,4% Zdroj: MPSV Specifikou našeho trhu práce je nízká mobilita pracovní síly. Stěhování za prací je stále problém. Mnoho občanů si v době hospodářského růstu pořídilo byt nebo dům na hypotéku, coţ je současně svým způsobem přikovalo k tomuto místu. Hypotéku budou dlouhodobě splácet. Prodat byt či dům s hypotékou je sloţité, najmout si ještě jeden byt v místě, kde je práce, je ekonomicky neúnosné. Výsledek je, ţe za prací se nemohou stěhovat. 5. Vybavenost a sociální zabezpečení Hlavním úkolem sociální politiky v České republice je péče o staré, nemocné, tělesně postiţené občany, opuštěné děti, sociálně nepřizpůsobivé a sociálně slabé. 21

22 Vybavení vybranými druhy zařízení v roce 2008 Zdravotnictví Sociální zabezpečení počet zařízení Území nemocnice ordinace praktického lékaře 1) pro dospělé pro děti domov pro seniory domov pro osoby se zdravotním postižením dům s pečovatelskou službou Ústecký kraj ORP Děčín město Děčín ) včetně detašovaných pracovišť Zdroj: ČSÚ V roce 2008 statutární město Děčín zajišťovalo stomatologickou péči a lékařskou sluţbu první pomoci. Stomatologická péče byla zajišťována 21 stomatology a celkové náklady na její provoz činily 513 tis. Kč. Na provoz lékařské sluţby první pomoci byla získána dotace ve výši tis. Kč a statutární město Děčín se podílelo na financování částkou 706 tis. Kč. Celkové náklady na zabezpečení ambulantní pohotovostní sluţby v Děčíně dosáhly výše tis. Kč. Statutární město Děčín vlastní 297 bytových jednotek zvláštního určení s kapacitou 384 míst ve čtyřech komplexech domů s pečovatelskou sluţbou (dále DPS). Domovy s pečovatelskou službou celkem bytů v tom: byty garsoniéry Krásnostudenecká 30, Děčín Krásnostudenecká 104a, Děčín Přímá 397, 398, Děčín Jindřichova 337, Děčín Celkem město Děčín Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín Pro objektivní posouzení jaký je nárůst v počtu příjemců nejrůznějších typů důchodů (vyjma vdovských) a jaký je nárůst průměrné výše důchodu v Ústeckém kraji uvádí níţe uvedená tabulka, ve které se promítá mj. nepříznivý demografický vývoj (nárůst starobních důchodců), ale také zhoršující se zdravotní stav obyvatel (nárůst invalidních důchodců). 22

23 Sociodemografická analýza ORP Děčín a města Děčín Index 2008/2000 Příjemci důchodů celkem ,8 z toho starobní plné ,7 invalidní plné ,7 invalidní částečné ,8 vdovské, vč. kombinovaných ,3 vdovecké, vč. kombinovaných ,5 Průměrná měsíční výše důchodu celkem (Kč) ,1 z toho starobní plné ,0 invalidní plné ,6 invalidní částečné ,9 vdovské, vč. kombinovaných ,3 vdovecké, vč. kombinovaných ,8 Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení Příjemci důchodů a výše důchodů za Ústecký kraj - (stav v prosinci) V Ústeckém kraji v roce 2008 bylo příjemců důchodů, z toho bylo necelých 63% plně starobních, 12% plně invalidních a 9% částečně invalidních. Vzhledem k roku 2000 se celkový počet příjemců důchodu zvýšil o osob (o 10%). Velmi výrazně (téměř o 50%) vzrostl počet invalidních důchodců v regionu v roce 2008 ve srovnání s rokem Došlo samozřejmě i k navýšení průměrné měsíční výše plného starobního důchodu o Kč, tj. nárůst o 51,1% v roce 2008 oproti roku V obdobné výši došlo k navýšení i u invalidních plných a částečných důchodů. V této souvislosti je vhodné také uvést, ţe nárůst průměrné hrubé mzdy u pracujících v národním hospodářství ve srovnání s rokem 2000 byl ve srovnatelné výši jako u plné starobní penze či invalidních důchodů. Kaţdé zdravotní postiţení působí na člověka specifickým způsobem, vyplývajícím z jeho typu, závaţnosti i doby, ve které vzniklo (např. vrozené, úrazy, nemoci, stářím apod.). Pro posouzení důsledků pro ţivot nemocných osob je třeba zvaţovat také míru a závaţnost zdravotního postiţení. V roce 2008 bylo v ORP Děčín evidováno 657 drţitelů průkazů těţce postiţených, jejichţ počet se od roku 2006 zvýšil o 377. Nárůst v počet drţitelů průkazů ZTP a ZTP/P byl nesrovnatelně niţší, jak dokládá níţe uvedená tabulka. Počty osob s přiznými mimořádni výhodami (průkazy TP, ZTP, ZTP/P) Počet evidovaných drţitelů průkazů v ORP Děčín Těžké postižení (TP) 1) - průkaz mimořádných výhod 1.stupně Index 2008/2006 ½ Zvlášť těžké postižení (ZTP) - průkaz mimořádných výhod II.stupně Zvlášť těžké postižen ZTP/P (průvodce má stejné výhody jako postižený) - průkaz mimořádných výhod III.stupně Index 2008/2006 ½ Index 2008/2006 ½ , , , ) Občanům starším jednoho roku s těžkým zdravotním postižením, které podstatně omezuje jejich pohybovou a orientační schopnost, se podle druhu a stupně postižení poskytují mimořádné výhody I., II. nebo III. stupně. (Vyhl. č. 182/1991 Sb.). Rozhodující pro přiznání je zdravotní stav posouzený lékařem správy sociálního zabezpečení, od lékařem příslušného úřadu práce Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín 23

24 Příspěvky pro drţitele mimořádných výhod se v roce 2008 oproti roku 2006 zvýšily o více neţ ¼ pouze u zakoupení, oprav nebo úprav motorového vozidla. Zhruba o 16% byly vyšší příspěvky v roce 2008 ve srovnání s rokem 2006 na individuální dopravu a o 4% srovnáním stejného období vzrostly příspěvky pro drţitele mimořádných výhod na roční provoz motorového vozidla. Tyto dávky jsou poskytovány pro celý správní obvod obce s rozšířenou působností. Příspěvek na: Příspěvek pro držitele mimořádných výhod v tis. Kč Index 2008/2006 stav k uţívání bezbariérového bytu ,9 14 úpravu bytu, odstranění bariér ,7 30 zakoupení, opravu a úpravu motor.vozidla ,6 712 individuální dopravu ,9 123 zvláštní kompenzační pomůcky , roční provoz motorového vozidla , Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín Všechny dávky v hmotné nouzi jsou vypláceny pouze pro správní obvod města Děčína, tj. bez tzv. dvojkových obcí (tj. bez České Kamenice a Benešova nad Ploučnicí). Rok Počet žádostí o dávky hmotné nouze Druh dávky ) Příspěvek na ţivobytí (PnŢ) Doplatek na bydlení (DnB) Mimořádná okamţitá pomoc (MOP) MOP osoby ohroţené sociálním vyloučením ) Počet ţádostí se sníţil, neboť došlo ke změně okruhu společně posuzovaných osob, kdy se zvýšil počet posuzovaných osob v rodině, ale sníţil se počet příjemců Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín Druh dávky počet dávek výdaje v tis. Kč 24 počet dávek výdaje v tis. Kč počet dávek výdaje v tis. Kč Příspěvek na ţivobytí (PnŢ) , Doplatek na bydlení (DnB) , Mimořádná okamţitá pomoc (MOP) , MOP osoby ohroţené sociálním vyloučením , Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín Počet vyplácených dávek a výdaje Index 2008/2007 výdaje v tis.kč stav k Výše vyplacených výdajů na jednotlivé druhy dávek meziročně (2008/2007) klesl. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán (o 39%) u doplatku na bydlení. O 28% došlo ke

25 sníţeným vyplacených dávek za stejné období u mimořádné okamţité pomoci a o více neţ pětinu poklesly příspěvky na ţivobytí. Osobám ohroţeným sociálním vyloučením bylo na dávkách meziročně vyplaceno o rovných 17% méně. Druhy výdajů v roce 2008 (v tis.kč) příspěvek na ţivobytí doplatek na bydlení mimořádná okamţitá pomoc osoby ohroţené sociálním vyloučením Počet jednorázových a opakovaných dávek zdravotně postiženým občanům počet dávek výdaje v tis. Kč počet dávek výdaje v tis. Kč počet dávek výdaje v tis. Kč Jednorázové dávky (osoby) Opakované dávky 1) (prům/měs.) ) ) Jednalo se o příspěvky na výdaje související s pouţíváním ortopedických a jiných kompenzačních pomůcek, příspěvek na provoz telefonní stanice, mimořádné výdaje apod. Tyto dávky byly k datu zrušeny ze zákona a ponechány pouze okrajově. Náhradou za tyto dávky je nová dávka příspěvek na péči. Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín Příspěvek na péči je pomoc a podpora občanům, kteří jsou v tíţivé sociální situaci zejména z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Prostředky jsou určeny na zabezpečení sociálních sluţeb, podporu samostatnosti v přirozeném sociálním prostředí a na prevenci před sociálním vyloučením. Meziroční nárůst (2008/2007) výdajů příspěvku na péči byl ve výši 40%. 25

26 Příspěvek na péči dle zákona č.108/2006 Sb. počet dávek výdaje v tis. Kč Příspěvek na péči počet dávek , Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín výdaje v tis. Kč Index 2008/2007 výdaje v tis.kč stav k počet dávek výdaje v tis. Kč Statutární město Děčín je zřizovatelem Centra sociálních sluţeb Děčín, p. o. Hlavním posláním organizace je zajišťování pobytových sluţeb seniorům v domově pro seniory a osobám s mentálním postiţením v domovech pro osoby se zdravotním postiţením, provozování azylového domu pro muţe a matky s dětmi. Dále tato organizace poskytuje pečovatelské sluţby, péči a sluţby v rámci terciární prevence sociálně negativních jevů. Zajišťuje odbornou práci v oblasti následné péče drogových a jiných závislostí. Výdaje na zajišťování uvedených sluţeb v posledních třech letech rostly z roku na rok. V roce 2008 oproti roku 2006 byly poskytnuté finanční prostředky pro cílové skupiny vyšší o 25 %. Tyto výdaje jsou součtem dotací z rozpočtu obce, ostatních zdrojů (z ministerstev) a jiných zdrojů (např.nadací apod.) Centrum sociálních služeb Děčín, p.o. zastřešovala tato střediska služeb: Domov pro seniory, Kamenická ul. 195, Děčín 2 Domov pro osoby se zdravotním postiţením, Pod Svahem 6, H. Ţleb Domino Děčín, Spojenců 214, Děčín 32 Pečovatelská sluţba pro terén Dům s pečovatelskou sluţbou, Jindřichova 337, Děčín 9 Dům s pečovatelskou sluţbou, Krásnostudenecká 30, Děčín 6 Dům s pečovatelskou sluţbou, Krásnostudenecká 1326/104A, Děčín 6 Dům s pečovatelskou sluţbou, Přímá 397-8, Děčín 32 Azylový dům pro muţe a matky s dětmi, Řecká 19, Děčín 6 Klub důchodců, Bezručova 656/21, Děčín 4 Klub důchodců, Litoměřická 136/35, Děčín 3 Děčínské doléčovací centrum, Fügnerova 665/18, Děčín 2 Kontaktní a poradenské centrum pro drogově závislé, poradna pro rodiče, Teplická 31/45, Děčín 4 Pobytové služby zajišťované Centrem sociálních služeb Děčín Kapacita zařízení Domov pro osoby se zdravotním postiţením Horní Ţleb 54 Domino Děčín 34 Domov pro seniory 111 Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín 26

27 Rok Sociodemografická analýza ORP Děčín a města Děčín Výše finančních prostředků poskytnutých cílovým skupinám přes Centrum sociálních služeb Děčín, p.o mil. Kč 2007 mil. Kč 2008 mil. Kč Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Sociálně-právní ochrana dětí se zaměřuje především na ochranu práv dětí, na jejich příznivý vývoj a řádnou výchovu, dále na ochranu oprávněných zájmů dětí včetně ochrany jejich majetku, působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. Sociálně-právní ochrana dětí Index 200/2006 Návštěvy v rodinách ,7 Účast u soudních jednání ,8 Jednání u jiných institucí, kde byly zastupovány nezletilé děti ,1 Orgán soc. právní ochrany dětí ustanoven opatrovníkem ,2 Návrhy na vydání předběţného opatření v případě ohroţení dítěte ,2 Evidováno dětí zanedbávaných, zneuţívaných a týraných ,5 Počet dětí, nad jejichţ výchovou byl soudem stanoven dohled ,0 Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín Zaměstnanci oddělení sociálně-právní ochrany dětí se v roce 2008 zabývali celkem 1571 rodinami s dětmi. Práce s nimi je psychicky velmi náročná, především v případě, kdy se vedou soudní spory o děti a těchto případů přibývá. V roce 2008 ve srovnání s rokem 2006 bylo vykonáno o 1/5 více návštěv v rodinách, o více neţ 1/10 se za stejné období zvýšila účast pracovníků u soudních jednání. Velmi alarmujícím číslem je také nárůst (o více neţ ¼) počtu dětí, nad jejichţ výchovou byl soudem stanovený dohled. Dále zaměstnanci oddělení sociálně-právní ochrany dětí po celý rok zajišťují nepřetrţitou pohotovostní sluţbu pro případy, kdy se nezletilé dítě ocitne v ohroţení nebo je nezbytně nutné okamţitě řešit krizovou situaci v rodině. Při výkonu této sluţby úzce spolupracují s Policií ČR a Městskou policií v Děčíně, s pracovníky soudu, lékaři, azylovými zařízeními apod. V roce 2008 museli sociální pracovníci zasahovat ve 13 případech. 27

28 počet úkonů Sociodemografická analýza ORP Děčín a města Děčín Sociálně právní ochrana dětí Návštěvy v rodinách Účast u soudních jednání Jednání u jiných Orgán soc. právní institucí, kde byly ochrany dětí ustanoven zastupovány nezletilé opatrovníkem děti Evidováno dětí zanedbávaných, zneuţívaných a týraných Počet dětí, nad jejichţ výchovou byl soudem stanoven dohled Ústavní a ochranná výchova Index 2008/2006 Počet dětí v ústavní a ochranné výchově ,0 Počet návštěv dětí umístěných v ústavních zařízeních ,7 Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín Zatímco počet dětí v ústavní a ochranné výchově byl v roce 2006 a 2008 stejný (89), tak počet návštěv dětí umístěných v ústavních zařízeních vykonaných zaměstnanci oddělení sociálně-právní ochrany dětí Děčín se zvyšoval z roku na rok. V roce 2008 bylo absolvováno o 63% návštěv více něţ v roce 2006 a dokládá to jen potřebnost individuálního přístupu a pomoci dětem v ústavních zařízeních. Náhradní rodinná péče Index 2008/2006 Počet ţadatelů o osvojení ,0 Souhlas matky s osvojením Do předadopční péče předáno dětí ,3 Do pěstounské péče svěřeno dětí ,3 Celkem dětí v pěstounské péči ,1 Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín Velmi výrazně se zvýšil počet ţadatelů o osvojení dítěte (o 50% v roce 2008 ve srovnání s rokem 2006). Naopak došlo k hlubokému propadu (o 92%) počtu dětí svěřených do pěstounské péče srovnáním za stejné období (2008/2006). Počet klientů, které mají na starosti kurátoři pro mládeţ se zvýšil o více neţ ¼ v roce 2008 oproti roku 2006, Naprosto nepřehlédnutelný je počet řešených výchovných problémů (nárůst o 219%). O více neţ 1/3 se zvýšil (srovnáním stejného období 2008/2006) počet výkonů dohledu nařízeného soudem. Tyto údaje jen dokládají sloţitou, resp. zhoršující se 28

29 sociální situaci, ale také naléhavou potřebu pomoci mladým lidem ve svízelných osobních a rodinných situacích. Kurátoři pro mládež Index 2008/2006 Celkem evidováno klientů ,0 z toho: výchovné problémy ,2 trestná činnost a přestupky ,8 výkon dohledu nařízeného soudem ,4 Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín Klientela občanů společensky nepřizpůsobivých se výrazně početně zvyšují také sociálním kurátorům pro dospělé. V roce 2008 měli tito kurátoři o 30% nepřizpůsobivých klientů více neţ v roce O více neţ ¼ se těmto klientům zvýšila vyplacená finanční pomoc. Jimi nejčastěji uváděným problémem (vedle ţádostí o počáteční finanční výpomoc) bylo pořízení osobních dokladů, zajištění ubytování a potřeba poradenství. Sociální kurátor pro dospělé občany společensky nepřizpůsobené Index 2008/2006 Celkem evidováno klientů ,0 Vyplacená finanční výpomoc v tis. Kč 88, ,3 Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín Přehled adiktologických klientů v Děčíně Osoby abstinující od návykových látek (včetně alkoholu) Osoby aktuálně uţívající návykové látky stav k Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín Z metodologického hlediska je velmi obtíţné u adiktologické klientely vysledovat přesný počet osob, a tak jejich početní zhodnocení, resp. vývoj v jednotlivých letech nelze objektivně zhodnotit. Faktem je, ţe i tato cílová skupina bezesporu potřebuje pomoc. Ostatní služby a činnost v oblasti sociální péče V rámci samostatné působnosti poskytuje statutární město Děčín seniorům starším 70-ti let a seniorům, jejichţ věk je do 70-ti let a pobírají dávky hmotné nouze, příspěvek na stravování ve školních jídelnách Sládkova a Jungmannova, CSS Děčín a v Křesťanském společenství Jonáš. Radou města je příspěvek stanoven na 6,- Kč za jeden oběd. Za rok 2008 bylo vyplaceno 473 tis. Kč více jak 430 občanům Děčína. 29