Dluží miliony. Neplatičů však zvolna ubývá

Transkript

1 Břeclavsko ČÍSLO 43 ROČNÍK III Nejčtenějšítýdeník včeskérepublice 25 let od Listopadu FotograFie, vzpomínky, příběhy čtěteuvnitř Každý pátek ZDARMA Sametová revoluce pohladila Břeclavsko + TV program na celý týden Dluží miliony. Neplatičů však zvolna ubývá Kdo třídí odpad, může mít poplatky minimální. Přesto lidé dluží městům miliony korun. Adluhy jsou velmi obtížně vymahatelné. Tisíce lidí stály na konci listopadu 1989 na náměstích azvedaly ruce ve všeříkajícím gestu značícím vítězství. VBřeclavi lidé utvořili sedm kilometrů dlouhý živý řetěz, který překonal hranice srakouskem. VMikulově přestříhali dráty železné opony aucelnice se denně tvořily kilometrové fronty aut čekajících na první možnost vyjet za hranice. Jak lidé na Břeclavsku bojovali za svobodu, čtěte na stranách 4 7. FOTO STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV BŘECLAV TEREZA PAĎOUROVÁ BŘECLAVSKO Dvanáct milionů korun už dluží vbřeclavi lidé, kteří nezaplatili poplatek za komunální odpad. Přestože města podle zákona smějí chtít od lidí maximálně tisíc korun ročně, i taková částka je pro mnohé lidi vysoká nebo povinnost zaplatit prostě ignorují. A obce nemají téměř žádný nástroj k tomu, jak dlužnou částku z lidí dostat. Poplatky za komunální odpad slouží obecně ktomu, aby se občané netopili vodpadcích. Těch, kteří je neplatí, jsou přitom až tisíce. VBřeclavi neplatiči dluží celkově téměř dvanáct milionů korun. Ajen za poslední rok je to pak téměř milion osm set tisíc. Celkově městu dluží poplatníků. Nejvyšší dluh u jednoho člověka je dvanáct tisíc korun, popisuje mluvčí Břeclavi Eliška Windová. Několikamilionový dluh v rozpočtu města výrazně chybí. Kompenzovat to není možné. Typeníze prostě nejsou ajeto bohužel znát, říká Windová. Dluhy se zneplatičů snaží exekučně vymoci. Většinou marně. Neplatič si přitom příliš nepomůže. Obce totiž mají možnost mu základní poplatek navýšit. VBřeclavi tak ze 480 korun vzroste o další dvě stovky. Podobné navýšení čeká i lajdáky vhustopečích. Neudělujeme pokuty, neodvedené poplatky ale můžeme zvýšit až na trojnásobek, říká Martina Chalupková z finančního odboru v Hustopečích. Obyvatelé města platí poplatek ve výši pěti set korun. Ne však všichni. Vloňském roce na úřadě evidovali tři sta dvacet dlužníků ztéměř šesti tisíc obyvatel. 12 milionů Téměř dvojnásobný počet neplatičů mají v Mikulově. Za poslední rok jejich dluh vystoupal na zhruba 370 tisíc korun. Výzvu kuhrazení obdrželo necelých osm set obyvatel. Někteří částku ihned uhradili, takže nyní vymáháme peníze od asi 620 lidí zcelkových sedmi a půl tisíce obyvatel, uvádí Alena Stejskalová z finančního odboru. POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 3 INZERCE korun dluží lidé na poplatcích za odpad vbřeclavi.

2 2 14. listopadu 2014 Břeclavsko Obnova klentnických sadů Plocha obnovených prvků 9ha Počet vysazených dřevin 860 ks -ovocné odrůdy 250 ks -keře 380 ks Mokřadní plochy 390 m 2 Plocha odstranění náletů 7000 m 2 Plocha odstraněných křovin m 2 Kácené dřeviny 21 ks Díky obnově klentnických sadů vzniklo vokolí obce několik půvabných přírodních zákoutí, odpočinkových ploch ivy- hlídkových míst. Součástí okolí Klentnice jsou nyní idva mokřady. 2x FOTO ARCHIV OBCE Odebrali jsme štěpy ze starých německých odrůd, abychom tyto původní ovocné stromy mohli vsadech zachovat. Prales znovu proměnilivsady Desetiletí chátraly. Teď se jedinečné sady vokolí Klentnice znovu probudily kživotu. Obec je obnovila za čtyři miliony korun. IVANA SOLAŘÍKOVÁ KLENTNICE Tisíce turistů projdou ročně vesničkou Klentnice, která leží na samém úpatí Pálavy. Stačilo ale sejít z hřebene kopců a po půvabné přírodě nebylo ani památky. Okolí obce naopak připomínalo neprostupný prales. Po dvou letech práce se Klentnickým podařilo obnovit rozsáhlý obecní sad izelené plochy vokolí. Projekt stál více než čtyři miliony korun. Ovocné sady vysázelo původní německé obyvatelstvo, které bylo po druhé světové válce z Československa odsunuto. Klentnice byla vtédobě více sadařskou nežvinařskou obcí, říká starosta obce Roman Koprivňanský. Zdejší hrušky byly proslulé. A pěstovaly se zde idalší druhy ovoce. Zhruba třináct hektarů ploch osázených meruňkami, třešněmi a švestkami ale několik desetiletí chátralo. Sady dlouho pouze zarůstaly náletem anebyly kžádnému užitku. Jen občas si někdo zmístních zajel pro pár hrušek, říká starosta s tím, že turisticky hojně navštěvované obci dělaly zanedbané plochy jen ostudu. Ve spolupráci sochránci přírody ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava vymysleli v Klentnici projekt na obnovu sadů. Apodařilo se jim získat více než čtyřmilionovou dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Za ně vyčistili přírodní plochy srovnatelně velké, jak velká je zastavěná část celé Klentnice. Třináctihektarový prostor především zbavili náletů a vysázeli přes osm set nových dřevin. Unikátním počinem je obnova původních ovocných odrůd. Odebrali jsme štěpy zestarých německých odrůd, abychom tyto rezistentní stromy, které nepotřebují postřiky, mohli v sadech zachovat, vysvětluje klentnický starosta. Kromě ovocných sadů se obnovy dočkal i lesní porost kolem Klentnického potoka, kde přibyly nové buky,dubyalípy. LidésekolemKlentnice konečně mohou projít přírodou, aniž byseprodírali šípkovým křovím azamotávali do lián všudypřítomného plaménku. Téměř všechny stromy v okolí Klentnice vypadaly podobně. Tento zůstal jako upomínka toho, jaký prales vesnici obklopoval. Když budou mít štěstí, možná se jim podaří zahlédnout iněkteré zlesních obyvatel. Nahoře nad obcí ve špici pod lesem vznikl plazník kamenná zeď,ve které mají své přirozené bydliště hadi aplazi. Vedle něj jsou zase vyskládány staré odumřelé stromy, které slouží jako broukoviště, popisuje přírodní zajímavosti obnovených ploch Roman Koprivňanský. V údolí Klentnického potoka vznikly dva mokřady, do kterých se uchýlily žáby. A lidem budou sloužit nová odpočívadla slavičkami. První bude na kopci, odkud se nabízí úchvatný pohled na celou Pálavu. Druhé pak narozcestí, odkud lidé míří kmagickým kamenům, takzvaným menhirům stojícím vmilovickém lese. Obec bude muset osady následujících pět let pečovat, což je podmínkou dotace. Plochu musí pravidelně mulčovat avysekávat. Většinu ploch budeme udržovat pomocí techniky. Využijeme ipracovníků zúřadu práce vrámci obecně prospěšných prací. Ochranáři ovšem preferují, aby plochy byly vypásány, vysvětluje Koprivňanský stím, že už se objevili zájemci,kteří chtějí zajistit spásání trávy vsadech výměnou za to, že si budoumoci sklízet azpracovávat zdejší ovoce. Starostovi sevšak honí hlavou ještě jedna myšlenka na to, jak shruškami zrozsáhlého sadu naložit. V areálu obecního úřadu máme nevyužitou budovu, která dříve zřejmě sloužila jako obecní kovárna. Pokud se nám podaří získat dotaci na její opravu, zřídili bychom vníspolečenskou místnost ave spodní části moštárnu nebo sušárnu ovoce zklentnických sadů, naznačuje. Vydává: MAFRA, a.s., IČ: , se sídlem Praha 5, Karla Engliše 519/11, PSC Evidenční číslo: MK ČR E20628 Šéfredaktor 5plus2: Petr Škarda Zástupce šéfredaktora 5plus2: Jan Korbel Vedoucí krajské redakce MAFRA: Hana Černohorská, hana.cernohorska@mafra.cz Editor: Ivana Solaříková, ivana.solarikova@mafra.cz Inzerce: , inzercebr@mafra.cz Inspektor distribuční sítě: Kateřina Stránská, tel.: , katerina.stranska@mafra.cz Redakce Brno -Jihomoravský kraj: Česká 19/21, Brno, redakce.brno@5plus2.cz Okresní redakce: Ivana Solaříková, ivana.solarikova@mafra.cz Tisk: TISKÁRNY MAFRAPRINT Praha aolomouc Vydání je neprodejné, vychází každý pátek. MAFRA, a.s., 2014 nebo uvedení dodavatelé obsahu. Jakékoli užití ašíření částí nebo celku obsahu týdeníku 5plus2 (včetně jeho překladu) bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Vydavatel si vyhrazuje právo bez udání důvodu nepřijmout inzerci. Vydavatelství MAFRA, a.s. je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.

3 Břeclavsko 14. listopadu Neplatičů postupně ubývá DOKONČENÍ ZE STRANY 1 Jak tvrdí, je to běh na dlouhou trať. Pozitivní však je, že množství neplatičů rod od roku pomalu klesá. Mívali jsme ipřes tisíc dlužníků, potvrzuje adodává, že obec pokutyči navýšení při neplacení neprovádí. Hodně lidí je v tíživé finanční situaci a není naším cílem jim přitěžovat. Máme turozvedené maminky sdětmi nebo sociálně slabé. Uhradit navýšenou částku by pro ně bylo ještě těžší a pro nás méně pravděpodobné, že peníze někdy uvidíme, říká Stejskalová. Svozové společnosti ale súhradou za své služby nepočkají. Nejenom Mikulov tak musí sáhnout do obecního rozpočtu achybějící částku uhradit ze svého. Pak nezbývá než doufat, že dlužníci jednou zaplatí. Vždy tu budou skalní neplatiči, ze kterých peníze nedostaneme nikdy, uzavírá Stejskalová. Mikulov jepřitom zapojený do projektu Integrovaný systém nakládání s odpadem, který registrovaným a poctivě třídícím lidem poskytuje mnohé úlevy na poplatcích. Například senioři, kteří mají ještě slevu spojenou svěkem, mohou mít svoz zcela zdarma, pokud se o odpad dobře starají. Dluh může mít i batole Neplatiči přitom mohou snadno dostat do problémů isvé děti. Podle zákona je poplatníkem jakákolivfyzická osoba mající trvalý pobyt na území obce. Každý, tedy i nezletilé dítě, je povinen hradit poplatek, byť by odpad fakticky ani neprodukoval, vysvětluje advokátka Monika Kdo poctivě třídí odpad, může si vymoci výraznou slevu na poplatcích. FOTO LADISLAV NĚMEC, MAFRA Tesařová zadvokátní kanceláře Tesařová &Kubíková. Pokud nebude zástupce za nezletilé dítě poplatek hradit, obec může v okamžiku dovršení zletilosti dítěte přistoupit kvymáhání poplatku přímo po dítěti, varuje Tesařová. Obce se při vymáhání dluhu obracejí na soudního exekutora. Tato varianta je totiž podle mluvčí Exekutorské komory České republiky Petry Báčové nejšetrnější kobecnímu rozpočtu, protože náklady na exekutora hradí dlužníci. Není to však tak, že by se vymahač na prahu dlužníka objevil ihned po neuhrazeníjediného poplatku. Člověk často prostě zapomene, že má něco platit. Dostane upomínku, když mu itaunikne, přijde ještě několik upozornění a výzev, říká mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková. Šancí, kdy se mohou lidé vyhnout sklouznutí do exekuce, je tedy mnoho. Exekutor je až ta poslední možnost, dodává Chaloupková. Kolik lidí dluží BŘECLAV 2889 dlužníků obyvatel HUSTOPEČE 320 dlužníků 5862 obyvatel MIKULOV 620 dlužníků 7416 obyvatel Chyba úřednice:soud řešil volby v Březí,ne v Břeclavi BŘECLAV, BRNO Břeclav čekala dva týdny na rozhodnutí krajského soudu, jestli ve městě řádně proběhly volby. Zbytečně, město se na seznam prošetřovaných obcí dostalo omylem místo Březí na Břeclavsku. Může za to úřednice soudu, která zaměnila Březí za Břeclav. O chybě jako první informoval Břeclavský deník. K omylu došlo selháním lidského faktoru. Úřednice při přenosu dat do tabulky velektronické podobě omylem uvedla informaci ožalovaném subjektu amísto Březí tam dala Břeclav. Nedostatek užjsme odstranili, zdůraznila mluvčí soudu Lenka Smutná Polachová. Soud se již městu oficiálně písemně omluvil. Na nedopatření upozornil právník břeclavské radnice Roland Vlašicov, který po dvou týdnech na krajský soud zavolal. Bylo nám divné, že vokolních obcích už měli jasno, ale snámi se nikdo ze soudu nespojil. Uplynulo třináct dnů astále se nic nedělo, proto jsme to chtěli prověřit, vysvětlil tajemník Městského úřadu Břeclav Zdeněk Opálka. Byl jsem rozpačitý. Kdyby Krajský soud vbrně byl transparentní jako třeba soudy vostravě nebo Ústí nad Labem anetajil, kdo návrh podal, mohli jsme na omyl přijít už dávno, podivil se nad postupem brněnského soudu lídr ve volbách vítězného Pro Regionu apodle koaliční dohody budoucí starosta Pavel Dominik. Ustavující zastupitelstvo je naplánované napondělí 17. listopadu. Proč ve státní svátek? Musí být právě anejpozději vtento den, jinak by nové vedení radnice muselo vyplatit vyšší odstupné odcházejícím zastupitelům. Těm by se totiž 18. listopadu dovršil další měsíc včele města. Stížnost na volby vbřezí podala jedna kandidátka ztamní strany Naše Březí. Důvodem stížnostijesnaha oopětovné přepočítání preferenčních hlasů. (krk) INZERCE ČTĚTE NÁS NA WEBU SLAVKOV UBRNA

4 4 14. listopadu 2014 Břeclavsko Listopad byl plný emocí Něco viselo ve vzduchu, na cosi se čekalo. Tak by se daly stručně shrnout události, které před čtvrt stoletím zahýbaly celou republikou. TEREZA PAĎOUROVÁ BŘECLAV Živý řetěz lidí z břeclavského náměstí se táhl až na hranice srakouskem, do míst dnešního hraničního přechodu Reintal. To byla jedna zakcí listopadových událostí roku Vymyslel ji a spolu s Občanským fórem organizoval Milan Blažek. Vzpomínáte si na tu atmosféru před pětadvaceti lety vbřeclavi? 25 let od Listopadu Bylo to asi stejné jako vostatních menších městech v republice, plné očekávání. Musíme si uvědomit, že Československo bylo jedním zposledních států socialistického bloku, kde se nic nedělo. V Polsku, Maďarsku andr protesty začaly už dříve. Snad všichni tušili, že ani tady se komunisté u moci neudrží. Odkud lidé brali informace? Hodně poslouchali rozhlasové stanice jako Hlas Ameriky nebo Svobodná Evropa. Navíc události podrobně sledovala rakouská televize aznáte to, jednou vidět jelepší než dvakrát slyšet. Tuhle televizi tu sledoval skoro každý. A bylo zajímavé srovnávat zpravodajství České televize a té rakouské. Jak se události po demonstraci v Praze 17. listopadu vyvíjely tady? Náznaky byly patrné už vlétě, kdy vbřeclavi kolovalo apodepisovalo se Několik vět. Poprvé jsme se sešli na náměstí vúterý, ve čtvrtek 23. listopadu jsme založili Občanské fórum Břeclav. Byli tam hlavně mladší lidé aněkolik studentů vysoké školy zahradnické zlednice. Celkem asi deset lidí. Od té doby byla patrná určitá koordinace událostí vbřeclavi. Aco reakce samotných obyvatel? Tak jak to bývá, mladší změny podporovali, starší měli obavy, co bude. Možná si vzpomněli na rok 1968 anatehdejší vojenskou rádoby bratrskou pomoc. Zpočátku byl na lidech patrný strach. Báli se, že to nemusí dobře dopadnout. Sbor národní bezpečnostia lidové milice byly připravené, acokdyby se některý znich chtěl stát hrdinou? Pendreky aobušky si lidé moc dobře pamatovali třeba zpalachova týdne a nechtěli zažít nic podobného. Věděli lidé vůbec, dočeho jdou, nebo to byla jen davová euforie? To asi nevěděl nikdo. Stávajícímu systému ale většina obyvatel už nevěřila. Navíc dorůstala nová generace, kterou nepoznamenal rok Byl to takový experiment a ke každé revoluci potřebujete dav. Lidé byli přesvědčení, že brzy budeme žít jako na Západě. A to i za přispění médií. Hezký byl slogan Za Komárka bude koruna jak marka. Našli se i odpůrci? Určitě, to byli ti stateční. Někomu se to prostě nelíbilo, strhávali revoluční plakáty. Jiní se ale jenom pohoršovali, s nějakým velkým humbukem by asi neuspěli. Zarytí komunisté vyčkávali vústraní, jak všechno dopadne. Asamozřejmě se, asi tak jako všude jinde, našli ipříslušníci komunistické strany, kteří trhali členské knížky atvrdili, že byli donucení do strany vstoupit. Byl to zvláštní mejdan, kdy si veuforii aoslavách nevšimnete podstatných věcí. Jak vypadaly oslavy konce totalitního režimu? Byla to euforie, někde bouchalo išampaňské. Tak jako při každém novém začátku. Aoto hezčí byly oslavy příchodu nového roku na náměstí. Co jste 17. listopadu dělal vy? Podrobnosti sinepamatuji, ale byl pátek, takže jsem přes den učil avečer jsmemyslímvhospodě probírali události vndr amaďarsku apřemýšleli, kdy to praskne i u nás. Bylo pro vás to období emočně silné? Listopad 1989 pro mě ivětšinu lidí byl velkým zlomem, atoaťužvtom dobrém, nebo špatném. Rozhodně jsem zažíval hodně emocí. Dvacátého listopadu jsem byl vbrně na demonstraci apak už jsem se až do konce roku nezastavil. Bál jste se něčeho? To víte, že ano. Kupříkladu když jsme vlistopadu vnoci jeli vprázdném vlaku ze zasedání Občanského fóra zgottwaldova, dnešníhozlína, kde jsme dostali informace, že StB pořád kuje pikle a v nejbližší době se máněco stát. Co, komu, kdy? Nevěděli jsme nic, mobily ještě neexistovaly a ne každý měl telefon. Listopadové dny roku 1989 byly plné událostí, říká jeden ziniciátorů břeclavských protestů Milan Blažek. FOTO RADEK MIČA, MAFRA Milan Blažek Narodil se vroce 1962 vhodoníně. Vystudoval filozofickou fakultu v Brně, obor český jazyk a dějepis. Vroce 1989 získal na téže fakultě titul doktor filozofie. Učil na SOU v Břeclavi avhodoníně. Vlistopadu 1989 zakládal OF vbřeclavi ajako volební manažer připravoval v roce 1990 první svobodné volby. K sametové revoluci na Břeclavsku neodmyslitelně patřila také jména Zdenek Hrubý, Dušan Vaněk, Milan Bruchter, Dalibor Neděla, Jaroslav Cabal, Alexander Tomeček, Jan Kostrhun, Josef Chytil, Tomáš Zejda či Martin Přibáň. Co pro vás znamenala osobnost Václava Havla? To je těžká otázka, havlovec jsem nikdy nebyl. Zpočátku jsem ho vnímal kladně. Slíbil, že přivede zemi kesvobodným volbám aodstoupí. Později ho to ale semlelo amyslím, že má velký podíl na rozdělení Československa, větší než Klaus s Mečiarem. Jak vidíte listopadové události teď, sodstupem času? Jako takový zvláštní mejdan, kdy si veuforiia oslavách nevšimnete podstatných věcí. Nemám rád naříkání, že se něco mohlo nebo mělo udělat jinak. Samozřejmě že mohlo, badokonce mělo. Ať už by to byl jiný, většinový volební systém,vyrovnání sesminulostí, restituce, privatizace amnoho dalšího. Ale mejdany dělají hlavně mladí lidé, kteří moc zkušení nejsou. Apokud se jedná o dobrý mejdan, ti starší, zkušení aschopní (všeho) se rádi připojí.

5 Břeclavsko 14. listopadu Jak to bylo za totality? Nově postavený památník, filmový dokument i originální scénické čtení připomenou, jak se žilo před rokem IVANA SOLAŘÍKOVÁ BŘECLAVSKO Upříležitosti 25. výročí listopadu 1989 desítky známých osobností připravily mozaiku příběhů, emocí avzpomínek na svá dětská léta vobdobí socialismu. Vykreslují mimořádně plastický obraz doby, kterou zažila stále ještě naprostá většina z nás. Příležitost zavzpomínat si snimi na dobu, která měla trvat věčné časy, dostanou v neděli 16. listopadu návštěvníci Galerie Reistna ve Valticích. Při dalším díle Listování, tedy scénického čtení knih se známými osobnostmi, se tentokrát bude předčítat zknihy Mé dětství vsocialismu. Patříte také mezi děti socialismu? Pak vevás vtipné, dojemné, mrazivé a originální texty zaručeně vyvolají proud vašich vlastních vzpomínek, emocí azážitků ztédoby. Nebo jste se narodili až po sametové revoluci? Potom zůstanete v úžasunad tím, včem vaši rodiče museli každodenně žít ajak moc se tehdejší svět lišil od dnešního, slibují organizátoři čtení, vněmž účinkují Pavel Oubram valternaci sgustavem Haškem a Věra Hollá. 25 let od Listopadu Dobu před pětadvaceti lety připomene ve středu 19. listopadu také filmová produkcev Regionálním muzeu v Mikulově. V nedávné době jsme získali do svých sbírek zajímavé regionálně zaměřené filmy režírované Petrem Kudelou, řekla historička Dana Massowová. Jeden ze tří snímků, které se budou promítat, nese název Hranice bez opony a je z roku Během deseti minut reflektuje otázku hranic po pádu takzvané železné opony vroce Jsou zde též záběry zlikvidace ostnatých drátů jednoho ze symbolů totalitního režimu, řekla Massowová. V Mikulově v pátek 21. listopadu odhalí také památník obětem železné opony, který vznikl na jižní hranici katastru města. 53 stél památníku má připomínat 53 životů, které vyhasly na hranici při jejím neúspěšném překonávání. Na každé kovové stéle je jméno jednoho člověka, který byl na hranici zabit. Ať už zastřelením, výbuchem miny, nebo elektrickým proudem, popisuje Miroslav Kasáček ze sdružení Paměť, které výstavbu památníku iniciovalo. Památník je vzpomínkou na ty, kterým se nepodařilo překročit hranice sdolním Rakouskem vúseku od slovenských hranic až po Slavonice. Jsou mezi nimi Češi, Poláci i Rakušané. Na život před rokem 1989 mohou lidé vzpomenout také ve valtickém Muzeu železné opony. Na 17. listopad tady plánují akci nazvanou Vzpomínka na nesvobodu. Kde si připomenout události roku 1989 BŘECLAV 19. listopad Kino Koruna Promítání filmu avýstava Listopad 1989 vbřeclavi Příběhy železné opony: oknize aseriálu beseda s L.Navarou a M.Kasáčkem Magický hlas rebelky film omartě Kubišové MIKULOV 21. listopadu Stezka svobody 9.00 Odhalení památníku obětem železné opony sraz ustaré celnice na Stezce svobody 19. listopadu sala terrena zámku Veřejná projekce filmů Petra Kudely v muzeu VALTICE 16. listopadu Galerie Reistna LiStOVáNí.cz: Mé dětství vsocialismu 17. listopadu Muzeum železné opony Vzpomínka na nesvobodu INZERCE info@parez.cz Blansko info@parez.cz Vsetín parez@parez.cz Vyškov Zlín BRNO Znojmo info@parez.cz Hodonín parezvizovice@parez.cz info@parez.cz

6 6 14. listopadu 2014 Břeclavsko Euforieafronty do Rakouska Revoluční události přitáhly tisíce lidí na náměstí měst. Lidé přestříhali ostnaté dráty a zamířili za hranice Na břeclavském náměstí se během listopadových shromáždění scházely denně až tři tisíce lidí. 6x FOTO STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV BŘECLAV Poprvé se Břeclavané sešli na náměstí v úterý, ve čtvrtek třiadvacátého listopadu založili Občanské fórum Břeclav. Po otevření hranic lidé houfně cestovali do Rakouska. Fronty u Mikulova byly několik kilometrů dlouhé. PamátníkvHustopečích vzal vpolistopadové euforii rychle za své. Plakátové plochy byly v revolučních dnech důležitým informačním nástrojem.

7 Břeclavsko 14. listopadu Unikátní dokument vznikl během pár revolučníchdní Jedinečné záběry událostí, které zahýbaly dějinami, pořídili amatérští filmaři vroce 1989 vulicích Břeclavi. Záběry zbouřícího náměstí ipochodu na hranice jsou kvidění na internetu. IVANA SOLAŘÍKOVÁ BŘECLAV Skupinka lidí stojí před sloupem a čte si jakýsi plakát. Rychlým krokem přispěchá dáma vhnědém baloňáku, plakát strhává aodchází. Střih. Záběr na břeclavské náměstí. Nocí se míhají záblesky světel, ze tmy se ozývá pískání apotlesk. Tak začíná jedinečná filmová kronika sametové revoluce vbřeclavi. Za kamerou tehdy stála trojice mladých mužů Jan Baránek, Luděk Tondr a Stanislav Tetur. Unikátní dokument událostí, které změnily chod dějin, natočili amatérskou videokamerou během listopadu aprosince Už předtím jsme se filmování věnovali. Měli jsme vybavení a byl to náš velký koníček. Listopadové události sektomu tak nějak nachomýtly, vtipkuje Jan Baránek. Dokument vznikal doslova pár dní. Do Břeclavi revoluce rychle přišla ataké rychle odezněla. Euforie poměrně záhy opadla audálosti dostaly standardní politický směr. Atoužnestálo za to točit, míní Baránek. tehdejší strážci pořádku tvářili neviditelně, a tak se s kamerou mohli filmaři volně pohybovat. Na náměstí už vše bylo vplném proudu. To už přišli iti, kteří v prvních dnech strhávali plakáty, se smíchem odkazuje na zmiňovaný počáteční záběr celého dokumentu. Tisíce lidí na hranicích Pro nás byly nejhezčí záběry ze společné výpravy do Rakouska. Přišli jsme Všechny záběry byly ještě na klasické videokazetě. Škoda že jsme toho nenatočili víc. To, co kamera nezaznamenala, bylo rychle zapomenuto. kbráně na celnici. Tam seděl voják, díval se na nás aúplně nevěděl co dělat. Všechno bylo ještě velmi čerstvé, vypravuje Baránek. Výlet do Rakouska okoukali jeho autoři na sousedním Slovensku. Apatří knejdojemnějších okamžikům vbřeclavských dějinách. Živý řetěz se táhl od náměstí až po hranice. Na trase měřící zhruba šest kilometrů se tisíce lidí držely za ruce. Považovali jsme to tehdy za největší happening, protože jsme dokázali pět tisíc lidí přemluvit k nelegálnímu přechodu hranic, vstupuje do povídání břeclavský fotograf Milan Bruchter. Vjeho domě na Zámeckém náměstí tehdy vzniklo koordinační centrum Občanského fóra. Tehdejší organizátoři revolučních událostí vbřeclavi se dohodli svojáky, že odstraní část hraničního plotu. A přislíbili, že lidé zůstanou stát na hranicích. Jenže se to poněkud zvrtlo. Dav pominul oficiality anahrnul se do Reintalu. Spousta lidí tam skončila ve vinných sklepech, kde je Rakušané hostili, směje se Milan Bruchter. Řada lidí tady navázala staré známosti. Po čtyřiceti letech se viděli lidé, kteří se znali ještě zdoby, kdy tady nebyly dráty, upozorňuje Jan Baránek. Proč se autoři rozhodli záběry umístit na web? Všechno, co jsme tehdy natočili, bylo ještě na klasické VHS. Spousta lidí ale měla ofilm zájem. Atak jsme se rozhodli, že jej zdigitalizujeme adáme na web, aby kněmu měl přístup každý, kdo o něj stojí, říká autor filmů. My za to nic nechceme. Ne že bychom ktomu neměli vztah, ale vzniklo to všechno vlastně náhodou, dodává. Škoda že jsme toho nenatočili víc. Lidé velice rychle zapomenuli, říká. To,cotehdy kamera nezaznamenala,zůstalo zapomenuto. Všechny záběry zůstaly surové. Tak, jak vznikly. Bez komentářů. Těžko to hodnotit. Ať si stím každý naloží, jak uzná za vhodné, dodává Baránek. Filmy jsou kvidění na webu TV Břeclav inaserveru YouTube pod heslem Břeclav 1989 sametová revoluce. INZERCE Kronika sametové revoluce Videoarchiv obsahuje tyto záběry: -Demonstrace na břeclavském náměstí -Bourání železné opony na státní hranici -Ruce Evropě Řetěz lidských rukou asetkání Čechů, Moraváků a Slováků společně s rakouskými občany na státní hranici -Budova OV KSČ vbřeclavi vyjednávání o jejím dalším využití -Břeclavské oslavy zvolení Václava Havla prezidentem ČSFR -Oslavy silvestra 1989 apříchodu nového roku 1990 přechod od socialismu a komunismu kdemokracii Mizející železná opona Během několika listopadových a prosincových dní přesto stihli amatérští filmaři natočit to nejpodstatnější, co se vbřeclavi dělo. Několik dní strávili na břeclavském náměstí, kde se shromažďovaly tisíce lidí. Pořídili například emocionální záběry, na nichž tři tisícovky Břeclavanů společně zpívají píseň Ach synku, synku. Jedinečný je izáznam bourání zátaras na hranicích. Jsou 25 let od Listopadu na něm znát zřetelné rozpaky vojáků, kteří chvíli váhají, jestli se do po čtyřicet let nedotknutelných drátů opravdu mohou pustit kleštěmi. Na bouřícím břeclavském náměstí vznikly hodiny záznamu. Hlavně zdní, kdy už byla revoluce vplném proudu. Obrazů zprvních nesmělých protestů proti režimu je málo. Přece jen vté době ještě fungovaly složky, které to zajímalo, naznačuje Jan Baránek. Naopak ve dnech, kdy se protesty staly masovou záležitostí, už se

8 8 14. listopadu 2014 Břeclavsko Vzácné křížezachránísbírka Kobylí získalo po minulých generacích jedinečné dědictví vpodobě dřevěných křížů. Na jejich obnovu vyhlásili sbírku. TEREZA PAĎOUROVÁ KOBYLÍ Na území obce Kobylí je více než padesát křížů. Sedm z nich je dřevěných. Soubor těchto křížů je kulturním dědictvím naší obce, považujeme si toho achceme se oněstarat, abychom je zachovali pro příští generace, uvedla dnes již bývalá starostka obce Dagmar Kovaříková, kterou po ustavujícím zastupitelstvu vystřídal Jaroslav Tesák. Pět křížů do svého majetku obec získala vprůběhu posledních tří let. Dva zůstaly vrukou rodin, které kříže vminulosti zbudovaly. Restaurátor měl kříže v rukou již vroce Počasí je ale neúprosné, atak je znovu po čtrnácti letech nutná oprava. Jejich stav je havarijní, potvrdila Kovaříková. Obec se snažila získat na opravu křížů dotaci. Jenže marně. Jejich projekt nebyl k financování vybrán, ikdyž ktomu obyvatelé Kobylí neznají důvody. Neúspěchem se ale vobci nenechali odradit avěc vzali do svých rukou. Apeníze začali shánět ijinak než prostřednictvím dotačních titulů. Se souhlasem BOLERADICE Vůbec poprvé vhistorii se divadlo vboleradicích zapojí do milovníky divadla oblíbené akce Noc divadel. Brány jediného venkovského kamenného divadla vzemi se otevřou pro návštěvníkyuž zítra v sobotu 15. listopadu. Nocdivadel je součástíprojektu European Theatre Night aprezentuje divadlo tvořivým způsobem v netradiční formě vždy třetí listopadovou sobotu již od roku Program vboleradickém divadle začne v18hodin představením Popelka aneb Pohádka z babiččiny truhličky. Klasická pohádka opracovité, krásné a hodné Popelce, o maceše a jejich dvou hloupých afintivých dcerách, oprinci, který svou vyvolenou Popelku hledá s pomocí jejího střevíčku od města kměstu. Samozřejmě ji nakonec najde, atak je dobro po zásluze odměněno, jako vkaždé správné pohádce. Pohádku režírovala Iva Kahounová. V 19 hodin se připojíme kceloevropskému potlesku, který serozlehne Kříž, který stojí ucesty zkobylí směrem na Vrbici, je vpořadníku na restaurátorskou dílnu druhý. FOTO IVANA SOLAŘÍKOVÁ všemi scénami. Věříme, že tento moment by se mohl stát opravdu magickým okamžikem, míní Jiří Janda z boleradického divadla. Celoevropský společný potlesk by se měl konat před budovou divadla, pouze vpřípadě nepříznivého počasí se odehraje ve vestibulu. Následovat bude prohlídka divadelního zákulisí, návštěvníci budou mít možnost vyfotografovat se s herci, vkostýmech kdekoliv vdivadle, vyzkoušet si pod vedením studentů zjamu malou hereckou improvizaci, popisuje program Jiří Janda. Večerní představení Tlustý prase uvede soubor FOOR z Hustopečí. V režii Jiřího Merlíčka vznikla komedie oheleně, která je mladá, chytrá a sympatická. Ideální partie. Má ale pár kilo navíc. Vlastně je tlustá jako prase. Alespoň se to oníříká. Časy, kdy ideálem byla Věstonická venuše, jsou pryč, dneska musíte mít ty správné křivky na správných místech, dokonalý chrup iúčes, prostě styl. Pokud nemáte ten správný look, nejste in. Apro outsidery tento svět úspěch abohatství nenabízí. Takže honem dofitness nebo kplastickému chirurgovi. Divadelní svátek završíbeseda u cimbálu od jedenácté hodiny večerní. Noc divadel je jen jednou akcí zbohatého podzimního programu místních ochotníků. Letošní podzim unás je vlastně tak trošku pohádkový. Uvádíme pro dospělé čertovskou Zapeklitou komedii apro děti Popelku od naší divadelní omladiny, která měla premiéru letos vkvětnu. To nám asi nestačilo, atak jsme připraviliještě sváteční adventníprogram snázvem Půjdem spolu do Betléma, jehož součástí bude příběh o putování pastýřů sestavený podle starých lidových her, zve do divadla předsedkyně souboru a současně režisérka pohádky o Popelce Iva Kahounová. Obě vánoční představení budou ochotníci uvádět na svých domácích prknech od konce listopadu dopoloviny prosince. kraje jsme vyhlásili veřejnou sbírku, atona dobu neurčitou, upřesnilaexstarostka obce. Vynaložené úsilí nese první ovoce. Vsoučasné chvíli je na účtě pro obnovu křížů téměř sto tisíc korun, což je zhruba polovina toho, co je podle Kovaříkové pro začátek potřeba. Na obnově prvního kříže z ulice Augusty Šebestové již od konce června vřícmanicích pracuje restaurátor Roman Slaný. Práce by měly být hotové na jaře. Obnova díla zahrnuje restaurování dřeva, kovu amalby. Tento konkrétní kříž jenejvíce vyzdobený,proto je jeho zrestaurování nejnáročnější, vypíchla Kovaříková. Další na řadě pak bude kříž uvrbice. Zájemci, kteří se chtějí na obnově křížů podílet, mohou přispět účet sčíslem /0800 nebo hotovostí do pokladničky umístěné na obecním úřadě. Stou také obec plánuje obcházet jednotlivé domácnosti a požádat opříspěvek. Vybrali už na kostel VKobylí mají lidé s dárcovstvím zkušenosti. Doslova před spadnutím se jim podařilo zachránit tamější kostel svatého Jiljí. Pomocí dárcovských SMS a sponzorských darů dokázali získat milion a půl na zajištění jeho statiky. Vprojektu záchrany kostela jim pomáhala iherečka Tereza Brodská. Ikdyž veřejná sbírka prozatím skončila, s kostelem mají místní farníci další plány. Čeká je oprava konstrukcí krovu, výměna laťování a střešní krytiny. Do divadla můžete přijít i uprostřed noci Noc divadel Popelka aneb Pohádka z babiččiny truhličky (DS Boleradice) Společný potlesk dílna pro děti, prohlídka divadla Tlustý prase (DS FOOR Hustopeče) Beseda u cimbálu (Cimbálová muzika Strunka) Vstupenky na obě představení Popelka aneb Pohádka z babiččiny truhličky i Tlustý prase je nutné si rezervovat předem vrezervačním systému divadla. Více na

9 Jihomoravský kraj 14. listopadu Jižní Morava je líheň ajťáků Jižní Morava je uzlem informačních technologií. Dokazují to nejnovější čísla Českého statistického úřadu. Ajťáků je vkraji nejvíce hned po Praze. LUKÁŠ VALÁŠEK BRNO Brňan Tomáš Mareček se podobně jako další tisíce středoškoláků právě rozhoduje, na jakou vysokou školu si podá přihlášku. Pokud zvolí informatiku, má po starostech. Nebude se muset stěhovat za vzděláním azároveň má víc než dobrou šanci, že ještě před získáním diplomu bude mít přímo ve svém rodném městě dobře placenou práci. Boom informačních technologií v kraji totiž neustává. Za poslední tři roky počet IT odborníků zcelé republiky vzrostl nejvíce právě vjihomoravském kraji. Voboru je zde zaměstnáno na pětadvacet tisíc lidí, tedy zhruba 4,4 procenta všech zaměstnaných, uvedla Eva Skarlandtová zčeského statistického úřadu (ČSÚ). Číslo senemusí zdát nijak zvlášť vysoké, ale kraj je na špici celé Evropské 25 tisíc lidí je v kraji zaměstnáno voboru informačních technologií. unie. I v nejúspěšnějších skandinávských zemích není mezi lidmi omoc více než čtyři procenta IT odborníků. Velké množství pracujících informatiků vkraji přitom neznamená, žeby pro ně další místa už nebyla. Právě naopak.vysoká úroveňinformačních technologií zejména do Brna přitahuje další adalší projekty IT. Brno je přitom navíc pořád pro firmy poměrně levné. Zatímco vbrně byla průměrná mzda IT odborníka vroce tisíc korun, vpraze téměř odeset tisíc více. Ařada firem porovnává mzdy akvalitu celosvětově. Mimořádnou výhodou Brna jsou absolventi vysokých škol, kteří mají ive světovém měřítku velmi dobrou úroveň. Máme 750 zaměstnanců a další lidi stále nabíráme nezměněným tempem. Žádný strop aktuálně stanovený nemáme, uvedl šéf brněnské pobočky softwarové firmy Red Hat Radovan Musil. Jeho společnost, která vyvíjí mimo jiné proslulý operační systém, má vbrně své největší vývojové středisko. Ato i přesto, že jinak působí v dalších čtyřiatřiceti zemíchsvěta. Apodobný scénář jako vpřípadě Red Hat je podle personalisty Michala Tomana nejčastějším důvodem, proč je na jižní Moravě po informaticích pořád poptávka. Dnes už ani tak nepřicházejí do Brna nové firmy. Spíše se stále více nafukují zdejší pobočky těch stávajících, konstatoval personalista Toman ze společnosti Flow-r. Práce ale informatikům na jižní Moravě rozhodně nedávají jen mamutí zahraniční koncerny. Například software úspěšné firmy Sonet Jana Pištěláka dnes zajišťuje platby kartami vtřetině českých obchodů. Ročně přes něj protečou miliardy korun. Firma Webnode zase od roku 2008 získala miliony zákazníků zcelého světa, kterým jednoduše pomáhá vytvářet webové stránky. Důležitou roli přitom podle odborníků hraje ifungování Jihomoravského inovačního centra (JIC), které vznik technologických firem vkraji podporuje. Začínala zde před deseti lety třeba společnost YSoft. Dnes zaměstnává na 200 lidí anedávno oznámila třicetimilionovou investici svého fondu do brněnského startupu Videoflot. Ionodstartoval vjic Výstaviště Brno pavilong2 Generální partner Hlavní partner Miléčtenářky, jsme rádi, že se vám Jarmark líbí, proto jsme se rozhodli vám jej tentokrát přivézt do Brna. Přijďte si nakoupit originální oblečení a doplňky, potkejte se s kamarádkami, nenechte si ujít příležitost setkat se s celebritami, vychutnejte si skvělé jídlo či kávu a navíc budete mít možnost i něco vyhrát.na stánku Philips Sonicare bude možné projít konzultací s dentální hygienistkou, vyzkoušet si nejnovější kartáček Philips Sonicare zdarma a získat slevy na nákup.užijte si den plný zábavy na brněnském výstavišti! Za symbolické vstupné 20 korun dostanete sobotní MF DNES s přílohou Víkend a originální tašku ze speciální edice OnaDnes.cz.Svou účastí podpoříte dobrou věcapřispějete Nadaci Terezy Maxové dětem. Redakce OnaDnes.cz 20 Kč symbolické vstupné

10 listopadu 2014 Jihomoravský kraj Reakcionář? To je přece opak akcionáře, hlásí školáci Děti z brněnské Anglické základní školy vědí ominulém režimu dost. Některé pojmy jim ale (naštěstí) nic neříkají. 2x FOTO ANNA VAVRÍKOVÁ, MAFRA Železná opona, stará struktura, soudruh, milicionář, jiskřička... Co tyto pojmy říkají pětadvacet let od listopadu 1989 dnešním dětem? DOMINIKA HROMKOVÁ BRNO Komunismus znamená, že lidé nemohli chodit ven. Když byli nemocní, museli zůstat doma, tvrdí mi jedna holčička. Jedenáctiletý Jakub myšlenku ještě rozvádí. Komunisti okrádali lidi, zakazovali jim cestovat aučit se angličtinu, protože neměli rádi Ameriku. Mohli se učit jen rusky, říká. Za skupinou osmi žáků čtvrté apáté třídy Anglické základní školy na brněnském Mendlově náměstí, kteří vydávají školní noviny Štatl Times, jsem se vypravila, abych se s nimi pobavila o blížícím se výročí sametové revoluce. V pondělí to bude pětadvacet let. Od té doby tady vyrostla nová generace, která zvonění klíčů už nezažila. 17. listopad pro ni představuje jen volno ve škole ainternet plný vzpomínek na události, které znají jen ze školních lavic avyprávění rodičů. Já sama do této generace patřím. Zpovídané děti jsou však na svůj věk skupinou výjimečnou. Škola jesoukromá adětem věnuje více pozornosti, než je tomu vobyčejných školách. Už je to sice nějaký ten pátek, kdy jsem první stupeň základní školy navštěvovala, ale že bychom brali listopadové události vprvouce nebo přírodovědě, si nepamatuji. Aděti přehled mají. Vědí, 25 let od Listopadu že v pondělí do školy nejdou, protože se slaví den osvobození od komunismu. Atento režim tu byl od doby, kdy Rusové přemohli Hitlera. Disident? To je firma... Hned máprvní otázka směřuje tedy na to, co vůbec slovo komunismus znamená. A jak vidno z výše popsaných odpovědí, vtomhle někteří žáčci trochu tápou. Pak se ale chytí. Líčí, že proti režimu nesměl nikdo protestovat, jinak by měli problémy se Státní bezpečností. Učitelům se říkalo soudruzi a u povinných voleb měli na výběr jenom jednu stranu. Proti režimu by děti protestovaly i na Facebooku nebo na YouTube. Revoluci se říká sametová, protože byla jemná jako samet. Anikoho při ní nepicli. Ajedeme dál: co je to třídní nepřítel? Nejprve nabízejí vysvětlení, že je to někdo, koho ve třídě nemají rádi. Přítomná Yasmina brzy pochopí, že se za pojmem skrývá nepřítel režimu. Větší zádrhel přichází až u slova disident. To je nějaká firma, ne? ptá se Elisabeth z 5.B. Ředitelka Magdaléna Stará, jež debatě přihlíží, jej musí vysvětlit. Společně se snažíme přijít na to, jak takový disident mohl proti režimu bojovat. Jakuba napadnou noviny. A nejenom noviny. Já bych to dávala inayoutube nebo Facebook. Aby se mohl podívat každý, doplňuje ho desetiletá Monika. Termíny jako sametová revoluce, Státní bezpečnost, komunista, třídní nepřítel idisident už děti ovládají. Mně na papíře zůstávají pojmy, které jsou tak trochu záhadou pro mě i pro paní učitelky. Třeba takový reakcionář. To je člověk, který na něco reaguje. Něco jako novinář, napadá Elisabeth. Pak děti přijdou ještě sjedním nápadem. Mohl by to být opak akcionáře. Internet ale říká, že je to občan, který jedná amyslí proti zákonem přijatým občanským zásadám. Milicionář je zase podle Natálie někdo, kdo má hodně peněz. Ale místo milionů vlastní miliciony. Milice byly vojenské jednotky. Chránily svého pána aonbyl ten milicionář, uvádí Tomáš věci na pravou míru. Nejasno mají děti i v jiskřičkách a pionýrech. Jiskřičky souvisely s nadějí. Když například někdo kvůli své rodině nemohl jít studovat, pořád mu zůstávala jiskřička naděje. Apionýři byli utajení skauti. Děti jezdily na výlety a říkaly si na nich, co normálně nemohly. Třeba že jsou prezidenti hloupí. Já bych pionýrem určitě být nechtěl, uzavírá debatu Tomáš.

11 INZERCE Schindeleho minerály: snadná cesta k uzdravení? Nebo jen náhoda, placebo, či dokonce podvod? Může tohle být náhoda? Dobrý den, rád bych se podělil o mou skoro roční zkušenost s užíváním Schindeleho minerálů. Je mi 65 let a míval jsem silné bolesti kyčelních kloubů, měl jsem problémy s nespavostí a s celkovou únavou. Po několika týdnech užívání bolesti kyčlí začaly postupně odcházet, lépe jsem spal, snížil se mi krevní tlak acelkově jsem se cítil lépe asvěží. Ve svém životě jsem nepoznal produkt, který bymitolik pomohl. Minerály jsem doporučil astále doporučuji všem, kteří mají podobné problémy. Sradostí je budu užívat inadále. Právě jsem udělal další objednávku. Josef Vik, Lázně Bělohrad Delší dobu jsem váhal, než jsem si objednal minerály. Mnoho let jsem užíval různé přípravky na artrózu, ale vůbec to nepomáhalo, tak jsem si objednal 2plechovky minerálů, asvěte div se, ono to pomohlo. Odlistopadu 2013 je pravidelně užívám ajsem překvapen. Přestala mě bolet kolena, hlavně při chůzi do azeschodů, přestala mě pálit žáha, zlepšil se mi zrak na pravém oku. Při kontrolách na kolonoskopii nemám poprvé zjištěné vnitřní hemoroidy, prý se to velmi zlepšilo. Při preventivní lékařské kontrole se mi cholesterol dostal do normy.podotýkám, že jsem před 8lety prodělal rakovinu tlustého střeva amočového měchýře.proto jsem si úspěch sminerály nenechal pro sebe aděkuji. František Soukup, Perštejn Minerály užívám teprve jeden apůl měsíce. Prodělal jsem sedm těžkých operací, můj život visel na vlásku, psychicky ifyzicky jsem byl nadně.nebyl jsem schopen donutit se knějaké sebemenší práci aani pro bolest jsem pracovat nemohl (operace srdce,operace zákeřné nemoci, výměna obou kyčelních kloubůatd.). Dosud přichůzi musím používat francouzské hole. Nazačátku užívání minerálů jsem pociťoval zhoršení, ale za 14 dní potíže ustaly. Stres po operacích pominul, hlava se přestala točit (potácení), činnost srdce se ustálila, tlak se upravil na 130/70, EKG + CTjevpořádku, glukóza aurea klesly na požadovanou úroveň. Nějakou drobnou práci, kterou jsem za roky stresu abolesti neudělal, tak teď vlivem užívání minerálů se do ní pouštím apracovat midělá dobře. Nějaké bolesti stále přetrvávají, ale dá se to již vydržet avě- řím, že to bude ještě lepší. Michal Fajčík, Vyškov Vážení, náhodou se mi dostal do rukou váš leták. Vmém věku jsem již ani nedoufala, že se najde něco, cobyzlepšilo můj zdravotní stav. Po zkušenostech se všemi různými léčivými doplňky, které jsem vyzkoušela. Ikdyž jsem dlouho váhala, nedalo mně to, aminerály jsem si objednala. Jsem opravdu nadšena vaším výrobkem. Velice se mi zlepšil zrak při mém šedém zákalu, přestaly mi vypadávat vlasy, urovnal se mi tlak abolesti vkolenou aostatních kloubech podstatně ustoupily. Zašlete mi proto další 2plechovky. Těžko si dokážu představit, že bych si po ránu nedala sklenici sminerály. Hedvika Musilová, 83let, Habry Pošlete nám svůj pravdivý příběh a získejte plechovku minerálů zdarma a slevu na příští nákup. Nebo snad podvod? Záměrně si necháváme od každého zákazníka schválit uveřejnění jeho zkušeností s minerály pod celým jménem aměstem. Ti lidé jsou dohledatelní. Jen nechceme,aby jim drnčely telefony, proto bez celé adresy,tojejistě pochopitelné. Kdyby to nefungovalo, nikdo by nám nenapsal. A nikdo by si minerály neobjednal podruhé. Rakušané vyváží minerály do mnoha zemí, i mimoevropských. Vytěžená hornina podléhá pravidelným kontrolám vrakousku. Odborné analýzy udávají věrohodné informace ovstřebatelnosti jednotlivých prvků. Vše je možné zkontrolovat na našich stránkách nebo na stránkách výrobce: Placebo? Nikdy jsme netvrdili, že je to všelék. Nic není stoprocentní. Ale může si někdo po mnoha letech obtíží vsugerovat ústup artrózy nebo prakticky vyléčení dny, kdy jsou lidé najednou dlouhodobě bez obtíží? Snížení hladinycukru, cholesterolu, krevního tlaku v mnoha případech na zcela normální hodnoty? Odeznění mnohaletých migrén, různých gynekologických obtíží? Jak to, že lidem najednou mizí různé vyrážky, ekzémy, lupénka? Proč se najednou daleko lépe všechno hojí? Atd. atd., mohli bychom pokračovat. Zlepšení stavu vlasů, nehtů, trávení, příliv energie a chuti do života už bereme skoro jako samozřejmost. A kdo dává minerály svému zvířátku nebo květině, za pár týdnů obvykle nevěří, co se to děje.zde o efektu placeba těžko může být řeč. Ažetonení klinicky ověřenýlék? Není to lék, je to rozemletá hornina. Je to směs životadárných prvků, aditivované palivo pro tělo, které se pak obvykle začne uzdravovat samo. Stále za tak nízkou cenu*, že zbývá snad jen připustit si, že by to mohla být pravda. Složení na 100g prášku Oxid křemičitý SiO 2 61,9 g Zinek Zn 0,0098 g Oxid hlinitý Al 2 O 3 15,7 g Kobalt Co 0,00115 g Oxid draselný K 2 O 3,49g Molybden Mo 0,00018g Oxid železitý Fe 2 O 3 5,3g Bór B 0,00003g Oxid vápenatý CaO 1,6g Chrom Cr 0,009g Oxid hořečnatý MgO 1,58g Nikl Ni 0,006g Oxid sodný Na 2 O 1,94g Vanad V 0,0121g Mangan Mn 0,032g Fosfor P 0,0044g Měď Cu 0,044g Cena mletých minerálů v plechovce 565 Kč/400g vč. poštovného, vydrží 2 měsíce. Množstevní slevy již od dvou balení: 2ks = 530Kč/1 kus, 3ks = 515 Kč/1 kus, 4-5ks = 480 Kč/1ks, 6-11ks = 460 Kč/1ks, od 12ks = 430 Kč/1ks. Ceny kapslí: 1ks = 786Kč, 2ks = 746 Kč/1 kus, 3ks = 716 Kč/1 kus, 4-5ks = 686 Kč/1ks, 6-11ks = 656 Kč/1ks, od 12ks = 631 Kč/1ks. 1 balení kapslí vydrží 2 měsíce. Při objednání 4 a více balení obdržíte knihu o Schindeleho minerálech v cene 150Kč zdarma. Množstevní slevy lze vzájemně kombinovat. Např. 2 plechovky + 2 kapsle = 2332Kč (+ kniha zdarma). * denní náklady 6,50-8,50Kč, podle ceny za plechovku, tedy za cenu malé oplatky, levnější než třetinka piva nebo pytlík brambůrků. Záruka původu a složení minerálů rakouským výrobcem a místními přísnými kontrolami. Kamenné zdraví, s.r.o. Dědinská 625/ Praha 6, Tel.: mob.: , Energie 0 kj Bílkoviny 0 Tuky 0 Cukry 0

12 listopadu 2014 Česká republika Nestojí ve frontách, mohou více cestovat, ale také bojují snedostatkem peněz atěžkou dobou. Co všechno dnes dělají Češi jinak než před listopadem 1989? Redaktoři 5plus2 se ptali napříč republikou. 25 let od Listopadu 25 let od revoluce, 25 vašich pohledů. Co dělátejinak než před čtvrtstoletím? František Segrado 59 let, muzikant, Jablůnka Volně dýchám. Mrzí mě ale, že lidé zapomínají. Kdyby to dnes vsamoobsluze vypadalo stejně jako v říjnu 89, rychle by jim to docvaklo. Předtím jsme žili v nenormálním státě Absurdistánu. Dnes jde onormální stát sneobyčejným nepořádkem. Všichni si mohou dělat, co chtějí, což se týká ilotrů a lumpů. Někteří šíbři se dokonce stále drží umoci. Jak se říká, jsou lidé, kteří vkaždém režimu vyplavou na povrch jako korek. Jana Matrasová 70 let, studentka univerzity třetího věku, Liberec 17. listopad 1989 mi změnil celý život. Díky revoluci jsem změnila zaměstnání. Skončila jsem jako obchodní referentka ašla jsem pomáhat synům, kteří začali podnikat, a jásedíky tomu mohla aktivně zapojit do médií, ve kterých jsem následně působila. Irena Dvořáková 62 let, lékařka, Plzeň Oceňuji, že teď můžeme volně cestovat. Iv době určitého uvolnění těsně před listopadem 1989, kdy byly umožněny návštěvy blízkých příbuzných takzvaně na pozvání, byla cesta do západního Německa dobrodružstvím. Moje tehdy třináctiletá dcera měla poprvé navštívit svého otce žijícího vněmecku, kterého neviděla tři roky. Musela však cestovat sama, atak jsem dceru dovezla kzávoře uhraničního území, stopla jsem náhodně projíždějící cestující, dcerku posadila k nim do auta a požádala je, aby ji převezli khranicím. Tam nadruhé straně čekal otec. Byly to nervy. Orok později, vroce 1990, jsme se už mohli všichni setkat až na hranicích avypít společně kávu vněmecké kavárně bylo to neuvěřitelně svobodné. Vladimír Martinec 64 let, trojnásobný mistr světa, Pardubice Nemusím tolik řešit výjezd za hranice. Vycestovat, dostat se do nároďáku ajet na turnaj třeba došvédska? To bylo před revolucí složité. Možná iproto jsme se tenkrát stýmem tolik těšili. Dneska je to jinak, těm klukům se ven ani nechce, alespoň mi to tak někdy přijde. Asi platí, že zakázané ovoce nejlíp chutná. Tehdy nešlo se jen tak sebrat aodjet. A kdo utekl, riskoval všechno. Jaroslav Kališ 60 let, autoelektrikář, Sázava Výběr adostupnost stavebních materiálů před aporevoluci se nedají srovnávat. Dříve se nekupovalo, ale shánělo. Vroce 1977 jsem si svépomocí postavil s manželkou malý rodinný domek, po roce 1989 jsem přestavoval svůj nynějším dům, takže mám podle čeho srovnávat. A nejde jen o materiál. Když naše rodina chtěla sedací soupravu nebo barevný televizor, tak otec musel vzít spacák a absolvovat noční frontu. Dušan Leitgeb 57 let, rančer, Veselí nad Moravou V dnešní době už nemusím složitě shánět výrobek, který by měl být běžně dostupný. V roce 1984 mi kamarád prozradil, že vobchodě dostali šestnáct jugoslávských šicích strojů. Přivezli je sice už vsobotu, ale prodávat je měli až v pondělí. Sehnat tehdy šicí stroj byl malý zázrak. Měli jsme roční dítě a žena chtěla šít, tak jsem si přivstal avypravil se isnohou vsádře do obchodu. Když jsem chtěl šicí stroj po prodavači, tvrdil mi, že ho nemají. Naštval jsem se ašel na radnici za starostou s tím, že když nesjedná pořádek, tak si stoupnu na náměstí abudu křičet, jaké tady panují poměry. Okamžitě zavolal do prodejny a já jsem o chvíli později šel s šicím strojem domů. Jan Graubner 66 let, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, Olomouc Kdyby nebylo listopadu 89, jistě bych nebyl arcibiskupem olomouckým. Dnes zakládám církevní školy acharity, manželské poradny acentra pro mládež čipro rodinu, poslouchám rádio Proglas a sleduji televizi Noe. Nebýt politické změny, nic z toho by tu nebylo. Nejsme bez problémů anic není dokonalé, ale beru to jako výzvu azároveň děkuji Bohu za dar svobody. Kristian Kodet 66 let, malíř, Tábor/Praha Před rokem 1989 jsem sledoval Čechy jen zpovzdálí avšechny informace onich jsem hltal, neboť jsem is rodinou za komunistů odešel do zahraničí. Pro mne je zásadní změna vtom, že dnes mohu žít, kde chci, a cestovat, kam chci, což předtím rozhodně nešlo. Dnes žiji částečně vpraze, částečně vjižních Čechách a na několik měsíců každý rok odlétáme s rodinou na Floridu. Magda Poláková 54 let, pracovnice ve skladu, Štarnov Kvůli revoluci stále chodím do práce. Kdyby přišla o deset let později, mohla jsem si už skoro rok užívat důchodu. Jinak se toho změnilo spousta dřív třeba člověk strašně dlouho šetřil na televizi amusel mít někoho známého v obchodě, kdo mu ji schoval. Dnes, když se člověku televize pokazí, tak vezme deset tisíc azachvíli sizobchodu přinese novou. Změnilo setaky cestování pokud na to člověk má, může jet, kam chce. Já měla za totality tetu vněmecku, takže nikdo zrodiny nemohl studovat adopisy zněmecka jsme vždycky dostali otevřené. To dnes už nehrozí. Změna je ivtom, že před rokem 1989 vpodstatě nikdo neznal slovo bezdomovec, u nás nebyli. Radek Jaroš 50 let, horolezec, Nové Město na Moravě Dnes dělám jinak všechno! Otevřel se mi hlavně horolezecký svět, do té doby jsem mohl leda do Tater. Díky tomu jsem mohl vylézt všechny osmitisícové vrcholy, to by za komančů nešlo. Šestkrát jsem neúspěšněžádal o výjezdní doložku do Jugoslávie, do SSSR jsem se dostal ažvroce 1989 díky zfalšovanému bramborovému razítku. Máme svobodu, kterou ne každý využívá tolik, jak by mohl. Mě nevzali na střední školu kvůli posudku od třídního učitele, který absolvoval VUML. Když tátu v roce 1968 vyloučili zksč, neměl jsem šanci. Vladimír Drápal 50 let, ředitel Vrchlického divadla, majitel vydavatelství Guerilla Records, Louny Před 17. listopadem jsem si nedokázal představit, že to, co dělám acoměbaví, bych mohl dělat svobodně. Nosil jsem dlouhé vlasy, rozšiřoval zakázané nahrávky na kazetách, samizdaty, organizoval koncerty. Za to jsem byl v hledáčku Státní bezpečnosti. Martin Furiš 51 let, údržbář, Prachatice Jiné je vlastně úplně všechno. Do roku 1989 jsem byl v hledáčku Státní bezpečnosti, kvůli jedné básničce. Vhospodě se nemohly říkat ani fóry. Po listopadu jsem si vpohodě projel díky práci kus světa. Tenkrát jsem bydlel v paneláku, teď mám svůj dům, měl jsem Škodu 105, dnes mám lepší auto. Rozhodně nebudu ten, který by říkal, že tenkrát to bylo lepší. Nebylo. Nechci říkat, co naší rodině komunisti sebrali v padesátých letech, ale já třeba nemohl jít z kádrových důvodů ani studovat. Jiní procházeli školy sreparáty ačtyřkami, ale měli to vrodině jinak anajednou to šlo.