ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj"

Pavlína Pospíšilová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj Proč je současný trend neudržitelný? Co je to TUR základní mezníky pohledu (ANKETA) Společenský rozhodovací proces Indikátory TUR (hodnocení situace) Agenda 21 Příklady globálních změn, náměty k diskuzi

2 Může vůbec být rozvoj trvale udržitelný??? Každý systém se v dobrých podmínkách prudce rozvíjí. V určitém okamžiku narazí na limit (potrava, znečištění, prostor, kyslík, E ) V lidské populaci se rozvíjí exponenciálně všechny faktory Počet obyvatel Produkce znečištění Spotřeba energie Spotřeba zdrojů :

V určitém okamžiku narazí na limit (potrava, znečištění, prostor, kyslík, E ) 7500

3 Hosp. a civilizační rozvoj není trvale udržitelný ani v izolovaném prostoru státu problémy světa jsou globální ani pro rozvinuté státy globální problémy zasáhnou všechny Místní problémy se daří řešit: kvalita ovzduší ve městech znečištění řek (ČOV) U globálních problémů zatím bez úspěchu: změny klimatu znečištění oceánu úbytek zdrojů pitné vody snižování biodiverzity

problémy se daří řešit: kvalita ovzduší ve městech znečištění řek (ČOV) U globálních

4 Spotřeba a hospodářský růst jsou v jednotlivých zemích velmi odlišné Rozloha [km 2 ] Obyvatel [mil osob] Osídlení [osob na km 2 ] Emise CO 2 na os. [t] 2,5 19,8 Spotřeba E na os. [ropný eq] Spotřeba masa na osobu [kg] Spotřeba papíru na osobu [kg] Osob na místnost 1,1 0,5 TV na 1000 osob Aut na 1000 osob Zdroj: National Geographic 3/2004

5 Základní mezníky TUR 60. léta Římský klub prognostika v ŽP, technici! 1969 Valné shromáždění OSN zbrojení, populační exploze, ŽP 1972 Stockholmská konference OSN o lidském životním prostředí hosp. rozvoj + ochrana ŽP 1972 Meze růstu (Meadows) vědecká zpráva MIT 1983 Světová komise pro životní prostředí a rozvoj 1987 zpráva: Naše společná budoucnost (Brundtladová) exp. charakter růstu = let zdvojnásobení, zdroje omezené! hosp. rozvoj + ochrana ŽP si nepřekážejí, podporují se, je-li TUR! ochrana prostředí a zdrojů, pojem TUR

rozvoj + ochrana ŽP 1972 Meze růstu (Meadows) vědecká zpráva MIT 1983 Světová komise pro životní prostředí a rozvoj 1987 zpráva: Naše

6 1992 Summit Země konf.o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiru Agenda 21, 27 zásad TUR 1994 Konference o populaci v Káhiře 1995 Sociální summit v Kodani 1997, 2002 Rio+5, Rio+10 zasedání OSN v Johenesburgu k ŽP.... dále na úrovni OSN, EU,...

7 Co je to TUR? vaše definice? podle zprávy Naše společná budoucnost TUR je takový rozvoj, při němž bude současná generace uspokojovat své potřeby tak, aby neomezila možnosti příštích generací uspokojovat potřeby jejich podle zákona ČR o životním prostředí TUR je takový rozvoj společnosti, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a při tom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystému

tak, aby neomezila možnosti příštích generací uspokojovat potřeby jejich podle zákona ČR o životním prostředí TUR je

8 Pohled na TUR se velmi liší záleží na faktorech: historických kulturních a náboženských bohatství země životní úroveň koloniální/kolonizační pohled filozofie hmotného světa hospodářská orientace země (zemědělství x těžba ropy) TUR je postmateriální hodnota v chudé části světa se to těžko TUR je postmateriální hodnota v chudé části světa se to těžko vysvětluje!!!

hospodářská orientace země (zemědělství x těžba ropy) TUR je postmateriální hodnota v

9 Společenský rozhodovací proces 1. Rozpoznání problému 2. Společenské uznání + pochopení nutnosti řešit jej 3. Formulace opatření 4. Uskutečnění opatření 5. Zhodnocení, zda došlo k žádoucí změně

10 Indikátory TUR Kvantitativní informace odvozené od primárních údajů... popisují chování lidské společnosti ve vztahu ke zdrojům rozpoznání, společenské uznání a řešení/kontrole problémů Volíme je vhodně s ohledem na charakter parametru! : významnost jedinečnost měřitelnost náklady a užitek význam místní či globální, promítne se do celkového rozvoje? jeden vliv jen v jednom indikátoru (neopakovat) existence dat, či možnost získat je je získání dat efektivní? užitek > náklady

Volíme je vhodně s ohledem na charakter parametru!

11 správnost průhlednost data zatížena chybou někdy jen řády (10) zřejmé metody měření a zpracování dat srovnatelnost pochopitelnost využitelnost minimalizace neg. účinků na prostředí standardní mezinárodní metody a jednotky možnost uspořádat do časových řad určeno nejen pro odborníky, prezentovat a interpretovat výsledky! lze z výsledků udělat závěr?, použitelné i v delším časovém horizontu?? získání dat nesmí mít neg. vliv na ŽP

účinků na prostředí standardní mezinárodní metody a jednotky možnost uspořádat do časových řad určeno nejen

12 Příklad indikátoru životního prostředí

13 Emise okyselujících látek (tis. tun), ČR, Za posledních deset let poklesly emise SO 2 o 80-90%. Toto snížení bylo dosaženo omezením používání paliv s obsahem síry a odsiřováním Emise NO 2 se nedaří účinně snižovat a zejm. ovzduší ve městech je touto škodlivinou významně zatíženo. Růst dopravy vede ke stagnaci a mírnému nárůstu emisí NO v ČR SO NO X NH

ovzduší ve městech je touto škodlivinou významně zatíženo. Růst dopravy vede ke stagnaci a mírnému nárůstu emisí NO v ČR.

14 Indikátory dlouhodobě vyvíjeny vládními organizacemi: Holandsko, Kanada, Norsko, Agentura pro ŽP v Kodani nevládními: Světový svaz ochrany přírody (IUCN), Water Research Institute (WRI) Vycházejí z mezinárodně přijaté strategie udržitelného rozvoje Indikátory popisují 3 základní cíle pilíře udržitelnosti sociální ekonomický ekologický

Research Institute (WRI) Vycházejí z mezinárodně přijaté strategie udržitelného

15 A) sociální míra zaměstnanosti [%] střední délka života [roky] růst populace [%] B) ekonomické růst HDP na osobu [%] roční spotřeba energie [J] ověřené zásoby nerostných surovin [t] C) ekologické spotřeba H 2 O v domácnosti [m 3 na osobu a rok] emise skleníkových plynů [t za rok] těžba neobnovitelných surovin [t] výdaje na ochranu ŽP jako podíl HDP [%] rozloha chráněných území státu [% rozlohy] Příklad indikátoru životního prostředí

domácnosti [m 3 na osobu a rok] emise skleníkových plynů [t za rok] těžba neobnovitelných surovin [t] výdaje

16 Principy Trvale udržitelného rozvoje dle Agendy 21 TUR není (a nesmí být) zákazem (omezením) pokroku, ale zefektivnění využití schopností přírody žádat jen na co máme Principy vycházejí ze 3(4) základních bodů 1. lidé + instituce 2. ekonomika 3. ekologie

schopností přírody žádat jen na co máme Principy vycházejí ze

17 6 úkolů vyplývajících z Agendy Omezení růstu populace 2. Zajištění výživy a jejích zdrojů 3. Uchování živých přírodních zdrojů 4. Rozvoj bezpečných a ekologických zdrojů E 5. Hledání ekologických prům. technologií 6. Rozvoj měst a sídel Úkoly (stejně jako celý TUR) nejsou neměnné!!! očekávané možnosti ekosystému a potřeby civilizace se vyvíjejí

Rozvoj bezpečných a ekologických zdrojů E 5. Hledání ekologických prům. technologií 6.

18 Technologie pro trvale udržitelný rozvoj opatření preventivní (prevence je obecně schůdnější a finančně méně náročná než náprava) opatření následná (někdy nelze jinak) Základní principy změny technologických procesů náhrada neobnovitelných zdrojů

náprava) opatření následná (někdy nelze jinak) Základní

19 Podrobněji: snížení nároků na energii a materiály obnovitelné zdroje + uzavřené výrobní cykly, recyklace vyloučení/nahrazení jedovatých a jinak nebezpečných látek, sledování životního cyklu výrobku princip sociální a generační solidarity princip přiměřenosti nákladů trvanlivost a opravitelnost výrobku technologie dobře přizpůsobené místním podmínkám princip znečišťovatel a spotřebitel platí princip předběžné opatrnosti preference intenzivního rozvoje společnosti před extenzivním

generační solidarity princip přiměřenosti nákladů trvanlivost a opravitelnost výrobku technologie dobře přizpůsobené

20 Zátěž prostředí Vlivy lze charakterizovat podle různých hledisek: předmět ohrožení (složky ŽP) rozsah doba trvání velikost rizika (lokální x globální) (přechodné x krátko-, dlouhodobé) Jaký vliv na ZEMI má konkrétně MOJE působení?

(lokální x globální) (přechodné x krátko-, dlouhodobé) Jaký vliv na

21 Globální problémy Země Lokální akce má globální následky narušení ozónové vrstvy globální změny klimatu snižování biodiverzity změny využití pozemků emise CFC porušení vrstvy chránící Zemi před UV zářením skleníkový efekt změny počasí = extrémy (zemědělství, nemoci, záplavy), odumírání korálových útesů vlivem T vymírání druhů (největší od třetihor), příčinou člověk - potravní řetězec, stabilita odlesňování (CO 2 ), povrchový odtok, eroze a další: rychlý přenos chorob, nedostatek vody

22 Otázky k zamyšlení/diskuzi: Lze hovořit o trvale udržitelném rozvoji při současném spotřebovávání neobnovitelných zdrojů? Jak zajistit snižování spotřeby v ekonomice založené na růstu (HDP jako ukazatel prosperity)? Jak se vyhnout sociálním nepokojům při útlumu? Nakupujte!, tím dáte vydělat svému sousedovi Jak vyřešit sociální nespravedlnost (snížit napětí) mezi severem a jihem (předejít konfliktu)?

23 rozvojové země (peníze) dotovat (zadlužovat), kdo??? populační růst (Čína, Afrika) omezovat??? únosná kapacita planety Země USA versus zbytek světa (spotřeba) uskrovníme se? recyklace (nevyplatí se, ale šetříme zdroje) dotovat? Doporučené zdroje a odkazy Strategie udržitelného rozvoje ČR (Praha, 2004) Situační zpráva ke SUR ČR (Praha, 2006)

24 Závěr: Spotřeba a zdroje jsou omezené, potřeby lidské společnosti se vyvíjejí exponenciálně Problémy dnešní doby mají globální charakter Ke skupinovému rozhodnutí potřebujeme objektivní indikátory stavu (sociální, ekologické, ekonomické) TUR není pevně vymezen vyvíjí se, není to ale ZÁKAZ, spíše jde o zvyšování efektivity! Současný rozvoj sociálního-ekonomického-ekologického pilíře trvalé udržitelnosti Snížit rozdíly (napětí) mezi sociálními skupinami chudý (J) a bohatý (S) Nutná změna myšlení překonat konzumní společnost

Podobné dokumenty

ZPA. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství. zodpovědný učitel: Josef Krása, doc. Ing. Ph.D. B611

ZPA. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství. zodpovědný učitel: Josef Krása, doc. Ing. Ph.D. B611 ZPA zodpovědný učitel: Josef Krása, doc. Ing. Ph.D. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství B611 josef.krasa@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství ZPA 2014 josef.krasa@fsv.cvut.cz