VOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU

Transkript

1 ZAHRADNICKÁ FAKULTA MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ VOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně

2 VOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU ZAHRADNICKÉ FAKULTY MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ ZE DNE 24. října 2011 Článek 1. Úvodní ustanovení (1) Akademický senát Zahradnické fakulty, Mendelovy univerzity v Brně (dále jen Akademický senát"), je podle 25 odst. 1 a Zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon") samosprávným orgánem Zahradnické fakulty (dále jen fakulta ) Mendelovy univerzity v Brně (dále jen "univerzita"). (2) Základní práva a povinnosti Akademického senátu jsou upraveny 26 a 27 zákona. Část první Volební řád Článek 2. Základní ustanovení Volby do Akademického senátu, jeho ustavení a činnost se řídí zákonem a tímto Volebním a jednacím řádem Akademického senátu (dále je řád"). Článek 3. Akademická obec fakulty (1) Akademická obec fakulty je tvořena akademickými pracovníky a studenty fakulty. (2) Akademickými pracovníky jsou v souladu s 70 zákona zaměstnanci univerzity, kteří vykonávají jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a splňují požadavky podle 77 zákona. (3) Akademickými pracovníky jsou profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci, podílející se na pedagogické činnosti. (4) Studentem se uchazeč stává podle 61 odst. 1 zákona dnem zápisu do studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. (5) V případě, že student splní kriteria akademického pracovníka podle odstavců 2 a 3, je veden pouze v seznamu akademických pracovníků; v případě nesouhlasu má však právo neprodleně doručit děkanovi fakulty dopis, ve kterém oznámí svůj požadavek na ponechání v seznamu studentů. Děkan fakulty takového studenta nezařadí do volebního seznamu akademických pracovníků. Článek 4. Volby do Akademického senátu (1) Akademický senát fakulty je patnáctičlenný a je složen z 9 akademických pracovníků a 6 studentů. (2) Na fakultě se pro účely voleb do Akademického senátu zřizují dva volební okrsky, jeden pro akademické pracovníky a druhý pro studenty. 2

3 (3) Volby do Akademického senátu vyhlašuje jeho předseda nejpozději 30 dní před skončením funkčního období stávajícího Akademického senátu. (4) Volby do Akademického senátu jsou tajné a skládají se z návrhového kola a volebních kol. (5) Pro potřeby organizace a řízení voleb do Akademického senátu se zřizuje volební komise Akademického senátu (dále jen volební komise"). Na jednání stávajícího Akademického senátu se volí předseda a členové volební komise tak, aby každý volební okrsek byl vždy zastoupen alespoň jedním členem akademické obce fakulty. (6) Pro potřeby organizace průběhu voleb do akademického senátu ve volebních okrscích je možno přizvat další členy z řad akademické obce fakulty příslušného okrsku. (7) Seznamy voličů pro volby do akademického senátu, zvlášť pro volební okrsek akademických pracovníků a zvlášť pro volební okrsek studentů, verifikuje volební komise na základě aktuálních seznamů členů akademické obce fakulty, předložených děkanem. (8) Za vedení aktuálních seznamů členů akademické obce fakulty odpovídá děkan. (9) Seznamy voličů jsou platné po celou dobu voleb, nejdéle však 30 kalendářních dnů ode dne zahájení voleb. Poté je nutno seznamy voličů aktualizovat. (10) Každý člen akademické obce fakulty může volit pouze v tom volebním okrsku, ve kterém je veden. V případě, že člen akademické obce fakulty je veden v obou seznamech voličů volebních okrsků, má právo účastnit se voleb pouze v jednom volebním okrsku. (11) Návrhy kandidátů na členy Akademického senátu jsou předkládány volební komisi, a to zvlášť pro volební okrsky akademických pracovníků a volební okrsky studentů. Každý člen akademické obce fakulty s právem volit může podat návrhy kandidátů v počtu volitelných míst v příslušném volebním okrsku. Kandidátní listina je sestavena podle pořadí počtu hlasů z návrhového kola tak, aby počet kandidátů byl dvojnásobkem počtu volených míst. Je sestavena pouze z těch kandidátů, kteří se svou kandidaturou projevili písemný souhlas. (12) Sestavení a zveřejnění seznamu kandidátů pro volby do Akademického senátu, jakož i průběh voleb, se řídí pokyny volební komise ustanovené Akademickým senátem. (13) K platnosti prvního volebního kola je třeba účasti nejméně 15 % členů akademické obce fakulty v daném volebním okrsku. U dalších volebních kol se k účasti nepřihlíží. (14) Do Akademického senátu jsou zvoleni z volebních okrsků fakulty: a) Devět akademických pracovníků s nejvyšším počtem hlasů, ale nejméně s 30 % odevzdaných hlasů b) Šest studentů s nejvyšším počtem hlasů, ale nejméně s 30 % odevzdaných hlasů (15) V případě, že v určitém okrsku nebyl potřebný počet členů Akademického senátu zvolen, je provedena doplňovací volba; na doplňovací volby se přiměřeně vztahuje tento článek. (16) Kandidáti do Akademického senátu, kteří nebyli zvoleni a získali více než 30 % platných hlasů, jsou zapsáni jako náhradníci do Akademického senátu v pořadí podle počtu hlasů. V případě rovnosti hlasů na posledním postupovém místě rozhoduje los. Seznam náhradníků je uložen mezi dokumenty voleb do Akademického senátu. (17) Mandát náhradníka zaniká s koncem funkčního období Akademického senátu, do 3

4 něhož se stal náhradníkem. (18) Náhradníci jsou do Akademického senátu kooptováni v případě zániku členství některého z členů Akademického senátu, a to v pořadí podle počtu získaných hlasů ve volebních okrscích. (19) Výsledky voleb do Akademického senátu oznamuje volební komise předsedovi Akademického senátu nejpozději do pěti dnů po ukončených volbách. Předseda zajistí do jednoho týdne od oznámení výsledků voleb jejich zveřejnění. (20) Proti přípravě, průběhu a výsledkům voleb do Akademického senátu může podat volič stížnost volební komisi, a to nejpozději do 3 dnů ode dne zveřejnění výsledků voleb. Stížnost musí být písemná a musí v ní být uvedeny důvody. Volební komise posoudí platnost volby do deseti pracovních dnů ode dne, kdy obdržela stížnost. Rozhodnutí volební komise je konečné. Text stížnosti a rozhodnutí se zdůvodněním musí být zveřejněny. 4

5 Část druhá Jednací řád (1) Akademický senát má tyto orgány: a) předsedu b) místopředsedu c) tajemníka Článek 5. Struktura Akademického senátu (2) Akademický senát ustavuje ze členů akademické obce fakulty ekonomickou komisi a legislativní komisi; v případě potřeby ustanovuje další komise ad hoc. Článek 6. Ustavující zasedání Akademického senátu, volba předsedy a další orgány (1) Stávající předseda Akademického senátu svolává nově zvolené členy Akademického senátu k jeho ustavujícímu zasedání, kterému předsedá nejstarší z těchto členů. Je povinen tak učinit do deseti dnů po obdržení výsledků voleb, avšak nejpozději sedm dnů před ukončením funkčního období stávajícího Akademického senátu. (2) Na ustavujícím zasedání nově zvoleného Akademického senátu se provede volba předsedy. Volbu předsedy řídí nejstarší člen Akademického senátu. Pro potřebu volby předsedy Akademického senátu si nově ustavený Akademický senát volí tříčlennou volební komisi. (3) Návrhy kandidátů na předsedu mají právo podávat všichni řádně zvolení členové Akademického senátu, přičemž kandidáty mohou být jen členové Akademického senátu z řad akademických pracovníků. (4) Volba předsedy je tajná a může probíhat, pokud jsou přítomny nejméně 3/5 členů Akademického senátu. Za předsedu je zvolen kandidát, který získal více než 1/2 hlasů z celkového počtu členů Akademického senátu, s výjimkou uvedenou v odst. 6. (5) Volba předsedy Akademického senátu může probíhat až pětikolově, kdy z každého kola nepostupují dva kandidáti, kteří získali nejmenší počet hlasů. (6) V případě stejného počtu hlasů u více kandidátů na předsedu Akademického senátu se mezi nimi rozhodne dodatečným hlasováním. (7) Jestliže ani po pěti kolech není předseda Akademického senátu zvolen, pak se opakuje celý volební postup od návrhu kandidátů. Nedojde-li v průběhu opakované volby ke zvolení předsedy, stává se předsedou kandidát, který v posledním, tedy desátém volebním kole byl volen nebo z volených kandidátů získal největší počet hlasů; při stejném počtu hlasů u více kandidátů rozhoduje o předsedovi Akademického senátu los. (8) Po zvolení předsedy Akademického senátu řídí jeho další jednání nově zvolený předseda. (9) Kandidát na funkci předsedy, který se umístil na druhém místě, se stává místopředsedou. Není-li takový kandidát, schvaluje místopředsedu na návrh předsedy Akademický senát fakulty. Místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti. (10) Tajemníka schvaluje na návrh předsedy Akademický senát. Tajemník je řízen 5

6 předsedou a vykonává organizační a administrativní úkony, které souvisí s činností Akademického senátu. 6

7 Článek 7. Funkční období Akademického senátu, přerušení a zánik členství (1) Funkční období Akademického senátu je tříleté. (2) Přerušení členství v Akademickém senátu nastává v případě závažných důvodů, kdy člen Akademického senátu z pracovních, studijních, případně dalších důvodů předpokládá nemožnost výkonu funkce člena Akademického senátu v délce přesahující šest měsíců; o přerušení členství žádá člen předsedu. (3) V případě přerušení členství je člen Akademického senátu nahrazen náhradníkem. Pominou-li důvody, které vedly k přerušení členství, stává se člen s přerušeným členstvím prvním náhradníkem. (4) Zánik členství jednotlivého člena Akademického senátu nastává, jestliže: a) je jmenován do funkce rektora, prorektora, děkana a proděkana b) o to požádá nejméně polovina akademických pracovníků nebo studentů příslušného volebního okrsku c) soustavně neplní své povinnosti, a pokud s tím vysloví souhlas nejméně dvě třetiny z celkového počtu členů Akademického senátu v tajném hlasování d) o to požádá člen Akademického senátu a vzdá se členství e) student přestoupí do studijního programu, jehož studenti jsou součástí jiného volebního okrsku, než za který byl student zvolen f) nastane změna pracoviště akademického pracovníka, jehož akademičtí pracovníci jsou součástí jiného volebního okrsku, než za který byl akademický pracovník zvolen g) přestává být členem akademické obce fakulty z důvodu rozvázání pracovního poměru, nebo ukončení studia. (5) Členství studenta v Akademickém senátu nezaniká v případě jeho přijetí do studia ve studijním programu v bezprostředně navazujícím semestru na fakultě. (6) Na uvolněná místa v průběhu funkčního období Akademického senátu postupují náhradníci podle čl. 4 odst. 18. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, konají se doplňovací volby. (7) Funkční období všech členů Akademického senátu skončí, jestliže Akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle zákona. Za této situace vyhlašuje děkan nejpozději do 30 dnů nové volby do Akademického senátu a jmenuje volební komisi tak, aby každý volební okrsek byl vždy zastoupen alespoň dvěma členy akademické obce fakulty, kteří právě nezastávají funkci rektora, prorektora, děkana nebo proděkana. Jmenovaná volební komise si ze svého středu volí svého předsedu a volbu do Akademického senátu organizuje a řídí podle Článku 4. Článek 8. Pravidla pro zasedání, výsledky z jednání a hlasování (1) Zasedání Akademického senátu svolává a řídí jeho předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda. (2) Mimořádné zasedání Akademického senátu je předseda povinen svolat v případě, kdy o to požádá nejméně jedna třetina členů Akademického senátu nebo na žádost děkana. (3) Zasedáni Akademického senátu jsou veřejně přístupná a děkan, nebo v jeho zastoupení proděkan a tajemník fakulty, má právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. Hosté mohou na jednání aktivně vystoupit, rozhodne-li tak 7

8 Akademický senát přímým hlasováním. O každém aktivním vystoupení hlasuje Akademický senát zvlášť. (4) Zasedání Akademického senátu se svolává písemnou pozvánkou s uvedením programu jednání a předpokládané doby jeho trvání, a to nejméně jeden týden předem. Společně s pozvánkou obdrží každý člen materiály, které mají být projednávány. (5) Do programu zasedání Akademického senátu mohou být zařazeny i dodatečně předkládané materiály, jestliže s tím vysloví souhlas nadpoloviční většina přítomných členů. (6) Akademický senát je usnášeníschopný, je-li přítomna nejméně polovina všech členů Akademického senátu, za podmínky účasti alespoň dvou členů z řad studentů, a pokud zákon nestanoví jinak. Usnesení jsou přijímána přímou nebo tajnou volbou. Přijatá usnesení mají okamžitou platnost, pokud není stanoveno jinak. (7) V naléhavých případech, pokud to není vyloučeno zákonem a nejedná se o hlasování personálního charakteru, je možné v období mezi řádnými zasedáními Akademického senátu hlasovat o návrhu usnesení Akademického senátu korespondenčně, a to elektronickou poštou na společnou adresu Akademického senátu, jejímž příjemcem je předseda Akademického senátu. Potřeba korespondenčního hlasování musí být řádně zdůvodněna a všem členům musí být doručeny materiály a návrhy na usnesení. Pokud kterýkoli člen Akademického senátu o to požádá, musí být korespondenční hlasování ukončeno a materiál projednán na řádném nebo mimořádném zasedání Akademického senátu. (8) Návrh na výsledek z jednání Akademického senátu přímou volbou je odsouhlasen, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů Akademického senátu, pokud zákon nestanoví jinak. (9) Návrh na výsledek korespondenčního hlasování je odsouhlasen, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina všech členů Akademického senátu. Usnesení Akademického senátu přijatá korespondenčním hlasováním jsou zaznamenána v zápise pořízeném na nejbližším zasedání Akademického senátu. (10) Návrh na výsledek z jednání tajnou volbou je odsouhlasen, není-li zákonem stanoveno jinak, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina všech členů Akademického senátu. Tajným hlasováním se Akademický senát usnáší v těchto případech: a) při volbě předsedy Akademického senátu, případně hlasování o jeho odvolání b) o návrhu na jmenování děkana, popřípadě o návrhu na jeho odvolání z funkce c) o odvolání člena Akademického senátu d) v dalších hlasováních personálního charakteru e) požádá-li o to kterýkoli člen Akademického senátu. (11) Hlasovací právo mají pouze členové Akademického senátu; jejich právo je nezastupitelné. (12) Členové Akademického senátu mají právo předkládat k návrhu na výsledek jednání pozměňovací návrhy, o kterých se hlasuje v opačném pořadí, než byly předneseny. (13) Projednaný dokument, který nebyl hlasováním přijat, se na základě stanoviska Akademického senátu zamítne definitivně nebo se vrátí předkladateli k dopracování s tím, že bude projednán na nejbližším zasedání Akademického senátu. 8

9 (14) Děkan neprovede usnesení či rozhodnutí Akademického senátu, které je v rozporu s obecnými právními předpisy fakulty. Pokud dojde k rozporu mezi děkanem a Akademickým senátem, může se děkan obrátit na akademickou obec, aby o sporné otázce rozhodla hlasováním. Pro účely organizace a řízení hlasování jmenuje děkan komisi tak, aby každý volební okrsek byl vždy zastoupen alespoň dvěma členy akademické obce fakulty, kteří právě nezastávají funkci rektora, prorektora, děkana nebo proděkana. Hlasování se musí účastnit nejméně 50 % členů akademické obce fakulty v každém volebním okrsku. Návrh výsledku hlasování je odsouhlasen, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina účastníků hlasování v každém volebním okrsku. (15) Na každém zasedání Akademického senátu se jeho účastníci včetně hostů, zapisují do předem připravené prezenční listiny a z jednání se pořizuje zápis, jehož věrohodnost potvrzuje svým podpisem předseda. Zápis je zpřístupněn všem členům akademické obce fakulty. (16) Dokumentace o činnosti Akademického senátu se archivuje podle obecně závazných předpisů o archivnictví. Článek 9. Volba kandidáta na funkci děkana (1) Volbu kandidáta na funkci děkana organizuje pro tento účel určená volební komise Akademického senátu fakulty, v níž jsou minimálně dva členové z každého volebního okrsku. (2) Člen akademické obce fakulty s právem volit má právo podat jeden návrh na kandidáta na funkci děkana fakulty. Podávání návrhů se organizuje zvlášť ve volebním okrsku akademických pracovníků a ve volebním okrsku studentů. (3) Z podaných návrhů sestaví volební komise Akademického senátu seznamy podle volebních okrsků, které zveřejní na úřední desce fakulty. Seznamy obsahují jména, příjmení, tituly kandidáta, počet získaných návrhů (v absolutní hodnotě a procentech) v příslušném volebním okrsku a počet zúčastněných voličů ve volebních okrscích (v absolutní hodnotě a procentech). (4) Na kandidátku zařadí volební komise Akademického senátu tři kandidáty, kteří získali největší počet návrhů v každém volebním okrsku nebo se v celkovém součtu hlasů z obou okrsků umístili do 6. místa včetně, pokud do 14 dnů po zveřejnění seznamů návrhů, vysloví předsedovi volební komise Akademického senátu písemný souhlas se svou kandidaturou. (5) Na veřejném jednání Akademického senátu kandidáti na funkci děkana přednesou svoje představy o výkonu funkce děkana. Pořadí vystupujících se určí losem těsně před vystoupením. V případě zodpovídání dotazů určených pro všechny kandidáty se pořadí odpovídajících vždy posouvá o jedno místo. (6) Kandidát na funkci děkana je volen členy Akademického senátu tajným hlasováním. Ke zvolení kandidáta na děkana je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech členů Akademického senátu. Není-li kandidát na funkci děkana zvolen v prvním kole, volba se opakuje. Do druhého kola postupují tři kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, získaných v prvním kole. Není-li zvolen kandidát na funkci děkana ani ve druhém kole, volba se opakuje. V případě rovnosti hlasů získaných kandidáty v prvním a druhém kole, rozhodne se mezi nimi dodatečným hlasováním. Do třetího kola postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů získaných ve druhém kole. Není-li mezi kandidáty ve třetím kole rozhodnuto, rozhodne se mezi nimi hlasováním ve čtvrtém, případně pátém kole. Není-li ani takto kandidát zvolen, volby se opakují s kandidáty zařazenými na kandidátku podle odstavce 4. (7) Proti přípravě, průběhu a výsledkům voleb kandidáta na děkana může podat člen akademického obce stížnost volební komisi, a to nejpozději do tří pracovních dnů 9

10 ode dne zveřejnění výsledků voleb. Stížnost musí být písemná a musí v ní být uvedeny důvody stížnosti. Volební komise postoupí stížnosti na průběh volby Akademickému senátu. Předseda Akademického senátu svolá mimořádné zasedání Akademického senátu, který přijme usnesení ve věci platnosti volby do deseti pracovních dnů ode dne obdržení stížnosti. Rozhodnutí Akademického senátu ve věci stížnosti je konečné. Text stížnosti a rozhodnutí se zdůvodněním musí být zveřejněny. 10

11 Článek 10. Závěrečná ustanovení (1) Tento volební a jednací řád Akademického senátu Zahradnické fakulty nabývá platnosti podle 9 odst. 1 písm. b) zákona dnem schválení Akademickým senátem univerzity. V Lednici dne 24. října Doc. Ing. Robert Pokluda, Ph.D. děkan Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně... Ing. Stanislav Vilím předseda Akademického senátu Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Schváleno Akademickým senátem Mendelovy univerzity v Brně v Brně dne 21.listopadu 2011 Ing. Petr Jedlička, Ph.D. předseda Akademického senátu Mendelovy univerzity v Brně 11