Ministerstvo práce a sociálních věcí. Instrukce náměstkyně pro řízení sekce sociální a rodinné politiky č. 1/2016

Transkript

1 Ministerstvo práce a sociálních věcí Instrukce náměstkyně pro řízení sekce sociální a rodinné politiky č. 1/2016 Věc: Dávky pěstounské péče podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Určeno pro: Úřad práce ČR, Odbor odvolání a správních činností nepojistných dávek MPSV Účinnost od: Dnem podpisu paní náměstkyně Zrušovaný řídící akt MPSV: Normativní instrukce MPSV č. 5/2013 ze dne (č.j. 2013/ ) Dávky pěstounské péče podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Vypracoval: Odbor ochrany práv dětí (23) Č. j.: 2015/ Počet stran: 33 Zpracovatel: Mgr. Kateřina Šlesingerová ředitelka odboru ochrany práv dětí Dne: Schválil: Mgr. Zuzana Jentschke Stőcklová náměstkyně pro řízení sekce sociální a rodinné politiky Dne:

2 Tato instrukce náměstkyně ministryně nahrazuje ode dne své účinnosti Normativní instrukce MPSV č. 5/2013 ze dne (č.j. 2013/ ) Dávky pěstounské péče podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů a Metodickou informaci odboru ochrany práv dětí MPSV k posuzování vzniku nároku na dávky pěstounské péče č.j. 2014/ ze dne Právní předpisy: - Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSPOD ) - Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z. ) - Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb. (dále jen z.ř.s. ) - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. ) - Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o státní sociální podpoře ) - Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ) - Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011, o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie - Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů Stránka 2

3 I. DRUHY DÁVEK PĚSTOUNSKÉ PÉČE S účinností od jsou dávky pěstounské péče upraveny v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSPOD ). Podle 47a odst. 1 ZSPOD se jako pěstounská péče pro účely dávek pěstounské péče posuzuje péče o dítě poskytovaná osobou pečující nebo skutečnost, že je fyzická osoba osobou v evidenci. Osobou pečující se v souladu s 4a písm. b) ZSPOD rozumí jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte (viz 4a písm. a) ZSPOD): 1. která je pěstounem (nikoli pěstounem na přechodnou dobu), 2. která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho pěstounem nebo poručníkem, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, 3. které je dítě před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání takové péče (tzv. předpěstounská péče); 4. která je poručníkem dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje, nebo 5. která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem. Osobou v evidenci se v souladu s 4a písm. c) ZSPOD rozumí fyzická osoba, která je krajským úřadem nebo Magistrátem hl. města Prahy vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu podle 27a odst. 1 až 3 ZSPOD. Okruh dávek pěstounské péče je zakotven v 47e ZSPOD. Dávkami pěstounské péče jsou: a) příspěvek na úhradu potřeb dítěte, b) odměna pěstouna, c) příspěvek při převzetí dítěte, d) příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla, e) příspěvek při ukončení pěstounské péče. 1.) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte ( 47f a 47g ZSPOD) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do pěstounské péče ve smyslu 47a odst. 1 ZSPOD (tedy jak do péče osoby pečující uvedené v 4a písm. b) ZSPOD, tak do péče osoby v evidenci, tj. do pěstounské péče na přechodnou dobu). Nárok je zachován i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona o státní sociální podpoře, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení Stránka 3

4 jeho zletilosti osobou pečující. Nárok je zachován (opětovně vznikne) i v případě, že dojde k dočasnému přerušení nároku na dávku, např. v situaci, kdy se dítě nejprve stane zaopatřeným a po určité době se opět obnoví jeho nezaopatřenost, zejména z důvodu pokračování studia a soustavné přípravy na budoucí povolání. O příspěvek na úhradu potřeb dítěte žádá za nezletilé dítě osoba pečující nebo osoba v evidenci, této osobě je také příspěvek vyplácen. Jde-li o zletilou nezaopatřenou osobu, která byla do dne zletilosti svěřena do péče osoby pečující, podává žádost sama tato osoba a jí je také dávka vyplácena. Pokud dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží mu příspěvek na úhradu potřeb, jen pokud je vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a důchodem. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc: a) Kč pro dítě ve věku do 6 let, b) Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let, c) Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let, d) Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let. Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, činí příspěvek na úhradu potřeb dítěte: Dítě věku ve Dítě ve stupni závislosti I (lehká závislost) Dítě ve stupni závislosti II (středně těžká závislost) Dítě ve stupni závislosti III (těžká závislost) Dítě ve stupni závislosti IV (úplná závislost) Do 6 let Kč Kč Kč Kč 6 12 let Kč Kč Kč Kč let Kč Kč Kč Kč let Kč Kč Kč Kč Změna stupně závislosti osoby na pomoci jiné fyzické osoby je podle 47q odst. 3 ZSPOD změnou skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku pěstounské péče nebo její výši. Nárok na dávku pěstounské péče nebo její výši se nově posoudí ke dni platnosti posudku, který nově stanoví stupeň závislosti. V případě, že dojde k navýšení stupně závislosti, dávka pěstounské péče příspěvek na úhradu potřeb dítěte se navýší od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato změna nastala. V případě, že dojde ke snížení stupně závislosti, dávka pěstounské péče příspěvek na úhradu potřeb dítěte bude snížena od prvního dne kalendářního měsíce následujícího Stránka 4

5 po kalendářním měsíci, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí o snížení dávky pěstounské péče. V případě končící platnosti posudku vyžádá kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce ČR před koncem platnosti posudku u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nový posudek ( 8 odst. 3 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). 1 Po skončení platnosti posudku o určení stupně závislosti dítěte na péči jiné fyzické osoby pokračuje krajská pobočka Úřadu práce i nadále ve výplatě příspěvku na úhradu potřeb dítěte a odměny pěstouna v původní zvýšené výměře podle 47f odst. 4 a 47j odst. 1 písm. c) bod 2 ZSPOD až do doby, než je vypracován a předložen nový posudek ohledně stupně závislosti dítěte. Jestliže je podle nového posudku určen nižší stupeň nebo žádný stupeň závislosti dítěte na pomoci jiné osoby, vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí o snížení dávky pěstounské péče a dávka se sníží od prvního dne následujícího kalendářního měsíce v souladu s 47q odst. 3 písm. b) ZSPOD. Je-li naopak nově určen vyšší stupeň závislosti, rozhodne krajská pobočka Úřadu práce o zvýšení dávky, ale dávka se zpětně zvýší již od prvního dne kalendářního měsíce, od kterého je v platnosti nový posudek o určení stupně závislosti. Navýšení nebo snížení částky příspěvku na úhradu potřeb bude provedeno na základě nově vydaného posudku o určení stupně závislosti dítěte na péči jiné osoby i v případě, že rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce ČR ve věci příspěvku na péči, pro jehož vydání slouží jako podklad nový posudek okresní správy sociálního zabezpečení, bude napadeno odvoláním v rámci řízení o příspěvku na péči podle 7 a násl. zákona o sociálních službách. Odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce ve věci příspěvku na péči nemá odkladný účinek v souladu s 28 odst. 3 zákona o sociálních službách. Stupeň závislosti dítěte na pomoci jiné fyzické osoby posuzuje pro účely odvolacího řízení Ministerstvo práce a sociálních věcí podle 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Ustanovení 47f odst. 2 ZSPOD stanoví, že nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona o státní sociální podpoře, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující. Podmínka stanovená v 47f odst. 2 ZSPOD, že zletilé dítě a bývalý pěstoun (poručník) spolu trvale žijí a uhrazují společně náklady na své potřeby, odpovídá definici pojmu domácnost podle dříve platného 115 občanského zákoníku 1 Krajská pobočka Úřadu práce zahajuje nové řízení ve věci příspěvku na péči nejdříve 2 měsíce před skončením platnosti dosavadního posudku v souladu s Instrukcí MPSV č. 5/ Postup při vykonávání sociálního šetření v rámci řízení o příspěvku na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Stránka 5

6 č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do Zjednodušeně řečeno lze proto konstatovat, že zletilé nezaopatřené dítě a bývalý pěstoun (poručník) spolu musí tvořit domácnost. Přímo do ZSPOD nebyl pojem domácnost zakotven zejména z toho důvodu, že nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., účinný od , již pojem domácnost nedefinuje, a proto se z hlediska právní jistoty raději výslovně vymezila podmínka společného žití a hospodaření zletilého nezaopatřeného dítěte a bývalého pěstouna (poručníka). Judikatura i právní teorie se dlouhodobě kloní k tomu, že společná domácnost musí být vždy vázána na jeden byt (srov. rozhodnutí zveřejněné už pod č. 6/1980 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), tj. že společné bydlení je nezbytnou podmínkou existence společné domácnosti. K tomuto je však nutno poznamenat, že trvalost takového spolužití není dotčena tím, že se některý z členů domácnosti přechodně zdržuje mimo ni (například po dobu nemoci, studia, zahraniční cesty, stáže, zahraniční vojenské mise apod.). Z toho vyplývá, že ke splnění podmínky trvalého žití zletilého nezaopatřeného dítěte s bývalým pěstounem (poručníkem) není na překážku, pokud se dítě nezdržuje ve stejné domácnosti nepřetržitě tato podmínka je splněna např. i u zletilých dětí, které studující mimo místo bydliště a bydlí na koleji (internátu), ale jinak mají své bydliště stále v místě bydliště bývalého pěstouna (poručníka). Pokud zletilé nezaopatřené dítě splňuje podmínku nezaopatřenosti a zároveň splňuje podmínku vedení společné domácnosti s bývalým pěstounem/poručníkem, náleží mu příspěvek na úhradu potřeb dítěte bez ohledu na to, že je hlášeno k trvalému pobytu na jiné adrese, stejně jako bez ohledu na skutečnost, že má již svoje vlastní dítě a manžela/manželku nebo druha/družku. V případě, že zletilé nezaopatřené dítě uzavře manželství, je třeba pouze upozornit na to, že manželovi tohoto dítěte vzniká vyživovací povinnost podle 697 o.z., která má přednost před vyživovací povinností rodičů k dítěti. Právo nezaopatřeného dítěte na výživné od svého manžela přechází na stát až do výše přiznaného a vypláceného příspěvku na úhradu potřeb dítěte (viz 961 odst. 2 o.z.) a krajská pobočka Úřadu práce je i v tomto případě povinna podat proti manželovi dítěte návrh soudu na stanovení vyživovací povinnosti, případně návrh na výkon rozhodnutí podle 19 odst. 2 ZSPOD. 2.) Příspěvek při ukončení pěstounské péče ( 47h ZSPOD) Nárok na jednorázový příspěvek při ukončení pěstounské péče mají jak děti svěřené do dne dosažení zletilosti do pěstounské péče osoby pečující, tak děti svěřené do dne dosažení zletilosti do pěstounské péče osoby v evidenci. Pokud dítě i po dosažení jeho zletilosti nadále žije s osobou, která byla do dne dosažení jeho zletilosti jeho osobou pečující a pokud nadále uhrazuje společně s touto osobou náklady na své potřeby, vzniká mu nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče Stránka 6

7 teprve ke dni zániku nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, tzn. nejdéle do dvacátého šestého roku jeho věku. Z hlediska vzniku nároku na příspěvek při ukončení pěstounské péče mohou nastat 2 varianty: 1. Ke dni dosažení zletilosti trvá u dítěte nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte v takovém případě vzniká nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče v den, který následuje po dni, za který nezaopatřenému zletilému dítěti naposledy náležel příspěvek na úhradu potřeb dítěte. 2. Ke dni dosažení zletilosti již u dítěte netrvá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte v takovém případě vzniká nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče v den, který následuje po dni 18. narozenin dítěte (v den 18. narozenin dítěte ještě trvá pěstounská péče, zaniká až den následující). Důvodem toho, že dítě již ke dni dosažení zletilosti nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, může být zejména skutečnost, že dítě již před dosažením zletilosti nesplňovalo podmínky nezaopatřenosti, tj. ukončilo přípravu na budoucí povolání a bylo výdělečně činné nebo bylo zařazeno a je vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. V případě, že dítě bylo v době před dosažením zletilosti zařazeno a vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, končí jeho nezaopatřenost (a tím i nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte) ke dni 18. narozenin v souladu s 11 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře a v den následující po dni 18. narozenin vzniká tomuto dítěti nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče. Pokud nebude mít osoba, která byla do dne zletilosti svěřena do péče osoby pečující, nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než tento příspěvek, příspěvek při ukončení pěstounské péče této osobě náleží ke dni zániku nároku této osoby na důchod z důchodového pojištění. V případě dítěte, které před dosažením zletilosti uzavřelo manželství na základě povolení soudu a stalo se z tohoto titulu plně svéprávným v souladu s 31 odst. 2 o.z., nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče nevzniká, neboť takové dítě není již ke dni zletilosti v pěstounské péči (pěstounská péče zaniká plnou svéprávností dítěte podle 970 o.z.). Výše jednorázového příspěvku při ukončení pěstounské péče činí Kč. O tento příspěvek žádá sama fyzická osoba, která byla do dne zletilosti v pěstounské péči. Stránka 7

8 3.) Odměna pěstouna ( 47i až 47k ZSPOD) Nárok na odměnu pěstouna má osoba pečující po dobu trvání péče o svěřené dítě. Po zletilosti svěřeného dítěte jen do té doby, dokud zletilé nezaopatřené dítě pobírá příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na odměnu pěstouna má i osoba pečující, jestliže nezaopatřené dítě, které jí bylo svěřeno do péče, nemá po dosažení zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek. Nárok na odměnu má osoba v evidenci po dobu zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu (i když nemá momentálně svěřeno žádné dítě; výše odměny v tomto případě není odvislá od počtu dětí svěřených do pěstounské péče na přechodnou dobu). Osobě v evidenci nenáleží odměna pěstouna jen v případě, pokud je zprostředkování pěstounské péče na přechodnou dobu přerušeno podle 24b odst. 1 písm. a) a d) ZSPOD. Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc: a) Kč, je-li pečováno o jedno dítě, b) Kč, je-li pečováno o 2 děti, c) Kč, 1. je-li pečováno alespoň o 3 děti, 2. je-li pečováno alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), 3. jde-li o osobu v evidenci, a to i v případě, že nepečuje o žádné dítě, nebo d) Kč, pečuje-li pěstoun alespoň o 1 dítě, které mu bylo svěřeno na přechodnou dobu, a toto dítě je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost). Za každé další dítě svěřené do péče osoby pečující se odměna pěstouna podle písm. c) bodů 1 a 2 zvyšuje o Kč. V případě změny stupně závislosti svěřeného dítěte bude postupováno obdobně, jako je tomu v případě příspěvku na úhradu potřeb dítěte, viz výše (bod 1.). Výjimečně je možný souběh, kdy je osoba v evidenci zároveň i osobou pečující. V takovém případě je základem odměna pěstouna podle 47j odst. 1 písm. c) bod 3 nebo písm. d) ZSPOD. Za každé další dítě, které je osobě v evidenci svěřeno do jiné péče, než je pěstounská péče na přechodnou dobu (tedy do pěstounské Stránka 8

9 péče, předpěstounské péče nebo osobní péče poručníka), se odměna pěstouna podle 47j odst. 1 písm. c) bodu 3 nebo písm. d) zvyšuje o Kč. Pokud je osoba pečující rodičem nebo prarodičem otce nebo matky svěřeného dítěte, náleží jí odměna pěstouna vždy, pokud pečuje alespoň o 3 děti nebo o alespoň 1 dítě ve II., III. nebo IV. stupni závislosti. V ostatních případech (pečuje-li o 1 nebo 2 zdravé děti či děti v I. stupni závislosti), jí náleží odměna pěstouna pouze v případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na sociální a majetkové poměry osoby pečující a její rodiny a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dítěte. Příslušná krajská pobočka Úřadu práce, která o odměně pěstouna rozhoduje, si pro účely posouzení zvláštního zřetele vždy vyžádá vyjádření od orgánu sociálně-právní ochrany dětí (obecního úřadu obce s rozšířenou působností) místně příslušného podle místa trvalého pobytu svěřeného dítěte. Vzájemná součinnost místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností s krajskou pobočkou Úřadu práce ČR, která rozhoduje o žádosti prarodičů nebo praprarodičů svěřeného dítěte na přiznání odměny pěstouna, je podrobně popsána ve stanovisku MPSV č.j. 2012/ ze dne (viz příloha). Z ustanovení 47j odst. 3 ZSPOD a z citovaného stanoviska jednoznačně vyplývá, že obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého pobytu svěřeného dítěte je povinen na žádost místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR (jejího kontaktního pracoviště) vydat vyjádření pro potřeby posouzení, zda je možné posuzovaný případ výkonu pěstounské péče prarodiči/praprarodiči svěřeného dítěte považovat za zvláštního zřetele hodný či nikoliv. Vyjádření dožádaného obecního úřadu obce s rozšířenou působností je podle zákona nezbytným podkladem pro rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce ČR ve věci přiznání odměny pěstouna a bez tohoto vyjádření nemůže krajská pobočka Úřadu práce ČR o žádosti zásadně rozhodnout. Obecní úřad obce s rozšířenou působností nemůže odmítnout vydat požadované vyjádření s poukazem na to, že zaměstnanci krajské pobočky Úřadu práce ČR jsou sami oprávněni provádět šetření v pěstounské rodině, ve které dítě žije. Vzhledem k tomu, že krajské pobočky Úřadu práce ČR mají postavení orgánů sociálně-právní ochrany, jsou sice zaměstnanci krajské pobočky Úřadu práce ČR oprávněni na základě 52 odst. 1 ZSPOD pro účely agendy dávek pěstounské péče ověřovat, v jakých sociálních podmínkách žije dítě svěřené do péče osoby pečující, případně jak jsou využívány poskytované dávky pěstounské péče, tj. jsou oprávněni provádět vlastní zjištění, včetně návštěvy dítěte nebo osob pečujících v místě bydliště. Tato vlastní zjištění a poznatky získaném šetřením krajské pobočky Úřadu práce ČR však v žádném případě nemohou nahradit obligatorní vyjádření místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle 47j odst. 3 ZSPOD. Zaměstnanci krajské pobočky Úřadu práce mohou, avšak nemusí provádět vlastní šetření vedle toho, že povinně vyžádají vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou Stránka 9

10 působností, což záleží na jejich uvážení ohledně toho, zda mají k dispozici dostatek podkladů pro vydání rozhodnutí a zjištění stavu věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti (viz 3 správního řádu). Při posuzování nároku prarodiče nebo praprarodiče svěřeného dítěte na odměnu pěstouna je třeba vycházet zejména z toho, že v důsledku svěření dítěte do pěstounské péče by nemělo dojít k podstatnému snížení životní úrovně prarodiče nebo praprarodiče a jeho rodiny. Jsou-li celkové sociální a majetkové poměry osoby pečující a její rodiny takové, že by v souvislosti se svěřením vnuka nebo pravnuka do pěstounské péče mohla být na straně prarodiče nebo praprarodiče a ostatních spolužijících členů rodiny ohrožena či ztížena úhrada nákladů na výživu a jiné osobní potřeby a úhrada nákladů na domácnost (i při započítání příspěvku na úhradu potřeb dítěte), je zásadně nezbytné odměnu pěstouna prarodiči nebo praprarodiči svěřeného dítěte přiznat (viz kritérium sociálních a majetkových poměrů osoby pečující a její rodiny podle 47j odst. 3 ZSPOD). Totéž platí i v případě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu svěřeného dítěte, se kterým jsou spojeny zvýšené osobní, časové a finanční nároky na výkon pěstounské péče. Na ostatní dávky pěstounské péče mají osoby pečující, které jsou rodičem nebo prarodičem rodiče svěřeného dítěte, i tyto děti, nárok vždy. Pokud by osoba pečující měla do péče svěřeny 2 děti, přičemž prarodičem či praprarodičem je pouze ve vztahu k jednomu z nich, náleží této osobě odměna pěstouna ve výši Kč vždy z titulu péče o nepříbuzné dítě. Pokud je shledán zvláštní zřetel v případě péče o vnouče/pravnouče, náleží osobě pečující odměna ve výši Kč (např. vnuk je závislý na pomoci jiné fyzické osoby v I. stupni a péče o něj je pro prarodiče značně náročná vzhledem k jeho pokročilému věku). V případě péče o 3 a více dětí, ať již příbuzných či nikoli, náleží odměna pěstouna podle 47j odst. 1 písm. c) bod 1 ZSPOD vždy, zvláštní zřetel se zde neposuzuje. Pokud jsou osobou pečující nebo osobou v evidenci oba manželé nebo dva poručníci, náleží odměna pěstouna pouze jednomu z nich (viz 47i odst. 2 ZSPOD). Na pěstounskou péči vykonávanou druhým manželem nebo poručníkem se pro účely stanovení výše odměny pěstouna hledí jako na společnou pěstounskou péči. Nedohodnou-li se manželé nebo poručníci o tom, kterému z nich bude odměna pěstouna náležet, určí toto příslušná krajská pobočka Úřadu práce postupem podle 47n ZSPOD. Pokud by nastala situace, že manželé mají každý svěřeny děti pouze do své výlučné péče (např. 2 děti manžel a další 2 děti manželka), posuzuje se situace vždy jako by manželé měli děti svěřené do společné pěstounské péče. Stejně je třeba postupovat v případě, že některé děti jsou svěřeny do společné pěstounské péče a některé do výlučné péče jednoho z manželů. Krajská pobočka Úřadu práce však může při rozhodování o dávce v případech, kdy manželé nebo oba poručníci Stránka 10

11 spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout o tom, že se nepřihlíží ke skutečnosti, že oba manželé nebo oba poručníci jsou osobou pečující nebo osobou v evidenci v souladu s 47i odst. 3 ZSPOD. V takovém případě pak bude každý z manželů nebo z poručníků pro účely přiznání odměny pěstouna posuzován samostatně. Za předpokladu, že každý z manželů podá svým jménem žádost o přiznání odměny pěstouna, je žádoucí spojit řízení o obou žádostech do společného řízení v souladu s 140 správního řádu, neboť obě žádosti spolu věcně souvisejí a o žádosti jednoho manžela nelze rozhodnout bez přihlédnutí k žádosti druhého manžela. Spojení řízení provede krajská pobočka Úřadu práce usnesením z moci úřední s tím, že usnesení o spojení řízení se pouze poznamená do spisu, neoznamuje se účastníkům řízení a nelze proti němu podat odvolání (viz 140 odst. 4 ve spojení s 76 odst. 5 správního řádu). O spojení řízení se účastníci řízení vhodným způsobem vyrozumí. Ve společném řízení se o žádostech obou manželů rozhodne jedním společným rozhodnutím, ve kterém se rozhodne o přiznání odměny pěstouna tomu z manželů, který je určen na základě jejich dohody nebo rozhodnutím krajské pobočky Úřadu práce ČR podle 47n ZSPOD. Zaměstnanec vyřizující žádosti kontaktuje manžele za účelem určení, kdo z nich bude odměnu pěstouna pobírat. Určení, který z manželů bude odměnu pěstouna pobírat, má vliv na účast na zdravotním a sociálním pojištění této osoby, je proto nutné, aby toto manželé zvážili. Ve výroku společného rozhodnutí se stanoví výše odměny pěstouna, která náleží jednomu z manželů z titulu výkonu pěstounské péče oběma manžely, bez ohledu na to, zda se jedná o společnou pěstounskou péči nebo o individuální pěstounskou péči jednoho z manželů. K vyřízení obou žádostí tedy dojde jedním rozhodnutím, což bude u obou žádostí uvedeno. Odměna pěstouna se pro účely zákonů upravujících daně z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění považuje za příjem ze závislé činnosti. Částky odměny pěstouna uvedené v 47j odst. 1 ZSPOD jsou tedy v hrubé výši, krajská pobočka Úřadu práce bude z odměny pěstouna srážet a odvádět daň z příjmů fyzických osob a pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění. Pokud má osoba pečující nebo osoba v evidenci další souběžné příjmy, které se zdaňují podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podává daňové přiznání sama. Úřad práce ČR vydá pro účely podání daňového přiznání potvrzení o zdanitelných příjmech. Za předpokladu, že osoba pečující nebo osoba v evidenci nemá jiný zdaňovaný příjem, může podepsat na krajské pobočce Úřadu práce prohlášení k dani a o podání daňového přiznání za příslušný rok může požádat Úřad práce. V takovém případě bude osoba pečující nebo osoba v evidenci povinna Stránka 11

12 doložit potřebné doklady, zejména bude-li uplatňovat odpočty podle 15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, případně slevy na dani podle 35ba a 35c téhož zákona. Úřad práce ČR je povinen na žádost pěstouna prohlášení poplatníka daně z příjmu vždy přijmout a na základě doložených dokumentů provést zúčtování daně včetně daňových slev a bonusů. Odměna pěstouna se poskytuje i po dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby pečující nebo osoby v evidenci, nejdéle však do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo v němž byla nařízena karanténa. Po dobu, po kterou osoba pečující/v evidenci pobírá v případě pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény odměnu pěstouna, není jí nemocenské poskytováno viz 16 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Taktéž nebude nemocenské poskytováno v tom měsíci, ve kterém dojde k uschopnění osoby pečující/v evidenci, neboť za tento měsíc náleží odměna pěstouna v plné výši jako za celý kalendářní měsíc, ačkoliv nárok na dávku trvá pouze po část měsíce od ukončení pracovní neschopnosti (viz 47p odst. 3 písm. a) ZSPOD). Od si mohou osoby pečující i osoby v evidenci (při)vydělávat, aniž by to mělo vliv na výši odměny pěstouna. Pokud tedy osoba vykonávající zaměstnání či samostatnou výdělečnou činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, která je současně osobou pečující/v evidenci, bude uznána dočasně práce neschopnou k činnosti pěstouna a současně k tomuto jinému zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti zakládajícím účast na nemocenském pojištění, bude jí od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti náležet nemocenské z titulu tohoto zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, a zároveň též odměna pěstouna ta však nejdéle do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž dočasná pracovní neschopnost vznikla. Teprve v případě delší pracovní neschopnosti nebude odměna pěstouna náležet a vznikne nárok na nemocenské z titulu nemocenského pojištění osoby pečující / osoby v evidenci. Denní vyměřovací základ pro výpočet denní výše nemocenského se pak upraví podle 20 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Obdobný postup jako v případě dočasné pracovní neschopnosti platí i při karanténě. Ohledně možnosti změny příjemce odměny pěstouna v době pracovní neschopnosti jednoho z manželů nebo jednoho ze dvou společných poručníků podle 47n ZSPOD je třeba vycházet z výše citovaného ustanovení 16 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, podle kterého nemá pojištěnec nárok na výplatu nemocenského za dobu, po kterou mu náleží podle zvláštních právních předpisů započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož tyto dávky náleží. To znamená, že pěstoun nemůže pobírat nemocenské z důvodu pracovní neschopnosti v měsíci, kdy je mu podle 47j odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb. poskytována Stránka 12

13 odměna pěstouna, tj. v měsíci, kdy vznikla pracovní neschopnost, v měsíci následujícím po vzniku pracovní neschopnosti a v měsíci, ve kterém byla pracovní neschopnost ukončena. Manželé nebo jiné dvě osoby, které jsou společně jmenované poručníky dítěte, se nemohou dohodnout o změně příjemce odměny pěstouna podle 47n zákona č. 359/1999 Sb. v měsíci, ve kterém jeden z manželů nebo jeden ze společných poručníků nemá nárok na odměnu pěstouna z titulu vzniku nároku na nemocenské, tj. jakmile jednomu z manželů (společných poručníků) vznikne nárok na nemocenské z důvodu pracovní neschopnosti, která trvá i druhý měsíc následující po měsíci, ve kterém pracovní neschopnost vznikla. Možnost uzavření dohody manželů nebo společných poručníků o změně příjemce odměny pěstouna v této době by zjevně mohla vést k obcházení zákona. Manželé nebo jiní dva poručníci mají nárok vždy pouze na jednu odměnu pěstouna. Tato jedna odměna pěstouna je v případě déletrvající pracovní neschopnosti příjemce odměny nahrazena nemocenským, které odměnu pěstouna nahrazuje. Naproti tomu však není vyloučeno, aby se manželé nebo jiní dva společní poručníci dohodli o změně příjemce odměny pěstouna v době, kdy je sice jeden z nich v pracovní neschopnosti, ale odměna pěstouna mu stále ještě náleží, tj. v měsíci vzniku pracovní neschopnosti nebo v měsíci následujícím (v tu dobu ani nelze vždy předvídat, jak dlouho bude pracovní neschopnost jednoho z manželů trvat a kdy bude ukončena). Jak bylo zmíněno též výše, osoba pečující a osoba v evidenci si mohou (při)vydělávat, nemá to vliv na výši odměny pěstouna. Toto je samozřejmě možné jen za předpokladu, že výdělečná činnost nemá vliv na kvalitu péče o svěřené dítě. 4.) Příspěvek při převzetí dítěte ( 47l ZSPOD) Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má osoba pečující uvedená v 4a písm. b) ZSPOD, která převzala dítě do pěstounské péče, předpěstounské péče, poručnické péče nebo do péče budoucího poručníka; příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží osobě pečující jen jednou. To znamená, že osobě pečující nevzniká k témuž dítěti nárok na příspěvek při převzetí dítěte jednou z titulu svěření dítěte do předpěstounské péče a následně podruhé z titulu svěření dítěte do pěstounské péče. Nárok na příspěvek při převzetí dítěte však mají dvě různé osoby pečující, které mají totéž dítě postupně svěřeno do své péče (v případě přechodu dítěte z péče jedné osoby pečující do péče jiné osoby pečující). Osoby v evidenci nemají na příspěvek při převzetí dítěte nárok. Výše příspěvku při převzetí dítěte činí: a) je-li převzato dítě do 6 let věku Kč, b) je-li převzato dítě od 6 let do 12 let věku Kč, c) je-li převzato dítě od 12 let do 18 let věku Kč. Stránka 13

14 5.) Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla ( 47m ZSPOD) Na příspěvek má nárok osoba pečující, která má v pěstounské péči nejméně 3 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu pěstouna. Jelikož nárok má pouze osoba pečující, je zřejmé, že minimálně jedno ze svěřených dětí musí být v dlouhodobé pěstounské péči, v osobní péči poručníka, v předpěstounské péči nebo v předporučnické péči. Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však Kč. Součet těchto příspěvků za posledních 10 kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout Kč (nesčítá se s příspěvky přiznanými do podle zákona o státní sociální podpoře, ve znění účinném do ). Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut v bezhotovostní formě i před zakoupením motorového vozidla. Použití příspěvku na zakoupení motorového vozidla je osoba pečující povinna prokázat do 6 měsíců od jeho poskytnutí; pokud tohoto příspěvku nepoužila k zakoupení motorového vozidla, je povinna příspěvek vrátit. Účelné využití příspěvku bude příjemce dokládat kupní smlouvou a daňovým dokladem o koupi/ opravě vozidla. Pokud osoba pečující do 5 let ode dne, kdy jí byl příspěvek poskytnut, motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu byl příspěvek poskytnut, prodala, darovala, započala je používat pro výdělečnou činnost nebo přestala vykonávat pěstounskou péči, nejde-li o případ, kdy osoba pečující přestala vykonávat pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, je povinna vrátit poměrnou část příspěvku na zakoupení motorového vozidla odpovídající době z období 5 let, kdy uvedené podmínky nesplňovala. Příspěvek na celkovou nezbytnou opravu motorového vozidla může být poskytnut i na jiné vozidlo, než na které byl předtím poskytnut příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla. Pokud jde o otázku úhrady několika po sobě jdoucích opakovaných oprav vozidla, není vyloučeno poskytnutí příspěvku na všechny provedené opravy dohromady, neboť tuto situaci lze posoudit tak, že celková oprava vozidla si vyžádala provedení více samostatných oprav. V žádosti by pak bylo uvedeno jenom datum poslední opravy, kterou byla celková oprava vozidla dokončena. Ze zákonné úpravy 47m ZSPOD vyplývá, že v případě poskytnutí příspěvku na zakoupení nebo na celkovou opravu motorového vozidla se musí jednat o vozidlo ve vlastnictví osoby pečující, která o poskytnutí příspěvku žádá a která bude příjemcem tohoto jednorázového příspěvku. V případě manželů, kteří jsou osobami pečujícími, přichází v úvahu 2 varianty: Stránka 14

15 1. Zakoupené nebo opravené motorové vozidlo je ve společném jmění manželů, protože bylo pořízeno za trvání manželství pak by mohl o poskytnutí příspěvku na celkovou opravu motorového vozidla požádat kterýkoliv z manželů, ačkoliv kupní smlouvu o pořízení vozidla uzavřel pouze jeden z manželů, který je také uveden v technickém průkazu. 2. Zakoupené nebo motorové vozidlo je ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů pak musí o poskytnutí příspěvku požádat ten z manželů, který je vlastníkem vozidla a který rovněž splňuje podmínku, že je osobou pečující, která má v pěstounské péči nejméně 3 děti. II. VZNIK NÁROKU NA DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Nárok na dávky pěstounské péče vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem v souladu s 47p odst. 1 ZSPOD. Vznik nároku je vždy podmíněn svěřením dítěte do péče osoby pečující nebo osoby v evidenci na základě rozhodnutí soudu, s výjimkou zajišťování osobní péče o dítě osobou, u které probíhá soudní řízení o jmenování této osoby poručníkem dítěte podle 4a písm. b) bod 5 ZSPOD. Rozeznávají se následující případy, ve kterých vzniká nárok na dávky pěstounské péče: A. ROZHODOVÁNÍ SOUDU O PĚSTOUNSKÉ PÉČI PODLE 958 A NÁSL. O.Z. Při svěření dítěte do pěstounské péče na základě rozsudku soudu vzniká pěstounovi a svěřenému dítěti nárok na dávky pěstounské péče dnem vykonatelnosti tohoto rozhodnutí, pokud vydání rozsudku soudu nepředcházelo rozhodnutí soudu o svěření dítěte do předpěstounské péče nebo předběžné opatření soudu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem [viz dále bod II.B a C této instrukce]. Rozsudek soudu o svěření dítěte do pěstounské péče je vykonatelný, jakmile nabyl právní moci, a to v souladu s 162 odst. 2 o.s.ř. To znamená, že zásadně se den vykonatelnosti rozsudku shoduje se dnem nabytí právní moci. Před nabytím právní moci se rozsudek soudu o svěření dítěte do pěstounské péče může stát vykonatelným pouze za předpokladu, že soud ve výroku rozsudku vysloví předběžnou vykonatelnost rozsudku na návrh některého z účastníků řízení podle 162 odst. 2 o.s.ř. Jestliže soud ve výroku rozsudku vysloví jeho předběžnou vykonatelnost, stává se rozsudek vykonatelným a) dnem doručení písemného vyhotovení rozsudku účastníkům řízení, nebo b) dnem vyhlášení rozsudku soudem, pokud je tento den jako den vykonatelnosti určen ve výroku rozsudku soudu nebo je uveden na doložce vykonatelnosti vyznačené soudem na stejnopisu rozhodnutí (viz 24 odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy), nebo Stránka 15

16 c) od jiného dne, který je uveden ve výroku rozsudku soudu o předběžné vykonatelnosti. V případě, že soud ve výroku rozsudku o svěření dítěte do pěstounské péče uvede konkrétní datum, od kterého je dítě pěstounovi svěřeno do pěstounské péče, je z hlediska přiznání dávek pěstounské péče rozhodující datum uvedené ve výroku rozsudku soudu, nikoliv datum vykonatelnosti rozsudku. B. ROZHODOVÁNÍ SOUDU VE VĚCECH PŘEDPĚSTOUNSKÉ PÉČE PODLE 963 O.Z. Dávky pěstounské péče náleží zájemcům o pěstounskou péči, kterým bylo v souladu s ustanovením 963 o.z. rozhodnutím soudu svěřeno dítě do předpěstounské péče. Forma rozhodnutí soudu o předpěstounské péči může být následující: a) rozsudek soud může v určitých případech o svěření dítěte do předpěstounské péče rozhodovat rozsudkem, zejména za předpokladu, že návrh na svěření dítěte do předpěstounské péče je zájemcem o pěstounskou péči podán samostatně a nikoliv současně s návrhem na svěření dítěte do pěstounské péče. Nárok na výplatu dávek pěstounské péče v takovém případě vzniká na základě vykonatelnosti rozsudku o svěření dítěte do předpěstounské péče. Den vykonatelnosti rozsudku je totožný se dnem nabytí právní moci, dávky pěstounské péče lze tedy nárokovat nejdříve za měsíc, kdy se rozsudek o svěření dítěte do předpěstounské péče stal vykonatelným. Před nabytím právní moci se rozsudek soudu o svěření dítěte do péče může stát vykonatelným, pokud byla soudem ve výrokové části rozsudku vyslovena jeho předběžná vykonatelnost (detailněji viz bod II.A této instrukce). b) usnesení o svěření dítěte do předpěstounské péče pokud soud rozhodne o předpěstounské péči formou usnesení, za rozhodný okamžik pro vznik nároku na dávky pěstounské péče je nutno považovat opět den vykonatelnosti rozhodnutí. Usnesení soudu o svěření dítěte do předpěstounské péče je předběžně vykonatelné doručením podle 171 odst. 2 o.s.ř., to znamená, že odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá ze zákona odkladný účinek. Zájemci o pěstounskou péči mohou požádat o přiznání dávek pěstounské péče v plné výši již za kalendářní měsíc, ve kterém jim bylo doručeno usnesení soudu o svěření dítěte do předpěstounské péče a ve kterém se usnesení soudu stalo vykonatelným c) usnesení soudu o předběžném opatření, kterým se dítě svěřuje do předpěstounské péče pokud soud nařídí svým usnesením předběžné opatření podle 74, 76 odst. 1 písm. e) nebo 102 o.s.ř., které obsahuje výrok o svěření Stránka 16

17 dítěte do předpěstounské péče, vzniká nárok na dávky pěstounské péče dnem vykonatelnosti předběžného opatření soudu. Usnesení soudu o nařízení předběžného opatření podle 74, 76 a 102 o.s.ř. je vykonatelné vyhlášením účastníkům řízení, a pokud nedošlo k vyhlášení, je vykonatelné doručením tomu, komu se v předběžném opatření ukládá povinnost, tj. většinou doručením rodičům dítěte nebo jiným osobám, u kterých se dítě aktuálně nachází (viz 76d ve spojení s 102 odst. 3 o.s.ř.) C. ROZHODOVÁNÍ SOUDU FORMOU PŘEDBĚŽNÉHO OPATŘENÍ Dávky pěstounské péče náleží osobě, které bylo na základě předběžného opatření soudu dítě dočasně svěřeno do péče jako osobě, která má zájem stát se pěstounem (zatímní úprava poměrů dítěte a zájemců o pěstounskou péči). Může se jednat o předběžné opatření soudu: a) podle 452 odst. 1 z.ř.s. (ve spojení s ustanovením 924 o.z.), a to za předpokladu, že dítě bylo tímto předběžným opatřením předáno do péče fyzické osoby, která již před vydáním předběžného opatření podala soudu návrh na svěření dítěte do předpěstounské nebo pěstounské péče, a má proto postavení zájemce o pěstounskou péči (viz 4a písm. b) bod 3 ZSPOD). Nárok na dávky vzniká vykonatelností usnesení soudu o nařízení předběžného opatření podle 452 odst. 1 z.ř.s. Toto usnesení je vykonatelné dnem vydání podle 457 z.ř.s., tj. vykonatelnost předběžného opatření je shodná s datem, které je uvedeno na písemném vyhotovení usnesení jako den vydání, bez ohledu na den oznámení usnesení účastníkům řízení a den nabytí právní moci usnesení (viz 457 z.ř.s.). Dávky pěstounské péče v takovém případě náleží nejdříve za měsíc, ve kterém se usnesení o nařízení předběžného opatření stalo vykonatelným. b) podle 452 odst. 1 z.ř.s. (ve spojení s ustanovením 924 o.z.), a to za předpokladu, že dítě bylo tímto předběžným opatřením předáno do péče fyzické osoby, která do jednoho měsíce od vykonatelnosti předběžného opatření podala soudu návrh na svěření dítěte do pěstounské péče. V takovém případě je možno přiznat dávky pěstounské péče již za měsíc, ve kterém byl podán návrh soudu na svěření dítěte do pěstounské péče. Pokud bylo řízení ve věci svěření dítěte do pěstounské péče zahájeno až po uplynutí lhůty 1 měsíce od vykonatelnosti předběžného opatření soudu, nárok na dávky pěstounské péče nevznikne, a to ani v případě trvání předběžného opatření v důsledku prodloužení doby jeho trvání v souladu s ustanovením 460 odst. 1 z.ř.s. c) podle 74, 76 odst. 1 písm. e) o.s.ř. nebo 12 z.ř.s., a to po dobu trvání tohoto předběžného opatření, pokud byl před vydáním předběžného opatření soudu podán zájemcem o pěstounskou péči návrh na svěření dítěte do pěstounské péče této osoby nebo pokud byl návrh na svěření dítěte do pěstounské péče podán Stránka 17

18 současně s návrhem na nařízení předběžného opatření soudu. V těchto případech je splněna zákonná podmínka, že soud svěřuje dítě do péče určené fyzické osobě jako zájemci o pěstounskou péči, neboť soud o zatímním předání dítěte do péče rozhoduje s vědomím, že tato fyzická osoba podáním návrhu projevila zájem o svěření dítěte do pěstounské péče. Vznik nároku na dávky pěstounské péče je tedy podmíněn vykonatelným usnesením soudu o nařízení předběžného opatření a podáním návrhu k soudu na svěření dítěte do pěstounské péče osoby, která má dítě v péči na základě tohoto předběžného opatření soudu. Dávky pěstounské péče v takovém případě náleží nejdříve za měsíc, ve kterém se usnesení soudu o nařízení předběžného opatření stalo vykonatelným. d) podle 102 odst. 1 o.s.ř., které soud nařídil v průběhu řízení o svěření dítěte do pěstounské péče a kterým soud dočasně svěřil dítě do péče osoby, která již před vydáním předběžného opatření podala soudu návrh na svěření dítěte do předpěstounské nebo pěstounské péče. Nárok na dávky pěstounské péče vzniká vykonatelností usnesení soudu o nařízení předběžného opatření. Usnesení soudu o nařízení předběžného opatření podle 74, 76 a 102 o.s.ř., je vykonatelné vyhlášením účastníkům řízení, a pokud nedošlo k vyhlášení, je vykonatelné doručením tomu, komu se v předběžném opatření ukládá povinnost, tj. většinou doručením rodičům dítěte nebo jiným osobám, u kterých se dítě aktuálně nachází (viz 76d ve spojení s 102 odst. 3 o.s.ř.). Vykonatelnost usnesení soudu o předběžném opatření podle 76 a 102 tak není závislá na právní moci, ale na doručení rozhodnutí, a proto se usnesení soudu o předběžném opatření zpravidla stává vykonatelné přede dnem nabytí právní moci. Předběžné opatření soudu nařízené podle 76 a 102 o.s.ř. trvá až do pravomocného skončení soudního řízení ve věci samé (řízení ve věci svěření dítěte do pěstounské péče), pokud není soudem rozhodnuto o zrušení předběžného opatření ještě před pravomocným skončením řízení ve věci samé. D. PORUČENSTVÍ PODLE 928 A NÁSL. O.Z. Nárok na dávky pěstounské péče vzniká v souladu s ustanovením 939 o.z.: a) osobě, která je poručníkem dítěte a která o dítě osobně pečuje, a to od vykonatelnosti rozsudku soudu o jmenování této osoby poručníkem dítěte podle 928 NOZ. Rozsudek soudu o poručenství je vykonatelný, jakmile nabyl právní moci, a to v souladu s 161 odst. 2 o.s.ř. Den vykonatelnosti rozsudku se tak zásadně shoduje se dnem nabytí právní moci. Před nabytím právní moci se rozsudek soudu o jmenování osoby poručníkem dítěte může stát vykonatelným pouze za předpokladu, že soud ve výroku rozsudku vysloví předběžnou Stránka 18

19 vykonatelnost rozsudku na návrh některého z účastníků řízení podle 162 odst. 2 o.s.ř. (viz výše bod II. A této instrukce). b) osobě, která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o jmenování této osoby poručníkem dítěte. Dávky pěstounské péče náleží ode dne zahájení soudního řízení o jmenování osoby poručníkem, pokud se již k tomuto dni nachází dítě v osobní péči této osoby. Pokud osoba převezme dítě do osobní péče až po dni zahájení soudního řízení ve věci poručenství, vzniká nárok na dávky pěstounské péče ode dne převzetí osobní péče o dítě. Soudní řízení ve věci poručenství dítěte může být zahájeno buďto na návrh osoby, která má zájem stát se poručníkem dítěte, anebo i bez návrhu. V případě zahájení řízení na základě návrhu je soudní řízení zahájeno dnem, kdy návrh došel místně příslušnému okresnímu soudu. Je-li řízení zahajováno bez návrhu, je soudní řízení zahájeno dnem, kdy bylo vydáno usnesení soudu o zahájení řízení (viz 82 odst. 1 o.s.ř.). Dávky pěstounské péče náleží až do pravomocného skončení soudního řízení ve věci poručenství dítěte. Pokud je osoba na základě rozsudku soudu ustanovena poručníkem dítěte, nárok na dávky pěstounské péče zůstává zachován a dávky plynule náleží i po právní moci rozsudku soudu. Je-li soudem pravomocně rozhodnuto o zamítnutí návrhu na jmenování osoby poručníkem dítěte, nárok na dávky pěstounské péče zaniká ke dni právní moci rozsudku soudu. V případě prarodičů nebo praprarodičů dítěte, kteří podle 910 odst. 3 o.z. mohou mít podpůrnou vyživovací povinnost k dítěti v případě, že vyživovací povinnost nejsou schopni plnit bližší příbuzní dítěte (zejména rodiče), nemůže vzniknout nárok na dávky pěstounské péče v době předporučnické pouze za předpokladu, že je prarodičům nebo praprarodičům stanovena povinnost platit výživné na dítě rozhodnutím soudu. Jinak je nutné i prarodiče a praprarodiče považovat za osoby pečující podle 4a písm. b) bod 5 ZSPOD, jestliže se ujali osobní péče o dítě a zároveň probíhá soudní řízení o jejich jmenování poručníkem dítěte. E. ROZHODOVÁNÍ O SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE OSOB V EVIDENCI Dávky pěstounské péče náleží i osobám zařazeným v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu podle 27a odst. 1 až 3 ZSPOD. Nárok na odměnu pěstouna podle 47i a násl. ZSPOD náleží osobě v evidenci ode dne právní moci rozhodnutí krajského úřadu (Magistrátu hl. města Prahy) o zařazení této osoby do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu. Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte vzniká z titulu svěření dítěte do péče osoby v evidenci na základě: Stránka 19

20 a) Předběžného opatření soudu podle 452 odst. 2 z.ř.s., a to ode dne vykonatelnosti usnesení soudu o nařízení tohoto předběžného opatření. Usnesení soudu o nařízení předběžného opatření podle 452 odst. 2 z.ř.s. je vykonatelné okamžikem jeho vydání (vyhotovení, viz 457 z.ř.s.), proto nárok na přiznání příspěvku na úhradu potřeb dítěte vzniká nejdříve za měsíc, ve kterém bylo toto předběžné opatření soudu vykonatelné. b) Rozsudku o svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu podle 27a odst. 7 ZSPOD a 471 odst. 1 z.ř.s., a to ode dne vykonatelnosti tohoto rozhodnutí. III. VZNIK NÁROKU NA VÝPLATU DÁVEK PĚSTOUNSKÉ PÉČE, ROZHODOVÁNÍ O DÁVKÁCH O dávkách pěstounské péče rozhoduje a tyto dávky vyplácí krajská pobočka Úřadu práce místně příslušná podle místa trvalého pobytu osoby pečující a osoby v evidenci a v případě osoby, která má od zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte nebo na příspěvek při ukončení pěstounské péče se místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce řídí místem trvalého pobytu této osoby. Speciálně je pak upravena místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce pro případ žadatele o dávky pěstounské péče, který je cizincem nebo rodinným příslušníkem cizince, jemuž vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie podle 47o odst. 1 písm. h) ZSPOD. Žádost o dávky pěstounské péče může žadatel podat na kterémkoli kontaktním pracovišti místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce, a to na předepsaném tiskopise. K žádosti je třeba doložit údaje a dokumenty podle 47w ZSPOD potřebné pro rozhodnutí o nároku na příslušnou dávku (tedy např. skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte nebo doklad prokazující stupeň závislosti svěřeného dítěte na pomoci jiné fyzické osoby). O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce o dávkách pěstounské péče rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí, odvolání nemá odkladný účinek. Vznik nároku na výplatu dávky pěstounské péče je podmíněn na prvním místě vznikem nároku na dávku pěstounské péče (splněním podmínek stanovených zákonem) a na druhém místě podáním žádosti o přiznání dávky pěstounské péče v souladu s 47p odst. 2 ZSPOD. Ve většině případů tak nárok na výplatu dávky pěstounské péče vzniká později oproti vzniku nároku na dávku, neboť žádost o přiznání dávky pěstounské péče není zpravidla podána ve stejný den, kdy vzniká péče o dítě poskytovaná osobou pečující a kdy tím pádem vzniká také nárok na dávky pěstounské péče. Z tohoto důvodu jsou také v 47r odst. 2, 3 ZSPOD poměrně široké lhůty pro zánik nároku na výplatu dávky. V případě opakovaných dávek pěstounské péče zákon poskytuje oprávněné osobě možnost požádat Stránka 20