Jadran t tuleni. acci. C. a K. n mořn pěchota. Historick fotografie

Transkript

1 Historick fotografie acci Jadran t tuleni C. a K. n mořn pěchota Mnoho z nás v letních měsících míří k Jadranu za odpočinkem a koupáním. Jeho rozžhavené pláže a vápencové členité pobřeží bylo v minulosti dočasným domovem pro naše pradědy ve službách císařské maríny a zvláště pro ty v řadách její námořní pěchoty. bojové plavidlo bylo vybaveno i pro výsadek posádky na souš. Po skončení napoleonských válek existoval v rámci organizace námořnictva ozbrojený sbor námořních pěšáků, nebo chceme-li námořníků plnících úlohy pěšího vojska, v síle regimentu. Součástí byli i námořní dělostřelci, kteří disponovali lehkými kanóny, jako podpůrné jednotky v síle jednoho batalionu. Námořní pěchota se rekrutovala z posádek hulků (vyřazené lodě sloužící jako plovoucí skladiště a dílny), školních a pomocných plavidel. Osádky bitevních a jinak vojenských lodí byly z tohoto vynechány. Regiment se po jednotlivých batalionech používal zejména k ostraze přístavních zařízení v Pule, Terstu a Fiume. Člen výsadkového oddílu lodi S.M.S. Panther v roce 1909 Rakousko-Uhersko se během 19. století vypracovalo na respektovanou středomořskou námořní velmoc. Do začátku prvního celosvětového válečného konfl iktu v roce 1914 disponovala rakouská marína relativně moderním loďstvem a činila pokusy s nasazením ponorek a námořního letectva. Stejně jako jiné námořní státy, měli Rakušané loďstvo, kde každé větší Admirál Wilhelm von Tegetthoff ( ) DETEKTOR REVUE 02/10 31

2 Pořádek do věci vnesla až reforma admirála Tegetthoffa v roce 1858, který v rámci rozsáhlých změn v maríně rozpustil dosavadní námořní pěší regiment a dal vzniknout tzv. Matrosenkorpsu. Ten měl shodné složení se svým předchůdcem, ale nyní tvořil zejména posádky dělových člunů Benátské laguně a na italských jezerech, jako např. Lago di Garda, apod. Jejich opodstatnění vyniklo ve válce roku 1866, i když těžiště konfl iktu leželo v námořní bitvě u ostrova Vis (Lissa) na jihu Jadranu. Reformované oddíly Matrosenkorps působily po prohrané válce roku 1866 jako námořní pěchota, teoreticky určená k provádění výsadkových operací, s cílem obsadit pobřeží a pobřežní zařízení potenciálního nepřítele a dále v době míru (již prakticky) jako ostraha C. a K. ambasád a konzulátů mimo Evropu. Reforma nebyla nikdy ofi ciálně ukončena a neustálé dílčí změny probíhaly až do roku Dá se tak zjednodušeně říci, že si armádní velení nevědělo s touto složkou víceméně rady. Někdy byla potřeba a někdy byla nadbytečná. V dobách války se osvědčila. Ať již za války roku 1866, nebo při obsazení Příslušníci C. a K. námořní pěchoty v plné polní Kypru, popř. na zaoceánských exotických plavbách. V dobách míru tvořila ostrahu a stafáže při mariňáckých pohřbech a slavnostech. Za tímto účelem měla i vlastní hudební těleso. Tato složka námořních sil měla své četné odpůrce, kteří poukazovali na její zbytečnost, ale i mocné zastánce. Jedním z nich byl i následník trůnu - Arcivévoda Franz Ferdinand d Este. Byl velkým nadšencem maríny a námořní pěchotu s její schopností překvapivých invazních operací podporoval a viděl v ní budoucnost. Bohužel pro rozvoj koncepce Matrosenkorps nebyla vhodná konstelace. V roce 1903 proběhly v Dalmácii velké námořní manévry, které obsahovaly i nácvik vylodění na nepřátelském pobřeží, obsazení pobřežních zařízení, apod. Mělo se jednat o efektní přepad zcela v režii Matrosenkorps. Bohužel se akce zvrhla v totální fi asko, které odhalilo pomalost, nešikovnost a chaotické velení této části maríny. Ostatní výsledky manévrů nebyly Matrosenkorps / 15. Abteilung / 2. Rekrutenschule / 3. Zug 32 DETEKTOR REVUE 02/10

3 Cvičení C. a K. námořní pěchoty Cvičení C. a K. námořní pěchoty DETEKTOR REVUE 02/10 33

4 Příslušníci Matrosenkorps na palubách lodí v plné polní také nijak oslnivé a to vše mělo dramatické vyústění. Jednalo se o vydání memoranda, kterým rozezlený následník trůnu doporučuje císaři okamžitou a úplnou reformu ozbrojených námořních sil, včetně personálních změn v nejvyšším velení. Námořní pěšáci v polních uniformách na italské frontě Smrt následníka trůnu a příchod války v roce 1914 umlčel reformní hlasy a marína se do války dostala i s námořními pěšáky. Jejich úspěchy v kontextu celé války byly zanedbatelné a můžeme tak sledovat jejich nasazení zejména při invazi na různé jadranské ostrůvky. 34 DETEKTOR REVUE 02/10

5 Franz Lehár Málo známou kapitolou je nasazení Matrosenkorpsu na italské jižní frontě, kdy mariňáci byli zařazeni k pozemním jednotkám a bojovali výhradně na souši. Rakouská marína totiž v druhé polovině války provedla částečnou reorganizaci, kdy přestala používat zastaralá a jinak nepoužitelná plavidla. Jejich osádky, včetně příslušníků Matrosenkorpsu tvořily vítanou posilu pozemním vojskům, spolu s mnoha lodními kanóny, které se přizpůsobily pro boj na souši. Oddíly Matrosenkorps obsahovaly již zmíněné hudební těleso a není bez zajímavosti, že významný hudební skladatel Franz Lehár ( ) působil v letech 1894 až 1896 právě jako velitel a kapelník této jednotky (Musikabteilung des Matrosenkorps) v Pule. Na závěr dodejme, že Matrosenkorps v případě rakouské maríny jaksi předběhnul svou dobu. Pokud by se jeho koncepce rozvinula, mohly mu sekundovat jen podobné britské a francouzské sbory. Nicméně i jejich nasazení na Jadranu, nebo jiné výrazné válečné úspěchy během války v letech nejsou spolehlivě doloženy. Zadostiučiněním pro výše zmíněného vizionářského Arcivévodu D Este by jistě byl fakt, že potenciál námořní pěchoty je dnes moderními armádami bezezbytku využíván a tvoří jejich elitní sbory, tak jako například respektovaný sbor amerických námořních tuleňů U.S. Navy SEALs. Zdroje: L. Sondhaus The Naval policy of Austria-Hungary Odznak pro střelce z pu ky pro n mořnictvo (Gewehrschütenabzeichen für das Matrosenkorps) Pro splnění podmínek k udělení tohoto odznaku musel voják-námořník splnit střelecké podmínky, které byly srovnatelné s podmínkami pro udělení střelecké šňůry u jednotek pěchoty. Odznak byl zaveden v roce 1891, jak vyplývá z Věstníku pro C. a K. námořnictvo ze dne 2. června roku Podmínky a další podrobnosti byly součástí výstrojního předpisu pro personál C. a K. válečného námořnictva. Vlastní odznak o průměru 44 mm je ražen z kovové kompozice, popř. mosazi. Objevují se i pozlacené neofi ciální provedení, které ovšem právě na jednoduchých uniformách námořníků vypadaly velmi efektně. Odznaky se vyskytují i v provedení s černě lakovaným vnitřním medailonem, jako podklad zkřížených pušek. Odznak v originálu patří mezi velmi vzácné a zde vyobrazený odznak je pouze novodobá kopie. Příslušníci U.S. Navy SEALs v akci DETEKTOR REVUE 02/10 35