Průvodce "Průvodce Nízké Tatry"

Transkript

1 Nízké Tatry Demänovská ledová jeskyně Jeskyně 49 0'44.75"N 19 35'1.75"E Jeskyně je součástí Národní přírodní památky Demänovské jaskyne. Byla spřístupněna v 80. letech 19. století, znovu byla veřejnosti zpřístupněna v letech Dříve se jeskyně jmenovala Dračia jaskyňa, kvůli nálezům kostí jeskynního medvěda, považovaných za kosti draka. Jeskyni vytvořil bývalý podzemní tok říčky Demänovky. Ve spodních částech jeskyně jsou nádherné ledové útvary. Nejpěknější ledové útvary vznikají v jarních měsících, kdy do jeskyně vniká nejvíc vody z roztopeného sněhu. Voda ihned mrzne a vytváří mohutné sloupy a podlahový led. Jeskyně je dlouhá 1750m, pro veřejnost je přístupných 650m. Prohlídky probíhají od do (pondělí - zavírací den) Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: Chopok 48 56'37.00"N 19 35'24.00"E Druhý nejvyšší vrch (2024 m) v hlavním hřebenu Nízkých Tater ve skupině Ďumbieru. Přístup sedačkovými výtahy od jižní strany z Bystré Doliny ze Srdiečka, od severu z Demanovské doliny z Jasné. Vyhlídkový bod na severních a jižních svazích. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Další informace najdete zde: Údolí Demänovská dolina 48 58'18.44"N 19 35'1.57"E Demänovská dolina je jednou z nejvíce navštěvovaných lokalit Nízkých Tater. Nachází se asi 10 km jižně od Liptovského Mikuláše a toto údolí měří měří 16 km. Táhne se od hlavního hřebene mezi vrchy Ďumbier, Krúpova hoľa, Chopok, Dereše, Poľana na sever od liptovské kotliny. Po stranách ji ohraničují výrazné boční hřebeny. Obec Demänovská dolina leží v nadmořské výšce od 700 do 2000 metrů. Dolina je součástí Národního parku Nízké Tatry a stalo se střediskem turistického cestovního ruchu, neboť se zde nachází krásné lyžařské svahy v okolí vrcholu Chopok, světoznámá Ledová jeskyně a jeskyně Slobody a další nádherné přírodní scenerie. Závěr obce tvoří místní část Jasná s dominantou Chopku. Středisko může poskytnout více než postelí v hotelech různých kategorií. Další ubytovací možnosti jsou v bezprostředním okolí střediska. K dispozici je kabinková lanovka, 5 lanovek, 17 lyžařských vleků, 25 km upravených svahů a sjezdových tratí, jakož i 30 km terénů s možností rekreačního lyžování. Geograficky a geologicky se skládá ze dvou rozdílných částí: horní část, připojená k hlavnímu hřebeni, je žulová a tvoří celý komplex menších dolin, dolní část je zařezaná ve vápencích a bohatě svisle členěná. Horní část vypadá jako téměř pravidelný čtyřúhelník, v jehož vrcholech se tyčí čtyři prvotřídní výhledové vrchy: na severozápadě Siná (1560 m), severovýchodě Krakova hola (1751 m), na jihovýchodě Ďumbier (2043 m) a na jihozápadě Polana (1889 m). Uprostřed jižní hrany doliny tvořené hlavním hřebenem Nízkých Tater ční Chopok (2024 m), ze kterého zbíhá na sever louka zakončená masívem Ostredku (1211 m). Protékají tudy potoky Demänovka a Zadná voda. Čtvrtohorní zalednění zde vytvořilo obrovské ledovcové kotle a zanechalo rozsáhlé morény s Vrbickým plesem a Lukovým pleskem. Dolní část má tvar hlubokého vápencového kaňonu a vznikla na soutoku potoků Demänovka a Zadná vody. Obě větve krátce před svým spojením přecházejí do oblasti vápenců, oba potoky se ponořují a vytvářejí světoznámý podzemní systém Demänovských jeskyní. Zpřístupněné jsou Demänovská ľadová jaskyňa a Demänovská jaskyňa Slobody. Dolina byla osídlená už v pravěku, o čem svědčí nálezy v jeskyni Okno. V historických dobách byla dolina dlouho neosídlená, jen v 18. a 19. století na několika místech dolovali rudu, stály zde salaše, pastýřské koliby a dřevorubecké domky. Zájem o dolinu prudce stoupnul objevením Demänovské jeskyně slobody roku 1921 a brzy zde vybudovali asfaltovou silnici. Mimořádný rozmach návštěvnosti doliny nastal po vybudování sedačkové lanovky z Jasné na Chopok. Obec Demänovská Dolina vznikla , kdy byla vytvořena samostatná obec s místními částmi Tri studničky, Jaskyně, Repiská, Lúčky a Jasná. Turistické možnosti v osadě jsou neobyčejně bohaté. Dolinou prochází a na okolní hřebeny vystupuje mnoho značkovaných tras s turistickými stezkami. Kromě toho je v dolině vybudovaná síť procházkových chodníků. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Demänovská ľadová jaskyňa Jeskyně 49 1'0.95"N 19 34'46.99"E Demänovská ľadová jaskyňa se nachází asi 10 km jižně od Liptovského Mikuláše v Nízkých Tatrách, na pravé straně Demänovské doliny v Nízkých Tatrách. Existence otvorů do jeskyní je známá již odnepaměti, zmínka o komplexu jeskyní v Demänovské dolině je v listině Ostrihomské kapituly z roku První písemná zmínka o Demänovské ledové jeskyni je z roku V roce 1719 prozkoumal její prostory G. Buchholtz ml.. Jejich popis spolu s nákresem jeskyně poslal M. Bělovému, který tyto údaje zveřejnil v roce V roce 1751 si jeskyni prohlédli členové císařské komise, kteří zkoumali Tatry a přilehlé pohoří. Množství nápisů na stěnách a zachovalá bohatá literatura svědčí o velkém zájmu tehdejších vědeckých kruhů i širší veřejnosti o jeskyni. Na stěnách jsou i podpisy významných osobností slovenského dějin. Zpřístupnění jeskyně pro turisty se událo asi v polovině 19. století. Poté pokračovaly úpravy jeskynních prostor. V roce 1885 byla vybudována chata pod jeskyní a turistický ruch v Demänovské dolině nabyl na intenzitě. V roce 1909 A.Žuffa ml. objevil Dóm trosek. Zájem o jeskyni upadl po zpřístupnění Demänovské jeskyně svobody v roce A. Král a V. Benický objevili v roce 1926 horní krápníkové části jeskyně. Jeskyně se nově zpřístupnila v letech , když bylo zavedeno elektrické osvětlení. Z Jezerní chodby v roce 1952 S. Šrol, P. Revaj a P. Droppa objevili Demänovskou jeskyni míru. Jelikož těmito zásahy se nepříznivě narušil tepelný režim jeskyně, v letech byla učiněna opatření na obnovu ledové výplně. V letech se rekonstruovala prohlídková trasa a zpřístupnil se Štěrkový dóm. Jeskyňáři z oblastní skupiny SSS Demänovská dolina v roce 1983 objevili prostory nad Kmeťovým dómem. Jeskyně vytvořil tok říčky Demänovky, která přitéká z Demänovské jeskyně míru. Délka změřených částí jeskyně je 1975 m s výškovým rozdílem 57 m. Jeskynní prostory se skládají z oválných, říčkou modelovaných chodeb se stropními a bočními koryty a dolních částí jeskyně, které jsou zamrzlé. Na více místech jeskyně se zachovala původní sintrová výplň. Sintrové útvary jsou na povrchu zbarvené do šeda až černa od sazí smolných pochodní, olejových kahanů a petrolejových lamp, které poskytovaly osvětlení při prohlídkách jeskyní až do roku V jeskyni je dávno známé naleziště kostí různých obratlovců včetně jeskynního medvěda, které v první polovině 18. století považovali za kosti draků. Najdete zde i 8 druhů netopýrů. Prohlídkový okruh má délku 650 metrů a převýšení 48 m. Vchod a východ jsou ve stejné nadmořské výšce, vzdálenost mezi nimi je pouze 40 m. Pobyt v jeskyni trvá asi 45 min. Teplota v jeskyni během letních měsíců kolísá od +0,4 C do + 3 C. Prohlídková trasa má dvě části. Nejprve se prochází přes mohutné říční chodby a jeskynní prostory se sintrovou výzdobou, druhá část vede přes zaledněné prostory jeskyně. Ke vstupu do jeskyně se jde od parkoviště a autobusové zastávky serpentinami s naučnou stezkou asi 90 m nad dno doliny. Výstup trvá asi 20 min. Ceník Vstupné činí 7 (dospělí), 6 (studenti, důchodci), 3, 50 (děti 6-15 let a invalidé). Poplatek za fotografování a kameru je 10!!!!!! Doba prohlídky je 45 minut. Parkování dole pod jeskyní je 5. Otevřeno je pouze od poloviny března do konce září. Vstupy do jeskyně jsou vždy v celou hodinu od 9-16 hodin. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Jeskyně mrtvých netopýrů Jeskyně 48 57'0.00"N 19 38'60.00"E Jeskyni mrtvých netopýrů můžeme nalézt uprostřed Slovenska v hlavní části hřebenu Nízkých Tater v Dumbierském vysokohorském krase. Poměrně drobný vápencový masív obsahuje veliké množství chodeb. Největší podzemní prostor nazývaný Bystrický dóm se nachází v hloubce 180 m. Vulkanická hornina obsahuje překrásné acháty, ale mezi největší zajímavosti patří nálezy netopýřích koster, nacházejících se téměř po celé jeskyni. Jejich věk je znalci odhadován na neskutečných 6000 let. Trochu nepříjemné je to, že prohlídka jeskyně je pro turisty omezena, a proto je nutné si rezervovat prohlídku předem. V jeskyni mohou návštěvníci najít i kostry drobných hlodavců, ovcí či medvědů. Autor článku: Pavel Fekete Další informace najdete zde: Nízke Tatry Hřeben 48 57'0.00"N 19 30'0.00"E Nízke Tatry sú druhým najvyšším pohorím na Slovensku. Najvyšší vrchol je Ďumbier. Je tu možnosť prechodu hrebeňa.dvojdenná hrebeňovka- začali sme v osade Magurka odkiaľ sme vyšli na hrebeň a pokračovali smer Dereše, Chopok kde je Kamenná chata a dá sa občerstviť. Pokračovali sme ďalej na Štefánikovú chatu kde sme prespali. Na druhý deň sme sa vracali cez Demänovskú dolinu na aut. zastávku Lúčky a autobusom do Liptovského Mikuláša. Autor článku: Daniel Bartal Další informace najdete zde: Demänovská jaskyňa Slobody - Slovensko Jeskyně 48 59'53.45"N 19 35'6.43"E 3>r class="apple-interchange-newline" />Kam jedeme? Demänovská jaskyňa Slobody je součást Demänovského jeskyního systému v Nízkých Tatrách... Technické informace: Teplota v jeskyni: +7 C Vlhkost vzduchu: 98% Počet schodů: 913!! Délka prohlídky: 1,415km Doba prohlídky: 1 hod Převýšení na trase: 80m Ceník vstupenek: Dospělí 7 Euro Dětský 3.50 Euro Studenti 6 Euro Ceník fotografování a videa: 10 Euro (každý po zaplacení dostane žlutou nálepku, kterou musí viditelně nosit pro kontrolu při prohlídce...) Otevírací doba: 9-16hod vždy v celou hodinu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 (pondělí je zavřeno) Autor článku: Alexandr Arabadžiev Další informace najdete zde: Sedlo Sedlo Poľany 48 56'34.58"N 19 32'37.68"E Sedlo Poľany výrazné sedlo (1837 m n. m. ) v hlavním hřebeni Ďumbierských Tater, v NP Nízké Tatry. V hlavním hřebeni odděluje vrchol Poľany (1890 m) na severozápadě od nejzápadnějšího suku Deřeší (suk má nadmořskou výšku 1873 m, - vrchol Dereší m)na východě. Jihozápadní úbočí klesají ze sedla do závěru Vajskovskej doliny. Opačná severovýchodní pak do závěru Doliny Zadnej vody (závěrečná větev Demänovskej doliny). Sedlo je na geologické zlomové linii mezi ďumbierskými žulami (Dereše)a hercynskými žulami (Poľana). Je travnaté a poskytuje krásné rozhledy směrem na Kotliska, Skalku a Chabenec. Sedlo je křižovatkou turistických tras. K hřebenové trase zde vystupuje trasa ze závěru Demänovskej doliny. Do sedla lze dojít: po červené hřebenové trase, která v tomto úseku přichází společně se žlutou trasou z vrcholu Poľany (asi 0:10 hod.) po červené hřebenové trase z vrcholu Dereší (0:45 hod) po žluté výstupové trase ze závěru Demänovskej doliny, od rozcestí Tri vody (1:30 hod) Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Ďumbier 48 57'0.00"N 19 38'60.00"E Nejvyšší vrch Nízkých Tater (2043 m) v hlavním hřebeni horstva. Výrazný masív tvoří žulové horniny. Pod vrcholem klesají více než 500 m Vysoké stěny a žleby, pod nimiž jsou ledovcové kotle. em prochází turistická hřebenovka. Po ní je nejpohodlnější výstup od vrcholové stanice sedačkové lanovky na Chopku. Četné další značkované přístupové trasy. Další informace najdete zde: Poľana (Nízké Tatry) 48 56'49.24"N 19 32'23.68"E Poľana (Nízké Tatry) vrchol (1890 m n. m. ) v hlavním hřebeni Ďumbierských Tater, v NP Nízké Tatry. Zde jej, na jihozápadě od sousedního vrcholu Kotliska (1937 m), odděluje Krížské sedlo (1775 m). Na východě jsou pak za sousedním vrcholem Dereše (2004 m), respektive jejich jej západnější suk s nadmořskou výškou 1873 m n. m., který odděluje Sedlo Poľany (1837 m) K severu z vrcholu Poľany vybíhá mohutný vedlejší hřeben. V něm je nehlubokým sedlem nejbližším vrcholem Predná Poľana (1915 m) a za ní následuje Bôr (1888 m). Jižní úbočí Poľany klesají závěru Vajskovskej doliny. Severozápadní prudce, skalnatými srázy padají do ledovcového kotle v závěru Dechtárskej doliny. A severovýchodní úbočí podobně prudce klesají do závěru Doliny Zadnej vody (závěrečná větev Demänovskej doliny). je budován hercynskými žulami. Je travnatý (nad horní vegetační hranicí kleče) s častými skalnatými výchozy na úbočích. Z vrcholu se otvírají krásné rozhledy po hlavním hřebeni pohoří i do přilehlých dolin, za dobrých podmínek i po okolních pohořích. Na vrcholu je rozcestí turistických tras. Prochází zde červená hřebenová trasa ze které zde odbočuje žlutá trasa po hřebeni k vrcholu Bôr. Na vrchol lze dojít: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 po červené, hřebenové trase z Krížského sedla (asi 0:25 hod.) po červené a žluté, hřebenové trase ze Sedla Poľany (0:15 hod) po žluté výstupové a hřebenové trase od rozcestí Demänovská dolina, přes Sedlo Sinej a vrchol Bôr (celkem 3:05 hod) Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Chata Chata Milana Rastislava Štefánika 48 58'17.76"N 19 34'50.63"E Chata Milana Rastislava Štefánika, ktorú všetci nazývajú Štefánička, patrí k najobľúbenejším vysokohorským chatám v Nízkych Tatrách. Nachádza sa priamo pod najvyšším vrcholom Nízkych Tatier Ďumbierom. My sme ju navštívili z Demänovskej Doliny. Je to veľká chata a je z nej pekný výhľad. Výborne sa tu dá aj najesť. Vedľa chaty stojí pomník,ktorý pripomína, že počas druhej svetovej vojny sa tu odohrávali ťažké boje. Autor článku: Daniel Bartal Další informace najdete zde: Hora Chabenec 1955 m.n.m '31.74"N 19 29'37.28"E Chabenec (1955 m) je mohutný horský masív hôľného reliéfu v žulovom jadre pohoria s pretiahnutým vrcholovým hrebeňom dvíhajúcim sa medzi sedlom Ďurková a Kotliskami. Na severe z neho vybieha dlhá rázsocha zakončená Ľupčianskou Magurou nad obcou Partizánska Ľupča. Z vrcholu je veľmi široký a krásny kruhový výhľad. V blízkosti Chabenca sa nachádza útulňa Pod sedlom Ďurková. Další informace najdete zde: Sedlo Čertovica 48 54'19.87"N 19 44'9.46"E Sedlo v hlavnom hrebeni Nízkych Tatier (1238 m) rozdeľujúce ich na Ďumbierske a Kráľovohoľské Tatry. Je jediným a frekventovaným cestným priechodom na hlavnom hrebeni z Horehronia (Brezna) do Liptova (Kráľovej Lehoty). Pri ceste priamo v sedle je parkovisko a Sedlo je vhodným východiskom na pešie túry. Trávnaté severné svahy Bocianskej Doliny a okolité svahy Čertovej svadby, Lajštrocha a Rovienok majú vynikajúce lyžiarske terény s lyžiarskymi vlekmi. V blízkosti Sedla sa nachádzajú obce Vyšná Boca a Nižná Boca. V sedle sa dá občerstviť a najesť. Další informace najdete zde: Jamnícka dolina v Západných Tatrách Údolí, dolina 49 2'11.44"N 19 43'12.79"E Jamnícka dolina patrí k najdlhším dolinám v Západných Tatrách. Na konci Doliny je Roháčsky kotol a Volovský kotol,v ktorom nájdeme známe Jamnícke plesá. Cez dolinu preteká Jamnícky potok a vedie tadiaľto modrá turistická značka,ktorá začína na Nižnej lúke.severovýchodné svahy Baranca klesajúce do Jamníckej doliny v strednej časti, vytvárajú najväčší priestor pre vznik lavín. Jamnická dolina patrí medzi na zrážky najbohatšie miesta v Západných Tatrách. Autor článku: Daniel Bartal Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Polana 48 56'30.01"N 19 34'17.00"E Palana se nachází ve výšce 1889 metrů na hlavním hřebeni Nízkých Tater. Další informace najdete zde: Dereše 48 56'30.01"N 19 34'17.00"E Výrazný vrchol na hlavní hřebenovce Nízkých Tater. Nachází se asi 2, 5 km západně od Chopku. Vedez z něj žlutá značka do údolí. Autor článku: Pavel Frydrych Další informace najdete zde: Liptovský Ján - pramen Teplica Minerální pramen 49 2'32.93"N 19 40'39.47"E Na jižním konci obce Liptovský Ján se nachází minerální pramen Teplica, jeden z původních čtrnácti v obci. Jméno Teplica vzniklo z pradávného dělení pramenů místními obyvateli na teplé teplice a studené medokýše. Prameny v obci jsou známé již od 14. století. Jako léčivé proslavily nejen samotnou obec, ale i celou Jánskou dolinu. Dnes v obci najdete už jen čtyři místa s termální minerální vodou. Vyvěrající vody z nich mají teplotu od 14,8 st. do 29,4 st. C. Prvním místem je vnitřní bazén hotelu SOREA Máj, druhým venkovní koupaliště u téhož hotelu, třetím kráter s bazénkem zvaným Kaďa (Káď) a čtvrtým popisovaný pramen Teplica. Dvě posledně jmenovaná místa jsou vedle sebe. Pramen Teplica je umístěný v altánku s obvodovým haklíkovým zdivem a stanovou střechou. K pramenu sestupuje několik schodů. Voda vytéká ze sochy, kterou autor pojmenoval Janko Liptovský. Voda je pitná, léčivá. Někoho může odradit její sirný zápach připomínající zkažená vejce. Přiznám se, že jsem vodu nepil, i když mi ji Janko Liptovský naléval z lásky, upřímného srdce a aby mi sloužila ke zdraví, jak je psáno na tabulce nad pramenem. Autor článku: Dušan Piši Další informace najdete zde: Sedlo Sedlo za lenivou 48 54'20.02"N 19 44'8.99"E Sedlo ve výšce 1370 metrů. Křižovatka turistických tras. Blízko osada Čertovica. Další informace najdete zde: Hora Dereše (2003 m.n.m.) 48 56'27.49"N 19 34'51.78"E Dereše (2003 m) je vrchol v žulovom jadre Nízkych Tatier na hlavnom hrebeni v skupine Ďumbiera medzi sedlom Poľany a Chopkom. Južné svahy sú relatívne mierne, pokryté balvanovými poľami, severné spadajú divými žľabmi a stenami do klasicky formovaných ľadovcových kotlov. Z vrcholu je veľmi široký rozhľad, podobný rozhľadu z Chopka. Výhľad je do Demänovskej doliny (Jasná), Bystrej doliny (Tále), na mohutnú Skalku (1980 m) a celý záver Vajskovskej doliny. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Další informace najdete zde: Krakova hola Krakova hola, vysoký 1751 metrů '59.99"N 19 37'59.99"E Další informace najdete zde: Chata pod Chopkom Ostatní 48 56'37.00"N 19 35'24.00"E Je třetí nejvýše položenou chatou na Slovensku a najdete ji přímo pod Chopkom (2024 m. n. m. ). Pokud by jste se nechtěli spoléhat na pěší turistiku, můžete využít možnosti dostat se na tuto chatu lanovkou. I přesto, že se budete nacházet ve značné nadmořské výšce, budete jistě překvapeni příznivou cenou za ubytování i jídlo. Chata může sloužit jako start pro další turistické túry nebo hřebenové túry a v zimě si zde jistě rádi najdou chvilku k odpočinku i lyžaři. Další informace najdete zde: Rázcestie Chopok Ostatní 48 56'35.99"N 19 35'25.33"E Rázcestie Chopok sa nachádza pod vrcholom pri chate, ukazuje mám červenú značku E8 smer Dämenovské sedlo a opačne Dereše, potom modrá značka na Luková lanovka a žltá značka vedie na odbočku na Chopok kde sa križuje modrou značkou. Na foto nie je vidno žltú a modrú značku. Další informace najdete zde: Kamzík vrchovský Ostatní 48 56'25.40"N 19 38'41.03"E Kamzík vrchovský (Rupicapra rupicapra) je menší druh kopytníka, ktorý žije aj na Slovensku. Žije asi 20 rokov a živí sa najmä bylinami a lišajníkmi. Váži kg. Stretol som ich keď som schádzal od Ďumbiera. Další informace najdete zde: Rázcestie pri Gen.Chate M.R. Štefánika 48 55'35.51"N 19 39'0.22"E Rázcestie nám ukazuje smer červená značka E8, Krúpové sedlo,chopok a opačne Kumštové sedlo, Čertovica. Zelená značka Trangoška az Tále a modrá značka vedie až do Liptovských Jánov. Žlta značka nám ukazuje Mýto pod Ďumbierom, Diel. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Jasná - infocentrum Infocentrum Kontakt: tel: info@jasna.sk web: '4.16"N 19 34'50.62"E Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Ohniště Orientační bod, orientační Bod '30.00"N 19 42'29.99"E Další informace najdete zde: (č. m) 48 55'0.01"N 19 45'0.00"E červené a modré turistické značky na hlavním hřebeni Nízkých Tater. Další informace najdete zde: (m, ž) 48 56'37.00"N 19 35'24.00"E modré a žluté turistické značky ve výšce 1515 metrů. Nachází se kousek pod Chopkom. Další informace najdete zde: široká široká 48 58'17.76"N 19 34'50.63"E Další informace najdete zde: Hotel Mýto 48 51'8.53"N 19 37'56.28"E Hotel Mýto, také červené a žluté turistické značky. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9