Zneužití institutu směnky

Transkript

1 PRÁVNICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY Katedra obchodního práva Gabriel Klimenta Zneužití institutu směnky Diplomová práce Vedoucí práce: JUDr. Daniel Patěk, Ph.D. Prosinec 2015

2 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracoval samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány a práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne Gabriel Klimenta

3 PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu práce JUDr. Danielu Patěkovi, Ph.D. za vstřícnost, odborné vedení a cenné rady při psaní této diplomové práce.

4 OBSAH Úvod Specifika směnečného práva Právní úprava a směnečná praxe v ČR Specifika právní úpravy Specifika směnečné praxe v ČR Směnečná přísnost Vybrané projevy směnečné přísnosti v rovině práva hmotného Listinná podoba směnky Převod vlastnického práva ke směnce Zneužití zajišťovací směnky Abstraktnost směnečných závazků Obecně k zajišťovací směnce Nepravá akcesorita a subsidiarita Řádné využití zajišťovací směnky Zneužití excesivním uplatněním Zneužití osamostatněním Osamostatnění zajišťovací směnky Zneužití postoupením rozdělených pohledávek Osamostatnění jako prostředek zneužití Informační doložky Zneužití směnečného rukojemství Zneužití avalisty Zneužití regresního nároku avalisty Zneužití blankosměnky Obecně k blankosměnce...47

5 3.2 Vyplňovací právo k blankosměnce Zneužití blankosměnky jejím excesivním vyplněním Neoprávněné zásahy do směnečného textu Zneužití směnečných podpisů Právní účinky podpisu Podoba a umístění podpisu za právnickou osobu Formální a materiální platnost podpisu Prokazování (ne)pravosti podpisů Důkazní břemeno Důkazní prostředky...67 Závěr...70 Seznam použitých zkratek...72 Seznam použitých pramenů...73 Abstrakt...82 Abstract...83 Klíčová slova / Keywords...84

6 ÚVOD Autor diplomové práce (dále jen Autor ) vymezuje pro účely práce zneužití institutu směnky jako úmyslný výkon směnečného práva, který není v souladu s poctivým obchodním stykem, pravidly řádného výkonu směnečného práva či smyslem a účelem jeho zákonných ustanovení. V literatuře byl v minulosti pojem zneužití směnky užíván obzvláště v souvislosti se směnkou zajišťovací, konkrétně s vědomým užitím směnky v rozporu s její zajišťovací povahou. 1 Tím však jistě nebyla problematika směnečného zneužití vyčerpána. Autor má naopak za to, že existuje řada dalších otázek, které si zaslouží podrobnější zpracování. Autor si klade za cíl rozebrat ve světle judikatury a literatury dostupné ke dni výkladová úskalí někdy velice strohých ustanovení zákona směnečného a šekového, často umožňujících účastníkům směnečných poměrů pohyb až za hranou poctivého a řádného výkonu práva. V souvislosti s tím Autor potvrdí či vyvrátí hypotézu, že zdánlivě přímočará řešení ekonomických i právních problémů, která směnka bezpochyby nabízí, jsou často vykoupena obrovskými riziky. Tato jsou potom dále umocněna, pokud některý z účastníků směnečného poměru jedná nepoctivě. Cílem práce naopak není poskytnout ucelený výklad k jednotlivým směnečným institutům, nýbrž vždy pouze nastínit obecný teoretický základ a dále zaměřit pozornost na problematiku samotného zneužití. Konkrétně je odpovídající pozornost věnována otázkám zneužití zajišťovací směnky, blankosměnky a směnečných podpisů, které Autor považuje za stěžejní. V souvislosti se zneužitím institutů směnečného práva se nabízí řada dalších otázek, kterým se bohužel Autor nemohl vzhledem k rozsahu práce věnovat, mezi ně bezesporu patří zneužití směnky úmyslným způsobením její neplatnosti, bezprávné získání směnečných listin v umořovacím řízení, zneužití listin směnku pravidelně doprovázejících a v neposlední řadě také otázka občanskoprávních a trestněprávních následků jednotlivých nepoctivých jednání. Rozbor jednotlivých způsobů zneužití směnky se neomezuje pouze na teoretickou analýzu. Pokud to je možné, Autor usiluje zároveň o nalezení konkrétního 1 Srov. CHALUPA, R. Zajišťovací směnka. Praha Linde, 2009, s

7 řešení k eliminaci či alespoň minimalizaci jednotlivých rizik, která potenciální zneužití směnky přináší. 2

8 1. SPECIFIKA SMĚNEČNÉHO PRÁVA 1.1 Právní úprava a směnečná praxe v ČR Specifika právní úpravy Těžiště právní úpravy směnečného práva v České republice leží v zákoně směnečném a šekovém. Otázky tímto zákonem neupravené, řídí se úpravou obecnou, zejména občanským zákoníkem. V důsledku rekodifikace se okruh těchto otázek rozšířil, neboť účinností nového občanského zákoníku byl k zrušen zákon o cenných papírech, který dříve rovněž upravoval část směnečné materie. Vztah zákona směnečného a šekového k občanskému zákoníku a dalším právním předpisům je tedy vztahem úpravy zvláštní a obecné. 2 Zákonodárce ovšem v některých případech zákona směnečného a šekového užívá i na základě delegace, příkladem je ustanovení 1102 občanského zákoníku v otázkách rubopisu u cenných papírů na řad nebo ustanovení 1897 občanského zákoníku upravující institut postoupení smlouvy. 3 Velmi neobvyklé je samotné členění zákona směnečného a šekového. Zákon je rozdělen do tří článků, z nichž každý je samostatně číslován paragrafy. Některá čísla paragrafů se tak v zákoně objevují více než jednou. Zcela nespornou výhodou zákona směnečného a šekového je jeho relativně univerzální použitelnost a neměnnost. Dodnes platný zákon z roku 1950 byl za dobu své existence novelizován pouze třikrát. 4 Všechny novely navíc vždy pouze reagovaly na změnu jiných zákonů, tudíž v nich nedocházelo přímo k řešení problémů směnečného práva. Směnečné právo je tak v literatuře dokonce označováno za nejstabilnější platnou 2 Před účinností současného občanského zákoníku však existovaly případy, kdy ustanovení zákona směnečného a šekového představovala naopak lex generalis k jiným předpisům. Příkladem mohou být ustanovení 156 odst. 6 nebo 620 odst. 2 ObchZ, která upravovala rubopis v případě akcií či náložného listu. 3 V případě postoupení smlouvy je však zákona směnečného a šekového nutné užít pouze přiměřeně, neboť postoupením smlouvy může docházet také k převodu povinností (nikoli pouze práv jako v případě rubopisu u směnky). Poddíl třetí občanského zákoníku navíc obsahuje ohledně rubopisu četné odchylky od zákona směnečného a šekového, které bude nutné vykládat jako ustanovení speciální. K tomu srov. DVOŘÁK. B. in HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník V: závazkové právo: obecná část ( ). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 1335 s., str Konkrétně byl zákon směnečný a šekový novelizován těmito zákony: č. 91/2012 Sb. s účinností od ; č. 296/2007 Sb. s účinností od ; č. 29/2000 Sb. s účinností od

9 právní úpravu soukromého práva v České republice. 5 Přestože Československo (později ani Česká republika) nikdy neratifikovala mezinárodní úmluvy, jež byly výsledkem Ženevské konference konané roku 1930, byla příloha Úmluvy o jednotném zákonu směnečném tzv. Jednotný směnečný zákon do českého právního řádu později doslovně převzata právě formou zákona směnečného a šekového. 6 Obdobným způsobem bylo směnečné právo unifikováno také v řadě jiných států, univerzální použitelnost zákona směnečného a šekového se tak zdaleka nevyčerpává pouze na státy, které ženevské směnečné dohody skutečně ratifikovaly. 7 Ženevské úmluvy a doprovodné materiály k nim je možné obecně využít jako základní interpretační pomůcku, zahraniční judikaturu však nelze bez dalšího považovat za relevantní pouze z důvodu totožného znění zákonné úpravy. Kotásek tak upozorňuje na skutečnost, že směnečné právo je právě z důvodů rozlišné interpretace jednotlivými národními soudy označováno jako nejednotné jednotné. 8 Vzhledem k tomu, že judikatura soudů v České republice vybudovala od vydání zákona směnečného a šekového bohatý a komplexní výkladový aparát, který by měl při interpretaci vždy stát na prvním místě, vychází z ní Autor i v rámci této práce Specifika směnečné praxe v ČR Přestože je zákon směnečný a šekový v účinnosti již více než šedesát let a byla k němu vydána bohatá tuzemská judikatura i dostatek odborné literatury, představuje pro značnou část právních laiků, a dokonce i odborníků velice obtížnou a nesrozumitelnou matérii. Obtížná uchopitelnost tohoto svébytného právního odvětví je dále prohloubena tím, že právní úprava v zákoně směnečném a šekovém je sice kvalitní, avšak velmi 5 Srov. HORÁK, P. in BŘÍZA, P., BŘICHÁČEK, T., FIŠEROVÁ, Z., HORÁK, P., PTÁČEK, L., SVOBODA, J. Zákon o mezinárodním právu soukromém. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 767 s., str Vydání zákona směnečného a šekového předcházelo legislativně nepřehledné období. K první inkorporaci Jednotného směnečného řádu došlo již během protektorátu - vládním nařízením ze dne , č. 111/1941 Sb. V ČSR nebylo však po roce 1945 směnečné právo stále jednotné, neboť na Slovensku byl v roce 1941 přijat směnečný zákon nový, navíc byla nepřehlednost prohloubena tím, že právní vztah mezi nařízením č. 111/1941 Sb., přijatým za protektorátu, a původním směnečným zákonem č. 1/1928 Sb. z. a n. vydaným před konáním Ženevské konference, nebyl zcela jasný. Právní úprava byla sjednocena a vyjasněna právě přijetím zákona směnečného a šekového. K tomu srov. např. KOTÁSEK, J. Zákon směnečný a šekový komentář. 1. vyd. Praha Wolters Kluwer ČR, 2012, 404 s., dostupný z databáze ASPI (ASPI ID: KO191_1950CZ), komentář k 1 zákona směnečného a šekového. 7 Srov. např. KOVAŘÍK, Z. Důsledky promlčení směnečných závazků. Právní rozhledy č. 9/2001, s Viz KOTÁSEK, J. Zákon směnečný a šekový komentář. 1. vyd. Praha Wolters Kluwer ČR, 2012, 404 s. dostupný z databáze ASPI (ASPI ID: KO191_1950CZ), komentář k 1 zákona směnečného a šekového. 4

10 strohá. Kotásek kupříkladu konstatuje, že některé otázky byly vůbec neřešeny, jen aby nebyly překážkou unifikačních snah - za příklad takto "ošizeného" institutu může posloužit blankosměnka, kde bylo až příliš prostoru ponecháno doktríně a judikatuře. 9 Jak bude níže ukázáno, za výjimku dokonce nelze označit ani situaci, kdy se právní režim některých směnečných institutů opírá pouze o teorii a judikaturu. Takový stav jistě nezvyšuje právní jistotu či obecné právní povědomí v celém odvětví a účastníkům směnečných poměrů může přinést nepříjemná překvapení, tím spíše se tak stane, pokud jeden z nich jedná informovaně a v úmyslu zneužít ustanovení směnečného práva na úkor toho druhého. Drtivá většina rizik spojených s možným zneužitím směnečného práva čeká na směnečného dlužníka. Pokud Chalupa v určitých situacích přirovnává směnečného dlužníka k nesvéprávnému otrokovi směnečného věřitele, je nutné s tímto přirovnáním mnohdy souhlasit. 10 Ani věřitel, jak bude níže opakovaně demonstrováno, nezůstává riziku zneužití zcela ušetřen. Bohaté příležitosti ke zneužití však nejsou pouze produktem samotných ustanovení zákona směnečného a šekového, nýbrž také současné směnečné praxe v České republice. Směnečná praxe byla v České republice v minulosti ovlivněna faktickou diskontinuitou během socialismu, kdy byla směnka považována za ďábelský nástroj kapitalistických vykořisťovatelů. 11 Opětovný rozvoj zaznamenalo směnečné právo až díky politické a ekonomické situaci v období po listopadu Zcela zásadní je však skutečnost, že tento vývoj se v kontrastu k předválečné i zahraniční praxi neubírá způsobem zcela očekávatelným, neboť v České republice v současné době slouží drtivá většina směnek k zajištění nesměnečné pohledávky, jedná se převážně o směnky vlastní a značná část těchto listin v minulosti byla či stále ještě je blankosměnkou. 12 Podrobný výklad všech těchto institutů bude poskytnut níže, nicméně toto konstatování nutně 9 Viz KOTÁSEK, J. Zákon směnečný a šekový komentář. 1. vyd. Praha Wolters Kluwer ČR, 2012, 404 s. dostupný z databáze ASPI (ASPI ID: KO191_1950CZ), komentář k 1 zákona směnečného a šekového. 10 Srov. CHALUPA, R. Zajišťovací směnka. Praha Linde, 2009, s Viz HUBÁČKOVÁ-SVOBODOVÁ, V. Směnka: Průvodce po slastech a strastech uživatele směnky. 1. vyd. Brno: ECON, s. Str Přestože zákon směnečný a šekový zůstal formálně platný a účinný, v období po únoru roku 1948 byla směnečná praxe značně deformována tehdejší politickou situací a směnky se v běžném obchodním styku téměř nepoužívaly. 12 Srov. KOVAŘÍK, Z. Směnka jako zajištění. 2. vyd. Praha C. H. Beck, s, str. 1. 5

11 vede k závěru, že současná směnečná praxe se v České republice opírá o směnečné instituty v zákoně upravené velmi skromně, či dokonce v zákoně vůbec neupravené. 13 Důsledkem takového vývoje je bezpochyby klíčová role judikatury a teorie při výkladu četných otázek, na které není možné nalézt odpovědi přímo v zákoně. Bohužel rozhodování soudů, jak bude níže podrobněji ukázáno, není mnohdy jednotné. Diskrepance vznikají jak mezi soudy stejného stupně, tak dokonce mezi soudy vyšších instancí. Vzácností nejsou ani názorové rozpory mezi Vrchními soudy a soudem Nejvyšším či Ústavním. 1.2 Směnečná přísnost Směnečná přísnost, jako vlastnost směnečného práva, je teorií zpravidla dělena na přísnost materiální a formální. Švamberg chápe materiální směnečnou přísnost jako přísnost hmotněprávní, naproti tomu formální směnečná přísnost podle něho vyplývá z předpisů práva procesního. 14 Takové vymezení lze nalézt i v další pozdější literatuře. 15 Kovařík a Kotásek považují za součást formální směnečné přísnosti také hmotněprávní otázku podstatných obsahových náležitostí směnky, jejichž naplnění jako jediné může vést ke vzniku platné směnky. 16 Z výše uvedeného je možné abstrahovat závěr, že směnečná přísnost působí v rovině hmotněprávní i procesněprávní. Směnečnou přísnost proto Autor chápe komplexně jako souhrn odchylek a specifik, které směnečné právo odlišují od obecného práva soukromého. Cílem této podkapitoly není poskytnutí uceleného výčtu všech projevů směnečné přísnosti (odchylek od obecného práva soukromého) a jejich následná teoretická kategorizace. Dokonce i mnohem obsáhlejší a propracovanější výčet projevů směnečné přísnosti, který provedl Švamberg, je pouze demonstrativní. 17 Vzhledem 13 K závěru, že v České republice převažují zajišťovací směnky srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 5/2008. Podrobný výklad k zajišťovací směnce a blankosměnce je potom obsažen v kapitolách č. 2 a č Srov. ŠVAMBERG, G. Československé právo směnečné a šekové. Vyd. 1. Praha: Palásek a Kraus, s. Sborník hospodářského práva; sv. 3, str ŘÍHA, M. RYSLOVÁ, K. Konec směnečné přísnosti? Aneb nad jedním rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR. Právní rozhledy. 2011, č. 9 s Srov. KOVAŘÍK, Z. Směnečné smlouvy. Právní rozhledy, 2003, č. 9, s. 443, dále srov. KOTÁSEK, J.. K výkladu směnečných doložek aneb opravdu musí přísnost bejt? In BEJČEK, J; KOŽIAK, Jaromír. Pocta Petru Hajnovi k 75. narozeninám. 1. vyd. Praha Wolters Kluwer ČR, 2010, s , str Srov. ŠVAMBERG, G. Československé právo směnečné a šekové. Vyd. 1. Praha: Palásek a Kraus, s. Sborník hospodářského práva; sv. 3, str

12 k rozsahu práce také není možné samostatně zpracovat projevy směnečné přísnosti v rovině práva procesního, Autor tedy dále pouze odkazuje na výklad k dalším partikulárním projevům směnečné přísnosti obsaženým přímo v jednotlivých kapitolách zabývajících se směnečným zneužitím Vybrané projevy směnečné přísnosti v rovině práva hmotného Přestože občanský zákoník je k zákonu směnečnému a šekovému subsidiární, není možné setrvat na názoru, že veškeré zásady soukromého práva je možné bez dalšího vztáhnout i na právo směnečné. Tuto informaci se mnoho obětí směnečného zneužití bohužel dozví, až když se při své obraně snaží dovolat zásad, které nejsou směnečnému právu vlastní. Obecně lze konstatovat, že ustanovení zákona směnečného a šekového představují právní úpravu vysoce formální a kogentní, odchýlit se od nich je možné pouze tam, kde tak zákon výslovně připouští. 19 Již tato skutečnost představuje oproti občanskému zákoníku podstatný rozdíl, neboť ten v ustanovení 1 odst. 2 naopak s jistými limity zakládá obecnou dispozitivitu veškerých ustanovení. Pro právo soukromé je zcela zásadní skutečná vůle stran, projevuje se jako stěžejní interpretační zásada v otázkách výkladu právního jednání. 20 Ve směnečném právu naopak není podstatné, jaký výsledek a účel smluvní strany zamýšlely, podstatné je pouze to, co nakonec vyjádřily ve směnečné listině. 21 Logicky tak už vůbec není možné přihlížet k jejich chování následujícím po provedení směnečněprávního jednání. 22 Tato zásada je již po dlouhou dobu vyjádřena ustálenou frází: quod non est 18 V rovině hmotného práva mezi nejvýznamnější projevy směnečné přísnosti dále bezesporu patří nemožnost vznášet poctivému nabyvateli kauzální námitky dle čl. I. 17 ZSŠ (k tomu srov. kapitolu 2.1); a hmotněprávní účinky formálně platného podpisu (k tomu srov. kapitolu č. 4.3). V rovině procesního práva je potom klíčová otázka důkazního břemene, ke které je výklad poskytnut zejména v kapitolách 2.6, 3.4 a Srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 9 Cmo 240/97, dále srov. KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. 6. vyd. Praha C. H. Beck, 2011, 642 s. Str Viz ustanovení 546 a 556 občanského zákoníku. 21 Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 Odo 628/2004, dále srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 73/ Srov. KOTÁSEK, J. K výkladu směnečných doložek aneb opravdu musí přísnost bejt? In BEJČEK, J; KOŽIAK, Jaromír. Pocta Petru Hajnovi k 75. narozeninám. 1. vyd. Praha Wolters Kluwer ČR, 2010, s Str

13 in cambio, non est in mundo a bezesporu patří k jednomu z pilířů hmotněprávní směnečné přísnosti. Neplatí však absolutně, což lze velmi dobře demonstrovat na chybách v psaní nebo počtech, které se na směnce mohou objevit. Částečně existuje v zákoně směnečném a šekovém zvláštní právní úprava, která některé problémy výslovně řeší. 23 Tato úprava tak bude mít před 578 občanského zákoníku přednost, tudíž žádné problémy zpravidla vznikat nebudou. Co když však účastníci směnečných vztahů například na směnce zjevně zamýšlejí uvést datum splatnosti vroce 2016, avšak v důsledku nepozornosti vynechají poslední číslici? Bude nutné směnku považovat za neplatnou v důsledku vnitřní rozpornosti způsobené tím, že datum vystavení předchází datu splatnosti? 24 Lze vůbec interpretovat datum splatnosti stanovené více než tisíc let od data vystavení jinak než jako zjevnou chybu v psaní? Analogicky v případě, že k předtištěným číslům 19 u data splatnosti bude dopsáno Je možné tázat se, zdali bude nutné vyčkat s podáním případné žaloby až do roku ? 25 Stejně tak je možné klást si obdobné otázky v případě, že strany před směnečnou sumu vložili pomyslné znaménko mínus, které mělo zjevně sloužit k ochraně směnečné sumy proti pozdějším zásahům do textu. V těchto případech je nutné přeci jen v minimální míře přihlédnout k vůli jednajících stran. Autor se přiklání dokonce k tomu, že formalistické použití zákona směnečného a šekového, které by tuto minimální vůli stran odmítalo, tedy bezuzdné prosazování směnečné přísnosti, by nutně vedlo k bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění, a tudíž by bylo v rozporu s ustanovením 2 odst. 3 občanského zákoníku. Kovařík k tomu uvádí, že význam mohou mít pouze takové chyby v psaní nebo počtech, v jejichž případě bude pro každého nepochybně jasné, že se o chybný zápis jedná, připouští tedy drobné překlepy, které je možné interpretovat pomocí informací plynoucích ze samotné směnky a informací obecně známých. 26 S touto generalizací nelze než souhlasit, avšak výklad pojmů každý a stanovení okruhu obecně známých skutečností může být často poměrně komplikované. Nepochybně by každý musel dospět 23 Viz ustanovení čl. I. 6 ZSŠ, které stanoví v případě rozporů přednost směnečné sumy udané slovy a přednost sumy nejmenší v případě několikanásobného výskytu směnečných sum různé výše. 24 Srov. např. KOVAŘÍK, Z: Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6., dopl. vydání. Praha: C. H. Beck, s, str Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 Cdo 945/ Srov. KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. 6. vyd. Praha C. H. Beck, 2011, 642 s. Str

14 k závěru, že se nejedná o dvě rozporuplná vyjádření směnečné sumy ve smyslu čl. I. 6 ZSŠ, pokud je suma vyjádřena číslem ,- Kč a zároveň slovy padesátdvatisíce osmsetšedesátpět, kde první část slovy vyjádřené sumy je prostorově umístěna nad druhou a nikoli vedle ní. 27 Za správný je rovněž možné považovat závěr Nejvyššího soudu, ve kterém jasně odmítl námitku data splatnosti roku , vzniklou právě připsáním číslice 2001 do směnečného tiskopisu, který již obsahoval předtištěnou číslici Svoje rozhodnutí odůvodnil tím, že obecně u kteréhokoli účastníka směnečného vztahu nelze předpokládat, že by, a to i vzhledem ke grafické podobě údaje data splatnosti směnky, mohl mít za to, že směnka bude splatná za více než let) 29 Jako zcela zřejmá se však už nemusí jevit vůle stran, v případě kdy na blankosměnce bylo předtištěno datum splatnosti 199 a věřitel ho přeškrtl a doplnil datum Je proto důvodné pochybovat o tom, zdali skutečně nezašel Nejvyšší soud v interpretaci vůle stran příliš daleko, pokud dovodil, že: [z] uvedeného jednoznačně vyplývá vůle stran nevázat právo na vyplnění blankosměnky na konkrétní, předem určené datum, ale na den, kdy žalovaní splní zajištěnou pohledávku. 30 Pochybnosti o překročení výše uvedeného standardu respektu pouze minimální vůle stran vzbuzuje také skutečnost, že tento závěr Nejvyšší soud dovodil z mimosměnečné dohody dohody o vyplnění blankosměnky. 31 Dalším z příkladů dokazujících formalizmus pramenící ze směnečné přísnosti jsou také odchylky v zániku směnečných závazků. Směnečné závazky obecně mohou zaniknout pouze způsobem směnečným právem předpokládaným. 32 Vždy je však vyloučeno, aby směnečný závazek zanikl vdůsledku splynutí dle 1993 občanského zákoníku. I když se tak směnka dostane do rukou výstavce či jiného směnečného dlužníka, bude tento dočasně vystupovat zároveň jako věřitel i dlužník Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 Cdo 176/ Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 Cdo 945/ Viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 Cdo 945/ Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 Cdo 157/ K povaze této dohody srov. kapitolu č K tomu srov. kapitolu č. 2.1, ve které jsou podrobně vysvětleny rozdíly ve směnečné a mimosměnečné rovině právních vztahů. 33 Indosament převádějící vlastnické právo ke směnce na osobu již na směnce podepsané je označován jako indosament zpětný, zákon směnečný a šekový ho výslovně umožňuje v ustanovení čl. I. 11 odst. 3 9

15 1.3 Listinná podoba směnky Směnka je cenným papírem dle ustanovení 514 občanského zákoníku, které bezpodmínečně vyžaduje, aby existovala v hmotné a listinné formě. Tento požadavek lze dovodit také z náležitostí směnky vyžadovaných přímo zákonem směnečným a šekovým. 34 Kvalita listiny se jistě neomezuje pouze na papírový substrát. Často můžeme nalézt v odborné literatuře spíše teoretické úvahy týkající se zachycení směnky či obecně cenného papíru na dřevěném či ještě exotičtějším podkladu. 35 Kovařík se přiklání k tomu, že je dokonce možné, aby směnečný závazek byl na dřevěné tabulce vyhotoven křídou, za klíčové kritérium pro naplnění znaků listinné formy označuje způsobilost substrátu přijmout závazek v intaktní podobě po dobu jeho trvání. 36 Tento závěr není v literatuře nikterak ojedinělý a již z logiky věci je s ním možné v zásadě souhlasit. 37 Kotásek pak zdůrazňuje, že substrát musí být schopen text zachytit alespoň relativně stabilně a zároveň musí být při jeho užití možno rozeznat rub i líc listiny a připojit přívěsek, z tohoto důvodu vylučuje možnost zachytit směnku na skále či v písku. 38 Závěr, že použitý substrát musí být způsobilý uchovat směnečný závazek po celou dobu jeho trvání, jak dovozuje Kovařík, není dle Autora ovšem zcela přesný. I když u směnek není obecně předpokládáno, že budou v oběhu po velmi dlouhou dobu, nelze to nijak vyloučit. Pokud tak remitent přijme směnku v papírové formě se splatností stanovenou na konkrétní datum, které bude dni vystavení následovat o několik desítek let, pak zároveň přebírá riziko, že papír a inkoust nemusí důkaz o existenci směnečného závazku uchovat po dostatečně dlouhou dobu. Jistě nikdo nebude tvrdit, že v takovém případě nebyla listinná podoba směnky zachována. Zároveň nikdo ZSŠ. K otázkám zpětných indosamentů a vyloučení zániku dluhu splynutím srov. např. KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. 6. vyd. Praha C. H. Beck, 2011, 642 s. Str Viz ustanovení čl. I 1 v případě směnky cizí a čl. I 75 odst. 1 v případě směnky vlastní. 35 Srov. ŠVAMBERG, G. Naše jednotné směnečné právo. Praha 1941, s. 27, dále srov. MAREK, R. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C. H. Beck, 2013, xxx, 431 s. Beckovy komentáře. Str Srov. KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. 6. vyd. Praha C. H. Beck, 2011, 642 s. Str Srov. MAREK, R. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C. H. Beck, 2013, 431 s. Beckovy komentáře. Str. 2, dále srov. KOTÁSEK, J. Zákon směnečný a šekový komentář. 1. vyd. Praha Wolters Kluwer ČR, 2012, 404 s. dostupný z databáze ASPI (ASPI ID: KO191_1950CZ), komentář k 1 zákona směnečného a šekového. 38 Srov. KOTÁSEK, J. Zákon směnečný a šekový komentář. 1. vyd. Praha Wolters Kluwer ČR, 2012, 404 s. dostupný z databáze ASPI (ASPI ID: KO191_1950CZ), komentář k 1 zákona směnečného a šekového. 10

16 nemůže absenci listinné podoby namítat v případě, že směnečný závazek bude na papíru uchován inkoustem, který po několika týdnech zcela vymizí, tím spíše, pokud se bude jednat například o směnku na viděnou, která bude řádně předložena k placení a zaplacena hned dne následujícího po jejím vystavení. Autor se tedy domnívá, že listinná forma bude zachována vždy, když bude užit substrát s potenciálem uchovat směnečný závazek k okamžiku vystavení. Je potom pouze v zájmu remitenta, aby zvolil substrát disponující takovou kvalitou, která mu zajistí bezproblémové prokázání existence směnečného závazku po dobu jeho trvání. Na tomto závěru je nutné setrvat i v případě, kdy výstavce úmyslně použije nevhodný substrát s cílem zásadně ztížit, či dokonce úmyslně znemožnit pozdější prokázání existence směnečného závazku. Remitent má totiž vždy možnost předložit výstavci zárodek směnečné listiny na vhodném podkladu (například na vhodném směnečném tiskopise), dokonce mu nic nebrání ani v tom, aby na dlužníka naléhal i ohledně výběru ostatních prostředků k zachycení jeho směnečného závazku, jako jsou například psací potřeby. 39 Jednání, kterým si remitent zajišťuje zachycení směnečného závazku na vhodném podkladu, a snaží se tak vyvarovat možnému zneužití ze strany výstavce, je vždy nutné považovat za řádný výkon jeho práva. 1.4 Převod vlastnického práva ke směnce Z hlediska převoditelnosti je směnka přímo ze zákona cenným papírem na řad. To platí bez rozdílu, i když doložka na řad na směnce vůbec uvedena není. 40 Vlastnické právo ze směnky jako order papíru je dle 1103 OZ převedeno na jinou osobu jednostranným písemným prohlášením dosavadního směnečného věřitele. Děje se tak za předpokladu existence smlouvy k okamžiku předání směnky novému nabyvateli. U této smlouvy není nutné dodržet písemnou formu, často k jejímu uzavření může dojít dokonce konkludentně Viz analogicky rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky ze dne , sp. zn. Rv II 219/33, uveřejněné ve Sbírce rozhodnutí nejvyšších stolic soudních Čs. republiky, kterou uspořádal Dr. F. Vážný, pod číslem 12513, dále srov. KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. 6. vyd. Praha C. H. Beck, 2011, 642 s. Str Viz ustanovení čl. I. 11 odst. 1 ZSŠ, které se pro směnku vlastní užije dle ustanovení čl. I. 77 ZSŠ. 41 Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Odo 346/

17 Jednostranné prohlášení, představující nutnou podmínku změny věřitele je nazýváno indosamentem, rubopisem nebo také žirem. Český výraz rubopis je odvozen od zavedené praxe toto prohlášení věřitele uvádět na zadní, rubové straně směnečné listiny. 42 I když tato praxe nemá oporu přímo vzákoně, představuje významné usnadnění orientace v právech ze směnečné listiny. Převodem vlastnického práva k listině dochází zároveň k převodu veškerých práv se směnkou spojených, neboť jak již bylo výše vysvětleno, listina a práva do ní vtělená tvoří nerozlučný celek. 43 Indosamentem je možné až na výjimku rektasměnky, o které bude pojednáno níže, převést každou směnku. Samotný text jednostranného právního jednání zpravidla zní za mě na řad, avšak stejné účinky bude mít také například formulace postupuji tuto směnku osobě X. 44 Jak bylo již uvedeno, indosament je nezbytnou podmínkou převodu směnky, zde je možné hovořit o účinku převodním. 45 Převodní účinek má zcela zásadní důsledky, indosatář totiž v žádném případě nevstupuje do právního postavení indosanta. Kovařík k tomu výstižně uvádí: [r]ubopisem prostě dosavadní majitel svá směnečná práva ztrácí a nový majitel směnečná práva nabývá. 46 Jedná se o originární nabývání práv ze směnky, obsah těchto práv je dán pouze samotnou směnečnou listinou a textem zákona, nikoli osobou indosanta a jeho vlastními vztahy s dlužníkem. Tato skutečnost je pro otázky zneužití směnky zcela klíčová a odlišuje směnky od ostatních cenných papírů na řad, je proto poněkud zarážející, že byla v komentáři k občanskému zákoníku opomenuta: kromě platné a účinné smlouvy je třeba ještě předání cenného papíru (tradice) a rubopis (indosament). Vždy jde o nabytí derivativní. 47 Důsledky originárního nabytí práv se nejvýrazněji projeví v poměrech zajišťovacích směnek a 42 Obdobně pojem indosament odkazuje na pravidelné umístění jednostranného prohlášení na zadní straně (rubu) směnečné listiny. Slovo indosament, v angličtině pak endorsement, vychází z latinského in dorso, což v překladu znamená na zadní straně. 43 Srov. DOBROVOLNÁ, E. in SPÁČIL, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva ( ). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 1276 s., str Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 Cdo 2866/2010, dále srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 14. února 1935, sp. zn. Rv I 2869/34, uveřejněné ve Sbírce rozhodnutí nejvyšších stolic soudních Čs. republiky, kterou uspořádal Dr. F. Vážný, pod číslem Převod směnky indosamentem je hmotněprávním jednáním, lze ho dokonce provést i během směnečného řízení, k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Odo 454/ Srov. KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. 6. vyd. Praha C. H. Beck, 2011, 642 s., Str Viz DOBROVOLNÁ, E. in SPÁČIL, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva ( ). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 1276 s. Str

18 blankosměnek, z tohoto důvodu bude o nich pojednáno níže, v samostatných kapitolách. 48 Převodním účinkem však role indosamentu není vyčerpána, indosací dále dochází k vzniku dalších směnečných závazků indosanti se dostávají do pozice dlužníků nepřímých, lze tedy generalizovat, že čím více bylo provedeno indosací, tím se zvyšuje šance posledního majitele na uspokojení ze směnky. Tento účinek indosamentu se nazývá obecně záruční nebo také garanční. Všichni indosanti tak odpovídají za dobytnost směnky, tato odpovědnost se uskutečňuje formou směnečného postihu. Každý obezřetný indosatář by však měl mít vždy na paměti, že garanční funkci indosamentu není možné přeceňovat. Pro nepoctivého indosanta není problém opatřit rub směnky několika účelovými indosamenty osob, které ani nemusí existovat. 49 Nakonec dle čl. I. 40 odst. 3 ZSŠ je osobě ze směnky zavázané uložena pouze povinnost zkoumat nepřetržitou řadu indosamentů s běžnou péčí, která nenaplní znaky hrubé nedbalosti. Ani po indosatáři tedy nelze vyžadovat, aby prováděl rozsáhlá šetření o existenci indosantů daleko v minulosti či pravosti jejich podpisů. Prověrka nepřetržité řady indosamentů je tak pouze formálního charakteru, ustanovení čl. I. 16 ZSŠ totiž stanoví, že řádným majitelem směnky je ten, komu nepřetržitá řada svědčí. 50 Zároveň tato osoba, ať už směnku ve skutečnosti nabyla jakkoli, nemusí prokazovat žádný nabývací titul, není dokonce přípustné vést ani důkaz opaku. 51 Tento účinek rubopisu je označován za legitimační, jeho důsledkem však také v krajním případě může být skutečnost, že oprávněný vlastník naopak ztratí možnost výkonu práv ze směnky. Takové zneužití legitimačního účinku indosamentu si lze představit za situace, kdy se někdo neoprávněně zmocní směnky, opatří ji padělaným indosamentem na své jméno a směnku obratem indosuje na nového poctivého nabyvatele. Pokud pak původní oprávněný majitel bude chtít získat směnku zpět, nezbývá mu jiná možnost než se pokusit dle čl. I. 16 ZSŠ prokázat, že indosatář, kterému nyní svědčí nepřetržitá řada indosamentů, ji nabyl ve zlé víře nebo se při nabývání směnky provinil hrubou 48 Srov. kapitoly č. 2 a č Směnky obsahující podpisy neexistujících či zcela insolventních osob jsou označovány jako sklepní, bližší výklad ke sklepním směnkám je obsažen v kapitole č Srov. KOVAŘÍK, Z. in HENDRYCH, D. Právnický slovník. 3., podstatně rozš. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2009, výklad k pojmu legitimačního účinku indosamentu. 51 Srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 371/

19 nedbalostí. 52 Pokud pomineme obecnou komplikovanost takového dokazování, lze konstatovat, že vzhledem k dobré víře u posledního nabyvatele v tomto modelovém případě bude unesení důkazního břemene zcela nemožné. Chalupa dále zmiňuje také abstrakční účinek indosamentu. 53 Tím navazuje na dělení abstraktnosti směnky na formální a materiální. Podrobný výklad k této problematice je obsažen v kapitole č. 2.1 zabývající se abstraktností směnečných závazků. Zvláštní formou indosamentu je tzv. blankoindosament, v ustanovení čl. I 13 ZSŠ nazývaný také jako nevyplněný indosament. Spočívá v úmyslném neuvedení jména indosatáře, nebo dokonce redukci indosamentu na pouhý podpis. Směnka obecně nikdy nemůže být vystavena jako cenný papír na doručitele, taková listina by nenaplnila jednu z podstatných náležitostí směnky absentovalo by jméno remitenta, směnkou by tedy vůbec nebyla. 54 Blankoindosament však umožňuje, aby směnka, zůstávající cenným papírem na řad, nadále v podstatě fungovala v právním režimu cenného papíru na doručitele. Chalupa směnku opatřenou blankoindosamentem dokonce označuje, byť v uvozovkách, jako směnku na doručitele. 55 Důsledkem blankoindosace je rozšíření legitimačního účinku indosamentu, neboť za majitele směnky je považován každý držitel směnky, což ovšem také nebezpečně zvyšuje její atraktivitu z hlediska možnosti ji protiprávně odejmout oprávněnému majiteli. Ustanovení čl. I 14 odst. 2 písm. c) ZSŠ potom umožňuje směnku opatřenou blankoindosamentem dále převést, aniž by na ní bylo nutné jméno dalšího nabyvatele směnky vyplňovat. Takový postup se nazývá blankotradicí, umožňuje snadno převádět 52 K výkladu pojmů zlé víry a hrubé nedbalosti viz analogicky kapitola č Srov. CHALUPA, R. Indosament a jeho pravidelné účinky. Právní rádce /11 (1996), s , dále srov. např. CHALUPA, R. Zajišťovací směnka. Praha Linde, 2009, s Tato náležitost je pro směnku cizí vyžadována na základě čl. I. 1 bod 6. a v čl. I. 75 bod 5. pro směnku vlastní. K závěru ohledně nemožnosti vystavit směnku jako cenný papír na doručitele srov. dále například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Odo 574/2006. Dokonce by jako platná neobstála ani směnka, ve které by sice jméno konkrétního remitenta uvedeno bylo, avšak zároveň by zde byla doložka nebo doručiteli, k tomu srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 9 Cmo 240/ Srov. CHALUPA, R. Směnka na jméno a směnka na doručitele. Právní rozhledy. 1996, r. 4, č. 10, s

20 směnku, aniž by se tato skutečnost odrazila ve směnečné listině, což nutně vede k absenci jakýchkoli garančních účinků tohoto převodu. 56 Z ustanovení čl. I. 11 ZSŠ odst. 1, které směnku činí vždy cenným papírem na řad, existuje, jak již bylo výše naznačeno, výjimka v podobě směnečné doložky nikoli na řad nebo jiné doložky stejného významu. Směnka opatřená touto doložkou je označována jako rektasměnka nebo také směnka přímá. Tuto doložku může připojit zpravidla výstavce při její emisi, jakmile byla doložka jednou připojena, nelze režim rektasměnky dále měnit. 57 Vnitřně rozpornou, a tudíž neplatnou by byla také směnka, která by obsahovala jak doložku na řad, tak doložku nikoli na řad. 58 V důsledku připojení rektadoložky se stává indosament bezvýznamným, rektasměnku lze ovšem převést ve formě a s účinky obyčejného postoupení pohledávky dle občanského zákoníku, v žádném případě nečiní tato doložka směnku neplatnou. 59 Nikoli všechna ustanovení občanského zákoníku upravující postoupení pohledávky však budou na převod rektasměnky aplikovatelná na rektasměnku dopadají pouze ta ustanovení, která upravují formu a účinky postoupení pohledávky. 60 V každém případě je však aplikovatelný 1884 občanského zákoníku, který činí nabytí vlastnického práva k rektasměnce derivativní, a otevírá tak dlužníkovi možnost činit bez omezení kauzální námitky i vůči poctivému nabyvateli rektasměnky (na rozdíl od směnky vystavené na řad, indosované před uplynutím lhůty k protestu pro neplacení). 61 Jak bude níže podrobněji vysvětleno, právě eliminace možnosti dlužníka vznášet kauzální námitky je často základním předpokladem úspěšného zneužití směnečných institutů. Připojení doložky nikoli na řad se tak jeví jako jeden z efektivních nástrojů dlužníka k ochraně před směnečným zneužitím. 56 Srov. POHL, T. Průvodce advokáta základy směnečného práva (Dokončení - 1. část viz č. 5/95), Bulletin advokacie 5/1995, s Srov. CHALUPA, R. Směnka na jméno a směnka na doručitele. Právní rozhledy. 1996, r. 4, č. 10, s Srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 9 Cmo 342/2003 dostupný z DERKA, L. Směnka s doložkami na řad a nikoliv na řad. Obchodní právo. 2006, r. 15, č. 10, s Srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 9 Cmo 431/ Viz ustanovení čl. I. 11 odst. 2 ZSŠ, dále srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 Cdo 283/2008, dále srov. analogicky rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Odo 1446/ Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Odo 1446/

21 Lze uzavřít, že rektasměnka má vždy formu cenného papíru na jméno. Občanskoprávní cesse je vedle úplného indosamentu a blankoindosamentu dalším způsobem převodu vlastnického práva ke směnce, tím je výčet úplný, žádné další způsoby převodu směnky neexistují. 62 Vzhledem k tomu, že ustanovení 1879 občanského zákoníku pro platnost smlouvy o postoupení pohledávky ve spojení s ustanovením 1103 odst. 3 občanského zákoníku nevyžadují písemnou formu, je možné práva z rektasměnky převést zcela neformálně. K převodu vlastnického práva k rektasměnce dle současné úpravy v 1103 odst. 3 občanského zákoníku dokonce není nutná tradice, což ovšem zcela nekoresponduje s definicí cenného papíru v 514 občanského zákoníku, neboť fakticky může dojít k převodu práva z cenného papíru bez listiny, ve které je inkorporováno. 63 To však v poměrech směnečného práva v žádném případě neznamená, že směnečný věřitel bude legitimován k výkonu práv ze směnky bez její fyzické detence, neboť všechna klíčová směnečněprávní jednání vyžadují předložení samotné směnky Srov. ŠVAMBERG, G. Československé právo směnečné a šekové. Vyd. 1. Praha: Palásek a Kraus, s. Sborník hospodářského práva; sv. 3, str. 92, Švamberg k převodům směnečného práva zařazoval také např. singulární a generální sukcesi, což je však důsledkem širokého pojetí převodu práva. Autor naopak vychází ze soudobého striktního rozlišování převodu práv a povinností od jejich přechodu - k tomu srov. např. KRÁLÍK, M. in ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ M., HULMÁK, M. a kolektiv. Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s., str Srov. KOTÁSEK, J. Cenný papír v 514 NObčZ - správná definice v nesprávném kontextu? Obchodněprávní revue 9/2013, s Srov. KOVAŘÍK, Z: Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6., dopl. vydání. Praha: C. H. Beck, s, str

22 2. ZNEUŽITÍ ZAJIŠŤOVACÍ SMĚNKY 2.1 Abstraktnost směnečných závazků Směnečné závazky obecně, závazky ze zajišťovací směnky nevyjímaje, lze charakterizovat jako přímé, bezpodmínečné, nesporné a zejména pak také abstraktní. 65 Stejně tak jako ostatní závazky, ani směnečné závazky nevznikají nikdy zcela bezdůvodně. Vystavení, indosaci, přijetí rukojemského prohlášení i dalším směnečným jednáním zpravidla předchází existence jiného právního poměru mezi budoucím směnečným věřitelem a dlužníkem, tento je často označován jako příčinný či kauzální. 66 Po vystavení směnky není ovšem existence směnečného závazku dále na původním důvodu jeho vzniku nijak závislá, stává se abstraktní a nespornou. Od tohoto okamžiku směnečný věřitel není povinen ve smyslu 1791 odst. 2 občanského zákoníku tvrdit a prokazovat příčinný vztah, směnečný závazek obstojí sám o sobě, i když vznikne bezdůvodně. 67 V souvislosti sbezdůvodně vystavenými směnkami je vhodné zmínit směnky plané. Kovařík je původně charakterizuje jako směnky, jež žádnou příčinu nemají. 68 Z obdobného pojetí vychází také Pohl: [p]laná směnka je směnkou, která postrádá právní důvod svého vzniku, tedy causu. 69 Kovařík svůj názor později rozvádí a charakterizuje plané směnky jako směnky, které vznikaly a dostaly se do oběhu, aniž pro jejich vystavení byl jakýkoli hospodářský důvod., účel vydávání planých směnek (tzv. plané směnkaření) spatřuje v možnosti získat úvěr, který by bez plané směnky poskytnut nebyl. 70 Na druhé straně Kotásek plané směnky vymezuje velmi úzce jako zvláštní případ směnek bez kauzy, bez hospodářského důvodu, které byly vystaveny jen za účelem získání finančních prostředků prostřednictvím směnečného eskontu, pojmově 65 Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Odo 1446/ Srov. CHALUPA, R. Zajišťovací směnka. Praha Linde, 2009, s Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 11/ Viz KOVAŘÍK, Z. Směnka jako zajištění. 2. vyd. Praha C. H. Beck, s. Str Viz POHL, T. Průvodce advokáta základy směnečného práva (1. část), Bulletin advokacie 5/1995, s Viz KOVAŘÍK, Z. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6., dopl. vydání. Praha: C. H. Beck, s. Str

23 plané směnky ztotožňuje se směnkami finančními. 71 Kovařík naproti tomu finanční směnky ztotožňuje se směnkami sklepními, obsahujícími směnečný závazek neexistujících či zcela insolventních osob. 72 Autor práce se přiklání k závěru, že plané směnky je nutné chápat jako všechny směnky, které zcela postrádají hospodářský důvod svého vzniku, tedy postrádají kauzu 73 (nikoli právní důvod vzniku, jak uvádí Pohl viz výše 74 ). Naproti tomu označení směnky jako finanční poukazuje na motiv či pohnutku jejího vystavení, spočívající ve snaze výstavců ji později využít v obchodním styku s bankou. Při styku s bankou může dojít samozřejmě také ke zneužití směnky, a to formou nepoctivého eskontu či neoprávněného zvýšení dlužní bonity za účelem získání úvěru, jistě si je však možné představit i další formy zneužití. 75 Zcela samostatně by pak měla být hodnocena otázka, zdali finanční směnky skutečně postrádají hospodářský důvod vzniku, a lze je tedy zároveň označit za plané. 76 Autor se přiklání k názoru, že pouhou pohnutku účastníků směnečného vztahu (i kdyby se jednalo o motiv směnku zneužít) v tomto případě za kauzu označit nelze, směnky finanční tak bude možné zpravidla zároveň označit za plané. Z hlediska abstraktnosti tak lze zásadně uzavřít, že i když vznik směnečných závazků v drtivé většině případů kauza provází, není tato pro existenci závazku 71 Srov. KOTÁSEK, J. Směnka a její kauza. Právní rozhledy 12/1997, s. 615 nebo dále srov. KOTÁSEK, J. Zákon směnečný a šekový komentář. 1. vyd. Praha Wolters Kluwer ČR, 2012, 404 s., dostupný z databáze ASPI (ASPI ID: KO191_1950CZ), komentář k 17 zákona směnečného a šekového. 72 Srov. KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. 6. vyd. Praha C. H. Beck, 2011, 642 s. Str. 75. Podrobný výklad k otázce sklepních směnek je obsažen v kapitole č. 4 zabývající se zneužitím směnečných podpisů. 73 Shodně např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne , sp. zn. 29 Odo 1261/ Srov. PETROV. J. in HULMÁK, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část ( ). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 1335 s. Str. 301, kde je důsledně rozlišen právní a hospodářský důvod vzniku závazku, dále srov. např. CHALUPA, R. Zajišťovací směnka. Praha Linde, 2009, s. 40, kde Chalupa rovněž upozorňuje na záměnu pojmů důvod vzniku závazku a právní důvod. Právním důvodem vzniku směnky je směnečná smlouva. K pojmu směnečné smlouvy srov. KOVAŘÍK, Z. Směnečné smlouvy. Právní rozhledy, 2003, č. 9, s Srov. HUBÁČKOVÁ-SVOBODOVÁ, V. Směnka: Průvodce po slastech a strastech uživatele směnky. 1. vyd. Brno: ECON, s. Str , kde jsou v návaznosti na různé způsoby zneužití směnky dále označovány jako směnky úslužné, jezdecké a tzv. protisměnky. 76 Srov. KOTÁSEK, J. Směnka a její kauza. Právní rozhledy Roč. 5, č. 12 (1997), s , kde Kotásek polemizuje s možností, že kauzou by mohla být u finančních směnek cizích dohoda výstavce a akceptanta o rozdělení neoprávněně vylákaných peněz, avšak sám se k tomuto závěru nepřiklání. 18

24 významná - směnečný závazek je zcela samostatný a oddělený od jiných právních i mimoprávních poměrů, které nemají původ ve směnce. 77 Lze tedy rozlišovat směnečnou rovinu právních poměrů na straně jedné a mimosměnečnou (kauzální) rovinu právních poměrů na straně druhé. Mimosměnečná rovina právních poměrů má sice potenciál rovinu směnečnou částečně ovlivnit, avšak nikdy nedochází přímo k transformaci kauzálního závazku na směnečný a naopak směnka vždy konstituuje nový nesporný závazek. 78 Ukončení existence směnečného závazku rovněž nemůže být provedeno mimosměnečnými prostředky. Původní kauzální závazek může při příležitosti vzniku směnečného závazku zaniknout, pak dojde k privativní novaci nebo naopak dojde k novaci kumulativní, a tudíž kauzální závazek vedle nově konstituovaného směnečného závazku přetrvá. Směnečná jednání jsou dle těchto důsledků na kauzální poměr teorií rozlišována na substitutivní a kumulativní. 79 Důsledky přímo závisí na vůli jednajících stran. Dle 1902 občanského zákoníku platí vyvratitelná právní domněnka, že novace je kumulativní, pokud může nový závazek obstát vedle dosavadního. Směnečný závazek je způsobilý obstát jako samostatný a abstraktní vedle příčinného závazku vždy. Abstraktnost nachází svůj odraz v čl. I. 17 ZSŠ, který je významným hmotněprávním projevem směnečné přísnosti, vytváří totiž významnou bariéru pro uplatnění mimosměnečných námitek dlužníka, které nemají původ v příčinném vztahu k poctivému majiteli směnky. Toto ustanovení představuje základní kámen ochrany hladkého a bezpečného obchodování se směnkami, neboť poctivého indosatáře zbavuje povinnosti prověřovat při nabývání směnky jakékoli mimosměnečné skutečnosti. 80 Zároveň však, jak bude níže na konkrétních případech demonstrováno, představuje živnou půdu také pro zneužití (nejen) zajišťovací směnky. V literatuře bývá někdy abstraktnost rozlišována co do kvality na formální a materiální pro rozlišení je rozhodný okruh přípustných námitek směnečného dlužníka 77 Srov. ŠKÁROVÁ, M. in ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ M., HULMÁK, M. a kolektiv. Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s., str. 1505, dále srov. KOVAŘÍK, Z: Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6., dopl. vydání. Praha: C. H. Beck, s, str. 94, dále srov. KOTÁSEK, J. Zákon směnečný a šekový komentář. 1. vyd. Praha Wolters Kluwer ČR, 2012, 404 s, dostupný z databáze ASPI (ASPI ID: KO191_1950CZ), komentář k 17 zákona směnečného a šekového. 78 Srov. KOTÁSEK, J. Směnka a její kauza. Právní rozhledy Roč. 5, č. 12 (1997), s Srov. CHALUPA, R. Zajišťovací směnka. Praha Linde, 2009, s Srov. KOTÁSEK, J. Ke směnečným námitkám. Obchodní právo časopis pro obchodně právní praxi, 2000, roč. 9, č. 11s

25 odvíjející se od počtu a kvality provedených indosací směnky. 81 Chalupa k této problematice konkrétně uvádí: [z]ákladní formou abstraktnosti směnečné pohledávky je abstraktnost formální; tu lze považovat za méně rozvinutou podobu abstraktnosti směnečné pohledávky. V důsledku indosace směnky se směnečná pohledávka stává o poznání abstraktnější. 82 Chalupa abstraktnost směnky chápe jako nezávislost stupňující se s ohledem na okruh a povahu námitek, kterými se dlužník může proti směnečné pohledávce bránit. Za zcela formálně abstraktní považuje směnečnou pohledávku, u které může dlužník vznést vůči věřiteli veškeré námitky zakládající se na příčinných vztazích. Když potom dochází k indosaci směnky a okruh těchto námitek se dle čl. I 17 ZSŠ dlužníkovi zužuje, nabývá dle Chalupy směnka na materiální abstraktnosti její abstraktnost se materializuje. 83 Indosamentu jsou tak vedle tradičně uznávaných účinků přičítány dále účinky abstrakční, neboť právě indosamentem dochází k vystupňování materializaci abstraktnosti. 84 S tímto pojetím se Autor zcela neztotožňuje, kvalitu abstraktnosti není možné dle jeho názoru nijak rozlišovat. Nelze ji vázat na rozsah námitek, kterými se může dlužník proti směnečné pohledávce bránit, abstraktnost nelze zaměňovat za nezávislost přímo, neboť pojem nezávislosti je širší. Abstraktnost spočívá pouze v absolutní existenciální nezávislosti směnečného závazku na všech ostatních mimosměnečných okolnostech. Existence směnečného závazku není ohrožena ani v důsledku skutečnosti, že se dlužník úspěšným uplatněním námitky zcela vyhne placení směnky. V žádném případě nelze ovšem Chalupovo členění zcela odmítnout, neboť velmi kvalifikovaně zachycuje skutečnost, že z některých abstraktních směnek se věřiteli v důsledku dlužníkem uplatněných námitek nakonec žádného plnění nedostane. Mnohem vhodnější by však bylo v oblasti okruhu směnečných námitek užívat například pojmu kauzální závislosti. Kotásek k tomu jednoduše, avšak výstižně konstatuje, že 81 Srov. CHALUPA, R. Zajišťovací směnka. Praha Linde, 2009, s Viz CHALUPA, R. Zajišťovací směnka. Praha Linde, 2009, s Srov. CHALUPA, R. Zajišťovací směnka. Praha Linde, 2009, s Srov. CHALUPA, R. Zajišťovací směnka. Praha Linde, 2009, s