Směnka jako zajišťovací instrument

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Matěj Rychlý Směnka jako zajišťovací instrument Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: JUDr. Vít Horáček, Ph.D. Katedra obchodního práva Datum vypracování práce (uzavření rukopisu): 14. listopadu 2015

2 Prohlašuji, že předloženou diplomovou práci jsem vypracoval samostatně a že všechny použité zdroje byly řádně uvedeny. Dále prohlašuji, že tato práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Králově Dvoře dne 16. listopadu Matěj Rychlý

3 Na tomto místě bych rád poděkoval svému vedoucímu diplomové práce JUDr. Vítu Horáčkovi, Ph.D., za jeho odborné vedení, vstřícnost a poskytnuté rady během konzultací. Dále bych chtěl poděkovat své rodině a partnerce, kteří mě po celou dobu studia podporovali a byli mi velkou oporou.

4 Obsah 1. Úvod Směnka obecně Pojem směnka Druhy směnek Funkce směnek Uhrazovací směnky Zajišťovací směnka Zajišťovací směnka Podstata zajišťovací směnky Smlouva o zajištění směnkou Směnečná suma v zajišťovací směnce Nastavení splatnosti u zajišťovací směnky Výkon práv ze zajišťovací směnky Řádné využití zajišťovací směnky Uplatnění zajišťovací směnky Excesivní využití zajišťovací směnky Osamostatnění zajišťovací směnky Ochrana směnečného dlužníka Ochrana směnečná Ochrana smluvní Obrana proti výkonu práv ze zajišťovací směnky Pojem námitka Druhy námitek Uplatnění námitek... 35

5 6.4. Jednotlivé námitky Blankosměnka Podstata blankosměnky Smlouva o vyplnění směnky Vyplnění blankosměnky a možné námitky Zajišťovací blankosměnka Srovnání Zajištění Vznik práv ze zajišťovacího závazku Shrnutí Trvání zajišťovacího závazku Shrnutí Výkon práv ze zajišťovacího závazku Shrnutí Výhody a nevýhody zajišťovací směnky Závěr Seznam použitých zkratek... i Seznam použité literatury a jiných zdrojů... ii Resumé... viii Abstract... x Klíčová slova a název práce v anglickém jazyce... xii

6 1. Úvod Kořeny směnky můžeme vystopovat až do středověku 12. století. Směnka byla využívána především k bezpečnějšímu zprostředkování plateb mezi vzdálenými místy, protože kupci u sebe nemuseli mít hotovost, ale pouze směnečnou listinu. Původně se směnečné právo vyvíjelo jako místní obyčejové právo, přičemž pro větší rozmach směnky měla význam její indosace, díky čemuž se směnka stala lehce převoditelnou. Postupem času se utvářelo směnečné právo v obrysech, jak ho známe dnes. Tento proces vývoje evropského směnečného práva byl prakticky dovršen na Ženevské konferenci probíhající v roce 1930, kde byla přijata Úmluva o jednotném zákonu směnečném, jejíž přílohou je Jednotný zákon směnečný. 1 Po větší část vývoje směnečného práva byla směnka využívána jako platidlo nebo jako platební prostředek. Teprve později se přišlo na to, že by směnka mohla plnit i svou novou funkci, a to funkci zajištění. Takovéto použití směnky ale v sobě skrývá určité nejen teoretické, ale i praktické problémy. Vyplývá to z toho, že v zajišťovací směnce se skloubí směnka se všemi směnečnými instituty, které se k ní vážou, a zajišťovací prostředek soukromého práva, přičemž pro oba jevy jsou typické rozdílné vlastnosti, které se ve své obvyklé podobě moc neshodují, ne - li přímo vylučují. Není bez zajímavosti, že většina směnek plní v českém prostředí právě specifickou funkci zajištění 2, kdežto v zahraničí plní směnky spíše funkci platební. S ohledem na výše uvedené je hlavním cílem této práce prozkoumat úplnou směnku, která je užita jako zajišťovací instrument, a zanalyzovat zajímavosti s tím spojené. Tohoto chci dosáhnout skrze jednotlivé kapitoly, ve kterých rozeberu: i) obecně směnku, druhy směnek a jakých funkcí může směnka nabývat, ii) zajišťovací směnku a její podstatu, smlouvu o zajištění směnkou, určení sumy a splatnosti u zajišťovací směnky, iii) výkon práv ze zajišťovací směnky, a to jak řádný, tak excesivní, iv) možnou ochranu směnečného dlužníka před excesivním 1 KOTÁSEK, Josef. Úvod do směnečného práva. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 293, s K tomu srovnej rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 5/2008, publikovaný v Soudní rozhledy č. 12/2008, s. 456, který určil: že primárně je nutno předpokládat u současných směnek (...) především funkci zajišťovací. 1

7 využitím zajišťovací směnky, která se skládá z ochrany směnečné a smluvní a v) možnou obranu proti výkonu práv ze zajišťovací směnky u soudu. Dále se budu zabývat blankosměnkou, kterou lze též dobře využít jako zajišťovací instrument, přičemž rozeberu její podstatu a náležitosti. Druhým hlavním cílem této práce je provést srovnání zajišťovací směnky a jiných možností zajištění dle občanského práva, konkrétně se bude jednat o zástavní právo a ručení, přičemž toto srovnání nám pomůže zjistit, zda je směnka vhodným zajišťovacím nástrojem. Uvedená část práce bude následovat až po prozkoumání toho, co to zajišťovací směnka je a jaká se k ní vážou specifika. Následně zhodnotím, co má zajišťovací směnka s uvedenými zajišťovacími instrumenty společného, a co rozdílného, jaké jsou její výhody a naopak nevýhody. Toto srovnání bude provedeno sledováním fází života zajišťovacích prostředků, a to konkrétně pomocí vzniku, trvání a výkonu práv z nich. V závěru práce následně shrnu zjištěné poznatky. Z důvodu rozsáhlosti směnečného práva a možných různých modifikací zajišťovací směnky budou v této práci rozebrány ty instituty a okolnosti, které se mi jeví ze subjektivního hlediska jako nejdůležitější, či jako nejzajímavější. Metodou práce budou hlavně analýza a srovnání, přičemž využiji jako zdroje především odbornou literaturu, soudní judikaturu a právní předpisy. Tato práce předpokládá alespoň základní znalosti o nejdůležitějších institutech směnečného práva, proto nebudou nijak dále představovány nebo rozvíjeny, pokud to nebude vhodné k důkladnějšímu osvětlení určité problematiky. V tomto kontextu je možno zmínit 2. kapitolu, kde bude jen stručně vymezena směnka, její druhy a funkce, které může zastávat. Když v této práci budou uvedeny paragrafy zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako ZSŠ nebo zákon směnečný a šekový ), tak pokud nebude uvedeno jinak, budou tím myšleny ustanovení článku I. citovaného zákona. 2

8 2. Směnka obecně Jedním z hlavních cílů této práce je pojednání o směnce v její specifické funkci zajišťovacího instrumentu. Jelikož ale i na zajišťovací směnku dopadají pravidla daná směnečným právem, shledávám, pro lepší vhled do celé problematiky, za vhodné vymezit pojem směnka, uvést jaké druhy směnek existují a jakých funkcí může směnka nabývat. Zajišťovací směnka není nějakým zvláštním druhem směnky. Zákon směnečný a šekový vymezuje pouze dva druhy směnek, a to směnku vlastní a směnku cizí. Uvedené druhy směnek se liší v počtu účastníků směnečného vztahu a v projevu vůle výstavce. Cizí směnka může být vystavena i ve zvláštní redukované formě. Směnka může zastávat tři funkce, a to funkci platidla, platebního nástroje a funkci zajišťovacího prostředku Pojem směnka Právní řád České republiky legální definici směnky neobsahuje. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jako OZ nebo občanský zákoník ) ve svém ustanovení 514 pouze uvádí obecnou definici cenného papíru. 3 Cenný papír je vymezen jako listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. 4 S ohledem na charakteristiku směnky z této definice jen vyplývá, že směnka je cenným papírem 5, což nám ale stále směnku nedefinuje. Když není směnka definována zákonem, musíme se tedy obrátit na nauku. Směnku můžeme vymezit jako cenný papír, do kterého je inkorporována abstraktní a nesporná peněžitá pohledávka, které odpovídá závazek určitých osob zaplatit majiteli směnky určitou sumu, a to v určitém čase a místě. 6 Jinými slovy, 3 Ale i toto lze považovat za posun oproti dřívější právní úpravě, kdy žádná legální definice cenného papíru neexistovala. 4 Není potřeba již hovořit o listinném cenném papíru, protože cenný papír je listinou. 5 Do byla směnka ustanovením 1 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, výslovně zahrnuta mezi cenné papíry. 6 PRCHAL, Petr. Výhody a nevýhody využití zajišťovacích směnek. Právní fórum. 2012, roč. 9, č. 8, s

9 vydáním směnky vzniká právní vztah (směnečný závazkový vztah), jehož obsahem je směnečná pohledávka, které odpovídá jeden nebo více směnečných závazků. Práva a povinnosti vyplývající ze směnky jsou určena jen jejím textem. Je to dáno tím, že směnka je dokonalý cenný papír, tzv. skriptura. Obsah směnečného vztahu je určen směnkou, směnečným právem a skutečnostmi, které se vážou k učinění směnečných právních jednání. 7 Bez směnky jako hmotného substrátu nemohou práva a povinnosti z ní vyplývající existovat, ani bez ní nemohou být uplatňována či převáděna. Pokud by zanikla směnka, zanikla by i směnečná pohledávka. Z tohoto důvodu je majitel směnky vždy směnečným věřitelem, nikdo jiný jím být nemůže. Hmotným substrátem směnky ale nemusí být jen list papíru, může jím být i pivní tácek, dřevěná tabulka či kus látky. 8 Pro směnečné právo je typická nekompromisní formálnost, která se váže ke směnce po celou dobu její existence. Jestliže směnka neobsahuje některou z náležitostí uvedených v ustanovení 1, resp. 75 ZSŠ vyjma případů, které zákon podpůrně určuje, nejedná se o platnou směnku, což se může na první pohled zdát jako zbytečně přísné. Jistě, přílišné lpění na formalismu může občas do směnečného vztahu přinášet nesmyslné komplikace 9, ale má to i své nesporné výhody. Díky tvrdé formálnosti lze se směnkou snadno disponovat, protože případný nabyvatel v zásadě vše podstatné vyčte přímo z ní Druhy směnek Existují dva druhy směnek, a to směnka vlastní a směnka cizí. Oba tyto druhy jsou upraveny v zákoně směnečném a šekovém. Rozdíl mezi nimi je v počtu účastníků, kteří se účastní základního směnečného vztahu, a v projevu vůle výstavce. 7 CHALUPA, Radim. Základy směnečného práva. 2. rozš. vyd. Praha : Linde, s K tomu srovnej KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, s K tomu lze uvést rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 Cdo 5250/2009. In : Beck - online [právní informační systém]. C. H. Beck [cit ]. Dostupné z : kterým soud rozhodl, že grafické rozdělení směnky na rámečky způsobuje její neplatnost. Toto rozhodnutí ale bylo pro přílišný formalizmus zrušeno nálezem Ústavního soudu ČR ze dne , sp. zn. III. ÚS 3660/2011, publikovaný v Soudní rozhledy č. 7-8/2012, s V případě převodu zajišťovací směnky může pro nového majitele směnky jistě být důležité znát i skutečnosti, které nejsou uvedeny přímo na směnce, ale které se ke směnce vážou. 4

10 U směnky vlastní se směnečného vztahu účastní dvě osoby, a to výstavce směnky a věřitel (remitent). Podstatou směnky vlastní je bezpodmínečný slib výstavce zaplatit určitou peněžitou sumu remitentovi. Tento slib se většinou vyjadřuje slovy zaplatím, popřípadě by šla akceptovat i slova podepsaný se zavazuje za tuto směnku zaplatit 11. Výstavce směnky vlastní je přímým dlužníkem, to znamená, že věřitel po něm může žádat zaplacení směnečné sumy a dalších postihových nároků dle ustanovení 48 a 49 ZSŠ, aniž by musel za tímto účelem učinit zachovací právní jednání. U směnky cizí se směnečného vztahu účastní tři osoby, kromě výstavce a věřitele navíc směnečník, který do směnečného vztahu vstupuje přijetím směnky. Podstatou směnky cizí je bezpodmínečný příkaz výstavce směnečníkovi, aby zaplatil remitentovi určitou peněžitou sumu, který je vyjádřen nejčastěji slovy zaplaťte. Přijetím směnky se směnečník zavazuje zaplatit směnku při její splatnosti a zároveň se z něj stává příjemce (akceptant). Teprve přijetím se ze směnečníka stává přímý směnečný dlužník. 12 Výstavce směnky cizí je postihovým dlužníkem, protože odpovídá za přijetí a zaplacení směnky. Dle ustanovení 3 ZSŠ může být směnka vystavena i v redukované formě, a to ve dvou možných variantách. Jedná se o cizí směnku na vlastní řad a zastřenou vlastní směnku. Takto může být vystavena jen směnka cizí, protože ustanovení 77 ani 78 ZSŠ nevztahují ustanovení 3 ZSŠ na směnku vlastní, přičemž i z logiky věci vyplývá, že toto u směnky vlastní postrádá smysl. O redukci směnky se hovoří z toho důvodu, že faktický počet účastníků základního směnečného vztahu je snížen na dva. Na redukované cizí směnce nechybí žádný z deklarovaných účastníků směnečného vztahu (výstavce, směnečník a remitent), ale jedna z osob vystupuje v pozici dvou účastníků, přičemž jedna z pozic bude vždy pozicí výstavce. Nepřípustná je redukce směnky, kdy výstavce, směnečník i remitent je stejná osoba, tedy směnečného vztahu se účastní pouze jeden účastník KOVAŘÍK, Zdeněk. Zákon směnečný a šekový : komentář. 6. dopl. vyd. Praha : C. H. Beck, s Viz rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 9 Cmo 204/2000, publikovaný v Obchodní právo č. 4/2001, s K tomu srovnej rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 699/1994, publikovaný v Soudní rozhledy č. 4/1996, s

11 Cizí směnka na vlastní řad je taková směnka, kdy výstavce vystaví směnku na svůj vlastní řad, tedy výstavce přikáže směnečníkovi, aby na jeho řad zaplatil směnečný peníz. Tímto výstavce vystupuje nejen jako výstavce, ale i jako remitent. Zastřenou vlastní směnkou výstavce sám sobě přikazuje zaplatit remitentovi směnečnou sumu. Osoba výstavce a směnečníka tímto splývá. Zastřená vlastní směnka přináší do směnečného vztahu oproti cizí směnce na vlastní řad více přehledu, protože nikdo nevystupuje v pozici dlužníka a zároveň věřitele. U zastřené vlastní směnky občas směneční účastníci zapomenout nechat směnku přijmout, protože si myslí, že stačí jen jeden podpis dlužníka. Není tomu ale tak. Bez dalšího podpisu výstavce v pozici směnečníka nemá směnka přímého dlužníka Funkce směnek Směnečný vztah je typickým abstraktním vztahem. Abstraktnost směnečného vztahu znamená, že směnka může existovat i bez kauzy. 15 Směnka ale většinou nějakou kauzu má, jen leží mimo směnečný vztah, přímo ve směnce není vyjádřena. Tedy například nabyvatel směnky jen ze směnečné listiny nepozná, co bylo její kauzou. Nutno podotknout, že každý ze směnečných závazků může mít svou vlastní kauzu. Kauza směnky je většinou stejná, jako kauza hlavního dlužníka ze směnky. 16 Založením směnečného vztahu reagují osoby zpravidla na jiný právní vztah, ale nemusí tomu být vždy. Tento právní vztah, který existuje nebo v budoucnu teprve bude existovat, jenž je kauzou směnečného závazku, bývá označován jako příčinný vztah, 17 přičemž uvedený pojem budu dále užívat pro potřeby této práce. Tento příčinný vztah přímo neovlivňuje směnečný vztah, ale může ovlivnit možnost uplatnění směnky. Pokud výkon práva ze směnky není v souladu se stavem, který vznikl díky příčinnému vztahu, může se dlužník takovému výkonu práv bránit relativními námitkami. 14 KOTÁSEK, J., op. cit. sub. 1, s Směnky, které nemají kauzu, se nazývají směnkami planými. 16 CHALUPA, R., op. cit. sub. 7, s CHALUPA, Radim. Zajišťovací směnka. 1. vyd. Praha : Linde, s

12 Podle toho, co je účelem emise směnky, tak směnka může nabývat tří funkcí, a to funkci a) platidla, b) platebního nástroje nebo c) zajišťovacího prostředku. Těchto funkcí mohou nabývat oba v bodu 2.2. této kapitoly uvedené druhy směnek, tedy směnka vlastní i směnka cizí. Směnka v jeden čas může plnit jen jednu funkci, je ale možné, aby v průběhu své existence tyto funkce měnila dle dohody účastníků Uhrazovací směnky Uhrazovacími směnkami jsou nazývány směnky, které plní funkci platidla nebo platebního nástroje. Uhrazovací směnka je užita za tím účelem, aby byla skutečně zaplacena. Přednost má uhrazení směnečné pohledávky před pohledávkou z příčinného vztahu. Směnka plnící funkci platidla vystupuje jako náhrada peněz. Dlužník z příčinného vztahu vystavením, akceptací nebo indosací směnky uhradí svůj dluh, který je nahrazen směnečným závazkem. Jedná se o privátní novaci pohledávky z příčinného vztahu. 18 Věřitel z příčinného vztahu tedy nebude moci vymáhat po směnečném dlužníkovi příčinnou pohledávku, protože ta již zanikla užitím směnky. Bude moci vymáhat jen směnečnou pohledávku. Směnky v takovéto pozici jsou někdy označovány jako směnky pro soluto. Směnka ve funkci platebního nástroje je vystavena za účelem splnění pohledávky z příčinného vztahu skrze směnku. Předáním směnky věřiteli příčinné pohledávky, který je zároveň směnečným věřitelem, příčinná pohledávka nezaniká, existuje nadále vedle směnečné pohledávky. Účastníci se ale dohodnou, že nebude plněna příčinná pohledávka, ale pohledávka směnečná. Věřitel svého uspokojení dosáhne tím, že bude placeno na směnku, čímž dojde k zániku příčinné pohledávky. Pokud by dlužník plnil na příčinou pohledávku, tak by směnečná pohledávka nezanikla, ale jejímu případnému vymáhání by se ubránil námitkou neexistence dluhu. 19 Kdyby věřitel nemohl dosáhnout uspokojení předložením směnky k placení, mohl by požadovat splnění příčinné pohledávky, jak 18 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka jako zajištění. 2. vyd. Praha : C.H. Beck, s CHALUPA, R., op. cit. sub. 7, s

13 vyplývá z ustanovení 1909 občanského zákoníku. Směnky v takovéto pozici jsou někdy označovány jako směnky pro solvendo Zajišťovací směnka Směnka plnící funkci zajištění je poskytnuta za účelem zajištění příčinného dluhu. Předáním zajišťovací směnky nedochází k zániku příčinné pohledávky, ani přes ni nemá být placeno. Příčinný vztah a směnečný vztah existují jsou vedle sebe. Řádné vyústění vztahu předpokládá, že při splatnosti bude uhrazena příčinná pohledávka a teprve kdyby se tak nestalo, tak může věřitel uplatňovat práva ze směnky. Bohužel ne vždy toto věřitel respektuje. Někdy se snaží uplatnit směnečnou pohledávku, ačkoliv k tomu nebyly dány podmínky, například před splatností příčinné pohledávky. Pokud by směnečný věřitel v pozici příčinného věřitele uplatnil po splnění zajištěného dluhu směnečnou pohledávku, dlužník by se mohl bránit relativní námitkou neexistence dluhu. Před splatností zajištěného dluhu působí zajišťovací směnka motivačně, po splatnosti má funkci uhrazovací. 20 Pro zajištění příčinného vztahu lze využít dobře oba druhy směnek, to je směnku vlastní i směnku cizí. Vždy bude záležet na konkrétních vztazích. Pro směnečné účastníky, kteří jsou zároveň účastníky příčinného vztahu, se jako nejlogičtější varianta jeví užití směnky vlastní, a to z důvodu přehlednosti vztahů. Z různých příčin ale mohou účastníci zvolit i jednu z variant redukované směnky cizí. V praxi jsou častější směnky cizí na vlastní řad. 21 Směnka plnící funkci zajišťovacího instrumentu bývá též někdy nazývána jako krycí směnka, depotní směnka či směnka kauční KOVAŘÍK, Z., op. cit. sub. 18, s KOVAŘÍK, Z., op. cit. sub. 18, s CHALUPA, R., op. cit. sub. 17, s

14 3. Zajišťovací směnka Jak bylo nastíněno ve 2. kapitole této práce, zajišťovací směnka není zvláštním druhem směnky, který by byl upraven zákonem směnečným s šekovým. Směnka v této pozici plní funkci zajišťovacího prostředku, konkrétně zajišťuje dluh z příčinného vztahu. V této kapitole především rozeberu, co je podstatou zajišťovací směnky. Zajišťovací směnka totiž trpí určitou rozpolceností. Je to dáno tím, že na směnečný vztah, který je určen zejména obsahem směnky a směnečným právem, ve velké míře dopadá i jeho nesměnečné okolí, které je určeno hlavně emisí směnky, popřípadě avalováním, akceptací či převodem směnky. 23 Dále se zaměřím na vymezení a popsání smlouvy o zajištění směnkou. Též rozeberu problémy, které mohou vzniknout při určení směnečné sumy a stanovení splatnosti u směnky Podstata zajišťovací směnky Zajišťovací směnka bývá věřiteli poskytována jen jako jistota. Řádné vyústění vztahu totiž předpokládá, že dlužník uhradí dluh z příčinného vztahu, věřitel bude uspokojen, a tudíž nebude muset využít směnku. Leda kdyby se tak nestalo, může věřitel směnku využít. Bohužel ne vždy věřitel respektuje účel emise směnky a někdy využije směnku excesivně. Takovýto výkon práv není v rozporu se zákonem, tedy právní jednání se stane účinným, avšak směnečný dlužník se může proti němu bránit relativními námitkami. Je to dáno tím, že zajišťovací směnka se nachází ve zvláštním vnitřním rozpolceném postavení. Pohledávka vtělená do směnky je pohledávkou abstraktní a samostatnou. Abstraktnost či též nezávislost směnečné pohledávky se projevuje tím, že není závislá na okolnostech, které nejsou součástí směnečného vztahu, tedy především není závislá na příčinném vztahu. 24 Abstraktnost směnečné pohledávky znamená, že 23 Pro větší přehlednost bude dále v této práci uvažováno především o emisi směnky. 24 K tomu srovnej usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 14/1997, publikovaný v Soudní rozhledy č. 2/1999, s

15 není závislá na důvodu vzniku směnečného vztahu. Směnečná pohledávka může dokonce existovat i bez tohoto důvodu. Směnečný věřitel rovněž nemusí tvrdit a prokazovat důvod vzniku směnečného vztahu. 25 Vychází to z toho, že směnka je dokonalý cenný papír. Samostatnost směnečné pohledávky znamená, že ji lze uplatnit, pokud jsou pro to dány podmínky z oblasti směnečného práva. Příčinný vztah ani jiné okolnosti ležící mimo směnečný vztah nijak neomezují její uplatnitelnost. Abstraktnost a samostatnost se ve směnce projevují vždy, ať už se jedná o směnku uhrazovací či zajišťovací. Ale protože zajišťovací směnka se nachází ve zvláštní pozici, kdy zajišťuje příčinný dluh, dopadají na ni i atributy, které jsou vlastní zajišťovacím závazkům, jako jsou zástavní právo, ručení, finanční záruka a další. Konkrétně těmito atributy jsou akcesorita a subsidiarita. Pro lepší přehlednost pomíjím, že ne všechny zajišťovací závazky jsou plně akcesorické a subsidiární. Například finanční záruka dle ustanovení 2035 odst. 2 občanského zákoníku je akcesorická a subsidiární, jen pokud je to sjednáno v záruční listině. Akcesoritu můžeme chápat jako závislost zajišťovacího vztahu na vztahu zajišťovanému. Zajišťovaný vztah je základem pro existenci zajišťovacího vztahu. Pokud přestane existovat hlavní vztah, vedlejší zajišťovací vztah zaniká též. 26 Vedlejší vztah bez hlavního vztahu si nelze samostatně představit. Subsidiarita znamená, že zajišťovací závazek lze uplatnit jen tehdy, pokud věřitel nebyl uspokojen z hlavního závazku. Jinými slovy, dlužník ze zajišťovacího závazku je povinen plnit teprve tehdy, pokud dlužník ze zajištěného závazku dluh nesplnil. Typickým zajišťovacím závazkem, kde se projevuje subsidiarita, je ručení. Jak se ale všechny výše uvedené vlastnosti snoubí v zajišťovací směnce? Protože je směnečná pohledávka vždy pohledávkou abstraktní a samostatnou, tak nemůže být abstraktní a zároveň akcesorická. Nemůže též být samostatná a zároveň subsidiární. Jedna vlastnost vždy vylučuje tu druhou. V pravém slova smyslu tohoto dosáhnout nelze. 25 CHALUPA, R., op. cit. sub. 17, s K tomu srovnej DVOŘÁK, Jan. In : ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan aj. Občanské právo hmotné jub. aktualiz. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, s

16 Konstantní judikatura soudů a nauka připouští směnečným dlužníkům možnost obrany proti uplatnění zajišťovací směnky. Tato obrana vychází především z akcesority a subsidiarity, které jakoby na zajišťovací směnce ulpívaly, a to díky tomu, že zajišťuje splnění dluhu. Nejedná se ale o akcesoritu a subsidiaritu v pravém slova smyslu. Směnečný dlužník se může úspěšně bránit uplatnění směnečné pohledávky, pokud prokáže, že zajištěný dluh neexistuje. Tedy projeví se zde určitá míra akcesority. Dalším možným druhem námitek je prokázání, že dlužník není v prodlení s plněním příčinného dluhu. Tedy projeví se zde určitá míra subsidiarity. Chalupa nastíněný stav popisuje slovy nepravá akcesorita a nepravá subsidiarita směnečné pohledávky. 27 Takovéto označení dle mého názoru dobře vystihuje podstatu uvedené situace, proto ho budu používat i v této práci. Nepravá akcesorita a nepravá subsidiarita se projevují pouze v případě, kdy se jedná o excesivní uplatnění zajišťovací směnky. Na směnku jako takovou vliv nemají. V případě nepravé akcesority není argumentace založena na konstrukci, že v důsledku neexistence zajištěného dluhu neexistuje též směnečná pohledávka. Směnečný dlužník ale argumentuje tím, že směnku jen nelze řádně uplatnit. 28 Například z toho důvodu, že zajištěný dluh byl již uhrazen. Směnečná pohledávka tedy nadále existuje dál, jen směnečný věřitel se skrze ni nedomůže placení. Pokud by směnečný dlužník uvedenou obranu nepoužil, směnečná pohledávka by mohla být bez problému vymáhána. U nepravé subsidiarity je situace taková, že v rámci řádného vztahu účastníci předpokládají, že směnka bude uplatněna teprve tehdy, když nebude splněna příčinná pohledávka. Ale protože směnka je specifický zajišťovací instrument, lze ji uplatnit i před splatností příčinné pohledávky. Takovéto uplatnění avšak není řádným výkonem práva. Směnečný dlužník se mu může ubránit pomocí relativní námitky nesplatnosti zajištěného dluhu. Obranu nepravou akcesoritou a subsidiaritou nemohou využít všichni směneční dlužníci. Kupříkladu směnečný rukojmí nebude moci výše uvedené 27 CHALUPA, R., op. cit. sub. 17, s CHALUPA, R., op. cit. sub. 17, s

17 námitky použít, pokud nebude mít uzavřenu směnečnou smlouvu s majitelem směnky, z které vyplývá, jaké relativní námitky může vznášet. 29 Pro lepší ilustraci uvedené situace si můžeme představit dva světy, které vesměs fungují odděleně podle svých vlastních zákonů, i když některé věci jsou jim společné. Jedním z nich je svět směnečný, který se řídí směnečnými zákony, jehož reprezentantem je směnka. Druhým světem je svět občanský, který se řídí právem občanským, jehož reprezentantem je zajišťovací závazek. Tyto dva světy se propojí pomocí průchodu, kterému říkáme smlouva o zajištění směnkou. Takto pronikají určité prvky z jednoho světa do druhého, avšak základ světů to neovlivní. Protože jsou oba světy propojeny, tak pohledávka vtělená do zajišťovací směnky by měla být uplatněna jak dle zákonů směnečného světa, tak dle zákonů, které jsou vlastní světu občanskému. Pokud by se tak nestalo, platnost uplatnění by to neovlivnilo, ale směnečnému dlužníkovi to otevírá možnost obrany Smlouva o zajištění směnkou Aby směnka mohla plnit svoji funkci zajišťovacího nástroje, tak si to musí účastníci sjednat. Musí se dohodnout, že určitá směnka bude zajišťovat určitý dluh, tedy bude vystupovat v pozici zajišťovacího prostředku. Takovouto smlouvu budu dále dle Kovaříka nazývat smlouvou o zajištění směnkou nebo směnečnou smlouvou. 30 Jak bylo naznačeno v předešlém bodu této kapitoly, díky smlouvě o zajištění směnkou dochází ke spojení směnky a příčinného vztahu. Tímto zajišťovací směnka získá nové vlastnosti, a to nepravou akcesoritu a nepravou subsidiaritu. O těchto vlastnostech bylo pojednáno výše. Směnečná smlouva je právním důvodem vzniku nejen směnky, ale i směnečných závazků. Směnečná smlouva není zákonem upravený smluvní typ, jedná se tedy o smlouvu inominátní. Z tohoto důvodu může být smlouva o zajištění směnkou uzavřena v různé formě. Typicky bývá uzavřena ústně nebo písemně, někdy bývá uzavřena dokonce konkludentně. V případě směnečné smlouvy uzavřené 29 Viz rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 9 Cmo 44/2001, publikovaný v Obchodní právo č. 2/2002, s KOVAŘÍK, Z., op. cit. sub. 18, s

18 konkludentně si ani nemusí účastnící být vědomi, že nějakou smlouvu uzavřeli. Pro větší právní jistotu účastníků však nelze než doporučit, aby směnečná smlouva byla uzavírána vždy v písemné formě. Smlouva o zajištění směnkou musí minimálně obsahovat závazek o provedení určitého směnečného jednání, například vystavení nebo akceptace směnky. Dále musí být sjednáno, který dluh je směnkou zajišťován. Směnečná smlouva též musí obsahovat ujednání o spojitosti určité směnečné listiny a daného dluhu. 31 Takovéto ujednání je důležité, protože staví směnku do specifické zajišťovací funkce. Směnka, která má plnit funkci zajišťovacího instrumentu může existovat i před vznikem příčinného vztahu. Pokud je takováto směnka spojena s příčinným vztahem, tak směnečná smlouva obsahuje jen ujednání o tom, který dluh je zajištěn a ujednání o spojitosti konkrétní směnečné listiny a dluhu. Směnkou lze zajistit závazky peněžité i nepeněžité, existující i teprve ty, které vzniknou v budoucnu. Stejně tak lze zajistit závazky dosud nesplatné i ty po splatnosti. Lze předpokládat, že účastníky smlouvy o zajištění směnkou jsou nejčastěji věřitel a dlužník z příčinného vztahu. Tyto osoby se mají stát zároveň i směnečnými účastníky. Totožnost příčinných a směnečných účastníků přináší prvek přehlednosti do jejich vztahů. Tuto variantu výslovně zmiňuji proto, že může nastat situace, kdy účastníci příčinného vztahu jsou zároveň účastníky smlouvy o zajištění směnkou, avšak všichni nemusí být zároveň směnečnými účastníky. Smlouva o zajištění směnkou může být uzavřena i ve prospěch třetího, tedy příčinný věřitel nebude zároveň majitelem směnky. 32 Též je možné si představit, že dlužník z příčinného vztahu nebude směnečným dlužníkem, ale bude jím třetí osoba, avšak takováto osoba bude povinnou osobou ze smlouvy o zajištění směnkou. Vyskytují se i případy, kdy účastníky smlouvy o zajištění směnkou jsou dlužník a věřitel z příčinného vztahu, avšak účastníci se domluví, že dlužník musí nechat podepsat směnku třetí osobou místo dlužníka. 33 Co takovouto osobu vedlo k tomu, aby se směnečně zavázala místo dlužníka ze zajištěného vztahu, není z 31 KOVAŘÍK, Z., op. cit. sub. 18, s KOVAŘÍK, Z., op. cit. sub. 18, s KOVAŘÍK, Z., op. cit. sub. 18, s

19 pohledu směnečného práva relevantní. Na zajišťovací funkci směnky to nemá žádný vliv. Avšak tato třetí osoba bude mít zhoršené postavení při užití obrany proti uplatnění směnečné pohledávky, protože nebude moci vůči majiteli směnky využít námitky, které by mohl použít dlužník z příčinného vztahu, a to z důvodu, že s majitelem směnky jej nepojí žádný vlastní vztah. 34 Situací, kdy se směnečně zaváže osoba odlišná od dlužníka z příčinného vztahu, se zajišťovací směnka přibližuje zajišťovacím závazkům, protože u některých z nich je smyslem to, že zajištění poskytne třetí osoba odlišná od dlužníka. To totiž dává věřiteli větší šanci, že jeho pohledávka bude splněna. Smlouva o zajištění směnkou může být sjednána na samostatné listině, avšak často bývá součástí listiny, ve které je uvedena smlouva, kterou se zakládá příčinný vztah Směnečná suma v zajišťovací směnce Směnečná suma je jednou z povinných náležitostí, která musí být ve směnce uvedena. Bez ní je směnka neplatná. Směnečná suma musí být vyjádřena určitě, aby bylo jasné, co se má na směnku zaplatit. Směnečnou sumu nelze určit slovy tak, že její výše bude teprve sdělena dlužníkovi věřitelem (tzv. cambium mysticum) 35. Na první pohled by se mohlo jevit, že takto určit částku je výhodné, zvlášť v případech, kdy směnka zajišťuje dluh z úvěrové smlouvy, kdy při vystavení směnky není jisté, jaká bude výše dluhu při splatnosti směnky. Takovéto určení sumy avšak nelze užít ani u zajišťovacích směnek. Určit směnečnou sumu v zajišťovací směnce může někdy vyvolávat potíže. Je to z toho důvodu, že při řádném výkonu práv může majitel směnky dostat plnění ze směnky jen v takové výši (popřípadě i v menší), v jaké je zajištěný dluh. 36 Dalším problémem by bylo, pokud by byla směnka vystavena na menší částku, než kolik činí výše zajištěného dluhu. V tom případě by na tom směnečný věřitel prodělal, protože 34 K tomu srovnej rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 477/1994, publikovaný v Soudní rozhledy č. 2/1996, s KOTÁSEK, Josef. Zákon směnečný a šekový : komentář. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, s KOVAŘÍK, Z., op. cit. sub. 18, s

20 skrze směnku by mohl žádat jen částku, která je uvedena ve směnce. Je tedy důležité, s ohledem na všechny okolnosti, si rozmyslet, na jakou částku by měla znít zajišťovací směnka. Jistě si lze představit, že účastníci budou před sjednáním směnečného závazku vědět, jaká bude výše zajišťovaného dluhu při splatnosti směnky či v okamžiku výkonu práv. Takováto situace může například nastat u neúročené peněžité zápůjčky. V tom případě účastníci určí, že směnečná suma se bude rovnat zajišťovanému dluhu. Avšak též stejně snadno si lze představit i situaci, kdy účastníci nebudou vědět, ani to nebudou moci zjistit, jaká výše zajištěného dluhu bude. Je tomu tak například u kontokorentního úvěru. Aby se uvedenému problému s určením výše směnečné sumy předešlo, nelze než doporučit, aby byla sjednána ve stejné výši, které může maximálně dosáhnout jistina z příčinného vztahu. Z obavy o to, že budou muset platit více, než kolik činí zajištěný dluh, se takto určená suma samozřejmě nemusí líbit směnečným dlužníkům, ale pro jejich většinou slabší postavení s tím moc nesvedou. V případě, kdy k jistině přibude i příslušenství, tak se situace o trochu víc komplikuje. Dopředu je totiž často těžké odhadnout, kolik bude činit příslušenství. U směnek s pevnou splatností nezbývá, než si spočíst, kolik by příslušenství zajištěné jistiny mohlo přibližně činit a o tuto částku navýšit směnečnou sumu. U směnek splatných na viděnou nebo určitý čas po viděné si lze sjednat úročení směnečné sumy, čímž odpadá odhadování, kolik bude činit příslušenství jistiny a situace se stává zároveň přehlednější. Úročení běží od data vystavení směnky, popřípadě od jiného dne. Úroková míra sjednaná přímo do směnky je pevná, proto její uvedení do směnky nevyřeší všechny možné varianty vztahů. Je tomu například u bankovních úvěrů, které jsou úročeny pohyblivou úrokovou mírou Nastavení splatnosti u zajišťovací směnky Jisté problémy u zajišťovací směnky může vyvolat určení její splatnosti. Je to díky tomu, že s jistotou nelze stanovit, kdy dojde ke splatnosti zajištěného dluhu. 15

21 Například zajištěný úvěr bude splácen ve splátkách, ale z důvodu nezaplacení několika splátek, dojde k zesplatnění celého dluhu. Pokud by splatnost směnky byla nastavena výrazně později oproti splatnosti zajištěného dluhu, tak by se mohlo stát, že věřitel bude moci uplatnit směnku až se zpožděním několika měsíců, dokonce let, čímž ztrácí směnka jeden ze svých největších přínosů, a to rychlejší domožení se uspokojení. Nebo naopak se může stát, že splatnost zajištěného dluhu bude prodloužena, avšak splatnost směnky zůstane beze změny, tedy splatnost směnky nastane dříve, než nastane splatnost zajištěného dluhu. V tom případě by mohlo dojít k promlčení nároků, které vyplývají z ustanovení 70 zákona směnečného a šekového. Nastíněnému problému se nelze vyhnout ani tím, když je zcela jisté, kdy dojde ke splatnosti zajištěného dluhu. Většinou se totiž v praxi stává, že splatnost směnky je určena na stejný den, jako splatnost zajištěného dluhu. 37 To by ale znamenalo, že by v tento den mohla být směnka předložena k placení. Z pohledu příčinného vztahu to ale nedává smysl, protože v tento den může být ještě zajištěný dluh uhrazen. Uvedené určení splatnosti není moc šťastné ani z toho důvodu, že věřitel většinou hned po splatnosti dluhu nepřistupuje k uplatnění směnky, ale snaží se dlužníka vyzývat k úhradě, a teprve kdyby toto nepomohlo, tak přistoupí k výkonu práv ze směnky. Problémům se splatností zajišťovací směnky se lze vyhnout tím, že splatnost směnky bude určena na viděnou. V takovém případě je směnka splatná při předložení. Standardně musí být takováto směnka předložena k placení do jednoho roku od data vystavení, ale výstavce může určit lhůtu delší. Další možností je prodloužit splatnost směnky pomocí prolongační doložky dle ustanovení 69 ZSŠ. Tuto prolongační doložku ale musí směnečný dlužník podepsat, jinak pro něj není závazná. Nelze ovšem očekávat, že dlužník bude k takovému prodloužení splatnosti vždy svolný. S ohledem na uvedené vlastnosti, nelze než doporučit užití směnky splatné na viděnou. Jako vhodné se též jeví užití směnky, kde splatnost nastane až po splatnosti zajištěného dluhu, ale prodleva mezi splatnostmi nesmí být moc dlouhá, aby směnka neztratila jednu ze svých hlavních předností, a to rychlé uspokojení. 37 KOVAŘÍK, Z., op. cit. sub. 18, s

22 4. Výkon práv ze zajišťovací směnky Zajišťovací směnka je poskytnuta za tím účelem, aby zajišťovala splnění dluhu z příčinného vztahu. Aby když dlužník nesplní zajištěný dluh, mohl se věřitel uspokojit jiným způsobem. Zajišťovací směnku lze využít různými způsoby. Některé způsoby jsou řádným výkonem práv, některé jsou naopak excesivním výkonem práv. I když zákon směnečný a šekový neupravuje způsob využití zajišťovací směnky, judikatura soudů a teorie dovodily určitá pravidla pro její řádné využití. Protože se v zajišťovací směnce střetává její směnečný a mimosměnečný režim, jsou s jejím využitím spojena určitá specifika. Směnečný režim směnky je určen normami směnečného a občanského práva a dále zejména obsahem směnky. Mimosměnečný režim směnky je určen účelem emise směnky, mimosměnečným ujednáním, popřípadě dalšími okolnostmi. 38 Aby se jednalo o řádný výkon práv ze zajišťovací směnky, musí být respektována pravidla dána mimosměnečným režimem, který je určen především účelem emise směnky, protože ten se uplatní při využití zajišťovací směnky vždy. Zajišťovací směnka je totiž poskytována věřiteli proto, aby dosáhl lepšího postavení v případě vymáhání pohledávky v soudním řízení. Jedná se ale jen o procesní zvýhodnění. Hmotněprávních výhod skrze směnku nemá být dosaženo. 39 Hmotněprávní výhodou se rozumí to, že využitím zajišťovací směnky věřitel získá více, než kolik by získal výkonem práv u zajištěného dluhu. Ale aby se jednalo o řádný výkon práv ze zajišťovací směnky, musí být ze strany směnečného věřitele dodržena i pravidla o využití zajišťovací směnky, která byla ujednaná se směnečným dlužníkem. Takovýto smluvní režim využití zajišťovací směnky nemusí být sjednán vždy. V tom případě se uplatní jen pravidla daná účelem emise zajišťovací směnky. Nelze ale než doporučit, aby si strany možnosti využití zajišťovací směnky výslovně sjednali, nejlépe v písemné formě. Takovéto ujednání totiž přináší přehled do výkonu práv ze zajišťovací směnky. Dlužník díky tomu alespoň přesně ví, co si nemůže věřitel dovolit a zase naopak věřitel má jasnou představu o tom, jak může 38 CHALUPA, R., op. cit. sub. 17, s CHALUPA, R., op. cit. sub. 17, s

23 směnku využít. Strany si zároveň mohou sjednat pro případ porušení smluveného využití směnky i smluvní pokutu. Pokud smluvní pokuta nebude sjednána, bude moci dlužník vymáhat případnou náhradu škody. 40 Excesivním výkonem práv se rozumí využití zajišťovací směnky v rozporu s mimosměnečným režimem nebo osamostatnění směnky. Vždy bude záležet na směnečném věřiteli, k jakému způsobu využití směnky se přikloní. Může si vybrat i excesivní způsob využití směnky a přesto může být v mnoha případech úspěšný. Nejde o to, že by excesivní výkon práv byl právními předpisy zakázán. Takovýto postup je možný, jenže tímto se směnečnému dlužníkovi otevírá možnost obrany, kterou se lze excesivnímu výkonu práv ubránit. Excesivní využití zajišťovací směnky je možné díky tomu, že směnečná pohledávka je ve své podstatě abstraktní a samostatná. Její uplatnění není závislé na okolnostech ležících mimo směnečnou oblast. Ale jelikož zajišťovací směnka nabyla skrze smlouvu o zajištění směnkou funkci zajišťovacího instrumentu, dopadá na ni i nepravá akcesorita a nepravá subsidiarita. Nepravá akcesorita znamená, že pohledávka vtělená do zajišťovací směnky sice není existenčně a obsahově závislá na zajištěném dluhu, ale pokud je uplatněna v situaci, kdy zajištěný dluh neexistuje, tak se směnečný dlužník ubrání placení pomocí obrany v podobě relativních námitek. Nepravá subsidiarita znamená, že sice lze uplatnit směnečnou pohledávku před tím, než je dlužník v prodlení s plněním zajištěného dluhu, ale pokud tak věřitel učiní, dlužník se opět ubrání pomocí relativních námitek. Nerespektováním nepravé akcesority a subsidiarity se směnečný věřitel dopouští excesivního výkonu práv. Nepravá akcesorita a subsidiarita po dobu existence zajišťovací směnky přetrvávají v jakési latentní podobě, teprve tehdy pokud ze strany směnečného věřitele dojde k excesivnímu výkonu práv, tak se naplno projeví jejich účinky. Jinými slovy, směnečný režim, pro který je typická abstraktnost a samostatnost směnečné pohledávky, hraje při využití zajišťovací směnky primární roli. Kdežto mimosměnečný režim, pro který je typický nepravá akcesorita a subsidiarita, hraje sekundární roli a prosadí se jen v případě excesivního výkonu práv v podobě 40 K tomu srovnej rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 242/2004, publikovaný v Právní rozhledy č. 10/2005, s

24 kauzálních námitek. Blíže je nepravá akcesorita a subsidiarita vymezena ve 3. kapitole této práce. Z uvedeného by se mohlo zdát, že excesivnímu výkonu práv se lze snadno ubránit, bohužel tomu tak není vždy, jak bude následně vysvětleno. Směnečný dlužník se může totiž dostat do takové situace, kdy se excesivnímu výkonu práv nebude schopen ubránit Řádné využití zajišťovací směnky Jak bylo nastíněno výše, o řádné využití zajišťovací směnky se jedná v případě, pokud směnečný věřitel respektuje pravidla daná mimosměnečným režimem. Zajišťovací směnku lze využít dvěma způsoby, a to buď uplatněním nebo jejím převodem. Řádné uplatnění směnky znamená, že věřitel jedná dle účelu emise směnky a dle smluvních ujednání o jejím uplatnění. V závislosti na situaci existují tři až čtyři limity řádného uplatnění zajišťovací směnky. První tři limity se prosadí vždy, protože jsou dány účelem emise směnky, čtvrtý se prosadí jen pokud mezi věřitelem a dlužníkem došlo k mimosměnečnému ujednání o uplatnění směnky. Konkrétně musí a) zajištěný dluh existovat, b) musí být uplatnitelný, c) směnečný a příčinný věřitel musí být tatáž osoba a d) směnka musí být uplatněna v souladu s mimosměnečným ujednáním. 41 Prvním limitem řádného uplatnění směnky je existence zajištěného dluhu. Pokud příčinný dluh neexistuje, nebo existuje v nižší výši, než je věřitelem požadována úhrada směnečné sumy, nejedná se o řádné uplatnění zajišťovací směnky. Zajišťovací směnka je totiž věřiteli poskytována za účelem získání lepšího procesní postavení. Pokud se snaží věřitel získat uplatněním směnky více, než mu náleží z příčinného vztahu, tak se snaží získat hmotněprávní výhodu, která nemá při řádném uplatnění směnky místo. Výše uvedené bychom mohli ve zkratce shrnout tak, že se zde projevuje nepravá akcesorita zajišťovací směnky. O řádné uplatnění zajišťovací směnky jde 41 CHALUPA, R., op. cit. sub. 17, s

25 tedy v případě, když dluh z příčinného vztahu existuje v rozsahu uplatňovaném směnkou. Druhým limitem uplatnění zajišťovací směnky je uplatnitelnost příčinného dluhu u soudu. Ale aby šlo zajištěný dluh uplatnit u soudu, musí tento dluh být splatný, nesmí být podmíněný, resp. podmínka byla splněna, a dlužník musí být v prodlení s jeho splněním. Tyto předpoklady se ale v čase mohou měnit, proto se jejich splnění posuzuje k okamžiku vydání směnečného platebního rozkazu, popřípadě vydání rozsudku soudu prvního stupně. Dokud není příčinný dluh splatný, nebo pokud vznikne teprve splněním podmínky a tato podmínka dosud nenastala, tak tento dluh nelze soudně vymáhat. O stejný případ se jedná, pokud není dlužník v prodlení s uspokojením zajištěného dluhu, například z důvodu, že věřitel doposud nesplnil svoje povinnosti, pročež se nemůže domáhat splnění dluhu. Výše uvedené bychom mohli ve zkratce shrnout tak, že se zde projevuje nepravá subsidiarita zajišťovací směnky. Když by z uvedených důvodů nešlo uplatnit příčinný dluh u soudu, tak logicky z povahy věci nelze za této situace hovořit o řádném uplatnění zajišťovací směnky. Takovéto uplatnění směnky může přinést dlužníkovi spousty starostí, protože nemohl očekávat, že bude muset plnit dluh předčasně. Na tomto místě je též vhodné se zmínit o tom, že zajišťovací směnku lze řádně uplatnit i v případě, pokud dlužník namítne promlčení příčinné pohledávky. Soudy totiž dovodili, že promlčení zajištěného dluhu nemá vliv na platební povinnost ze směnky. 42 Třetí limit řádného uplatnění směnky je ten, že příčinný věřitel musí být zároveň směnečným věřitelem. Jestliže směnečný věřitel není věřitelem příčinné pohledávky, tak mu z příčinného vztahu neplyne právo na splnění dluhu, tedy není důvod, aby získal uplatněním směnky více, než by získal uplatněním příčinné pohledávky, tedy nic. Dalším důvodem proč za uvedené situace nelze hovořit o řádném uplatnění směnky je ten, že v případě osamostatněním směnky může dojít k dvojímu plnění. 42 Viz rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 12 Cmo 461/2005, publikovaný v Obchodní právo č. 7-8/2008, s

26 Chalupa se vyjadřuje v tom smyslu, že o řádné uplatnění směnky jde pouze tehdy, pokud příčinný věřitel a směnečný věřitel je vždy tatáž osoba. 43 S Chalupou souhlasím, ale existuje jedna výjimka, kdy lze zajišťovací směnku řádně uplatnit, aniž by příčinný a směnečný věřitel byl stejná osoba. Jedná se o situaci, když je uzavřena smlouva o zajištění směnkou ve prospěch třetí osoby. 44 Účastníky této smlouvy jsou příčinný věřitel a příčinný dlužník. Třetí osoba se po předání směnky stane jejím majitelem, a i když je odlišnou osobou od příčinného věřitele, tak může směnku řádně uplatnit. Že toto je možné, dovodil Vrchní soud v Praze svým rozsudkem ze dne 22. října 2008, kterým stanovil: jedná - li se o neindosovanou směnku (...) nehrozí směnečnému dlužníkovi nebezpečí dvojího plnění (...), neboť podstata zajišťovací směnky zůstává stále stejná i v této situaci (...). Okolnost, že osoby směnečného a kauzálního věřitele jsou odlišné, nemá žádný právní význam. 45 Čtvrtým limitem uplatnění směnky je její uplatnění v souladu s mimosměnečným ujednáním. Tento limit se projeví jen tehdy, pokud si ho směnečný věřitel a směnečný dlužník sjednali. Mohou si sjednat různou modifikaci uplatnění směnky, například si mohou oproti obecné úpravě odchylně upravit místo a čas uplatnění směnky. 46 Řádné uplatnění směnky je tedy jen takové její uplatnění, které je v souladu se sjednaným ujednáním. Využít zajišťovací směnku jistě lze i jejím převodem. Ale aby se jednalo o řádný převod zajišťovací směnky, musí věřitel respektovat její nepravou akcesoritu, to znamená, že jejím převodem nedojde k osamostatnění zajišťovací směnky a zajišťovaného dluhu. 47 Je přípustné převést směnku spolu se zajištěným dluhem před splatností zajištěného dluhu. 48 Po splatnosti zajištěného dluhu je takováto možnost samozřejmá. Účastníci smlouvy o zajištění směnkou si mohou sjednat zákaz převodu směnky. Takovýto zákaz ale nezasahuje do roviny směnečně právní, tedy 43 CHALUPA, R., op. cit. sub. 17, s K tomu srovnej bod 3.2. této práce. 45 Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 12 Cmo 131/2008, publikovaný v Obchodní právo č. 1/2009, s. 25 (nesprávně uvedena sp. zn. 12 Cmo 131/2006). 46 CHALUPA, R., op. cit. sub. 17, s CHALUPA, R., op. cit. sub. 17, s KOVAŘÍK, Z, op. cit. sub. 18, s

27 převod směnky bude účinný. Porušení povinnosti ale zakládá důsledky předvídané smlouvou o zajištění směnkou, popřípadě zakládá možnost se domáhat náhrady škody Uplatnění zajišťovací směnky Zajišťovací směnku lze uplatnit dvěma způsoby, a to předložením směnky k placení nebo započtením pohledávky. Směnečné právo v mnoha ohledech zvýhodňuje namísto dlužníka věřitele. V případě předložení směnky k placení tomu tak ale není. Jelikož je směnečná pohledávka pohledávkou odnosnou, je na věřiteli, aby si vyžádal její splnění. Tento postup je právem požadován z důvodu lehké převoditelnosti směnky. Směnečný věřitel může převést směnku bez ohledu na to, že by tuto skutečnost musel směnečnému dlužníkovi sdělit. Dlužník tedy nemusí mít povědomí o tom, komu má na směnku plnit. Předložením směnky k placení věřitel prokazuje dlužníkovi, že je aktuálním směnečným věřitelem. Aby předložení směnky k placení vyvolalo zamýšlené účinky, musí být oprávněnou osobou osobě určené předložen originál směnky, a to ve stanoveném čase a místě. Bez takového řádného předložení směnky není směnečný dlužník povinen směnečný dluh uhradit. Pokud předkládá věřitel směnku vůči přímému směnečnému dlužníku, stačí, aby byla směnečná pohledávka splatná. Pokud věřitel uplatňuje směnku vůči postihovým dlužníkům, kromě splatnosti musí nastat i jiná ze zákonem předvídaných situací uvedená v ustanovení 43 odst. 1 a odst. 2 ZSŠ, například když hlavní směnečný dlužník neuhradil směnečný dluh. 50 Směnka se předkládá hlavnímu směnečnému dlužníkovi za účelem zachování práv vůči postihovým směnečným dlužníkům a za účelem uplatnění směnečné pohledávky vůči dlužníkovi. Jestliže věřitel směnku k placení nepředloží, zanikají mu práva za nepřímými dlužníky. Pokud směnka není předložena k placení přímým 49 K tomu srovnej rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 12 Cmo 445/2008, publikovaný v Obchodní právo č. 9/2009, s Postih pro neplacení lze vést až po splatnosti směnky, kdežto v ostatních případech uvedených v ustanovení 43 odst. 2 ZSŠ lze vést postih i před splatností směnky. 22

28 směnečným dlužníkům, zákon směnečný a šekový s tím nespojuje žádnou jinou sankci, než která je uvedena v předešlé větě. 51 Směnka ale nemusí být k placení předložena vždy. Stejného účinku lze dosáhnout i uplatněním směnky u soudu žalobou. Soudní judikatura dovodila, že doručení směnečného platebního rozkazu přímému dlužníkovi má účinky prezentace směnky. 52 Tedy uplatnění směnky u soudu jistě plní uplatňovací funkci. Je ovšem otázkou, zda žaloba plní i funkci zachovací. Chalupa se přiklání k názoru, že podání žaloby plnohodnotně nahrazuje předložení směnky k placení, tedy že plní i funkci zachovacího právního jednání. 53 K uvedenému názoru se též přikláním. Avšak pro praxi lze spíše v tomto doporučit opatrnost a tam, kde si chce věřitel zachovat postihová práva proti nepřímým dlužníkům, tak by měl předložit směnku k placení. Směnečný věřitel tedy může rezignovat na předložení směnky k placení. Bude se tak dít například pokud směnečný vztah byl založen směnkou vlastní a účastní se ho jen věřitel a dlužník z příčinného vztahu. Mohlo by se zdát, že předkládání směnky k placení není vždy důležitým právním jednáním, kterému by měl majitel směnky věnovat větší pozornost. Zvlášť v případě, kdy dlužník z příčinného vztahu je zároveň směnečným dlužníkem a tento dluh doposud nesplnil. Pokud je ale směnečně zavázána osoba odlišná od příčinného dlužníka, tak prezentace směnky dává takovéto osobě vůbec informaci o tom, že příčinný dluh nebyl uhrazen, a že má dluh uhradit. Takovýto směnečný dlužník často jistě bude připraven dostát svým závazkům a po předložení směnky k placení řádně směnečnou pohledávku splní, přičemž podání směnečné žaloby by jen znamenalo zbytečné vynaložení peněz směnečným věřitelem na soudních poplatcích. V takovém případě nelze tedy než doporučit, aby majitel směnky směnku vždy předkládal k placení. Směnku se ale vyplatí předložit i v případě, když příčinný dlužník a směnečný dlužník je tatáž osoba. Protože když je směnka uplatněna až u soudu, tak to má za následek, že do té doby není přímý dlužník v prodlení s placením 51 K tomu srovnej rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 435/1993, publikovaný v Soudní rozhledy č. 2/1996, s. 35, nebo rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 Cmo 80/2002, publikovaný v Obchodní právo č. 10/2002 s Viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne sp. zn. 29 Odo 483/2002, publikovaný v Soudní judikatura č. 4/2003, s CHALUPA, R., op. cit. sub. 17, s