Trauma-vzniká působením extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky:

Transkript

1

2 Trauma-vzniká působením extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky: příčina je pro jedince vnější; je pro něj extrémně děsivá; znamená bezprostřední ohrožení životanebo tělesné integrity; vytváří v jedinci pocit bezmocnosti. - Jsou poničeny psychické a biologické adaptační mechanismy člověka, vnitřní a vnější zdroje nejsou schopny vyrovnat se s ohrožením. (Vodáčková a kol., 2002)

3 Běžné Emocionální: šok, zármutek, vina, strach, hněv, lítost, zoufalství Duševní: problémy s koncentrací, obavy, Fyzické: únava, přecitlivělostimunita Interpersonální: stažení se do sebe, uzavření se Znepokojující Intruzivní vzpomínky Apatie, strnulost, pocit prázdnoty Vyhýbání se okolí Hyperarousal a insomnie Deprese a úzkost Disociace

4 Traumatická událost Délka trvání (např. uváznutí ve vozidle) Pocit ohrožení na životě Smrt a zmrzačení Náhlost a neočekávanost Speciální význam (přítomnost dětí, speciální období- např. Vánoce) Prostředí Souběžné životní těžkosti Chybějící podpora od okolí Člověk Frustrační tolerance, adaptační mechanizmy Závažnost a subjektivní významnost zranění, ztráty Počáteční stresová reakce Předchozí trauma Další faktory (psychiatrické problémy v minulosti, nižší vzdělání, ženské pohlaví )

5 Bezprostřední reakce duševně zdravé osoby na těžkou fyzickou nebo duševní zátěž Odeznívá v průběhu hodin, dnů (< 3 měsíce) Může předcházet PTSD Příznaky zúžené vnímání, vědomí a pozornost dezorientace, neschopnost pochopit situaci dojem neskutečnosti či nereálnosti prožité situace stažení se do sebe, strnulost vs. hyperaktivita, tělesný neklid přítomnost vegetativních příznaků (zvýšený tep, pocení, ) na tuto akutní epizodu může mít člověk amnézii

6 Protrahovaná reakce na závažnou traumatickou událost Dlouhodobá, může nastat i s časovým odstupem Příznaky Znovuprožívání traumatizující události ve vzpomínkách, snech, představách, úzkost při připomenutí Vyhýbání se podnětům spojeným s traumatem, emoční otupělost Trvalý fyzický neklid, zvýšená dráždivost, poruchy spánku, problémy soustředit se, přehnané úlekové reakce Psychosomatické potíže

7 FEVR- Evropský svaz obětí DN (1995) rodin, u kterých došlo v důsledku DN k závažnému zranění nebo usmrcení jednoho z členů rodiny První 3 lety: 72 % ztráta zájmu o všední činnosti (povolání, studium, domácí práce, zájmy, ) 70 % trpělo: 78 % strach 71 % hněv 71 % extrémní přecitlivělost 64 % deprese 49 % ztráta sebevědomí 46 % ataky úzkosti 37 % suicidální myšlenky 27 % fobie 25 % poruchy příjmu potravy

8 Po 3 letech: Snížení kvóty v průměru jenom o 10 % Změna zaměstnání: 60 % příbuzných usmrcených obětí, 80 % rodinných příslušníků zdravotně postižených, 70 % obětí samotných. Ztráta zaměstnání: 33 % následkem psychické újmy, u ostatních z důvodu tělesného postižení. Poruchy v mezilidských vztazích, sexuální problémy a problémy v intimním životě: 70 % pozůstalí, 40 % rodinní příslušníci postižených obětí, 50 % oběti. Dramatické zhoršení kvality života a životní úrovně nejen u obětí nehod

9 1. Informovanostobětí dopravních nehod co se týče jejich zákonných práv a existujících organizací, které by jim mohly poskytnout pomoc, je nedostatečná. 2. Většina obětí a poškozených rodin vyžaduje vysokou míru emocionální a praktické podpory, jakož i podpory ze zákona. 3. Oběti a jejich rodiny vyjadřují značnou nespokojenost se zkušenostmi, které učinily s justicí v oblasti trestního i civilního práva. 4. Úrazem vyvolané a často přetrvávající poškození mozku a dlouhodobá újma s tím spojená nenachází v současné době žádné postačující zákonné uznání. 5. Duševní utrpení obětí dopravních nehod a jejich rodin je mimořádné a dlouhodobé. Toto utrpení se zhoršuje a je často příčinou psychosomatických onemocnění, která mohou mít fatální následky a mohou vést i k sebevraždě.

10 První psychická pomoc, krizová intervence a psychosociální pomoc IZS (Posttraumatický intervenční tým HZS) Psychosociální intervenční tým ČR Většinou při mimořádných událostech

11 Emočně vypjatá situace (bolest, strach, nejistota, obavy o svůj život a život svých blízkých, úzkost) Potřeba bezpečí, orientace, porozumění světu Nová a náhlá situace, chybí zkušenost jak se s ní vyrovnat Kognitivní složky v pozadí- převládají pudové reakce (útok/ únik)

12 Informovat (pomoct zorientovat se v situaci) Snižovat úzkost a nejistotu Bezpečné prostředí Ventilace emocí Normalizace prožívání a podpora Praktická pomoc Odpověď na individuální potřeby Zmírnění akutní fáze stresové reakce

13 Následní ponehodová péče Nestátní neziskové organizace České sdružení obětí dopravních nehod OZ Dlouhá cesta Bílý kruh bezpečí

14 České sdružení obětí dopravních nehod (ČSODN) Posláním ČSODN je předevšímposkytování morální podpory a podpory zájmů a práv poškozených lidí při dopravních nehodách a pozůstalých. Zároveň je jeho cílem takésnižovat počet mrtvých a těžce zraněných na českých silnicích a posilovat bezpečnost silničního provozu. - Individuální poradenství a účast ve skupině - Psychosociální a právní poradenství - Doprovod k soudu (v závažných situacích) - Prevence a informovanost (ABC poškozených a pozůstalých po obětech DN (právní záležitosti a psychické vyrovnání se se situací)- ČSODN a BESIP v roce 2013)

15 Bílý kruh bezpečí Pomoc obětem kriminality Právní, psychologické, sociální poradenství a praktické informace OZ Dlouhá cesta Podpora pozůstalým rodičům

16 Všeobecně cítit zájem o danou problematiku (HZS, občanské sdružení, odborná veřejnost) Pomoc v krizových životních situacích obecně poskytují nejčastěji nestátní instituce V současnosti neexistuje komplexní a specificky zaměřený systém psychologické péče o oběti dopravních nehod Více poznat potřeby obětí DN v našich podmínkách a odpovědět na ně Efektivní zmírňování bolesti a psychických následků u obětí DN a posttraumatický růst

17 Hlubší a dlouhodobější sledování negativních dopadů DN, např. pomocí retrográdních studií Výzkum v oblasti posttraumatického růstu u obětí DN Prevence a systém pomoci obětem DN: Informovanost účastníků DN o možných negativních jevech (na místě DN, v nemocnicích,...) Distribuce kontaktů na organizace či osoby zabývající se touto problematikou v případě výskytu negativních jevů u osob zasažených DN (na místě DN, v nemocnicích, ) Sekundární podchycení následků u obvodního lékaře -informovanost obvodních lékařů o této problematice + kontakty, které mohou dále distribuovat osobám zasažených DN

18 Hickling, E.J., Blanchard, E.B. (1999). The International Handbook of Road Traffic Accidentsand PsychologicalTrauma (CurrentUnderstanding, Treatmentand Law). Bingley(UK): Emerald Group Publishing Limited. Brečka, T.A. (2009). Psychologie katastrof. Praha: Triton. Kořán, M. a kol. (2007). Návrh komplexního systému péče o oběti dopravních nehod v České republice. České sdružení obětí dopravných nehod. Vodáčková, D. a kol. (2002). Krizová intervence. Praha: Portál

19 Děkujeme za pozornost.