PODOBY DEMOKRACIE Přímá a nepřímá demokracie.

Transkript

1 PODOBY DEMOKRACIE Přímá a nepřímá demokracie. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

2 PODOBY DEMOKRACIE PŘÍMÁ DEMOKRACIE = možnost občanů bezprostředně rozhodovat o politických záležitostech státu nebo regionu v současnosti neexistuje jako ucelený systém, zachovaly se její prvky: referendum plebiscit iniciativa NEPŘÍMÁ (ZASTUPITELSKÁ) DEMOKRACIE = občané volí své zástupce, kteří za ně rozhodují o politických záležitostech volby se konají v pravidelných intervalech není možné interval prodloužit v ČR občané volí své zástupce do obecních a krajských zastupitelstev, do Parlamentu ČR a do Evropského parlamentu a volí prezidenta republiky

3 PRVKY PŘÍMÉ DEMOKRACIE: referendum hlasování voličů o závažné otázce občané odpovídají na položenou otázku ano / ne výsledek referenda je závazný je možné celostátně nebo pouze v rámci jednoho regionu (kraje, města) v ČR celostátní referendum pouze 1x 2003 o vstupu do EU

4 plebiscit hlasování obyvatel určitého území o osamostatnění nebo připojení k jinému regionu (např. státu nebo městu) iniciativa právo občanů navrhovat zákony (předložit je k projednání Poslanecké sněmovně) musí sepsat petici s požadovaným počtem podpisů

5 NEPŘÍMÁ DEMOKRACIE VOLBY: FUNKCE VOLEB K ČEMU JSOU VOLBY: určují politickou reprezentaci umožňují klidnou změnu vlády udělují legitimitu vládě a parlamentu moc se převede z rukou lidu na státní orgány vláda a parlament tak získají oprávnění vládnout a vydávat zákony prosazovat svůj politický program vyjadřují mínění občanů občané určují směřování země dávají občanům možnost kontrolovat vládu poskytují zpětnou vazbu politikům

6 ZNAKY VOLEB V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI: svobodné svobodné rozhodnutí o účasti na volbách, svobodný výběr kandidátů nátlak na voliče nepřípustný všeobecné aktivní i pasivní volební právo má každý občan po dovršení určené věkové hranice, bez ohledu na pohlaví, národnost, rasu, politické či náboženské přesvědčení nebo životní styl rovné hlasy všech voličů bez rozdílu mají stejnou váhu přímé voliči hlasují přímo pro jednotlivé strany či kandidáty, každý volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné tajné není žádná kontrola hlasování voliče

7 Volební komise dohlíží na řádný průběh voleb eviduje voliče v prezenční listině a předá mu obálku označenou razítkem, do které volič vloží svůj vybraný hlasovací lístek. Každý volič jde za plentu, aby byla dodržena tajnost volby, tam vloží svůj hlasovací lístek do obálky. Potom obálku vhodí do volební urny, která musí být zapečetěná a označená státním znakem.

8 Po uzavření volebních místností se urny otevřou a hlasy se sčítají. Volby v ČR vyhlašuje vždy prezident republiky nejméně 90 dní před jejich termínem. Hlavním orgánem, který dohlíží na správný průběh celých voleb, je Ministerstvo vnitra ČR, samotné volby koordinuje Státní volební komise, sčítání hlasů má na starosti Český statistický úřad.

9 VOLEBNÍ PRÁVO V ČR: volební právo je základním právem občana demokratického státu aktivní volební právo právo volit, každý svéprávný občan ČR, který dosáhl věku 18 let, volí v místě trvalého bydliště pasivní volební právo právo být zvolen (kandidovat), do obecní samosprávy od 18 let, do Poslanecké sněmovny od 21 let, do Senátu a na funkci prezidenta ČR od 40 let

10 VOLEBNÍ SYSTÉMY: způsoby provedení voleb a následného přepočtu hlasů a) POMĚRNÝ VOLEBNÍ SYSTÉM volič volí politické strany mandáty (tj. místa v parlamentu) jsou rozdělovány podle počtu procent odevzdaných hlasů do parlamentu se dostanou i menší strany problematické je vytvoření jasné parlamentní většiny musí vznikat koaliční vlády v ČR se podle poměrného systému volí do poslanecké sněmovny hranice, kterou musí strana překročit, aby se její kandidáti dostali do sněmovny, je zde stanovena na 5%

11 Volby podle poměrného systému. Voliči obdrží hlasovací lístky každý představuje kandidátní listinu pro jednu politickou stranu, ta nominuje své členy do voleb za jednu stranu se voleb účastní více kandidátů svému favoritovi může dát volič preferenční hlas.

12 b) VĚTŠINOVÝ VOLEBNÍ SYSTÉM volič volí jediného kandidáta zvolen je ten, který obdržel nejvíce hlasů do parlamentu se takto dostávají jen nejsilnější strany systém umožňuje snadno vytvořit parlamentní většinu v ČR podle tohoto systému probíhají volby do senátu a volba prezidenta ČR volby jsou dvoukolové

13 Volby podle většinového systému. Voliči obdrží hlasovací lístky na každém je uveden pouze jeden kandidát.

14 Pokud v prvním kole žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, probíhá druhé kolo, do něho postoupí jen dva nejsilnější kandidáti z prvního kolo, pak vítězí ten, který získal více hlasů.

15 ZDROJE DRNEK, Martin a kolektiv. Společenské vědy pro střední školy 2. Díl Učebnice. Brno: Nakladatelství Didaktis spol. s. r. o., ISBN DVOŘÁK, Jan a kolektiv. Odmaturuj ze společenských věd. Brno: Nakladatelství Didaktis spol. s. r. o., ISBN

16 ZDROJE OBRÁZKŮ _hires_ F-3961R-968.jpg 5%99eb%C3%AD%C4%8D.jpg