Rybářství v České republice

Transkript

1 Základní škola Polešovice Absolventská práce žáka 9. ročníku Rybářství v České republice Jan Výstup Mgr. Tomáš Kordula 2014/2015

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval sám pod vedením konzultanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených... podpis 2

3 OBSAH: 1.Úvod Rybí pásma Pstruhové pásmo Znaky pstruhového pásma Zástupci pstruhového pásma Lipanové pásmo Znaky lipanového pásma Zástupce lipanového pásma Parmové pásmo Znaky parmového pásma Zástupci parmového pásma Cejnové pásmo Znaky cejnového pásma Zástupci cejnového pásma Závěr Překlad

4 1 Úvod Téma Rybářství v České republice jsem si vybral, protože mě baví ryby a zajímám se odkud jsou, jak se dostali do ČR, zajímám se také o prostředí kde žijí čím se živý. V této absolvencké práci by sem se chtěl dozvědět něco nového, co ještě nevím o rybách. Také mě zajímá základní dělení ryb. Nejvíc zajímá, proč některé druhy ryb žijí tam kde žijí a co potřebují k života, a proč jsou některé druhy přivezených ryb mnohem vice ceněné mezi rybáři než jiné. 2 RYBÍ PÁSMA Nejprve vás chci seznámit s rybami, které žijí v České Republice. V druhé polovině minulého století rozdělil známí český přírodopisec A. Frič vodní tok do čtyř vodních pásem podle druhů vyskytujících se zde ryb. Pramenné části toku ve vyšších polohách označil jako pstruhová pásma, níže položená s klidnějším tokem jako lipanová. Dále pak mezi podhůřím a nížinou určil jako pásma parmová a posléze nejníže tekoucí řeky jako cejnová. 4

5 2.1PSTRUHOVÉ PÁSMO Tímto pásmem nazýváme horní toky potoků. Na počátku každé tekoucí vody je pramen se svou chladnou, čirou, rychle proudící vodou, bohatou na kyslík. Voda je poměrně chudá na živiny. Rybí potrava se skládá z živočichů žijících ve vodě a z padajícího hmyzu. Protože horní toky vod jsou poměrně chudé na potravu, nedosahují ryby v těchto podmínkách velké velikosti. Kromě pstruha potočního, nacházejí se tu siven americký a pstruh duhový. Vedle nich střevle, mřenka, vranka a mihule potoční Znaky pstruhového pásma: Studená,čírá,rychle tekoucí voda Vysoký obsah kyslíku Spíše mělká Chudá na rostliny Dno kamenité až štěrkové v zátokách naplavený písek Voda 4-15 C Ryby pstruhového pásma Pstruh potoční Pstruzi mají vřetenovité, svalnaté tělo, které je ze stran mírně zploštěno. Má poměrně velkou klínovitou hlavu, s hluboce rozštěpenými a širokými 5

6 ústy. Silné čelisti jsou opatřeny drobnými zuby. Má zaokrouhlené břišní i hřbetní ploutve, které jsou poměrně krátké. Pro pstruha je klasická tuková ploutvička. Pstruh se v českých vodách vyskytuje v mnoha podobách. Na straně jedné, se můžeme setkat s vysokým a krátkým tělem, na průřezu oválným či zploštělým, na druhé straně jsou jedinci s tělem protáhlým a nízkým, zpravidla však mají tvar mezi oběma uvedenými extrémy. Hřbet bývá zbarven zelenohnědě, jindy žlutočerně, existují však i další barevné varianty. Břišní část bývá vždy světlejší, s odstíny do žluté či špinavě bílé. Na hřbetě, bocích i na hřbetní a tukové ploutvičce bývají červené skvrny, které jsou většinou na bocích světle olemovány. Někdy tyto skvrny mohou chybět, nebo mají jiný odstín. Samci mají delší hlavu než samice, u starších jedinců se objevuje hákovité zahnutí spodní čelisti. Siven americký Siven americký má vyšší stranově zploštělé tělo s velkou podlouhlou hlavu s dlouze rozeklanými ozubenými ústy. Je flexibilního pestrého zbarvení v závislosti na lokalitě a roční době. Základní zbarvení hřbetu je olivově zelené s bílým mramorováním. Boky mívá světlejší se žlutavými i červenými skvrnami. Břicho mívá oranžové až načervenalé. Prsní, břišní a řitní ploutve jsou načervenalé a jsou lemované výrazným bílým rámováním. Před ocasní ploutví má malou tukovou ploutvičku, která je znakem lososovitých ryb. V řekách České republiky dorůstá obvykle do délky cm a hmotnosti 0,30-1 kg, v jezerech i více. 2.2 LIPANOVÉ PÁSMO Je to potok, který získal rozšířením a hlubším korytem již zřetelnější charakter toku. Spád a proudění se zřetelně zmenšily, takže v létě se voda může ohřát až na 18 C. Od podzimu do jara obsahuje voda velmi mnoho kyslíku a díky tomu, že dno je v 6

7 proudu převážně štěrkovité, takže působí jako filtr, je do značné míry tak čistá, že je vidět dno. Z unášeného písku se vytvářejí v poněkud klidnějších úsecích lavice. Hluboké tůně se střídají s mělkými zónami. V zátočinách říčky se na vnějších stranách, sklonech vystavených nárazům proudu, vytvářejí hluboká podemletá místa a na nechráněných vnitřních stranách za ohyby říčky vznikají pásma mělčin. Tady se usazuje bohatá vegetace, která poskytuje potravu bezpočtu malých živočichů a při svém rozpadu na podzim vytváří výživnou vrstvu bahna a tím novou živnou půdu. Kromě lipana podhorního se zde vyskytuje pstruh potočí, pstruh duhový, siven americký, dále ještě mník jednovousý, střevle, mřenka, vranka a občas i štika, jelec jesen a jelec tloušť Znaky lipanového pásma: Střídavé a však již nikoli divoké proudění. Čistá voda, která ještě umožňuje dohlédnout na dno. Teplota vody mezi. Dno převážně štěrkovité až písčité, pokryté jednotlivými většími kameny a pískovými nánosy, uloženými v klidných úsecích. Bohatý rostlinný život a široké spektrum vodních živočich Střídavé proudění Čistá voda Dno štěrkovité až písčité Bohaté na rostliny Voda 4-18 C Zástupce lipan podhorní Tělo lipana je protáhlé, z boků lehce zploštělé. Typickým znakem je velká barevná praporovitá hřbetní ploutev, která je vzhledem k břišním ploutvím posunuta k hlavě. Mezi hřbetní a ocasní ploutví se nachází tuková ploutvička. Hlava je vzhledem k tělu poměrně malá, zakončená lehce zašpičatělými malými ústy spodního postavení. Zbarvení je stříbřité, hřbet poněkud tmavší. Šupiny jsou malé, v úplné postranní 7

8 čáře je šupin.lipan dosahuje délky mezi 40 až 50 cm, výjimečně i více než 60 cm. Průměrná hmotnost ryb se pohybuje okolo 0,3 0,4 kg. Největší zaznamenaný úlovek měl 72 cm a hmotnost 6,5 kg. Lipan se dožívá 6 až 7 let. 2.3 PARMOVÉ PÁSMO Parmovým pásmem začíná výskyt kaprovitých ryb. Z říčky se stala řeka, která plyne ve svém zřetelně vymezeném korytu se dnem silně kolísajícím mezi hlubokými a mělkými úseky stejnoměrně, ale s relativně silným prouděním, na pokraji vrchoviny, údolíminebo rovinou. Tvoří se ještě jednotlivé víry u překážek a výtoně na nárazových svazích v zátočinách. Divoké peřeje a kaskády jsou však již vzácnější. Štěrkopískovité dno je stále v pohybu a na příhodných místech se tvoří pískové lavice, které mohou ležet dokonce na příč toku. Také okolí naznačuje, že řeka zanechala pohoří za sebou, břehy jsou lemovány loukami, pastvinami a lesy. V blízkosti břehů a v zátokách se tvoří usazením bohaté vegetace široké zóny bahna. Vyskytují se tu nánosy pro rákos a sítinu, popřípadě lekníny a ostatní rostliny s plovoucími listy, zatím co v proudu vlají vodní mor a říční rdest. Obsah kyslíku ve vodě silně kolísá. Při nízkých teplotách a na úsecích se silným pohybem hladiny je vysoký, v oblastech sídlišť s příslušně velkým přívodem škodlivin je značně menší. Letní teplota vody stoupá až k 20 C. Kromě parmy zde nalezneme bolena, tlouště, ostroretku,štiku,okouna,mníka ale už i kapra spolu s bílou rybou. 8

9 2.3.1 Znaky parmového pásma: Zřetelně vymezené řečiště se střídavou hloubkou a mělkými úseky. Stejnoměrný mírnější spád probíhající podél vysočiny. Silnější proudění při kolísajícím, celkově ale vysokém obsahu kyslíku. Dno štěrkovité až písčité. Čirost vody omezena vlivem většího množství kalu, na mnoha úsecích není již dno viditelné. Zřetelně vymezené řečiště Střídajíse hloubky a mělčiny Mírnější spád Vysoký obsah kyslíku Dnoštěrkovité a písčité Zástupci parmového pásma Parma obecná Parma je svojí anatomií uzpůsobena k životu v tekoucích vodách, zejména u dna. Má štíhlé, válcovité tělo. Její rypec je poměrně dlouhý, s masitou tlamou ve spodním postavení, která je vybavena čtyřmi vousky. Dorůstá obvykle do délky 50 cm a hmotnosti 1 2 kg. Největší exempláře však mohou měřit až 100 cm a vážit i 10 kg. Bolen dravý Tělo je dlouhé, štíhlé, z boků mírně zploštělé. Hřbet je tmavý, kovový, boky stříbřité. Ploutve bývají načervenalé. Oko zlatavé. Ústa velká, horní postavení. Dožívá se nejvýše 15 let. Dorůstá velikosti až 120 cm a hmotnosti 15 kg, běžné úlovky však mají do 60 cm a 2 kg. 9

10 Perlín ostrobřichý Perlín je vedle plotice obecné, které se velmi podobá, dalším zástupcem skupiny tzv. bílých ryb. Jeho typickým znakem jsou sytě červené ploutve, díky čemuž si vysloužil přezdívky jako červenka atd. Od plotice se liší zejména vyšším tělem (plotice má více proudnicový tvar), dále tmavší duhovkou oka a také postavením břišních ploutví vzhledem k ploutvi hřbetní - perlín má břišní ploutve poněkud předsunuté, zatímco u plotice začínají zhruba ve stejné úrovni jako hřbetní ploutev. Perlín dorůstá obvykle do délky 30 cm a hmotnosti 0,1 0,30 kg. Největší exempláře však mohou měřit až 40 cm a vážit kolem 1 kg. Plotice obecná Plotice je typickým zástupcem tzv. bílých ryb. Má ze stran zploštělé tělo, stříbřité boky a tmavý hřbet i ploutve. Pouze břišní ploutve a někdy i řitní ploutev bývají zbarvené do červena. Dorůstá obvykle do délky cm a hmotnosti 0,25 0,30 kg. Největší exempláře mohou měřit až 45 cm a vážit kolem 1,5 kg. 2.4 CEJNOVÉ PÁSMO Řeka, která se mezitím četnými přítoky zvětšila a tvoří již veletok, dosáhla nyní své největší šíře. Vzdálenost mezi břehy může činit až několik set metrů. Je doprovázena několika bočními toky a starými rameny. Pod hlavním proudem je dno písčité, jinak je bahnité a mezi hladinou a 10

11 hlubokou zónou může být teplota vody rozdílná, u hladiny a na mělčině v létě výrazně přes 20 C. Vlivem bahna, bohatého planktonu a velikého množství zanesených škodlivin je voda kalná a v blízkosti dna neobsahuje příliš mnoho kyslíku, avšak v horních vrstvách podle pohybu hladiny je jeho množství díky vplavovanému kyslíku dostatečné. Je však bohaté na potravu a poskytuje životní prostora potravu velkému množství organismů, rostlin a ryb. Břehy mnoha toků jsou lemovány zpevněnými hrázemi, zasahujícími daleko do vody, v jejichž zákrytu se vytvářejí tišiny. V nich se zachycuje, podobně jako v postranních ramenech, bohatá vegetace z rostlin. Stará ramena se svou téměř stojatou vodou skýtají podobné podmínky jako jezera v nížinách. Potopené stromy, bujná vegetace ve vodě a na březích se často mění na stále houstnoucí džungli, která poskytuje rybám tohoto pásma dobré životní podmínky. Zejména velcí dravci jako štika a sumec tu nacházejí ideální úkryty, ze kterých vyrážejí, aby si z hejn mladých rybek vybrali svou kořist. Kromě cejnů, cejnků a kaprů tu žijí perlíni ostrobřiší, plotice, líni, karasi. Dále ouklej, hrouzek, ježdík, tloušť atd. Z dravých ryb pak štika, sumec, candát, bolen, okoun a úhoři Znaky cejnového pásma: Voda dosáhla své největší rozlohy. Pomalu tekoucí, teplá a kalná voda, málo průhledná. Dno je v proudu písčité jinak bahnité. V klidových zónách bohatá vegetace a bohatý výskyt živočichů, sloužící za potravu. Zarybnění je velmi bohaté na všechny druhy včetně dravých ryb kromě lososovitých Zástupci cejnového pásma Amur bílý Původní Amur pochází z Asie z řeky Amur. Tělo je podlouhlé, válcovitého tvaru. Zejména mladší jedinci jsou velmi podobní jelcům tlouštům, od nichž je lze snadno odlišit podle šedavého zbarvení párových ploutví. Hlava má široké a dlouhé ploché čelo, velmi nízko posazené oči. Hřbet je tmavozelený, boky zlatavé, břicho bílé. Ve své domovině může dosáhnout délky až 11

12 150 cm a hmotnosti 50 kg. V českých podmínkách je to však méně. Největší jedinci v evropských vodách dorůstají délky kolem 100 cm a hmotnosti kg. Dožívá se věku až let. Karas obecný Karas je velice podobný Kaprovi, má vysoké ploché tělo pokryté velkými šupinami. Na hřbetě se nachází vyklenutá hřbetní ploutev. Oproti kaprovi obecnému nemá karas vousky kolem tlamy. Tělo má poměrně vysoké, ze stran zploštělé, v některých lokalitách se vyskytují i formy s nízkým tělem, záleží na prostředí, ve kterém žijí. Hlava je tupá s menšími koncovými ústy. Ploutve mají klasické postavení. Zbarvení je zelenošedé se zlatavým až měděným leskem, na hřbetě je tmavší, boky světlejší žlutošedé. U menších jedinců je na konci těla před ocasní ploutví tmavá skvrna. Okoun říční Tělo je poměrně vysoké. Na hřbetě se nacházejí dvě samostatné hřbetní ploutve. V první se nachází tvrdých paprsků, ve druhé 1-2 tvrdé a měkkých paprsků. Břišní, řitní a ocasní ploutve mají obvykle načervenalý nádech. Ústa jsou tzv. koncová. Šupiny jsou drobné, ostré a ktenoidní. Na bocích jsou výrazné tmavé příčné pruhy. Dorůstá do maximální délky okolo 50 cm (velmi výjimečně může dorůst až přes 60cm a hmotností okolo 6kg), tam kde se mu nedaří dobře třít nebo je na něj silný proud nebo velký tlak ostatních dravců a nedostatek přirozených úkrytů, tak obvykle tvoří zakrslé formy. Nejvyšší uváděná hmotnost činí 4,750 kg. 12

13 Lín obecný Lín obecný je kaprovitá ryba střední velikosti s několika nezaměnitelnými znaky. Především jsou to velmi jemné a hluboko vrostlé šupiny nazelenalé barvy, která na bocích a břiše přechází do světle žluté. Dalším znakem jsou černé a oblé ploutve a oční duhonka zbarvená do oranžova. Délka břišních ploutví je jednoduchý rozpoznávací znak pohlaví samci mají tyto ploutve delší, sahají až k řitnímu otvoru. Lín dorůstá obvykle do délky 35 cm a hmotnosti 0,4 0,8 kg. Největší exempláře však mohou měřit až 55 cm a vážit kolem 3 kg. Kapr obecný Kapr obecný má několik forem, z nichž forma sazan je původní a nezušlechtěná.sazan má protáhlejší tělo, po celé délce kryté šupinami. V proudících vodách je jeho tělo více protáhlé a nízké.u zušlechtěných forem se hřbet za hlavou výrazně zvedá a je oproti tělu menší. Tlama kapra je výsuvná a na jejím obvodu jsou čtyři vousy. Ústa jsou neozubená, potravu zpracovávají požerákové kosti, které mají u kapra tři řady zubů. Oči jsou zlatavé, olivově zelené a pohyblivé. Kapr má hřbetní, prsní, břišní, řitní a ocasní ploutve. Hmotnost kapra obecného může ve vhodných podmínkách přesáhnout 30 kilogramů a jeho délka může přesáhnout 100 centimetrů. Sumec velký Široká nízká hlava přechází nenápadně v protáhlé tělo, kryté slizkou kůží bez šupin. Rozeklaná tlama je vybavena dvěma dlouhými chrupavčitými vousy v horní čelisti a čtyřmi kratšími v čelisti dolní. Slouží jako chemoreceptory a jsou v 13

14 nich chuťové buňky. Nahrazuje špatně vyvinutý zrak. Velmi silné čelisti jsou vybaveny velkým množstvím drobných zubů, které jsou skloněny dovnitř tlamy a fungují jako struhadlo. Ocasní část těla je dlouhá a zploštělá. Široká ústa mají ozubenou spodní i horní čelist. Nad horní čelistí jsou umístěny dva dlouhé vousy, pod spodní čelistí jsou dva páry menších vousků. Oči jsou velmi malé. Celkový tvar těla je na první pohled podobný žabímu pulci. Hřbetní ploutev je malá a bez tvrdých paprsků, řitní ploutev je naopak velmi široká, ocasní ploutev je zaokrouhlená. Základní zbarvení těla je olivově zelené až modrošedé, na hřbetě tmavé, na bocích je zřetelné mramorování, břicho je světle šedé až bílé a skvrnité. Ojediněle se můžeme setkat i s bíle zbarvenými jedinci (tzv. albíny). Tito albíni se těší mezi sportovními rybáři vysoké úctě, mnozí mají jména, a zpravidla se vracejí zpět do vody. Štika obecná Štika je velmi dobře uzpůsobena dravému způsobu života. Má protáhlé válcovité tělo s hřbetními a řitními ploutvemi posunutými až dozadu a širokou, protáhlou, bohatě ozubenou tlamu. Toto uspořádání umožňuje štice bleskurychlý start za kořistí. Zuby jsou mírně zahnuté dovnitř, aby se kořist snadno nevysmekla a po opotřebování se nahrazují. Tělo je svrchu a na bocích zelenohnědé pokryté světlými skvrnami, zpravidla uspořádanými do víceméně svislých pruhů, břicho je světlejší, zpravidla špinavě bílé. Oko je žluté, ploutve tmavší a příčně pruhované. Štika může dorůstat délky přes 1,5 metru a dosahovat hmotnosti i přes 25 kg, v českých podmínkách jsou za velké kusy považovány již 10kg štiky. Některé údaje z Ruska mluví dokonce o 80kg štikách, ovšem mnoho vědců je nepovažuje za dostatečně podložené. 14

15 Cejn velký Cejn velký má vysoké, z boků silně zploštělé tělo. Hlava je v poměru k tělu malá. Ploutve jsou tmavé, dlouhé a špičaté. Hřbet je zbarven až do černa, boky šedožluté až zlatavé, břicho je světlé. Vzácně dosahuje délky až 95 cm a hmotnosti 10 kg, běžné úlovky se však pohybují v rozmezí cm o průměrné váze 0,5 kg. Dožívá se až 30 let. Candát obecný Tělo je protáhlé, z boků zploštělé. Hlava zakončena koncovými ústy. V tlamě se nachází řada drobných zoubků a také velké tzv. psí zuby. Na hřbetě se nachází dvě hřbetní ploutve, první vyztužena tvrdými paprsky, druhá měkkými. Břišní ploutve jsou umístěny hned za úrovní prsních ploutví. Tělo je zbarveno šedě s odstíny zelené. V mládí jsou na bocích zřetelné svislé tmavé pruhy. Dorůstá do délky až 130 cm a hmotnosti 21 kg. Nejstarší známý exemplář měl 25 let. 15

16 3 Závěr V rámci této práce jsem zjistil základní dělení vodního toku v České republice. Dále jsem se dozvěděl jaké růrné druhy ryb žijí v jakém pásmu. Už vím také, kde se původně vyskytovaly. K rybářství jsem se dostal před šesti roky. Nejčastěji chytám na svazové vodě SÁDKY-BUCHLOVSKÝ POTOK 1M, kde se většinou pořádají noční rybářské závody. Tato voda bývá dobře zarybněna a každým rokem tam chytím nějakého slušného kapra. Druhou nejčastěji mnou navštěvovanou vodou je KYJOVKA 4A. Je to rybník, ve kterém je hodně malých ryb. Na tuto vodu jezdíme v neděli odpoledne, když se chceme trochu pobavit. Třetí nejvíc navštěvovaný revír je v Ratiškovicích v jihomoravském kraji, tam jezdíme jen na víkendy. Je tam hodně velkých amurů, tolstolobiků a kaprů, ale skoro nikdo je nemůže vytáhnout ven z vody. Na této vodě se mi nepodařilo chytit velkou rybu. Chodím i na další revíry, ale na tyhle nejčastěji. Za tu dobu, co jsem rybář se mi podařilo chytit úhoře, lína, amura, okouna, sumce a mnoho dalších druhů ryb. Na ryby se chodím spíš uklidnit a načerpat čerstvý vzduch. Na závěr této práce by sem chtěl poděkovat panu učiteli za to že, mi vždycky dobře radil a pomáhal. Někdy to semnou bylo srašné a zvláště muj pravopis,ale jsem rád,že jsteto nevzdal. 4 Překlad závěru In this work I learned a lot about the basic division of water flow in the Czech Republic. I also learned what particular fish species live in specific climatic zones. I also learned where they lived originally. Most often I go fishing to a place called Sádky-Buchlovský brook-1m where mostly night angling competitions take place. There are always a lot of fish and every year I catch a big carp. 16

17 My second favourite place is Kyjovka 4A. It is a small pond with a lot of small fish. Usually I go there on Sunday afternoon when I want to take a rest and have some fun. The third place where I like to go is Ratiškovice in the South-Moravian region. We go there on weekends too. There are a lot of kinds of carp - grass carp, silver carp and common carp, but almost nobody is able to pull them out of the water. I have never caught a big fish in this lake. I go to other grounds as well, but the three mentioned above are my favourite. Since I became a fisherman, I have caught an eel, tench, grass carp, perch, catfish and many other species of fish. There are two main reasons why I go fishing I calm down and get some fresh air. 17

18 Zdroje: Kniha: Říha, J. : rada pro rybáře, Praha3, Ottovo Nakladatelství 2009 Internet: