VLASTNOSTI EKOLOGICKÝCH NÍZKOOLOVNATÝCH MOSAZÍ URČENÝCH PRO OBRÁBĚNÍ
|
|
- Jan Procházka
- před 10 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VLASTNOSTI EKOLOGICKÝCH NÍZKOOLOVNATÝCH MOSAZÍ URČENÝCH PRO OBRÁBĚNÍ CHARACTERISTICS OF ENVIRONMENT-FRIENDLY LOW LEAD BRASSES, INTENDED FOR CUTTING Jiří Faltus a) Jaroslav Balík b) Jan Mádl c) Václav Koutný c) Boleslav Eremiáš d) Eva Bendíková a) a) VÚK Panenské Břežany, s.r.o., Odolena Voda, ČR, b) SVUM,a.s., Areál VÚ, Praha 9 Běchovice,ČR, svum@mbox.cz c) ČVUT, Fakulta strojní, Ústav strojírenské technologie, Technická 4, Praha 6,ČR, madl@kfsid.cvut.cz d) SVUOM, s.r.o., U Měšťanského pivovaru 4, Praha 7,ČR, svuom@cbox.cz Abstrakt Bismut, jinako nízko-tavitelný kov je významná netoxická alternativa olova, která zvyšuje obrobitelnost automatových α+β mosazí. Experimentální bismutové mosazi typu CuZn40Bi1,5(P) vykazují podobné vlastnosti a obrobitelnost jako komerční obrobitelné mosazi CuZn40Pb2 a CuZn39Pb3. V mědích a α mosazích (Zn <33 %) bismut způsobuje značné snížení plastických vlastností a tím znehodnocení těchto materiálů. Z tohoto důvodu si vyžádá případné zavedení nových α+β mosazí s Bi (CuZn40Bi1,5(P)) do metalurgické praxe přísná opatření k zabránění proniknutí Bi do Cu a dalších měděných slitin a to například z odpadů. Článek se zabývá možností zvýšení obrobitelnosti bezolovnatých mosazí legováním jiných netoxických prvků (Mg a P) na úroveň postačující pro zpracování těchto materiálů na obráběcích automatech a to bez výrazných zásahů do zavedené technologie obrábění. Náš experiment se zaměřil na zjištění rozhodujících faktorů ovlivňujících obrobitelnost, mechanické vlastnosti, plasticitu za tepla a kujnost mosazí s různým obsahem těchto prvků. Abstract Bismuth appears to have significant potential as a non-toxic alternative to lead for enhancing the machinability of α+β brasses. The bismuth brasses type CuZn40Bi1,5(P) show similar properties and machinability as lead containing standardised machinable brasses CuZn40Pb2 a CuZn39Pb3. But in coppers and α brasses (Zn <33 %), bismuth causes a significant reduction of plastic properties resulting in the devaluation of these materials. For these reasons a possible introduction of new machinable α+β brasses with the bismuth content (CuZn40Bi1,5(P)) into the metallurgic practice will require strict precaution to prevent the bismuth penetration into the coppers and copper alloys for example from the scrap. Present paper deals with the possibility to increase machinability of lead-free brasses by the alloying of other non-toxic elements (Mg and P). Increase of the machinability was not at such a level as free-cutting brass CuZn39Pb3, but their suitability for machining is sufficient for free-cutting these materials on automatic machines, without significant interventions into the technology of cutting. Our experiment was aimed at determination of decisive factors affecting machinability, mechanical properties and forgeability of brasses with a various content non-toxic elements Mg and P. 1
2 1 Úvod Vlivem silných ekologických tlaků byl v USA v polovině 90 tých let zahájen výzkum, jehož cílem je náhrada obrobitelných slitin mědi, které obsahují olovo, pro vodovodní instalace slitinami mědi bez olova [1-10, 15]. V současnosti se výzkum v této oblasti začíná výrazně iniciovat i v Evropě [11-14]. Základní výzkum v této oblasti probíhal i v České republice v rámci Grantu 106/99/1476 GAČR, pokračoval v projektu Konsorcia FD K/084 a je rozvíjen v rámci projektů GAČR 106/04/0122 a EUREKA - ECOMACU. Z předcházejících našich prací vyplynulo, že jedna z možností řešení tohoto problému je náhrada nízkotavitelného olova nízkotavitelným netoxickým bismutem. Bismut, podobně jako olovo, vytváří ve struktuře α+β mosazí CuZn40Bi1,5(P) nízkotavitelné fáze, které vedou k lámavosti třísky, při zachování dostatečné plasticity (tažnosti) těchto mosazí jak za tepla tak za studena [17-22]. Experimentální bismutové mosazi typu CuZn40Bi1,5(P) vykazují podobné mechanické vlastnosti, lisovatelnost, kujnost a obrobitelnost jako komerční obrobitelné mosazi CuZn40Pb2 a CuZn39Pb3. Vlastnosti při korozi za napětí a odzinkování α+β mosazí se přítomností bismutu zásadním způsobem nemění. Prokázalo se, že olovnaté obrobitelné α+β mosazi lze nahradit bezolovnatou mosazí CuZn40Bi1,5(P). Úspěšné řešení vyústilo českým patentem č Obrobitelná tvářená mosaz. Firma Kovohutě Čelákovice, a.s. zavedla tyto tvářené bezolovnaté obrobitelné mosazi do svého výrobního programu. V mědích a α mosazích (Zn < 33 %) bismut ale způsobuje značné snížení plastických vlastností a tím znehodnocení těchto materiálů. Z tohoto důvodu vyžaduje zavedení nových obrobitelných kovárenských α+β mosazí s obsahem bismutu (CuZn40Bi1,5(P)) do metalurgické praxe přísná opatření k zabránění proniknutí bismutu do mědí a α mosazí a to například z odpadů. Druhou možností jak řešit problém snížení či odstranění olova z obrobitelných α+β mosazí je zvýšit obrobitelnost bezolovnatých mosazí úpravou jejich chemického složení a struktury legováním jiných netoxických prvků a tepelným zpracováním. Je pravděpodobné, že zvýšení obrobitelnosti nebude na takové úrovni jako obrobitelnost slitin CuZn40Pb2 či CuZn39Pb3, ale jejich obrobitelnost bude postačující pro zpracování těchto materiálů na obráběcích automatech, bez výrazných zásahů do technologie obrábění. V rámci výše formulovaného cíle a s přihlédnutím k úrovni současných poznatků o této problematice byly vytyčeny následující dílčí cíle experimentu: a) Studium vlivu netoxických prvků Mg, a P nebo jejich kombinace na fázové složení vybraných α+ β mosazí. b) Studium obrobitelnosti (z hlediska utváření a morfologie třísek, drsnosti povrchu, tvorby nárůstků, spotřebované práce a opotřebení nástroje) ve vazbě na strukturu a substrukturu sledovaných slitin a na řezné podmínky při jejich obrábění. Zjištění rozhodujících strukturních činitelů, ovlivňujících morfologii třísky a kvalitu povrchu za modelových řezných podmínek. Porovnání s referenčními mosazemi s obsahem olova a bismutu od 1,5 do 3 %. 2 EXPERIMENT Experimentální materiály. Pro experimentální sledování byly navrženy α+β mosazi s různým obsahem hořčíku, fosforu a bismutu v množství od 0,3 do 0,4 % pro každý prvek. Odlévání experimentálních mosazí CuZn40, CuZn40Mg, CuZn40MgP a CuZn40MgPBi proběhlo na zařízeních VÚK Kovohutě, s.r.o. Dosažené chemické složení experimentálních 2
3 slitin a systém jejich označení je v tab.1. Jako referenční slitiny pro srovnání mechanických vlastností a obrobitelnosti byly použity obrobitelné mosazi CuZn40Pb2 a CuZn40Bi1,5. Tab.1 Chemické složení v hm. % Table 1 Chemical composition [wt. %] Slitina Označení Alloy Marking Cu Mg P Bi Zn CuZn42 P1 58, Zbytek, Bal. CuZn40Mg0,3 P2 58,60 0, Zbytek, Bal. CuZn40Mg0,3P0,3 P3 59,75 0,28 0,34 - Zbytek, Bal. CuZn40Mg0,4P0,4 P4 60,12 0,39 0,45 - Zbytek, Bal. CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 P5 60,14 0,35 0,44 0,41 Zbytek, Bal. Odlitky byly dále zpracovány zápustkovým kováním na výkovky. Odlitky a výkovky byly podrobeny komplexnímu rozboru strukturních a dalších vlastností a zkouškám obrobitelnosti. Metalografický rozbor byl proveden metodou světelné mikroskopie (SM) za použití mikroskopu NIKON EPIPHOT 200 s 3 čipovou barevnou kamerou HITACHI pro obrazovou analýzu se softwarem LUCIA od firmy Laboratory Imaging a metodou řádkovací elektronové mikroskopie (REM) pomocí mikroskopu DSM 940 s vlnovým spektrometrem MICROSPEC WDX-3PC. Pomocí REM se provádělo měření rozložení slitinových prvků, a identifikace jednotlivých fází ve struktuře. Tvrdost a elektrická vodivost. Malá velikost většiny vzorků neumožňovala zjišťovat úplné mechanické vlastnosti. Na vzorcích se proto měřily pouze hodnoty tvrdosti HB a HV30. Rovněž byla měřena měrná elektrická vodivost za pomocí SIGMA testu. Zkoušky kujnosti. Zkoušky proběhly ve spolupráci s firmou Kovárna Jindra, s.r.o. na výrobních zařízeních této firmy. Kujnost experimentálních mosazí se hodnotila z hlediska kvality výkovků. Hodnotil se rozměrů výkovků, výskyt trhlin, kvalita povrchu výkovků a stupeň zapraskání výronků. Kvalita výkovků se porovnávala s kvalitou výkovků z komerčních olovnatých kovárenských mosazí a z nových bismutových mosazí. Zkoušky obrobitelnosti. Laboratorní zkoušky obrobitelnosti proběhly ve spolupráci s ČVUT v Praze, fakultou strojní. Byly provedeny různými metodami na odlitcích a výkovcích z experimentálních mosazí a z referenčních mosazi CuZn40Pb2 a CuZn40Bi1,5. Hodnotila se tzv. technologická a mikrogeometrická obrobitelnost spojená s mechanizmem vzniku a utváření třísky a drsnosti obrobeného povrchu, dále tzv. dynamická obrobitelnost odvozená z měření řezných sil a kroutících momentů a kinetická obrobitelnost, která vycházela z hodnocení opotřebení břitu nástroje [23]. 3 VÝSLEDKY A JEJICH DISKUSE 3.1 Mikrostruktura odlitků Struktury odlitků z α+β mosazi CuZn40 (P1) bez obsahu dalších slitinových prvků je dvoufázová, složená s fází α a β / v poměru asi 40/60 (obr.1). Útvary fáze α mají lamelární charakter, což svědčí o tom, že vznikly transformací v tuhém stavu z fáze β v průběhu ochlazování. Ve struktuře mosazi s malým obsahem hořčíku (CuZn40Mg0,3) jsou v oblastech fáze β / nebo na hranicích této fáze s fází α přítomny drobné dispersní útvary fází s obsahem Mg (obr.2). Jedná se o komplexní fáze typu Mg x Cu y a Zn x Cu y [24]. 3
4 Fáze α Fáze β / Fáze typu Mg x Cu y a Zn x Cu y foto407-1 foto408-4 Obr. 1 Mikrostruktura odlitku ze slitiny CuZn40 (P1) Obr. 2 Rozložení fází Mg v odlitku ze slitiny Fig. 1 Microstructure of a casting alloy CuZn40 (P1) CuZn40Mg0,3 (P2) Fig. 2 Distribution of Mg particles in a casting alloy CuZn40Mg0,3 (P2) Po přidání fosforu v množství 0,3-0,4 % do slitin CuZn40Mg se charakter a morfologie intermetalických fází výrazně změní (obr.3). Hořčík vytváří s fosforem stabilní tvrdou intermetalickou fázi Mg 3 P 2 [25], mající zpravidla tyčinkový tvar. Vylučuje se po hranicích původních dendritických větví a buněk při tuhnutí slitiny. Ve struktuře odlitku vytváří pravidelná uskupení, jdoucí přes hranice transformovaných oblastí fází α+β (obr.3). Obsahuje-li mosaz s obsahem Mg a P malé množství bismutu (slitina CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4), vytváří ve struktuře samostatné fáze Bi které často sousedí s částicemi intermetalické fáze Mg 3 P 2 (obr.4). Z charakteru fází přítomných ve sledovaných experimentálních mosazích je zřejmé, že precipitáty hořčíkových fází Mg x (ZnCu) y se vylučují v průběhu ochlazování při nižší teplotě, a to až po proběhnutí transformace β na α. Naopak fáze Mg 3 P 2 se vylučují mezidendriticky krátce po ztuhnutí před fázovou transformací fáze β na α. (foto 404-4) (foto 411-4) Obr.3 : Mikrostruktura odlitku CuZn40Mg0,3P0,3 Obr.4 : Mikrostrukura odlitku ze slitiny (P3). Rozložení fáze Mg 3 P 2 ve struktuře odlitku CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 (P5). Fig. 3 Microstructure of a casting alloy Fáze Mg 3 P 2 - tmavě modré, fáze Bi - světle modré CuZn40Mg0,3P0,3 (P3) Distribution of Mg 3 P 2 Fig. 4 Microstructure of a casting alloy particles in a casting alloy CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 (P5), Mg 3 P 2 particles dark blue Bi particules - light blue 3.2 Zkoušky kujnosti V provozních podmínkách kovárny mosazí se zápustkově kovala víčka vodoměrů. Na základě rozměrů víček, kvality jejich povrchu a stavu zapraskání výronků se hodnotila 4
5 kujnost porovnáním se standardní olovnatou kovárenskou mosazí CuZn40Pb2 a bismutovou mosazí CuZn40Bi1,5 (obr.5). foto mn1824 a) foto mn1824 b) foto mn 1808 c) Obr.5 Výkovky víček vodoměru z experimentálních slitin a) CuZn40Mg0,4P0,5, b) CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 a c) referenční slitiny CuZn40Bi1,5 Fig.5 Forgings of the cover of the water meter: a) CuZn40Mg0,4P0,5, b) CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 and c) CuZn40Bi1,5 Výsledky zkoušek ukázaly, že experimentální hořčík-fosforové mosazi lze, podobně jako binární α+β mosazi, velmi dobře zápustkově kovat za teplot v intervalu 730 až 750 C. Legováním hořčíku a fosforu se jejich kujnost nezhorší. Přidáním malého množství Bi (do 0,5 %) se plasticita za tepla mosazi CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 mírně zhorší. Zhoršení kujnosti (plasticity za tepla) se především projeví mírným zapraskání výronků, které při kování ostatních zkoušených α+β mosazí s obsahem Mg a P nevzniká. Oproti bismutové mosazi CuZn40Bi1,5, kde často dochází k výraznému zapraskání výronků (viz obr. 5c) je kujnost mosazi CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 podstatně vyšší. 3.3 Strukturní vlastnosti výkovků Mikrostruktura výkovků se sledovala na příčných osových řezech víčky. Ukázalo se, že struktury výkovků z CuZn40 (P1) a CuZn40Mg0,3 (P2) jsou podobné jako struktury odlitků. Jsou dvoufázové přičemž útvary fáze α mají typický deskovitý charakter. U slitiny CuZn40Mg0,3 jsou fáze s obsahem hořčíku na hranicích obou fází, částečně jsou též uvnitř oblastí fáze β. Podobně jako u odlitků, ve struktuře výkovků ze slitin CuZn40Mg0,3P0,3 (P3) a CuZn40Mg0,4P0,4 (P4) jsou ve struktuře přítomny intermetalické fáze Mg 3 P 2. I po kování zachovávají protáhlý tvar s rozložením nezávislým na hranicích oblastí fází α a β (obr.6-7). Ve struktuře jsou, vedle kulového tvaru, převážně v podobě tyčinek o délce do cca 15 µm. (foto 526-2) (foto 526-6) Obr.6: Rozložení částic fáze Mg 3 P 2 ve výkovku ze Obr.7: Tyčinky a kulové částice intermetalické fáze slitiny CuZn40Mg0,4P0,4 (P4) Mg 3 P 2 ve struktuře výkovku ze slitiny Fig.6: Distribution of Mg 3 P 2 particles in a casting CuZn40Mg0,4P0,4 (P4) alloy CuZn40Mg0,4P0,4 (P4) Fig.7: Sticks and spherical particles Mg 3 P 2 in structure of casting alloy CuZn40Mg0,4P0,4 (P4) 5
6 Podobně jako v odlitku, ve výkovku ze slitiny CuZn40Mg0,6P0,5Bi0,5 (P5) tvoří bismut samostatné fáze, které někdy sousedí s intermetalickými fázemi s obsahem Mg a P (obr.8). a) (foto 527-5) b) (foto 14770) Obr.8 a) Struktura výkovku ze slitiny CuZn42Bi0,5Mg0,6P0,5 (P5) s fázemi Bi (světle modré útvary) a inter-metalickými fázemi Mg 3 P 2 (tmavě modré až hnědé útvary) b) BSE struktury, tmavé útvary - fáze Mg 3 P 2, světlé útvary fáze Bi Fig.8 a) Structure of the forging, alloy CuZn42Bi0,5Mg0,6P0,5 (P5). Particles Bi (light blue) a intermetallic phase Mg 3 P 2 (dark blue until brown) b) BSE structure, dark particles phase Mg 3 P 2, light particles Bi 3.4 Tvrdost a elektrická vodivost Výsledky měření tvrdosti a měrné elektrické vodivosti výkovků jsou v tab.2, grafické pracování je na obr. 9. Tab. 2 Tvrdost a vodivost výkovků ze slitin CuZn40MgP(Bi) s různým obsahem Mg, P a Bi Table 2 Hardness and conductivity of alloys CuZn40MgP(Bi) with different contents of Mg, P and Bi Slitina Alloy Označení Marking 1) 2) MEV 3 ) Conductivity HB HV Změna HB Změna v % HV v % CuZn42 P ,6 CuZn40Mg0,3 P % 27% 17,7 CuZn40Mg0,3P0,3 P % 5% 17 CuZn40Mg0,4P0,4 P % 5% 16,4 Cu Zn40Mg0,4P0,4Bi0,4 P % 3% 16,2 CuZn40Pb2 E ,3 1) Změna HB oproti slitině CuZn40 2) Změna HV oproti slitině CuZn40 3) MEV měrná elektrická vodivost a) b) Obr.9 Tvrdosti HB a) a měrné elektrické vodivosti b) výkovků s různým obsahem Mg, P a Bi Fig.9 Hardness HB a) and electrical conductivity b) of forgings with different contents of Mg, P and Bi 6
7 Z výsledků vyplynulo, že: - Legováním malého množství hořčíku (0,3 %) do α+β mosazí, se podstatně zvýšila tvrdosti HB a HV výkovků z této slitiny zhotovených. Toto zvýšení činí až % oproti binární slitině CuZn40 - Přidáním fosforu (0,3 %) do hořčíkové mosazi CuZn40Mg0,3 se tvrdost této slitiny snižuje z 130 HB na cca 110 HB. Dalším zvyšováním obsahu Mg a P, případně přidáním malého množství bismutu se tvrdost mosazi prakticky nemění. -Tvrdosti výkovků ze slitin CuZn40, CuZn40Mg0,4P0,4 a CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 jsou přibližně na stejné úrovni jako tvrdosti výkovků ze slitiny CuZn40Pb2. Legování hořčíku a posléze fosforu a nakonec bismutu do výchozí CuZn40 způsobuje, že elektrická vodivost výchozí slitiny se postupně snižuje. Podobný trend ve změně vodivosti byl zjištěn i u odlitků z těchto slitin. Lze konstatovat, že změny v tvrdosti α+β mosazi legováním hořčíku, fosforu a bismutu souvisí s vytvrzovacím efektem vznikajících fází. Zatímco precipitáty hořčíkových fází ve slitině CuZn42Mg0,3 (P2) mají výrazný vytvrzující efekt, který vede ke zvýšení tvrdosti odlitku z této slitiny, intermetalické fáze hořčíku a fosforu a částice Bi mají vytvrzující efekt velmi malý. Z hlediska obrábění je zjištění, že kombinace přísad Mg, P a Bi nezvyšuje významně tvrdost α+β mosazi, příznivé, neboť každé zvýšení tvrdosti a pevnosti slitiny zhoršuje parametry obrobitelnosti, zejména životnost nástrojů. Tento nepříznivý vliv je například u křemíkových mosazí, kde obsah křemíku sice vede k podstatnému zlepšení lámavosti třísky, ale současně nepříznivě zvyšuje pevnost a tvrdost materiálu, takže výkovky z něj nelze obrábět řeznými nástroji běžně používanými u obrobitelných olovnatých mosazí. 3.3 Obrobitelnost Odlitky ze slitin CuZn40Mg0,3P0,3 (P3) a CuZn40Mg0,4P0,4 (P4) měly při ortogonálním soustružení třísku ve formě samostatných stočených elementů (obr.10a). Přidáním malého množství bismutu do těchto slitin se dělení třísky ještě zvýšilo (obr.10b). Charakter třísek u odlitků ze slitiny CuZn40Mg0,4P0,4Bi0,4 (P5) byl obdobný jako charakter třísek při obrábění olovnaté obrobitelné mosazi CuZn40Pb2 (obr.10c). Naproti tomu odlitky ze slitin CuZn40 (P1) a CuZn40Mg0,3 (P2) vykazovaly při soustružení třísku málo stáčivou a nedělenou (obr.10d). Lze konstatovat, že tvrdé intermetalické fáze Mg 3 P 2 ve struktuře α+β mosazí s obsahem hořčíku a fosforu příznivě ovlivňují tvar a lámavost třísek při obrábění. Zvyšují tak obrobitelnost mosazi, takže postačí malé množství Bi (pod 0,5 %) k tomu, aby se obrobitelnost se vyrovnala obrobitelnosti olovnatých mosazí CuZn40Pb2. 4 SOUHRN a) Ve struktuře α+β mosazí s obsahem malého množství Mg a P ( < 0,5 hm.) vznikají tvrdé intermetalické fáze typu Mg 3 P 2, které příznivě ovlivňují obrobitelnost slitiny tím, že zvyšují lámavost a stáčivost třísky při soustružení. Přitom výrazně nezvyšují pevnost α+β mosazi, takže nepříznivě neovlivňují životnost řezných nástrojů. b) Mosazi s obsahem Mg a P lze zápustkově kovat na výkovky složitých tvarů. Při kování za optimálních podmínek je kujnost zkoušených speciálních mosazí lepší než běžných olovnatých nebo bismutových obrobitelných mosazí. Na rozdíl těchto mosazí nemají sklon k praskání při kování z důvodu přehřátí. 7
8 c) U odlitků a výkovků z hořčíko-fosforových mosazí lze při malém obsahu Bi (<0,5 %) dosáhnout třísky, jejíž charakter se blíží třísce, vznikající při obrábění automatových olovnatých mosazí CuZn39Pb3 a CuZn40Pb2. d) Mosazi α+β s legováním malého množství Mg, P a případně Bi představují možnou bezolovnatou alternativu k olovnatým automatovým mosazím jako CuZn40Pb2 - CW617N a CuZn39Pb3 - CW614N a dalším, jejichž použití se bude z ekologických důvodů postupně omezovat zejména v instalacích pro pitnou vodu. a) b) c) d) Obr.10 Utváření třísky při soustružení odlitků pr. 45 mm: a)cuzn40mg0,4p0,4 (P4) b)cuzn40mg0,4p0,4bi0,4 (P5), c)cuzn40pb2, d)cuzn40 (P1) Fig.10 Chip formation in turning castings diameter 45 mm: a)cuzn40mg0,4p0,4 (P4), b)cuzn40mg0,4p0,4bi0,4 (P5), c)cuzn40pb2 (E4), d)cuzn40 (P1) Poděkování: Práce vznikla za finanční podpory Grantové agentury České republiky, která poskytla prostředky na tyto práce v rámci grantu 106/04/0122 a projektu EUREKA OE131 E! 2719 ECOMACU. Autoři touto cestou děkují za pomoc. Experimentální materiál byl připraven na výrobních zařízeních firem VÚK Kovohutě,s.r.o. a Kovárna J. Jindra,s.r.o. Za spolupráci autoři děkují vedení těchto firem a všem pracovníkům, kteří se na experimentech podíleli. LITERATURA [1] Plewes,J.T.- Loiacono,D.N.: Advan. Mater.Process., 1991, 10,s.23. [2] Dresher,W.H.- Peters,D.T.: Metall,46,11,1992, s.1142 [3] Dresher,W.H.- Peters,D.T.: Metall,47,1,1993, s.26 [4] Müller,G.-Büchler,H.:Einen Schritt Voraus, Metall, 50, 4, 1996 [5] Peters, D.T.-Kunding, K.J.A.:Advan. Mater.&Process: 2, 1994, s.26 8
9 [6] Peters, D.T.-Kunding, K.J.A.:Adv. Mater. Process: 6, 1994, s.20 [7] Advan. Mater.&Process: 1, 1995, s.7 [8] Advan. Mater.&Process: 2, 1995, s.8 [9] Advan. Mater.&Process: 1, 1996, s.25 [10]Modern Metals, November,1997,s.55 [11] Mannheim,R.-Ortiz,E.,-Bustos,O.: Metall, 51, 4, 1997, s.190 [12] Laßmann,S.-Büchler,H.:Metall, 51, 4,1997, s.186 [13] osobní sdělení p. Filana, ředitele Slovenské armaturky Myjava, a.s., Slovensko (1999) [14] osobní sdělení dr. M.Wocha, vědeckého tajemníka Inst. Metali Niezelaznych, Gliwice, Polsko (2000) [15] Michals, H. T.: Advan. Mater. Process., 2002, 160, 1, s. 75 [16] Studium vlastností model. slitin Cu bez Pb určených pro obrábění, Grant. proj. GAČR 106/99/1476, [17] Faltus, J.- Balík, J. - Sláma, P. - Mádl, J. - Koutný, V.: in. Proc. of 10.Inter. Metallurg. Symposium Metal 2001 ed.prnka T., Tanger, Ostrava 2001, ISNB , paper 116 [18] Mádl, J. Koutný, V. Rázek, V.: Výzkum obrobitelnosti nových druhů slitin mědi. Sborník Mechanical Engineering 2001, listopad 2001, Bratislava, ISBN , s. 328 [19] Faltus, J.- Mádl, J.- Koutný, V. - Balík, J.: Průmyslové spektrum, 1-2, 2001, s. 30 [20] Eremiáš, B.- Převorovský D. - Faltus, J. : Vliv chem. složení a metalurg. stavu na pasivaci a odolnost bodové korozi nových typů mosazí, Bezpečnost jaderné energie, 3-4, 2002, (číslo vyjde v 2. čtvrtletí 2002) [21] Faltus, J.- Mádl, J.- Koutný, V.-Rázek, V.- Bendíková, E.: Stroj. technologie, V, 4, 2000, s. 5 [22] Faltus, J. - Sláma, P. - Bendíková, E.: in. Proc. of 12.Inter. Metallurg. Symposium Metal 2003 ed.prnka T., Tanger, Ostrava 2003, ISNB , bude publikováno [23] Mádl, J. Koutný, V. Rázek, V.: Ekologické obrobitelné slitiny mědi se sníženým obsahem olova, Výzkumná zpráva U12123/2004/001 [24] Dvojnye i mnogokomponentnyje sistemy na osnove medi, Spravočnik, Moskva, 1979,s.166 [25] Hansen, M.: Costitution of binary alloys, New York, 1958, s.911 9
SLITINY MED-ZINEK PRO POUŽITÍ V INSTALACÍCH PRO PITNOU VODU COPPER-ZINC ALLOYS FOR USE IN DRINKING-WATER INSTALLATIONS
SLITINY MED-ZINEK PRO POUŽITÍ V INSTALACÍCH PRO PITNOU VODU COPPER-ZINC ALLOYS FOR USE IN DRINKING-WATER INSTALLATIONS Jirí Faltus a Jan Mádl b Václav Koutný b Peter Sláma a a VÚK Panenské Brežany, s.r.o.,
TVÁŘENÉ KŘEMÍKOVÉ MOSAZI - MOŽNÁ NÁHRADA OLOVNATÝCH OBROBITELNÝCH MOSAZÍ
TVÁŘENÉ KŘEMÍKOVÉ MOSAZI - MOŽNÁ NÁHRADA OLOVNATÝCH OBROBITELNÝCH MOSAZÍ WROUGHT SILICON BRASSES LEAD-FREE ALTERNATIVE OF LEAD-CONTAINED MACHINABLE BRASSES Jiří Faltus a, Jan Mádl c, Václav Koutný c, Jaroslav
MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ OBROBITELNOSTI BEZOLOVNATÝCH MOSAZÍ POSSIBILITIES TO INCREASE OF MACHINABILITY OF LEAD- FREE BRASSES
MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ OBROBITELNOSTI BEZOLOVNATÝCH MOSAZÍ POSSIBILITIES TO INCREASE OF MACHINABILITY OF LEAD- FREE BRASSES Jiří Faltus, Eva Bendíková VÚK Panenské Břežany, s.r.o. Panenské Břežany 50, 250 70
Bezolovnatá obrobitelná α+β mosaz pro zápustkové kování
Abstrakt Bezolovnatá obrobitelná α+β mosaz pro zápustkové kování Jiří Faltus, Peter Sláma, Eva Bendíková VÚK Panenské Břežany, s.r.o., 250 70 Odolena Voda, ČR, E-mail: vuk@volny.cz Práce, prezentované
STUDY OF PROPERTIES OF MODEL LEAD-FREE COPPER ALLOYS, INTENDED FOR CUTTING
STUDIUM VLASTNOSTÍ MODELOVÝCH SLITIN MĚDI BEZ OLOVA URČENÝCH PRO OBRÁBĚNÍ STUDY OF PROPERTIES OF MODEL LEAD-FREE COPPER ALLOYS, INTENDED FOR CUTTING Jiří Faltus, Peter Sláma, Eva Bendíková a) VÚK Panenské
Bezolovnatá alternativa mosazí pro vodovodní instalace
Bezolovnatá alternativa mosazí pro vodovodní instalace Jiří Faltus a, Peter Sláma a, Jaroslav Balík b, Jan Mádl c, Václav Koutný c a) VÚK Panenské Břežany, s.r.o. 250 70 Panenské Břežany, jiri.faltus@cbox.cz
VLASTNOSTI OBROBITELNÝCH SLITIN HLINÍKU BEZ OLOVA NA BÁZI AL-MG-SI-SN-BI PROPERTIES OF MACHINABLE LEAD-FREE ALUMINIUM ALLOYS AL-MG-SI-SN-BI
VLASTNOSTI OBROBITELNÝCH SLITIN HLINÍKU BEZ OLOVA NA BÁZI AL-MG-SI-SN-BI PROPERTIES OF MACHINABLE LEAD-FREE ALUMINIUM ALLOYS AL-MG-SI-SN-BI Jiří Faltus, Eva Bendíková, Jaromír Uhlíř a) a) VÚK Panenské
ÚNAVOVÉ VLASTNOSTI NOVÉ BEZOLOVNATÉ SLITINY TYPU AlMgSiSnBi URCENÉ PRO OBRÁBENÍ
ÚNAVOVÉ VLASTNOSTI NOVÉ BEZOLOVNATÉ SLITINY TYPU AlMgSiSnBi URCENÉ PRO OBRÁBENÍ FATIGUE PROPERTIES OF NEW LEAD-FREE ALLOY AlMgSiSnBi INTENDED FOR CUTTING Jirí Faltus a) Vladivoj Ocenášek a) Jan Siegl b)
Nové obrobitelné slitiny mědi bez olova určené pro tváření. Jiří Faltus a), Jaroslav Balík b)
Nové obrobitelné slitiny mědi bez olova určené pro tváření Jiří Faltus a), Jaroslav Balík b) a) VÚK Panenské Břežany, s.r.o, 5 7 Panenské Břežany b) Katedra fyziky kovů, MFF Univesity Karlovy, Ke Karlovu
VLASTNOSTI OBROBITELNÝCH SLITIN HLINÍKU ZA ZVÝŠENÝCH TEPLOT PROPERTIES OF FREE MACHINING ALUMINIUM ALLOYS AT ELEVATED TEMPERATURES
VLASTNOSTI OBROBITELNÝCH SLITIN HLINÍKU ZA ZVÝŠENÝCH TEPLOT PROPERTIES OF FREE MACHINING ALUMINIUM ALLOYS AT ELEVATED TEMPERATURES Abstrakt Jiří Faltus, Petr Homola, Peter Sláma VÚK Panenské Břežany a.s.,
Strukturní charakteristiky hořčíkové slitiny AZ91. Structure of Magnesium Alloy AZ91.
Strukturní charakteristiky hořčíkové slitiny AZ91. Structure of Magnesium Alloy AZ91. Hubáčková Jiřina a), Čížek Lubomír a), Konečná Radomila b) a) VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERSITA OSTRAVA, Fakulta
MECHANICKÉ VLASTNOSTI A STRUKTURNÍ STABILITA LITÝCH NIKLOVÝCH SLITIN PO DLOUHODOBÉM ÚČINKU TEPLOTY
MECHANICKÉ VLASTNOSTI A STRUKTURNÍ STABILITA LITÝCH NIKLOVÝCH SLITIN PO DLOUHODOBÉM ÚČINKU TEPLOTY MECHANICAL PROPERTIES AND STRUCTURAL STABILITY OF CAST NICKEL ALLOYS AFTER LONG-TERM INFLUENCE OF TEMPERATURE
HODNOCENÍ ÚNAVOVÝCH VLASTNOSTÍ HLINÍKOVÝCH SLITIN AA 6082, AA 6262 A AA6023
HODNOCENÍ ÚNAVOVÝCH VLASTNOSTÍ HLINÍKOVÝCH SLITIN AA 6082, AA 6262 A AA6023 EVALUATION OF FATIGUE PROPERTIES OF ALUMINIUM ALLOYS AA6082, AA6262 AND AA6023 Jiří Faltus a) Jan Siegl b) Vladivoj Očenášek
NOVÉ POZNATKY O STRUKTUŘE TVÁŘENÉ SLITINY AlSi12CuMgNi (AA 4032) Katedra náuky o materiáloch, Slovenská republika
19/18 ARCHIWUM ODLEWNICTWA Rok 2006, Rocznik 6, Nr 18 (1/2) ARCHIVES OF FOUNDRY Year 2006, Volume 6, N o 18 (1/2) PAN Katowice PL ISSN 1642-5308 NOVÉ POZNATKY O STRUKTUŘE TVÁŘENÉ SLITINY AlSi12CuMgNi (AA
Studium vlastností modelových slitin hliníku na bázi Al-Cu-Mg bez olova určených pro obrábění
Studium vlastností modelových slitin hliníku na bázi Al-Cu-Mg bez olova určených pro obrábění Jiří Faltus a, Peter Sláma a, Ivana Stulíková b, Michal Hájek b, Jan Mádl c, Václav Koutný c, Karel Plaček
a UJP PRAHA a.s., Nad Kamínkou 1345, Praha Zbraslav, b PBS Velká Bíteš a.s. Vlkovská 279, Velká Bíteš,
MECHANICKÉ VLASTNOSTI A STRUKTURNÍ STABILITA NIKLOVÉ SLITINY IN 792 5A MECHANICAL PROPERTIES AND STRUCTURE STABILITY OF PROMISING NIKCKEL ALLOY IN 792 5A Božena Podhorná a Jiří Kudrman a Karel Hrbáček
OPTIMALIZACE REŽIMU TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ PRO ZVÝŠENÍ MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SLITINY ALSI9Cu2Mg
OPTIMALIZACE REŽIMU TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ PRO ZVÝŠENÍ MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SLITINY ALSI9Cu2Mg OPTIMIZATION OF HEAT TREATMENT CONDITIONS TO IMPROVE OF MECHANICAL PROPETIES OF AlSi9Cu2Mg ALLOY Jan Šerák,
VLIV OBSAHU HLINÍKU NA VLASTNOSTI HOŘČÍKOVÝCH SLITIN PŘI ODLÉVÁNÍ DO BENTONITOVÝCH A FURANOVÝCH FOREM
VLIV OBSAHU HLINÍKU NA VLASTNOSTI HOŘČÍKOVÝCH SLITIN PŘI ODLÉVÁNÍ DO BENTONITOVÝCH A FURANOVÝCH FOREM INFLUENCE OF ALUMINIUM CONTENT ON BEHAVIOUR OF MAGNESIUM CAST ALLOYS IN BENTONITE AND FURAN SAND MOULD
, Hradec nad Moravicí ÚNAVOVÉ VLASTNOSTI AL SLITIN AA 2017, AA 2007 A AA2015
ÚNAVOVÉ VLASTNOSTI AL SLITIN AA 2017, AA 7 A AA2015 FATIGUE PROPERTIES OF AL ALLOYS AA2017, AA7 AND AA2015 Jiří Faltus a), Eva Bendíková a), Jan Siegl b) a) VÚK Panenské Břežany, s.r.o. Panenské Břežany
NĚKTERÉ ZKUŠENOSTI S MODIFIKACÍ SLITIN Mg. SOME OF OUR EXPERIENCE OF MODIFYING THE Mg ALLOYS. Luděk Ptáček, Ladislav Zemčík
NĚKTERÉ ZKUŠENOSTI S MODIFIKACÍ SLITIN Mg SOME OF OUR EXPERIENCE OF MODIFYING THE Mg ALLOYS Luděk Ptáček, Ladislav Zemčík Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství SUMMARY In our earlier
METALOGRAFIE II. Oceli a litiny
METALOGRAFIE II Oceli a litiny Slitiny železa, uhlíku a popřípadě dalších prvků se nazývají oceli a litiny. Oceli jsou slitiny železa obsahující do 2,14 hm. % uhlíku, litiny s obsahem uhlíku nad 2,14 hm.
ÚNAVOVÉ VLASTNOSTI OBROBITELNÝCH HLINÍKOVÝCH SLITIN AA 2007 A AA2015 FATIGUE PROPERTIES OF MACHINABLE ALUMINIUM ALLOYS AA2007 AND AA2015
ÚNAVOVÉ VLASTNOSTI OBROBITELNÝCH HLINÍKOVÝCH SLITIN AA 2007 A AA2015 FATIGUE PROPERTIES OF MACHINABLE ALUMINIUM ALLOYS AA2007 AND AA2015 Jiří Faltus a), Jan Siegl b), Vladivoj Očenášek a) Klára Dalíková
VÝZKUM MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ A STRUKTURNÍ STABILITY SUPERSLITINY NA BÁZI NIKLU DAMERON. Karel Hrbáček a
VÝZKUM MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ A STRUKTURNÍ STABILITY SUPERSLITINY NA BÁZI NIKLU DAMERON. Karel Hrbáček a Božena Podhorná b Vítězslav Musil a Antonín Joch a a První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s.,
24.-26.5.2005, Hradec nad Moravicí POLYKOMPONENTNÍ SLITINY HOŘČÍKU MODIFIKOVANÉ SODÍKEM
POLYKOMPONENTNÍ SLITINY HOŘČÍKU MODIFIKOVANÉ SODÍKEM EFFECT OF SODIUM MODIFICATION ON THE STRUCTURE AND PROPERTIES OF POLYCOMPONENT Mg ALLOYS Luděk Ptáček, Ladislav Zemčík VUT v Brně, Fakulta strojního
VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MECHANICKÉ VLASTNOSTI A VYSOKOTEPLOTNÍ STABILITU NIKLOVÉ SLITINY IN 792 5A
METAL 27 VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MECHANICKÉ VLASTNOSTI A VYSOKOTEPLOTNÍ STABILITU NIKLOVÉ SLITINY IN 792 5A INFLUENCE OF HEAT TREATMENT ON MECHANICA PROPERTIES AND HIGN-TEMPERATURE STRUCTURAL STABILITY
PŘÍSPĚVEK K POVRCHOVÉ ÚPRAVĚ SKLOVITÝM SMALTOVÝM POVLAKEM CONTRIBUTION TO SURFACE ARRANGEMENT WITH VITREOUS ENAMEL COAT
PŘÍSPĚVEK K POVRCHOVÉ ÚPRAVĚ SKLOVITÝM SMALTOVÝM POVLAKEM CONTRIBUTION TO SURFACE ARRANGEMENT WITH VITREOUS ENAMEL COAT Jitka Podjuklová a Kamila Hrabovská b Marcela Filipová c Michaela Slabáková d René
TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ, MECHANICKÉ VLASTNOSTI A STRUKTURNÍ STABILITA PERSPEKTIVNÍCH LITÝCH NIKLOVÝCH SUPERSLITIN
TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ, MECHANICKÉ VLASTNOSTI A STRUKTURNÍ STABILITA PERSPEKTIVNÍCH LITÝCH NIKLOVÝCH SUPERSLITIN HEAT TREATMENT, MECHANICAL PROPERTIES AND STRUKTURE STABILITY OF PROMISING NIKEL SUPERALLOYS
Trvanlivost,obrobitelnost,opotřebení břitu
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Obrábění Trvanlivost,obrobitelnost,opotřebení břitu
STRUKTURA A VLASTNOSTI LISOVANÝCH TYČÍ ZE SLITINY CuAl10Ni5Fe4 STRUCTURE AND PROPERTIES OF PRESSED RODS FROM CuAl10Ni5Fe4 ALLOY
STRUKTURA A VLASTNOSTI LISOVANÝCH TYČÍ ZE SLITINY CuAl10Ni5Fe4 STRUCTURE AND PROPERTIES OF PRESSED RODS FROM CuAl10Ni5Fe4 ALLOY Peter SLÁMA a, Pavel PODANÝ a, Kateřina MACHÁČKOVÁ b, Miroslava SVĚTLÁ b,
VLIV TECHNOLOGIE ŽÁROVÉHO ZINKOVÁNÍ NA VLASTNOSTI ŽÁROVĚ ZINKOVANÝCH OCELÍ
Transfer inovácií 2/211 211 VLIV TECHNOLOGIE ŽÁROVÉHO ZINKOVÁNÍ NA VLASTNOSTI ŽÁROVĚ ZINKOVANÝCH OCELÍ Ing. Libor Černý, Ph.D. 1 prof. Ing. Ivo Schindler, CSc. 2 Ing. Petr Strzyž 3 Ing. Radim Pachlopník
HODNOCENÍ MIKROSTRUKTURY A VLASTNOSTÍ ODLITKŮ ZE SLITINY AZ91HP EVALUATION OF MICROSTRUCTURE AND PROPERTIES OF SAND CAST AZ91HP MAGNESIUM ALLOY
HODNOCENÍ MIKROSTRUKTURY A VLASTNOSTÍ ODLITKŮ ZE SLITINY AZ91HP EVALUATION OF MICROSTRUCTURE AND PROPERTIES OF SAND CAST AZ91HP MAGNESIUM ALLOY Vít Janík a,b, Eva Kalabisová b, Petr Zuna a, Jakub Horník
VLIV OBSAHU NIKLU NA VLASTNOSTI LKG PO FERITIZAČNÍM ŽÍHÁNÍ EFFECT OF THE CONTENT OF NICKEL ON DI PROPERTIES AFTER FERRITIZATION ANNEALING
VLIV OBSAHU NIKLU NA VLASTNOSTI LKG PO FERITIZAČNÍM ŽÍHÁNÍ EFFECT OF THE CONTENT OF NICKEL ON DI PROPERTIES AFTER FERRITIZATION ANNEALING Hana Tesařová Bohumil Pacal Ondřej Man VUT-FSI-ÚMVI-OKM, Technická
Vliv tepelně-mechanického zpracování na mechanické vlastnosti nové obrobitelné slitiny Al.CuSnBi
Vliv tepelně-mechanického zpracování na mechanické vlastnosti nové obrobitelné slitiny Al.CuSnBi Jiří Faltus a), Karel Plaček b), Ivana Stulíková c), Bohumil Smola c), Peter Sláma a) a) VÚK Panenské Břežany,
DEGRADACE STRUTURY A MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SLITINY LVN13 DLOUHODOBÝM ÚČINKEM TEPLOTY
DEGRADACE STRUTURY A MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SLITINY LVN13 DLOUHODOBÝM ÚČINKEM TEPLOTY LONG-TERM DEGRADATION OF STRUCTURE AND MECHANICAL PROPERTIES OF LVN13 ALLOY INDUCED BY TEMPERATURE Božena Podhorná
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Anglický jazyk
KOROZNÍ CHOVÁNÍ Mg SLITIN V PROVZDUŠNĚNÉM FYZIOLOGICKÉM ROZTOKU
KOROZNÍ CHOVÁNÍ Mg SLITIN V PROVZDUŠNĚNÉM FYZIOLOGICKÉM ROZTOKU František HNILICA a, LUDĚK JOSKA b, BOHUMIL SMOLA c, IVANA STULÍKOVÁ c a České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Technická
MOŽNOSTI TVÁŘENÍ MONOKRYSTALŮ VYSOKOTAVITELNÝCH KOVŮ V OCHRANNÉM OBALU FORMING OF SINGLE CRYSTALS REFRACTORY METALS IN THE PROTECTIVE COVER
MOŽNOSTI TVÁŘENÍ MONOKRYSTALŮ VYSOKOTAVITELNÝCH KOVŮ V OCHRANNÉM OBALU FORMING OF SINGLE CRYSTALS REFRACTORY METALS IN THE PROTECTIVE COVER Kamil Krybus a Jaromír Drápala b a OSRAM Bruntál, spol. s r.
VÝVOJ V AUTOMATOVÝCH OCELÍCH, ZVYŠOVÁNÍ OBROBITELNOSTI BISMUTEM ; OLOVEM V TŽ, A.S.
VÝVOJ V AUTOMATOVÝCH OCELÍCH, ZVYŠOVÁNÍ OBROBITELNOSTI BISMUTEM ; OLOVEM V TŽ, A.S. Ing. Jan Klapsia Třinecké železárny, a.s., Třinec, Czech Republic Anotace Třinecké železárny mají dlouhou tradici ve
VYSOKOTEPLOTNÍ CREEPOVÉ VLASTNOSTI SLITINY Fe31Al3Cr S PŘÍSADOU Zr. HIGH TEMPERATURE CREEP PROPERTIES Fe31Al3Cr ALLOY WITH Zr ADITIVE
VYSOKOTEPLOTNÍ CREEPOVÉ VLASTNOSTI SLITINY Fe31Al3Cr S PŘÍSADOU Zr HIGH TEMPERATURE CREEP PROPERTIES Fe31Al3Cr ALLOY WITH Zr ADITIVE Pavel Hanus Petr Kratochvíl Technická univerzita v Liberci, Katedra
Západočeská univerzita v Plzni fakulta Strojní
Západočeská univerzita v Plzni fakulta Strojní 23. dny tepelného zpracování s mezinárodní účastí Návrh technologie laserového povrchového kalení oceli C45 Autor: Klufová Pavla, Ing. Kříž Antonín, Doc.
VYSOCEPEVNÉ HLINÍKOVÉ SLITINY SE ZLEPŠENÝMI SLÉVÁRENSKÝMI VLASTNOSTMI
VYSOCEPEVNÉ HLINÍKOVÉ SLITINY SE ZLEPŠENÝMI SLÉVÁRENSKÝMI VLASTNOSTMI Ondřej Ekrt, Dalibor Vojtěch, Jan Šerák, Tomáš Kubatík a Čestmír Barta, Čestmír Barta jun. b a VŠCHT,Ústav kovových materiálů a korozního
ASTM A694 F60 - TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ A MECHANICKÉ VLASTNOSTI ASTM A694 F60 HEAT TREATMENT AND MECHANICAL PROPERTIES
ASTM A694 F60 - TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ A MECHANICKÉ VLASTNOSTI ASTM A694 F60 HEAT TREATMENT AND MECHANICAL PROPERTIES Martin BALCAR, Jaroslav NOVÁK, Libor SOCHOR, Pavel FILA, Ludvík MARTÍNEK ŽĎAS, a.s., Strojírenská
PLASTICKÉ VLASTNOSTI VYSOKOPEVNOSTNÍCH MATERIÁLŮ DĚLENÝCH NESTANDARDNÍMI TECHNOLOGIEMI
PLASTICKÉ VLASTNOSTI VYSOKOPEVNOSTNÍCH MATERIÁLŮ DĚLENÝCH NESTANDARDNÍMI TECHNOLOGIEMI PLASTIC PROPERTIES OF HIGH STRENGHT STEELS CUTTING BY SPECIAL TECHNOLOGIES Pavel Doubek a Pavel Solfronk a Michaela
ELECTROCHEMICAL HYDRIDING OF MAGNESIUM-BASED ALLOYS
ELEKTROCHEMICKÉ SYCENÍ HOŘČÍKOVÝCH SLITIN VODÍKEM ELECTROCHEMICAL HYDRIDING OF MAGNESIUM-BASED ALLOYS Dalibor Vojtěch a, Alena Michalcová a, Magda Morťaniková a, Borivoj Šustaršič b a Ústav kovových materiálů
Zvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.9 Materiály v automobilovém průmyslu Kapitola
Konstrukční, nástrojové
Rozdělení ocelí podle použití Konstrukční, nástrojové Rozdělení ocelí podle použití Podle použití oceli: konstrukční (uhlíkové, legované), nástrojové (uhlíkové, legované). Konstrukční oceli uplatnění pro
Rozdělení ocelí podle použití. Konstrukční, nástrojové
Rozdělení ocelí podle použití Konstrukční, nástrojové Rozdělení ocelí podle použití Podle použití oceli: Konstrukční (uhlíkové, legované), nástrojové (uhlíkové, legované). Konstrukční oceli uplatnění pro
TM Tools s.r.o. Destičky na obrábění hliníku -AL -ALX. Nová generace soustružení. Zvláštnosti. Nr. 226/2011-CZ-TM
Nr. 226/2011-CZ-TM TM Tools s.r.o -AL Destičky na obrábění hliníku Nová generace soustružení -ALX Zvláštnosti dvě geometrie pro různé aplikace leštěné provedení malý řezný odpor stabilní řezná hrana nový
SMĚROVÁ KRYSTALIZACE EUTEKTIK SYSTÉMU Ti-Al-Si DIRECTIONAL CRYSTALLIZATION OF Ti-Al-Si EUTECTICS
SMĚROVÁ KRYSTALIZACE EUTEKTIK SYSTÉMU Ti-Al-Si DIRECTIONAL CRYSTALLIZATION OF Ti-Al-Si EUTECTICS Dalibor Vojtěch a Pavel Lejček b Jaromír Kopeček b Katrin Bialasová a a Ústav kovových materiálů a korozního
IMPROVED PROPERTIES DIE CASTING APPLICATIONS
HOTWORK TOOL STEELS WITH IMPROVED PROPERTIES FOR DIE CASTING APPLICATIONS by ThyssenKrupp Ferrosta s.r.o V Holešovičkách 1579 / 24 180 00 Praha 8 Libeň Tel.: 2 8 1 0 9 6 5 1 1, 2 8 1 0 9 6 5 3 2 Fax: 2
INTERMETALICKÉ FÁZE NA BÁZI Ti-Al-Si PŘIPRAVENÉ METODOU PRÁŠKOVÉ METALURGIE. INTERMETALLIC PHASES BASED ON Ti-Al-Si PREPARED BY POWDER METALLURGY
INTERMETALICKÉ FÁZE NA BÁZI Ti-Al-Si PŘIPRAVENÉ METODOU PRÁŠKOVÉ METALURGIE INTERMETALLIC PHASES BASED ON Ti-Al-Si PREPARED BY POWDER METALLURGY Magda Morťaniková Pavel Novák Dalibor Vojtěch Ústav kovových
VŠB Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical engineering, 17. Listopadu 15, Ostrava Poruba, Czech Republic
SIMULACE PROTLAČOVÁNÍ SLITIN Al NÁSTROJEM ECAP S UPRAVENOU GEOMETRIÍ A POROVNÁNÍ S EXPERIMENTY Abstrakt Jan Kedroň, Stanislav Rusz, Stanislav Tylšar VŠB Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical
Závislost tvrdosti odlitků Al slitin na době stárnutí a průběhu tepelného zpracování
Závislost tvrdosti odlitků Al slitin na době stárnutí a průběhu tepelného zpracování Jakub Kopecký Vedoucí práce: Ing. Aleš Herman, Ph.D. Abstrakt Tato práce se zabývá závislostí tvrdosti odlitků z konkrétních
VLASTNOSTI NiCrW SLITIN BĚHEM DLOUHODOBÉHO ŽÍHÁNÍ. PROPERTIES OF NiCrW ALLOYS DURING LONG-RUN HIGH- TEMPERATURE ANNEALING
VLASTNOSTI NiCrW SLITIN BĚHEM DLOUHODOBÉHO ŽÍHÁNÍ PROPERTIES OF NiCrW ALLOYS DURING LONG-RUN HIGH- TEMPERATURE ANNEALING Jiří Kudrman a Božena Podhorná a Karel Hrbáček b Václav Sklenička c a ) Škoda-ÚJP,
Hodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů
Hodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů Vedoucí práce: Doc. Ing. Milan Honner, Ph.D. Konzultant: Doc. Dr. Ing. Antonín Kříž Bc. Roman Voch Obsah 1) Cíle diplomové práce
NAUKA O MATERIÁLU I. Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení)
NAUKA O MATERIÁLU I Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení) Autor přednášky: Ing. Daniela Odehnalová Pracoviště: TUL FS, Katedra materiálu
Druhy ocelí, legující prvky
1 Oceli druhy, použití Ocel je technické kujné železo s obsahem maximálně 2% uhlíku, další příměsi jsou křemík, mangan, síra, fosfor. Poslední dva jmenované prvky jsou nežádoucí, zhoršují kvalitu oceli.
Novinky ve zkušebnách Výzkumného centra
Novinky ve zkušebnách Výzkumného centra 22. - 23. 9. 2011, Hotel Kraví hora, Bořetice Jan Šuba COMTES FHT a.s. Nezisková výzkumná organizace Od roku 2000 působí v oblasti výzkumu, vývoje a inovací pro
PŘÍPRAVA SLITIN Fe-Al-Si REAKTIVNÍ SINTRACÍ PREPARATION OF Fe-Al-Si ALLOYS BY REACTIVE SINTERING
PŘÍPRAVA SLITIN Fe-Al-Si REAKTIVNÍ SINTRACÍ PREPARATION OF Fe-Al-Si ALLOYS BY REACTIVE SINTERING Pavel Novák Vítězslav Knotek Jan Šerák Dalibor Vojtěch Alena Michalcová Ústav kovových materiálů a korozního
Vítězslav Bártl. duben 2012
VY_32_INOVACE_VB03_Rozdělení oceli podle chemického složení a podle oblasti použití Jméno autora výukového materiálu Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast,
TECHNOLOGIE I (slévání a svařování)
TECHNOLOGIE I (slévání a svařování) Přednáška č. 3: Slévárenské slitiny pro výrobu odlitků, vlastnosti slévárenských slitin, faktory ovlivňující slévárenské vlastnosti, rovnovážné diagramy. Autoři přednášky:
DRUHY A UTVÁŘENÍ TŘÍSEK
EduCom Tento materiál vznikl jako součást projektu EduCom, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. DRUHY A UTVÁŘENÍ TŘÍSEK Jan Jersák Technická univerzita v Liberci
Hlavní skupina. Změna charakteristik. Označení Obráběný materiál Příklad užití a podmínky užití
Příloha č.4 Slinuté karbidy typu P P P01 P10 P20 P30 P40 P50 Ocel, ocelolitina Ocel, ocelolitina, temperovaná litina Ocel, ocelolitina s pískem a lunkry Ocel, ocelolitina, střední nebo nižší pevnosti,
PROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ
PROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ doc. Ing. Petr Mohyla, Ph.D. Fakulta strojní, VŠB TU Ostrava 1. Úvod Snižování spotřeby fosilních paliv a snižování škodlivých emisí vede k
DETERMINATION OF MECHANICAL AND ELASTO-PLASTIC PROPERTIES OF MATERIALS BY NANOINDENTATION METHODS
DETERMINATION OF MECHANICAL AND ELASTO-PLASTIC PROPERTIES OF MATERIALS BY NANOINDENTATION METHODS HODNOCENÍ MECHANICKÝCH A ELASTO-PLASTICKÝCH VLASTNOSTÍ MATERIÁLŮ VYUŽITÍM NANOINDENTACE Martin Vizina a
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
10.ZÁKLADY TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VLASTNOSTI TEPELNĚ ZPRACOVANÝCH SOUČÁSTÍ Z BERYLIOVÉHO BRONZU. Kříž Antonín 1) Schmiederová Iva 2) Kraus Václav 2)
VLASTNOSTI TEPELNĚ ZPRACOVANÝCH SOUČÁSTÍ Z BERYLIOVÉHO BRONZU Kříž Antonín 1) Schmiederová Iva 2) Kraus Václav 2) 1) New Technologies - Research Centre in Westbohemian Region, ZČU-Plzeň, Univerzitní 8,
Transfer inovácií 20/2011 2011
OBRÁBĚNÍ LASEREM KALENÉHO POVRCHU Ing. Miroslav Zetek, Ph.D. Ing. Ivana Česáková Ing. Josef Sklenička Katedra technologie obrábění Univerzitní 22, 306 14 Plzeň e-mail: mzetek@kto.zcu.cz Abstract The technology
VÝVOJ TECHNOLOGIE PRESNÉHO LITÍ LOPATEK PLYNOVÝCH TURBÍN DEVELOPMENT OF PRECISE CASTING TECHNOLOGY FOR GAS TURBINE BLADES
METAL 2004 Hradec nad Moravicí VÝVOJ TECHNOLOGIE PRESNÉHO LITÍ LOPATEK PLYNOVÝCH TURBÍN DEVELOPMENT OF PRECISE CASTING TECHNOLOGY FOR GAS TURBINE BLADES Karel Hrbácek a Božena Podhorná b Antonín Joch a
HLINÍK A JEHO SLITINY
HLINÍK A JEHO SLITINY Označování hliníku a jeho slitin dle ČSN EN a) Označování hliníku a slitin hliníku pro tváření dle ČSN EN 573-1 až 3 Tyto normy platí pro tvářené výrobky a ingoty určené ke tváření
Praktické poznatky z využití lisovaných filtrů Pyral 15 při filtraci hliníkových odlitků
Praktické poznatky z využití lisovaných filtrů Pyral 15 při filtraci hliníkových odlitků P.Procházka, Keramtech s.r.o. Žacléř M.Grzinčič, Nemak Slovakia s.r.o., Žiar nad Hronom Lisovaný keramický filtr
SLEDOVÁNÍ VLIVU TLAKU NA STRUKTURU VYSOKOTLAKÝCH ODLITKŮ MONITORING OF PRESSURE INFLUENCE ON THE HIGH PRESSURE DIE-CASTINGS STRUCTURE
SLEDOVÁNÍ VLIVU TLAKU NA STRUKTURU VYSOKOTLAKÝCH ODLITKŮ MONITORING OF PRESSURE INFLUENCE ON THE HIGH PRESSURE DIE-CASTINGS STRUCTURE Iva Nováková a Martin Seidl b Iva Nová c a Technická Univerzita v Liberci,
POPIS NOVÝCH STRUKTURNÍCH FÁZÍ A JEJICH VLIV NA VLASTNOSTI CÍNOVÉ KOMPOZICE STANIT
POPIS NOVÝCH STRUKTURNÍCH FÁZÍ A JEJICH VLIV NA VLASTNOSTI CÍNOVÉ KOMPOZICE STANIT Antonín Kříž Univerzitní 22, 306 14 Plzeň, e-mail: kriz@kmm.zcu.cz Příspěvek vznikl ve spolupráci s firmou GTW TECHNIK
REGIONÁLNÍ TECHNOLOGICKÝ INSTITUT. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta strojní
REGIONÁLNÍ TECHNOLOGICKÝ INSTITUT Západočeská univerzita v Plzni Fakulta strojní Výzkumné centrum RTI Regionální technologický institut - RTI je výzkumné centrum Fakulty strojní Západočeské univerzity
Díly forem. Vložky forem Jádra Vtokové dílce Trysky Vyhazovače (nitridované) tlakové písty, tlakové komory (normálně nitridované) V 0,4
1 VIDAR SUPREME 2 Charakteristika VIDAR SUPREME je Cr-Mo-V legovaná ocel pro práci za tepla, pro kterou jsou charakteristické tyto vlastnosti: Velmi dobrá odolnost proti náhlým změnám teploty a tvoření
VÝZKUM MOŽNOSTÍ ZVÝŠENÍ ŽIVOTNOSTI LOŽISEK CESTOU POVRCHOVÝCH ÚPRAV
VÝZKUM MOŽNOSTÍ ZVÝŠENÍ ŽIVOTNOSTI LOŽISEK CESTOU POVRCHOVÝCH ÚPRAV RESEARCH INTO POSSIBILITY OF INCREASING SERVICE LIFE OF BEARINGS VIA SURFACE TREATMENT Zdeněk Spotz a Jiří Švejcar a Vratislav Hlaváček
POPIS NOVÝCH STRUKTURNÍCH FÁZÍ A JEJICH VLIV NA VLASTNOSTI CÍNOVÉ KOMPOZICE STANIT
POPIS NOVÝCH STRUKTURNÍCH FÁZÍ A JEJICH VLIV NA VLASTNOSTI CÍNOVÉ KOMPOZICE STANIT DESCRIPTION OF NEW MICROSTRUCTURE PHASES AND THEIR IMPACT ON PROPERTIES OF STANIT TIN-BASE BABBIT Antonín Kříž Department
Zvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.9 Materiály v automobilovém průmyslu Kapitola
STUDIUM VLASTNOSTÍ BEZOLOVNATÝCH PÁJEK PRO VYSOKOTEPLOTNÍ APLIKACE STUDY OF PROPERTIES OF LEAD-FREE SOLDERS FOR HIGH-TEMPERATURE APPLICATION
STUDIUM VLASTNOSTÍ BEZOLOVNATÝCH PÁJEK PRO VYSOKOTEPLOTNÍ APLIKACE STUDY OF PROPERTIES OF LEAD-FREE SOLDERS FOR HIGH-TEMPERATURE APPLICATION Jaromír DRÁPALA a, Daniel PETLÁK a, Kateřina KONEČNÁ a, Bedřich
STRUKTURA VLASTNOSTI SLITINY Al-TM-Ce. STRUCTURE AND PROPERTIES OF Al-TM-Ce ALLOYS. Alena Michalcová Dalibor Vojtěch Pavel Novák Jan Šerák
STRUKTURA VLASTNOSTI SLITINY Al-TM-Ce STRUCTURE AND PROPERTIES OF Al-TM-Ce ALLOYS Alena Michalcová Dalibor Vojtěch Pavel Novák Jan Šerák VŠCHT v Praze, Ústav Kovových materiálů a korozního inženýrství,
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 77.120 2005 Těžké neželezné kovy a jejich slitiny - Přehled a příklady použití Duben ČSN 42 1300 Heavy non ferrous metals and their alloys - Compendium and examples of application
Katalog barevných kovů
CÍNOVÝ BRONZ Katalog barevných kovů 2015 2016 BRONZ MOSAZ MĚĎ OBSAH BRONZ BRONZ 4 35 CÍNOVÝ CuSn12, CuSn7Zn4Pb7, CuSn5Zn5Pb5, CuSn12Ni2, CuSn11Pb2, CuSn10 4 21 HLINÍKOVÝ CuAl10Fe5Ni5, CuAl10Ni5Fe4, CuAl10Fe3Mn2,
VÝZKUM A VÝVOJ TECHNOLOGIE PŘESNÉHO LITÍ OBĚŽNÝCH KOL A STATOROVÝCH ČÁSTÍ TURBODMYCHADEL NOVÉ GENERACE
VÝZKUM A VÝVOJ TECHNOLOGIE PŘESNÉHO LITÍ OBĚŽNÝCH KOL A STATOROVÝCH ČÁSTÍ TURBODMYCHADEL NOVÉ GENERACE R&D OF THE PROCESS OF PRECISION CASTING OF IMPELLER WHEELS AND STATOR PARTS OF A NEW GENERATION OF
ZKOUŠKY MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC
Sborník str. 392-400 ZKOUŠKY MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC Antonín Kříž Výzkumné centrum kolejových vozidel, ZČU v Plzni,Univerzitní 22, 306 14, Česká republika, kriz@kmm.zcu.cz Požadavky kladené dnešními
SNÍŽENÍ OBSAHU ŽELEZA VE SLITINÁCH AlSiCuMgFe. DECREASE OF IRON CONTENTS IN AlSiCuMgFe ALLOYS. Jan Šerák, Dalibor Vojtěch, Pavel Novák, Václav Šefl a
SNÍŽENÍ OBSAHU ŽELEZA VE SLITINÁCH AlSiCuMgFe DECREASE OF IRON CONTENTS IN AlSiCuMgFe ALLOYS Jan Šerák, Dalibor Vojtěch, Pavel Novák, Václav Šefl a a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav
STUDIUM SKLOKERAMICKÝCH POVLAKŮ V BIOLOGICKÉM PROSTŘEDÍ
STUDIUM SKLOKERAMICKÝCH POVLAKŮ V BIOLOGICKÉM PROSTŘEDÍ Ing. Vratislav Bártek e-mail: vratislav.bartek.st@vsb.cz doc. Ing. Jitka Podjuklová, CSc. e-mail: jitka.podjuklova@vsb.cz Ing. Tomáš Laník e-mail:
VÝVOJ NOVÝCH NÁSTROJOVÝCH OCELÍ PRO KOVACÍ ZÁPUSTKY
VÝVOJ NOVÝCH NÁSTROJOVÝCH OCELÍ PRO KOVACÍ ZÁPUSTKY Ing. Pavel ŠUCHMANN a, Ing. Jiří KREJČÍK, CSc. b, Ing. Pavel FILA c, Ing. Ladislav JELEN, CSc. d, Ing. Eduard PSÍK e a COMTES FHT a. s., Průmyslová 995,
05 Technické materiály - litina, neželezné kovy
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 05 Technické materiály - litina, neželezné kovy Vyrábí se ze surového železa a odpadových surovin převážně
Pojednání ke státní doktorské zkoušce. Hodnocení mechanických vlastností slitin na bázi Al a Mg s využitím metody AE
Pojednání ke státní doktorské zkoušce Hodnocení mechanických vlastností slitin na bázi Al a Mg s využitím metody AE autor: Ing. školitel: doc. Ing. Pavel MAZAL CSc. 2 /18 OBSAH Úvod Vymezení řešení problematiky
VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI. David Aišman
VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI David Aišman D.Aisman@seznam.cz ABSTRACT Tato práce se zabývá možnostmi tepelného zpracování pro experimentální ocel 42SiCr. Jedná
SLITINA AlMg3 LEGOVANÁ Sc A Zr PŘIPRAVENÁ PRÁŠKOVOU METALURGIÍ. AlMg3 ALLOY WITH Sc AND Zr ADDITIONS PREPARED BY POWDER METALLURGY METHOD
SLITINA AlMg3 LEGOVANÁ Sc A Zr PŘIPRAVENÁ PRÁŠKOVOU METALURGIÍ AlMg3 ALLOY WITH Sc AND Zr ADDITIONS PREPARED BY POWDER METALLURGY METHOD Vladivoj Očenášek a Ivana Stulíková b Bohumil Smola b a VÚK Panenské
TESTOVÁNÍ VLIVU INDIKAČNÍCH KAPALIN NA KŘEHKOLOMOVÉ VLASTNOSTI SKLOVITÝCH SMALTOVÝCH POVLAKŮ
TESTOVÁNÍ VLIVU INDIKAČNÍCH KAPALIN NA KŘEHKOLOMOVÉ VLASTNOSTI SKLOVITÝCH SMALTOVÝCH POVLAKŮ TESTING OF THE INFLUENCE OF THE INDICATING LIQUIDS ON BREAKED PROPERTIES OF VITREOUS ENAMEL COATINGS Kamila
VLASTNOSTI KOMPOZITNÍCH POVLAKŮ S KATODICKY VYLUČOVANOU MATRICÍ
VLASTNOSTI KOMPOZITNÍCH POVLAKŮ S KATODICKY VYLUČOVANOU MATRICÍ Pavel Adamiš Miroslav Mohyla Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33, Ostrava - Poruba, ČR Abstract In
Vlastnosti technických materiálů
Vlastnosti technických materiálů Kovy a jejich slitiny mají různé vlastnosti, které jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. Pro posouzení použitelnosti kovů v technické praxi je obvyklé
42 28XX nízko středně legované oceli na odlitky odlévané jiným způsobem než do pískových forem 42 29XX vysoko legované oceli na odlitky
Oceli na odlitky Oceli třídy 26: do 0,6 % C součásti elektrických strojů, ložiska vozidel, armatury a součásti parních kotlů a turbín, na součásti spalovacích motorů Oceli tříd 27 a 28: legovány Mn a Si,
Vliv mikrolegování oceli dle ČSN 412050 na mechanické vlastnosti. Ludvík Martínek, Martin Balcar, Pavel Fila, Jaroslav Novák, Libor Sochor
Vliv mikrolegování oceli dle ČSN 412050 na mechanické vlastnosti Ludvík Martínek, Martin Balcar, Pavel Fila, Jaroslav Novák, Libor Sochor Abstrakt Při tváření ingotů volným kováním docházelo ke vzniku
TECHNOLOGIE OBRÁBĚNÍ VYBRANÉ SOUČÁSTI PRO AUTOMOBILOVÝ PRUMYSL
TECHNOLOGIE OBRÁBĚNÍ VYBRANÉ SOUČÁSTI PRO AUTOMOBILOVÝ PRUMYSL On the machining technology of a selected part for the car industry DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR Bc. Zdeňka RYŠAVÁ VEDOUCÍ
PŘÍPRAVA NANOKRYSTALICKÉ PRÁŠKOVÉ MĚDI CHEMICKÝM ROZPOUŠTĚNÍM PREPARATION OF NANOSIZED COPPER POWDER BY CHEMICAL LEACHING
PŘÍPRAVA NANOKRYSTALICKÉ PRÁŠKOVÉ MĚDI CHEMICKÝM ROZPOUŠTĚNÍM PREPARATION OF NANOSIZED COPPER POWDER BY CHEMICAL LEACHING Jan Šerák a, Dalibor Vojtěch a, Pavel Novák a, Barbora Bártová b a Vysoká škola
OXIDAČNÍ ODOLNOST A TEPELNÁ STABILITA SLITIN Ti-Al-Si VYROBENÝCH REAKTIVNÍ SINTRACÍ
OXIDAČNÍ ODOLNOST A TEPELNÁ STABILITA SLITIN Ti-Al-Si VYROBENÝCH REAKTIVNÍ SINTRACÍ OXIDATION RESISTANCE AND THERMAL STABILITY OF Ti-Al-Si ALLOYS PRODUCED BY REACTIVE SINTERING Pavel Novák Filip Průša
Technická část Technical section
Technická část POSUV NA ZUB PRO FRÉZY STOPKOVÉ VÁLCOVÉ ČELNĺ A DRÁŽKOVACĺ FEED PER TOOTH FOR END MILLS AND SLOT DRILLS Průměr Posuv na zub fz Posuv na zub fz Posuv na zub fz Diameter Feed/tooth Feed/tooth