Mezinárodní vztahy. Název kurzu. Autor kurzu. Ověřovatel kurzu. Vyučovací předmět. Ročník. Popis kurzu CZ. 1.07/1.1.11/ Mgr.

Transkript

1 Název kurzu Mezinárodní vztahy Autor kurzu Mgr. Jarmila Svobodová Ověřovatel kurzu Mgr. Iva Kloudová Vyučovací předmět SVS společenskovědní seminář (ZSV základy společenských věd) Ročník ročník gymnázia, povinně volitelný seminář (4. ročník politologie) Popis kurzu Kurz je určen k využití v hodinách společenskovědního semináře (popř. může doplnit učivo politologie v běžné výuce). Je určen středoškolským žákům, vyučujícím i zájemcům o mezinárodní vztahy (na základní úrovni). Řazení vychází z postupu od obecnějšího ke konkrétnějšímu, neboť tento postup je vhodný pro zpracování odborné práce, která by měla být součástí tohoto kurzu, pokud bude kurz tvořit podporu práce v semináři. Struktura jednotlivých kapitol je shodná. Na začátku se nacházejí úkoly a testy k procvičení učiva a určení míry jeho zvládnutí, některé dokonce základní učivo doplňují. Následují náměty pro práci v hodině. Další materiály jsou vhodné ke zvládnutí úkolů. Na konci kapitoly jsou umístěny rozšiřující informace pro zájemce o studium mezinárodních vztahů. Cílem kurzu je poskytnutí doplňkového materiálu k výuce. Poskytuje jak podporu práci v hodinách, tak možnost procvičování učiva při domácí přípravě. Praktická cvičení vedou ke zlepšení dovedností vhodných k hlubšímu pochopení mezinárodní politiky (žáci se pokusí simulovat jednání mezinárodních organizací OSN, EU, zaujímat stanoviska, tvořit rezoluce, hledat kompromisy). Kurz může pomoci i k vytvoření správných návyků při tvorbě odborné práce. V první kapitole si žáci zopakují základy mezinárodních vztahů pojmy, některé teorie, naučí se vytvářet slovníková hesla. Úkolem každého žáka bude vložit do slovníku alespoň 20 hesel. Měly by to být pojmy potřebné ke zpracování seminární práce, nebo prezentace. Cvičení slouží k uvažování o světě jako celku. Druhá kapitola pouze nastiňuje počátky mezinárodních vztahů jako společenské praxe, jejím úkolem je pouze připomenutí, že mezinárodní vztahy existují od vzniku jednotlivých států (od starověku). Důraz kurzu je totiž kladen na dění ve 20. a 21. století.

2 Rozsah třetí kapitoly je dán jejím obsahem mezinárodní organizace. Nejprve jsou v ní procvičeny názvy jednotlivých organizací. Více prostoru je věnováno dvěma významným, OSN a EU. Zde jsou důležitá cvičení zaměřená na simulace jednání v těchto organizacích, jejichž tématem je vždy právě probíhající agenda (pro její zjištění musejí žáci navštívit oficiální stránky organizací, jejich znalost se žákům bude hodit i pro vypracovávání jednotlivých úkolů). Čtvrtá kapitola mapuje významné konflikty 20. století, jejich teorie, důvody vyhrocení, prevence jejich vypuknutí; etnické konflikty, občanské války. Více prostoru je věnováno nepokojům v arabském světě, bývalé Jugoslávii, na Kavkazu a v Izraeli (zde se počítá s následným doplňováním podle aktuální politické situace). Následující kapitola (pátá) tématicky navazuje na předchozí, neboť důsledkem konfliktů začasté bývají genocidy. Zde, stejně jako v předchozí kapitole, je vhodné využít filmových dokumentů Člověka v tísni, které se zmíněnými problémy zabývají. Na jejich základě žáci zpracují esej (francouzskou). Šestá kapitola souvisí s problémy třetího světa. Mnohé z nich jsou následkem dekolonizace začarovaný kruh chudoby, nedostatek pitné vody, dětská práce, dětští vojáci, nedostatečné vzdělání. I zde je vhodné vycházet z materiálů Člověka v tísni. Data této kapitoly poslouží mj. jako námět k diskusi, do jaké míry a jakými prostředky zasahovat do dění v problematických regionech. Po ukončené diskusi (na úrovni OSN) žáci zpracují americkou esej. Ke vhodným doplňkům patří dokumentární filmy aktivity Promítej i Ty! Sedmá kapitola je logickým východiskem předešlých. Velké konflikty bývají zakončeny mírovými vyjednáváními. Zde by bylo vhodné klást důraz na příčiny jejich konkrétní formulace a dále na jejich dopady na politiku následujícího období. V osmé kapitole si žáci mají, převážně formou cvičení, přiblížit problematiku globalizace a globálních problémů. Mnohé z nich byly již naznačeny v kapitolách předešlých. V závěru kapitoly se pokusí zformulovat možnou míru řešitelnosti problémů, podmínky těchto řešení, horizont možných zlepšení. Zhodnotí efektivitu řešení v rámci OSN a jiných organizací. Vhodným cvičením je i sepsání poutavého článku, který na problematiku upozorní a pokusí se najít řešení. Při větší časové dotaci se lze zabývat i sociálními spoty, jejich podobností s reklamou (vše na konkrétních příkladech). Žáci sami mohou takovou sociální reklamu vytvořit (určitě budete překvapeni jejich kreativitou a schopností oslovit). Celá problematika kurzu totiž záleží na medializaci jednotlivých problémů. Zde může být vhodným doplňkem sada Být v obraze Člověka v tísni. Devátá kapitola má pouze tvořit podporu pro práci v semináři a vypracování seminární práce. Poslední kapitola obsahuje zajímavé odkazy. Kurz je zaměřen na individualizaci a osobnostní rozvoj. Dovednosti v něm získané budou mít význam nejen pro budoucí studenty politologie, ale i dalších humanitních oborů. Vzdělávací cíle Kurz rozšiřuje učivo základů mezinárodních vztahů, přibližuje je pomocí úkolů a testů určených především k domácí přípravě a cvičení vhodných pro práci v hodinách, zároveň prohlubuje dovednosti potřebné k formulaci a prezentaci názorů na závažná témata, jedná se zvláště o: získání znalostí z oboru mezinárodních vztahů nad rámec běžného středoškolského učiva aplikací obecných znalostí na konkrétní problémy konkrétních regionů a určení jejich mezinárodněpolitického kontextu (žák bude znát),

3 práce s odbornou literaturou, vyhledávání aktuálních informací z vhodných zdrojů, formulace vlastních názorů ústně (diskuse, obhajoba) i písemně (esej, novinový článek, rezoluce), vedení diskuse (žák bude umět), respektování zdrojů, práce s nimi, jejich správné citace při tvorbě odborné práce i prezentace, zhodnocení jejich vhodnosti a přiměřenosti k požadované úrovni zpracování; nutnost využívání více zdrojů z různých pramenů pro objektivizaci informací; nutnost uchopení problematiky jak z historického hlediska, tak z hlediska mezinárodněpolitického kontextu (žák bude rozumět), rozbor politické situace daného regionu, rozbor politických, společenských a kulturních systémů zvolených zemí v kontextu historického vývoje, celosvětového politického vývoje, ukotvení dané země v kulturním i geografickém okruhu; příčiny a následky jednotlivých kroků; společné rysy území postižených daným globálním problémem, zformulování výsledků vlastního studia problematiky do esejí a sepsaní novinového článku na toto téma, vytvoření seminární práce (žák bude analyzovat), zhodnocení vlivu jednotlivých politických kroků na eskalaci, či zmírnění problému; navrhování řešení těchto problémů; zaujímání stanovisek v jednotlivých simulacích - pracovní kompetence (žák bude rozhodovat), kooperace při práci ve skupině (při simulacích) utváření společného stanoviska, jeho vhodného formulování, jeho obhajoby, změna stanoviska při měnících se podmínkách, prosazování stanoviska, vhodné rozdělení rolí ve skupině při plnění úkolů, schopnost vzájemné pomoci, správné zhodnocení svých schopností a jejich užití ve prospěch celku, vzájemný respekt a ocenění dobré práce kolegů i oponentů - kompetence občanské a sociální (schopnost žáků spolupracovat), hodnocení seminární práce svého přínosu k danému tématu, spolužákova přínosu, obsahu i formy seminární práce a její obhajoby, hodnocení přínosu kurzu; diskuse k probíraným tématům (žák bude hodnotit). Strategie výuky Kurz je výukovou osnovou pro daný předmět a umožňuje doplnění chybějícího učiva v případě žákových absencí ve výuce. Zároveň je podporou k domácímu procvičování probraného učiva, tomu slouží testy, úkoly a doporučená literatura (stránky). Cvičení jsou naopak určena jako inspirace pro vyučující k praktickému doplnění hodiny. Celková koncepce je následující: žák si na začátku kurzu vybere konkrétní problematiku, jíž se bude v průběhu kurzu věnovat nastuduje ji, vytvoří prezentaci a sepíše seminární práci. Prostuduje spolužákovu seminární práci, zformuluje oponenturu. Svou práci před spolužáky obhájí. Úvodní seminář bude věnován základním instrukcím k volbě tématu, požadavkům na seminární práci, její zpracování, obhajobu, oponenturu. Žákům musí být od začátku jasné, jak bude práce hodnocena. Vhodné je hned v úvodu stanovit, jakou měrou se bude na výsledném hodnocení práce v semináři podílet jejich zapojení při semináři (znalost problematiky, zapojení do cvičení a simulací jednání), vypracování úkolů (eseje, novinové články, sociální spoty), klasifikace testů a jiných prověřovacích prácí, zpracování seminární práce, její prezentace a obhajoba, zpracování oponentury, popř. další kriteria (např. zapojení do společensky prospěšných aktivit). Vhodné je hned v úvodu zdůraznit nutnost vlastního přínosu dané problematice, aby žáci nevytvořili čistě kompilační práci. Prvním samostatným úkolem bude prostudování pravidel zpracování odborné práce (byli s nimi sice seznámeni při semináři, ale vzhledem k velkému počtu pravidel je vhodné i další

4 samostudium). Výběr odborné práce, na níž si ověří, zda dokáží odhalit klady i problematická místa práce, je vhodné nechat na žácich, aby se věnovali tématu, které je zajímá, nicméně lze vymezit okruh prací (poskytnout konkrétní, které znáte, abyste nemuseli prostudovat velké množství dalších prací). Následující semináře postupují dle osnovy. Základní témata jsou vždy doplněna cvičeními a praktickými úkoly založenými na základních znalostech vyjednávání, simulace jednání, formulace stanovisek a rezolucí, sepsaní esejí, novinových článků, vytvoření sociálního spotu. Dále se semináře zaměřují i na dovednosti důležité pro tvorbu odborné práce (vytváření slovníkových hesel, formy komparace, hledání možností vlastního přínosu, práce s odkazy, struktura a forma odborné práce, vhodné formy prezentace, obhajování práce, tvorba oponentury, její forma, zhodnocení kladů, formulace doporučení). V jednotlivých hodinách (podle právě probírané látky) žáci také prezentují svá témata seminárních prací. Zde se zatím doporučuje uvést pouze informační část (uvedení do problému) a možné polemiky související s problematikou (žáci mohou naznačit zaměření své práce, ale neprozradí výsledek, ten bude součástí obhajoby práce). Poslední dva semináře (popř. tři, dle počtu seminaristů) jsou věnovány obhajobám seminárních prací a jejich oponenturám (zde teprve seznámí spolužáky s výsledkem své práce). Doporučený postup Při implementaci kurzu do výuky je doporučeno dostatečně naplánovat následující body: vstupní informace sloužící k správnému zpracování seminární práce, seznámení s pravidly jejího hodnocení, pravidla pro výslednou klasifikaci v rámci semináře (s tímto seminaristy seznámit již při prvním semináři), časový harmonogram: - seminářů, aby se žáci mohli předem připravit (zjistit si potřebné informace), - prezentací zaměřených na probírané téma (tím lze předejít nesrovnalostem při absencích), - jednotlivých cvičení, simulací, esejí, článků, spotů aby nedošlo k přetížení žáků, aby jednotlivé činnosti navazovaly na probíranou látku (ale žáci se stihli připravit, zde je nutná aktualizace informací), aby byl dostatečný čas věnován vyjednáváním, formulováním stanovisek, zároveň seznámením s výsledky práce skupin i jednotlivců, - odevzdání seminární práce (vyučujícímu a oponentovi), - předání oponentova posudku (vyučujícímu a autorovi práce), - rozvržení obhajob do jednotlivých seminářů tak, aby tentýž žák v jednom dni neobhajoval a zároveň neoponoval (výjimky lze zohlednit při dlouhodobé nepřítomnosti žáka), zadávání příslušných studijních materiálů před přímou výukou k prostudování, aby byla zajištěna základní orientace v kontextu, důležitá je podpora žáků v nacházení nových souvislostí, utváření teorií, jejich dokazování, přičemž nebudou upřednostňována data teorii podporující; i fakta mluvící proti ní mohou vést k jejímu upřesnění, prohloubení, změně; při konzultování seminárních prací zvážit rozsah problematiky probírané v hodině, aby byla rozebírána témata přínosná většině žáků (jednotlivosti rozebrat při konzultačních hodinách po vyučování, či ve fóru), zapojování žáků do diskusí (vnášení nových úhlů pohledu, vyhledávání nedostatků, poskytování příkladů, nácvik obhajování vlastních myšlenek a výsledků šetření);

5 diskuse musí být přínosná, racionální, nesmí téma rozmělnit, proto má být stanoven její cíl a vždy provedeno shrnutí, zformulováním výsledků diskuse obvykle vyjde najevo její skutečný přínos, při hodnocení seminární práce a její obhajoby dbát na vlastní přínos, na informační úroveň, přesnost, porozumění žáka dané problematice a jeho schopnosti toto porozumění předat, na provedení odborné diskuse, způsob prezentace, vhodnost zdrojů a na korektnost jejich citací, na formální stránku práce; proto je vhodné pravidla hodnocení předem stanovit, tím se ušetří čas určený hodnocení náležitostí odborné práce ve prospěch diskuse k tématu. Časový harmonogram Na studium v daném rozsahu se předpokládá doba 5 měsíců (podle časové dotace semináře). Kurz je možné použít zároveň jako osnovu výuky a doporučuje se jej využívat v každé hodině. V takovém případě je vhodné dát jednotlivým kapitolám časový harmonogram. Kurz může být i doplňkem hodin ZSV (v tom případě lze použít spíše jeho testovací a informační složky, popř. cvičení). Předpokládané vstupní znalosti, dovednosti žáka, požadavky kladené na žáka, aby mohl kurz absolvovat Uvedené požadavky vycházejí jednak z dosažených znalostí základů mezinárodních vztahů, jednak z uživatelských dovedností, které jsou součástí dosavadní výuky informatiky a výpočetní techniky ve škole: znalosti základů mezinárodních vztahů, základního odborného názvosloví (v rozsahu učiva ZSV), základní orientace v aktuálním mezinárodněpolitickém dění; dovednost uvádění bibliografických citací, správnost odkazů na zdroje, základní orientace při vyhledávání vhodných zdrojů (zde je doporučeno na začátku kurzu zopakovat základní pravidla a formou vyhledávání nedostatků v konkrétních odborných pracích je procvičit). schopnost práce na internetu, uživatelské znalosti internetových prohlížečů, včetně funkcí download, upload, dovednosti práce v různých operačních systémech (Windows, Linux - řešeno v rámci předchozího studia), schopnost práce v kancelářském software (rich-textový editor, tabulkový procesor, software na tvorbu prezentací, schopnost vyznat se ve formátech kancelářského software), schopnost práce s Portable Document Format (pdf), dovednosti práce v grafických programech (volný výběr). Softwarové vybavení k uspořádání e-learningového projektu ve škole Kurz byl vytvořen v prostředí LMS Moodle, k jehož užívání je potřebná: síťově dostupná běžící serverová instalace LMS Moodle, lokální nebo vzdálená, vytvořená přístupová data (uživatelé, role). Na pracovních stanicích je požadována výbava: síťové připojení včetně možnosti využití internetu, libovolný operační systém s grafickou nadstavbou,

6 některý z obecně používaných grafických internetových prohlížečů s podporou Adobe Flash, kancelářský software schopný pracovat s obecně používanými formáty (rich-text dokumenty, tabulky, prezentace), prohlížeč PDF (Portable Document Format).

7 Name of Course International Relations Author of the course Mgr. Jarmila Svobodová Course verification Mgr. Iva Kloudová Subject Social Sciences Seminar (SVS - the basics of social sciences) Year Third to fourth school year, compulsory elective seminar (fourth year - Political Science) Course Description This course is designed for use in the social sciences seminar hours (or may supplement the regular curriculum of political science teaching). It is intended for secondary school pupils, teachers and those interested in international relations (basic level). Sorting is based on the procedure from general to more concrete, since this procedure is suitable for processing professional work that should be part of this course, if the course will form the support of the work in the seminary. The structure of the chapters is the same. At the beginning there are tasks and tests to practice curriculum and determine the extent of its mastering, and some basic curriculum supplement. Following there are suggestions for work in a lesson. Other materials are suitable to meet the challenges. At the end of the chapter there is supplementary information for those interested in studying international relations. The course objective is to provide supplementary material for teaching. Provides both support work lessons and the possibility of practising at home when preparing the curriculum. Practical exercises lead to an improvement in skills suitable to a deeper understanding of international politics (students will attempt to simulate the action of international organizations - UN, EU, formulate opinions, forming a resolution, seeking compromises).the course can also help create the right habits in the creation of professional work. In the first chapter, students repeat the basics of international relations - concepts, some theories, learn how to create dictionary entries. The task of each student will be to enter at least 20 passwords into the vocabulary. It is necessary to process concepts for essays or presentations. Exercises are used to thinking about the world as a whole. The second chapter outlines only the beginnings of international relations as a social practice; its role is merely a reminder that there are international relations since the establishment of individual states (from antiquity). The emphasis of the course is placed on the events in the 20th and 21st centuries. The scope of the third chapter is given by its content - international organizations. First, it practices the names of individual organizations. More space is devoted to two important ones, the UN and the EU. There are important exercises to conduct simulations in these organizations, whose theme is always the current agenda (for the detection, students must visit

8 the official sites of the organizations; their knowledge will come in handy to the pupils for the production of individual tasks). The fourth chapter maps out major conflicts of the 20th century, their theory, the reasons for the escalation, prevention of the outbreak, ethnic conflicts, and civil wars. More space is devoted to unrest in the Arab world, the former Yugoslavia, the Caucasus and Israel (here allows for subsequent replenishment according to the current political situation). The following chapter (the fifth) builds on the previous theme, as a result of conflicts often do tend to be genocide. Here, as in the previous chapter, it is advisable to use the film documents the People in Need, which address these problems. Pupils then elaborate an essay (French) on the basis. The sixth chapter is related to problems of the Third World. Many of them are a result of decolonization - a vicious circle of poverty, lack of drinking water, child labour, child soldiers, and lack of education. Here it is appropriate to base the materials of People in Need. The data in this chapter serve among other things as a topic for discussion, to what extent and by what means to interfere with events in the troubled regions. After completion of the discussion (at the UN), the students process the American essay. The appropriate additions include documentary films and Even you do project! activity. The seventh chapter is a logical conclusion of the previous ones. Great conflicts are completed by peaceful negotiations. There should be an emphasis on specific causes of their formulation and their policy implications next season. In the eighth chapter, the students have, largely through exercises, to bring the issue of globalization and global problems. Many of them have already been outlined in previous chapters. The end of the chapter attempts to formulate a possible level of solvability to the problems, the conditions of these solutions, the horizon of possible improvements, as well as evaluate the effectiveness of the solution within the UN and other organizations. A good exercise is engaging writing an article that highlights the issue and trying to find a solution.when more time subsidy, social spots can also be dealt with, their similarities with advertisement (on concrete examples). Students themselves may create a social advertising (surely you will be surprised by their creativity and ability to address). The whole problem of course is depending on the media coverage of issues. There may be a suitable complement to be set in the image of People in Need. The ninth chapter has only generated support for the work in the seminary and seminary work preparation. The last chapter contains interesting links. The course focuses on individualisation and personal development. Skills gained in it will be important for future students of not only political science, but other humanities as well. Educational goals The course curriculum extends the foundations of international relations. It provides challenges and tests designed primarily for home preparation and exercises suitable for work in class, while deepening the skills required for the formulation and presentation of views on major issues, it is particularly on: acquisition of knowledge in the field of international relations beyond the normal high school curriculum applications of general knowledge to specific problems of specific regions and to determine their international policy context (student will know) work with the literature, searching for current information from appropriate sources, formulating their own opinions orally (talk, defense) and writing (essay, newspaper article, resolution), discussion (student will be able to),

9 respecting the resources, work with them, their proper citations in the creation and presentation of professional work, assess their suitability and appropriateness to the desired level of processing; need to use multiple sources of different sources of information for the objectification, the need for understanding the issue both from a historical perspective and in terms of international policy context (student will understand) analysis of the political situation in the region, analysis of political, social and cultural systems of selected countries in the context of historical development, global political developments, anchor the country in the cultural and geographic range, causes and consequences of individual actions, in common areas affected by the global problem, formulate results of own studies of this issue in essays and writing a newspaper article on this topic, a seminar paper (student will analyze) assess the impact of policy actions to escalate or mitigate the problem, proposing solutions to these problems, advising on various simulations - business competencies (student will decide) co-operation at work in the group (with simulations) - forming a common position, the proper formulation, its defense, change of opinion with changing conditions, promotion views, appropriate division of roles in the group to accomplish tasks, the ability of mutual assistance, proper assessment of their abilities and their use for the benefit of the whole, mutual respect and appreciation of colleague s and opponent s good work - civic and social competence (the ability of students to work in team) evaluation of the essay - its contribution to the subject, peer s benefits, content and form of seminar work and its defense, evaluating the benefits of the course, talk to the topics discussed (student will assess). Teaching strategy The course is an outline for teaching the subject and provides the missing curriculum for mastering it in case of absence. At the same time it serves as support for home practice of the curriculum, it serves tests, assignments and recommended reading (pages). The exercises are in contrast intended as inspiration for teachers to supplement the practical lessons. The overall concept is the following: at the beginning of the course the pupil will select a specific issue, which he or she will dedicate them to during the course they will study it, create a slide show and write a seminar paper. They will as well each study a peer s seminar work and formulate opponency. Finally, they will defend their work to their classmates. The introductory seminar lesson will be devoted to basic instructions on how to select the topic, the requirements for seminar work, its processing, defense, opponency. It must be clear to the pupils from the outset how the work will be assessed. At the very beginning it is suitable to determine how much the tasks drawn up during the course will participate in the final classification of work in the seminar, e.g. tests and other audit work, essay processing, its presentation and defense, adversarial process, eventually other criteria (eg, engaging in socially beneficial activities). Individual problems processing professional work with pupils will be returning regularly as they go through the curriculum of each chapter, and will meet with various pitfalls. It is recommended at the very beginning to emphasize the need for the issue to have its own benefit; otherwise pupils could create a mere compilation work. The first task will be to study the separate processing rules of professional work (although they were acquainted with them during the seminar, but self-study is more suitable due to the

10 large number of rules). At selection of professional work, where you check whether they can reveal the strengths and problem areas of work, it is advisable to let the pupils take up a topic that interests them, but you can define the range of work (give a specific task, you know, you do not have to study a large amount of other work). The following seminars proceed according to the curriculum. The basic themes are always accompanied by exercises and practical tasks based on basic knowledge - negotiation negotiation simulation, formulation of opinions and resolutions, written essays, newspaper articles, a social spot. Furthermore, the seminars focus on important skills for creating professional work (creating dictionary entries, forms of comparison, the search options for their own benefit, work with links, structure and form of professional work, suitable forms of presentation, advocacy work, creating adversarial, its form, strenghts assessment, formulation of recommendations). In individual hours (depending on just the subject matter) students also presented their topics of seminar work. There are currently recommends that only the information part (introduction to the problem) and possible controversies related issues (pupils may indicate the focus of their work, but not reveal the outcome, it will be part of the defense work). The last two seminars (or three, according to the number of seminarians) are devoted to advocacy of seminar papers and peer reviews (here only acquaint classmates with the results of their work). Recommended procedure In the implementation of a course of instruction it is recommended to adequately plan the following points: input information used for the correct processing of seminar work, learning the rules of assessment, classification rules resulting in the seminar, schedule: essay submission (to teacher and opponent), transfer of opponent's appraisal (to teacher and author of the work), the layout defenses to individual workshops so that the same student in one day did not defend well and did not oppose (the exception can be taken into account in long-term absence of the pupil) ordering the study of materials prior to direct teaching in order to ensure a basic orientation in the context it is important to support students in finding new connections, creating theories and their evidence, while not just data supporting the theory will be preferred, as facts speaking against it can also lead to its specification, deepening, alteration, In consultation of seminar papers consider the scope of issues discussed in class in order to dismantle the topics beneficial to most students (parsing of details in the consultation hours after school, or in the forum) involving students in discussions (bringing new perspectives, finding gaps, providing examples, training ideas and defending their own survey results); discussion must be beneficial, rational, not subject pulp. Therefore, it has its goal to be set and a summary always carried out, a formulation of the results of a discussion usually reveals its real contribution when evaluating the presentation, see to level of information, accuracy, the presenter s understanding of the issues and his or her ability to pass this understanding on their own, design of the professional discussion, way of presenting, appropriateness of resources and correctness of their citations, formal aspect of the work; it is

11 appropriate to set evaluation rules in advance, thus saving time required for assessment of the presentation in favour of a topic-related discussion. Timetable The study in the range expects a time period of 5 months (depending on the time allocation for seminars). The course can also be used as a teaching outline and is recommended to be used in every lesson. In this case it is appropriate to give each chapter a timetable. The course may also complement civic education hours in the second year (in which case you can rather make use of its informative and testing components, eventually exercises). Expected input knowledge, skills, student-to-student demands in order to complete the course These requirements are based on knowledge obtained from both the foundations of international relations and the practical skills that are part of the current teaching of Computer Science in schools: knowledge of the fundamentals of international relations, the basic professional purposes (in the range of curriculum ZSV) basic knowledge of the current international political events; skill placing bibliographic citations, correct references to the source, the basic orientation when searching for appropriate sources (here, it is recommended that the beginning of the course to repeat the basic rules and search through gaps in specific technical work is to practice). ability to work on the Internet, user knowledge of Internet browsers, including functions download, upload, the skill to work on different operating systems (Windows, Linux - addressed in the previous study), ability to work in an office software (rich-text editor, spreadsheet, presentation software to produce, the ability to navigate through the office software formats) ability to work with Portable Document Format (PDF) work skills in graphic programs (free choice). Software equipment necessary to organize the e-learning project at school The course was created in the Moodle environment, its use requires: network-accessible server running Moodle installation, local or remote, access data created (users, roles). Equipment required at the workstations: Network connectivity options including Internet usage, any operating system with a graphical superstructure any of the commonly used graphical web browsers with support for Adobe Flash office software capable to work with the generally used formats (rich-text documents, spreadsheets, presentations) PDF viewer (Portable Document Format).